ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 e8e648a0-7184-11dc-87c1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 107, place 87, org 11, work 6
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
20. záni 190
4 masthead
Císlo 257.
5 article
zení plavebních, nýbrž i od pozemků níže po ložených byly odvráceny. Ke konci své, velm poutavé, hlučným souhlasem provázené před nášky přimlouvá se prof. Hráský za sjednocen agendy vodní v jednom ressortu, aby se roz Uištění dotýčných prací předešlo. Poslanec inž. Kaftan vítá přednesenou zprávu a klade největší důraz na soustavné provádění kanalisace středního Labe a projekto- vaných meliorací. Urychleni kanalisace řeky od Mělníka vzhůru, postupná s touto prací úpra- va přítoků labských, současné provádění zahra- zování bystřin a zřizování nádržek na horním toku těchto přítoků a nikoliv snad kusé, nížeji položeným údolním částím labským urychleným přítokem povodní osudné prokopávání serpen- tin, jsou jedině s to i zemědělství českého Po- labí, tomuto Zlatěmu prutu přinésti velkého pro- spěchu. Kanalisace středního Labe jes také největším a nejzajimavějším problemem melioračním. Řečník sou- hlasi s požadavkem prof. Hráského, aby pro drály vodní a meliorace s tím spojené byl zřízen úřad jednotný a aby odčiněna byla nesrov- nalost, že tyto otázky jsou v Rakousku přiděleny čtyřem ministerstvům: vnitra, obchodu, orby kihanci. (Hlučný souhlas.) Po této části programu a po zprávách stav. rady Bluma z Vídně o uplavnění Visly a m. stav. rady Eisenlohra z Mannheimu o průmyslovém přístavu mann- heimském a přečteni odpovědi na holdovací telegramy císaři rakouskému, německému velkovévodoví badenskému byl sjezd předsedou, tajným radou Witlingem, vřelým doslovem uikončen. Příšti sjezd bude se konati v r. 1906 v Štětíně. Ze zdařilého průběhu sjezdu lze vyjmouti že čeští delegáti zaujímali tam velmi čestněho postavení, těšivše se všeobecné pozornosti při- tomných vynikajících odborníků z říše ně- mecké.
profesor Hráská Ing Kaftan Hráský Blum Mělník Rakousko Vídeň Visla Mannheim Štětín Witling
6 article
Nelze pominouti mlčením, že města říše ně mecké i přes nynější částečnou stísněnost oboru průmyslu a obchodu vykazují v posledním trienniu obrovský pokrok hospodářský. Postači poukázati na krajské město Mann- heim, čitající nyni 146.000 obyvatelů (dva- kráte tolik, co před 10 roky). Vedle zmíněných již obrovských přístavů a překladišť, velk - lepých stanic železničních a skladišť těší se mě- sto vzornou kanalisací splachovaci, výbornou vo- dou pitnou z pramenů spodních vod, město vy- stavělo sobě velkolepou, nádhernou budovu slav- nostní (Städtisehe Festhalle), s krásnou zahra- dou (Rosengarten), nejvělší budovu toho druhu v Německu. Budova obsahuje obrovský sál 5000 sedadel, 2000 míst k stání a pěvecké po- dium pro 2000 půvců a četné lože, polom kon- certní síň o 1500 sedadel, nádherný, velmi pro- stranný vestibul a vedlejší restaurační míst- posti.
Manna Rosengarten Německo Städtisehe Festhalle
7 article
Tu namane se nám otázka: Což Praha, stře slavného a bohatého království? Nedostatečný pro českou společnost Žofín a dům represen- tační, jenž má opět sloužiti více účelům obchod- ním než representačním. Nebylo by důstojno obce pražské, buď získati na Příkopě nádherné a prostranné místnosti paláce Sylva-Taroučey aneb zbořiti neladné místnosti na jižním cípu Žofína a vystavěti tam podobnou budovu, jež by se sousedním parkem tvořila nad míru ladný celek, neb použiti k tomu účelu městského ostrova Štvanice, ke kterému by se upraviti dal velmi snadno přístup z velké, sjednoceně Prahy? Přemýšlejme o tom, Praha musi sobě v národě českém zjednati nejen svou slavnou hi- storickou minulostí, nýbrž svoji svěží, neodola- telnou silou životní a hybností platnost jako metropole království českého! A k tomu neni zapotřebí cizích sil, jako jich není zapotřebí k provádění kanalisace, opatření pitné vody. Máme dost k tomu sil domácích, jež nad to již dnes požívají úcty a uznání ciziny.
