1
masthead
B. června 1913.
2
masthead
Přiloha „Národnich Listů-
5
title
Národní hospodář.
6
article
Z pražského trhu peněžního.
Z pražského trhu peněžního.
V Praze, 7. června 1913.
Pařížská finanční konference zahájila sv
jednání. V tomto případě Paříž nebyla volena
neúmyslně. Nejde jen o to, aby upraveny byly
otázky finanční, jež vyplývají z potlačení tu-
reckého panství v Evropě, nýbrž jedná se io
celou reorganisaci zmenšené turecké říše po
stránce finanční, o vymezení vlivu mezinárod-
ního na Malou Asii, o vyrovnání zájmů trojdo-
hody a specielně Německa a o financování roz-
šířených balkánských států.
To nejsou otázky malé. Již určení místa
konference zcela jasně praví, že břímě opa-
tření finančních prostředků, souvisejících se
změnami balkánskými, spočívati bude na
Francii, že bude opětně apelováno — a hodně
asi — na její kapitály. S pomocí Francie po-
čítá se nejen na Balkáně samém, ale i všude
tam, kde se pracuje k novému rozvrstvení vli-
vu na Blízkém Východě, v Asii i v Evropě.
Praha
Paříž
Evropa
Asie
Německo
Francie
Balkán
blízký východ
7
article
Rusko domáhalo se od samého počátku vede-
ní na konferenci. Tento požadavek byl ještě
politicky správným. Hlavně ve chvíli, kdy
Srbsko a Bulharsko vrhají se do konfliktu
kdy v obou státech jest dosti horkých hlav.
které by si nejraději přály, aby spor mezi do-
savadními spojenci byl řešen zbraněmi. Ne-
hledí se při tom na budoucno, nehledí se na
poměry mezinárodní, jde se za hlasem vášně.
příliš pochopitelné u mladých národů, ale těž-
ko zdůvodnitelné po těžkých obětech, které
právě nárdové tito byli nuceni přinésti na bo-
jištích makedonských. Že spor srbsko-bulhar-
ský byl necbyčejně vítán ve Vídni, jest vlast-
ně samozřejmo. Konečně zase jednou záblesk
naděje, že bude možno vytžčiti na Balkáně
pevnou oporu a že bude lze pracovati i proti
oněm ideám, které byly ideovou základnou
balkánského svazu a které motivovaly jeho
nutnost i pro nové poměry.
Z oficielního místa v Rakousku se otevře-
ně praví, že není zájmem této říše, aby na Bal-
káně vytvořen byl pevný a silný svaz, aby zde
zpevněna byla hráz německému postupu na
východě.
Rusko
Srbsko
Bulharsko
Vídeň
Balkán
Rakousko
Bala
8
article
Stanovisko toto halí se v různé formy a
podává se s různou motivací. Nejnověji po-
kusil se o to i dr. Sieghart, bývalý presidiální
šéf kanceláře ministerského předsednictví a
nyní guvernér ústavu pro úvěr pozemkový.
Politický následník obchodního Taussiga. Dle
něho neběží na Balkáně po výtce o otázku
slovanskou, nebo německou, nýbrž v podstatě
a hlavně o otázku středozemního moře, o otáz-
ku vlivu střední Evropy vůbec. Ale z tohoto
zdánlivě nestranného obalu jasně pronikají
vlastní účely: „Na Dunají jest Rakousko stráž-
cem mostu pro německou říši. Pozemní cesta
z Vídně, Pešti a Záhřeba přes Sarajevo
Bělehrad do Soluna není pro Evropu dávno
Ještě uvolněna. Budou ji ovládatí i tři státy.
Srbové, Bulhaři a Řecko. Nedomáháme se na
této trati politické navlády, chceme na této
cestě pro sebe svobodu a bezpečnost a víme.
že na tom právě interesováno jest celé Němec-
ko a celý severozápad Evropy. V tomto sna-
žení svém neobává se Rakousko ničeho od
Bulharska, nebo Řecka. Srbsko však ukázalo
se zde překážkou. Snad se to v budoucnosti
změní, snad bude možno s rozumnějšími živly
tohoto státu příjíti k trvalejšímu klidnému po-
měru.“ A závěrem: „S velikými obětmi uhá-
Jila říše své právo, jež jest souběžno s důleži-
tými hospodářskými zájmy Německa a Italie.“
To jsou arci názory, se kterými nepřed-
pojatý znalec poměrů souhlasiti nemůže.A
překvapuje, že muž, který přece činí nárok na
seriosnost, může pracovati s takovýmto qui
pro quo. Hospodářské zájmy naše se zájmy
Sieghart
Taussig
Srba
Bulhar
Němec
Balkán
Evropa
Rakousko
Vídeň
Pešť
Záhřeb
Sarajevo
Bělehrad
Soluna
Řecko
Bulharsko
Srbsko
Německo
Italia
9
article
Italskými naprosto se nekryji, naopak, zájmy
tyto se diametrálně rozcházejí. Italie vážně
pracuje o to, aby ovládla hospodářsky Balkán
a politicky aby rozhodovala v Albanii. Proto.
aby jednak zajistila dostatečné zaměstnání
svému průmyslu,a jednak, aby ovládala vstup
do Adrie. Italie leží příliš blízko a vodní cesta
Jest levna pro ni. A také blízká budoucnost u-
káže, že se Albanie stane Eridiným jablkem
mezi Rakouskem a Italií, jak jinak ani býti ne-
může. Svalovati ustavičně zodpovědnost na
Srbsko, jest při nejmenším málo důvodno a
málo spravedlivo. Srbsko žilo dříve s Rakous-
kem v poměru nejlepším a Vídeň i Pešť nedo-
vedly ničeho jiného, než milanovštinou korum-
povati veřejný život srbský. Na důsledky ta-
kovéto politiky se nezapomíná a ví se velmi
dobře, že se Srbsko k vnitřnímu svému obro-
zení hospodářskému propracovalo právě tím.
