1
masthead
da rannt a večerní listy
2
masthead
Ročník padesátý třeti.
3
masthead
V Praze, v neděli 8. června 1913.
Praha
5
article
předplácí
v Praze v admainist
na měslo.
na Stvrt iota
s dvojí donásk
měste
na eert ie ta :
1ke
sa mas Ve BMálk ách
roſa 3 K o
na rieta : . .
pěeie.dvojt zásiliko
Praha
6
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o !8,
s přílohou pro venkov o 22 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o !8,
s přílohou pro venkov o 22 stranách.
Příští číslo „Národních Listů“
vyjde v pondělí dne 9. června v ob-
vyklou hodinu polední.
Praha
7
article
Vlastní příčiny srbsko-bulhar-
ského sporu.
Vlastní příčiny srbsko-bulhar-
ského sporu.
Co jsme posud slyšeli o smutném spo-
ru obou jihoslovanských národů, byl advo-
kátský process o platnosti nebo neplatno-
sti smlouvy. Netajme ani sobě ani druhým,
že zrovna tento spor o smlouvu dělal na
upřímné, opravdové přátely obou náro-
dů nejtrapnější dojem. Proto nám bylo tak
těžko míchati se do těchto advokátských
replik a duplik. Právní cit mluvil pro přes-
né dodržení smlouvy, a srdečná účast
s truchlým osudem Srbů chtěla, aby se
Bulhaři ukázali velkodušnými.
Vnikneme-li však hloubějí do samé
podstaty sporu, přesvědčíme se brzo, že
těmito citovými momenty nedá se otázka
řešiti. Spor o smlouvu je jen vnějším výra-
zem obav a starostí o budocnost obou ná-
rodů. Je-li možno vůbec ještě zameziti
krvavé rozřešení osudných otázek, nutno
vybaviti celý spor z forem duplik a replik
o platnosti smlouvy, a bez sebeklamu po-
dívati se na celý ohromný balkánský pro-
blém, jak utvářil se vyhnáním Turků z Bal-
kánu. Chtějí Bulhaři býti dědici turecké
hegemonie — ovšem ne ve smyslu barbar-
ského panství půlměsíce — anebo spokojí
se úlohou prvních mezi rovnými v balkán-
ském spolku všeobecném nebo v užším
spolku balkánských slovanských států?
Srba
Bulhar
Turek
Bala
8
article
Srbové bojí se prvého, a poněvadž s těmito
snahami bulharskými počítají, chtějí zabez-
pečiti své strategické i obchodně politické
posice, aby se jednak mohli snadněji ubrá-
niti případnému útoku bulharskému, a na
druhé straně aby si zabezpečili přímým
sousedstvím s Řeky východ k Egejskému
moři, na Solun, tak aby jim Bulhary v pří-
padě nedorozumění nebyl uzavřen. Kdyby
byl dán Srbům východ k moři Albanií.
otázka srbsko-bulharská nikdy by nena-
byla takového ostří. Srbové s takými obět-
mi našli si pro své hospodářské výrobky
východ přes Solun, a tak těžko pocitili zá-
kaz dopravy zbraní a střeliva, že je přiro-
zeně pro ně otázka východu k moři otáz-
kou bytí či nebytí. V tom opravdu není
žádného přepjatého velikášství, které se
tak často Srbům předhazuje — je to otáz-
ka života a smrti. A poněvadž Srbové my-
slí, že dnes ještě s Řeky jsou alespoň tak
silni, aby se mohli odvážiti boje, proto jsou
odhodláni k nejhoršímu.
Těžko říci, co je v duších Bulharů.
Abstrahujme docela od starých sporů, o
všeho, co zůstalo po Slivnici, nemluvme ani
o Niši a Pirotu, jichž ztráty bulharští šovi-
nisté nemohou zapomenouti. Jedno je jisto.
