1
masthead
8. června 1913. číslo 155.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
volby. Česká strana šla do nich v poslední chvíli
— bohužel nedosti připravena. Také podle toho
byl výsledek. Čeští kandidátí dostali 118, 22 a 3
hlasy proti 297. 60 a 21 německým v jednotlivých
sborech volebních. Bude na příště nutno vykonati
náležité přípravy. Židé volili vesměs proti nám
— Z kandidátní listiny strany lidovopokrokové
pro čtvrtou kurii odpadl jeden kandidát: profesou
Obšil z Velkého Meziříčí za všeobecnou skupinu
jihlavskou. Rostou . ..
5
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Hr. štěpán Tisza opět uherským mínisterským
předsedou.
Rychleji, než se očekávalo, řeší se tento-
krát uherská ministerská krise. Teprve dne
5. června přijal panovník demisi Lukácsova
kabinetu a již dne 7. června pověřil hr. Ště-
pána Tiszu, aby sestavil nový kabinet. Z
poměrů vládnoucích nyní v Uhrách, jest ne-
pochybno, že listina nových ministrů, z nichž
skutečně nových bude pramálo, bude ho-
tova v nejbližších dnech, takže Tísza bude
s to již počátkem příštího týdne předložiti pa-
novníku ke schválení svůj kabinet.
V sobotu stalo se po třetí, že Tiszovi svě-
řeno utvořiti novou vládu. Poprvé byl tako-
vým posláním pověřen 16. června 1903 za
krise, když Koloman Széll byl nucen ustou-
piti. Ale tehda se mu nepodařilo kabinet se-
staviti a úkol ten provedl jeho švakr, hr.
Khuen-Héderváry. Po brzkém pádu Khueno-
vě, zaviněném snahou o zvýšení braneckého
kontingentu, podařilo se hr. Tiszovi ujednati
s tehdejší vládní liberální stranou dohoduo
t. zv. koncesích pro Maďary a na základě
této dohody 26. října 1903 byl opět jmenován
ministerským předsedou a dne 3. listopadu
mohl již sněmovně představiti nový kabinet.
Ale ani Tiszovi se hned nepodařilo vymoci
přes odpor oposice schválení braneckého kon-
tingentu aspoň v rozměrech dosavadnícha
tak se stalo, že r. 1903 v Uhrách nebylo od-
vodu k vojsku. Teprve když hr. Tisza v břez-
nu 1904 pohrozil oposici zostřením jednacího
řádu, došlo zakročením košutovce Kolomans
Thalya ke smíru mezi vládou a oposicí, po-
voleny odvody, rozpočty atd., tak že v Uhrách
zavládly zase normální poměry.
Lukácsův
Tisza
Széll
Khuen
Héderváry
Maďar
RakouskoUhersko
Hradec
Šta
Uhry
Tisza
6
article
Ale když v podzimním zasedání sněmu
nastala vládě opět povinnost vymáhati zvý-
šený branecký kontingent a oposice nejevila
povolnosti, rozhodl se Tisza provésti, čím
hrozil na jaře, totiž zostřiti jednaci řád tak.
aby se obstrukce v uherském sněmu stala
nemožnou. Po úmluvě s Tiszou podal dne 15.
listopadu člen vládní strany Dániel návrk
na zostření jednacího řádu a návrh ten v
schůzi dne 18. listopadu za předsednictví De-
sidera Perczela bez debaty na Tiszovo
mávnutí šátkem vládní většinou přijat.
Tento první Tiszův husarský kousek měl
však neblahé následky pro vládní stranu i mi-
nisterstvo Tiszovo. Když v prosinci zahájeno
nové zasedání sněmu, oposice demolovala za-
sedací síň, z vládní strany prchli čelní členové,
jako Wlassics, hr. Kyrolyi, hr. Apponyi, hr
Andrássy, Tiszovi nepovolen ani zatímný roz
počet, takže byl nucen sněmovnu dne 4. ledna
1905 rozpustiti. Již koncem ledna vykonány
tové volby, jež vypadly pro Tiszu a jeho
sranu tak žalostně, že dne 1. února musi
podati demisi, jež hned přijata. Poněvadž mi-
nisterská krise se tehda velice protáhla, moh
teprve 18. června odevzdati státní správu své-
mu nástupci, bar. Fejérvárovi.
Tisza
Kyrolyi
Apponyi
Andrássy
Tisz
Tisza
Tisza
7
article
Po dobu ministerstva Fejérvárova a ko-
aličního kabinetu Wekerlova hr. Štěpán Tisza.
nemaje ani poslaneckého mandátu, žil v poli-
tickém ústraní. Teprve když po pádu ko-
aličního ministerstva hr. Khuen-H éder-
váry se 11. ledna 1910 podruhé chopil vlád-
ního vesla, vrátil se také hr. Tisza do politi-
cké areny. Stal se předsedou vládního klubu
strany práce a řídil horlivě nové sněmovní
volby, z nichž vyšla téměř tříčtvrtinová vlád-
ní většina. Désyův proces ukázal, jakými pro-
středky byla tato imposantní většina sehnána.
Ale oposiční menšina byla přece dosti mocna
že r. 1911 zmařila všelikou sněmovní práci
když se na jednacím pořadu octly opět nové
vojenské předlohy. Nejpohodlnější technickou
Fejérvárův
Štěpán Tisza
Khuen
Désyův
H éder
8
article
obstrukcí, hlasováním dle jmen o dovolených.
ubíjela celé měsíce schůzi za schůzí. Hr. ště-
pán Tisza radil hr. Khuenovi k ráznému za-
kročení proti obstrukci, ale Khuen se toho
neodvážil. Postoupil raději dne 25. dubna
1912 své místo dru. Ladislavu Lukácso vi
a hr. Tisza přijal volbu za sněmovníh
předsedu. Tu dne 4. června provedl svůj dru-
hý husarský kousek. Dal bez debaty odhla-
sovatí první vojenský zákon za všeobecné
vřavy v parlamentě a hlučící oposiční poslance
dal přivolanou policejní stráží ze zasedae
síně vyvésti a pak na delší dobu ze sněmovny
vyloučití.
