Periodikum ALTO Viewer

1

26. května 1907. Číslo 143.

2

NARODNÍ LISTY.

3

Strana 13.

4 title

Výtvarné uměnl.

5 article Váelav Hollar.

Váelav Hollar. = Na letošek připadá třístaletá pamě Hollarova narození a dvěstětřicetiletá jeho úmrt. První na 13. června, druhá na 25. březn U všech znalců a sběratelů, ve všech kompen- dích platí veškerým právem Václav Hollar z největšího akvafortistu mezi rytci sedmnáctého sloletí a řadí jej mezi nejlepší, nejpřednější gra- sky vůbec. Už jako technikovi zcela mimořád- nýeh vlastností náleží mu toto místo a o ni něně spadá na váhu jeho dvaapadesátiletá čin- nost, vykazující kolem tří tisic listů. Žádné jiné oeuvre není bohatši. Z Prahy vyšel a v Londýně zemřel. Padesát let žil mimo rodné město a mimo vlast, nezapomínaje nisjednoho nisdruhé. J tedy sluěno a příkazem povinnosti uctíti památku hkového muže a umělce. Úkol ten vzalo na s tentokráte Umělecko-průmyslové museum, také proto, že jeho místoředitel F. A. Borovskýje zároveň správcem, rozmnožovatelem a upravora- telem »Hollarea« už po patnáct let. Museum postaralo se o dvě veřejné přednášky o umělci a na několik týdnů propůjčilo dva sály k vý- slavě, která mimo pečlivý a hojný výběr listů Hollarových obsahuje také slušnoú řadu knih. jejichž měditiskové ilustrace buď zcela neb nspoň z části pochodí od V. Hollara, a některé ukázky jeho bibliografie. Pak ještě devět dracet kreseb mistrových, z nichž jedenáet je novým skvělým darem ryt. Vojt. Lanoy.

Václav Hollar Borovskýj Hollarův Praha Londýn Váelav Hollar

6 article

Všechno je majetkem země, která na naléhání J. Wussina r. 1863 zakoupila bonnskou sbírku Weberovu jako základ a od 1892 pravidelnými přlspěvky stará se o rozmnožení a doplňování tohoto »Hollarea« s takovým štěstím, že je dnes, co do čísel, nejbohutši hned po sbírce wind sorské, kterou G. Parthev označil za »korunu všech sbírek Hollarových«. Parthevův známý seznam má 2733 čísel. Arci zaznamenává lec- heré, jež i autorovi zdá se býti »pochybné« z těch najisto je vskutku mnohé docela mylně připisováno; a takové nepravé Hollary má i mezi pravými. Od r. 1853, kdy Parthey vydal ovoce né mravenční píle, vskutku také byly prove- deny v jeho Seznamu mnohé korektury. Tak nové listy Hollarovy byly objeveny a připojeny naposledy F. A. Borovským a mnou. »Hollareum« ohsahuje nyní asi 2410 listů- ve Windsoru mají jen asi o sedmdesát vl Naše sbírka zahrnuje v to něco přes sto listů, jiehž Parthey neznal nebo nepoznal. Již z toho je patrno, že akta o Hollarovi i jen pro sbě- niele nejsou uzavřena. Tím méně o jeho hi- slorii, o jeho životě a umění. Až do Parthey byly tu pouze dva prameny biografické ; nejprv slručná, několikařádková autobiografie uměleov při jeho vlastní podobizně (P. 141 9) z r. 166 a potom monografie G. Vertueova z roku 1745.

J Wussin Weberův G Parthev Hollarův Parthevův Parthey Borovská G Vertueův Windsor Parthey

7 article

Několik doplňků přibylo a sico s naší strany. A. Rybička na př. objevil jeho erbovní l 1 r. 1636 a správně usoudil, že by jej Feri- nand II. nebyl vydal nekatolíku ; ale po padesá let dále se u nás opakuje legenda o Hollaro vyhnanci. Jiní objevili jeho rodný dům aT. Bilek zaznamenal mnoho materialu o rodových a majetkových poměrech Hollarů v Čechách, pokud byly konfiskovanými protestanty. Frank- fart, Štrasburk, Kolín n. R., Londýn a Antverpy. kde V. Hollar všechen svůj činný život strávil, nepřinesly žádného doplňku, leda tradičního. Sehází dosud plná monografie Hollarova, nejen ním, také jiným literaturám odborným, kdeje jnéno jeho už zanešeno a umění v jádru oce- něno. Na nás bylo, abychom ji podnikli, aby- chom ji byli podnikli a předložili už tohoto ju- bilejního roku a jakkoli nerad dávám jiným úlohy, zdá se mi, že tentokráte bylo to progra- movou povinnosti České Akademie a zůstává ji nadál, míti o ni péči. Ani práci ani vydání není nožné očekávati od jednotlivců na vlastní pbst