Praha Žofín Žofín SylvaTaroučey
8 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 19. září. (Uherská krise.) Hr. Khuen-Héderváry, meškajíci jako zástupce uherské vlády ve Vídni při slavnostech, pořáda- ných na počest cisaře Viléma, vyslovil se před redaktorem „Fremdenblattu“ o situaci v Uhrách v ten smysl, že se od panovníkova odjezdu z Pešti v uherské situaci nezměnilo pranie (!). V Pešti byly už tehdy známy výroky panovní- kovy, z nichž bylo jasno, jaký jest panovníkův názor o jednotě armády. Armádní rozkaz pouze potvrdil to, co bylo v Pešti už před týdnem známo každému politikovi. Hr. Khuen-Héderváry nechce prý popírati, že armádní rozkaz způsobil v Uhrách „jakési“ znepokojení, ale způsobil je bezdůvodně, poněvadž rozkaz ten nesměřuje nikterak proti Uhrám (!). „Nelze nikterak po- chybovati — vykládal hr. Khuen dále — že máme před schou jen projev, platicí vojsku, a že se tento projev neobrací proti žádné určité straně, ani určitě osobnosti. A proto, jak se samo sebou rozumi, příčí se pravdě, tvrdí-li se, že se poměr mezi korunou a uherským národem nějak zkalil. Císař má úmysl odebrati se opětně do Pešti. Pojede tam zcela jistě; jen den a hodina odjezdu nejsou ještě pevně stanoveny. V nejbližších dnech to ovšem nebude. Dle „N. Fr. Pr.“ panovník odebere se do Pešti přiští týden, aby pokračoval v jednání za účelem uklizení tamní krise. Dle informací téhož listu způsobilo na nejvyšších mistech překva- pení, že armádní rozkaz přijat v Uhrách s roz- trpčením. Účelem armádního rozkazu nebylo prý situaci v Uhrách měniti a v oněch nejvyššíeh místech se soudí, že se situnce také nezměnila.
Khuen Héderváry Vilém Praha Hradec Vídeň Uhry Pešť Francie
9 article
Jediným účelem armádního rozkazu bylo prý způsobiti uspokojení ve vojsku, nikoli však prejudikovati situaci v Uhrách. Je-li tomu skutečně tak, pak se armádní rozkaz minul svého cíle. V Uhrách se mu na všechen způsob rozumí zcela jinak. V libe- rálním klubu marně se hr. Jul. Andrássy snaží dokázati, že armádní rozkaz se týká pouze vojska, a že ani parlamentu, ani konferenci libe- rální strany se nesluší bráti jej na přetřes. Pří- vrženci býv. strany národní tvrdi naopak, že se o armádním rozkaze a jeho dů- sledeích jednati musí a obírají se již myšlénkou, aby se na armádní rozkaz odpově- dělo adresou, v níž se má vytknouti stano- visko parlamentu k vojenským otázkám. Téhož názoru jsou také členové strany neodvislosti. Konference liberálni stran jest již svolána. Jeji předseda bar. Podmanický rozeslal všem mimo Pošť meškajícím členům klubu depeši, v níž je žádá, aby v pondělí se dostavili do klubu. Konference liberální strany stala se nezbytnou, poněvadž opposice užila svého práva a požádala již předsedu sněmovny hr. Apponye, aby svola parlament k mimořádné schůzi. Dnes dopoledne zvláštní deputace strany neod- vislosti odevzdala hr. Apponyovi žádost, pode- psanou také Fr. Košutem, jež zní: „Od- povědná uherská vláda se poděkovala, demisse byla J. Veličenstvem přijata. Krise však není do- sud rozřešena a země nemá odpovědné vlády.
Jula Andrássy Košut Uhry Francie
10 article
Za této dlouhé krise ministerstvo vojenství vy- dale nařizení stran dosluhování vojáků třetiho ročníku a tím se těžce dotknulo veřejných svo- bod. Nejvyšší vojenský pán vydal armádní roz- kaz ze dne 16. září, který v mnohém vzhledě hluboko zasahuje do uherské ústavy. Následkem všeho toho jest nezbytně nutno, aby uherská sněmovna byla ihned svolána. Proto v úctě podepsaní poslanci, dovolávajíce se § 252. jedn. řádu, obracejí se k sněmovnímu předsednictvu s prosbou, aby svolalo uherský říšský sněm v době nejkratší, nejdéle však dne 23. t. m. Poslanci prohlásili — dle C.-B. uh. — že ve- dení v této akci zůstavují liberální straně V Praze, 19. září. (Hlasy časopisu o armádním rozkaze.) Pod titulem „Ně- mecko-rakouská lež“, odříká se dnešní „Magyar Hirlap“ — jak se nám telegrafuje z Pešti — na dobro rakouských Němců. Armádní rozkaz. daný v Chlopech, nestaví ve skutečnosti Uhry proti králi, nýbrž protirakouskému cen- tralismu, který dualismu vlastně nikdy ne- uznal. Tento centralismus představují v Ra- kousku jen Němci; proto bylo chybou uher ských zakladatelů dualismu, že jej opřelio Němce, kteři jsou nesmiřitelní nepřátelé Uher a s nimiž poctivý smír vůbec neni možný, jak 36letá zkušenost s dostatek prokázala, Čechové a Poláci — píše „Mag. Hirl.“ dále — stavěli se proti Uhrám jen z důvodů taktických; oni uznají poctivě dualismus, jakmile tento přestane půso- biti v jich neprospěch. Bude tedy povin- ností Uher, aby se budoueně k ná- rodnostem rakouským chovaly zcela neutrálně a zhostily se obav před federalismem v Rakousku.