Za stálých skandálů a policejní asistence
provedl takovým způsobem všechny čtyři
vojenské zákony, v podzimním zasedání, je-
hož se oposíce vůbec neúčastnila, provedl
změnu volebního řádu a zostření jednacího
řádu a nyní, když Lukács, prohráv svůj pro-
ces s Désym, který ho nazval největším pana-
mistou, byl nucen odstoupiti, přejímá jeho
dědictví.
Hr. Štěpán Tísza dokázal jako ministerský
předseda r. 1904 i jako předseda sněmovny
v posledním roce, že se při provádění svých
plánů neleká násilí ani nezákonností. Nebude
jiným ani nyní, když se stává podruhé mini-
sterským předsedou a proto nepřekvapí ni-
koho, stane-li se uherská poslanecká sněmo-
vna za jeho vlády jevištěm ještě větších ná-
silností, než jaké se v ní již odehrály.
Tisza
Khuen
Lukácso
Lukács
Désy
Hradec
9
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Spor bulharsko-srbský.
Nejmenovaný ruský diplomat, specialista
ve věcech balkánských, vyslovil své názory
spolupracovníku „Nového Vremene“. Nejprve
radil k opatrnosti naproti různým zprávám
o sporu, jenž se jimi pouze zamotává. Třeba
klidu a rovnováhy. Ale nutno přiznati prav-
du, že bulharská vláda vyjednávala s Řeckem.
aby společně postupovaly proti Srbsku. Co se
týče srbsko-řeckého poměru, nutno přiznati
že obě země mají společné zájmy, i jest při-
rozeno, že se snaží, aby se dotýkaly hranicí.
Při tom se nesmí zapomínati, že budoucí adria-
tická železnice půjde přes Albanii a co to
znamená, ví už každý. Pro Srbsko je tudiž
otázkou životní, aby mělo s Řeckem společ-
nou hranici; ale usiluje-li Bulharsko o společ-
nou hranici se Srbskem, chce to jen za tím
účelem, aby překáželo Srbsku i Řecku. Jasno
jest, že ani Srbsko, ani Řecko toho dopustit
nemohou.
Je přirozeno, že každý vítěz snaží se
vykořistiti svá vítězství, ale při tom by ne-
měl zapomenouti zájmů svých sousedů. V ka-
ždém případě má býti spravedliv. Srbsko pří-
neslo již ohromnou oběť, že se vzdalo výcho-
du na Drač. Vyplnivši přání velmocí, Srbsko
učinilo velikou úsluhu evropskému míru i bal-
kánskému spolku. Ale od Srbska žádají dal-
ších obětí. a to již otřásá balkánským spol-
kem, jehož trvání závisí hlavně od toho, bu-
dou-li jeho členové k sobě navzájem spra-
vedlivi.
Drač
Nový Vremen
Řecko
Srbsko
Albánie
Bulharsko
10
article
Co se týče srbsko-bulharského poměru.
každému zasvěcenému je známo, jak vysoce
loyálně zachovalo se Srbsko k Bulharsku.
Vždyť srbská vláda mohla uzavříti s Ture-
ckem mír už loni v listopadu, kdy Bulharsko
se teprve chystalo na Drinopol! Srbsko ani
minutu se nerozpakovalo dáti svému spojenci
co nejvydatnější pomoc. Vzetí Drinopolu bylo
důležito jen pro Bulhary. Srbové Bulharům
nejen branně pomohli, nýbrž po celou dobu
několikaměsíčného oblehání chovali se k Bul-
harsku jako vzorný spojenec.
Z toho všeho vyvozuje ruský diplomat.
že nutno působiti na bulharskou vládu, aby
vyšla vstříc loyálným požadavkům Srbska.
Neučiní-li Bulharsko tak, potom na ně padne
zodpovědnost za možné následky.
Rusko, čína a Mongolsko.
Vyjednávání Ruska s Čínou o sudbě rusko-
mongolské smlouvy budou asi brzy zakončena.
Dohoda bude provedena na třech principech : 1.
Činá uznává rusko-mongolskou smlouvu: 2. Rusko
dává záruky, že nepomýšlí odtrbnout Chaleku
3. bude-li třeba, Rusko prokáže příznivé spro-
středkování v jednání Mongolů s Činou.
Bulhar
Srba
Mongol
Bulharsko
Drinopol
Srbsko
Rusko
Mongolsko
Čína
11
article
Rozmnožení armády v Italií.
Italská sněmovna přijala předlohu o vojenské
službě, kterou se zvyšuje stav aktivní armádyo
30.000 mužů, totiž z 250.000 na 280.000, což vyža-
duje dodatečných výloh asi 15 milionů. Tohoto
rozmnožení vojenské sily dosáhlo se dvěma velmi
prostými opatřeními: předně se snížila vojenská mí-
ra o 1 centímetr, takže budou odváděni již mužové.
kteří dorostli 1 m 54 cm, kromě toho pak se pro-
dloužila vojenská služba z 1 roku na 2 roky pro
ty, kdož poprve (ve 20 letech) nebyli uznáni
schopnými k vojenské alužbě, při druhé neb
třetí prohlídce pak uznáni schopnými. Tím stala
se dvouletá vojenská služba všeobecnou.