A Rybička Feri Frank Hollarův Čechy Štrasburk Kolín Londýn Antverpy Hollar Český akademie

8 article

Výstava v museu je dost obšírná, aby huždému aspoň v hlavních rysech naznačila, jským umělcem byl V. Hollar, od první kopie dle Dürerovy rytiny a první reprodukce dl Eeintzovy Madonny, velmi nejistě, až po list poslední, vnitřek kterési anglické katedraly. Uz G. Kinekel ve své pěkné stati o Holla- nori pokusil se sestaviti lepty jeho dle předloh, če nichž pracoval, a doptní-li kdo tento se- nam, sezná, že netvpří jejich číslo, jakkoli msčné, hlavní část jeho díla. Dojista ne všady nejitastnější. Hollar sice reprodukcí začal ualé skončil, ale základný význam jeho uměni v tom nespočívá, ani když odečteme valný po- čet oněch leptů, pro něž sám nevolil si před- khy. Dodávali mu je četní jeho nakladatele v Leondýně a Antverpách. Cleyn, Evelyn, Jon- na a j. byli velmi prostřední kresliči a malii 1 mnozí tehdejší manyristé s nimi, anonymy ztpočllaje. Jinak bylo, když se Hollar nechal résti vlastní sklonností. Očividně měl v tom njvětší volnost prostřed uměleckých sbíre lnběte Th. Arundela, svého příznivce, kterj byl vedle Karla I. a vévody Buckinghama nej- horlivější a nejvkusnější amatér a sběratel v Anglii. Hollar byl v jeho službách a ptá- meli se jakých, leží dost na snadě, že jako ridce, agent nebo kustos jeho sbírek. Atu jeho lepty, jimiž fakeimiluje náčrty Dürerovy, reprodukuje kresby Holbeinovy, Lionarda d

Dürerův Eeintzův Madonna G Kinekel Holl Hollar Evelyn Jon Arundel Buckingham Holbeinův Lionardo d Antverpy Anglie

9 article

Vinci, miniatury malby Elsheimerovy. a sta- rjch primitivů, ukazují umělce reprodukčního, pkých tehdá nebylo mnoho, umělce, který do- vede přilnouti k originálu, který svoji práci jemu přizpůsobuje, který o jeho vlastnosti zvláštnosti dbá. Jiní byli méně svědomití, neb néně takového překladu schopni. Kresba nebo jemná ministura byla mu ovšem bližší nežli š- roká, pastosní malba. Sám o sobě praví, ž prrní jeho umělecká náklonnost obrácena byla k malbě miniaturní, v mládí doma, v klassické nemi ministury, ale už na samém sklonku mi- niaturního malířstv. Reprodukoval obrazy italských koloristů. Tiziana, Veronesa; van Dyck nebyl prý vůb spokojen s Hollarovými lepty dle svých obra 1 zde vskutku není V. Hollar na své výši, rov něž ani ne vždy tam, kde provádí leptané podobizn nad vivum«. Linie je jemná, kresba pečlivá nodelace obezřetná, ale schází chvějivá živt nost těla a rozhodnost karakteru. Skoro se zdá jakoby i v tomto poměru jeho k silným a rá- zovitým obrazovým nebo živým předlohám vy- slovovaly se Hollarova tichost, skromnost, pl- chost, o nichž G. Vertne mluví. Byl dost zml

Vinci Elsheimerův Tizian Veronesa Dyck Hollarův G Vertne

10 article

tán životem, málem dobrodružně, ještě vl stihán trudným osudem až na lože úmrtní, zi stále v materialné odvislosti, než aby mohlys vyvinout u něho jiné vlastnosti. Viděl mnoh bídy, když s hrabětem Arundelem projížděl soldateskou spustošeně kraje Německa, viděl shroutiti se celou skvělou společnost anglickou, prchal před revolucí, viděl zuřit morovou ránu a zažil boje s korsary, žil vzdálen vlasti a o- tržen od svého rodu. Tomu všemu čelil tichou vytrvalostí a obdivuhodnou svědomitostí práce. Zachovalo se dost jeho kreseb, v Praze, v Vídni, v Berlíně a jinde, třeba že ne všecko jeho jménem tam označené od něho pochází, za to jistě se jiné skrývá ještě za cizími jmény. Jsou to ponejvíce malé listy, rozebrané knížk náčrtů a ty nejlépe uvádějí ve vlastní Hollarovo umění. Nejprve v krajinářské. M. Merian, pro- spektista, byl jeho učitelem, a Hollar kreslí a ryje prospekty, pohledy po celý život. Ne jako pouhý topograť, nýbrž jako cituplný umělee. Tichý, ale malebný pohled do kraje, na měste a hrady, po řece a horách kreslí. Oko jeho míři do dálky, ale nepřehlíží sílu a význačnos popředí.

