2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
zení plavebních, nýbrž i od pozemků níže po
ložených byly odvráceny. Ke konci své, velm
poutavé, hlučným souhlasem provázené před
nášky přimlouvá se prof. Hráský za sjednocen
agendy vodní v jednom ressortu, aby se roz
Uištění dotýčných prací předešlo.
Poslanec inž. Kaftan vítá přednesenou
zprávu a klade největší důraz na soustavné
provádění kanalisace středního Labe a projekto-
vaných meliorací. Urychleni kanalisace řeky
od Mělníka vzhůru, postupná s touto prací úpra-
va přítoků labských, současné provádění zahra-
zování bystřin a zřizování nádržek na horním
toku těchto přítoků a nikoliv snad kusé, nížeji
položeným údolním částím labským urychleným
přítokem povodní osudné prokopávání serpen-
tin, jsou jedině s to i zemědělství českého Po-
labí, tomuto Zlatěmu prutu přinésti velkého pro-
spěchu.
Kanalisace středního Labe jes
také největším a nejzajimavějším
problemem melioračním. Řečník sou-
hlasi s požadavkem prof. Hráského, aby pro
drály vodní a meliorace s tím spojené byl zřízen
úřad jednotný a aby odčiněna byla nesrov-
nalost, že tyto otázky jsou v Rakousku přiděleny
čtyřem ministerstvům: vnitra, obchodu, orby
kihanci. (Hlučný souhlas.)
Po této části programu a po zprávách stav.
rady Bluma z Vídně o uplavnění Visly
a m. stav. rady Eisenlohra z Mannheimu
o průmyslovém přístavu mann-
heimském a přečteni odpovědi na holdovací
telegramy císaři rakouskému, německému
velkovévodoví badenskému byl sjezd předsedou,
tajným radou Witlingem, vřelým doslovem
uikončen.
Příšti sjezd bude se konati v r. 1906
v Štětíně.
Ze zdařilého průběhu sjezdu lze vyjmouti
že čeští delegáti zaujímali tam velmi čestněho
postavení, těšivše se všeobecné pozornosti při-
tomných vynikajících odborníků z říše ně-
mecké.
profesor
Hráská
Ing
Kaftan
Hráský
Blum
Mělník
Rakousko
Vídeň
Visla
Mannheim
Štětín
Witling
6
article
Nelze pominouti mlčením, že města říše ně
mecké i přes nynější částečnou stísněnost
oboru průmyslu a obchodu vykazují v posledním
trienniu obrovský pokrok hospodářský.
Postači poukázati na krajské město Mann-
heim, čitající nyni 146.000 obyvatelů (dva-
kráte tolik, co před 10 roky). Vedle zmíněných
již obrovských přístavů a překladišť, velk -
lepých stanic železničních a skladišť těší se mě-
sto vzornou kanalisací splachovaci, výbornou vo-
dou pitnou z pramenů spodních vod, město vy-
stavělo sobě velkolepou, nádhernou budovu slav-
nostní (Städtisehe Festhalle), s krásnou zahra-
dou (Rosengarten), nejvělší budovu toho druhu
v Německu. Budova obsahuje obrovský sál
5000 sedadel, 2000 míst k stání a pěvecké po-
dium pro 2000 půvců a četné lože, polom kon-
certní síň o 1500 sedadel, nádherný, velmi pro-
stranný vestibul a vedlejší restaurační míst-
posti.
Manna
Rosengarten
Německo
Städtisehe Festhalle
7
article
Tu namane se nám otázka: Což Praha, stře
slavného a bohatého království? Nedostatečný
pro českou společnost Žofín a dům represen-
tační, jenž má opět sloužiti více účelům obchod-
ním než representačním. Nebylo by důstojno
obce pražské, buď získati na Příkopě nádherné
a prostranné místnosti paláce Sylva-Taroučey
aneb zbořiti neladné místnosti na jižním cípu
Žofína a vystavěti tam podobnou budovu, jež
by se sousedním parkem tvořila nad míru ladný
celek, neb použiti k tomu účelu městského
ostrova Štvanice, ke kterému by se upraviti dal
velmi snadno přístup z velké, sjednoceně
Prahy? Přemýšlejme o tom, Praha musi sobě
v národě českém zjednati nejen svou slavnou hi-
storickou minulostí, nýbrž svoji svěží, neodola-
telnou silou životní a hybností platnost jako
metropole království českého! A k tomu neni
zapotřebí cizích sil, jako jich není zapotřebí k
provádění kanalisace, opatření pitné vody. Máme
dost k tomu sil domácích, jež nad to již dnes
požívají úcty a uznání ciziny.
Praha
Žofín
Žofín
SylvaTaroučey
8
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 19. září. (Uherská krise.)
Hr. Khuen-Héderváry, meškajíci jako zástupce
uherské vlády ve Vídni při slavnostech, pořáda-
ných na počest cisaře Viléma, vyslovil se před
redaktorem „Fremdenblattu“ o situaci v Uhrách
v ten smysl, že se od panovníkova odjezdu z
Pešti v uherské situaci nezměnilo pranie (!).
