2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
8. června 1913. Číslo 155.
4
article
protestuje co nejrozhodněji proti schválenému
přes to uzavření zemské půjčky 8 mi-
lionů korun u Městské spořitelny Pražské
Uzavření této půjčky znamená zřejmé poruše-
ní zemského zřízení a protizákonné překročen
přesně stanoveného oboru působnosti zemské
ho výboru.
Svaz německých zemských poslanců litu-
je, že nejvyšší maršálek zemský dosud toto ne-
zákonné usnesení nezastavil, žádá od vlády
nejpřísnější výkon dozorčího práva proti půj-
čující spořitelně, jejíž statut činí poskytnuti
půjček zemím výslovně závislým od předcho-
zího zákonitého povoleni a varuje před ná-
sledky, kdyby opomenuto bylo použití tohoto
donucovacího správního opatření na spořitel-
nictví vůbec. — Závazná povinnost zúročení
splacení za takových okolností pro zem po-
vstati nemůže, a svaz německých poslanců
zemských jménem německého lidu v Čechách
odmítá všelikou zodpovědnost za toto jedná-
ní. Úvaha o této otázce, k níž došel velký po-
čet projevů okresních i obecních zastupitel-
stev německých, osvědčila co nejostřeji úplný
souhlas všech zastoupených skupin a přítom-
ných poslanců o postupu českokonservátivné
většiny zemského výboru.
Čechy
5
article
Druhým předmětem porady byla otázka.
mají-li němečtí přísedící zemského výboru
vzhledem k tomuto usnesení většiny zemské-
ho výboru vzdáti se svých míst v zemském
výboru, a kdy se to má státi. Porada tato, jíž
se zúčastnila většina přítomných, zahájena
zprávou poslanců Pachra a dra. Urbanao
usnesení zemského výboru a vídeňské roz-
pravě německo-českých říšských poslanců
ve Vídni s vládou při podávání protestu. Po-
slanec Pacher sdělil dále, že dopsal před-
sedovi klubu ústavověrných velkostatkářů
kn. Rohanovi, podávaje mu zprávu o smý-
šlení v kruzích německých zemských poslan-
ců o odstoupení německých přísedících zem-
ského výboru a žádaje ho, aby, protože ně-
mečtí poslanci na to kladou největší váhu
lstavověrný velkostatek jednal v souhlase
s nimi a jeho zástupce v zemském výboruv
daném případě přidružil se ke kroku ostat-
ních tří německých přísedících, aby tuto zá-
ležitost předložil velkostatkářskému klubu
a zpravil svaz německých zemských poslanců
o svém názoru. Na to přečetl následující od-
pověď, již obdržel před schůzí předsednictva
Pachr
Pacher
Rohan
Vídeň
zemský výbor
6
article
„Vaše Blahorodíl
Odpovídaje na list ze dne 2. června, za
slaný předsedovi našeho klubu kn. Rohanovi
mám čest po rozmluvě s ním sděliti, že jsme
vaši otázku našim klubovním soudruhům do-
sud nepředložili, ale učiním tak, bude-li třeba
a sdělím Vám usnesení bez průtahu. Upozor-
ňuji však již teď, že otázku případného upu-
štění od náhradnického mandátu v zemském
výboru posuzovati musíme v souvislosti s kom-
promisem, jejž jsme uzavřeli s konservativním
velkostatkem a který vztahuje se nejenom na
počet sněmovních mandátů, nýbrž i na všecky
funkce s těmito mandáty spojené.
S výrazem zvláštní úcty
V zevrubné poradě uvažovala se pal
otázka setrvání nebo vystoupení německých
přísedících všemi směry a co nejpečlivěji
zdůrazněno opětně, že němečtí poslanci kla-
dou největší váhu na svorný postup s něme-
ckým velkostatkem. Dr. Baernreithe
prohlásil k listu hr. Nostitze, že svaz ústavo-
věrných velkostatkářů zrale uváží tuto zále-
žitost a že je si vždy vědom svého společen-
ství s lidem, jež je spojuje s ostatními něme-
ckými poslanci.
Výsledkem porady bylo usne-
sení, že rozhodnutí o vystoupen
německých přísedících zemské-
ho výboru zůstaví se příští valn
schůzi svazu německých zem-
ských poslanců a zatím bude se
jednati zevrubně s klubem ústa-
vověrného velkostatku.
Rohan
Baernreith
svaz německý země
7
article
Nová situace v Uhrách.
Tiszova akce dle mínění strany práce.
Z Pešti. 7. června. V kruzích národní
strany práce ujišťují, že hr. Tisza zaháj
úřadní činnost min. předsedy vyzváním, aby
oposice účastnila se pokojného a normálního
jednání parlamentu. Kdyby nevyhověla, dá
Tisza okamžitě projednat a vyříditi zákon.
dle kterého poslanci, již neúčastní se jednání
sněmovního, budou prohlášeni za zbaveny
mandátu. Na základě tohoto zákona doufá
hr. Tisza, že dostane do sněmovny oposíci.
která by zaujímala smířlivější stanovisko.
kdyby však některé okresy přes to zvolily
svého bývalého poslance, jest stanoveno
v zákoně, že volba se prohlásí již předem
za neplatnou.