že Rakousko mu uzavřelo svoje hranice. Bylo
by lépe otevřeně přiznati pravdu, že německé
kruhy vídeňské se obávají růstu národního vě-
domí jižních Slovanů vůbec a vědomy neudr.
žitelnosti poměrů, jaké panují na slovanském
jihu říše, hledají ustavičně rušitele míru v Srb-
sku, zapomínajíce, že by nebylo třeba obav
kdyby nebylo Cuvajů, výminečných stavů
v Bosně, drakonických trestů v Dalmacii, pro-
následování Slovinců a v nekonečné řadě
dále. Spokojení jižní Slované Rakouska byl
by zajisté mocným atrakčním bodem pro mimo-
rakouské Slovany jižní a specielně pro Srby.
Adrie
Eridin
Srb
Cuvaj
Slovinec
Slovan
Srba
Balkán
Albánie
Rakousko
Srbsko
Rakousy
Vídeň
Pešť
Boseň
Dalmacie
10
article
Jak má se sympatie k Rakousku rozlévati,
když i do Bosny jsme šli s germanisačnímia
maďarisačními programy.
Na tomto faktu nezmění ničeho sebe lepší
dialektika. A s tímto faktem se za hranicemi
také počítá. Jásání vídeňských listů z eventu-
elích válečných zápletek na Balkáně bylo pře-
ce jen bohdá předčasné. Nejen proto, že roz-
šířené státy slovanské konec konců chápou
nesmyslnost takového zápasu, ale také proto.
poněvadž jest nutno, po vysilujících zápasech
oddati se hospodářskému životu vnitřnímu.
Válka s Tureckem vedena byla s vynaložením
všech sil, vyžádala si nejen veškeré dřívější
úspory, ale vyssála také i úvěr jednotlivých
států. Poněvadž pak mužské obyvatelstvo po
tak dlouhou dobu udržováno bylo pod prapo-
ry, jest přirozeno, že ani práce polní, ani práce
v průmyslu nebyla obstarána tak, jak by vy-
konávána býti měla. Zmenšení osevní plochy
v Bulharsku a Srbsku odhaduje se téměř na
30% a v krajích, kde válka vedena byla, bude
obmezení toto ještě větší. To znamená, že ne-
jen nebude možno počítati s eventuelním vý-
vozem, ale že i poměry živobytné v hranicích
toho kterého státu se zdraží a že současně
klesne i berní mohoucnost. To vše ve chvíli.
kdy bude třeba investovati značné sumy do
nově dobytých území, kdy bude nutno stavěti
zde dráhy, školy, zaříditi správu, ale kdy také
bude nutno důkladně doplniti výzbroj armády
a provésti organisaci vojenskou v krajích ob-
sazených. To vše spojeno jest se značným
náklady.
Rakousko
Bosna
Balkán
Turecko
Bulharsko
Srbsko
11
article
Jak velikou bude válečná náhrada, kterou
spojenci dostanou, nelze ještě říci. Po této
stránce asi se budou zájmy Francie a spojenců
rozcházetí. Francie jakožto největší věřitel
Turecka má daný interes na tom, aby Turec-
ko bylo co možno nejméně finančně oslabeno
a aby tedy kapitál francouzský v bývalé os-
manské říši investovaný byl zachráněna
mohl skytati příslušné zúročení i umořování.
Z dosavadního rozpočtu tureckého bylo třeba
25 všech příjmů na úhradu těchto povin-
ností. Nyní bude třeba nových peněz — nutno
tedy býti velmi opatrným. Dále nesluší zapo-
mínati, že francouzský kapitál do jisté míry
pracovati zde bude pro zájmy Anglie, která
s tíží souhlasiti by mohla s tím, aby Malá
Asie stala se doménou německou. Tím méně
by s takovýmto vývojem mohlo souhlasiti
Rusko. V Německu arci není dostatečných
kapitálů, aby bylo možno zúplna financovati
Turecko a tal důsledně v této historické chví-
li rozhodujícím činitelem bude kapitál fran-
couzský. A tak bude vlastním pozadím konfe-
rence finanční v Paříži ani ne tak otázka bu-
doucího finančního vypravení balkánských
států, jako spíše otázka finančního založení
zbytků bývalé říše turecké a s ní spojený
zápas o nadvládu v Malé Asíí.
Francie
Turecko
Turec
Anglie
Asie
Rusko
Německo
Paříž
12
article
Boje ovšem tentokráte nebudou vedeny
politicky a proto také harašení zbraněmi ne-
bude platiti níčeho. To se v Německu vi.
A odtud nápadně chladná mluva o Rakousku
a jeho zájmech v Albanii. V Německu čím dále
tím více hlásí se k slovu směry — a při návště-
vě anglického krále až překvapila jich síla —
které nezří budoucnost Německa v trojspol-
ku, nejméně pak v těscém spojení s Rakous-
kem. Tane jim na mysli veliký spolek anglicko-
rusko-německý, který by zaručil účastníkům
dnešní jich koloniální i evropskou moc a kte-
rý by současně rozdělil mezi ně to, co na světě
k rozdělení zbývá. Nejen v Evropě, ale i mimo
ni. Tyto proudy dnes ještě ovšem nemohou po-
čítati s praktickými výsledky proto, poněvadž
jest ještě příliš veliký odpor protí Německu
v Anglii a poněvadž také Rusko nejeví nálady
právě z ohledu na Francii pro takovéto přesu-
nutí mocenských poměrů v Evropě. Ale pří-
značno jest, že v Německu nadšení z trojspol-
ku zvolna vyvanuje a že právě po posledních
událostech ještě více se oslabilo. Německo na
Německo
Rakousko
Albánie
trojspol
Rakousy
Evropa
Anglie
Rusko
Francie
13
article
Albanii zájmu nemá žádného a není ochotným
stoupencem politiky, která z Vídně chce usku-
tečňovati velkoněmecké plány. Spojení Němců
všech jest celé řadě politiků v Německu bližší
nežli zachraňování dunajských mostů. Počíná
se tvořiti rozdíl mezi velkoněmeckou politikou
Berlína a mezi velkoněmeckými sny Vídně.