Toto zvýšení kontingentu bylo provedeno pro-
to, aby se mohl zříditi okupační sbor pro Libyi
bez zmenšení aktivního stavu 250.000 mužů v Ita-
lii samé. Nyní je v Libyi asi 80.000 mužů, soudí se
však, že po úplné pacifikaci země stačí ponechati
tam 20.000 mužů kromě domorodého vojska, které
se již zřizuje.
Při projednávání předlohy prohlásil minister-
ský předseda Giolitti, že výlohy 15 milionů na mír-
né zvýšení kontingentu by mohly býti uhraženy
řádným rozpočtem, ale že bude nutno žádati nové
oběti též pro námořnictvo, výlohy prý tu však ta-
ké nebudou velké, poněvadž se musí prokračovati
postupně, aby se neopakovaly staré chyby velkého
úsilí, na něž nastalo ochabnutí. V případě však.
kdyby bylo nutno apelovati na poplatnictvo, ne-
bude prý se nic žádati na chudých třídách, nýbrž
vláda se obrátí jen na skutečné boháče.
Toto prohlášení Giolittiho se pokládá za před-
zvěst vzestupné daně z majetku, a potvrzuje se.
že finanční stav Italie má zapotřebí reorganisace
následkem velkých výdajů na válku v Libyla
vzrůstu vojenských výloh. Nová sněmovna, která
bude zvolena na podzim, bude nucena zabývati se
těmito vážnými otázkami.
Libye
Ito
Nová sněmovna
Italia
centimetr
12
article
Francouzští socialisté pro milici.
Francouzští socialisté pro milici.
Vůdce francouzských socialistů Jaurěs před-
ložil v pátek ve sněmovně iniciativní návrh, jenž
směřuje k zavedení miličního systému ve Francii.
Zásady jeho jsou tyto-
1. Od 1. října 1914 trvá aktivní služba jen 18
měsíců.
2. Mladíci od 17 do 21 let jsou na povolání
vojenského úřadu povinni konati každý měsíc
jednodenní vojenské cvíčení.
3. Záložníci budou kromě výcviku, stanovené-
ho zákonem z r. 1905, každého čtvrt roku povolá-
vání ke dvoudennímu vojenskému cvičení.
4. Od října 1916 trvá vojenská služba jeden rok
a od října 1918 šest měsíců.
Rozumí se, že Jaurěsův návrh je pouhou de-
monstrací proti vládní předloze, kterou se opětně
zavádí tříletá vojenská služba.
Jaurěsův
Francie
13
article
Spojené státy a Japonsko.
Spojené státy a Japonsko.
Dle londýnských zpráv odevzdal japonský ve-
levyslanec ve Washingtoně baron Šinda státnímu
sekretáři Bryanovi novou notu, která obsahuje roz-
klady k odpovědí Spojených států na první pro-
test Japonska proti pozemkovému zákonu v Kali-
fornii. Dovozuje se v ní, proč tokijská vláda je nu-
cena pokládati kalifornský zákon za projev nepřá-
telství proti Japoncům a za porušení smlouvy z
1911, nemá však nikterak ráz ultimata, naopak,
její ton vybízí k další diskusi o sporných věcech
Hlavní váha klade se v notě na rasový cit, pa-
nující ve Spojených státech, jenž upírá Japoncům
stejná práva s Evropany. Japonský velevyslane
sdělil státnímu sekretáři, že jeho vládě nezálež
na tom, aby soudním řízením vybojovala práva
svých příslušníků, nýbrž že jí může stačití jen dob-
rovolné jich uznání na čistě lidském základě i vy-
slovil naděje, že dalším vyjednáváním se dospěje
k tomuto konci.
Z Ameriky docházející zprávy nezůstavují však
žádné pochybnosti, že veřejně mínění staví se roz-
hodně proti tomu, aby asijským rasám byla dána
možnost nabýti amerického státního občanství,
washingtonská vláda nemůže tuto náladu ignoro-
vati, nehledě ani k tomu, že by bylo třeba změny
ústavy, aby se Japonsku mohlo vyjíti vstříc.
Bryan
nova
Japonec
Evropan
spojený stát
Japonsko
Washington
Kali
Amerika
14
title
K zájezdu delegátek mezi-
národního ženského sjezdu
16
article
Ruch a zájem vyvolává v celé naší veřejnost
zájezd velké části delegace peštského sjezdu mezi-
národní Alliance pro volební právo žen. Bude ve
dnech 9.—11. června v Praze a 70 cizích hostů.
vesměs delegátek sjezdových.
Volební právo žen stalo se za dobu posledních
let předním, nejnaléhavějí a soustavně dobývaným
požadavkem žen a jest tedy přirozeno, že jest
Alliance světovým sdružením silným a významným.
Aliance vyšla z úrady osmi zemí, v nichž
Svazy pro volební právo žen již utvořeny byly.
Svazy spojily se k mezinárodnímu, sdružení na
sjezdu v Berlíně 9. června 1904 za předsednictví
stařičké 34letě kazatelky a pracovnice americké
Suzany Anthonyové, která za právo žen
bojovala v době, kdy ještě jinde nebylo o dobývání
jeho ani potuchy. Předsedkyní Alliance zvolena
do dnes jí zůstává Mrs. Carrie Chapmann
Catt. Na místo zemřelé Suzany Anthonyové na-
stoupila Anna Howard Sha v
V Allianci je sdruženo a oficielně přijato z
států. Členy mohou dle statutu býti pouze svazy
národní, jichž předsedkyně zasedají ve výboru
ústředním. Kromě toho zasedají ve výboru Alliance
čestné zástupkyně zemí, které dosud nemohly utvo-
řiti svůj národní svaz. Tak na př.: Rusko, Nový
Zéland. Turecko. Jižní Afrika. Češky, protožev
Rakousku dosavadní spolčovací zákon nedovoluje
utvořiti právoplatný svaz, uplatňují se v Allianci
jen jako sesterské sdružení s právy omezenými. Při
letošním sedmém sjezdu v Pešti má být jednáno
o přijetí některých slovanských svazů, jež sev
posledním roce za členy přihlásily. V důsledku
této přihlášky budou se slovanské ženy domáhati
toho, aby za jednací řeč Alliance byl také uznán
některý slovanský jazyk. Dosud jednalo se v řečí
anglické, francouzské a německé, v nichž také vy-
dáván jest časopis Alliance Jus Suffragii a veškeré
publikace.