Oposiční noviny proti Tiszovi.
Z Pešti, 7. června. Oposiční noviny vy-
stupují neobyčejně ostře proti přištímu
Tiszovu kabinetu. »Budap. Tagbla tte
prohlašuje, že Tiszova vláda byla by krvavou
provokací. »Alkotmány« ohlašuje nej-
bezohlednější boj proti Tiszovi. »Egyetér-
tés« praví, že Tisza vyvolá v zemi reakci.
jaké ještě uherský politický život nezná
»Budapest« míní, že režim Tiszův by
jen usnadnil nejintensivnější rozšíření repu-
blikánské propagandy. »Népszava« tvrdí
že kabinet Tiszův znamenal by vlastně
revoluci.
Tiszův
Tisza
Tisz
Budap
Uhry
Pešť
Népszava
Tisza
Tiszův
8
article
Secese ve straně práce?
Z Pešti, 7. června. Zde jest obava, že do-
jde v národní straně práce k secesi, poněvadz
část této strany není spokojena s Tiszovou
činností.
O novém Tíszově kabinetu.
Z Vídně, 7. června. „Ung. Post“ se do-
vídá, že hr. Tisza pravděpodobně již v pondělí
bude s to předložiti panovníkovi seznam členů
nového kabinetu. O posledních rozhovorech
v Pešti projevili veškeři členové k a-
binetu Lukácsova ochotu podrže-
ti své portefeuilly. Formálně jmeno-
vání nového ministerstva uveřejněno bude v
úterním čísle uherského úřadního listu.
Z Vídně, 7. června. O složení Tiszov
ministerstva se sděluje: Presidium ponechá si
hr. Št. Tisza, vnitro: J. v. Sandor, ministr
u dvora: bar. Burian, ministr honvédů: Ha-
za i, ministr orby Serenyi, ministr financít
dr. Teleszki nebo bar. Pongratz, mi-
nistr obchodu: šl. Beöthy, ministr sprave-
dlnosti: šl. Balogh, ministr pro Chorvatsko
šl. Josipovič.
Bar. Burian jako ministr a latere bude
míti stálé sídlo ve Vídni. Státním sekretářem
v tomto ministerstvu bude jmenován Tv. Re-
vy, státním sekretářem v ministerstvu vnitra
Karel šl. Nemethy. Vedení záležitostí po
odstoupivším Cuvajovi převezme šl. Unkel-
häuser v hodnosti bánova náměstka. Gu-
vernér rěcký hr. Wickenburg svůj úřad
podrží.
Ve statutu vrchních županů nenastan
rovněž změna. Nový kabinet bude pravděpo-
dobně 10. t. m. přijat panovníkem do přísahy
Tisza složí svůj mandát a podrobí s
nové volbě v okresu aradské m.
Tiszová
Lukácsův
Sandor
Burian
Teleszki
Pongratz
Balogh
Josipovič
šl
Nemeth
Cuvaj
Tisza
Pešť
Vídeň
Chorvatsko
Tisza
ministerstvo vnitro
9
article
hr. Nostitz.
Nostitz
10
title
Schůze říš. posl. Lad. Čecha
na Březových Horách.
Čecho
Březův
11
article
Na Březových Horách, 3. června.
Na Březových Horách, 3. června.
Nedávno založená organisace národní strany
svobodomyslné na Březových Horách pořádala v
neděli dne 1. června veřejnou schůzi členskou, na
které promluvil „O politické situaci“ p.
říš. poslanec Ladislav Čech. Schůze byla četně
navštívena; zúčastnili se jí pozvaní hosté všech
politických stran z Březových Hor i z Příbramě.
Zejména velmi četné bylo účastenství sociálních
demokratů.
Schůzi členskou zahájil a řídil předsed
organisace p. lékárník Bukovský. Pan posl.
Lad. Čech, uvítán potleskem, pojednal o nejdů-
ležitějších otázkách v současné naší politice. Slí-
biv, že otevřeně chce mluviti, jak to s českou po-
litikou stojí, výtýkal příčiny, proč česká
politika vůbec těžko dostává se ku
předu. Jednou z příčin je obtížná zeměpisná po-
loha naší země, jinou zavedení dualismu, který Ra-
kousko vydával Němcům. Uhry Maďarům. Ale i
nás je chyba: chybná byla politika abstinenční
době, kdy kladly se u nás základy ke konstitu-
cionalismu, chybná byla politika „ryc nebo nic“
chybou bylo, že šlechta a velkostatkáři šli jen za
svými cíli a chybou je naše velká roztříštěnost
Proto uděláme-li dva kroky v před, jsme často ho-
zeni dva kroky na zado
Trpíme dále tím, že máme silného odpůrce
který má oporu v říši německé a má kulturu du-
ševní a hmotnou. Ten využil naši opozděnosti, na-
šich chyb národnich: přílišné skromnosti na jedne
straně, jindy rychlého vzplanutí a nové ochablosti
Odpůrce ten má na své straně dynastii, armádu
finanční svět, velký kapitál a velký průmysl —
kdežto my to, co nám schází, musíme dobývati na
silném odpůrci. Dříve nás Němci podceňovali, nyní
cítí náš vzmach a brání se proti nám s veškerou
vehemencí.