Arundel M Merian Německo Praha Vídeň Berlín

11 article

Jeho pozadí jsou delikátní a vzdušná ; jeho detail cituplný a roztomilý. Ruka, perem vlá- noucí, ku podivu lehká a jistá, několik je jakoby nadehnutých a naznačujících zkvarelo- vých tonů vypovídá o barevnosti kraje. Mnohé z těchto kreseb nie nezadají nizozemským hollandským odborníkům. Z topografické školy Merianovy podržel realistní věenost prospektů, jež se proto staly historickými dokumenty ; jeho vlastnictvím však je měkký, obšírný pohled, ci pro vzdušnost a delikátnost dálek, jeho je nad obyčejný malířský mysl pro jakost hmoty. P jeho subtilní jehlou, kreslicí něžně a výrazně, nic z toho se neztrácí. Kde lze srovnati, výkres provedený venku s leptem provedeným doma. jako Kolín a Deutz, nebo »U Bonnu«, nebo baštu u Dealu, není rytec o nie menší kresliče Pohledové cykly Hollarovy, spadající do jeho třicátých let, ukazují jej na první výšině rozvoje a mistrovství. Kreslí pravidelné ještě jiné vě na svých cestšeh: kroje a sice výhradně ženské, a obojí, krajiny i tyto kostymové figury rá skládá ve kvarteta Počasí. Na nich, na atlasu a hedvábu šatů, na něžných krajkách, na měkc lesklých kožešinách dostupuje vreholu jako technik leptu, který nejjemnější textuře nezů- stane ničeho dlužen a tuto mistrnost přenáší vytěžuje na zvláštních listech kožešin, rukávník a motýlů, jež ode vždy byly potěšením znale Karel B. Mládl. a sběratelu.

Hollarův Kolín Bonn deal

12 article

Umělecké výslavy denně otevřené: Topič ův Salon (gralické dílo Vojtěcha Proissigal. — Pa v lon »Manesa« podKinskou (Henry Le Sidane a Louis Dejean). — Výstava obrazů »O s mi jest již poslední neděli otevřen a. Umístěn jest v Praze v Kralodvorské ulici čís. 16 na Starém městě a přístupna od 9 do 6 hodin. Vstupné 60 h, katalog zdarma. — Výroční výstav a Kr a s umné jednoty v Rudolíinu. — Stál tržnice »Manesa«, Vodičkova ulice č. 38. = Musen a obrazárny v Praze: Mu se um král. českého od úterka do soboty od 10 do4 hod.; v neděli od 10 do 1 hod. — U uělecko- průmyslové museum od úlerka do soboty o 19 do 3 hod.; v neděli od 10 do 1 hod. — Mo- derní galerie král. českého od úterka do neděle od 10 do 4 hod. — Obrazárna v Rudo finum od úterka do soboty od 10 do 3 hod.; v ne- děli od 10 do 1 hod. — Museum král. města Prahy od úterka do soboty od 2 do 6 hod., (vyli- maje čtvrtek); v neděli od 9 do 12 hod. — Naro- dopisné museum českoslovanské o úterka do soboly od 9 do 12 hod.; v neděli od 9 do 1 hod. — Galerie cís. rady J. V. Nováka (na Florenci) denně od 2 hod. po přihlášce u ma- jitele. — Obrazárna hr. Nosticů denně po přihlášce u vrátného. — Obrazárna klaštera premonstrátů na Strahově denně o 19 do 1/212 hod

Proissigal Henry Le Dejean Musen J V Novák Nostic Praha Vodičkův ulice Nara Florenc Strahov galerie král muzeum král Galerius cís

13 article Školská hlidka.

Školská hlidka. Škola a nový parlament. Že žádná kaše nejí se tak horká jaká n stůl přichází, o tom dá nastávající parlament jistě mnoho důkazů, a voličové, jimž zvučn a lákavá hesla voličských schůzí jsou bernou minci, přesvědčí se brzy, že »od chtění ke skutkům cesta daleká«. Kdyby vskutku parla- ment tyto dny konečně zvolený měl ztělesniti jen aspoň část oněch hesel, jež dotýkala s školy, musil by býti skoro výhradně škol- ským parlamentem. Z chaosu bitvy volebn zaznívala všude hesla školská, a nebylo strany a straničky, aby ke škole nebyla zaujala v řeži volební stanoviska: Od nejkrajnějších požadavků, toužicích po naprostém osamostatnění školy, vy- loučení náboženství ze škol, odstranění jakého- koliv dozoru státního, až do nepokrytě reakcio nářských desíderif, vyslovujíeích se pro ujař- mení učitelstva, snížení školské docházky a za- vedení církevní vlády ve škole, co tu bylo od- stínů, na rychlo pro kandidátní řeči sehnaných a málo promyšlených a procilěných školskýeh programů