že Bulhaři nemohou se dobrovolně vzdáti
svých soukmenovců v Makedodii, pro kte-
ré po celá desítiletí přinášeli tak těžké
oběti, pro které prolito tolik bulharské
krve, a v jichž osvobození vrcholily všecky
bulharské snahy. A dnes méně než kdy
jindy mohou se navždy vzdáti této velké
části svého národa, když ve zvětšeném
Bulharsku posice Bulharů samých velmi se
zhoršila. Posud měli několik set tisíc Tur-
ků, ale dnes k nim příbude ohromný počet
Srba
Řek
Bulhar
Albánie
Soluna
Slivnica
Niš
Pirot
Bulharsko
Soluna
9
article
NAR
NAR
Turků nových, a co je vážnější, několik
set tisíc národně uvědomělých Řeků, na-
plněných sny o řecké Byzanci. Aby měli
velkou, bezspornou převahu nad těmito
nebulharskými elementy, musejí míti své
macedonské Bulhary, ostatně nejsilnější
skoro část svého národa, zocelenou sta-
letými boji proti tureckému útisku.
O hegemonii na Balkáně mohou mnoz
Bulhaři sníti, ale ti, kteří mezi nimi jsou
reálnými politiky, vědí, že by k tomu bylo
potřebí — Cařihradu. A zrovna tak dobř
vědí, co všecko je na odpor vyplnění
těchto snů. Kromě toho však přemožení
koalice všech ostatních balkánských náro-
dů. A spoléhati, že by jim k tomu dopo-
mohla nějaká Slovanstvu nepřátelská moc
bylo by také trochu odvážné, poněvadž
přec jen není neznámo, že bulharská hege-
monie na Balkáně byla by největší a nej-
pevnější baštou proti každému cizímu
vlivu, nejen slovanskému. Nebyla by tudíž
spekulace na Bulharsko příliš výhodnou-
tím méně, poněvadž přece jen nikdo nesmí
zapomenouti, že široké massy bulharského
národa cítí velmi slovansky.
Pro rozumné, slovansky cítící Bulhar
nemůže přece býti jiné politiky, než pra-
covati k uskutečnění jiného řešení problé-
mu balkánského, a to je k pevnému, neroz-
lučnému semknutí slovanských národů bal-
kánských, k utvoření nerozborné převahy
slovanského elementu na Balkáně, od Du-
naje k Egejskému moři. Životním zájmen
Bulharů, jako Slovanů mělo by býti, aby
pobřeží moře bylo pod slovanskou vládou
a sice od Soluně až do moře Mramorového
jak to odpovídá slovanskému jeho pozadí
třeba v přístavních městech usazeni byl
Řekové.
Turek
Řek
Bulhar
Nara
Balkán
Cařihrad
Bulharsko
Slovan
10
article
Nelze přece dopustiti hospodářsk
podvázání žil. Balkánské Slovanstvo must
míti volný, široký východ k moři.
Kdyby Srbové věděli a měli záru-
ky, že bulharská politika bude taková,
slovanská, že mohou spolehnouti se na Bul-
hary v každém případě různých peripetii
své budoucí politiky, kdyby spojení mezi
slovanskými státy balkánskými bylo pev-
né, nerozlučné, kdyby Srbové nemusili
hledati spojenectví Řeků, kdyby v obchod-
ní a celní unii měli zabezpečení, že jim
nikdy nebude zavřen svobodný provoz
po železných drahách k Egejskému moři.
kdyby všecko to dostalo záruku nejen
smlouvami, nýbrž jako veliké dílo slovan-
ského bratrství, mravní garancii celého
Slovanstva, jež by slavilo v den uzavření
takové dohody svůj nejkrásnější den, pak
dojista mohli by Srbové docela jinak se dí-
vati na otázku dobytých a obsazených
území.