Březův
Čo
Bukovský
Němec
Maďar
Březová hora
Příbram
Čechy
Uhry
12
article
Na to se řečník zabýval poměry na českém
sněmu, vznikem německé obstrukce, česko-něme-
ckým vyrovnáním, zmarem jeho, finanční krisí ze-
mě české a výhledy do budoucnosti, načež pojed-
nal o situaci na radě říšské. Vlivem zahraničních
poměrů utvořena je situace, v níž třeba vésti poli-
tiku vážně, politiku, která vyžaduje celé muže
vyspělé politiky. My nejméně můžeme hazartovat.
dělat politiku na zdař bůh. Parlament bude
zasedati do 20. června, pak odbudou se volbyv
Haliči a na Moravě, potom dodělá se finanční plán
— a nastanou letní prázdniny. Obšírně mluví seo
agrární oposici. O svatodušních svátcích, kdy
mnoho, zejména mírných poslanců bylo v Praze.
odhlasoval agrární klub, ve kterém bylo přítomn
poslanců o něco málo přes polovinu, jíti do opo-
sice. Ostatní kluby byly vyzvány jíti s sebou. My
jsme se takovému jednání opřeli: Když tři dělají
spolu stejnou politiku a jeden ji chce opustiti, mají
se svolati důvěrníci všech tři stran. Poslanci svo-
bodomyslní pro tento čas s touto taklikou ne-
souhlasí. Není praktické nyní říkati, že český ná-
rod má jíti do oposice. Ale podrobíme se, když
bude utvořen jednotný český klub a většina o této
taktice rozhodne. Postavíme své důvody, budeme
je hájit — ale také podrobíme se většíně. Český
klub s jedním Staročechem a poslancem budějovi-
ckým — má 16 poslanců. Nyní je zvykem, ve všem
obviňovati 14 mladočeských poslanců. A tak dvojí
je možné: tito obviňovatelé buď lhou, neboť 16 po-
slanců ze 107 je neveliký zlomek, který nemůže mi-
ti vliv, nebo tito poslanci jsou takové potence.
že ovládají celou českou delegaci.
Halič
Morava
Praha
Český klub
13
article
Proč nechceme nyní stát ve vyslovené oposi-
ci? Jsem-li proti vládě, je mou povin-
ností přetrhnouti všecky styky s vlá-
dou — alebýtvoposici a zadními dveř-
mi přicházet a škemrat o podpory as
vládou jednat — je politika nedů-
stojná českého národa. (Hlučný souhlas.)
Vyhlásíme-li oposici, oba Češi odejdou z kabinetu
a o nás bude rozhodovati vláda, s níž nebudeme
ve styku. My nesklidíme to, co jsme zaseli. Jedná
se o zákon o lokálních drahách v Čechách, má se
stavěti 14 lokálek, nyní pilně v ministerstvu veřej-
ných prací jedná se o zákon o vodních drahách
není dojednán finanční plán. Bude-li uzákoněn, do-
staneme od vlády příslušné úděly na zemské ho-
spodářství. A to bude porážkou českých Němců
To cítí naši Němci, proto přemlouvali Němce alpské
nehlasovat pro finanční plán, ale tito nechtějí
s nimi jíti. Kdybychom znemožnili finanční re-
formu, úřadnická pragmatika nestane se zákonem
— a my znemožníme zlepšení platů našich úřad-
níků, zřízenců, učitelů atd.
Čech
Němec
Čechy
14
article
Chceme jednotný klub. Zajímavo je
že dnes jsou proti němu ti, kteří nedávno pro ně
horovali a osočovali Mladočechy. Mladočeši jsou
proň všichni. šli jsme do voleb za jednotný klu
a na tomto stanovisku stále trváme. Jednotný klub
nebyl však učiněn pro oposici. Oposice je laktika
musí mit určitý cil, když toho cíle dosáhne, mus
obrátit.
Vláda opírá se dosud o 120 Němců, sdružených
ve Verbandu a o 60 křesťanských sociálů. Ti drž
Hohenburgra, ti drží vládu. Ještě lépe postupuji
Poláci. Ti mají svůj Polský klub, ve kterém jsou
sdružení demokrati, radikálové, konservativci, ale
při tom vystupují na říšské radě jednotně a proto
mají tak velkou váhu v parlamentě.
Pak obíral se řečník vstupem Čechů do
vlády za kabinetu Beckova, posuzoval českou
politiku za vlády Bienerthovy, ukázal na prohlá-
šení Gautschovo a přešel ke kritice kabinetu
Stürgkhova a zejména ministra spravedlnosti. Toto
ministerstvo dlouho nebude trvat. Na podzim
dojde k přeměně kabinetu. Je třeba ka-
binetu parlamentního. To je důsledek zavedent
všeobecného práva hlasovacího. Budeme voláni
k vládě. Jak máme jít do ní. když není vyřízena
otázka jazyková, není vyrovnání, čeká nás finanční
mizerie? Vláda potřebuje peněz a to mnoho peněz.
