ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 e63a92f0-8f10-11dd-9fb1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 33 celkem · entity: person 100, place 92, org 21, work 5
1 masthead
8. června 1913. číslo 155.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3.
4 article
volby. Česká strana šla do nich v poslední chvíli — bohužel nedosti připravena. Také podle toho byl výsledek. Čeští kandidátí dostali 118, 22 a 3 hlasy proti 297. 60 a 21 německým v jednotlivých sborech volebních. Bude na příště nutno vykonati náležité přípravy. Židé volili vesměs proti nám — Z kandidátní listiny strany lidovopokrokové pro čtvrtou kurii odpadl jeden kandidát: profesou Obšil z Velkého Meziříčí za všeobecnou skupinu jihlavskou. Rostou . ..
5 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Hr. štěpán Tisza opět uherským mínisterským předsedou. Rychleji, než se očekávalo, řeší se tento- krát uherská ministerská krise. Teprve dne 5. června přijal panovník demisi Lukácsova kabinetu a již dne 7. června pověřil hr. Ště- pána Tiszu, aby sestavil nový kabinet. Z poměrů vládnoucích nyní v Uhrách, jest ne- pochybno, že listina nových ministrů, z nichž skutečně nových bude pramálo, bude ho- tova v nejbližších dnech, takže Tísza bude s to již počátkem příštího týdne předložiti pa- novníku ke schválení svůj kabinet. V sobotu stalo se po třetí, že Tiszovi svě- řeno utvořiti novou vládu. Poprvé byl tako- vým posláním pověřen 16. června 1903 za krise, když Koloman Széll byl nucen ustou- piti. Ale tehda se mu nepodařilo kabinet se- staviti a úkol ten provedl jeho švakr, hr. Khuen-Héderváry. Po brzkém pádu Khueno- vě, zaviněném snahou o zvýšení braneckého kontingentu, podařilo se hr. Tiszovi ujednati s tehdejší vládní liberální stranou dohoduo t. zv. koncesích pro Maďary a na základě této dohody 26. října 1903 byl opět jmenován ministerským předsedou a dne 3. listopadu mohl již sněmovně představiti nový kabinet. Ale ani Tiszovi se hned nepodařilo vymoci přes odpor oposice schválení braneckého kon- tingentu aspoň v rozměrech dosavadnícha tak se stalo, že r. 1903 v Uhrách nebylo od- vodu k vojsku. Teprve když hr. Tisza v břez- nu 1904 pohrozil oposici zostřením jednacího řádu, došlo zakročením košutovce Kolomans Thalya ke smíru mezi vládou a oposicí, po- voleny odvody, rozpočty atd., tak že v Uhrách zavládly zase normální poměry.
Lukácsův Tisza Széll Khuen Héderváry Maďar RakouskoUhersko Hradec Šta Uhry Tisza
6 article
Ale když v podzimním zasedání sněmu nastala vládě opět povinnost vymáhati zvý- šený branecký kontingent a oposice nejevila povolnosti, rozhodl se Tisza provésti, čím hrozil na jaře, totiž zostřiti jednaci řád tak. aby se obstrukce v uherském sněmu stala nemožnou. Po úmluvě s Tiszou podal dne 15. listopadu člen vládní strany Dániel návrk na zostření jednacího řádu a návrh ten v schůzi dne 18. listopadu za předsednictví De- sidera Perczela bez debaty na Tiszovo mávnutí šátkem vládní většinou přijat. Tento první Tiszův husarský kousek měl však neblahé následky pro vládní stranu i mi- nisterstvo Tiszovo. Když v prosinci zahájeno nové zasedání sněmu, oposice demolovala za- sedací síň, z vládní strany prchli čelní členové, jako Wlassics, hr. Kyrolyi, hr. Apponyi, hr Andrássy, Tiszovi nepovolen ani zatímný roz počet, takže byl nucen sněmovnu dne 4. ledna 1905 rozpustiti. Již koncem ledna vykonány tové volby, jež vypadly pro Tiszu a jeho sranu tak žalostně, že dne 1. února musi podati demisi, jež hned přijata. Poněvadž mi- nisterská krise se tehda velice protáhla, moh teprve 18. června odevzdati státní správu své- mu nástupci, bar. Fejérvárovi.