14 article

Nejsilněji vyráželo z chaosu volebního heslo: volná škola! Vskutku jen heslo ! Ne domyšlené heslo! Lidé, kteří rozumí škole školské organisaci a historii rozvoje školství ná- rodního jako koza bibli, dávali kandidátům ča- sové pensum »volná škola« pro obecné gau- dium, jako se dává při dostihách pro větší in- teresantnost obtížná překážka. A mnozl pán kandidáti absolvovali kurs »snadno a rychlee osvojiti si školskou otázku pomocí brožurek, ba vyšly i příruční, zhuštěné informace pro praktickou potřebu kandidátů již upravené, je- jichž nepopíratelný úspěch vězel jedině v tom, že jich nebylo možno a radno užiti, poněvadž byly ovšem známy i ctěnému panu protikandi- dátu, který si mohl na ně zcela pohodlně zos- novati repliku . . . A kdyby mělo ze všech odpovědí na dotaz o volné škole usuzován býti na nejbližší práci parlamentní, musilo b se očekávati, že nejprvnějším předmětem jed- nání bude naprostá rozluka školy od církve že vůbec škola, namnoze bohužel ubohá Po- pelka, jakýmsi zázrakem stane se v příštím parlamentě milovanou, slavenou princeznou, jejíž přízeň budou se všichni zvolení ucházeti.

škola školský organizace

15 article

Než bitka volební stichla, zbraně se uloží na čas do arsenálů politických stran a mezi nimi bude poodložená i nedomyšlená otázk volné školy, která vykonala při volbách svi povinnost a může odejíti, Byla již tu podobná časová volební hesla. Máme ještě všichni v živé paměti, že neobešla se žádná voličská schůz bez dotazu, co soudí pan kandidát o vojenskýeh vysloužilcích. Pamatujeme se dosud, jak zcela analogicky dle nynějších poměrů jedni radikálně veterány »za bouřlivého potlesku« posilali do staré ve teše, jak zcela opatrní dovedli se řečnickými periodami z věci vykroutiti a jak zdálo se, že nic tak není akutnějšího, jako dillema: veteráni neveteráni. A dnes? Myslím, že jen s úsmněvem tehdejší kandidáti vzpomínají veteránských do- tazů . Jisto je, že kaše musí prochladnouti, al bojíme se, aby nechladla dlouho. Bojíme se, že otázka volné školy byla tuze heslově, nepřipra- veně vržena do veřejnosti a máme obavu, že by ji mohl stihnouti buď osud otázky vete- ránské, anebo, že uvedení otázky revise škol- ních základních zákonů může dopadnouti n neprospěch školy.

16 article

Nechtěli-li pokrokoví politikové předešléh parlamentu podststně hýbati školním zákonem. nebylo toho příčinou vždy malé porozumění pro školu, jako spíše znalost situace, kterou mi kdys velmi vysoký státní funkcionář v resortu škol- ském ve Vídni charakterisoval slovy: hnouti skolským zákonem znamená dát si pod křeslo petardu. Nastane jistě měření sil a můžeme-li jen díleček onoho zájmu o školu, který se jevil ve volební kampani, před- pokládati v parlamentě, musíme očekávati, ž nebude nedostávati se chuti, konečně jednou na- ším ríšským zákonem školským hnouti. Návrh na reformu vyvolá ovšem současně návrh reakční a vice versa. Bude tolik jistoly na straně, která první začne, aby mohlo být doufáno ve vítězství? Je škola tak vžita,ž se nemusíme báti překvapení, které není nikdy vyloučeno? Jisto je, že říšské zákony školské revis nalehavě potřebují. Tři decenia jsou v moderním životě dlouhá epocha a zvláště ve školství, ky- pícím organismu nynější kultury, značí doba 35 let malou věčnost. Nechme zatím theoretiekých snů o heslové volné škole, jež byla béžně po- jímána v chaosu volebním jako desiderium vol- ných myslitelů, ač mělo býti loválně ukazováno i k přechodním fásím, a projednejme aspoň nejdůležitější, nejnalehavější otázky reformní. V první řadě je to otázka nábože- ských cvičení, otázka, kterou jsme ne- dávno prakticky a nikoliv bez úspěchů řešili v rámci dosavadních zákonů říšských při známé akci proti průvodním předpisům k řádu škol- nímu as vyučovacímu. Pravda, základní zákon říšský zakazuje, aby kdokoliv byl k církevním úkonům anebo k účasti na náboženských obřadech nucen.