Hohenburgr
Polák
Čecho
Bienerthův
Gautschův
Stürgkhův
120 Němec
15
article
Ale k tomu není parlamentni vláda.
aby starala se jen o nové daně, taková
vláda musí udělat konečně něco takě
pro národy, protí nimž v Rakousku
stále se hřeší. (Výborně! Hlasy: Starobní po-
jištěníi)
Český klub rozhedl se pro politiku volne
ruky. Nevykřikujeme: jsme pro oposici. Tím há-
zíme jen vládu na druhou stranu, tlačíme ji do
tábora svých silných odpůrců, kterým vláda za
jejich podporu mnoho a mnoho platí. A tu češt
poslanci házejí do lidu politická hesla bez ohledu.
je-li to praktické. Musíme zanechat de-
magogie, jsou poslanci, kteří lidu slibují hory
doly (Hlasy: Choc, Fresli), ale právě ti, kteří nej-
více slibují, když je třeba, aby výdaje, které jsou
se sliby spojeny, odhlasovali, hlasování se vzda-
lují. To není politika důstojná; když někomu něco
slíbím, musím se starati o to, abych zjednal pro-
středky, ze kterých slíbené úlevy mohou se krýti
Na konec řečník pojednal o příštích úko-
lech parlamentu vídeňského. Předně
bude jednati se o prozatímní řád jednaci
Choc
Frést
Rakousko
Český klub rozhedl
16
article
Dosavadní jednací řád pro demokratickou sněmov.
nu o 516 poslancích nestačí. Demokratická sně-
movna musí býti jinak řízena, než bývalá kuriová
z níž jednací řád byl převzat. Když parlament ne-
pracuje, reakce má radost, a tu radost nesmíme
reakci popřát. Parlament má býti školou pro ná-
rody, vzorem při jednání o politických záležito-
stech. My jsme na počátku vývoje demokratického
parlamentu. Tento parlament už se osvědčil: dal
státu rak.-uherskému vyrovnání, soudní řád vo-
jenský, nový branný zákon. Parlament lidovýje
schopný života. Ale my chceme udělat z něho ještě
více. Když sněmy jsou ochromeny, je jedinou naší
tribunou, kde otevřeně můžeme svou obranu pro-
vésti. Proto musíme prodloužit přídavek k jedna-
címu řádu, jimž technická obstrukce se znemož.
ňuje. Že tento dodatek se osvědčil, mohli jsme
pororovati a žádný poslanec i za tohoto jednacíh
řádu nezněměl. Budeme hlasovat pro vyřízení
jednacího řádu prozatímního: nehlasujeme tím pr
vládu, ale pro parlament.
17
article
Dále jednati se bude o finančním plánu
Řečník byl referentem v záležitosti služebn
pragmatiky, se kterou vláda spojuje tento finančn
plán. Když jsme hlasovali pro zákon, upravujíeí
hmotné postavení našeho úřadnictva, musíme se
také starati, z čeho tyto výdaje mají se krýti.
Proto budeme hlasovati pro finanční plán. Němei
by byli rádi, abychom hlasovali proti, neboť fi-
nanční plán přinese úděly zemím a tím i království
Českému. Co mimo fo přináší finanční plán?
Zlepšené ukládací zřízení z osobní daně z příjmu
větší zatížení větších poplatníků, kteří mají vyša
příjem ročně než 10.000 K. zdanění celých kast
obyvatelstva, které placení daně se vymýkaly. Za-
vádí se nahlížení do obchodních knih. Ale to jen
v druhé instanci a to ještě jen v trestním řízení.
To má stihnouti boháče, velké fabrikanty a velk
kapitál. Velkokapitalisté mají býti nucení, aby
předložili své kontokorenty
Posice pro nás po válce balkánské se zlepšila
Jako posice Slovanů utrpěla za války japonské
tak získala nyní vítězstvím balkánským. Dověděl
jsme se to nejlépe od poslance Wolfa, který řeční
na říšské radě a oznamoval, jakého spojence měli
Němci v Turkovi. Doufejme, že naši bratři na
Balkáně budou míti dosti rozumu, aby nepoškodili
svých vítězství spory o několik kilometrů doby-
tého území. Ale v takových poměrech nedejm
se svěsti planým radikalismem, hled-
me řešiti otázky politické rozumem, ne cítem. Ra-
dikalismus je dobré koření, ale ne-
smí ho být mnoho, nesmi nabýt vrchu
může pohánět. nesmí však vést, jinak
svede národy na scestí.
Wolf
Němec
Turek
Balkán
18
article
Situace národa českého není nyní nejlepší
ale netřeba zoufati. Kulturně sílíme stále. Dne
uznávají nás za rovnocenné. Ale jen kultur
nestačí k zdárné politice. K tě je tře-
ba také hospodářské síly. Stoupá zámož-
nost u nás, rozmnožují se továrny, ale stejně vzmá-
hají se i Němci. Proto musíme iiti tempem rych-
lejším
Naše národní menšiny vznikly, když zprůmy
slověly kraje německé. Náš dělný lid stěhoval se
do německého území, byl tam lákán německým
podnikateli, kteří dnes brání se českým školám
Kdyby náš český dělník nalezl výživu doma, ně-
mecký průmysi byl by hotov, bez českých ruko
nemohl by existovat německý průmysl. (Pochval
z řad sociálních demokratů.
