ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 e63821f0-8f10-11dd-916c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 23 celkem · entity: place 29, person 37, org 5, work 1
1 masthead
da rannt a večerní listy
2 masthead
Ročník padesátý třeti.
3 masthead
V Praze, v neděli 8. června 1913.
Praha
4 masthead
Číslo 155.
5 article
předplácí v Praze v admainist na měslo. na Stvrt iota s dvojí donásk měste na eert ie ta : 1ke sa mas Ve BMálk ách roſa 3 K o na rieta : . . pěeie.dvojt zásiliko
Praha
6 article Dnešní číslo pro Prahu jest o !8, s přílohou pro venkov o 22 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o !8, s přílohou pro venkov o 22 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pondělí dne 9. června v ob- vyklou hodinu polední.
Praha
7 article Vlastní příčiny srbsko-bulhar- ského sporu.
Vlastní příčiny srbsko-bulhar- ského sporu. Co jsme posud slyšeli o smutném spo- ru obou jihoslovanských národů, byl advo- kátský process o platnosti nebo neplatno- sti smlouvy. Netajme ani sobě ani druhým, že zrovna tento spor o smlouvu dělal na upřímné, opravdové přátely obou náro- dů nejtrapnější dojem. Proto nám bylo tak těžko míchati se do těchto advokátských replik a duplik. Právní cit mluvil pro přes- né dodržení smlouvy, a srdečná účast s truchlým osudem Srbů chtěla, aby se Bulhaři ukázali velkodušnými. Vnikneme-li však hloubějí do samé podstaty sporu, přesvědčíme se brzo, že těmito citovými momenty nedá se otázka řešiti. Spor o smlouvu je jen vnějším výra- zem obav a starostí o budocnost obou ná- rodů. Je-li možno vůbec ještě zameziti krvavé rozřešení osudných otázek, nutno vybaviti celý spor z forem duplik a replik o platnosti smlouvy, a bez sebeklamu po- dívati se na celý ohromný balkánský pro- blém, jak utvářil se vyhnáním Turků z Bal- kánu. Chtějí Bulhaři býti dědici turecké hegemonie — ovšem ne ve smyslu barbar- ského panství půlměsíce — anebo spokojí se úlohou prvních mezi rovnými v balkán- ském spolku všeobecném nebo v užším spolku balkánských slovanských států?
Srba Bulhar Turek Bala
8 article
Srbové bojí se prvého, a poněvadž s těmito snahami bulharskými počítají, chtějí zabez- pečiti své strategické i obchodně politické posice, aby se jednak mohli snadněji ubrá- niti případnému útoku bulharskému, a na druhé straně aby si zabezpečili přímým sousedstvím s Řeky východ k Egejskému moři, na Solun, tak aby jim Bulhary v pří- padě nedorozumění nebyl uzavřen. Kdyby byl dán Srbům východ k moři Albanií. otázka srbsko-bulharská nikdy by nena- byla takového ostří. Srbové s takými obět- mi našli si pro své hospodářské výrobky východ přes Solun, a tak těžko pocitili zá- kaz dopravy zbraní a střeliva, že je přiro- zeně pro ně otázka východu k moři otáz- kou bytí či nebytí. V tom opravdu není žádného přepjatého velikášství, které se tak často Srbům předhazuje — je to otáz- ka života a smrti. A poněvadž Srbové my- slí, že dnes ještě s Řeky jsou alespoň tak silni, aby se mohli odvážiti boje, proto jsou odhodláni k nejhoršímu. Těžko říci, co je v duších Bulharů. Abstrahujme docela od starých sporů, o všeho, co zůstalo po Slivnici, nemluvme ani o Niši a Pirotu, jichž ztráty bulharští šovi- nisté nemohou zapomenouti. Jedno je jisto. že Bulhaři nemohou se dobrovolně vzdáti svých soukmenovců v Makedodii, pro kte- ré po celá desítiletí přinášeli tak těžké oběti, pro které prolito tolik bulharské krve, a v jichž osvobození vrcholily všecky bulharské snahy. A dnes méně než kdy jindy mohou se navždy vzdáti této velké části svého národa, když ve zvětšeném Bulharsku posice Bulharů samých velmi se zhoršila. Posud měli několik set tisíc Tur- ků, ale dnes k nim příbude ohromný počet