A to jest fakt značné důležitosti i po stránce
hospodářské.
Finanční konference pařížská bude tu
slabším, tu silnějším odleskem daných proudů
světové polítiky a proto její jednání a výsled-
ky vzbudí zajisté živou pozornost nejširších
kruhů evropských. Ve Francii již dnes jest
ochota dáti potřebné kapitály Srbsku i Bul-
harsku — arci pod podmínkou, že nedojde ny-
ní k válce, pro kterou peněz Francie pro spo-
jence nemá — a eventuelně Řecku a právě té-
to ochoty využívá se jako silného nátlaku, aby
nevypuknul zápas vojenský mezi Srbskem
Bulharskem. Kdyby politika ruská byla po-
stupovala prohlédavěji, nebylo by dnešního
smutného divadla vůbec. Proto, poněvadž byly
chvíle, kdy hlas Petrohradu padal rozhodují-
jícím způsobem na váhu. Jest příliš mnoho ko-
lísání a neurčitosti v politice Petrohradu.A
jest zajímavo, že právě v této chvíli, kdy by
Rakousko chtělo vyvolati tak zv. třídění du-
chů na Balkáně a zajistiti si zde zase vliv
chová se Rumunsko způsobem, který doklá-
dá, že tento stát nemá valné chuti státi se spo-
jencem Rakouska. Tento dosti zřetelný po-
stup se stává zajímavějším ještě tím, že násle-
duje po návštěvě korunního prince rumunské-
ho v Italii. Jest to příznačno pro Bukurešt
pro Řím.
Albánie
Vídeň
Německo
Berlín
Francie
Řecko
Srbsko
Bulharsko
Petrohrad
Rakousko
Balkán
Rumunsko
Řím
14
article
A tak stojíme před vysoce působivým di-
vadlem, kde znovu křížiti se budou zájmy troj-
dohody a trojspolku a kde současně ve finan-
čním řešení budou se projevovati důsledky
posledních událostí v mezinárodní politice.
A kde snad budou prozařovati i prvé paprsky
budoucích konstelací nejen na Balkán, ale
také i jinde. Pro nás budou tato fakta nejen
zajímava sama sebou, ale také tím, že z nich
do jisté míry bude vyplývati i úsudek, jaký má
Evropa nyní o Rakousku, o jeho postavení
o jeho vyhlídkách do budoucna. Po hospodář-
ské stránce tento úsudek vyzněl již velmí ne-
příznivě. Dnes Rakousko náleží mezi státy
pro které na trhu evropském peněz vlastně
Na peněžních trzích možno pozorovati
ochabnutí a oslabení. Není povahy místní,
nýbrž mezinárodní. Nepříznivě posuzuje se si-
tuace hospodářská na burse v Novém Yorku.
Nedostatek peněz a nedostatek zájmu proje-
vuje se v Paříži stejně jako v Berlíně. Ve Vídni
i v Praze toto nepříznivě posuzování situace
dochází platnosti tím důrazněji. Pochopitelně
Vysvětlovati chabý vývoj peněžního trhu pou-
ze drahotou peněz a neochotou obecenstva
ukládati značnější obnosy v cenných papírech.
nebylo by dostatečno. Situace našeho průmy-
slu jest nepřízniva, příliv prostředků do ústavů
peněžních malý i dosti kolísavý a sny o veli-
kých hotovostech, které jsou uloženy v pun-
žochách a truhlách a které rázem se vynoří
byly bláhovou útěchou od samého svého vzni-
ku. Odkud mají u nás tyto úspory prameniti?
A se tvořiti? Což není celý náš hospodářský
život podvázán? Jest nutno zůstati při zemi.
není.
Zmenšené možnosti výdělečné a zdraženéži-
Balkán
Evropa
Rakousko
Nový York
Paříž
Berlín
Vídeň
Praha
15
article
vobytní prostředky zmenšily úspornost. Po-
slední ránu tomuto hospodářskému oslabení
zadala nešťastná politika, která tak značné
prostředky i síly vázala za účelem albanského
„úspěchu“, který se v budoucnosti ukáže hod-
ně problematickým. Klesající zaměstnanost že-
lezářského průmyslu jest signem pro řadu od-
větví jiných. Souditi ovšem všeobecně na ce-
lek ze zhoršených dat výkazových železářské-
ho kartelu bylo by nesprávno, poněvadž v ně-
kterých průmyslech jest zaměstnanost i nyn
dobrá. Situace trhu peněžního jest nepřízniva
a nepříznivou zůstane na dosti dlouhou dobu
S tím nutno počítati a z tohoto základního hle-
diska nutno vycházeti.
Důležitější kursové variace na vražské burse
v minulém týdnu seznati lze z tohoto přehledut
7./VI. 31. V.
Živnostenská banka. . . . . 264.75 265.—
Česká průmyslová banka . . . 434.— 434.—
Pražská úvěrní banka . . . . 653.75 656.—
Česká banka . .