Kdežto dnas, i kdyby Bulharsko ustou-
pilo, což je ostatně velmi nepravděpodob-
no, musili by počítati s možností konfliktu
v nedaleké budoucnosti, s pravděpodob-
ností, že Bulhaři využitkují první příleži-
tosti, aby jim vpadli do týlu, pak mohli by
jednak bezpečně počítati s okamžitou mož-
ností svobodného východu k moři, nebot
albánská dráha je otázkou velmi problema-
tickou, a měli by také záruku, že Bulhar-
sko nikdy nepoužije nijaké příležitosti, aby
jim vyrvalo, na čem by ze dnes dobrovolně
dohodli.
Jen ve jménu veliké ideje slovanské
federace na Balkáně možno rozřešiti dneš-
ní spor, mohou Srbové i Bulhaři učiniti so-
bě vzájemné ústupky. Srbové beze strachu
že jim Bulhaři vezmou, co by jim ještě zbylo
Srba
Řek
Bulhar
Bulharsko
Balkán
11
article
bez bázně, že by byli odříznuti od moře.
a Bulhaři s pevnou důvěrou, že ve slovan-
ské federaci balkánské budou míti nejlepší
oporu proti aspiracím svých nebulharských
nových občanů a nejširší pole pro uplat-
nění vzácných sil a schopností vlastního
národa společně s druhým bratrským ná-
rodem slovanským, s kterým je pojí nejen
společná krev, nýbrž i společné staleté
utrpení.
Dnešní krise byla nezbytna. Válka
dopadla jinak, daleko skvěleji, než si v nej-
bujnějších snech mohli představiti spojenci
balkánští. Mysleli na Makedonii a Staré
Srbsko, podle toho udělali smlouvu, a za-
tím nastala likvidace celého Turecka. Bul-
haři dobytím Thrakie stali se daleko, da-
leko mocnějšími, než možno bylo předpo-
kládati, a tím stalo se nebezpečí bulhar-
ské hegemonie na Balkáně bližší a mož-
nější. Pro Srby musil nastati okamžik, kdy
byli nuceni přemýšleti o — budoucnosti.
Zejména když si obě srbské divise, které
pod Odrinem v kruté zimě pomáhaly do-
bývati Bulharům hlavní oporu nového pan-
ství, přinesly domů hodně trpké zkušeno-
sti. Na druhé straně pak Srbové posílili
bulharskou macedonskou agitaci tím, jak
se chovala jich vojenská správa k make-
donským Bulharům. Protivy jsou na ostři
nože, a katastrofa bude hrozná. Dojista
pak jsou také takoví, kteří si myslí, že je
nejlépe rozřešiti spor jednou pro vždy
zjednodušiti jej tak, aby více nepovstal.
Bulhar
Thrakie
Srba
Protiva
Makedonie
Srbsko
Turecko
Balkán
12
article
Jeden nebo druhý.
Prošením a zaklínáním se více nepo-
může. Na to je už pozdě. Co jediné může
pomoci, je řešení v duchu velké myšlenky
slovanské federace balkánské. Ne senti-
mentální se objímání, nýbrž docela reálný
politický svazek s naprosto společnými cí-
ly politickými: slovanský Balkán od Duna-
je k Solunu, k moři, a naprostá jednota ho-
spodářská, společný svazek celní a jednot-
ná politika železniční.
A společná politika pr
všecku budoucnost: společné há-
jení jižní bašty Slovanstva proti každému
nepříteli. To dá Bulharům velikost, které
si zasluhují a Srbům, i když dnes nejvíce
sporné kraje Bulharům ustoupí, onu bez-
pečnost, kterou jim celé Slovanstvo přeje
a možnost svobodného hospodářského roz-
voje, kterého tolik potřebují.
A báti se o dodržení těchto smluv ne-
musejí. Slovanstvo takovým smírem tak
bude vnitřně posíleno, že bude míti mravní
síly dost, aby zabránilo každému porušení
bratrské smlouvy, kdyby se našly rušivé
elementy, které by chtěly ji obětovati so-
becké dobývačnosti. Dojista, že by pak
našlo i jinou sílu, než — mravní.