Srba Řek Bulhar Albánie Soluna Slivnica Niš Pirot Bulharsko Soluna
9 article NAR
NAR Turků nových, a co je vážnější, několik set tisíc národně uvědomělých Řeků, na- plněných sny o řecké Byzanci. Aby měli velkou, bezspornou převahu nad těmito nebulharskými elementy, musejí míti své macedonské Bulhary, ostatně nejsilnější skoro část svého národa, zocelenou sta- letými boji proti tureckému útisku. O hegemonii na Balkáně mohou mnoz Bulhaři sníti, ale ti, kteří mezi nimi jsou reálnými politiky, vědí, že by k tomu bylo potřebí — Cařihradu. A zrovna tak dobř vědí, co všecko je na odpor vyplnění těchto snů. Kromě toho však přemožení koalice všech ostatních balkánských náro- dů. A spoléhati, že by jim k tomu dopo- mohla nějaká Slovanstvu nepřátelská moc bylo by také trochu odvážné, poněvadž přec jen není neznámo, že bulharská hege- monie na Balkáně byla by největší a nej- pevnější baštou proti každému cizímu vlivu, nejen slovanskému. Nebyla by tudíž spekulace na Bulharsko příliš výhodnou- tím méně, poněvadž přece jen nikdo nesmí zapomenouti, že široké massy bulharského národa cítí velmi slovansky. Pro rozumné, slovansky cítící Bulhar nemůže přece býti jiné politiky, než pra- covati k uskutečnění jiného řešení problé- mu balkánského, a to je k pevnému, neroz- lučnému semknutí slovanských národů bal- kánských, k utvoření nerozborné převahy slovanského elementu na Balkáně, od Du- naje k Egejskému moři. Životním zájmen Bulharů, jako Slovanů mělo by býti, aby pobřeží moře bylo pod slovanskou vládou a sice od Soluně až do moře Mramorového jak to odpovídá slovanskému jeho pozadí třeba v přístavních městech usazeni byl Řekové.
Turek Řek Bulhar Nara Balkán Cařihrad Bulharsko Slovan
10 article
Nelze přece dopustiti hospodářsk podvázání žil. Balkánské Slovanstvo must míti volný, široký východ k moři. Kdyby Srbové věděli a měli záru- ky, že bulharská politika bude taková, slovanská, že mohou spolehnouti se na Bul- hary v každém případě různých peripetii své budoucí politiky, kdyby spojení mezi slovanskými státy balkánskými bylo pev- né, nerozlučné, kdyby Srbové nemusili hledati spojenectví Řeků, kdyby v obchod- ní a celní unii měli zabezpečení, že jim nikdy nebude zavřen svobodný provoz po železných drahách k Egejskému moři. kdyby všecko to dostalo záruku nejen smlouvami, nýbrž jako veliké dílo slovan- ského bratrství, mravní garancii celého Slovanstva, jež by slavilo v den uzavření takové dohody svůj nejkrásnější den, pak dojista mohli by Srbové docela jinak se dí- vati na otázku dobytých a obsazených území. Kdežto dnas, i kdyby Bulharsko ustou- pilo, což je ostatně velmi nepravděpodob- no, musili by počítati s možností konfliktu v nedaleké budoucnosti, s pravděpodob- ností, že Bulhaři využitkují první příleži- tosti, aby jim vpadli do týlu, pak mohli by jednak bezpečně počítati s okamžitou mož- ností svobodného východu k moři, nebot albánská dráha je otázkou velmi problema- tickou, a měli by také záruku, že Bulhar- sko nikdy nepoužije nijaké příležitosti, aby jim vyrvalo, na čem by ze dnes dobrovolně dohodli. Jen ve jménu veliké ideje slovanské federace na Balkáně možno rozřešiti dneš- ní spor, mohou Srbové i Bulhaři učiniti so- bě vzájemné ústupky. Srbové beze strachu že jim Bulhaři vezmou, co by jim ještě zbylo
Srba Řek Bulhar Bulharsko Balkán
11 article