Na konec řečník děkuje všem za trpělivost
se kterou sledovali jeho slova a pravil: „My všich-
ni myslíme to dobře, jen hledme se srovnati. Hlav
ně odložme závist a těžme se, má-li někdo úspěch.
Němec
19
article
Řeč odměněna byla hlučným potleskem. p
řeči následovala debata. Ke slovu se přihlási
p. Bělka, vůdce sociálních demokratů březo-
horských, který — mluvil jen za svou osobu —
Mladočechům ledacos vytýkal: jako spojenectví
s národními sociály, nedbání strany sociálně-demo-
kratické, která je programem nejbližší Mladoče-
chům, ale v celku přijal řeč p. poslance velíce
sympaticky.
Na námitky jeho odpověděl p. posl. Čech ote-
vřeně. Přiznal chyby politiky mladočeské, ukázal
však její přednosti. S povděkem vítal, že schůze
neskončila bez debaty. „Všechna čest Březovým
Horám“ za vyslechnutí referátu a za poznámky
k němu. Vzdal úctu organisaci soc. demokratické
a poukázal na to, že i sociální demokraté uznávají
že je třeba strany „měšfácké“, která vede positivní
politiku. Uznává českost nynějších sociálních de-
mokratů. — Výtku neupřímnosti při uzavírání do-
hody s národními socialisty odmítáme. My uza-
vřeli poctivou dohodu, poctivě jsme podporo-
vali národní socialisty. Pro demokralisaci našeho
parlamentu učinili jsme velmi mnoho, to si nedám
vzit od nikoho. Chceme, aby stát byl řádně veden.
abychom dobyli té moci, která nám patří. Politika
je však také jako diplomacie. Nesmí všecko říci.
Bělka
Mladoč
Čo
Březův
jítmokrat
20
article
Ovšem u nás je velkou chybou, že vše se vnáš
hned do novin a tak posice nepříteli se prozrazuje
Poslanci mladečeští přičiňovali se stále o demo-
kratisaci vídeňského parlamentu, přičiní se io
demokratisaci českého sněmu, ovšem vydobudou
tolik, co mohou. Na sněmě, kde je tolik velkostat-
kářů, nemůže se dobýti hned všeobecného rovného
práva hlasovacího, ale naši poslanci učiní vše, aby
otevřeli sněm českému dělnictvu. Ale jak pro-
vésti změnu volebního řádu, když sněm nezasedá?
Nepracovali také čeští poslanci pro českého děl-
níka, když chtěli se s Němci dohodnout a učiniti
sněm dělným? Na řeč sociálního demokrata p.
Brandta, který také činil některé výtky mlado-
české politice, zejména inteligenci, která stranila
se chodit mezi lid (p. Brandt vítal, že Mladočes
zase jdou mezi lid), odpověděl poslanec Čech, že
uznává, že starší generace mladočeská v tomte
ohledu byla pohodlná, že však mladší jsou čiper-
nější a starají se o povznesení politického vzdělání
našeho národa.
Schůze skončena skoro o půlnoci a mnozí
Mladočeši a sociální demokraté setrvali spolu
přátelsky rozmlouvali o některých otázkách. Ni-
kdo, ani odpůrce, nemohl upříti veliký úspěch
který p. poslanec Čech řečí svou a svými dvěma
odpovědmi si získal.
Němec
Brandt
Mladočes
Čo
Čechy
21
title
Politický přehled.
22
article
Žemě české.
Žemě české.
Demagogie prof. Masaryka.
Prognose, kterou vyslovuje „Přehled“o
budoucnosti jednotného klubu, jest velmi pesi-
mistická, vinu případného zmaru snah o zbu-
dování jednotné organisace českých poslanců
ve Vídni vytýká list národním sociálům a sku-
pině prof. Masaryka. Vytknuv známé prohlá-
šení nár. sociálů, že lze s nimi v otázce jed-
notného klubu počítat pouze za politiky opo-
siční, dodává „Přehled“ o prof. Masarykovi.
že „ujasnil“ si problém jednotného klubu v ten
smysl, že „pokládá otázku, zda si strany přejí
jednotného postupu v době politiky vládě přá-
telské, za předčasnou.“ Že stanovisko toto
diktovaly jak posl. Chocovi, tak prof. Masa-
rykovi jedině ohledy stranické,u
prof. Masaryka nota bene špatn
pochopené, je „Přehledu“ nad veškerou
pochybnost, čímž ovšem vyslovuje fakt na bí-
le dni ležící. Útočníkům na Mladočechy přípo-
míná pak, že je dlužno míti odvahu i proti ra-
dikalismu a demagogii, ať je to radikalism
páně Chocův neb demagogie prof. Masaryka.
„Neboť je snad něčím jiným, než demagogií.“
táže se „P.“, „vysloví-li se prof. Masaryk ne-
přímo proti jednotnému klubu v čas politiky
positivní, když „Čas“ v článku z minulé nedě-
le označil jednotný klub jedině pro oposici vý-
slovně za politický nesmysl a politickou lico-
měrnost?“
profesor
Masaryk
Prognos
Choc
Chocův
Vídeň
23
article
„Zlato na železo“.