Tisza Kyrolyi Apponyi Andrássy Tisz Tisza Tisza
7 article
Po dobu ministerstva Fejérvárova a ko- aličního kabinetu Wekerlova hr. Štěpán Tisza. nemaje ani poslaneckého mandátu, žil v poli- tickém ústraní. Teprve když po pádu ko- aličního ministerstva hr. Khuen-H éder- váry se 11. ledna 1910 podruhé chopil vlád- ního vesla, vrátil se také hr. Tisza do politi- cké areny. Stal se předsedou vládního klubu strany práce a řídil horlivě nové sněmovní volby, z nichž vyšla téměř tříčtvrtinová vlád- ní většina. Désyův proces ukázal, jakými pro- středky byla tato imposantní většina sehnána. Ale oposiční menšina byla přece dosti mocna že r. 1911 zmařila všelikou sněmovní práci když se na jednacím pořadu octly opět nové vojenské předlohy. Nejpohodlnější technickou
Fejérvárův Štěpán Tisza Khuen Désyův H éder
8 article
obstrukcí, hlasováním dle jmen o dovolených. ubíjela celé měsíce schůzi za schůzí. Hr. ště- pán Tisza radil hr. Khuenovi k ráznému za- kročení proti obstrukci, ale Khuen se toho neodvážil. Postoupil raději dne 25. dubna 1912 své místo dru. Ladislavu Lukácso vi a hr. Tisza přijal volbu za sněmovníh předsedu. Tu dne 4. června provedl svůj dru- hý husarský kousek. Dal bez debaty odhla- sovatí první vojenský zákon za všeobecné vřavy v parlamentě a hlučící oposiční poslance dal přivolanou policejní stráží ze zasedae síně vyvésti a pak na delší dobu ze sněmovny vyloučití. Za stálých skandálů a policejní asistence provedl takovým způsobem všechny čtyři vojenské zákony, v podzimním zasedání, je- hož se oposíce vůbec neúčastnila, provedl změnu volebního řádu a zostření jednacího řádu a nyní, když Lukács, prohráv svůj pro- ces s Désym, který ho nazval největším pana- mistou, byl nucen odstoupiti, přejímá jeho dědictví. Hr. Štěpán Tísza dokázal jako ministerský předseda r. 1904 i jako předseda sněmovny v posledním roce, že se při provádění svých plánů neleká násilí ani nezákonností. Nebude jiným ani nyní, když se stává podruhé mini- sterským předsedou a proto nepřekvapí ni- koho, stane-li se uherská poslanecká sněmo- vna za jeho vlády jevištěm ještě větších ná- silností, než jaké se v ní již odehrály.
Tisza Khuen Lukácso Lukács Désy Hradec
9 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Spor bulharsko-srbský. Nejmenovaný ruský diplomat, specialista ve věcech balkánských, vyslovil své názory spolupracovníku „Nového Vremene“. Nejprve radil k opatrnosti naproti různým zprávám o sporu, jenž se jimi pouze zamotává. Třeba klidu a rovnováhy. Ale nutno přiznati prav- du, že bulharská vláda vyjednávala s Řeckem. aby společně postupovaly proti Srbsku. Co se týče srbsko-řeckého poměru, nutno přiznati že obě země mají společné zájmy, i jest při- rozeno, že se snaží, aby se dotýkaly hranicí. Při tom se nesmí zapomínati, že budoucí adria- tická železnice půjde přes Albanii a co to znamená, ví už každý. Pro Srbsko je tudiž otázkou životní, aby mělo s Řeckem společ- nou hranici; ale usiluje-li Bulharsko o společ- nou hranici se Srbskem, chce to jen za tím účelem, aby překáželo Srbsku i Řecku. Jasno jest, že ani Srbsko, ani Řecko toho dopustit nemohou. Je přirozeno, že každý vítěz snaží se vykořistiti svá vítězství, ale při tom by ne- měl zapomenouti zájmů svých sousedů. V ka- ždém případě má býti spravedliv. Srbsko pří- neslo již ohromnou oběť, že se vzdalo výcho- du na Drač. Vyplnivši přání velmocí, Srbsko učinilo velikou úsluhu evropskému míru i bal- kánskému spolku. Ale od Srbska žádají dal- ších obětí. a to již otřásá balkánským spol- kem, jehož trvání závisí hlavně od toho, bu- dou-li jeho členové k sobě navzájem spra- vedlivi.
Drač Nový Vremen Řecko Srbsko Albánie Bulharsko
10 article
Co se týče srbsko-bulharského poměru. každému zasvěcenému je známo, jak vysoce loyálně zachovalo se Srbsko k Bulharsku. Vždyť srbská vláda mohla uzavříti s Ture- ckem mír už loni v listopadu, kdy Bulharsko se teprve chystalo na Drinopol! Srbsko ani minutu se nerozpakovalo dáti svému spojenci co nejvydatnější pomoc. Vzetí Drinopolu bylo důležito jen pro Bulhary. Srbové Bulharům nejen branně pomohli, nýbrž po celou dobu několikaměsíčného oblehání chovali se k Bul- harsku jako vzorný spojenec. Z toho všeho vyvozuje ruský diplomat. že nutno působiti na bulharskou vládu, aby vyšla vstříc loyálným požadavkům Srbska. Neučiní-li Bulharsko tak, potom na ně padne zodpovědnost za možné následky. Rusko, čína a Mongolsko. Vyjednávání Ruska s Čínou o sudbě rusko- mongolské smlouvy budou asi brzy zakončena. Dohoda bude provedena na třech principech : 1. Činá uznává rusko-mongolskou smlouvu: 2. Rusko dává záruky, že nepomýšlí odtrbnout Chaleku 3. bude-li třeba, Rusko prokáže příznivé spro- středkování v jednání Mongolů s Činou.