bez bázně, že by byli odříznuti od moře. a Bulhaři s pevnou důvěrou, že ve slovan- ské federaci balkánské budou míti nejlepší oporu proti aspiracím svých nebulharských nových občanů a nejširší pole pro uplat- nění vzácných sil a schopností vlastního národa společně s druhým bratrským ná- rodem slovanským, s kterým je pojí nejen společná krev, nýbrž i společné staleté utrpení. Dnešní krise byla nezbytna. Válka dopadla jinak, daleko skvěleji, než si v nej- bujnějších snech mohli představiti spojenci balkánští. Mysleli na Makedonii a Staré Srbsko, podle toho udělali smlouvu, a za- tím nastala likvidace celého Turecka. Bul- haři dobytím Thrakie stali se daleko, da- leko mocnějšími, než možno bylo předpo- kládati, a tím stalo se nebezpečí bulhar- ské hegemonie na Balkáně bližší a mož- nější. Pro Srby musil nastati okamžik, kdy byli nuceni přemýšleti o — budoucnosti. Zejména když si obě srbské divise, které pod Odrinem v kruté zimě pomáhaly do- bývati Bulharům hlavní oporu nového pan- ství, přinesly domů hodně trpké zkušeno- sti. Na druhé straně pak Srbové posílili bulharskou macedonskou agitaci tím, jak se chovala jich vojenská správa k make- donským Bulharům. Protivy jsou na ostři nože, a katastrofa bude hrozná. Dojista pak jsou také takoví, kteří si myslí, že je nejlépe rozřešiti spor jednou pro vždy zjednodušiti jej tak, aby více nepovstal.
Bulhar Thrakie Srba Protiva Makedonie Srbsko Turecko Balkán
12 article
Jeden nebo druhý. Prošením a zaklínáním se více nepo- může. Na to je už pozdě. Co jediné může pomoci, je řešení v duchu velké myšlenky slovanské federace balkánské. Ne senti- mentální se objímání, nýbrž docela reálný politický svazek s naprosto společnými cí- ly politickými: slovanský Balkán od Duna- je k Solunu, k moři, a naprostá jednota ho- spodářská, společný svazek celní a jednot- ná politika železniční. A společná politika pr všecku budoucnost: společné há- jení jižní bašty Slovanstva proti každému nepříteli. To dá Bulharům velikost, které si zasluhují a Srbům, i když dnes nejvíce sporné kraje Bulharům ustoupí, onu bez- pečnost, kterou jim celé Slovanstvo přeje a možnost svobodného hospodářského roz- voje, kterého tolik potřebují. A báti se o dodržení těchto smluv ne- musejí. Slovanstvo takovým smírem tak bude vnitřně posíleno, že bude míti mravní síly dost, aby zabránilo každému porušení bratrské smlouvy, kdyby se našly rušivé elementy, které by chtěly ji obětovati so- becké dobývačnosti. Dojista, že by pak našlo i jinou sílu, než — mravní. Dr. Karel Kramář.
Duna Bulhar Srba doktor Kramář
13 article Dojde k Jednotnému klubu českému?
Dojde k Jednotnému klubu českému? Tato otázka tkví dnes na mysli i na rtec všeho národa našeho. Kdo by se tomu divil? Dosti již utrpěla újmy, zlehčení a škody česká věc neblahou tou roztříštěností delegace česko v parlamentě vídeňském. Němci, rozptýlení skoro po celém Ra- kousku, dovedli si zřídit a udržet jednotnou svou representaci národní na říšské radě o síle půldruhého sta hlasů, my, český národ, usídlený kompaktně v zemích koruny české, počtem téměř 6 milionů hlav, nedove- deme si však v ústředním zákonodárném sbo- ru říše zřídit a udržet takové jednotné ná- rodní representace své, která by byla opráv- něna mluvit a jednat jménem celého národa nebo aspoň převážné rozhodné jeho většiny. nýbrž jednáme a zápolíme tam různo v koli- kerých neusjednocených četách, tu slabších. tam četnějších, bez společně promyšleného ujednaného plánu, bez dohody o dočasně nej- vhodnější taktice. Následky této rozhárané strategie cítíme všichni. Poněvadž nevystu- pujeme ve Vídni jako jednolitá, pevně semknu- tá representace politiky ukázněného národa nýbrž jako pouhé jeho různící se strany frakce jeho — nemůžeme sebe spravedlivěj- ším požadavkům a potřebám všenárodním vy- dobýti na odpůrcích a vládách vídeňských patřičného uznání a ohledu. Shlížejíť na nás jako na pouhou tříšť, jako na pouhé frakce čili zlomky českého lidu a nikoliv jako na tlu- močníky vůle a stížností celého šestimiliono- vého politického národa českého.