V Pešti byly už tehdy známy výroky panovní-
kovy, z nichž bylo jasno, jaký jest panovníkův
názor o jednotě armády. Armádní rozkaz pouze
potvrdil to, co bylo v Pešti už před týdnem
známo každému politikovi. Hr. Khuen-Héderváry
nechce prý popírati, že armádní rozkaz způsobil
v Uhrách „jakési“ znepokojení, ale způsobil je
bezdůvodně, poněvadž rozkaz ten nesměřuje
nikterak proti Uhrám (!). „Nelze nikterak po-
chybovati — vykládal hr. Khuen dále — že
máme před schou jen projev, platicí vojsku, a
že se tento projev neobrací proti žádné určité
straně, ani určitě osobnosti. A proto, jak se
samo sebou rozumi, příčí se pravdě, tvrdí-li se,
že se poměr mezi korunou a uherským národem
nějak zkalil. Císař má úmysl odebrati
se opětně do Pešti. Pojede tam zcela
jistě; jen den a hodina odjezdu nejsou ještě
pevně stanoveny. V nejbližších dnech to ovšem
nebude.
Dle „N. Fr. Pr.“ panovník odebere se do
Pešti přiští týden, aby pokračoval v jednání za
účelem uklizení tamní krise. Dle informací téhož
listu způsobilo na nejvyšších mistech překva-
pení, že armádní rozkaz přijat v Uhrách s roz-
trpčením. Účelem armádního rozkazu nebylo
prý situaci v Uhrách měniti a v oněch nejvyššíeh
místech se soudí, že se situnce také nezměnila.
Khuen
Héderváry
Vilém
Praha
Hradec
Vídeň
Uhry
Pešť
Francie
9
article
Jediným účelem armádního rozkazu bylo prý
způsobiti uspokojení ve vojsku,
nikoli však prejudikovati situaci v Uhrách.
Je-li tomu skutečně tak, pak se armádní
rozkaz minul svého cíle. V Uhrách se mu na
všechen způsob rozumí zcela jinak. V libe-
rálním klubu marně se hr. Jul. Andrássy snaží
dokázati, že armádní rozkaz se týká pouze
vojska, a že ani parlamentu, ani konferenci libe-
rální strany se nesluší bráti jej na přetřes. Pří-
vrženci býv. strany národní tvrdi naopak, že
se o armádním rozkaze a jeho dů-
sledeích jednati musí a obírají se již
myšlénkou, aby se na armádní rozkaz odpově-
dělo adresou, v níž se má vytknouti stano-
visko parlamentu k vojenským otázkám. Téhož
názoru jsou také členové strany neodvislosti.
Konference liberálni stran
jest již svolána. Jeji předseda bar. Podmanický
rozeslal všem mimo Pošť meškajícím členům
klubu depeši, v níž je žádá, aby v pondělí se
dostavili do klubu. Konference liberální strany
stala se nezbytnou, poněvadž opposice užila
svého práva a požádala již předsedu
sněmovny hr. Apponye, aby svola
parlament k mimořádné schůzi.
Dnes dopoledne zvláštní deputace strany neod-
vislosti odevzdala hr. Apponyovi žádost, pode-
psanou také Fr. Košutem, jež zní: „Od-
povědná uherská vláda se poděkovala, demisse
byla J. Veličenstvem přijata. Krise však není do-
sud rozřešena a země nemá odpovědné vlády.
Jula
Andrássy
Košut
Uhry
Francie
10
article
Za této dlouhé krise ministerstvo vojenství vy-
dale nařizení stran dosluhování vojáků třetiho
ročníku a tím se těžce dotknulo veřejných svo-
bod. Nejvyšší vojenský pán vydal armádní roz-
kaz ze dne 16. září, který v mnohém vzhledě
hluboko zasahuje do uherské ústavy. Následkem
všeho toho jest nezbytně nutno, aby uherská
sněmovna byla ihned svolána. Proto v úctě
podepsaní poslanci, dovolávajíce se § 252. jedn.
řádu, obracejí se k sněmovnímu předsednictvu
s prosbou, aby svolalo uherský říšský sněm v
době nejkratší, nejdéle však dne 23. t. m.
Poslanci prohlásili — dle C.-B. uh. — že ve-
dení v této akci zůstavují liberální straně
V Praze, 19. září. (Hlasy časopisu
o armádním rozkaze.) Pod titulem „Ně-
mecko-rakouská lež“, odříká se dnešní „Magyar
Hirlap“ — jak se nám telegrafuje z Pešti —
na dobro rakouských Němců. Armádní rozkaz.
daný v Chlopech, nestaví ve skutečnosti Uhry
proti králi, nýbrž protirakouskému cen-
tralismu, který dualismu vlastně nikdy ne-
uznal. Tento centralismus představují v Ra-
kousku jen Němci; proto bylo chybou uher
ských zakladatelů dualismu, že jej opřelio
Němce, kteři jsou nesmiřitelní nepřátelé Uher
a s nimiž poctivý smír vůbec neni možný, jak
36letá zkušenost s dostatek prokázala, Čechové
a Poláci — píše „Mag. Hirl.“ dále — stavěli se
proti Uhrám jen z důvodů taktických; oni uznají
poctivě dualismus, jakmile tento přestane půso-
biti v jich neprospěch. Bude tedy povin-
ností Uher, aby se budoueně k ná-
rodnostem rakouským chovaly
zcela neutrálně a zhostily se obav
před federalismem v Rakousku.