Magyar Hirlap Němec Čecho Polák Mag Hirl Praha Pešť Uhry Rakousko
11 article
Orgány nemadarských národů koruně sv. Štěpána vítají armádní rozkaz. Ru munská „Trib. Popov.“ velebí tento krok panov níkův, vidouc v něm vážné zakročení proti zpup nosti maďarské. Pro případ odporu Maďarů ubezpečuje věrnou oddaností všech nemadar ských národnosti, hotových vycediti pro císaře poslední kapku krve. Martinské „Nar. Noviny? píšou: „Maďaři spolehali na dobrotu a povolnos kmetitého mocnáře, ale pozdravujeme se zadost učiněním, že se tentokrát zklamali a že panovní v těto životní otázce trvá pevně na svých ústav ních praerogativách. Vládní listy polské vítají vesmě armádní rozkaz. „Czas“ soudí, že jest jím roz ťat gordický uzel uherské krise a přál by si, aby se podobným způsobem rozřešila také krise ra kouská. Demokratická „Nová Ref,“ uvádí ar mádní rozkaz v souvislost s milostivými slovy jež panovnik promluvil v Haliči k některým pol ským státníkům a dodává: „Tím se appellovale na Poláky, aby se zabezpečila jich pomoc v pří padě zápasů... Divný běh okolností způsobi tedy, že panovník v této nebezpečné vnitřní roz tržce snaží se opříti se hlavně o nás (Poláky)a — o Němce.
Štěpán Popov Maďar Polák Němec Nara Nová Ref Halič
12 article
„Glos Narodu“ zastavuje se u poslední věty rozkazu a soudí, že nastávají nyní jen dvě mož nosti: buď návrat k dualismu na zásadách r. 1867, aneb přetvoření říše v mon archii federativní. Prvé možnosti nedo pustí prý uherská opposice, která zašla již příliš daleko a nemůže couvnouti, aniž by se vážně kompromitovala. Zůstává tedy jen možnost druhá a ta jest nejvhodnější, neboť jen ona může přivěsti k cíli. K závěrku pak dodává: „Maďarské požadavky, ač v zásadě oprávněné nedají se srovnati s novými proudy času. Náro- dové dozráli v době ústavní a nechtějí snášet ani maďarské, ani německé hegemonie. Stojíme tedy na přelomě, z něhož musí vyjíti nový, od nynějšíhe celkem se různicí útvar monarchie
Glos Naroda
13 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 19. září. Francouzská eskadra v tureckých vodách. Velké pohnutí vzbudila ve Francii zpráva že do Toulonu byl poslán velitelem středozem ního loďstva, admirálem Marqnisem, rozkaz, aby ihned bylo připraveno loďstvo k vyplutí do Le vanty. Byly vyhlědnuty křížové lodi: »La- touche-Tréville«, »Brennus«, »Du Chayla«a »Lenois«, jež doplnily mužstvo a zásoby do stavu válečného. V noci na 13. t. m. vyplul koráb »Latouche-Tréville«, další lodi jsou při- praveny rovněž k opuštění přistavu. V Syře doslihnou tylo lodi korábu »La touche-Tréville«, odkud vyplují společně k ochraně francouzských příslušníků v Makedonii. »La- touche-Tréville« vyplul první, aby podle okol- ností mohl bezprostředně jednati. Opatření toto illustruje vážnost situace na Balkáně. »La Patrie« píše, že v diplomafickém svět vzbudilo odeslání loďstva do Turecka velké po- divení, poněvadž cizí diplomaté soudí, že zájmy francouzské v Makedonii jsou rovny nulle. Ně- kteří míní, že se tu jedná spíše o ochranu francouzských zájmů v Malé Asii, kdyby tam vypukly nepokoje. Takový je zejmena náhled Le Myra de Vilers, který uznává situaci na Východě za kritiekou.