Němec Vídeň
14 article
Má-li tomu býti jinak a lépe, nezbývá než napravit tuto nezřízenost zřízením jednotne spořádané delegace českého národa, obsahu- jící veškeré národní poslance jeho, než šťast- ným založením a organisováním jednotné- ho klubu všech českých národ- ních poslanců na radě říšské, v němž by o každé důležité otázce svobodn a zevrubně bylo rokováno a teprv po výměně všech důvodů pro i proti bylo svobodným hlasováním nepochybně zjištěnou většinou platně a závazně rozhode nuto, jak se k ní celá delegace česká v parlamentě, v plenu i výborech bezvýji- mečně postaviti musl. Takovou zřízeností honosil se až do nej- poslednější doby po drahná léta klub pol- ský ve Vídni, jakkoliv bylo v národě pol- ském také hojně stran a frakcí. Doma v Haliči spolu soupeřily, leč jakmile se octly na půdo vídeňského parlamentu, dovedly se v Kol polském obdivuhodně dohodnout a sjednoti tak, aby žádné cizi oko nepostřehlo různosti snah a vůlí, tak aby Kolo polské vždy položílo celou sílu svých 70 hlasů na váhu v aréně par- lamentní. Jedině tato ukázněnost vynášel Polákům po léta respekt i úspěchy. A tajem- stvím té síly Kola polského byla svorná úcta všech poslanců polských k základní mu principu všeho zákonodárství ústavního: ku principu většiny. Zkusiliť. Poláci na vlastním těle v historii své, co znamenalo vze- pření se principu tomu pověstným druhdy „niepozwolam“ na sněmoch jejích stávov- sleých ašeskean d Vše to záhodno si vážně připomenout při znovuzřizování JJednotného klubu českého. má-li býti tělesem zdravým, silným a trvalým pro zdar a blaho národa a nikoliv opět jen pokusem chatrným, stavbou z nouze, kterou by každé chvíle nějaký zevní náraz, neb vnitřní svár dovedl pobořit a rozvrátit.
Polák Vídeň Halič poloský
15 article
Zdravá a zdatná myšlenka Jedno tné- ho klubu jakožto prostředku k doci- leníjednotného vystupování cele české delegace na kolbišti vídeňském sama v sobě nese požadavek, aby byl klub ten ústrojím pro výkony mnohem vyšší a daleko- sáhlejší, nežli jest pouhá občasná taktika, aby byl areopagem, uvažujícím a rozhodujícím stěžejních otázkách celého našeho politického snažení, nazírání a podnikání — slovem, aby udával směr celé české politice, maje zřen jen k opravdovému prospěchu pospolité věc národa. Proto žádáme, aby byl pevnou politickou formací celé naší representace národnív Vídni vůči přátelům i nepřátelům a vůč všem situacím, pro všechny even tuality a případy, a ne jen pouhou ku- V drobném prodeji ranní dlalo o soba ale Ve nliálkách na venkově račar clslo lnseráty platí se hotové papr ápnserne. Pn redakce lakárna epodine Rukoptny se nevracej
Vídeň
16 article
lisou pro nějakou chvíli oposičního efektu. Proto si přejeme, aby do toho budoucího a žá- doucího Jednotného klubu českého vstupovali všichni poslanci čeští s vůlí upřímnou a beze- lstnou, že budou se podrobovat rozhodnutím většiny jeho a loyálně je dodržovat, byť i ně- kdy nehověly zúplna jejich osobnímu míněnía náhledu. K tomu jsou ochotni poslancí naší strany, jak ihned od počátku prohlásili. Toho navzájem pak ovšem požadují rovně, o de všech ostatních. Nebude-li této dobré vůle při všech, pak raději nepodnikat marnou práci. Za nedlouho se to ukáže a zjistí. Na tom závisí všel
17 article Plenární schůze Svazu něme- ckých zemských poslanců.