Dr. Karel Kramář.
Duna
Bulhar
Srba
doktor
Kramář
13
article
Dojde k Jednotnému klubu
českému?
Dojde k Jednotnému klubu
českému?
Tato otázka tkví dnes na mysli i na rtec
všeho národa našeho. Kdo by se tomu divil?
Dosti již utrpěla újmy, zlehčení a škody česká
věc neblahou tou roztříštěností delegace česko
v parlamentě vídeňském.
Němci, rozptýlení skoro po celém Ra-
kousku, dovedli si zřídit a udržet jednotnou
svou representaci národní na říšské
radě o síle půldruhého sta hlasů, my, český
národ, usídlený kompaktně v zemích koruny
české, počtem téměř 6 milionů hlav, nedove-
deme si však v ústředním zákonodárném sbo-
ru říše zřídit a udržet takové jednotné ná-
rodní representace své, která by byla opráv-
něna mluvit a jednat jménem celého národa
nebo aspoň převážné rozhodné jeho většiny.
nýbrž jednáme a zápolíme tam různo v koli-
kerých neusjednocených četách, tu slabších.
tam četnějších, bez společně promyšleného
ujednaného plánu, bez dohody o dočasně nej-
vhodnější taktice. Následky této rozhárané
strategie cítíme všichni. Poněvadž nevystu-
pujeme ve Vídni jako jednolitá, pevně semknu-
tá representace politiky ukázněného národa
nýbrž jako pouhé jeho různící se strany
frakce jeho — nemůžeme sebe spravedlivěj-
ším požadavkům a potřebám všenárodním vy-
dobýti na odpůrcích a vládách vídeňských
patřičného uznání a ohledu. Shlížejíť na nás
jako na pouhou tříšť, jako na pouhé frakce
čili zlomky českého lidu a nikoliv jako na tlu-
močníky vůle a stížností celého šestimiliono-
vého politického národa českého.
Němec
Vídeň
14
article
Má-li tomu býti jinak a lépe, nezbývá než
napravit tuto nezřízenost zřízením jednotne
spořádané delegace českého národa, obsahu-
jící veškeré národní poslance jeho, než šťast-
ným založením a organisováním jednotné-
ho klubu všech českých národ-
ních poslanců na radě říšské, v němž by
o každé důležité otázce svobodn
a zevrubně bylo rokováno a teprv
po výměně všech důvodů pro i proti bylo
svobodným hlasováním nepochybně zjištěnou
většinou platně a závazně rozhode
nuto, jak se k ní celá delegace česká
v parlamentě, v plenu i výborech bezvýji-
mečně postaviti musl.
Takovou zřízeností honosil se až do nej-
poslednější doby po drahná léta klub pol-
ský ve Vídni, jakkoliv bylo v národě pol-
ském také hojně stran a frakcí. Doma v Haliči
spolu soupeřily, leč jakmile se octly na půdo
vídeňského parlamentu, dovedly se v Kol
polském obdivuhodně dohodnout a sjednoti
tak, aby žádné cizi oko nepostřehlo různosti
snah a vůlí, tak aby Kolo polské vždy položílo
celou sílu svých 70 hlasů na váhu v aréně par-
lamentní. Jedině tato ukázněnost vynášel
Polákům po léta respekt i úspěchy. A tajem-
stvím té síly Kola polského byla svorná úcta
všech poslanců polských k základní mu
principu všeho zákonodárství ústavního:
ku principu většiny. Zkusiliť. Poláci na
vlastním těle v historii své, co znamenalo vze-
pření se principu tomu pověstným druhdy
„niepozwolam“ na sněmoch jejích stávov-
sleých ašeskean d
Vše to záhodno si vážně připomenout při
znovuzřizování JJednotného klubu českého.
má-li býti tělesem zdravým, silným a trvalým
pro zdar a blaho národa a nikoliv opět jen
pokusem chatrným, stavbou z nouze, kterou
by každé chvíle nějaký zevní náraz, neb
vnitřní svár dovedl pobořit a rozvrátit.