Marqnis Brennus Vilers Praha Francie Toulon Makedonie Balkán Turecko Asie Myra Le Patria LatoucheTréville
14 article
Chaumié a »bloc«. Ministr vyučování Chaumié je předmělem prudkých útoků orgánů tak zv. »blocu«, nebot je podezříván, že nesch valuje bojovně antikato- liekou politiku Combesovu. Nedopustil se zatím ničeho jiného, nežli že ve své řeči při odhalen sochy Renanovy v Tréguieru zachoval zdrželi vost, neurážel náboženský cit bretoňského oby vatelstva a vyslovil politování nad vulgárním demonstracemi socialistickými. Vyznal též,že Renan, oslavovaný »blocem«, byl filosofem to lerantním a že nebyl nepřítelem náboženského smýšlení, třeba že sám neměl víry. Nesmířitelní jakobíni ihned vytýkali Chau- miéovi, že je zrádcem, apoštolem smíru, odpůr- cem Combesovým. Chaumié ve skutečnostin učinil ničeho, čím by se odloučil od antikleri kálního programu nynější vlády, ale francouzšt socialisté jsou proti každému smíru s eírkví Chaumié snad se zalekl hluku tropeného v žur nálech »blocu« a dal prohlásiti, že mezi nim a Combesem není rozd lu. A Francie je opě na čas zachráněna.
Chaumié Renanův Renan Chao Francie
15 article
Chamberlainova celní politika. Chamberlain zaslal dne 18. t. m., tedy již po svém vystoupení z ministerstva, předsedovi sdružení pro reformu celní politiky dopis, který nasvědčuje, že agitaci ve prospěch svých návrhů neprodleně zahájí. V dopise praví: »Máme do statečný muteriál fakt i číslic a musíme z toho nyní učiniti důsledky a připraviti lid, by sev ně vžil. Tyto důsledky jsou: 1. Těsnější spo jení s osadami pomocí výsadních cel a úsill. aby říše při zaopatřování potravin nabyla plné neodvislosti; 2. využilkování tarifu jako zbraně, by se od jiných národů docililo větší ochoty kde se to nestane, zabránilo odvetnými opatře ními, abychom při svělové soutěži států, chráně ných ochrannými cly, neztratili trhu v Angliiv britské říši.« Z Edinburku, kam odjel ministerský před seda Balfour, se sděluje, že premier angli ckého parlamentu odjel dnes ke králi do Bal moralu. Povolán tam byl referovat králi Edu ardovi. Časopis »Spectator« pochybuje, že b Balfour, připojiv se k ochranářské celní po- litice, mohl při všeobecných volbách získati zemi většiny Výsledek voleb bude míti dle to- hoto listu za následek, že učiní se pokus s ka- binetem Rosebera, kterému nepředpovídá však dlouhého věku.
Chamberlainův Chamberlain Ed Balfour Edinburk Balfour Bala
16 article Živelní pohiromy.
Živelní pohiromy. Z Ješína (u Velvar). Ve prospěch krupobitím stížených našich krajanů jihočeských pořádán by zde zvláštním spomocným výborem« dne 13. zá koncert s věnečkem v nově zřlzené místnosti restau rační »Dvůr Bělčovský«. Ač bylo nepříznivé počasí dostavilo se k zábavě dosti domácího i okolního obecenstva. Čistý výnos 100 K zastán prostřední ctvím obecního úřadu zdejšího svému účelu. Vzácný dar amerických Čechů pro posližent krajany. Dne 18. t. m. odevzdal v českém odboru rady zemědělské kanovník monsignore dr. J. Burian obnos 5777 K, dar to amerických katolických Čeche ve prospěch krajanů krupobitím postižených. Dle sdělení jeho se ve sbírkách ještě pokračuje. Tato lidumilnost krajanů našich zasluhuje plného uznání Výkaz obnosů složených u městské rady král hl. města Prahy na účet ústřední sběrny milodarů ve prospěch krajin posližených živení pohromou v dob od 11. září do 18 září: 27. srpna: N. N. z Král. Vi nohradů K 10.—; 28. srpna: Obecní úřad v Malšicích 85.70, B. Holas z Karlína 7 —; 29. srpna: Měslská rada v Ml. Boleslavi sbírku 582 72; 31. srpna: Po- půrný spolek obchodníků a obchodnic v staroměstsk tržnici a na trzích 63.—, letní hosté v Ralajích nad Sáz. 80.—; 1. září: Stolní společnost v hostínci p.