. . . . 408.—
408.—
Zál. úvěr. ústav v Hradci Král. 435. —
435.—
Pozemková banka . . . . . . 422.—
260.—
Česká zajišťovací banka . . . 256.—
Kolínská chemická továrna . . 344.—
Alpska montanní společnost . . 955.—
983.50
Podolská cementárna . . . . —.—
Česká cukerní společnost . . . —.—
345.—
Elektrotechnická dříve Kolben . —.—
Daňkova strojírna . . . . . . 421.s0
Českomoravská strojírna . . . 1825.—
Továrna orient. cukr. dř. Maršner 164.—
Západočeské kaol. a šamotárny
Zástavní listy Hypot. banky 4% 88.75
85.40
Kom. úp. Zem. banky (v K) 4° %
Král
Kolben
Daňkův
Maršner
Hradec
živnostenský banka
Český průmyslový banka
úvěrní banka
Český banka
pozemkový banka
Český zajišťovací banka
16
title
Z vídeňské bursy.
17
article
(Pův. zpráva „Národ. Listá“)
(Pův. zpráva „Národ. Listá“)
Z Vídně, 7. června.
—n. Známkou zdejší bursy v uplynulém týdnu
byla krajní zdrželivost, neboť bylo dost
motivů, které bursovní spekulaci ve všeobecné
nechuti k obchodu podporovaly. Mír mezi Ture-
ekem a balkánskými státy již podepsán, avšal
chronická drahota na trhu peněžním ne-
povolila a brání nadále rozšíření bursovních trans-
akcí. Arangementová prolongace provedena i ten-
tokráte hladce. Otázka snížení diskontn
sazby nestala se stále ještě aktuální, ano pře-
vládá nyní již názor, že ke snížení jejímu vůbee
nedojde. Jiná příčina chabé nálady bursy byla
špatná konjunktura na trhu montanních hodno
a to nejen u nás, nýbrž i v cizině. Zejména Lon-
dýn, Berlín a Paříž hlásily denně nižší záznamy
což motivováno jednak snížením cen v šec
druhů železa, jednak též značnými exekučními
prodeji pro jistou americkou firmu, která na jme-
novaných bursách byla silně sangažována. Hlavně
však tísnivě působily na trh všech evropských
burs zprávy z New Yorku o každodenním silném
poklesu kursovém na tamější burse. Ovšem i čin-
nost kontreminy v uplynulém týdnu ke znatelnému
oslabení kursů nemálo přispívala, jakož i zprávy
o neurovnaném dosud koníliktu srbsko-bulharském,
který však vzájemnou ústupností považoval se ke
konci týdne za vyřízený, dále dosud nevyjasněná
situace mezinárodně-politická nutily ke zvýšení
opatrnosti a měly v zápětí snahy realisační. De-
mise Lukácsova na celkový trh neměla žádného
vlivu. Po celý týden stísněná nálada na železář-
ském trhu, který v posledních letech určuje ráz
zdejší bursy, účinkovala i na ostatní dividendové
hodnoty, u nichž vybídka přesahovala poptávku.
Lon
Lukácsův
Vídeň
Berlín
Paříž
New York
18
article
Mimo zprávy, týkajcí se poměrů na meziná-
rodním i domácím trbu železářském, zejména vý-
kazy za třetí čtvrileti Pražské železářsk é
společnosti a za první čtvrtletí alpské
montanní společnosti bránily nadějným
vyhlídkám v dohledné době na poli hodnot že-
lezářských. Vůdčí hodnoty do jmenované sku-
piny náležející končí citelným oslabením, které
patrno zejména na kursu akcií Pražských železář-
ských, alpinek, rýmavsko-muráňských a Zenica u
porovnání s předcházejícím týdnem.
Na trhu hodnot dopravních v popředi
zájmu byly akcie Dunajské paroplavební společnosti
které jednány s kuponovou srážkou 6 K. Ačkoliv
stále přetřásána sanační otázka Jížní dráhy
která nachází se ve velmi příznivém stadiu, přec
povšechnou chabou tendencí utrpěly i akcie Jižní
dráhy, jakož i priority její. Realisační prodeje byly
příčinou i oslabení kursu akcií státní dráhy
jakož i Bušťěhradské dráhy.
Na trhu hodnot stavebních kupovány
byly akcie všeobecné stavební společnosti, kter
získávají v poslední době novými proposicemi v
příčině zadání nových velkých staveb.
Zenica
všeobecný stavební společnost
19
article
Vydatnější zlepšení zaznamenávají hodnot
pivovarské, což odůvodňuje se odhady divi-
dendovými, jakož i větší spotřebou piva následkem
panujících veder. Zejména akcie Plzeňského pivo-
varu a Liesinského pivovaru, jemuž i zprávyo
fusi nemálo prospívaly, končí výše.
Živostí vyznačoval se trh cukerních hod-
not, z nichž zejména akcie chorvatské cu-
kerní společnosti za stále stoupajících kursů
brány byly z trhu. Větší obchod byl i v akcifch
české cukerní společnosti.
Vyjednávání o prodloužení koncese turecké
tabákové režie, které uzavřením míru blíží se k
svému zakončení, mělo vliv na poptávku po jme-
novaných akciích.
Trh ukládacích hodnot a rent končí
opětně níže, naproti tomu devisy a valuty jsou
upevněny.
Důležitější kursové variace z minulého týdne
seznati lze z následujícího přehledu
7 /VI. 31./V.
Liesinský pivovar
20
article
83.15
Rakouská korunová renta. . . 82.60
195.15
Rakouská zlatá renta . . . . 104.10
Uherská korunová renta . . . 81.45
81 95
Uherská zlatá renta . . . . . 100.20
101.05
625 0
Rakouský úvěrní ústav. . . . 622.25
820.—
Uherská úvěrní banka . . . . 813.50
Rakousko-uherská banka . . . 2074.—
2076.—
Živnostenská banka . . . . . 264.25
264.50
Česká průmyslová banka . . . 433.50
432.50
654.50
Pražská úvěrní banka . . . . 653.—
Stětní dráha . . . . . . . . 714.60
Jižní dráha
. . . 124.50
12..70
Buštěhradská dráha lit. B. . . 970.—
980. —
Rakouský Lloyd . . . . . . 570 —
571.—
Kralodvorská cementárna . . . 368.—
372.—
979.—
Alpská báňská společnost . . . 950.50
928.—
Poldina hut
„ 924.—
Pražská železářská společnost . 3275.—
3344.—
. . 987---
694.—.