Vídeň

17 article

Pravda, že § 2. říš. zákona z 25. května 1868 zůstavuje každé církvi nebo společnosti nábo- ženské, by opstřovala i řídila vyučování a cvi- čení v náboženství rozličných vyznavačů víry ve školách obecných a středních a k o bo jímu měla dohled. Ale také pravda, že navzdor této šedé theorií učitel je zase jiným zákonem a ustálenou praxí nucen při nábožen- ských cvičeních dozirati a tedy se jich účast- niti a že rodičové jsou donucováni navzdor všem základním řišským zákonům děti svoje do náboženských evičení posilati. A když si tento stav uvědomíme, nemusíme býti právě pražádnými přivrženci krajního hesla odluky od eírkve, abychom nevycítili, že je tu rozpor, nevyjasněnost, nejistota, protimyslnost, že je tu očividná a stále »otevřená« příčina k roztržce, nedorozumění a oboustranné nespo- kojenosti. Buď anebo! Buď je naše škola kon- fesionální, a pak marně brání se nuceným ná- boženským cvičením pokrokoví učitelé a rodi- čové, anebo je škola simultanní a pak nemá všechno to nucení žádného významu.

18 article

Tento rozpor neproeiťujeme jen u nás v na- šich poměrech theoretického simultanismu. Tak v říši bohahojnosti nebylo možno této nesrov- nalosti se vyhnouti, a samo centrum něme- cké říšské rady uznalo za dobré učiniti rozp- rům přítrž známým tolerančním návrhem pro Německo. A v německém centru nejsou přec lidé protináboženští a proticírkevní. Sem patř i citát dvorního rady dra. Gesmanna, muže naprosto nábožensky a církevně cíticího, který v lednovém zasedání dolnorakouského sněmu, pojednávaje o příslušné, zavržení hodné školsk praxi pravil: »Co se donucování k náboženský evičením týká, netajím se a aniž porušuji úřad- ního tajemství vzhledem k jednání v komisi zemské školní rady a pravím: Neočekávám o jakéhokoliv donucovacího prostředku v oboru náboženském praničeh o.« Jiný rozpor naskytá se ve školní prar vzhledem k § 6. základního zákona říšského o postavení školy k církvi. Velice liberálně s tam slibuje, že »úřadů učitelských na školách dojíti mohou rovnou měrou v ši ch n občané státní, kteří způsobilost svou k tomu prokáží« — ale zase § 48. školní no- velly z r. 1883 je jiného názoru a stanoví, že jen takový učitel může býti správce m, ředitelem školy, který prokáže způsobilost k vyučování náboženskému.

doktor Německo

19 article

Již pouhý § 48. řečené novelly školní vol po revisi. A což když vzpomeneme nešťastných »úlev«, které natropily v našem zkvétajícím školství tolik ostudy, a kterých nám rovněž no- vella přinesla, ač jsou zase v odporu s původ- ním zákonem o obligatní docházce osmileté. vzpomeneme-li novellou způsobeného značného snížení průpravného vzdělání učitelského a j. dojdeme k přesvědčení, že na cestě k ideálu volně školy, je naše první etapa: náv r a k stavu před školní novellou. Nu, to není přece revoluce! To není prvě s nábo- ženstvím! To neznamená rozluku od církví. To znamená návrat k zákonu císařem schválenému. k zákonu, který dával každému, což jeho. Ne- věříme ihned v radikální reformy, ale odstranění novelly je věru to nejmenší, co může dnes uči- telstvo a veřejnost žádati ode všech, kdo volnou. školu činili poradním místem svých kandidátních řečí a svých politiekých programů. Jsou ještě jiné nesrovnalosti. Tak na př. ve vyměření doby služební. V § 56. říš. zák. z 14. května 1869, ustanovuje se, že ve pří- čině práva k pensi, vztahují se k učitelům vůbec všeliké nařízení, týkající se úřadníků s tát- nich, při čemž bude se prý počítati také čas, jejž někdo po vykonané zkoušce způsobilosti učitelské strávil v provisorním postavení na ně- které škole veřejné. A tato theorie praktikuje se tvrdou neúprosnou prazí č tyři ce ti plných