Čecho doktor J Burian Král B Holas Ješín Velvary Praha Malšice Karlín Boleslav Ralaje nad Sázava obecní úřad N . N Měslská rada
17 article
J. Mazury v Žižkově 5.—, Bohumír Horák z Libně 10.—; 3. září: Občanská záložna v Uhlíř, Janovi cích 5 .—, tělocvičná jednota Sokol »Podlipný Detroit ve státu Michiganu K 50.— ; 4. září: Spole pro vzdělání a podporu v Zlosejně 10.—; 5. září Nejmenovaný z Malé strany 2.—, důchod král. města Domažlic 535.30, prof. dr. J. Gebauer 30.— Robert Marek v Nov. Mlýnech 20.—, V. K. 10.—, V. P. 1.—, arch. Viktor Beneš a účelní Jan Bene 50.—, cís. rada Jindřich Eckert 20 —, 9. září: Rudolt Plíhal 20.—, Alois IN ička z Mělníka 4.—, Václav Kaufner, učitel v Slavikovicích 2.10, JÚC. Karel Židlický 50.—; 10. září: Vzdělávací a zábavní spolek »Beseda Vlastimil« ve Vídni 20.—; 11. září: Frant. Chlajn, staniční mistr z Horní Cerekve 10 — 12. září: rada města Třeboně odvádí sbírku 400.— 15. září: Obecní úřad v Chrudimi 630.—, Občanská záložna v Chrudimi 200.—, Akc. spol. měšťanský pivovar v Chrudimi 50.—, děkanský úřad v Neve- klově 52.—, obecní úřad Vrbka u Budyně n. Ob. 9.— 16. září: obecní úřady: v Srbici u Votic 100.—. v Maňovicích, p. Nepomuk, 9.—, v Hrušové u Vys Mýta 110.—, ve Vel. Pečicích, p. Milín, 33.14, obecní úřady: v Šlépánově 12.30, ve Valech 27 74, v Kl- novce 18.—, ve Stojicích 50.—, v Opočinku 22.10 v Bezděkové 40.—, v Neratově 7.50, ve Volči 18. 62. v Soprči 15.10, v Mokošíně 14.70, v Tupesách 15.— v Pelechově 20.—, v Pipolticích 20.—, v Seníku 17.48, v Trnavci 56.70, v Labětíně 10.—, ve Škudlech 15.10 (vesměs u Třeboně', v Lanech u Pardubic 72.80 17. září: okresní výbor v Říčanech 200.—, okresní výbor v Nechanicích 100.—, rada král. blav. města Prahy 2117 82; celkem K 10 453.32. K tomu výkaz ze dne 11. září t. r. K 29.490.45, celkem do 18. září t. r. K 39.943 77.
J Mazur Horák Jan cícha profesor doktor J Gebauer Robert Marek Beneš Jan Bene Eckert Alois Kaufner Židlický Vlastimil František Chlajn Žižkov Libeň Michigan Domažlice Mělník Vídeň Horní Cerekev Třeboň Chrudim Neve Ob Srbica Votice Maňovice Nepomuk Hruš Vys Mýto Vela Pečice Milín Klement Stojice Opočinek Neratov Mokošín Tupesy Labětín Lana u Pardubice Říčany Nechanice Praha Sokol » Podlipná Detroit Rudolt Plíhal obecní úřad obecní úřad Vrbka u Budyně v Val 27 74 v Bezděková
18 article Čechové
Čechové Krutá pohroma zasáhla některé kraje vlastí našich. Na ráz zničeny výsledky klo- potné práce ustaraného rolníka, v několika vteřinách vyrvány tisícům našeho lidu na- děje, jež kynuly z požehnané úrody. V tom neštěstí žalostném opět se ukázalo, jak hrdinnou mysl chovají národa našeho sta- teční synové, jak soucitné srdce bije v šle- chetné hrudi českých dcer. Ne slzami, ne pláčem a kvílením, ale pilnou rukou napra- vují, co zmařila chvíle zhouby, a skytají účinnou pomoc těm, kdož nejkrutěji byli po- stiženi. Avšak nezapomínají v této ochrani statků pozemských na duševní potřeby ná- rodní, pamatují stále, že i jiné neštěstí od vraceti jest neméně rázně, stejně účinně; a to jest právě, co nejvíce šlechtí národ náš čím nad jiné vzdělané národy vyniká: že v těžké době dnešní zvětšuje svou obětavost na prospěch nešťastných a úkolů, které více než dvě desetiletí pokládá za nejdůležitější při tom se nevzdává. Ústřední Matice školská i při živelních pohromách bude zajisté podporována se stejnou, ba se zdvojenou láskou jako dříve Každý haléř do její pokladny odvedený svědčí, že, děj se co děj, nic nás neodvráti bychom neunavně nechránili českých dítek. bychom nehájili českých rodičů, již za naši trpí školu, o naší zápasí národnost. Právem jich hájíme! Kdyby nějakým dopuštěním osudu najednou zhynulo 40.000 dítek, jaká by z toho pojala hrůza cely svět! Nám však sudbou neblahou dán úděl snad ještě horší: 40.000 českých dět ztrácí se ještě rok za rokem v ně- meckých školách našemu národu a nejenom se ztrácí, ale vychovává se na nepřátele vlastního otce, české matky, před našima zrakoma vyrůstá z českých dítek odpůrců nám do tisíců, samých nepřátel národa, z něhož vyšly. Zda bychom nebyli bídnými otroky, jména českého nehodnými, kdybychom se z včas tomu nebránili? Bráníme se ze všech