Zbrojovka
853.—
Mostecká uhlářská společnost . 854.—
846.—
. . . . 833. 25
Škodovy závody
c0c.—
Haličsko-karpatská petrolej. sp. 200.—
1332.—
Mladoboleslavský Jihovar . . . 1266.—
24.09
Londýnská devisa . . . . . . 24.13
117.87
Říšské marky
. . . . . . . 118.0
Lloyd
Rakousko
úvěrní banka
uherský banka
živnostenský banka
Český průmyslový banka
pražský úvěrní banka
Stětní dráha
jižní dráha
Poldin hut
Škodův závod c 0 c
21
article
Stav osení v Čechách koncem
května 1913.
Stav osení v Čechách koncem
května 1913.
(Zpráva, podaná delegáty českého odbor
rady zemědělské a sestavená na základě
rozdělení království Českého v krajiny přirozené.
Stupnice: 1. velmi dobrý: 2. dobrý; 3. pro
střední; 4. špatný: 5. neúroda.
Čechy
český odbor rada zemědělský
22
article
I. Česká nížina.
I. Česká nížina.
a) Západní část: Stav pšenice 2.4. žita.
bramborů a zelí 2.6, ječmene 2.5, ovsa, luštěnin.
cukrovky a buráku 2.1, polní píce 3.2, píce luční
2.8. chmele 3.3. vína 3, hrušek 3.4. jablek 3.6, třešní
3.7 a švestek 3.5.
Pšenice jsou mrazy poškozeny, místy vymrzly
jsou řídké, žita též jsou velice řídká vymrznutím
(Roudníce) a trvalými suchy jsou krátká a řídká
(Karlin), ječmen trpěl suchem, jimž poškozen jest
oves jako mrazem (Lovosice), takže je řídký, cu-
krovka poškozena jest zimními mrazy a dřepčíky
brambory počínají teprve vzcházeti [Roudnice], na
ranních píscích poškodily je pozdní mrazy (Bran-
dýs n. Lab.). Zelí zůstalo krátké nočními chladny.
suchem zakrnělo; jetele vyhynuly, pozdní mrazy
mnoho uškodily (Karlin], následkem loňských myší
jsou řídké, letos trpi přiliš křečky, vojtěšky jarními
mrazy a teď suchem jsou krátké. Chmel poškodili
dřepčíci (Roudnice]. Ovoce polovina zmrzla, ostatní
zničily mšice (Lovosice).
Karlin
Chmel
Český nížina
Lovosice
Roudnice
Bran
23
article
Zpráv se nedostalo z okresů: libochovického
říčanského, slánského, smíchovského a vinohrad-
ského.
b) Východní částr Stav pšenice 2.4, žit
2.9, ječmene a bramborů 2. ovsa, buráku a lnu 2.5
luštěnin 2.8, cukrovky 2.4, zeli a švestek 4. pie
na poli 3.4, píce luční 3.5, jablek a hrušek 3.8, če-
kanky 3, řepky 5.
Pšenice trpěly suchem (Čes. Brod] a studenem
(Král. Hradec. Čáslav, Nový Bydžov) a zimou n
vlhčích půdách vymrzla žita [Kouřim), též poško-
zena jsou značně pozdními mrazy (Nechanice), hra-
boši a zimou zamořena [Hořice), částečně rezem
[Chrudim), místy utrpěla suchem a studenem, žito
špatně odnožilo, ječmen utrpěl studenem, oves mí-
sty následkem studena sežlouti a opozdil se ve
vzrůstu, luštěninám místy škodila chladna, semeno
cukrovky místy špatně kličilo a musilo se siti znovu
(Král. Hradec). Žitu škodily myši a mrazy (Chru-
dim), sucho a studeno (Čáslav), žito pozdě zaseto
(Holice), na mokřejších půdách následkem zimy
jest prostřední, ječmen též, oves utrpěl dubnovými
mrazy (Jaroměř), suchem a zimou (Kouřim), oves
poškozen mrazem (Nymburk), luštěníny málo se
pěstují (Holice), místy jim škodilo chladno (Král.
Král
Čes . Brod
Hradec
Čáslav
Nová Bydžov
Kouřim
Nechanice
Hořice
Chrudim
Holice
Jaroměř
Nymburk
24
article
Hradec) a mušky (Hořice, Chrudim], rannější druhy
ožral hmyz úplně, který škodil mimo sucho a zimu
též cukrovce, bramborům a buráku (Kouřim). Cu-
krovka špatně vzešla, brambory ještě nevzešly
zelí trpí mrazy [Kolin). Cukrovce uškodilo sucho
(Čáslav) a mrazy (Český Brod), též bramborům
(Holice), zejména ranným druhům, řepa krmná trp
studenem, zelí též, pozdní začíná se teprve sázeli
Jetel — mrazy, plísní, velmi řídký (N. Bydžov) —
a vojtěška z valné části vymrzly. Luční píce ná-
sledkem stálého chladna opozděna ve vzrůstu (Kr.