20 article

lot po zkoušco způsobilosti. Snad sluší uvážiti, že úřadníci nastupují definitivu později, snad pro přechodnou dobu, by učitelstvo spokojilos s 35letou dobou služební, ale buď jak bud, rozpor tu je, je tu nesrovnalost a takových ne- srovnalostí mezi krásně míněným zákonem mezi tvrdou praxí, nasbírali bychom hojně. Všechny tyto nekonsekventnosti volají po úpravě pevného, určitého, jasného, jednotného ř á du služebního. Učitelé mají mnoho příčin ža- lovati do vratkosti, elastičnosti a neurčitosti zá- konných regulativů školních. Všechny ty boho- pusté sekatury školské byrokracie, které ješte před nedávnem tak bujely a kleré ještě tu tam se objevují, všechny pramení v neurčitosti a nepřesnosti služebních předpisů, ponecháva- jících úřadům v mnohých případech na vůli jednati s učitelem tvrdě nebo lidsky. Reforma v tom smyslu, že by vydán byl na základě říšských zákonů, na základě 3 5leté zkušenosti a po vyslechnuti přání učitelstva a znalců škol- ství dobrý, určitý služebni rád, tato re- forma není světoborná, není namiřena proti ni- komu a přece její výsledky byly by pro učitel- stvo, pro poměr učitelstva ke škol. úřadům a pro školu samu velmi blahodár ny.

21 article

Ještě jeden akutní požadavek má učitelstvo k tomuto parlamentu. Stabilní úpravu příjmů Tyto dny sešli se ve Vidni zástupeové všech učitelských organisací Předlitavska a dojednali požadavek, na tomto místě již dříve označený. nesoucí se k tomu, aby učitelstvo mohlo zařa- zeno býti do nejnižších 4 tříd státního úřad- nictva. Jedná se o doplněk k 8 55. říš. zák. z 14. května 1869, v němž se praví, že nej- nižší plat pro učitelo má býti vyměřen tak, aby učitel, prost jsa všelikého překážejíeího mu za- městnání vedlejšího, mohl se ze vší sily povo- lání svému oddávati a mohl také rodinu svou dle poměrů místních vyživovati. Organisace uči- telské budou na parlamentu žádati, aby řeče ný S doplněn byl takto: »Za takový nejmenší plat plat považuje se služné státních úřadníků v nej- nižších 4 dietních třídách, kterého tito dle plat- ných rakouských ustanovení požívají.« Podstatný význam má tento požadavek hlavně pro učitelstvo alpských zemí, pro Slovince a učitele v Dal- macii. Pro učitelstvo zemí sudetských, jemuž aspoň poněkud snesitelně jsou příjmy upraveny, ač nedosahují niktorak výše příjmů 4 posledních třid úřadn., byl by vedle částečného zvýšení služného hlavní výtěžek v naprosté změně za- staralého, nevhodného, na náhodě závislého nespravedlivého systému služebního, dle něhož plat víže se k místu, kdežto podle analogie platů úřadnických a dle práva a spravedlnosti měl by se vázati k osobě učitelo vě.

Slovinec Předlitavsko Dal

22 article

Požadavek však nejnalehavější, jemuž bud jak buď těžko bude odolati, je volání po z vý- šení povinného průpravného vzdě- lání učitelského dorostu. Této otázce chceme nyní věnovati na těchto místech ob- zvláštní pozornost, neboť touto otázkou parla- ment hnouti musí, chce-li vůbec obírati se školou. České učitelstvo je v principech sjedno- ceno. Jeho požadavky nejsou upřilišněné a jsou uskutečnítelně. Bohužel, že učitelstvo německé řeší vážnou věc málo ideálně, spokojuje-li se podstatě rozšířením dosavadních ústavů učitel- ských o jeden ročník. Než, o tom jindy více

23 article Sokolský věstník.

Sokolský věstník. V. slet všesokolský v Praze 190 (Pozvání praesidia rady městské ač O. S. rozeslána. — Počet přihlášený ch cvičenců a cvičenek. — Zástupcové ci- ziny. — Stavba cvičiště. — Mezinárodn závody a Č. O. S. — Změny v předsed- nictví odborů. — Šachový turnaj. — Národnídivadlay Praosidium rady král. hlav. města Praby jakož i předsednictvo České obce sokolské, roze- slalo v těchto dnech vynikajícím městům evrop- ským, zejména Paříži, Londýnu, Petrohiradu, Moskvě, Lublani, Záhřebu, Bělehradu, Cetyni, Sofii, Něguši a j. oficiální pozvání ke slavno- stem sokolským v Praze. Možno čekati, že jiz v několika dnech zaznamenáme některé příznivé odpovědi městských representací, které vypravi se letos do Prahy v neobvyklém počtu. Z Černé Hory došel již soukromý dopis, dle něhož činí také v tomto nejvzdálenějším a nejmenším státe slovanském horlivé přípravy ke sletu, a v němž sděluje se, že dostaví se také vyslanci knížete

Praha 190 Č . O . S Paříž Londýn Petrohirad Moskva Lublaň Záhřeb Bělehrad Cetyně Sofie Praha Černá Hora Národnídivadlay Praosidium rada

24 article Nikoly.