Polák
Vídeň
Halič
poloský
15
article
Zdravá a zdatná myšlenka Jedno tné-
ho klubu jakožto prostředku k doci-
leníjednotného vystupování cele
české delegace na kolbišti vídeňském
sama v sobě nese požadavek, aby byl klub ten
ústrojím pro výkony mnohem vyšší a daleko-
sáhlejší, nežli jest pouhá občasná taktika, aby
byl areopagem, uvažujícím a rozhodujícím
stěžejních otázkách celého našeho politického
snažení, nazírání a podnikání — slovem, aby
udával směr celé české politice, maje zřen
jen k opravdovému prospěchu pospolité věc
národa.
Proto žádáme, aby byl pevnou politickou
formací celé naší representace národnív
Vídni vůči přátelům i nepřátelům a vůč
všem situacím, pro všechny even
tuality a případy, a ne jen pouhou ku-
V drobném prodeji
ranní dlalo o soba
ale
Ve nliálkách na venkově
račar clslo
lnseráty
platí se hotové papr
ápnserne. Pn
redakce lakárna epodine
Rukoptny se nevracej
Vídeň
16
article
lisou pro nějakou chvíli oposičního efektu.
Proto si přejeme, aby do toho budoucího a žá-
doucího Jednotného klubu českého vstupovali
všichni poslanci čeští s vůlí upřímnou a beze-
lstnou, že budou se podrobovat rozhodnutím
většiny jeho a loyálně je dodržovat, byť i ně-
kdy nehověly zúplna jejich osobnímu míněnía
náhledu. K tomu jsou ochotni poslancí naší
strany, jak ihned od počátku prohlásili. Toho
navzájem pak ovšem požadují rovně, o de
všech ostatních. Nebude-li této dobré vůle
při všech, pak raději nepodnikat marnou
práci. Za nedlouho se to ukáže a zjistí. Na tom
závisí všel
17
article
Plenární schůze Svazu něme-
ckých zemských poslanců.
Plenární schůze Svazu něme-
ckých zemských poslanců.
Prolest proti osmimilionové zemské
výpůjčce u Městské spořitelny Praž-
ské. — Rozhodnutí o odvolání neb
setrvání německých přísedících zem-
ského výboru odloženo do příští
schů ze.
Včerejší plenární schůze Svazu něme-
ckých zemských poslanců, odníž čeka-
lo se rozhodnutí, setrvají-li nebo
půjdou-li němečtí přísedící ze zem. výboru,
skončila šálamounským výrokem, že toto
rozhodnutí se o dkládádo příští ple-
nární schůze... Aby pak tak zcela
bezradně toto usnesení nevyznělo, před-
cházel mu ostrý protest proti osmimiliono-
vé zemské půjčce, provázený obvyklým již
házením „nezákonnosti“, voláním vlády na
Pražskou městskou spořitelnu pro překro-
čení stanov a konečně odmítáním veškeré
zodpovědnosti Svazu německých poslanců
zemských a celého německého národav
Čechách za tento nezákonný postup.
Je příliš zřejmo, že tímto jednomyslně
vypuštěným světelným efektem oslněno má
býti okolí, aby v odkladu rozhodnutí
o přísedících nepostřehlo nesjednoce-
nost v názorech německých radikálů a od-
půrců exodu německých přísedících, ne-
sjednocenost a bezradnost, která už po ně-
kolik dnů se potácela v sloupcích něme-
ckého tisku ! ..