Hradec, Kouřim, Jaroměř. Kolín), tráva namrzla
(Vys. Mýto), jarními mrazy zamořena (Hořice). Lu-
cinka trpěla velice mrazy (Nymburk), jetele z větší
části místy vyhynuly (Nechanice), poškozeny mrazy
a na podzim záplavou myší (Jaroměř) a takřka
všechny zaorány [Chrudim), vymrzly (Benátky).
zničeny hraboši a houbou v kořenech (Kolín), plísní
z polovice zkaženy a zaorány, pro sucho a zimu
nerostou (Kouřim), vesměs postiženy hnilobou ko-
řenů, vojtěška se též poslední leta špatně daři
(Holice). Ovocné stromy poškozeny mrazy (Benát-
ky, Holice. Poděbrady) v době květu (Kr. Hradec).
vše částečně pomrzlo (Vys. Mýto), zvláště ranné
druhy (Kolín) hrušek (Kouřím) a třešní; též poško-
zeny hrušky a místy jabloně [Nechanice). Len mí-
sty trpěl studenem (Král. Hradec), řepka žádná
vůbec není (Kouřim), suchem, muškami a před tím
425.—
1825.—
165.—
88.75
86-50
mrazy (Čáslav).
Z okresu Chlumec a Král. Městec zprávy ne-
Jetel
Hradec
Král
Hradec
Hořice
Chrudim
Kouřim
Čáslav
Český Brod
Holice
Jaroměř
Kolín
Mýto
Nymburk
Nechanice
Benátky
Poděbrady
Chlumec
Městec
Benátka
27
article
Zástavní lísty Chorvatské zemské banky na
vídeňské burse. Finanční ministr výnosem ze dne
31. m m. dovolil, aby 4procentní, pololetně
zúročitelné, běhom 45 let cestou slosovací splati-
telné zástavní listy Chorvatské zem-
ské banky, akc. spol. v Osjeku (založené
Živnostenskou bankou) v kusech po 200, 500, 1000
5000 a 10.000 K až do celkové výše 10 mil. K nom
byly znamenány v úřadním kursovním listě víden
ské bursy-
Český akciový pívovar v Čes. Budějovicích
vzdor všeobecně neutěšené době vykazuje i letos
stálý vzestup ve svém rozvoji, který se jeví
především značným stoupáním odbytu jeho zname-
nitého piva. Do konce května činí výstav přes 6000
hl více než činil v téže době roku minulého. D e
3. t. m. expedovalo se z rozsáhlých sklepů Českého
akciového pivovaru za jediný den přes 1100 hl piva
do celého světa. Loňského roku činil odbyť piva
Čes. akc. pivovaru v Českých Budějovicích 188.73
hl. dle toho možno očekávati, že letos stoupne o
byt celkový na 200.000 hl.
Nová česká cementárna? Jak sděluje brněn
ský „Obchodní Obzor“, zřizuje se v posled
době v Brně nová česká akciová tová
na na portlandský cement za účasti pře
ních odborníků. V těchto dnech započne se s upi
sovací akci. Případné dotazy vyřídí Obch. jednota
Rakouský kartel železářský zřídil v Mni cho
vě obchodní společnost s r. o. pro po-
třebu hutí, která má obstarávati nákup sla-
rého kovu pro všechny jihoněmecké železárny, vy
jímajíc huť Maxmiliánovu, jakož i pro většinu ra-
kouských a severoněmeckých závodů, poku
tyto nepatří již k berlinskému nákupnímu sdru
v Brně.
Maxmiliánův
Čes . Budějovice
Český Budějovice
Brno
Český akciový pívovar
Osjek
28
article
žení.
Z trhů peněžních 7. června. Jak včera sděleno
snížena byla výnosem ital. finančního ministr
normální diskontní sazba italských e-
misních bank s působností od 9. června t. r
ze 6 na 51/2 proc. Tím nastává sníženi sazby.
která byla v platnosti nepřelržitě od 31. října min.
roku. Dochází-li k tomuto opatření již nyní před
koncem. pololeti a uprostřed mezinárodního na
pětí peněžního, nutno míti za to, že v Italii posu-
zují na směrodatných místech domácí poměry pe-
něžní důvěřivě. Kdy asi budeme to moci říciu
nás v Rakousku? — Dle mezivýkazu Říšské
banky německé k 5. t. m. stoupl kovový po-
klad od posledního regulérního výkazu o 17 mil
mk. (proti 13 mil. loni). Portefeuille a lombard
poklesly o 81 mil. (loni 73 mil.) mk. Oběh kovem
nekrytých bankovek činil 5. t. m. 463 mil. mk
proti 268 mil. mk. loni touto dobou, takže celkový
stav říšské banky je nyní o 195 mil. mk. ne
příznivější než loni.
Rakousko
29
article
Vídeň. Podnícena zlepšením, které nastal
na cizozemských trzích, byla bursa s to dospět
ku přívětivější disposici, což podporováno bylo
úhradními koupěmi, které týkaly se zejména po-
stižených hodnot železářských. Snahy hausovní
však dlouho nevydržely, poněvadž opětovné sni-
žení cen německého železa dalo podnět k novým
realisacím. Hlubší rozladěnost nastala na burse
když Berlín hlásil opětně kursovní reakci Phönixu
když šířeny byly zprávy o nepříznivé konjunktuře
v Německu a když mimo to vyvolávaly rozpaky
zprávy o poměru mezi Srbskem a Bulharskem. Sil
nějšímu útoku byly opětně vysazeny Alpinky. Ta-
ké jinak došlo k celkovému oslabení kursů vli-
vem hodnot železářských. Mírnější zlepšení, které
nastalo ke konci, opíralo se o zotavení akcií Pho
nixu v Berlíně. Ve šraňku došlo jen k nepatrným
obratům. Z rent zvýšila se květnová o 10c h, rak.
zlatá o 40 h, naproti tomu bloková renta po-
klesla o 60 h. Z našich papírů obchodovány akcie
Živnostenské banky za K 264.75; české cukern
placeny 364.50, chorvatské cukerní umístěny za
469 a v Daňkovkách jednáno za 422.50. Stav pe-
něz byl nezměněný. Sazby za první akcepty ban-
kovní činily 53/4—541/1e %.