Nikoly. Do sletové kanceláre docházejí denně nové přihlášky ke sletu a vracejí se dotazníky, roze- slané před delší dobou sokolským jednotám i žu- pám. Z dotazníků vychází na jevo, že počet 8000 cvičenců, na jaký tech- ni ký odbor zprvu počítal, bude velice překročen, takže evičiště, které pojme 8074 cvičenců, na ten- to počet již nestačí. Také přihláš- ky ženských odborů všeobecn překvapily, neboť místo původ- ních 1000 přihlásilo se již 2478 že ke společným cvičením s kužely, tedy třikráte tolik, jako o posled- ním sle tu. Z ciziny přihlásil se zástupce s kotské h svazu pro télesnou výchovu p. Geurge Crude a ze Španělska známý přítel českého ná- roda p. dr. Benet Barries z Barcelony, který touží zorganisovati po vzoru českého Sokoistva katalonské spolky tělocvičné. Stavba cvičiště na Letné bude již záhy dokončena a magistrátem pražským byl již ustanovena kollaudačni komise na den 31. května 1907. Na cvičišti zavedena byla z naři- zení magistrátu již od 8. května stálá hasičská hlídka o 5 mužích nákladem 15 K denně. K mezinárodním závodům Svazu evrop- ských tělocvičných sdružení, které konány bu- dou v Praze u příležitosti sletu, bylo již ustano- veno zvláštní družstvo z vynikajících borců če- ských. Jscu to Franta Erben z Plzně, Josef Czada z Malé strany, Karel Starý z Po- děbrad, K. Sál z Prahy, Václav Svo- boda z Prahy a Jar. Písačka z Prahy. Na těchto bratřích záložeti bude, zdali Česká obec sokolská uhájí si mezi všemi sdruženými svazy evropskými prvé místo co do výovikua pokroku tělocvičného. Češi zápoliti budou s Francouzi, Švýcary, Belgičany, lucemburský- mi, italskými a maďarskými gymnasty. Zajisté ohromná to soutěž.

doktor Benet Barries Erben Czada Stará Václav Svo Písačka Čech Francouz Švýcar Belgičan Španělsko Barcelona Letná Praha Plzeň kotský h svaz svaz evrop Geurge Crude

25 article

V předsednictvu některých slotových od- borů nastaly vzhlodem k resignaci bra. Hanáčka a Koptíka (následkem ochuravění) některé změ- ny. Na místo nich povoláni byli za předsodu zá- bavního odboru br. K. Schwarz z Dejvica za předsedu hospodářského odboru br. Stan. Ilav lík z Prahy, který jest zároveň předsedou šachového odboru. Šachový turnaj, řidká to podivaná pro Pra- žany i všechny hosty, se již blíží. Prvý ša- chový turnaj uspořádán bude již 9. června na cvičišti, určeném pro V. slet a další následovati budou 16. a 23. června a 1. července. K vystižení zápasu, který odehrává se na zvláště upravené šachovnici, uvádíme: Slepý br. Jan Žižka z Trocnova v čele vojsk: Táborů s velicím hejimanem Ku- nošem z Bělovic a hejtmany Janem Roháčema Zbyňkem z Buchova, Pražanů s velicím heit- manem Janem Hvězdou z Vicemilic (zvaným Bzdinka) a bratrstva Orebského, sesí- lených v Kolíně lidem z okolí Jičína s hejíma- nem Jiříkem Kroměšínem z Březovic v počtu 24—30.000 mužů objevuje se náhle dne 6. ledna 1422 u Nebovid a proniká bez boje do sa- mého středu ubytovacího obvodu vojsk krále Zikmunda. Král ujíždí kvapem k Habrům, kdo dcufá sraziti rozptýlená vojska svoje dohromady.

Hanáček Koptík K Schwarz Dejvica Žižek Bělův Roháč Zbyněk Buchův Hvězda Jiřík Kroměšín Zikmund Habr Ilava Praha Trocnov Tábor Vicemilice Bzdinka Kolín Jičín Březovice Nebovidy Ku