Magyar Hirlap
Němec
Čecho
Polák
Mag
Hirl
Praha
Pešť
Uhry
Rakousko
11
article
Orgány nemadarských národů
koruně sv. Štěpána vítají armádní rozkaz. Ru
munská „Trib. Popov.“ velebí tento krok panov
níkův, vidouc v něm vážné zakročení proti zpup
nosti maďarské. Pro případ odporu Maďarů
ubezpečuje věrnou oddaností všech nemadar
ských národnosti, hotových vycediti pro císaře
poslední kapku krve. Martinské „Nar. Noviny?
píšou: „Maďaři spolehali na dobrotu a povolnos
kmetitého mocnáře, ale pozdravujeme se zadost
učiněním, že se tentokrát zklamali a že panovní
v těto životní otázce trvá pevně na svých ústav
ních praerogativách.
Vládní listy polské vítají vesmě
armádní rozkaz. „Czas“ soudí, že jest jím roz
ťat gordický uzel uherské krise a přál by si, aby
se podobným způsobem rozřešila také krise ra
kouská. Demokratická „Nová Ref,“ uvádí ar
mádní rozkaz v souvislost s milostivými slovy
jež panovnik promluvil v Haliči k některým pol
ským státníkům a dodává: „Tím se appellovale
na Poláky, aby se zabezpečila jich pomoc v pří
padě zápasů... Divný běh okolností způsobi
tedy, že panovník v této nebezpečné vnitřní roz
tržce snaží se opříti se hlavně o nás (Poláky)a
— o Němce.
Štěpán
Popov
Maďar
Polák
Němec
Nara
Nová Ref
Halič
12
article
„Glos Narodu“ zastavuje se u poslední věty
rozkazu a soudí, že nastávají nyní jen dvě mož
nosti: buď návrat k dualismu na zásadách
r. 1867, aneb přetvoření říše v mon
archii federativní. Prvé možnosti nedo
pustí prý uherská opposice, která zašla již příliš
daleko a nemůže couvnouti, aniž by se vážně
kompromitovala. Zůstává tedy jen možnost
druhá a ta jest nejvhodnější, neboť jen ona
může přivěsti k cíli. K závěrku pak dodává:
„Maďarské požadavky, ač v zásadě oprávněné
nedají se srovnati s novými proudy času. Náro-
dové dozráli v době ústavní a nechtějí snášet
ani maďarské, ani německé hegemonie. Stojíme
tedy na přelomě, z něhož musí vyjíti nový, od
nynějšíhe celkem se různicí útvar monarchie
Glos Naroda
13
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 19. září.
Francouzská eskadra v tureckých vodách.
Velké pohnutí vzbudila ve Francii zpráva
že do Toulonu byl poslán velitelem středozem
ního loďstva, admirálem Marqnisem, rozkaz, aby
ihned bylo připraveno loďstvo k vyplutí do Le
vanty. Byly vyhlědnuty křížové lodi: »La-
touche-Tréville«, »Brennus«, »Du Chayla«a
»Lenois«, jež doplnily mužstvo a zásoby do
stavu válečného. V noci na 13. t. m. vyplul
koráb »Latouche-Tréville«, další lodi jsou při-
praveny rovněž k opuštění přistavu.
V Syře doslihnou tylo lodi korábu »La
touche-Tréville«, odkud vyplují společně k ochraně
francouzských příslušníků v Makedonii. »La-
touche-Tréville« vyplul první, aby podle okol-
ností mohl bezprostředně jednati. Opatření toto
illustruje vážnost situace na Balkáně.
»La Patrie« píše, že v diplomafickém svět
vzbudilo odeslání loďstva do Turecka velké po-
divení, poněvadž cizí diplomaté soudí, že zájmy
francouzské v Makedonii jsou rovny nulle. Ně-
kteří míní, že se tu jedná spíše o ochranu
francouzských zájmů v Malé Asii, kdyby tam
vypukly nepokoje. Takový je zejmena náhled
Le Myra de Vilers, který uznává situaci na
Východě za kritiekou.
Marqnis
Brennus
Vilers
Praha
Francie
Toulon
Makedonie
Balkán
Turecko
Asie
Myra
Le Patria
LatoucheTréville
14
article
Chaumié a »bloc«.
Ministr vyučování Chaumié je předmělem
prudkých útoků orgánů tak zv. »blocu«, nebot
je podezříván, že nesch valuje bojovně antikato-
liekou politiku Combesovu. Nedopustil se zatím
ničeho jiného, nežli že ve své řeči při odhalen
sochy Renanovy v Tréguieru zachoval zdrželi
vost, neurážel náboženský cit bretoňského oby
vatelstva a vyslovil politování nad vulgárním
demonstracemi socialistickými. Vyznal též,že
Renan, oslavovaný »blocem«, byl filosofem to
lerantním a že nebyl nepřítelem náboženského
smýšlení, třeba že sám neměl víry.