Bulhar Srba Mongol Bulharsko Drinopol Srbsko Rusko Mongolsko Čína
11 article
Rozmnožení armády v Italií. Italská sněmovna přijala předlohu o vojenské službě, kterou se zvyšuje stav aktivní armádyo 30.000 mužů, totiž z 250.000 na 280.000, což vyža- duje dodatečných výloh asi 15 milionů. Tohoto rozmnožení vojenské sily dosáhlo se dvěma velmi prostými opatřeními: předně se snížila vojenská mí- ra o 1 centímetr, takže budou odváděni již mužové. kteří dorostli 1 m 54 cm, kromě toho pak se pro- dloužila vojenská služba z 1 roku na 2 roky pro ty, kdož poprve (ve 20 letech) nebyli uznáni schopnými k vojenské alužbě, při druhé neb třetí prohlídce pak uznáni schopnými. Tím stala se dvouletá vojenská služba všeobecnou. Toto zvýšení kontingentu bylo provedeno pro- to, aby se mohl zříditi okupační sbor pro Libyi bez zmenšení aktivního stavu 250.000 mužů v Ita- lii samé. Nyní je v Libyi asi 80.000 mužů, soudí se však, že po úplné pacifikaci země stačí ponechati tam 20.000 mužů kromě domorodého vojska, které se již zřizuje. Při projednávání předlohy prohlásil minister- ský předseda Giolitti, že výlohy 15 milionů na mír- né zvýšení kontingentu by mohly býti uhraženy řádným rozpočtem, ale že bude nutno žádati nové oběti též pro námořnictvo, výlohy prý tu však ta- ké nebudou velké, poněvadž se musí prokračovati postupně, aby se neopakovaly staré chyby velkého úsilí, na něž nastalo ochabnutí. V případě však. kdyby bylo nutno apelovati na poplatnictvo, ne- bude prý se nic žádati na chudých třídách, nýbrž vláda se obrátí jen na skutečné boháče. Toto prohlášení Giolittiho se pokládá za před- zvěst vzestupné daně z majetku, a potvrzuje se. že finanční stav Italie má zapotřebí reorganisace následkem velkých výdajů na válku v Libyla vzrůstu vojenských výloh. Nová sněmovna, která bude zvolena na podzim, bude nucena zabývati se těmito vážnými otázkami.
Libye Ito Nová sněmovna Italia centimetr
12 article Francouzští socialisté pro milici.
Francouzští socialisté pro milici. Vůdce francouzských socialistů Jaurěs před- ložil v pátek ve sněmovně iniciativní návrh, jenž směřuje k zavedení miličního systému ve Francii. Zásady jeho jsou tyto- 1. Od 1. října 1914 trvá aktivní služba jen 18 měsíců. 2. Mladíci od 17 do 21 let jsou na povolání vojenského úřadu povinni konati každý měsíc jednodenní vojenské cvíčení. 3. Záložníci budou kromě výcviku, stanovené- ho zákonem z r. 1905, každého čtvrt roku povolá- vání ke dvoudennímu vojenskému cvičení. 4. Od října 1916 trvá vojenská služba jeden rok a od října 1918 šest měsíců. Rozumí se, že Jaurěsův návrh je pouhou de- monstrací proti vládní předloze, kterou se opětně zavádí tříletá vojenská služba.
Jaurěsův Francie
13 article Spojené státy a Japonsko.
Spojené státy a Japonsko. Dle londýnských zpráv odevzdal japonský ve- levyslanec ve Washingtoně baron Šinda státnímu sekretáři Bryanovi novou notu, která obsahuje roz- klady k odpovědí Spojených států na první pro- test Japonska proti pozemkovému zákonu v Kali- fornii. Dovozuje se v ní, proč tokijská vláda je nu- cena pokládati kalifornský zákon za projev nepřá- telství proti Japoncům a za porušení smlouvy z 1911, nemá však nikterak ráz ultimata, naopak, její ton vybízí k další diskusi o sporných věcech Hlavní váha klade se v notě na rasový cit, pa- nující ve Spojených státech, jenž upírá Japoncům stejná práva s Evropany. Japonský velevyslane sdělil státnímu sekretáři, že jeho vládě nezálež na tom, aby soudním řízením vybojovala práva svých příslušníků, nýbrž že jí může stačití jen dob- rovolné jich uznání na čistě lidském základě i vy- slovil naděje, že dalším vyjednáváním se dospěje k tomuto konci. Z Ameriky docházející zprávy nezůstavují však žádné pochybnosti, že veřejně mínění staví se roz- hodně proti tomu, aby asijským rasám byla dána možnost nabýti amerického státního občanství, washingtonská vláda nemůže tuto náladu ignoro- vati, nehledě ani k tomu, že by bylo třeba změny ústavy, aby se Japonsku mohlo vyjíti vstříc.
Bryan nova Japonec Evropan spojený stát Japonsko Washington Kali Amerika
14 title
K zájezdu delegátek mezi- národního ženského sjezdu
15 article
do Frahy.
16 article
Ruch a zájem vyvolává v celé naší veřejnost zájezd velké části delegace peštského sjezdu mezi- národní Alliance pro volební právo žen. Bude ve dnech 9.—11. června v Praze a 70 cizích hostů. vesměs delegátek sjezdových. Volební právo žen stalo se za dobu posledních let předním, nejnaléhavějí a soustavně dobývaným požadavkem žen a jest tedy přirozeno, že jest Alliance světovým sdružením silným a významným. Aliance vyšla z úrady osmi zemí, v nichž Svazy pro volební právo žen již utvořeny byly. Svazy spojily se k mezinárodnímu, sdružení na sjezdu v Berlíně 9. června 1904 za předsednictví stařičké 34letě kazatelky a pracovnice americké Suzany Anthonyové, která za právo žen bojovala v době, kdy ještě jinde nebylo o dobývání jeho ani potuchy. Předsedkyní Alliance zvolena do dnes jí zůstává Mrs. Carrie Chapmann Catt. Na místo zemřelé Suzany Anthonyové na- stoupila Anna Howard Sha v V Allianci je sdruženo a oficielně přijato z států. Členy mohou dle statutu býti pouze svazy národní, jichž předsedkyně zasedají ve výboru ústředním. Kromě toho zasedají ve výboru Alliance čestné zástupkyně zemí, které dosud nemohly utvo- řiti svůj národní svaz. Tak na př.: Rusko, Nový Zéland. Turecko. Jižní Afrika. Češky, protožev Rakousku dosavadní spolčovací zákon nedovoluje utvořiti právoplatný svaz, uplatňují se v Allianci jen jako sesterské sdružení s právy omezenými. Při letošním sedmém sjezdu v Pešti má být jednáno o přijetí některých slovanských svazů, jež sev posledním roce za členy přihlásily. V důsledku této přihlášky budou se slovanské ženy domáhati toho, aby za jednací řeč Alliance byl také uznán některý slovanský jazyk. Dosud jednalo se v řečí anglické, francouzské a německé, v nichž také vy- dáván jest časopis Alliance Jus Suffragii a veškeré publikace.