26 article

Zižka nedopřává však nepřátelskému králi od- dechu a rázně stihá, až přiměje jej k útěku ne- zřízenému, ztěžovanému i krutostí zimní nepo- hody a naráží dne 8. ledna u Habrů na oddil Pi- ponův, na nějž žene útokem. Král obávaje se zajetí, dává se s celým vojskem na zběsilý útěk. Leč Žižka s vytrvalostí obdivuhodnou stihá přs- silu vojsk královských tak rázně, že už večerem téhož dne dospívá k řece Sázavě u Německého Brodu, kde houfy uherské v davech valí se přes zamrzlou řeku. Při tom boří se led, mnoho lidu hyne v ledových proudech Sázavy a Žižka celou vozbu královu, na deset kop vozů plných rozlič- ného zloupeného zboží počítanou,, bere v plen. Na noc klade se Žižka s vojskem v ležení. Zatím prchá král dále k Jihlavě a ostavuje v Německém Brodě posádku z lidu většinou německého a pol- ského pod velením vyslance krále polského, p. Záviše Černého z Garbova. Národní divadlo v Praze činí horlivé přípravy k uvítání hostů, kteří u příležitosti sletu příbudou do Prahy. Laskavostí zemského vý- boru za ochotného přispění p. vrchního inženýra Karla Skopce zachováno bude nádherné osvětlení divadla po všechny dny sletu, kromě toho uspořádáno bude v předvečer sletu, v pá- tek, zvláštní slavnostní představení, při němž sehrána budo Smetanova „Libuše“ a před- veden živý obraz, komponovaný akad. malířem a chefem výpravy Národního divadla p. Kurlem Štapíerem. Představení zahájeno bude slav- nostním proslovem spisovatele Fr. S. P ro- cházky.

Žižek Černý Garbův Skopec Smetanův Libuše Štapíer Sázava německý Brod Jihlava Brod Praha Francie národní divadlo

27 article

Ceny sedadel na toto představení sta- noveny takto: Lože v přízemí 24 K, lože v II. pořadí 19 K a 15 K, křesla v přízemí 7 a 6 K. sedadlo v přízemí 5 a 4 K, sedadla I. balkon 5 a 4 K, sedadia II. balkon 5 a 4 K, sedadla I. ga- lerie 3 K. 2.40 K. 2 K, sedadla na II. ga- lerii 1.60 K, 1.20 K, 1.80 K. Záznam na kaž- dou loži činí 1 K, na jednotlivá sodadla v pří- zemí, na obou balkonech a I. galerii 40 h, z- znam na II. galerii za každé sedadlo 20 h. Peníze nutno zaslat předem, aby byla se- dadla najisto reservována až do začátku před- stavení. Objednané vstupenky reservovány bu- dou pouze do 10 hod. dopoledne dne předsta- vení, načež budou dány do pravidelného pro- deje. Na venek posílati možno pouze lístky pře- dem zaplacené s připojením poplatku za reko- mandaci zásilky. Na pouhé přihlášky pokladna neodpovídá. Pouze při při- hláškách na místa již rozebraná nabídne pí- semně pokladna místa jiná. Veškeré d o- pisy stran slavnostniho předsta- vení i zásilky peněz adresovány buďtež na I. denní pokladnu Národ- ního divadla (vchod z Tylova námě- stí, pokladnik Jan Šmejkal). Ka n- elár V. sletu přihlášky nepříjíma.

Šmejkal II Tylův náma K . 2 K

32 article

Denní oznamovatel, na neděli, 26. května. Den od začátku roku 146., do konce roku 220. Východ slunce o 4. hod. 4 min. ráno, západ slunce v 7 hod. 51 min. večer. — Vý- chod měsíce v 6 hod. 24 min. odpol., západ měsíce o 3 hod. 41 min. v noci. Katolíků svátky: Nejsvětější Trojice. Evangelíků : Sv. Trojice. Pravoslavných : Isidora. Na pondělí, 27. května, Den od začátku roku 147., do konce roku 219. Východ slunce o 4. hod. 4 min, ráno, západ slunce v 7 hod. 52 min. večer. — Vý- chod měsíce v 7 hod. 45 m. večer, západ měsíce o 4 hod. 12 min. v noci. Katolíků svátky: Marie Magd. z P. Evangelíků: Luciana. Pravoslavných : Akvilina. Meteorolopická pozorování na rozhledně na Petříuš 325 metrů nad mořem. Dne 24./25. května 1907. 9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp. Tlakoměr. . 732.7 733.9 733.5 Teploměr C. + 20.6 + 238 Vihko. . . 87 skoro jasná sz sz

Isidor Marie Magda Lucianus svatý trojice + 238 Vihko

37 article

Všem kolegům absolventům středních školu soudů v Čechách, na Moravě a ve Slozsku! Dne 2. června 1907 koná se v Praze velmi dů- ležitý přátelský sjezd všech absolventů středních . škol u soudů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Dostavte se všichni bez rozdílu stavul Přihlášky přijímá František Hrdlička, přednosta kanceláří v Praze—II, justiční palác. Výbor.

Hrdlička Čechy Morava Praha Slezsko