Nesmířitelní jakobíni ihned vytýkali Chau-
miéovi, že je zrádcem, apoštolem smíru, odpůr-
cem Combesovým. Chaumié ve skutečnostin
učinil ničeho, čím by se odloučil od antikleri
kálního programu nynější vlády, ale francouzšt
socialisté jsou proti každému smíru s eírkví
Chaumié snad se zalekl hluku tropeného v žur
nálech »blocu« a dal prohlásiti, že mezi nim
a Combesem není rozd lu. A Francie je opě
na čas zachráněna.
Chaumié
Renanův
Renan
Chao
Francie
15
article
Chamberlainova celní politika.
Chamberlain zaslal dne 18. t. m., tedy již
po svém vystoupení z ministerstva, předsedovi
sdružení pro reformu celní politiky dopis, který
nasvědčuje, že agitaci ve prospěch svých návrhů
neprodleně zahájí. V dopise praví: »Máme do
statečný muteriál fakt i číslic a musíme z toho
nyní učiniti důsledky a připraviti lid, by sev
ně vžil. Tyto důsledky jsou: 1. Těsnější spo
jení s osadami pomocí výsadních cel a úsill.
aby říše při zaopatřování potravin nabyla plné
neodvislosti; 2. využilkování tarifu jako zbraně,
by se od jiných národů docililo větší ochoty
kde se to nestane, zabránilo odvetnými opatře
ními, abychom při svělové soutěži států, chráně
ných ochrannými cly, neztratili trhu v Angliiv
britské říši.«
Z Edinburku, kam odjel ministerský před
seda Balfour, se sděluje, že premier angli
ckého parlamentu odjel dnes ke králi do Bal
moralu. Povolán tam byl referovat králi Edu
ardovi.
Časopis »Spectator« pochybuje, že b
Balfour, připojiv se k ochranářské celní po-
litice, mohl při všeobecných volbách získati
zemi většiny Výsledek voleb bude míti dle to-
hoto listu za následek, že učiní se pokus s ka-
binetem Rosebera, kterému nepředpovídá
však dlouhého věku.
Chamberlainův
Chamberlain
Ed
Balfour
Edinburk
Balfour
Bala
16
article
Živelní pohiromy.
Živelní pohiromy.
Z Ješína (u Velvar). Ve prospěch krupobitím
stížených našich krajanů jihočeských pořádán by
zde zvláštním spomocným výborem« dne 13. zá
koncert s věnečkem v nově zřlzené místnosti restau
rační »Dvůr Bělčovský«. Ač bylo nepříznivé počasí
dostavilo se k zábavě dosti domácího i okolního
obecenstva. Čistý výnos 100 K zastán prostřední
ctvím obecního úřadu zdejšího svému účelu.
Vzácný dar amerických Čechů pro posližent
krajany. Dne 18. t. m. odevzdal v českém odboru
rady zemědělské kanovník monsignore dr. J. Burian
obnos 5777 K, dar to amerických katolických Čeche
ve prospěch krajanů krupobitím postižených. Dle
sdělení jeho se ve sbírkách ještě pokračuje. Tato
lidumilnost krajanů našich zasluhuje plného uznání
Výkaz obnosů složených u městské rady král
hl. města Prahy na účet ústřední sběrny milodarů ve
prospěch krajin posližených živení pohromou v dob
od 11. září do 18 září: 27. srpna: N. N. z Král. Vi
nohradů K 10.—; 28. srpna: Obecní úřad v Malšicích
85.70, B. Holas z Karlína 7 —; 29. srpna: Měslská
rada v Ml. Boleslavi sbírku 582 72; 31. srpna: Po-
půrný spolek obchodníků a obchodnic v staroměstsk
tržnici a na trzích 63.—, letní hosté v Ralajích nad
Sáz. 80.—; 1. září: Stolní společnost v hostínci p.
Čecho
doktor
J Burian
Král
B Holas
Ješín
Velvary
Praha
Malšice
Karlín
Boleslav
Ralaje nad Sázava
obecní úřad
N . N
Měslská rada
17
article
J. Mazury v Žižkově 5.—, Bohumír Horák z Libně
10.—; 3. září: Občanská záložna v Uhlíř, Janovi
cích 5 .—, tělocvičná jednota Sokol »Podlipný
Detroit ve státu Michiganu K 50.— ; 4. září: Spole
pro vzdělání a podporu v Zlosejně 10.—; 5. září
Nejmenovaný z Malé strany 2.—, důchod král.
města Domažlic 535.30, prof. dr. J. Gebauer 30.—
Robert Marek v Nov. Mlýnech 20.—, V. K. 10.—,
V. P. 1.—, arch. Viktor Beneš a účelní Jan Bene
50.—, cís. rada Jindřich Eckert 20 —, 9. září: Rudolt
Plíhal 20.—, Alois IN ička z Mělníka 4.—, Václav
Kaufner, učitel v Slavikovicích 2.10, JÚC. Karel
Židlický 50.—; 10. září: Vzdělávací a zábavní spolek
»Beseda Vlastimil« ve Vídni 20.—; 11. září: Frant.