Poněvadž oficiální zpráva Svazu ně-
meckých poslanců na sněmě českém mluví
o tom, že Městská spořítelna Pražská pře-
kročila svůj statut, půjčivši zemi české pe-
níze na usnesení zemského výboru, dlužno
poznamenati, že ovšem ředitelstvo i výbor
spořitelny tuto otázku dobře prostudovaly,
než zemskou výpůjčku schválily, a že také
zeměpanský komisař Městské spořitelny
Pražské schválil ji dříve, než spořitelna sdě-
lila zemskému výboru, že mu žádanou vý-
půjčku povoluje.
Čechy
zemský výbor
18
article
O plenární schůzi vydána byla tato zpráva:
O plenární schůzi vydána byla tato zpráva:
„Svaz německých zemských poslanců sešel
se o půl 3. hod. odpolední za předsednictví
posl. Pachra k plenární schůzi, které o 12.
hod. polední předcházela předporada rozšíře-
ného představenstva. Za ústavověrný velko-
statek zúčastnil se obou schůzí dr. Baern-
reřther.
Plenární shromáždění rokovalo nejdříve o
usnesení zemského výboru ze dne 24. května
o uzavření nové osmimilionové půjčky.
a výsledkem rokování bylo jednomyslné při-
jetí tohoto prohlášeníi
„Svaz německých zemských poslanců při-
pojuje se k odporu německých přísedících
zemskému výboru, učiněnému dne 24. kvétna
v sezení zemského výboru v plném znění a
doktor
Baern
zemský výbor
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 7. června.
5— (Kronika.) Výjev z kanceláře
srbského okresního kapetana. V předsíni
tlačí se lidiček. Má každý něco na srdci
pro vyššího úřadníka zástupce vlády. Pandut
u dveří dbá o pořádek. Ohlašuje číslo za
číslem. Probrána už hezká řádka. Kapetanu
došla trpělivost.
— Ještě někdo venku?
— Boga mi, hromada!
— Pusť je všecky.
— Všecky zároveň
— Jeden po druhém, trvalo by do noci.
Všickni ať vejdou
Pandur do kořán otevřel dvéře . .
— Všickni vejděte, gospodin kapetar
zove.
Vcházejí, staví se v půlkruh kolem ka-
petana. Jediný sedlák zůstal u dveří. Hubuje
na pandura.
— Jsi to mudre! Míchá nás jako cigán-
skou mouku. Nejsem hovado, abych chodi
stádem. Jsi-li ty uvázán bez provazu, skáke
si tu po vůli, mně se nechce . ..
Odejde. Kapetan zatím vybral si nej-
bližšího.
— Tys cigán?
— Jesem, gospodine.
— Co si přeješ?
Cigán nesměle otáčí v rukou čapku.
— Choče, gospodine, da me ubije naš
sop!
Kapetan
Cigán
Praha
Choč
20
article
Druzí se smějou.
— Cože, pop že tě chce zabít? Co pal
jsi mu udělal?
— Evo, zašto, gospodine. Odpusť, ne-
měl jsem peněz na oddavky se svou ci-
gánkou.
— Ah, tak! Ty si tedy žiješ nad
noko
Cigán ještě víc poplašen
— Jednou si mne pop dá zavolat
povídá, jak se neoženíš, zabiju tě. Zabil
jsem, povídá, už dva cigány. A když i teb
zabiju, třetího, povídá, nebudu už muset
platit daně podle popského řádu . ..
Kapetán se chechtá pod ruku, sedláe
nahlas.
— Cože, povídá gospodin pop?. Kdo
zabije tři cigány, že bude osvobozen o
daně? Ha, ha, haí
Na to vtipným obratem kapetan upo-
kojí stranu. Uloží cigánu, aby se do čtrnácte
dnů oženil, jinak že bude zle. Úřadní ak
obrací se pak k jiným číslům.
Zábavný obraz, ta půlhodinka v úřa-
dovně »gospodina sreskog kapetana«! J
to čtvrtý obraz z prostonárodni srbské hry
»Na Nizbrdici« (Na Podstrání) od B. T. Ne-
diče,“) roztomilé hry plné pravdy života
svérázného ruchu a vzduchu.