Anthonyová
Alliance
Chapmann Catt
Howard
Sh
Allianec
Češka
Praha
Berlín
Rusko
Nová Zéland
Turecko
jižní Afrika
Rakousko
Pešť
národní Alliance
17
article
Styky českých žen s Alliancí navázány byly
hned od vzniku jejího a byla to pí. Zd. Nieder-
mannová-Motyčková z Brna, která přihlásila se r.
1904 v Berlíně k debatě. V roce 1908 na sjezdu v
Amsterodamě poprvé zúčastnily se z Čech slč. Fr
Plaminková a pí. M. Štěpánková-Moravcová. O
té doby navázány byly pravidelné styky, jichž vý-
sledkem jest nynější zájezd tak četného počtu dele-
gátek do Prahy.
Budeme míti potěšení, že ve středu svém po-
zdravíme zejména tyto průkopnice ženského voleb-
ního práva: Dr. Tekla Hultin a dr. Jeny aí
Forselles, která bude řečnicí 5členné delegſace
norské, dr. Gulli Petrini ze Švédska, stařičká
Fru Guam, jež byla na londýnském sjezdu dele-
gátkou vlády norské, předsedkyně upsalského od-
boru Ellen Hagen a Anne Wicksell, která
jest řečnicí švědské delegace pro letošní sjezdv
Pešti, předsedkyně holandského sdružení dr.
A letta Jacobs, spisovatelka dánská Eilers-
gaard. starostka Velkého ženského čtenářského
klubu v Kodani, Sof. Alberti a Elna Munch.
řečnice delegace dánské, starostka Národního sdru-
žení amerického A. H. Shaw, oficielní delegátka
státu Oregon Cl. Bewick Colby. Z Batavie
na Javě přijíždí Ph. Mg. a majitelka lékárny
Jacobs a pět Francouzek, mezi nimiž Mme.
Zdeněk
Motyčková
Čo
Plaminková
M Štěpánková
Moravcová
Tekl Hultin
doktor
Jena
Forselles
Gulli Petrini
Fr
Hagen
Wicksell
Jacobs
Eilers
Alberti
Munch
Shaw
Bewick Colby
Brno
Berlín
Praha
Švédsko
Guam
Pešť
Kodaň
Oregon
Batavie
nieder
Jacobs
18
article
Marie Věrone. Vedle Chorvatek, jejichž pří-
jezd „Národní Listy“ již ve středu oznámily, do-
staví se slovenská spisovatelka Pa u li ny-
Tothová.
Hlavním bodem programu zájezdu je slav-
nostní schůze ve Smetanově sále Obecního
domu v Praze v pondělí 9. června o 8. hod
večer. Hlavními řečnicemi budou pí. posl. B. Vi-
ková-Kunětická a Američanka dr. A. H.
Shaw. (Vstupenky na číslovaná sedadla bude le
dostati za režijní poplatek 1 K v Ženském klubu
Českém.)
Do Prahy přibudou delegátky švědské v
pondělí 9. června o 6.05 hod. ráno na státní ná-
draží a ostatní delegátky v týž den na totéž ná-
draží o 11.25 hod. dopoledne
O. s.
Věrone
Chorvatka
Tothová
Smetanův
doktor
Shaw
Praha
obecní dom
19
article
Z výboru pro volební právo žen. Vzhledem
k nesprávným informacim o vztahu Slovanek ke
světovému kongresu Mezinárodní alliance pro vo-
lební právo žen, který letos koná se v Pešti, po-
važujeme za nutné sděliti toto: I. Na světových
kongressech Alliance mohou míti plná práva
členská jedině národní sdružení, která jsou
členy Alliance anebo sdružení přiřaděná k Al-
liance z usnesení valného sjezdu. Ze slovanských
sdružení jsou tot sdružení bulharské, polské, ruské,
srbské a český Výbor pro volební právo žen (jako
komitét, nemající dosud práva politického spolčo-
vání). Z tohoto důvodu dle platných stanov ne-
mohou na sjezdě peštském míti práv členských
jiná sdružení (na př. německý komitét pro volební
právo žen v Praze, organisovaný až po sjezdě ve
Štokholmu, ani sdružení chorvatské, právě zalo-
žené). Český „Výbor pro volební právo žen v Pra-
ze“, který má právo účastniti se kongressů Al.
dvěma plnoprávnými delegátkami, jak se účastnil
předešlých sjezdů, může s plným uspokojením pro-
hlásiti, že Alliance chovala se k Češkám vždys
plným uznáním, přátelstvím a spravedlností. II.