Čecho
19 article
sil. Založili jsme si na spásu českých dítel i ochranu národnosti Ústřední Matie školskou, která již po dvacettři léta za- chraňuje, co zachrániti lze, podle prostředků. jež národ náš jí věnuje. Co založila již opa- troven v Čechách, na Moravě a ve Slezsku pro dítky nejmenší, kolik tisíc žáků vyšlo již z jejích obecných škol, rozsetých po všech zemích koruny svatováclavské! A když odpíráno mládeži naší vzdělání vyšší a po- ukazováno na to, že moravský a slezský lid o střední školství nedbá a že by české ústavy byly prázdny, hle, Matice přeplně- nými středními školami svými podala důkaz. jak velmi lid náš touží po vyšším vzdělání. důkaz, kterému správa státu odolati nemohla a třebas po průtazích, přece konečně ale- spoň několik středních škol na Moravě zří- dila. Kolik škol veřejných Matice včasnou pomocí držela, kolika školám průmyslovým svou podporou umožnila rozkvět a jejich žactvu odborné vzdělání! Každý rok o svatém Václavě po začátku školního roku přehlíží národ náš výsledky blahodárné činnosti i rozvoj škol Ústřední Matice školské. Raduje se z jejích úspěchů a štědrou podporou rozptyluje obavy o bu- doucnost. Čtyřicet tisíc českých dětí jest ještě ve školách německých — ve školách Maticí zřízených nebo podporovaných jest jich 16 tisíc. Nelze jinak: musíme ještě úsilo- vněji nežli dosud podporovati Ústřední Matie školskou, aby nižádné české dítě ve škole nečeské nepřišlo na zmar. To na paměti majíce, smíme zajiste prositi i doufati, že všichni věrní Čechové štědrým darem svatováclavským
Čecho Čechy Morava Slezsko
20 article Ústřední Matici školské
Ústřední Matici školské pomáhati budou zachovávati české dítky českému národu. Nechť není ve dnech svato- václavských českého města, ani vísky, kde by se pilně nesbíralo na vydržování ško matičních. Nechť všechny spolky a sdružení. obecní a okresní zastupitelstva, nechť české rodiny i jednotlivci za svou samozřejmou povinnost prohlásí, účastniti se radou, skut- kem i penízem sbírání daru svatováclavského, nechť pomáhají v těžkém zápase své vítězné Matici, od Čechů slaveně a jen od nepřátel tupené, i nadále vítěziti vzděláváním dítek. o které se nikdo poctivě starati nechce, nežli národ náš samojediný. Ukažme štědrou podporou Ústřední Matice školské, že jsme národem vyspělým, jenž odhodlán jest ne- jenom plamennými slovy, ale i ráznýmí činy a neochabující obětavostí připravovatis šťastnější budoucnosti V Praze, v měsíci září 1903. Výbor Ústřední Matice školské: Frautišek Kneidl, starosla, JUDr. Jaroslav Pospíšil, I. místopředseda. JUDr. Premysl Šámal, II. místopředsed Václav Broj, jednatel. Gabriel Tille, účetní dohližilel. Josef Müldner, pokladní dohližitel.
Čecho Frautišek Kneidl JUDr Pospíšil Šámal II Broj Till Müldner Praha
21 article
Členové výboru: Josef Anýž, redaktor »Nár. Listů« a zemský poslanec. Matěj Blecha, architekt a stavitel. Ludvík Bratršovský, chefredaktor » Národní Poli tiky«. JUDr. Jaromír Čelakovský, c. k. univer sitní professor. JUDr. Vratislav Černý, advokát JUDr. Vincene Deweller, tajemník Zemské banky král. českého. Phdr. František Drtina, c. k. uni- versitní professor. P. Jan Flum, katechela škoh měšťanských. JUDr. Otto Gintl, advokát. Ferdi nand Hausa, okresní tajemník. Jan Heberle stavitel. Jan Herain, vrchní inženýr. Karel Chmel učitel škol měšťanských. Růžena Jelinková Doubková. P. Bohumil Jiráček, katecheta měst školy. Josef Kummer, redaktor »Politik«. Václav Koliha, učitel. Phdr. Karel Křemen, c. k. pro- fessor. Jindřich Nechanský, starosta » Národní jednoty severočeské«. Outo Nekvasil, architekt. Jan Nevšímal, učitel. Antonín Nýdrle, ředitel lihovarnieké školy. Rudolf Orlt, inženýr země- dělské rady. JUDr. Ladislav Pinkas, advokát zemský poslanec. Anna Pod ipná, předsedkyně odboru dam Ú. M. Š. Josef Sikyta, architekt stavitel. Josef Uzel, vrchní účelní Zemské banky král. českého. František Vyšohlíd, přednost odb. pom. úřadů zemského výboru. Josef Web rytíř Pravomil, c. k. dvorní rada. František Zeman, ředitel škol a spisovatel. JUC. Kare Žák, redaktor »Hlasu Národa«.