Jak dovede být německá emfase protivná, u-
kazuje nejnovější provolání z Vídně rozšiřované
tamními Němci z Čech, v nichž prý se „probudila
myšlenka, aby na pamět znovuzrození německého
národa před sto lety byl posvěcen obětní dar ně-
meckým krajům v Čechách, stojícím v nejprudším
boji hospodářském i nacionálním.“ Jako prý před
sto lety bylo skládáno zlato na železo na oltá
vlasti, tak nechť prý každý Němec z Čech va
Vídni, anebo mimo německé kraje v Čechách vě-
nuje své otčině v r. 1913 hmotný anebo ideálne
dar. Němci mají ve své frazeologii pořekadlo
nehoráznostech, které prý jdou až „přes šňůruu
klobouku“. Toť jedna z nich. Takovou ránu pěstí
do oka historie už dávno neobdržela a naší vídeň-
ští Němci z Čech frivolisují jednu z nejpamátněj-
ších epoch národních dějin Němectva, ve kteréž
osvobození jeho bylo vykoupeno i proudy slovan-
ské krve, že ani nevědí jak! Železo, na jaké ted
sbírají zlato, jest na okovy našich menšín v něme-
ckém území: kdybychom to řekli, byli bychom
pravdě neskonale blíže
Němec
Vídeň
Čechy
24
article
Z Moravy.
Morava
25
article
Dne 7. června 1913.
(Orgán dra. Stránského při práci »ná-
rodní«. — Židlochovice. — Prof. Obšil.
Posledním naším moravským dopisem velm
se cítil asi dotčena dr. Stránský a proto dal
v dnešním čísle vynadati cís. radovi Mášovi, jejž
pokládá za pisatele a mimo to ve své »ná-
rodní« práci velmi »perfidně«, »hnusně« a »šmo-
kovsky« zatahuje do věci brněnskou Narodní Jed-
notu, která má s věci tou asi tolik společného
jako dr. Stránský s francouzskou republikou. Pan
pisatel lokálky té nevidí na svém orgánu to,
že články v něm otiskované autoři nepodpi-
sují -- ale »Národním Listům« vytýká »velmi
opatrně anonymního« dopisovatele. A zvláště ne-
podpisují spolupracovníci »Lid. Novin« ony útoky
na osoby jim nepohodlné, u soudu pak nevědíč
nepamatují se, kdo je psal atd. Věcně polemisov t
naprosto nedovedou a fakta vyvrátit nemohou.
Tolik mohou býti ubezpečeny »Lid. Noviny«, že
se sprostotami jejich polemisovati nebude žádný
dopisovatel »Nár. Listů«. — V Židlochovicích
u Brna konány byly v mínulých dnech obecní
Stránský
profesor
Obšil
Mášův
Židlochovice
Brno
Lido
26
article
Dražby.
Dražby.
V Paříži, 31. máje.
Paříž
27
article
Letos na jaře ubyl z pařížské společnost
jeden ze zajímavých jejích členů, bývalý ad-
vokát P. A. Chéramy, a jím zmizela ze života
města jedna z oněch typických figur starých
pánů, jimiž sotva které jiné město jest bo-
hatší nežli Paříž a u nichž v povaze, zevnějšku
a každém gestu i každém činu se projevuje
s bezvadností a s neomylnou přesností jejich
typická osobitost. Po desítiletí se vytvářel
takový výrazný charakter v ohni života,v
jeho bojích a hlavně v jeho pohodách, po de-
sítiletí se budoval a vybarvoval takový typ Pa-
řížana. Všechny jemnosti života propůjčovaly
své hebké ruce, aby mu dodaly poutavé ele-
gance, všechny požitky pohodlného života
chtěly býti zaznamenány v klidu jeho gesta
a všechny osobní i společenské úspěchy pod-
mínily přesvědčivou bezpečnost jeho vystu-
pování.
Chérama
Paříž
28
article
P. A. Chéramy byl onoho typu elegant-
ních starých pánů, jejichž osobitý ráz je dán
staletou společenskou kulturou a kteří přília
málo starostliví o poslední módní požadavky
snobů, utkvěli ve svých charakterických for-
mách ve svojí vlastní módě, uchovávajíce
s přesvědčeností a tvrdošíjností a bez obavy
státi se nečasovými ve svém zevnějšku něja-
kou módní výbojnost z doby svých nejslav-
nějších mužných let. Byl z oněch rozvážných
a bezpečných labužníků, jimž život nic ne-
odepřel a kteři majíce všechno, po čem mohli
zatoužiti, dovedli s rozvahou a vybíravostí
hospodařiti. Nebylo společenské a umělecké
okázalosti, kde by byl scházel „maitre Ché-
ramy“, starý pán pružného, jemného kroku.
zarudlého a tak blahobytně vyzrálého obli-
čeje zarámovaného v šedivé licousy, jemuž
bystré malé oči a vyholené a vždy k úsměvu
nebo hovoru pohotově jsoucí rty dodávaly
značné živosti. Na šedivých nakadeřených
vlasech zapadal hluboko na hlavu cylindr,
jenž svou širokou formou byl stejně kusem
dobré minulosti jako pláštíkový svrchník.