Vídeň
Berlín
Německo
Srbsko
Bulharsko
Phönix
živnostenský banka
30
article
Z Pozemkové banky v Praze. Časopisu „Zprá-
vy Pozemkové banky vyšlo právě čísl
červnové s hojným a zajímavým obsahem:
situaci. Dobrodinci lidu, Nástin přítomného stavu
rolnictví na Rusi, Zprávy. Zprávy z Plodinové bur-
sy pražské, Tahy losů. Dále uveřejňuje Pozemková
banka ve svém časopise velký výběr nemovitostí
vlastních a v kemisi jsoucích. Na požádání zašle s
každému číslo zdarma a franko.
Petrohradská bursa. Nepříznivé poměry v Pa-
říži. Londýně a Berlíně vyvolávají v Rusku sou-
hlasné smýšleni a všeobecná nechuť k novým ob-
chodům se dále šíří. Nehledě ke dvěma svátkům,
kterými byl bursovní týden redukován na čtyři
dny, působily nejcitlivěji realisace pařížské arbi-
tráže, ke kterým připojil se též Berlin v ultimo-
vých papírech bankovních, takže konec týdne kon-
čí silným poklesem. Co se týče vnitřního stavu
průmyslu, dlužno konstatovati jen oživení kon-
junktury uhlářské a naftové, kdežto situace žele-
zářského průmyslu dá se, nehledě k dosavadnímu
dobrému stavu, těžko do budoucna odhadovati.
Nejspíše bude se Petrohrad dále říditi pohybem
na burse pařižské. Na trhu bankovním ustoupily
akcie mezinárodní banky z 515.— na 498.—, ruská
banka kolísala mezi 386.— a 380.—, diskontní
ochabla o 9 r. na 472.—, za azovsko-donskou pla-
ceno 599.— až 593.—, za sibiřskou 575.— až 570.—
za privátní 269.— až 265.— a za rusko-asijskou po
srážce 9.37 r. dividendy 300.— až 296.—
Rolnická akcijní rafinerie cukru v Lounech
koná letošní řádnou valnou hromadu ve středu 18.
června o 11. hod. dop. ve svých továrních místno-
stech. Na pořadu jen obvyklé výroční body.
Rakouská cukerní statistika (bez Uher) vyka-
zuje za květen t. r. u srovnání s lety předchá-
zejícími tyto číslice (v tunách hodnoty surového
cukruj:
Praha
Londýn
Berlín
Rusko
Petrohrad
Louny
Uhry
pozemkový banka
31
article
1911
1913
1912
Výroba . . . . . 9.829
5.314 6.919
Vývoz . . . . . 64.130 31.529 49.178
Konsum . . . . 40.804
37846 39.036
Od počátku září do konce května
Výroba . . . . 1.881.172 1.138.008 1.500.589
Vývoz . . . . . 875.938
449.340 661.646
492.723
Konsum
416.915 478.917
Zásoby koncem května 584.263
376.620 420. 85
dubna 678.459
441.993
502. 312
Pokles . .
33
article
65.373
81.455
Spolek velkoobchodniků s cukrem v království
Českém v Praze koná výroční řádnou valnou hro-
madu dne 15. června o 10. hod. dopol. v zasedacím
sále Pražské bursy (Nekazanka). Na programu ob-
vyklé výroční body.
Výsledky dopravy na místní dráze Brandýs n.
L..Neratovíce. Provozovací příjmy v roce 1912
obnášely 148.524 K, jiné příjmy 5442 K 16 h, cel-
kem 153.966 K 23 h, výdaje 109.706 K 16 h. po
uhražení úroků, splátek atd. zbývá schodek
37.622 K 14 h. V roce 1911 byl příjem 207.735 K
tedy v roce 1912 héně o 53.769 K. Osob dopraveno
v roce 1911 60.095, v roce 1912 61.935 K. Zboží do-
praveno v roce 1911 152.213 tun, v roce 1912
164.849 tun, Stavební fond obnášel 2,126.200 K a
sice kmenových akcií za 638.000 K, zápůjček
1.488.200 K, na něž splaceno 51.534 K.
„Český patentový spolek“ v Praze usťavil se
na své první valné hromadě tak, že byl zvolen za
starostu p. MUDr. Ot. Cholinský, za místosta-
rostu p. A. Kroupa jednatele p. Frant. Vejdě-
lek a za pokladnika p. Jos. Pechi do výboru
byli zvolení pánově: V. Duda, Al. Fuchs. Jar
Chmel, Jar. Jelinek a Jos. Setikovský. Po dalši
volbě čtyř náhradníků a dvou revisorů účtů usta-
veny ještě sekce technická a obchodní. Za míst-
nost spolkovou přijat hotel „Viktoria“ v Praze-II.
Jungmannova tř. — Přihlášky členské, dotazya
pod. buďtež zasílány do spolkové místnosti. Prvne
schůze výborová bude dne 14. června t. r.
Neratovit
MUDr
Otakar
A Kroupa
František
V Duda
Al
Fuchs
Chmel
Jelinek
Jos
Setikovský
Jungmannův
Praha
Vejda
spolek velkoobchodnik
Viktoria
34
article
Obmezení výroby v rakouském průmyslu smal-
tovém. Obchody smaltoven vyvíjejí se u nás po
delší dobu již nepříznivě. Nyní pociťuje se
těžce zejména pokles vývozu do Levanty.