Anýž Blech Bratršovský JUDr Čelakovský Černá Deweller Drtina P Flo Gintl Heberle Herain Chmel Jelinková Doubková P Jiráček Kummer Koliha Phdr Křemen Nechanský Nekvasil Nevšímal Nýdrle Orlt Pinkas Anna M Š Sikyt Uzel Vyšohlíd Josef web Pravomil Zeman Kare Hausa zemský banka král
22 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Z klubu českých svobodomyslných po slanců lidových na říšské radě. Parlamentní komise sejde se v úterý dne 22. září o 10. ho- dině dopolední, klub pak téhož dne o 5. hodině odpolední v klubovních místnoslech ve Vídni. — Klub národní strany svobodomyslné Pracovní komise živnostensko- o bchodní má schůzi v pondělí dne 21. t. m. v místnosti klubovní. Důležitost programu vy žaduje přítomnosli všech pp. členů. — Doplňovací volba poslance v pražsk obchodní komoře. Na mandát poslanecký do sněmu král. českého, uprázdněný resignací řed. p. Václ. Karely, konala se včera volba v pražské obchodní komoře. Kandidát oficialní p. Petr . Krejčí, obchodník ze Smíchova, byl zvolen 28 hlasy ze 29 odevzdaných lístků. — Politické schůze. S mnoha stran na jednou, a ne snad teprve v poslední době, do cházejí zprávy o zvláštním rázu, jaký mají mnohé politické schůze u nás, a o způsobu, jakým se v nich mluví, usnáší a vůbec jedná. A zprávy ty nejsou právě potěšitelné a nena- svědčují tomu, že by úroveň politické intelli- gence u nás byla stoupla. Připomínáme ihned, že mluvíme o »mnohých« schůzích a že negenerali- sujeme, však vyskytnuvšímu se zlu třeba pře- dejiti v čas, a proto na věc upozorňujeme. Jest nápadno na mnohých schůzích voličů, jací živlové z pravidla se do nich dostavují. Jak porůznu v nich zralých mužů a jak naproti tomu mnoho je těch, jimž zákon nedovoluje ani, aby rozho- dovali sami o sobě a byli pány skutků vlastních, již přišli, aby soud pronášeli nad representanty národa a nad jejich politikou. Nechceme tím, pro bůh, říci, aby snad jen dědkové docházel
Václ Petr Krejčí Vídeň Smíchov obchodní komora
23 article
do politických schůzí a jen ten směl do politiky se vměšovati, kdo má aspoň dvě porce známěho švábského věku za sebou. Nikoli. Ale poslanee a každý účastník schůze, kdo dostavil se s úmy- slem vážným, potřese hlavou nad obecenstvem v němž z pravidla scházejí ti, kteří by dle při- rozeného stavu věci seděti měli v první řadě křesel. Kdo nemusí, do schůze se nedostaví. Nanejvýše starosta, pak jeho tajemník, jeden neb dva členové výboru a potom — z veliké většiny nadějná mládež. — — — Nejen intelligence naše, nýbrž většina lidí vážných a rozšafných z vrslev, jež se v tuto kalegorii, jakkoli neni intelligence privilejem žádného stavu, nepočítají, jeví té doby nápadnou nechuť k veřejným schů- zím. A co je toho příčlnou? Snad tón, který je dnes ve veřejnýeh shromážděních obvyklým, a který jemnějším povahám nehoví, snad za- vládla jistá blaseovanost v kruzích, jež druhdy tak veliký jevily interes na veřejných věcech. Když i ne blaseovanost, nedivili bychom se, kdyby příčinou kormutlivého zjevu byla — beznadějnost. Věčný boj o právo a nikde úspěch! Skutečně nikde a v ničem? Buďmež spravedlivými, jsme dnes něčím jiným, než jsme byli před třiceti léty a že jsme stl se, čím jsme, o to zjednala si aspoň z části i naše politická práce zásluhu. Doznejme upřímně, že žel i v politice panuje móda veřejné sehůze a politické zábavy dnes že v modě nejsou. To ale právě je věcí smutnou, že vlivu mody podlehá i seriosní, nezbytná při tom záslužná práce národní. Jinak ovšem vypadají schůze, kde se střetnou zástupci růz- ných stran, jichž u nás je již tolik, že na ně
24 article
prsty na obou rukou nestačí. Ty se líbí a n těch je účastenství hojné, jenom že ze schůzl takých na mnoze člověk slušný prchá. Zvlášt- nosti těchto schůzi je, že na nich argument, i kdyby drtil jako skála, nic neplatí. Schůze ty jsou vlastně licitacemi, v nichž řečníci jeden po druhém nevymáchanými ústy spílají všemu, oč zavadí, aby naposledy po způsobu starých mastičkářů své doporučovali arkanum jako jedině a zázračně působivé. A čím ostřeji zní slova takovéhoto politického Pustrpalka, čím divočejí si počíná, čím strašlivěji očima kroutí, čím víc zapřísahá se že na posezení sní ministrů a rozbije svým kyjem nepřátelských vlád — tím větší úspěch. Zatím se záhy přesvědčí ti, již sedli na lep, že politický mastičkář prodává jen barvenou vodu. Však to nevadí, nejblíže příští neděli dá se napálený — napáliti zas. Nežádáme sousedské dobromysinosti na schůzích, aniž je naším ideálem, aby to na nich vypadalo jako v zadním pokojíku »besedy« při šístce, ale litujeme toho, když shromáždění mužů, kteří, třeba byli různých názorů, snažití se musí, aby jeden druhého na vzájem o svém stanovisku jako o lepším přesvědčil, zvrhne se v orgii sprostoty. A to se u nás velmi často stává. Snad také to je příčinou, proč u nás tak mnohý povolaný politickým schůzím a vůbec politické práci se vyhýbá. Abstinencí lidí slušných a po- necháním politické arény živlům nepovolaným se věc jen zhorší. — Zvláštnost moravská. Nedávno zemřel ve Zlobnieích na Moravě vdova po dřívějším majíteli cukrovaru zborovického paní Friesová.