Chérama
29
article
Tak se objevoval všude tento bystrý sta-
rý pán. Byl přirozeně abonentem Opery a dů-
věrníkem jejího zákulisí, byl tichým účastní
kem politických kombinací a daleko méně ti-
chým účastníkem literárního a uměleckého
života, v jehož událostech sotva kde scházel
neboť v tomto směru se nesl všechen jeho
blahobytný zájem. A nehledal jen ve Franci
ukojení své umělecké zvědavosti. Stejně jako
v Paříži neseleázelo jeho jméno tam, kde se
jednalo o nějakou významnou událost. tak se
objevovalo i jinde za hranicemi, ať už se jed-
nalo o Bayreuth nebo cokoliv jiného.
Chéramy byl však především náruživým
sběratelem. Byl z oněch sběratelů z přesvěd-
čení, kterým je nutností obklopovati se dobrý-
mi věcmi nebo sledovati v určitém směru a
v určité formě výtvarné nebo literární pro-
jevy své doby nebo minulosti. Měl všechnu
možnost oddávati se této náruživosti. Byl
velice zámožný, měl velikou bystrost a jem-
nost vkusu a měl v některých oborech onu
šťastnou zvědavost a pohotovost sběratel-
skou, která pořizuje sbírkám zvláštní zajíma-
vosti, vyvádějíc je z bezplánovitosti a z ba-
nálního hromadění předmětů. Zejména v jeh
rukopisech, v této vybrané a často až s jízli-
vostí pořizované sbírce dokumentů k životům
literární, umělecké, zejména herecké Francie
zavládal tento duch.
Franek
Chérama
Paříž
Bayreuth
30
article
Dnes ovšem proslulé sbírky Chéramyovy
existují jen dle jména a dle dražebních kata-
logů. Jako vždy v podobných případech
úmrtí sběratelova, tak i tentokráte rozprchly
se v několika dnech předměty po desítilet
pečlivě střádané. A všechny ty obrazy a umě-
lecké předměty, které tvořily jednu společ-
nost jeho obrazárny — a u Chéramyho to byla
velmi sourodá společnost — a všechny ty
vzácné tisky, ať už svou historickou cenou
nebo cenou osobnosti autorů, jež byly knihov-
nou labužnického amateura, a všechny ty
rukopisy, jimiž se sešla v rukou všetečného
a ironického starého pána ve svých často ne-
kontrolovaných a bezděčných projevech umě-
lecká Francie posledního století, rozešly se
do všech úhlů světa, aby doplňovaly jinde
Chéramyův
Francie
31
article
jiné sbírky, aby přejaly nové úlohy slouži
myšlence sběratelově nebo hlásat jméno
slávu svého autora. Ovšem z obrazárny Cho-
ramyovy se nyní prodával už jen zbytek
Vlastní svou obrazárnu dal Chéramy vydra-
žiti již před pěti léty, tehdy počátkem května
v galerii Petitově, a dnešní dražba nemohla
nikterak soupeřiti s onou událostí, jež patř
k nejvýznačnějším uměleckým prodejům z po-
sledních let a jež ve velikém katalogu, poří-
zeném tehdy Meier-Graefem a Klossowským.
jest znamenitě historicky zaznamenána. Pro
tentokráte bylo zajímavo sledovati některé
ceny. Před pěti léty vydražil Chéramy celou
řadu obrazů zpět pro sebe a dnes tytéž věci
byly prodány o dobrou třetinu levněji než
tehdy. Jedná se hlavně o Delacroixe, jehož
měl Chéramy nejraději, tak že byl naprosto
neústupný, mohl-li získati některé jeho práce.
třeba i nepatrné. Vzpomínám jedné malé
dražby kreseb a rytin před několika léty, na
níž se objevila mapa se značným počtem
drobných kreseb a kresebných poznámek
onoho velikého romantika. Vydražení začalo
pěty sty franky a končilo šesti tisíci a něko-
lika sty a Chéramy neúnavně po dobu něja-
kých deseti minut jen kýval mechanicky hla-
vou, mezitím co dražební úřadník a zřízene
odříkávali nekonečnou řadu cifer, jimiž ne
proplétal boj dvou konkurentů o Delacroixe.
Meier
Graef
Klossowský
Delacroix
cho
galerie Petitův
32
article
Pařížské dražby umělecké jsou jistě z nej-
zajímavějších, jež vůbec existují. Sotva kde
se vyskylne takové bohatství v dražbách
jako zde, neboť jsme zde v zemi, kde všechna
poslední staletí vítězně závodila s celým svě-
tem, aby vytvořila nejvznešenější a nejdražší
umělecké statky lidstva, kde potřeba být
obklopovánu uměním a žíti v požitcích z něho
jest něčím samozřejmým jako potřeba vody
nebo vzduchu, a kde konečně nesmírná zá-
možnost dovoluje oddávati se mecenášstv
více než možno kdekoliv jinde. Jsou ovšem
sběratelé a sběratelé. Jedni sbírají pouze
z vrtochu člověka, jenž chce imponovati svou
zámožností. Hledají příležitost, aby vynikali.