Anthonyová Alliance Chapmann Catt Howard Sh Allianec Češka Praha Berlín Rusko Nová Zéland Turecko jižní Afrika Rakousko Pešť národní Alliance
17 article
Styky českých žen s Alliancí navázány byly hned od vzniku jejího a byla to pí. Zd. Nieder- mannová-Motyčková z Brna, která přihlásila se r. 1904 v Berlíně k debatě. V roce 1908 na sjezdu v Amsterodamě poprvé zúčastnily se z Čech slč. Fr Plaminková a pí. M. Štěpánková-Moravcová. O té doby navázány byly pravidelné styky, jichž vý- sledkem jest nynější zájezd tak četného počtu dele- gátek do Prahy. Budeme míti potěšení, že ve středu svém po- zdravíme zejména tyto průkopnice ženského voleb- ního práva: Dr. Tekla Hultin a dr. Jeny aí Forselles, která bude řečnicí 5členné delegſace norské, dr. Gulli Petrini ze Švédska, stařičká Fru Guam, jež byla na londýnském sjezdu dele- gátkou vlády norské, předsedkyně upsalského od- boru Ellen Hagen a Anne Wicksell, která jest řečnicí švědské delegace pro letošní sjezdv Pešti, předsedkyně holandského sdružení dr. A letta Jacobs, spisovatelka dánská Eilers- gaard. starostka Velkého ženského čtenářského klubu v Kodani, Sof. Alberti a Elna Munch. řečnice delegace dánské, starostka Národního sdru- žení amerického A. H. Shaw, oficielní delegátka státu Oregon Cl. Bewick Colby. Z Batavie na Javě přijíždí Ph. Mg. a majitelka lékárny Jacobs a pět Francouzek, mezi nimiž Mme.
Zdeněk Motyčková Čo Plaminková M Štěpánková Moravcová Tekl Hultin doktor Jena Forselles Gulli Petrini Fr Hagen Wicksell Jacobs Eilers Alberti Munch Shaw Bewick Colby Brno Berlín Praha Švédsko Guam Pešť Kodaň Oregon Batavie nieder Jacobs
18 article
Marie Věrone. Vedle Chorvatek, jejichž pří- jezd „Národní Listy“ již ve středu oznámily, do- staví se slovenská spisovatelka Pa u li ny- Tothová. Hlavním bodem programu zájezdu je slav- nostní schůze ve Smetanově sále Obecního domu v Praze v pondělí 9. června o 8. hod večer. Hlavními řečnicemi budou pí. posl. B. Vi- ková-Kunětická a Američanka dr. A. H. Shaw. (Vstupenky na číslovaná sedadla bude le dostati za režijní poplatek 1 K v Ženském klubu Českém.) Do Prahy přibudou delegátky švědské v pondělí 9. června o 6.05 hod. ráno na státní ná- draží a ostatní delegátky v týž den na totéž ná- draží o 11.25 hod. dopoledne O. s.
Věrone Chorvatka Tothová Smetanův doktor Shaw Praha obecní dom
19 article
Z výboru pro volební právo žen. Vzhledem k nesprávným informacim o vztahu Slovanek ke světovému kongresu Mezinárodní alliance pro vo- lební právo žen, který letos koná se v Pešti, po- važujeme za nutné sděliti toto: I. Na světových kongressech Alliance mohou míti plná práva členská jedině národní sdružení, která jsou členy Alliance anebo sdružení přiřaděná k Al- liance z usnesení valného sjezdu. Ze slovanských sdružení jsou tot sdružení bulharské, polské, ruské, srbské a český Výbor pro volební právo žen (jako komitét, nemající dosud práva politického spolčo- vání). Z tohoto důvodu dle platných stanov ne- mohou na sjezdě peštském míti práv členských jiná sdružení (na př. německý komitét pro volební právo žen v Praze, organisovaný až po sjezdě ve Štokholmu, ani sdružení chorvatské, právě zalo- žené). Český „Výbor pro volební právo žen v Pra- ze“, který má právo účastniti se kongressů Al. dvěma plnoprávnými delegátkami, jak se účastnil předešlých sjezdů, může s plným uspokojením pro- hlásiti, že Alliance chovala se k Češkám vždys plným uznáním, přátelstvím a spravedlností. II.