— Jak? Což mají Srbové nějakou svoj
dramatickou spisbu? A Jihoslované vůbe
Nevíme, vskutku. Máme tak málo vědo-
mostí oným směrem. Víme leda a známe.
co k nám náhoda přivála. Viděli jsme tu
onu hru, která byla přeložena. Jedna ne-
zanechala valného dojmu. Nesla příliš zjevné
stopy západnických vzorů. Jiná, zamluvil
se leda látkou, právě časovou nebo nějakým
exotismem vůně. Jinak jsme si zachovali
dost pohrdavé mínění o dramatické produkci
oněch nám tak málo známých končin.
— Což by tam mohlo být pro nás
zajímavého? pravíme si. Vždyť tam nehrají
divadlo ani tak dlouho jako my sami! Není
tam pro nás čemu se učit .
A už se zase tak nějak po svém vy-
pínáme.
)HA HP. ae ke
nora cpóckor cenaka. Ha macao Bataroje I. Hen
Bcorpan 1908-
Eva
Cigán
Srba
Jihoslovan
21
article
Ostatně, jaký div. Vzdyť ponětí naše
Ostatně, jaký div. Vzdyť ponětí naše
o dramatické produkci velkých spiseb, ruské
a polské, není také valně lepší. Jsme tu
docela ve vleku mechanismu obecného
zřízení. Známe leda, o čem nám vědomost
zjednaly zahraničné agentury. Vše ostatní
je temná pevnina. Ponecháno náhodě, za-
kopne-li tu našinec někde ve tmách o ká-
men a vyzvedne — drahocennou věc. Stává
se někdy. Však i pak není jisto, dá-li někdo
něco na jeho pokřik.
Hra B. T. Nediče je vskutku zajímava.
Zcela zvláštní druh. Řekli byste málem,
docela nedramatický druh. Aspoň jakoby se
obcházel docela bez pravidel a předpisů,
na něž jsme podle nauky a podání navykli
přísaha ti.
Čtyři obrazy! Ale jaké obrazy. Čtyři
scenerie plné drobného hemžení. Výjevy se
stihají jako na tržišti, následují po sobě.
nebo zároveň se odehrávají, jak už bývá
v životě. Na padesát osob je na ceduli,
nepočítaje výjevy neosobní, hromadné. Pa-
desát jmenovaných zvlášť anebo sic nejme-
novaných, ale přece uváděných aspoň podle
stavu nebo rodu, nebo jiné polohy spole-
čenské. Každá s výraznou tváří, s určitým
úkolem, třeba úkol byl obmezen na jediné
rázovité slovo nebo gesto. Celek, znamenitě
odpozorovaný život, životně seskupený obraz.
Pravá lidohra. Lid má tu hlavní úlohu.
Vlastně jedinou. Všecko je lid. Lid ve
čtveru sceneriích. Venku na statku za doby
polní práce, lid za chvíle sváteční ve svém
středisku městském, v krámě místního ob-
chodníka, prostředníka mezi výrobky nové
cizí vzdělaností. Lid o pouti na nádvoří
monastýru, mezí boudami kramářů a ohra-
dami potulných komediantů. Lid se všemi
radostmi a strastmi života, lid, zápolící po
svém na slepo a důvěrně s naléhavostmi
svého okolí, svých potřeb, s klamy a mamy
nových neznámých světů, které vidí před
sebou vyrůstat a kterým nerozumí, Na konec
B T Nedič
Lido
Lido
22
article
lid ve styku se svojí ústřední moci, národn
vládou, která ho vede, o jeho pohodlí
blaho pečuje. Lid v úřadovně zástupce ná-
rodní moci. Mechanism stroje vedle živoucí
duše davu, komika vedle tragiky.
— A hrdina hry? Nemá-li hra také
svého hrdinu?