Slovanka
Al
Češka
Pešť
Praha
Štokholm
20
article
Jednací řečí kongressu (jako All. vůbec) jsou: an-
glická, francouzská a německá; jen na veřejné
schůzí sjezdové může býti řeč té země, ve které
se kongress pořádá. Poslanec náš pí. B. Viková-
Kunětická, pozvaná jako vynikající host, aby na
veřejné schůzi promluvila, kladla podmínkou své
účasti, aby směla promluviti česky. Požadavek
tento, který jistě je v intencích prvního ženského
poslance slovanského, vymyká se — jak nutno
loválně přiznati — statutům Alliance, pokud kon-
gres nekoná se v Čechách a nemohl býti tudíž
přijat. Z důvodu, aby cizí delegátky poznaly ná-
zory posl. pí. Kunětické, uspořádána jest při zá-
jezdu kongressistek do Prahy slavnostní schůze
v ponděli večer o 8. hod. ve Smetanově sále Obec-
ního domu, na níž jako hlavní řečnice pí. poslane
promluví o thematě „Malí národové a ženy“, jistě
za ohromné účasti všech krajů českých.
Viková
Smetanův
Čechy
Praha
21
article
Ze strany.
Ze strany.
Ústřední organisační komise konala schůzi
praesidialní dne 6. června za předsednictví řed.
p. Karbusa. Projednány zprávy organisační a
administrativní. Konstatováno, že mnohé organi-
sace nezaslaly zodpověděný dotazník a usneseno
tyto urgovati. Příští schůze koná se v úterý 10.
června o 5. hod. odpol.
Král. Vinohrady. Sbor důvěrníků sejde s
v pondělí 9. června o 1/28. hod. več. v Narodním
domě č. 3 k důležité poradě. Účast všech pánů
členů důvěrnického sboru jest žádoucna.
Moravský odbor stud. organ. nár. strany svob.
koná členskou schůzi v úterý 10. t. m. »u Kupců-
(Praha Il., Štěpánská ul.) v 8 hod. večer s tímto
pořadem: 1. Rozhovor o zemských volbách na
Moravě. 2. Naše příští činnost. 3. Volné návrhy.
žádáme, aby kolegové v hojném počtu se
zúčastnili.
Místní organisace nár. str. svob. pro Nové
město (IlI. vol. okres) pořádá ve středu 11. t. m.
o 8. hod. več. v Měšťanské besedě pražské člen-
skou schůzi. Na schůzi přednášeti bude pan K.
Šikýř. úřadník Zemské banky a člen odboru pe-
něžního úřadnictva nár. strany svobodomyslné.
o aktualním tematu: Změny k dani z příjmn
povinné předkládání knih se zřením na účtování
obchodní a živnostenské.
Karbus
Král
K Šikýř
Praha
štěpánský ulice
Morava
Nová město
Ili
Narodní dům
národní
u Kupec
22
article
Ústřední Matice školská.
Ústřední Matice školská.
Výroční valná hromada Ústřední Matice škol-
ské jest každého roku jakýmsi svátkem národním,
a také k dnešní valné hromadě matiční, která se
koná v Měšťanské besedě pražské, upírá zraky svě
každý uvědomělý Čech, neboť míra utrpení českých
menšin a zápasy školské snad již dostoupily svého
kulminačního vrcholu; kde kdo s dychtivostí oče-
kává, že o valné hromadě matiční bude dán podnět.
by nastal želaný obrat k lepšímu. Obsáhlá výroční
zpráva konstatuje že proti roku 1911 se poměry
zhoršily a překážek zdárné práce nakupilo se tolik
že bylo již nebezpečí, že nebudou moci býti zdo-
lány. Ústřední Matice školská vydala 1.339.213 K
24 h. přijala 1,134.841 K 95 h, takže jest deficit
204.371 K 29 h. Přičiny tohoto nepoměru tkvív
tom — jak žaluje zpráva — že zřizování veřejných
škol místo matičních naprosto uvázlo, že český
národ platí takřka pokutu za to, že
chtěl v menšinovém školství želané-
mu mír u.
Čechy
23
article
V oddílu o valné hromadě oceňují se zásluhy
odstouplého starosty p. ředitele Františka Kneidla,
probírají se události na valné hromadě, slibuje se
pomoc spolku „Komenský ve Vídni, načež v při-
jmech a vydáních konstatuje, že příspěvky členů
a příznivců poklesly, avšak naproti tomu dostalo
se Matici výplaty četných legátů. Mrtví pří-
znivci Ústřední Matici školské za-
platili a nahradili to, co opomenuři
učiniti živoucí členové českého ná-
roda. Z odborů na prvním místě jest dámský
odbor Ústřední Matice školské v Praze s příspěv-
kem 36.585 K, dále odbor plzeňský s bohatou čin-
ností školskou, pak odbory smíchovské, vinohrad-
ské, žižkovské, karlínské, odbor pardubický, odbor
Praha VII., odbor Praha Staré Město, vesměs a
úctyhodnými číslicemi desetitisícovými. Zpráva
vzdává díky české samosprávě, městu Praze. Ná-
rodní besedě, českému časopisectvu, družstvu „Po-
litiky“, Čechům americkým, kteří odvedli Ú. M. 8.
Kneidl
Čecho
Vídeň
Praha
Komenský
odbor Praha VII
odbor Praha Stará město
24
article
11.569 K 84 h. Subvence od zemských výborů če-
ského, moravského a slezského obdržela Matice
dohromady 100.041 K, z národního kolku jí při-
padlo 7800 K. z matičních obětin 12.646 K 12 h.
za používání značky ve prospěch Ú. M. š. 35.432 K
25 h. Naproti tomu ve vydání jest největší položka
na vlastní školy 831.649 K 15 h. větší o 100.000
než roku minulého, podpory školám jiným 124.699
kor. 51 h. knihy a pomůcky školní vyžadovaly ná-
kladu 51.022 K 36 h. na školy v král. Českém vy-
naloženo 517.470 K. na Moravě 203.049 K. ve Slez-
sku 176.986 K. „Komenskému“ vyplaceno z fondu
Josefa Kanderta 4028 K, ze jmění Ústřední Ma-
tice školské 10.000 K subvence. Příjmy z Moravy
80.820 K nestačily nikterak na úhradu matičních
potřeb školských na Moravě. Ze Slezska pak ob-
držela Matice školská na úhradu svých vydání
pouze 2789 K. Roku 1912 vydržovala Matice 160
škol o 331 oddělení s 15.474 žáky. Některé z těchto
škol mezi rokem školním přešly do správy veřejné.