Chlajn, staniční mistr z Horní Cerekve 10 —
12. září: rada města Třeboně odvádí sbírku 400.—
15. září: Obecní úřad v Chrudimi 630.—, Občanská
záložna v Chrudimi 200.—, Akc. spol. měšťanský
pivovar v Chrudimi 50.—, děkanský úřad v Neve-
klově 52.—, obecní úřad Vrbka u Budyně n. Ob. 9.—
16. září: obecní úřady: v Srbici u Votic 100.—.
v Maňovicích, p. Nepomuk, 9.—, v Hrušové u Vys
Mýta 110.—, ve Vel. Pečicích, p. Milín, 33.14, obecní
úřady: v Šlépánově 12.30, ve Valech 27 74, v Kl-
novce 18.—, ve Stojicích 50.—, v Opočinku 22.10
v Bezděkové 40.—, v Neratově 7.50, ve Volči 18. 62.
v Soprči 15.10, v Mokošíně 14.70, v Tupesách 15.—
v Pelechově 20.—, v Pipolticích 20.—, v Seníku
17.48, v Trnavci 56.70, v Labětíně 10.—, ve Škudlech
15.10 (vesměs u Třeboně', v Lanech u Pardubic 72.80
17. září: okresní výbor v Říčanech 200.—, okresní
výbor v Nechanicích 100.—, rada král. blav. města
Prahy 2117 82; celkem K 10 453.32. K tomu výkaz
ze dne 11. září t. r. K 29.490.45, celkem do 18. září
t. r. K 39.943 77.
J Mazur
Horák
Jan cícha
profesor
doktor
J Gebauer
Robert Marek
Beneš
Jan
Bene
Eckert
Alois
Kaufner
Židlický
Vlastimil
František
Chlajn
Žižkov
Libeň
Michigan
Domažlice
Mělník
Vídeň
Horní Cerekev
Třeboň
Chrudim
Neve
Ob
Srbica
Votice
Maňovice
Nepomuk
Hruš
Vys Mýto
Vela
Pečice
Milín
Klement
Stojice
Opočinek
Neratov
Mokošín
Tupesy
Labětín
Lana u Pardubice
Říčany
Nechanice
Praha
Sokol » Podlipná Detroit
Rudolt Plíhal
obecní úřad
obecní úřad Vrbka u Budyně
v Val 27 74
v Bezděková
18
article
Čechové
Čechové
Krutá pohroma zasáhla některé kraje
vlastí našich. Na ráz zničeny výsledky klo-
potné práce ustaraného rolníka, v několika
vteřinách vyrvány tisícům našeho lidu na-
děje, jež kynuly z požehnané úrody. V tom
neštěstí žalostném opět se ukázalo, jak
hrdinnou mysl chovají národa našeho sta-
teční synové, jak soucitné srdce bije v šle-
chetné hrudi českých dcer. Ne slzami, ne
pláčem a kvílením, ale pilnou rukou napra-
vují, co zmařila chvíle zhouby, a skytají
účinnou pomoc těm, kdož nejkrutěji byli po-
stiženi.
Avšak nezapomínají v této ochrani
statků pozemských na duševní potřeby ná-
rodní, pamatují stále, že i jiné neštěstí od
vraceti jest neméně rázně, stejně účinně; a
to jest právě, co nejvíce šlechtí národ náš
čím nad jiné vzdělané národy vyniká: že
v těžké době dnešní zvětšuje svou obětavost
na prospěch nešťastných a úkolů, které více
než dvě desetiletí pokládá za nejdůležitější
při tom se nevzdává.
Ústřední Matice školská i při živelních
pohromách bude zajisté podporována se
stejnou, ba se zdvojenou láskou jako dříve
Každý haléř do její pokladny odvedený
svědčí, že, děj se co děj, nic nás neodvráti
bychom neunavně nechránili českých dítek.
bychom nehájili českých rodičů, již za naši
trpí školu, o naší zápasí národnost.
Právem jich hájíme! Kdyby nějakým
dopuštěním osudu najednou zhynulo 40.000
dítek, jaká by z toho pojala hrůza cely
svět! Nám však sudbou neblahou dán úděl
snad ještě horší: 40.000 českých dět
ztrácí se ještě rok za rokem v ně-
meckých školách našemu národu
a nejenom se ztrácí, ale vychovává se na
nepřátele vlastního otce, české matky, před
našima zrakoma vyrůstá z českých dítek
odpůrců nám do tisíců, samých nepřátel
národa, z něhož vyšly.