Vývoz do Číny vázne rovněž následkem tamních
politických poměrů. V Japonsku vynikly nové
továrny na smaltované zboží, jež cizím závodům
působí stále ostřejší soutěž. Četné rakouské smal-
tovny pracují již po několik týdnů se značným
obmezením výroby. Toto provedeno buď tím, že
se po jisté dny v týdnu nepracuje, nebo tím. ž
snížen celkový počet dělnictva. Celkové obme-
zení výroby udává se na 10—15 proc. U oněch zá-
vodů, jež pracují hlavně pro vývoz, je tato redukce
výrobní ještě značnější.
Příreči v Srbsku nebude prodlouženo. „Kon-
sul. kurespondence,“ vydávaná rak. obch. 4useem,
potvrzuje, že se v Bělehradě ničeho nepro-
slýchá o novém prodloužení srbského příročí, je-
hož konečná lhůta je 45. den po vyhlášení demo-
bilisace. Také v srbském ministerstvu práv udě-
lena informace, že nové prodloužení moratoria ne-
ní pravděpodobně. Příslušné zprávy některých li-
stů vysvětlují se asi kampaní některých srbských
časopisů pro skytnutí dalších úlev pro dlužníky po
uplynutí příročí, jakož i tím, že mladoradikální
posl. dr. J. Pavličevič podal 23. m. m. ve skup-
štině interpelaci, jež se týká způsobu úpra-
vy poshověných pohledávek a event. vydání
zvláštního zákona likvidačního. In-
terpelace ta nebyla dosud ministrem práv zodpo-
vězena.
doktor
J Pavličevič
Čína
Srbsko
Bělehrad
Kon
35
article
Zastavení nákladní dopravy do Bosny a Her-
cegoviny. Jak již sděleno, byla nákladní doprava
do Bosny a Hercegoviny 4. t. m. na neurčitou do-
bu zastavena. Toto přerušení dopravní souvisí
prováděným nařízením, že reservisté dle míry no-
vě povolávaných náhradníků mají býti propušténi.
Správy železniční ostatně náklady pro Bosnu
Hercegovinu převzaly, poněvadž zastavení dopra-
vy patrně nepotrvá dlouho.
Rekordní čislice vystěhovalecké. Vystěhova-
lectví přes Hamburk vykazuje za květen t.r
dosud nebývalý rok: činilo 25.479 osob proti 17.479
v květnu 1912 a 9783, resp. 11.520 v květnu 191
a 1910. Dosud vykazoval rekordní cifru r. 190
(květen: 22.862), i je nyni předstižena ještě okrou-
hle o 3000. Proti dubnu t. r. činí vzestup přes 7000.
Od počátku t. r. vystěhovalo se přes Hamburk cel-
kem 79.740 osob proti 50.899 v soudobí loňském,
35.448, v r. 1911 a 81.823 v rekordním roce 1907.
Hlavní cíle vystěhovalců byly sev. Amerika a Ka-
nada, kde zdá se, přibývá přiležitosti pracovní.
Hlavní země, odkud se vystěhovalci rekrutovali.
byly jižní Rusko a ovšem — Rakousko-Uher-
sko. — Také přes Brémy počet vystěhovalcův
květnu t. r. značně stoupl.
Na důsseldoriské báňské burse došlo nyní k
opětnému snížení cen. Ceny tyčového žele za
neznamenány vzhledem k nynějšímu jednání o utva-
ření svazu. Ceny plechu sníženy taktot hrubý
plech se 125—130 na 122—127, kotlový plech se
135—140 na 132—137, tenký plech se 1321/2—1371,
na 130—135 mk. Oficielní situační zpráva zní: Ten-
dence uhelného a koksového, jakož i železářského
trhu je nezměněna
Svaz válcovaného drátu v Německu zazname-
nává za květen odbyt 36.100 t proti 42.000 t v dub-
nu t. r. Z toho šlo do cíziny 13.650 (18.000) ta
doma odbyto 22.450 (24.000) tun.
Bosna
Bosna a Hercegovina
Hamburk
Rusko
Rakousko
Uhry
Brémy
Německo
Bosna Hercegovina
Heracegovina
36
article
Z amerického trhu železářského sděluje „Iron
Monger“: Výroba železa následkem špatné si-
tuace tržní je všeobecně obmezena. Lehké zlepšení
pozorovati pouze na východě, kde se uplatňuje po-
ptávka na třetí čtvrtletí t. r. Roury jsou hledány.
cena zůstává však ještě stlačena. Severské železo
znamená o něco pod úrovní minulého týdne. 10.000
tun želazničního materiálu bylo prodáno do Ar-
gentiny.
Regulační práce. C. k. komise pro stavbu vod-
ních cest zadá úpravu středního Labe v obvodu
města Poděbrad. K nabídkám, které podati
dlužno do 11. července 1913 do 12. hod. polední
v protokole expositury zmíněného c. k. ředitelství
v Praze-III., Plasská ul. 616, použiti jest předepsa-
ného nabídkového formuláře, který jmenovaná
expositura interesentům vydá. V exposituře lze se
též informovati o bližších podmínkách.
Dodávku filtračního zařízení a dvou parnich
pump vypisuje c. k. ředitelství severní dráhy ve
Vídni. Předepsané nabídkové formuláře, na nichž
dlužno nabídku podati, lze s ostatními pomůckamí
a plány obdržeti zdarma, při zaslání 40 h na porto
i poštou, v oddělení IV/3 zmíněného ředitelství. Na-
bídky podati dlužno na filtrační zařízení do 25.
června 1913, na pumpy do 26. června 1913.
Trhy. Příští trh koňský, zároveň výroční
dobytčí v Německém Brodě koná se dne 17.
června. — Výroční trh na hovězí dobytek konati
se bude v král. městě Čáslavi dne 30. června
Poděbrady
Praha
Plasský ulice
Vídeň
německý Brod
Čáslav
Ara
Iron Monger