če ský
Komenský
Kandert
moravský
Morava
Ma
Slezsko
Matica
Matica 160 škola
25
article
Rovnováha Ú. M. š. byla loňského roku po-
rušena velmi vážně, jednak krisí hospodářskou,
jednak roztříštěností sbírek a zvýšením nákladu na
školství. Výbor zjednal pomoc tím, že vypůjčil si
hotovost z dědictví dra. Heřmana Janovského, dále
tím, že část jmění kmenového přikázal jako dotaci
fondu pensijnímu. Tím zjednána žádoucí rovno-
váha, ovšem na účet fondů. Velmi dojemně působí
zpráva o tom, že loňského roku četní dobrodincové
pamatovali ve svých testamentech na Ústřední Ma-
tici školskou. „..když krise finanční dostoupila
výše nebezpečné, byla v nejtěžších chvilich Ústřední
Matici školské jakousi útěchou, že vlastencové čeští
s životem již se loučíce — posílají Ústř. Matici
školské poslední pozdrav z mroucích rtů legátem
v poslední vůli“... Zpráva želí úmrtí četných spolu-
pracovníků Ú. M. š., úmrtí Jaroslava Vrchlického
a přechází k nejbolestnější kapitole, totiž, utr-
pení školstvi menšinového i matičního.
Byly-li některé školy otevřeny, stalo se tak až
po rozhodnutí správního soudu a ještě za obětí,
které přinesla Ústřední Matice školská. V Běhán-
kách otevřena škola veřejná za pomoci Ú. M. š.,
škola matiční ponechána pro dítky z okolí. V Dol.
Heřman Janovský
Vrchlický
Ma
Dolo
26
article
Jiřetíně umožnila Matice s velkými obětmi ote-
vření veřejné školy proti vůli obce. V Litomě-
řicích zřízena veřejná škola, v místnostech Ústř.
Maticí školskou propůjčených, v Třebušicíchu
Mostu podle loňské zprávy bylo zahájeno slibné
jednání o otevření veřejné školy, avšak jednání se
rozbilo. Obec postavila se příkře proti otevření
školy, ačkoliv správním soudem k tomu byla uznána
za povinnu a věci vyvinuly se tak, že dnes dítky
české bloudí po Třebušicích hledajíce české
veřejné školy, poněvadž Ústřed. Matice školská na
zvůli Němců odpověděla tím, že dítky třebušické
poukázala na školu veřejnou. Ještě horší poměry
jsou ve Světci, kde Matice nabízela veřejné
škole pomoc vhodným pozemkem pro stavbu školy.
pomoc tato však byla odmítnuta, dítky nemohou
býti vyučovány v místnostech naprosto nedostateč-
ných, a jsou již od začátku školního roku vůbec
bez vyučování. Na Moravě zřízeny veřejné školy
v Novosadech a Pavlovicích, ve Slezsku
pak podařilo se zříditi veřejné měšťanské školy
v Jaktaři, celý sbor učitelský škol měšťanských
mařičních přešel opětně do správy veřejné. Matice
pak s velikými obětmi koupila budovu pro tyto
veřejné školy — nanejvýš důležité. Ostatní žádosti
o zřízení škol veřejných jsou doposud nevyřízeny.
Němec
Jiřetín
Morava
Novosad a Pavlovice
Slezsko
Jaktař
Matica
Třebušicích Most
Matica
27
article
Ústřed. Matice školská platí za veřejné
fondy, které měly nésti náklad na tyto školy
v král. Českém 151.848 K ročně jen proto, že ne-
jsou vyřizovány oprávněné žádosti o zřízení veřej-
ných škol v těchto místech: v Bohosudově. Sobě-
druzích, Březnici nad Lab., Cukmantlu, Hodkovi-
cích, Jenikově, Komořanech. Třebušicích, Křemýži,
Libkovicích, Dol. Litvínově, Novosedlicích. Obrni-
cích. Podsedicích. Ranné, Rejdicích. Kdyby se
čítalo, že, kde jest průměrně ročně 40 školou po-
vinných dítek, má býti zřízena škola veřejná, při-
bude k tomuto nákladu ještě dalších 146.000 K.
takže Ústřed. Matice školská za veřejné fondy
v král. Českém platí téměř 300.000 K ná-
kladu.
Při zřizování matíčních škol činí se překážky.
Tak v Čes. Bernšlágu byla budova školní, patřící
Národní jednotě pošumavská, zapečetěna: takév
Horním Třešňovci, kde Ú. M. š. odhodlala se zři-
diti školu, není doposud spor stavební proveden,
v Předlicích u Mostu zakoupila Matice nákladem
50.000 K vhodnou školní budovu, která však jest
zapečetěna. V Louce u Mostu učiněny pří-
pravy k otevření školy, nová škola otevřenav
Linech u Plzně, budovu pro ni opatřilo
zvláštní družstvo stavební za pomoci odboru Ústř.