Slovanka Al Češka Pešť Praha Štokholm
20 article
Jednací řečí kongressu (jako All. vůbec) jsou: an- glická, francouzská a německá; jen na veřejné schůzí sjezdové může býti řeč té země, ve které se kongress pořádá. Poslanec náš pí. B. Viková- Kunětická, pozvaná jako vynikající host, aby na veřejné schůzi promluvila, kladla podmínkou své účasti, aby směla promluviti česky. Požadavek tento, který jistě je v intencích prvního ženského poslance slovanského, vymyká se — jak nutno loválně přiznati — statutům Alliance, pokud kon- gres nekoná se v Čechách a nemohl býti tudíž přijat. Z důvodu, aby cizí delegátky poznaly ná- zory posl. pí. Kunětické, uspořádána jest při zá- jezdu kongressistek do Prahy slavnostní schůze v ponděli večer o 8. hod. ve Smetanově sále Obec- ního domu, na níž jako hlavní řečnice pí. poslane promluví o thematě „Malí národové a ženy“, jistě za ohromné účasti všech krajů českých.
Viková Smetanův Čechy Praha
21 article Ze strany.
Ze strany. Ústřední organisační komise konala schůzi praesidialní dne 6. června za předsednictví řed. p. Karbusa. Projednány zprávy organisační a administrativní. Konstatováno, že mnohé organi- sace nezaslaly zodpověděný dotazník a usneseno tyto urgovati. Příští schůze koná se v úterý 10. června o 5. hod. odpol. Král. Vinohrady. Sbor důvěrníků sejde s v pondělí 9. června o 1/28. hod. več. v Narodním domě č. 3 k důležité poradě. Účast všech pánů členů důvěrnického sboru jest žádoucna. Moravský odbor stud. organ. nár. strany svob. koná členskou schůzi v úterý 10. t. m. »u Kupců- (Praha Il., Štěpánská ul.) v 8 hod. večer s tímto pořadem: 1. Rozhovor o zemských volbách na Moravě. 2. Naše příští činnost. 3. Volné návrhy. žádáme, aby kolegové v hojném počtu se zúčastnili. Místní organisace nár. str. svob. pro Nové město (IlI. vol. okres) pořádá ve středu 11. t. m. o 8. hod. več. v Měšťanské besedě pražské člen- skou schůzi. Na schůzi přednášeti bude pan K. Šikýř. úřadník Zemské banky a člen odboru pe- něžního úřadnictva nár. strany svobodomyslné. o aktualním tematu: Změny k dani z příjmn povinné předkládání knih se zřením na účtování obchodní a živnostenské.
Karbus Král K Šikýř Praha štěpánský ulice Morava Nová město Ili Narodní dům národní u Kupec
22 article Ústřední Matice školská.
Ústřední Matice školská. Výroční valná hromada Ústřední Matice škol- ské jest každého roku jakýmsi svátkem národním, a také k dnešní valné hromadě matiční, která se koná v Měšťanské besedě pražské, upírá zraky svě každý uvědomělý Čech, neboť míra utrpení českých menšin a zápasy školské snad již dostoupily svého kulminačního vrcholu; kde kdo s dychtivostí oče- kává, že o valné hromadě matiční bude dán podnět. by nastal želaný obrat k lepšímu. Obsáhlá výroční zpráva konstatuje že proti roku 1911 se poměry zhoršily a překážek zdárné práce nakupilo se tolik že bylo již nebezpečí, že nebudou moci býti zdo- lány. Ústřední Matice školská vydala 1.339.213 K 24 h. přijala 1,134.841 K 95 h, takže jest deficit 204.371 K 29 h. Přičiny tohoto nepoměru tkvív tom — jak žaluje zpráva — že zřizování veřejných škol místo matičních naprosto uvázlo, že český národ platí takřka pokutu za to, že chtěl v menšinovém školství želané- mu mír u.
Čechy
23 article
V oddílu o valné hromadě oceňují se zásluhy odstouplého starosty p. ředitele Františka Kneidla, probírají se události na valné hromadě, slibuje se pomoc spolku „Komenský ve Vídni, načež v při- jmech a vydáních konstatuje, že příspěvky členů a příznivců poklesly, avšak naproti tomu dostalo se Matici výplaty četných legátů. Mrtví pří- znivci Ústřední Matici školské za- platili a nahradili to, co opomenuři učiniti živoucí členové českého ná- roda. Z odborů na prvním místě jest dámský odbor Ústřední Matice školské v Praze s příspěv- kem 36.585 K, dále odbor plzeňský s bohatou čin- ností školskou, pak odbory smíchovské, vinohrad- ské, žižkovské, karlínské, odbor pardubický, odbor Praha VII., odbor Praha Staré Město, vesměs a úctyhodnými číslicemi desetitisícovými. Zpráva vzdává díky české samosprávě, městu Praze. Ná- rodní besedě, českému časopisectvu, družstvu „Po- litiky“, Čechům americkým, kteří odvedli Ú. M. 8.
Kneidl Čecho Vídeň Praha Komenský odbor Praha VII odbor Praha Stará město
24 article
11.569 K 84 h. Subvence od zemských výborů če- ského, moravského a slezského obdržela Matice dohromady 100.041 K, z národního kolku jí při- padlo 7800 K. z matičních obětin 12.646 K 12 h. za používání značky ve prospěch Ú. M. š. 35.432 K 25 h. Naproti tomu ve vydání jest největší položka na vlastní školy 831.649 K 15 h. větší o 100.000 než roku minulého, podpory školám jiným 124.699 kor. 51 h. knihy a pomůcky školní vyžadovaly ná- kladu 51.022 K 36 h. na školy v král. Českém vy- naloženo 517.470 K. na Moravě 203.049 K. ve Slez- sku 176.986 K. „Komenskému“ vyplaceno z fondu Josefa Kanderta 4028 K, ze jmění Ústřední Ma- tice školské 10.000 K subvence. Příjmy z Moravy 80.820 K nestačily nikterak na úhradu matičních potřeb školských na Moravě. Ze Slezska pak ob- držela Matice školská na úhradu svých vydání pouze 2789 K. Roku 1912 vydržovala Matice 160 škol o 331 oddělení s 15.474 žáky. Některé z těchto škol mezi rokem školním přešly do správy veřejné.