Plenární schůze Svazu něme- ckých zemských poslanců. Prolest proti osmimilionové zemské výpůjčce u Městské spořitelny Praž- ské. — Rozhodnutí o odvolání neb setrvání německých přísedících zem- ského výboru odloženo do příští schů ze. Včerejší plenární schůze Svazu něme- ckých zemských poslanců, odníž čeka- lo se rozhodnutí, setrvají-li nebo půjdou-li němečtí přísedící ze zem. výboru, skončila šálamounským výrokem, že toto rozhodnutí se o dkládádo příští ple- nární schůze... Aby pak tak zcela bezradně toto usnesení nevyznělo, před- cházel mu ostrý protest proti osmimiliono- vé zemské půjčce, provázený obvyklým již házením „nezákonnosti“, voláním vlády na Pražskou městskou spořitelnu pro překro- čení stanov a konečně odmítáním veškeré zodpovědnosti Svazu německých poslanců zemských a celého německého národav Čechách za tento nezákonný postup. Je příliš zřejmo, že tímto jednomyslně vypuštěným světelným efektem oslněno má býti okolí, aby v odkladu rozhodnutí o přísedících nepostřehlo nesjednoce- nost v názorech německých radikálů a od- půrců exodu německých přísedících, ne- sjednocenost a bezradnost, která už po ně- kolik dnů se potácela v sloupcích něme- ckého tisku ! .. Poněvadž oficiální zpráva Svazu ně- meckých poslanců na sněmě českém mluví o tom, že Městská spořítelna Pražská pře- kročila svůj statut, půjčivši zemi české pe- níze na usnesení zemského výboru, dlužno poznamenati, že ovšem ředitelstvo i výbor spořitelny tuto otázku dobře prostudovaly, než zemskou výpůjčku schválily, a že také zeměpanský komisař Městské spořitelny Pražské schválil ji dříve, než spořitelna sdě- lila zemskému výboru, že mu žádanou vý- půjčku povoluje.
Čechy zemský výbor
18 article O plenární schůzi vydána byla tato zpráva:
O plenární schůzi vydána byla tato zpráva: „Svaz německých zemských poslanců sešel se o půl 3. hod. odpolední za předsednictví posl. Pachra k plenární schůzi, které o 12. hod. polední předcházela předporada rozšíře- ného představenstva. Za ústavověrný velko- statek zúčastnil se obou schůzí dr. Baern- reřther. Plenární shromáždění rokovalo nejdříve o usnesení zemského výboru ze dne 24. května o uzavření nové osmimilionové půjčky. a výsledkem rokování bylo jednomyslné při- jetí tohoto prohlášeníi „Svaz německých zemských poslanců při- pojuje se k odporu německých přísedících zemskému výboru, učiněnému dne 24. kvétna v sezení zemského výboru v plném znění a
doktor Baern zemský výbor
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 7. června. 5— (Kronika.) Výjev z kanceláře srbského okresního kapetana. V předsíni tlačí se lidiček. Má každý něco na srdci pro vyššího úřadníka zástupce vlády. Pandut u dveří dbá o pořádek. Ohlašuje číslo za číslem. Probrána už hezká řádka. Kapetanu došla trpělivost. — Ještě někdo venku? — Boga mi, hromada! — Pusť je všecky. — Všecky zároveň — Jeden po druhém, trvalo by do noci. Všickni ať vejdou Pandur do kořán otevřel dvéře . . — Všickni vejděte, gospodin kapetar zove. Vcházejí, staví se v půlkruh kolem ka- petana. Jediný sedlák zůstal u dveří. Hubuje na pandura. — Jsi to mudre! Míchá nás jako cigán- skou mouku. Nejsem hovado, abych chodi stádem. Jsi-li ty uvázán bez provazu, skáke si tu po vůli, mně se nechce . .. Odejde. Kapetan zatím vybral si nej- bližšího. — Tys cigán? — Jesem, gospodine. — Co si přeješ? Cigán nesměle otáčí v rukou čapku. — Choče, gospodine, da me ubije naš sop!