Zda bychom nebyli bídnými otroky,
jména českého nehodnými, kdybychom se z
včas tomu nebránili? Bráníme se ze všech
Čecho
19
article
sil. Založili jsme si na spásu českých dítel
i ochranu národnosti Ústřední Matie
školskou, která již po dvacettři léta za-
chraňuje, co zachrániti lze, podle prostředků.
jež národ náš jí věnuje. Co založila již opa-
troven v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
pro dítky nejmenší, kolik tisíc žáků vyšlo
již z jejích obecných škol, rozsetých po
všech zemích koruny svatováclavské! A když
odpíráno mládeži naší vzdělání vyšší a po-
ukazováno na to, že moravský a slezský
lid o střední školství nedbá a že by české
ústavy byly prázdny, hle, Matice přeplně-
nými středními školami svými podala důkaz.
jak velmi lid náš touží po vyšším vzdělání.
důkaz, kterému správa státu odolati nemohla
a třebas po průtazích, přece konečně ale-
spoň několik středních škol na Moravě zří-
dila. Kolik škol veřejných Matice včasnou
pomocí držela, kolika školám průmyslovým
svou podporou umožnila rozkvět a jejich
žactvu odborné vzdělání!
Každý rok o svatém Václavě po začátku
školního roku přehlíží národ náš výsledky
blahodárné činnosti i rozvoj škol Ústřední
Matice školské. Raduje se z jejích úspěchů
a štědrou podporou rozptyluje obavy o bu-
doucnost. Čtyřicet tisíc českých dětí jest ještě
ve školách německých — ve školách Maticí
zřízených nebo podporovaných jest jich
16 tisíc. Nelze jinak: musíme ještě úsilo-
vněji nežli dosud podporovati Ústřední Matie
školskou, aby nižádné české dítě ve škole
nečeské nepřišlo na zmar.
To na paměti majíce, smíme zajiste
prositi i doufati, že všichni věrní Čechové
štědrým darem svatováclavským
Čecho
Čechy
Morava
Slezsko
20
article
Ústřední Matici školské
Ústřední Matici školské
pomáhati budou zachovávati české dítky
českému národu. Nechť není ve dnech svato-
václavských českého města, ani vísky, kde
by se pilně nesbíralo na vydržování ško
matičních. Nechť všechny spolky a sdružení.
obecní a okresní zastupitelstva, nechť české
rodiny i jednotlivci za svou samozřejmou
povinnost prohlásí, účastniti se radou, skut-
kem i penízem sbírání daru svatováclavského,
nechť pomáhají v těžkém zápase své vítězné
Matici, od Čechů slaveně a jen od nepřátel
tupené, i nadále vítěziti vzděláváním dítek.
o které se nikdo poctivě starati nechce,
nežli národ náš samojediný. Ukažme štědrou
podporou Ústřední Matice školské, že jsme
národem vyspělým, jenž odhodlán jest ne-
jenom plamennými slovy, ale i ráznýmí činy
a neochabující obětavostí připravovatis
šťastnější budoucnosti
V Praze, v měsíci září 1903.
Výbor Ústřední Matice školské:
Frautišek Kneidl,
starosla,
JUDr. Jaroslav Pospíšil, I. místopředseda.
JUDr. Premysl Šámal, II. místopředsed
Václav Broj, jednatel.
Gabriel Tille, účetní dohližilel.
Josef Müldner, pokladní dohližitel.
Čecho
Frautišek Kneidl
JUDr
Pospíšil
Šámal
II
Broj
Till
Müldner
Praha
21
article
Členové výboru:
Josef Anýž, redaktor »Nár. Listů« a zemský
poslanec. Matěj Blecha, architekt a stavitel.
Ludvík Bratršovský, chefredaktor » Národní Poli
tiky«. JUDr. Jaromír Čelakovský, c. k. univer
sitní professor. JUDr. Vratislav Černý, advokát
JUDr. Vincene Deweller, tajemník Zemské banky
král. českého. Phdr. František Drtina, c. k. uni-
versitní professor. P. Jan Flum, katechela škoh
měšťanských. JUDr. Otto Gintl, advokát. Ferdi
nand Hausa, okresní tajemník. Jan Heberle
stavitel. Jan Herain, vrchní inženýr. Karel Chmel
učitel škol měšťanských. Růžena Jelinková
Doubková. P. Bohumil Jiráček, katecheta měst
školy. Josef Kummer, redaktor »Politik«. Václav
Koliha, učitel. Phdr. Karel Křemen, c. k. pro-
fessor. Jindřich Nechanský, starosta » Národní
jednoty severočeské«. Outo Nekvasil, architekt.
Jan Nevšímal, učitel. Antonín Nýdrle, ředitel
lihovarnieké školy. Rudolf Orlt, inženýr země-
dělské rady. JUDr. Ladislav Pinkas, advokát
zemský poslanec. Anna Pod ipná, předsedkyně
odboru dam Ú. M. Š. Josef Sikyta, architekt
stavitel. Josef Uzel, vrchní účelní Zemské banky
král. českého. František Vyšohlíd, přednost
odb. pom. úřadů zemského výboru. Josef Web
rytíř Pravomil, c. k. dvorní rada. František
Zeman, ředitel škol a spisovatel. JUC. Kare
Žák, redaktor »Hlasu Národa«.