Konečně, je tu i hrdina. Je zapotřebí.
aby v tom hemzotu žití pozornost divák
měla kde se opřít, na čem soustředit. Je tu
sedlák, hrdina nevědomý, slabý svou nevě-
domostí, ale silný svým vzdorem, jehož tra-
gický osud, potichu, leda pozorován, se ode-
hraje v rámci toho šumného spěchu a chvatu
čtyř obrazů, plných zábavné pravdy. Pouhá
episoda mezi episodami. Docela, jak to
v životě chodí, jak život dopravdy nakládá
se všemi hrdinami. Živel se vali a sráží.
zašumí kolem klesajícího, zavíří a bezohled-
ným proudem valí se dál, dravě a vřavě,
vesele a šumně. Věrný obraz hlubin národ-
ního života, z jehož vlnobití tváře a osudy
jedinců na chvili vyvírají a zase beze stopy
v jeho hlubinách mízí.
Byli jste uneseni prostou pravdivosti
Necicovy knihy.
A hlavní otázka! Jak na jevisti? Hra
nezvyklé podoby, zda by byla schopna vlastní
zkoušky ohněm, úspěchu na prknech?
Těžko povědít. Nevíte ani, zdali byla
provedena ve své domovině. Víte jen, že
jste byli četbou silně povzbuzeni. Za to je
aparát předepsaný tak složitý, požadavky
na scénu tak nezvyklé! Jsou pochybnosti
takřka na snadě. Přiznáváte, sami nedovedli
byste si hru na jevišti ani představit. Pravda,
příval episodek by nevadil. Pro episodky,
jsou-li vděčny, vždy se najdou herci. Aleto
množstvi! Jak postavit na jeviště a srovnat
ten shon a překot lidského mraveniště, aby
výslednice dojmu přece jen byla ladná
skladná, dojem zůstal pravdivý a mocný?
Otázka scenovacíl
Necicův
23
article
Hle, třetí obraz!. Venkovská pout.
Představte si. V pravo lid se hrne
z pobožnosti v monastýru, v levo mládež
křepčí »kolo«, u prodavačských bud, z pod
plachtami markytánů hlučí skupiny, změt
drobných výjevů, třísky rozmluv, genrové
hemžení poutá pozornost. Náhle z davu vy-
razilo několik postav. V předu člověk bez
čapky prchá. Za ním lidičky.
— Zloděj! Držte hol
— Lopov! Darebák! Pare (peníze) mi
ukrade! Ne dajto, bračo! Lopov. Lopov!
— Co pak ti ukradli, brate?
— Sve mi je, brate, pokradeno, što sam
imac.... Dvadeset i jedan dukat! ..
— A kde si měl. brate, peníze?
Okradený ukazuje kapsu u haleny.
— Evo! Ovde, brate! Zde byly penízky!
— Eh, moj bratel To ti jednou i hlavu
odnesou, že tak hloupě jednáš. Kdo jakživ
viděl, aby se peníze do vnější kapsy dá-
valy!. .. Peníze, brate, se nosí ve spodních
kapsách, kde je nikdo nevezme. Koukej.
jak já nosím svoje (ukazuje, ale shledá, že-
je kapsa proříznuta a peníze ty tam, zabě-
duje:) Jaol I meni nema para! .
Pustí se za četníky. Druzí za ním. Kolo
se zavře, proud života běží dál. Jiné epi-
sodky, vážné a komické se střídají.
život! život! Možno-li ten hlučný, ši-
roký proud tak pravdivě a zručně zobrazit
na jevišti? Otázka k umění scenovacímu.
Režisérský oříšek. Je právě módou luštit
takové oříšky, zdánlivě nerozřešné. Kolikrát
jste se podivili, co dnes dovede ožít na
jevišti, ač se zdálo nemožným za četby
v knize. A něco nového jednou, něco silně
rázovitého by tak vábilo! Necičova hra je
takový problém.
Lopov
Eva
Necičův
Paros
Lopov