Kapetan Cigán Praha Choč
20 article
Druzí se smějou. — Cože, pop že tě chce zabít? Co pal jsi mu udělal? — Evo, zašto, gospodine. Odpusť, ne- měl jsem peněz na oddavky se svou ci- gánkou. — Ah, tak! Ty si tedy žiješ nad noko Cigán ještě víc poplašen — Jednou si mne pop dá zavolat povídá, jak se neoženíš, zabiju tě. Zabil jsem, povídá, už dva cigány. A když i teb zabiju, třetího, povídá, nebudu už muset platit daně podle popského řádu . .. Kapetán se chechtá pod ruku, sedláe nahlas. — Cože, povídá gospodin pop?. Kdo zabije tři cigány, že bude osvobozen o daně? Ha, ha, haí Na to vtipným obratem kapetan upo- kojí stranu. Uloží cigánu, aby se do čtrnácte dnů oženil, jinak že bude zle. Úřadní ak obrací se pak k jiným číslům. Zábavný obraz, ta půlhodinka v úřa- dovně »gospodina sreskog kapetana«! J to čtvrtý obraz z prostonárodni srbské hry »Na Nizbrdici« (Na Podstrání) od B. T. Ne- diče,“) roztomilé hry plné pravdy života svérázného ruchu a vzduchu. — Jak? Což mají Srbové nějakou svoj dramatickou spisbu? A Jihoslované vůbe Nevíme, vskutku. Máme tak málo vědo- mostí oným směrem. Víme leda a známe. co k nám náhoda přivála. Viděli jsme tu onu hru, která byla přeložena. Jedna ne- zanechala valného dojmu. Nesla příliš zjevné stopy západnických vzorů. Jiná, zamluvil se leda látkou, právě časovou nebo nějakým exotismem vůně. Jinak jsme si zachovali dost pohrdavé mínění o dramatické produkci oněch nám tak málo známých končin. — Což by tam mohlo být pro nás zajímavého? pravíme si. Vždyť tam nehrají divadlo ani tak dlouho jako my sami! Není tam pro nás čemu se učit . A už se zase tak nějak po svém vy- pínáme. )HA HP. ae ke nora cpóckor cenaka. Ha macao Bataroje I. Hen Bcorpan 1908-
Eva Cigán Srba Jihoslovan
21 article Ostatně, jaký div. Vzdyť ponětí naše
Ostatně, jaký div. Vzdyť ponětí naše o dramatické produkci velkých spiseb, ruské a polské, není také valně lepší. Jsme tu docela ve vleku mechanismu obecného zřízení. Známe leda, o čem nám vědomost zjednaly zahraničné agentury. Vše ostatní je temná pevnina. Ponecháno náhodě, za- kopne-li tu našinec někde ve tmách o ká- men a vyzvedne — drahocennou věc. Stává se někdy. Však i pak není jisto, dá-li někdo něco na jeho pokřik. Hra B. T. Nediče je vskutku zajímava. Zcela zvláštní druh. Řekli byste málem, docela nedramatický druh. Aspoň jakoby se obcházel docela bez pravidel a předpisů, na něž jsme podle nauky a podání navykli přísaha ti. Čtyři obrazy! Ale jaké obrazy. Čtyři scenerie plné drobného hemžení. Výjevy se stihají jako na tržišti, následují po sobě. nebo zároveň se odehrávají, jak už bývá v životě. Na padesát osob je na ceduli, nepočítaje výjevy neosobní, hromadné. Pa- desát jmenovaných zvlášť anebo sic nejme- novaných, ale přece uváděných aspoň podle stavu nebo rodu, nebo jiné polohy spole- čenské. Každá s výraznou tváří, s určitým úkolem, třeba úkol byl obmezen na jediné rázovité slovo nebo gesto. Celek, znamenitě odpozorovaný život, životně seskupený obraz. Pravá lidohra. Lid má tu hlavní úlohu. Vlastně jedinou. Všecko je lid. Lid ve čtveru sceneriích. Venku na statku za doby polní práce, lid za chvíle sváteční ve svém středisku městském, v krámě místního ob- chodníka, prostředníka mezi výrobky nové cizí vzdělaností. Lid o pouti na nádvoří monastýru, mezí boudami kramářů a ohra- dami potulných komediantů. Lid se všemi radostmi a strastmi života, lid, zápolící po svém na slepo a důvěrně s naléhavostmi svého okolí, svých potřeb, s klamy a mamy nových neznámých světů, které vidí před sebou vyrůstat a kterým nerozumí, Na konec