Anýž
Blech
Bratršovský
JUDr
Čelakovský
Černá
Deweller
Drtina
P Flo
Gintl
Heberle
Herain
Chmel
Jelinková Doubková
P Jiráček
Kummer
Koliha
Phdr
Křemen
Nechanský
Nekvasil
Nevšímal
Nýdrle
Orlt
Pinkas
Anna
M Š
Sikyt
Uzel
Vyšohlíd
Josef web
Pravomil
Zeman
Kare
Hausa
zemský banka král
22
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Z klubu českých svobodomyslných po
slanců lidových na říšské radě. Parlamentní
komise sejde se v úterý dne 22. září o 10. ho-
dině dopolední, klub pak téhož dne o 5. hodině
odpolední v klubovních místnoslech ve Vídni.
— Klub národní strany svobodomyslné
Pracovní komise živnostensko-
o bchodní má schůzi v pondělí dne 21. t. m.
v místnosti klubovní. Důležitost programu vy
žaduje přítomnosli všech pp. členů.
— Doplňovací volba poslance v pražsk
obchodní komoře. Na mandát poslanecký do
sněmu král. českého, uprázdněný resignací řed.
p. Václ. Karely, konala se včera volba v pražské
obchodní komoře. Kandidát oficialní p. Petr .
Krejčí, obchodník ze Smíchova, byl zvolen
28 hlasy ze 29 odevzdaných lístků.
— Politické schůze. S mnoha stran na
jednou, a ne snad teprve v poslední době, do
cházejí zprávy o zvláštním rázu, jaký mají
mnohé politické schůze u nás, a o způsobu,
jakým se v nich mluví, usnáší a vůbec jedná.
A zprávy ty nejsou právě potěšitelné a nena-
svědčují tomu, že by úroveň politické intelli-
gence u nás byla stoupla. Připomínáme ihned, že
mluvíme o »mnohých« schůzích a že negenerali-
sujeme, však vyskytnuvšímu se zlu třeba pře-
dejiti v čas, a proto na věc upozorňujeme. Jest
nápadno na mnohých schůzích voličů, jací živlové
z pravidla se do nich dostavují. Jak porůznu
v nich zralých mužů a jak naproti tomu mnoho
je těch, jimž zákon nedovoluje ani, aby rozho-
dovali sami o sobě a byli pány skutků vlastních,
již přišli, aby soud pronášeli nad representanty
národa a nad jejich politikou. Nechceme tím,
pro bůh, říci, aby snad jen dědkové docházel
Václ
Petr
Krejčí
Vídeň
Smíchov
obchodní komora
23
article
do politických schůzí a jen ten směl do politiky
se vměšovati, kdo má aspoň dvě porce známěho
švábského věku za sebou. Nikoli. Ale poslanee
a každý účastník schůze, kdo dostavil se s úmy-
slem vážným, potřese hlavou nad obecenstvem
v němž z pravidla scházejí ti, kteří by dle při-
rozeného stavu věci seděti měli v první řadě
křesel. Kdo nemusí, do schůze se nedostaví.
Nanejvýše starosta, pak jeho tajemník, jeden neb
dva členové výboru a potom — z veliké většiny
nadějná mládež. — — — Nejen intelligence
naše, nýbrž většina lidí vážných a rozšafných
z vrslev, jež se v tuto kalegorii, jakkoli neni
intelligence privilejem žádného stavu, nepočítají,
jeví té doby nápadnou nechuť k veřejným schů-
zím. A co je toho příčlnou? Snad tón, který
je dnes ve veřejnýeh shromážděních obvyklým,
a který jemnějším povahám nehoví, snad za-
vládla jistá blaseovanost v kruzích, jež druhdy
tak veliký jevily interes na veřejných věcech.
Když i ne blaseovanost, nedivili bychom se,
kdyby příčinou kormutlivého zjevu byla —
beznadějnost. Věčný boj o právo a nikde
úspěch! Skutečně nikde a v ničem? Buďmež
spravedlivými, jsme dnes něčím jiným, než
jsme byli před třiceti léty a že jsme stl
se, čím jsme, o to zjednala si aspoň z části
i naše politická práce zásluhu. Doznejme
upřímně, že žel i v politice panuje móda
veřejné sehůze a politické zábavy dnes že
v modě nejsou. To ale právě je věcí smutnou,
že vlivu mody podlehá i seriosní, nezbytná
při tom záslužná práce národní. Jinak ovšem
vypadají schůze, kde se střetnou zástupci růz-
ných stran, jichž u nás je již tolik, že na ně
24
article
prsty na obou rukou nestačí. Ty se líbí a n
těch je účastenství hojné, jenom že ze schůzl
takých na mnoze člověk slušný prchá. Zvlášt-
nosti těchto schůzi je, že na nich argument,
i kdyby drtil jako skála, nic neplatí. Schůze
ty jsou vlastně licitacemi, v nichž řečníci jeden
po druhém nevymáchanými ústy spílají všemu,
oč zavadí, aby naposledy po způsobu starých
mastičkářů své doporučovali arkanum jako
jedině a zázračně působivé. A čím ostřeji zní
slova takovéhoto politického Pustrpalka, čím
divočejí si počíná, čím strašlivěji očima kroutí,
čím víc zapřísahá se že na posezení sní ministrů
a rozbije svým kyjem nepřátelských vlád —
tím větší úspěch. Zatím se záhy přesvědčí ti,
již sedli na lep, že politický mastičkář prodává
jen barvenou vodu. Však to nevadí, nejblíže
příští neděli dá se napálený — napáliti zas.