Přeplácejí stejně dílo bezcenné, jako dílo ve-
likého významu, a ukořisťují je na dražbě ni-
koliv inteligencí sběratelskou, nýbrž hrubot
mocí svých peněz. A jsou jiní amateuři, kteří
jdou do dražeb hledat, čeho potřebují k vy-
budování své sbírky, kteří mají svůj systém
své přesvědčení a svou bezpečnou důvěru v
své mistry nebo školy nebo umělecké směry
33
article
Ti dodávají svým zájmem o věc jisté posvát-
nosti výkonu tak všednímu, jako jest vydražo-
vání. A tak se octnou rovněž na pořadu dra-
žeb sbírky všeho druhu. V jedněch je nutne
hledati opatrně dobrou věc, jež je utonulá
v zástupu nevkusu a ubohosti, jež je přímo
uvězněna v jakési bezvýznamnosti, jež bůl
ví z kolika banálních pohnutek zajímaly zbo-
hatlého měšťáka. A jsou sbírky, které jsou
jedinou rozkoší pro milovníka umění, v nichž
není jediného zpronevěření se a kde vybudo-
vání sbírky je skutečně velikým činem života
amateurova. Jsou to někdy sbírky starého
umění, v nichž vévodí nějaký Rembrandt a
v nichž každý obraz, každá socha a každý
umělecký předmět jest vyníkajícím represen-
tantem své doby nebo svého mistra. Nebo
jsou to sbírky moderních mistrů, taková přá-
telská a přesvědčivá oddání se nějakému Ci-
zaunovi nebo Manetovi, nebo celé skupině
impressionistů nebo třeba představitelů nej
mladších směrů uměleckých. Svědčí-li ony
klasické sbírky o vznešenosti vkusu, o umě-
leckém aristokratismu svého majítele, podá-
vají zpravidla tyto moderní sbírky umění ce-
lou dokumentaci k historii poslední doby vý-
Ivarného umění, jeho bojů, jeho omylů a jeho
aspirací, a nejednou jsou posledním slovem
posledním přesvědčujícím důkazem. Všichni
velcí mistři poslední doby prošli a procházejí
stále ohněm dražebního boje. Rozumí se, že
vždycky může vésti zde a vede slovo speku-
lace obratných obchodníků, buď nenápadně
skrytá nebo zcela přímo vyslovená, že ob-
chodniku, v jehož majetku jest většina Ce-
zannů, přirozeně záleží na tom, aby kurs Cé-
zanna byl co nejvyšší, jako obchodníci, kteř
Rembrandt
Manet
34
article
si zajistili celou produkci Bonnarda nebo Vuil-
larda, nedovoli, aby v některé dražbě se pro-
daly obrazy těchto mistrů levněji, nežli je
sami šifrují doma pro své zákazníky. Ale ve-
dle těchto obchodních záležitostí přinesly po-
slední dražby zcela správná hodnocení mistrů
zapomínaných a opravily časem omyly, uvá-
dějíce na pravou míru význam některých
uměleckých a pseudouměleckých děl. Jest
jisto, že v historii výtvarného umění, v histo-
rii zálib pro ně a bojů o nové lidi a nové
směry, měly a vedou současné dražby slovo
význačné. Avšak rovněž jest jisto, že tolikrát
zájmy těch, kteří byli nejméně umělecky a
estheticky interesováni, rozhodovaly spíše než
cokoliv jiného.
V dobu jarních měsíců připadají největší
dražby pařížské, konané buď v dražebním
domě v rue Drouot, nebo v galerii Petitově.
Jsou to veliké sbírky, mezi nimiž nyní toli-
krát se objevuje východní umění v oboru
uměleckého průmyslu, celé soukromé obra-
zárny, a v ty dny se sejde v dražební síni
společnost z nejzajímavějších. Veliký elegant-
ní svět pařížský, zástupci domácích i cizích
museí, inteligence obchodníků uměleckých
z celého světa a dražba má ráz skutečně ja-
kési posvátnosti. Jsou chvíle, kdy není možno
zůstati klidným ani pro toho, kdo nepřišel
kupovat. Jest vydražováno veliké, slavné
dílo, a celým sálem se roznese jakési roze-
chvění. Jde o věc, již chce získati Louvru
přirozeně sympathie účastníků jsou na straně
musea. Tyto dražby, jež jakoby proživoval ještě
duch těch, kteří tvořili díla, o něž se zápas
často sumami, které působí závratně a roz-
čilují i prostého diváka, jsou jistě z velkých
Rudolf Kepl.
událostí pařížského roku.
Bonnard
Vuil
Petitův
Kepl
Louvre
35
article
Modní hlídka.
Modní hlídka.
Krepony. — Řasnatá moda. — Fantastické
trotéry. — Kloboučky. — Tmavý pudr.
Pařížské modní závody jsou přeplněny
všemi možnými krepony, jednobarevnými
potištěnými drobnými kvítečky nebo vyšíva-
nými. Tato opravdu elegantní pěkná látka
svou měkkostí a vláčností nejlépe se hodí pro
nynější modní obleky, přípomínající svými de-
korativními záhyby antické řízy. Která žena
Klobouček