če ský Komenský Kandert moravský Morava Ma Slezsko Matica Matica 160 škola
25 article
Rovnováha Ú. M. š. byla loňského roku po- rušena velmi vážně, jednak krisí hospodářskou, jednak roztříštěností sbírek a zvýšením nákladu na školství. Výbor zjednal pomoc tím, že vypůjčil si hotovost z dědictví dra. Heřmana Janovského, dále tím, že část jmění kmenového přikázal jako dotaci fondu pensijnímu. Tím zjednána žádoucí rovno- váha, ovšem na účet fondů. Velmi dojemně působí zpráva o tom, že loňského roku četní dobrodincové pamatovali ve svých testamentech na Ústřední Ma- tici školskou. „..když krise finanční dostoupila výše nebezpečné, byla v nejtěžších chvilich Ústřední Matici školské jakousi útěchou, že vlastencové čeští s životem již se loučíce — posílají Ústř. Matici školské poslední pozdrav z mroucích rtů legátem v poslední vůli“... Zpráva želí úmrtí četných spolu- pracovníků Ú. M. š., úmrtí Jaroslava Vrchlického a přechází k nejbolestnější kapitole, totiž, utr- pení školstvi menšinového i matičního. Byly-li některé školy otevřeny, stalo se tak až po rozhodnutí správního soudu a ještě za obětí, které přinesla Ústřední Matice školská. V Běhán- kách otevřena škola veřejná za pomoci Ú. M. š., škola matiční ponechána pro dítky z okolí. V Dol.
Heřman Janovský Vrchlický Ma Dolo
26 article
Jiřetíně umožnila Matice s velkými obětmi ote- vření veřejné školy proti vůli obce. V Litomě- řicích zřízena veřejná škola, v místnostech Ústř. Maticí školskou propůjčených, v Třebušicíchu Mostu podle loňské zprávy bylo zahájeno slibné jednání o otevření veřejné školy, avšak jednání se rozbilo. Obec postavila se příkře proti otevření školy, ačkoliv správním soudem k tomu byla uznána za povinnu a věci vyvinuly se tak, že dnes dítky české bloudí po Třebušicích hledajíce české veřejné školy, poněvadž Ústřed. Matice školská na zvůli Němců odpověděla tím, že dítky třebušické poukázala na školu veřejnou. Ještě horší poměry jsou ve Světci, kde Matice nabízela veřejné škole pomoc vhodným pozemkem pro stavbu školy. pomoc tato však byla odmítnuta, dítky nemohou býti vyučovány v místnostech naprosto nedostateč- ných, a jsou již od začátku školního roku vůbec bez vyučování. Na Moravě zřízeny veřejné školy v Novosadech a Pavlovicích, ve Slezsku pak podařilo se zříditi veřejné měšťanské školy v Jaktaři, celý sbor učitelský škol měšťanských mařičních přešel opětně do správy veřejné. Matice pak s velikými obětmi koupila budovu pro tyto veřejné školy — nanejvýš důležité. Ostatní žádosti o zřízení škol veřejných jsou doposud nevyřízeny.
Němec Jiřetín Morava Novosad a Pavlovice Slezsko Jaktař Matica Třebušicích Most Matica
27 article
Ústřed. Matice školská platí za veřejné fondy, které měly nésti náklad na tyto školy v král. Českém 151.848 K ročně jen proto, že ne- jsou vyřizovány oprávněné žádosti o zřízení veřej- ných škol v těchto místech: v Bohosudově. Sobě- druzích, Březnici nad Lab., Cukmantlu, Hodkovi- cích, Jenikově, Komořanech. Třebušicích, Křemýži, Libkovicích, Dol. Litvínově, Novosedlicích. Obrni- cích. Podsedicích. Ranné, Rejdicích. Kdyby se čítalo, že, kde jest průměrně ročně 40 školou po- vinných dítek, má býti zřízena škola veřejná, při- bude k tomuto nákladu ještě dalších 146.000 K. takže Ústřed. Matice školská za veřejné fondy v král. Českém platí téměř 300.000 K ná- kladu. Při zřizování matíčních škol činí se překážky. Tak v Čes. Bernšlágu byla budova školní, patřící Národní jednotě pošumavská, zapečetěna: takév Horním Třešňovci, kde Ú. M. š. odhodlala se zři- diti školu, není doposud spor stavební proveden, v Předlicích u Mostu zakoupila Matice nákladem 50.000 K vhodnou školní budovu, která však jest zapečetěna. V Louce u Mostu učiněny pří- pravy k otevření školy, nová škola otevřenav Linech u Plzně, budovu pro ni opatřilo zvláštní družstvo stavební za pomoci odboru Ústř. Matice školské a Národní jednoty pošumavskév Plzni. Ve Vrchlabí učiněny přípravy k otevřen