Matice školské a Národní jednoty pošumavskév
Plzni. Ve Vrchlabí učiněny přípravy k otevřen
Sobě
Hodek
Jenikův
Ústřed
Bohosudov
Březnice nad Laba
Cukmantl
Komořany
Třebušice
Křemýž
Libkovice
Dolo
Litvínov
Novosedlice
Podsedice
Rejdice
Čes
Předlice
Most
Lin u Plzeň
Plzeň
Vrchlabí
28
article
má vkus a dovede si vybrati v té spoustě
která se jí nabízí, může se obléci dle letošn
mody neobyčejně rozkošně. Vše, od náběr
kolem krku, z nichž pěkný krk a hlava vyku-
kuje jako květ, až po dlouhé rukávy, v jejichž
pěnovém okraji ztrácí se růžové prsty a po
koketně rozstřiženou sukni, nechávající tušit
nad kotníkem ladnou křivku lýtka, zahalené-
ho průsvitnou punčochou, je rafinovaně vy-
počtěno na to, aby pohled na celek byl co nej-
hezčí. Že se najde také hodně modně obleče-
ných karikatur, netřeba připomínat, nebot
vkus je stále ještě květinou, jež neroste
každé zahradě. Mnohokráte již povstala moda
ze snahy, zakrýti tělesnou vadu, či podobně.
Také okolnost, že byla dána výhost hladkým
sukním a jako modní byly příjaty sukně řas-
naté, má svou příčinu. Francouzky, které z je-
šitnosti vyhýbaly se mateřským radostem,
uznaly konečně, že nářky sociologů jsou odů-
vodněné a domluvy oprávněné a nejen že se
přestaly styděti za mateřství, ale dokonce s
jím buď chlubí, a když nic jinak, aspoň je
předstírají řasnatými záhyby na šatech.
Ale řasnaté šaty zůstanou přece jen vždy
oblekem parádním, neboť pro denní potřebu
jsou právě svými záhyby nepraktické. V obli-
bě jsou kožasnatým sukním krátké empirové
živůtky, jejichž krajková ozdoba připomíná
empirové fichu. Většinou jsou hluboké vý-
střihy, vybíhající obyčejně v předu do špičky.
lemovány dvojitou krajkovou nebo tylovou
náběrou a vyplněny do libovolné výše sahají-
cími krajkami, které výstřih zmenšují. Pásy
jsou buď z pruhu látky nebo ze šíroké stuhy.
otočené kol pasu a svázané volně pod bokem
nebo vzadu. K ozdobě používá se také hodně
umělých květin, v jichž výrobě jsou francouz-
ské květinářky mistryněmi.
29
article
Fantastické trotéry dělají se buď z hed-
vábí surového i zpracovaného, z eponge
z frotté. K jejich ozdobě užívá se všech mož-
ných látek a proto celek vypadne někdy
opravdu hodně fantasticky. Pokud se týče
kloboučků, mohou míti tvar i ozdobu nejpo-
divnější, jen když jsou malé. Také se na to
plně hřeší. Někde kolem celého dýnka trčí
vzhůru zcela po indiánsku rajčí peří, nebo
skládaný tyl, nebo jako zoufalé vykřičníky
půl metru vysoké kličky ze stuh. Také mnoho
kloboučků, podobných čepcům, je zdobeno
na okraji skládaným tylem a černými samet-
kami, jež se volně zavazují pod bradou. Pro
mladistvé obličeje je to velice výhodným rá-
mečkem, v němž svěží pleť tím více vynikne.
Pařížanky ve svých malých kloboučkách, jež
jim neposkytují ani trochu stínu, zvyklysi
tak na plein air, že ani mnoho nepoužívaji
slunečníků a nechávají se bronzovati sluneč-
ními paprsky. Temnější tón pleti se jim tak
zalíbil, že začínají užívati tmavého pudru, kte-
rý kterási vynalězavá hlava, vystihnuvší si-
tuaci, uvedla do obchodu. Jistý manžel prý
vtipně podotkl, že „byl zvyklý na mléko a ted
dostává kakao“. Ale moda je moda a tak po-
korně musil skloniti hlavu a zvykati na
„kakao“.
Heda.
Pařížanka
Heda
30
article
Týdenní táčky.
Týdenní táčky.
Nerado chodí se na pohřby. Skutečně
„smutná povinnost“ nikoho neláká, mnoh
rozrušuje, jiným je dokonce nepříjemná. Ví-
dáme to denně. V kostele nebo v příbytku
odkud pohřeb vychází, je ještě plno; do prů-
vodu seřadí se už sotva polovička a z toh
ještě cestou za každým nejbližším rohem od-
padne několik smutečných hostů; na hřbitově
však už pomalu se sejdou jen tak nejbližši
příbuzní a přátelé.
Věc v celku ne právě nejhezčí, uváží-l
se, že v životě musíme často plniti povinnosti
daleko smutnější a nepříjemnější. Ale nevlid-
ností celého pohřebního aktu ledacos možno
vysvětliti a omluviti. Jsou však přece případy.
kdy z důvodů společenské slušnosti, z úcty
nebo vděčnosti je třeba účastniti se pohřbu
člověka nám osobně i zcela neznámého.
Pan Bohumil Wiesler, jehož milionový
odkaz je jistě sensací větší než odkazy mece-
nášů, o nichž se dvacet let před jejich smrti
ví, že se k odkazům chystají, byl širší a snad
i dosti úzké veřejnosti neznámý člověk. Ni-
kdo ani neslyšel o veřejné jeho činnosti a snad
jen kruhy obchodní, jež s firmou jeho měly
styky, znaly starého pána. Žil svému povolá-
ní, nikam se netlačil, nežádal nikdy žádných
vyznamenání a poct. Parte s jeho jménem bylo
Wiesler
31
article
by šlo s prostou poznámkou o hodině pohřbu
tiskem a neznámý Wiesler mohl zmizeti pod
zemí jako tisíce jiných nám lhostejnýcha
cizích.