B T Nedič Lido Lido
22 article
lid ve styku se svojí ústřední moci, národn vládou, která ho vede, o jeho pohodlí blaho pečuje. Lid v úřadovně zástupce ná- rodní moci. Mechanism stroje vedle živoucí duše davu, komika vedle tragiky. — A hrdina hry? Nemá-li hra také svého hrdinu? Konečně, je tu i hrdina. Je zapotřebí. aby v tom hemzotu žití pozornost divák měla kde se opřít, na čem soustředit. Je tu sedlák, hrdina nevědomý, slabý svou nevě- domostí, ale silný svým vzdorem, jehož tra- gický osud, potichu, leda pozorován, se ode- hraje v rámci toho šumného spěchu a chvatu čtyř obrazů, plných zábavné pravdy. Pouhá episoda mezi episodami. Docela, jak to v životě chodí, jak život dopravdy nakládá se všemi hrdinami. Živel se vali a sráží. zašumí kolem klesajícího, zavíří a bezohled- ným proudem valí se dál, dravě a vřavě, vesele a šumně. Věrný obraz hlubin národ- ního života, z jehož vlnobití tváře a osudy jedinců na chvili vyvírají a zase beze stopy v jeho hlubinách mízí. Byli jste uneseni prostou pravdivosti Necicovy knihy. A hlavní otázka! Jak na jevisti? Hra nezvyklé podoby, zda by byla schopna vlastní zkoušky ohněm, úspěchu na prknech? Těžko povědít. Nevíte ani, zdali byla provedena ve své domovině. Víte jen, že jste byli četbou silně povzbuzeni. Za to je aparát předepsaný tak složitý, požadavky na scénu tak nezvyklé! Jsou pochybnosti takřka na snadě. Přiznáváte, sami nedovedli byste si hru na jevišti ani představit. Pravda, příval episodek by nevadil. Pro episodky, jsou-li vděčny, vždy se najdou herci. Aleto množstvi! Jak postavit na jeviště a srovnat ten shon a překot lidského mraveniště, aby výslednice dojmu přece jen byla ladná skladná, dojem zůstal pravdivý a mocný? Otázka scenovacíl
Necicův
23 article
Hle, třetí obraz!. Venkovská pout. Představte si. V pravo lid se hrne z pobožnosti v monastýru, v levo mládež křepčí »kolo«, u prodavačských bud, z pod plachtami markytánů hlučí skupiny, změt drobných výjevů, třísky rozmluv, genrové hemžení poutá pozornost. Náhle z davu vy- razilo několik postav. V předu člověk bez čapky prchá. Za ním lidičky. — Zloděj! Držte hol — Lopov! Darebák! Pare (peníze) mi ukrade! Ne dajto, bračo! Lopov. Lopov! — Co pak ti ukradli, brate? — Sve mi je, brate, pokradeno, što sam imac.... Dvadeset i jedan dukat! .. — A kde si měl. brate, peníze? Okradený ukazuje kapsu u haleny. — Evo! Ovde, brate! Zde byly penízky! — Eh, moj bratel To ti jednou i hlavu odnesou, že tak hloupě jednáš. Kdo jakživ viděl, aby se peníze do vnější kapsy dá- valy!. .. Peníze, brate, se nosí ve spodních kapsách, kde je nikdo nevezme. Koukej. jak já nosím svoje (ukazuje, ale shledá, že- je kapsa proříznuta a peníze ty tam, zabě- duje:) Jaol I meni nema para! . Pustí se za četníky. Druzí za ním. Kolo se zavře, proud života běží dál. Jiné epi- sodky, vážné a komické se střídají. život! život! Možno-li ten hlučný, ši- roký proud tak pravdivě a zručně zobrazit na jevišti? Otázka k umění scenovacímu. Režisérský oříšek. Je právě módou luštit takové oříšky, zdánlivě nerozřešné. Kolikrát jste se podivili, co dnes dovede ožít na jevišti, ač se zdálo nemožným za četby v knize. A něco nového jednou, něco silně rázovitého by tak vábilo! Necičova hra je takový problém.
Lopov Eva Necičův Paros Lopov