Friesová Morava
25 article
Byla vyznání židovského a jako židovka též ze- mřela. Co však neučinil její synovec Gustav Redlich z Vězků? Dal sice pohřbiti tělo dle ritu židovského, ale dal za ni ve farním chrámě ve Zlobnicích čísti zádušní mši i zvl k tomu zvláštními tištěnými lístky. Nový t doklad, že za peníze dá se dokázati v které- koli církvi všechno. Aneb je případ ten sku- tečně jen moravskou zvláštnosti. Modlit se z někoho nemůže býti snad hříchem a kdyby lo zesnulé paní pomohlo tam v Edenu o ně- jaký stupinek v před, přáli bychom jí toho z srdce, představíme-li si ale žárlivost, s jakou církev samospasitelná střeží své zařízení a ob řady, je nám případ zlobnický neuvěřitelným. Ovšem že pan Redlich z Vězků — toť se ví, že píše se: Redlich-Vežeg, nedal na pozván- kách k zádušní mši vytisknouti jméno, z koho bude mše ta sloužena, stálo tam pouze: »Ve středu 2. září t. r. konati se bude 8. hodině ranní ve farním chrámu ve Zlobni- cích u Vězku zpívaná mše svatá, k níž uetivě pozvání se činíe.
Redlich Vežeg Zlobni
26 article
— Nová »Omladina«. Politika česká vstou- pila ve znamení krajní opposice a toť se vl. že událost tato musí býti provázena, jak dělo se v podobných případech dosud, ceduličkami, popsanými velezrádnými hesly a novou »Omla- dinou«, neb něčím podobným. Jakkoli sám po- licejní úřad doznati musil, že jde tu jen o ně- jaký »podnik« chlapecké romantiky, puštěn ten- tokráte apparát soudní na celé kole, aby se n venek zdálo, že co nevidět budou u nás litat vlaky do povětří a státního práva že budeme do- bývat dynamilem. Však nejen slavný trestnl soud a návladnielví, nýbrž v první řadě za- kousla se do tohoto nového nepodařeného vy- dání »Omladiny« německá žurnalistika a vy- tlouká dnes z něho proti nám kapitál. Činí tak zejmena venkovský tisk německý, jenž vycházi v ozduší velezrádou tak prosyceném, že v něm rakušáctví byne jako meruňkový květ v mraze.
27 article
Jedním dechem hrozí, že třeba se opatřiti pr budoucnost, bez jakéhokoliv ohledu na tuto do- dělávající říši a zároveň denuncují celý náro náš k vůli několika sem tam pohozeným líst- kům. Kdyby nám stála za to chamraď ta, o jejíž taktiky každý slušný člověk s hnusem od- vrátiti se musí, vypočetli bychom ji hříchy, jichž skutečně se dopouští na zdravém vývoji, na existenci a na integritě říše i země a doká- zali bychom ji, jak všechno její chování nenl ničím jiným, než řetězem zrad a mizernosti. My nikdy se svou loyalitou netlačili se do po- předí, my nikdy v prsa se nebušili, abychom dokázali, že máme tuto říši a co s ní všechno souvisí bůh ví v jaké lásce, my nikdy ze lži- vých, předstíraných cítů nekořístili, nýbrž nesli následky svého odporu, jako pronásledovanýa utiskovaný národ z té doby, kdy vlast jeho stala se součástí této monarchie. To jen Němei dovedou, kteří za to, že hejčkáni jsou a privi- lejemi zasypáváni, v rakouském pariamentu pro- volávají slávu Hohenzollerům a prohlašují, ž dokud nebudou všichni Němei spojení v jednom státním útvaru, Německo svého dějinného poslání neprovedlo. Ti, již s těmito hesly plíží se od jednoho k druhému, kteří dávno již se postarali o to, aby území, jež nazývají bezprávně svým, bylo prožráno domněním, že za krátký čas ji
Německo