Sobě Hodek Jenikův Ústřed Bohosudov Březnice nad Laba Cukmantl Komořany Třebušice Křemýž Libkovice Dolo Litvínov Novosedlice Podsedice Rejdice Čes Předlice Most Lin u Plzeň Plzeň Vrchlabí
28 article
má vkus a dovede si vybrati v té spoustě která se jí nabízí, může se obléci dle letošn mody neobyčejně rozkošně. Vše, od náběr kolem krku, z nichž pěkný krk a hlava vyku- kuje jako květ, až po dlouhé rukávy, v jejichž pěnovém okraji ztrácí se růžové prsty a po koketně rozstřiženou sukni, nechávající tušit nad kotníkem ladnou křivku lýtka, zahalené- ho průsvitnou punčochou, je rafinovaně vy- počtěno na to, aby pohled na celek byl co nej- hezčí. Že se najde také hodně modně obleče- ných karikatur, netřeba připomínat, nebot vkus je stále ještě květinou, jež neroste každé zahradě. Mnohokráte již povstala moda ze snahy, zakrýti tělesnou vadu, či podobně. Také okolnost, že byla dána výhost hladkým sukním a jako modní byly příjaty sukně řas- naté, má svou příčinu. Francouzky, které z je- šitnosti vyhýbaly se mateřským radostem, uznaly konečně, že nářky sociologů jsou odů- vodněné a domluvy oprávněné a nejen že se přestaly styděti za mateřství, ale dokonce s jím buď chlubí, a když nic jinak, aspoň je předstírají řasnatými záhyby na šatech. Ale řasnaté šaty zůstanou přece jen vždy oblekem parádním, neboť pro denní potřebu jsou právě svými záhyby nepraktické. V obli- bě jsou kožasnatým sukním krátké empirové živůtky, jejichž krajková ozdoba připomíná empirové fichu. Většinou jsou hluboké vý- střihy, vybíhající obyčejně v předu do špičky. lemovány dvojitou krajkovou nebo tylovou náběrou a vyplněny do libovolné výše sahají- cími krajkami, které výstřih zmenšují. Pásy jsou buď z pruhu látky nebo ze šíroké stuhy. otočené kol pasu a svázané volně pod bokem nebo vzadu. K ozdobě používá se také hodně umělých květin, v jichž výrobě jsou francouz- ské květinářky mistryněmi.
29 article
Fantastické trotéry dělají se buď z hed- vábí surového i zpracovaného, z eponge z frotté. K jejich ozdobě užívá se všech mož- ných látek a proto celek vypadne někdy opravdu hodně fantasticky. Pokud se týče kloboučků, mohou míti tvar i ozdobu nejpo- divnější, jen když jsou malé. Také se na to plně hřeší. Někde kolem celého dýnka trčí vzhůru zcela po indiánsku rajčí peří, nebo skládaný tyl, nebo jako zoufalé vykřičníky půl metru vysoké kličky ze stuh. Také mnoho kloboučků, podobných čepcům, je zdobeno na okraji skládaným tylem a černými samet- kami, jež se volně zavazují pod bradou. Pro mladistvé obličeje je to velice výhodným rá- mečkem, v němž svěží pleť tím více vynikne. Pařížanky ve svých malých kloboučkách, jež jim neposkytují ani trochu stínu, zvyklysi tak na plein air, že ani mnoho nepoužívaji slunečníků a nechávají se bronzovati sluneč- ními paprsky. Temnější tón pleti se jim tak zalíbil, že začínají užívati tmavého pudru, kte- rý kterási vynalězavá hlava, vystihnuvší si- tuaci, uvedla do obchodu. Jistý manžel prý vtipně podotkl, že „byl zvyklý na mléko a ted dostává kakao“. Ale moda je moda a tak po- korně musil skloniti hlavu a zvykati na „kakao“. Heda.
Pařížanka Heda
30 article Týdenní táčky.