Ale nestalo se. Neznámý pan Wiesler ne-
řekl, že mu do neznámé veřejnosti nic není.
ale učinil odkazy, jakých dávno před ním ní-
kdo neučinil: Matici 200.000 K, Mense akade-
mícké 250.000 K, na cestovní stipendia vy-
sokoškolská 150.000 K, obchodní nemocnic
250.000 K, Deylově výchovně slepých 50.000
atd. — v celku 925.000 K. Vedle odkazů Hláv-
kových byl to tedy největší odkaz posledních
desíti let.
Všechna veřejnost byla hluboce a radost
ně překvapena. Odkazy sice nevstupují oka-
mžitě v platnost, ale jsou tu, možno s nim
pro budoucno počítat a dlužno si jich váži
právě nyní v době, kdy nutnost koncentrace
sbírek svědčí o vyschlých pramenech oběta-
vosti. Překvapení arci největší způsobily od-
kazy a dotace studentstvu v celkovém obnost
400.000 K.
Zesnulý sám studentem vysokoškolským
nikdy nebyl, dětí na studiích neměl — odkud
tato blahovůle člověka, žijícího ve střízlivém
světě obchodním? Lze si vysvětliti jen vzác-
nou zvláštní ušlechtilostí ducha a v přesvěd-
čení, že v dorostu národa je naše síla. — Aie
nejen na žaludek studentů svým odkazem
Mense — také na zotavení mysli a rozšířen
poznatků jejich pamatoval svým odkazem na
založení desíti cestovních feriálních stipendií
V nejkrásnějším slova smyslu spojil tedy zná-
mé utile dulcí.
Wiesler
Deylův
Matica 200.000 K
Mensa
Hláv
32
article
Ale — nerado se u nás chodí na pohřby!
Kdo viděl na pohřbu Wieslerově dojem-
nou účast slepých dětí z Deylovy výchovny.
nemohl neviděti nepoměrně malou účast stu-
dentstva! Do nejmenší posluchárny vešel by
se zástup těch, kteří z obou vysokých škol
přišli projevit úctu a vděčnost tak neočeká-
vanému mecenáši. Bylo to ono jediné a nej-
menší, co bylo lze učinit... a přece i to do-
padlo tak chudě, že hlasitě na to bylo po-
ukazováno. Kde zůstaly všechny ty massy stu-
dentstva bez rozdilu stran? Slušelo se, aby
korporativní účastí učiněn byl projev díků.
Ony dvě hodiny přítomnosti byly vyváženy
nesčíslněkráte munificencí Wieslerovou. Kdy-
by podobný mecenáš vyskytl se německým
studentům, jistě by považovali za svou povin-
nost dostaviti se na jeho pohřeb v plném po-
čtu a lesku.
S téžkou otázkou obrátil se na mě přítel
Henry: Odkud prý se vzalo úsloví — „to je
pro kočku?“ Je prý zřejmě původu německé-
ho, ale jak ti na to přišli?
A povídal: „Když někdo chce vyjádřit
že něco je pode vši kritiku, řekne: „Tohleto
je pro kočku! Nařízení jsou „pro kočku“
živobyti je pro kočku — zkrátka všecko, co
nám nejde pod vousy, je prostě pro kočku.
Teď bych ale jen rád věděl, jak to ubohé
zvíře, které je přeci tak zmisané, k tomu při-
jde, aby všechno sežralo?
Uvažovali jsme o tom společně, ale ne-
přišli jsme k žádným koncům. Snad některý
z čtenářů bude vtipnější a laskavě nám původ
toho pořekadla vysvětlí.
Zevloun.
Wieslerův
Deylův
Henry
Zevloun
33
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= XI. kongres zionistů ve Vídni. Zionistický
kongres koná se tentokráte ve Vídni poprvé, a
zakladatelem zionistického hnutí byl Vídeňan, dr
Theodor Herzl. Z dosavadních kongresů konalo se
sedm v Baselu, jeden v Londýně (r. 1900), jeden
v Haagu (r. 1907) a jeden v Hamburku (r. 1909).
— Zionistický sjezd bude se — jak nyní de-
finitivně stanoveno — konati ve dnech 2.— 8. zářo-
v Praze-
= Admirál Haus, velitel vojenského loďstva
byl postižen v posledních dnech žaludeční ne-
moci, která vyžaduje operace. Ta bude vykonán
dnes nebo zejtra. Stav pacientův je uspokojivý.
= Kolik řádů založil císař Vilém II. ? Z
25 let svého panování založil německý císař 2
řádů. Mezi jinými založil také r. 1908 řád Vilémův.
kterým mají býti vyznamenáni muži, ženy i dívky.
kteří získali si zásluhy o lidstvo jak dobročinností.
tak i snahami lidstvo zušlechťujícími.
= Zatčení sběhové-vrazi. Ze Sarajeva
7. června. Reservisté Stift a Kohut desertovali
V civilním obleku vsedli do najatého povozu a
kočího, otce pěti dětí, na cestě do llídže, zavra-
zdili. Chtěli dosíci hranic, ale byli zatčení a do-
praveni do posádkového vězení.
= Gerö, velitel stráže uherského parlamentu,
který šavlí sekl poslance Lehela Hědervára, je
prý Němec (dříve se jmenoval Geffing) a známý
rváč.
Vídeňan
Herzl
Vilém II
Vilémův
Kohut
Gerö
Lehel Hědervár
Němec
Geffing
Vídeň
Basel
Londýn
Haag
Hamburk
Praha
Sarajevo
admirál Hausa
Reservista Stift