Nežádáme sousedské dobromysinosti na schůzích,
aniž je naším ideálem, aby to na nich vypadalo
jako v zadním pokojíku »besedy« při šístce, ale
litujeme toho, když shromáždění mužů, kteří,
třeba byli různých názorů, snažití se musí, aby
jeden druhého na vzájem o svém stanovisku
jako o lepším přesvědčil, zvrhne se v orgii
sprostoty. A to se u nás velmi často stává.
Snad také to je příčinou, proč u nás tak mnohý
povolaný politickým schůzím a vůbec politické
práci se vyhýbá. Abstinencí lidí slušných a po-
necháním politické arény živlům nepovolaným
se věc jen zhorší.
— Zvláštnost moravská. Nedávno zemřel
ve Zlobnieích na Moravě vdova po dřívějším
majíteli cukrovaru zborovického paní Friesová.
Friesová
Morava
25
article
Byla vyznání židovského a jako židovka též ze-
mřela. Co však neučinil její synovec Gustav
Redlich z Vězků? Dal sice pohřbiti tělo dle
ritu židovského, ale dal za ni ve farním chrámě
ve Zlobnicích čísti zádušní mši i zvl
k tomu zvláštními tištěnými lístky. Nový t
doklad, že za peníze dá se dokázati v které-
koli církvi všechno. Aneb je případ ten sku-
tečně jen moravskou zvláštnosti. Modlit se z
někoho nemůže býti snad hříchem a kdyby
lo zesnulé paní pomohlo tam v Edenu o ně-
jaký stupinek v před, přáli bychom jí toho z
srdce, představíme-li si ale žárlivost, s jakou
církev samospasitelná střeží své zařízení a ob
řady, je nám případ zlobnický neuvěřitelným.
Ovšem že pan Redlich z Vězků — toť se ví,
že píše se: Redlich-Vežeg, nedal na pozván-
kách k zádušní mši vytisknouti jméno, z
koho bude mše ta sloužena, stálo tam pouze:
»Ve středu 2. září t. r. konati se bude
8. hodině ranní ve farním chrámu ve Zlobni-
cích u Vězku zpívaná mše svatá, k níž uetivě
pozvání se činíe.
Redlich
Vežeg
Zlobni
26
article
— Nová »Omladina«. Politika česká vstou-
pila ve znamení krajní opposice a toť se vl.
že událost tato musí býti provázena, jak dělo
se v podobných případech dosud, ceduličkami,
popsanými velezrádnými hesly a novou »Omla-
dinou«, neb něčím podobným. Jakkoli sám po-
licejní úřad doznati musil, že jde tu jen o ně-
jaký »podnik« chlapecké romantiky, puštěn ten-
tokráte apparát soudní na celé kole, aby se n
venek zdálo, že co nevidět budou u nás litat
vlaky do povětří a státního práva že budeme do-
bývat dynamilem. Však nejen slavný trestnl
soud a návladnielví, nýbrž v první řadě za-
kousla se do tohoto nového nepodařeného vy-
dání »Omladiny« německá žurnalistika a vy-
tlouká dnes z něho proti nám kapitál. Činí tak
zejmena venkovský tisk německý, jenž vycházi
v ozduší velezrádou tak prosyceném, že v něm
rakušáctví byne jako meruňkový květ v mraze.
27
article
Jedním dechem hrozí, že třeba se opatřiti pr
budoucnost, bez jakéhokoliv ohledu na tuto do-
dělávající říši a zároveň denuncují celý náro
náš k vůli několika sem tam pohozeným líst-
kům. Kdyby nám stála za to chamraď ta, o
jejíž taktiky každý slušný člověk s hnusem od-
vrátiti se musí, vypočetli bychom ji hříchy, jichž
skutečně se dopouští na zdravém vývoji, na
existenci a na integritě říše i země a doká-
zali bychom ji, jak všechno její chování nenl
ničím jiným, než řetězem zrad a mizernosti.
My nikdy se svou loyalitou netlačili se do po-
předí, my nikdy v prsa se nebušili, abychom
dokázali, že máme tuto říši a co s ní všechno
souvisí bůh ví v jaké lásce, my nikdy ze lži-
vých, předstíraných cítů nekořístili, nýbrž nesli
následky svého odporu, jako pronásledovanýa
utiskovaný národ z té doby, kdy vlast jeho
stala se součástí této monarchie. To jen Němei
dovedou, kteří za to, že hejčkáni jsou a privi-
lejemi zasypáváni, v rakouském pariamentu pro-
volávají slávu Hohenzollerům a prohlašují, ž
dokud nebudou všichni Němei spojení v jednom
státním útvaru, Německo svého dějinného poslání
neprovedlo. Ti, již s těmito hesly plíží se od
jednoho k druhému, kteří dávno již se postarali
o to, aby území, jež nazývají bezprávně svým,
bylo prožráno domněním, že za krátký čas ji
Německo