Týdenní táčky. Nerado chodí se na pohřby. Skutečně „smutná povinnost“ nikoho neláká, mnoh rozrušuje, jiným je dokonce nepříjemná. Ví- dáme to denně. V kostele nebo v příbytku odkud pohřeb vychází, je ještě plno; do prů- vodu seřadí se už sotva polovička a z toh ještě cestou za každým nejbližším rohem od- padne několik smutečných hostů; na hřbitově však už pomalu se sejdou jen tak nejbližši příbuzní a přátelé. Věc v celku ne právě nejhezčí, uváží-l se, že v životě musíme často plniti povinnosti daleko smutnější a nepříjemnější. Ale nevlid- ností celého pohřebního aktu ledacos možno vysvětliti a omluviti. Jsou však přece případy. kdy z důvodů společenské slušnosti, z úcty nebo vděčnosti je třeba účastniti se pohřbu člověka nám osobně i zcela neznámého. Pan Bohumil Wiesler, jehož milionový odkaz je jistě sensací větší než odkazy mece- nášů, o nichž se dvacet let před jejich smrti ví, že se k odkazům chystají, byl širší a snad i dosti úzké veřejnosti neznámý člověk. Ni- kdo ani neslyšel o veřejné jeho činnosti a snad jen kruhy obchodní, jež s firmou jeho měly styky, znaly starého pána. Žil svému povolá- ní, nikam se netlačil, nežádal nikdy žádných vyznamenání a poct. Parte s jeho jménem bylo
Wiesler
31 article
by šlo s prostou poznámkou o hodině pohřbu tiskem a neznámý Wiesler mohl zmizeti pod zemí jako tisíce jiných nám lhostejnýcha cizích. Ale nestalo se. Neznámý pan Wiesler ne- řekl, že mu do neznámé veřejnosti nic není. ale učinil odkazy, jakých dávno před ním ní- kdo neučinil: Matici 200.000 K, Mense akade- mícké 250.000 K, na cestovní stipendia vy- sokoškolská 150.000 K, obchodní nemocnic 250.000 K, Deylově výchovně slepých 50.000 atd. — v celku 925.000 K. Vedle odkazů Hláv- kových byl to tedy největší odkaz posledních desíti let. Všechna veřejnost byla hluboce a radost ně překvapena. Odkazy sice nevstupují oka- mžitě v platnost, ale jsou tu, možno s nim pro budoucno počítat a dlužno si jich váži právě nyní v době, kdy nutnost koncentrace sbírek svědčí o vyschlých pramenech oběta- vosti. Překvapení arci největší způsobily od- kazy a dotace studentstvu v celkovém obnost 400.000 K. Zesnulý sám studentem vysokoškolským nikdy nebyl, dětí na studiích neměl — odkud tato blahovůle člověka, žijícího ve střízlivém světě obchodním? Lze si vysvětliti jen vzác- nou zvláštní ušlechtilostí ducha a v přesvěd- čení, že v dorostu národa je naše síla. — Aie nejen na žaludek studentů svým odkazem Mense — také na zotavení mysli a rozšířen poznatků jejich pamatoval svým odkazem na založení desíti cestovních feriálních stipendií V nejkrásnějším slova smyslu spojil tedy zná- mé utile dulcí.
Wiesler Deylův Matica 200.000 K Mensa Hláv
32 article
Ale — nerado se u nás chodí na pohřby! Kdo viděl na pohřbu Wieslerově dojem- nou účast slepých dětí z Deylovy výchovny. nemohl neviděti nepoměrně malou účast stu- dentstva! Do nejmenší posluchárny vešel by se zástup těch, kteří z obou vysokých škol přišli projevit úctu a vděčnost tak neočeká- vanému mecenáši. Bylo to ono jediné a nej- menší, co bylo lze učinit... a přece i to do- padlo tak chudě, že hlasitě na to bylo po- ukazováno. Kde zůstaly všechny ty massy stu- dentstva bez rozdilu stran? Slušelo se, aby korporativní účastí učiněn byl projev díků. Ony dvě hodiny přítomnosti byly vyváženy nesčíslněkráte munificencí Wieslerovou. Kdy- by podobný mecenáš vyskytl se německým studentům, jistě by považovali za svou povin- nost dostaviti se na jeho pohřeb v plném po- čtu a lesku. S téžkou otázkou obrátil se na mě přítel Henry: Odkud prý se vzalo úsloví — „to je pro kočku?“ Je prý zřejmě původu německé- ho, ale jak ti na to přišli? A povídal: „Když někdo chce vyjádřit že něco je pode vši kritiku, řekne: „Tohleto je pro kočku! Nařízení jsou „pro kočku“ živobyti je pro kočku — zkrátka všecko, co nám nejde pod vousy, je prostě pro kočku. Teď bych ale jen rád věděl, jak to ubohé zvíře, které je přeci tak zmisané, k tomu při- jde, aby všechno sežralo? Uvažovali jsme o tom společně, ale ne- přišli jsme k žádným koncům. Snad některý z čtenářů bude vtipnější a laskavě nám původ toho pořekadla vysvětlí. Zevloun.
Wieslerův Deylův Henry Zevloun
33 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = XI. kongres zionistů ve Vídni. Zionistický kongres koná se tentokráte ve Vídni poprvé, a zakladatelem zionistického hnutí byl Vídeňan, dr Theodor Herzl. Z dosavadních kongresů konalo se sedm v Baselu, jeden v Londýně (r. 1900), jeden v Haagu (r. 1907) a jeden v Hamburku (r. 1909). — Zionistický sjezd bude se — jak nyní de- finitivně stanoveno — konati ve dnech 2.— 8. zářo- v Praze- = Admirál Haus, velitel vojenského loďstva byl postižen v posledních dnech žaludeční ne- moci, která vyžaduje operace. Ta bude vykonán dnes nebo zejtra. Stav pacientův je uspokojivý. = Kolik řádů založil císař Vilém II. ? Z 25 let svého panování založil německý císař 2 řádů. Mezi jinými založil také r. 1908 řád Vilémův. kterým mají býti vyznamenáni muži, ženy i dívky. kteří získali si zásluhy o lidstvo jak dobročinností. tak i snahami lidstvo zušlechťujícími. = Zatčení sběhové-vrazi. Ze Sarajeva 7. června. Reservisté Stift a Kohut desertovali V civilním obleku vsedli do najatého povozu a kočího, otce pěti dětí, na cestě do llídže, zavra- zdili. Chtěli dosíci hranic, ale byli zatčení a do- praveni do posádkového vězení. = Gerö, velitel stráže uherského parlamentu, který šavlí sekl poslance Lehela Hědervára, je prý Němec (dříve se jmenoval Geffing) a známý rváč.
Vídeňan Herzl Vilém II Vilémův Kohut Gerö Lehel Hědervár Němec Geffing Vídeň Basel Londýn Haag Hamburk Praha Sarajevo admirál Hausa Reservista Stift