Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXV.

2

nža sta s

3

mte

4

vee nr

5

V Praze, v neděli 26. května 1907.

Praha

6

o čDIV V aeái a

7

Číslo 143.

8 article

Na ranní n odpol. H1st přodplácí ne: v Praze v aěininěstrnai a něsje trrt leta . . . . 8 K —h s drejí donšškou nt 1aa . . . : 7 K no ve filialkáchi u něsfe . . . P'eštont nvrt tota . . . . 9 K 60 s dvojí zásilkou

H 1 Praha ao

9 article

na nrěá

10 article

Bart ta . . . . 11 K eo loešní čísle pro Prahu le o 22 stranách.

Bart Praha

11 article Záhadný pentagram.

Záhadný pentagram. Výminečná zdlouhavá procedura vo kební v království haličském, která již týden tvá a ještě asi 14 dnů potrvá — pravá tato nakouská zvláštnost, způsobuje, že stále ještě není obraz příštího zastupitel- stva národů této poloviny říše habs- burské dokončen. Z 516 voleb do dnešk teprv 466 rozhodnuto, tak že ještě 50 vý- sledků volebních z Haliče schází. Jeliko však znalci poměrův tamních odhadují, že z těchto 50 posledních soubojův vyjde ví- tězně asi 36 Polákův a 14 Rusův — dosu zvoleno 49 Poláků a 14 Rusů — možno sobě nicméně již dnes představiti dosti jasně pestrou tu mosaiku národních, sta- vovských a politických stran, z nichž bude příští lidový parlament Cislajtanie složen, jiehž snahy se v něm budou utkávat, křížit. hatit, srážet a odrážet. Počněme ovšem se zastoupením na- šeho národa, jemuž volebním řádem přiřknuto v trojjediných zemích koruny česk 108 poslanců.

Polák Rus Halič Polákův Rusův

12 article

Sedmero stran v něm zápolilo, mez nimiž dvě stavovské: a sice a grární, jež dosáhla 28 mandátů a socialně demo- kratická, jež dobyla 24 mandáty mladočeská, jež ubájila si 22 mandáty staročeská, jež obdržela 5 mandátů strana klerikální 11 mandátů, kon- centrace demokratická 9 mandátů, srana realistů 2 mandáty a 1 divoký. Že by všecky tyto strany české sestou- plly se v jeden klub, není podubno ku pravdě. Oněch 24 poslanců české so ciální demokracie sotva tak učiní. nýbrž, neutvoří-li klub pro sebe, připojí se asi k německým sociálním demokratům, jichž jest 51 vedle 5 polských a 4 vlašských. Tak by měl národ český v příšu poslanecké sněmovně společný klub o 8 poslancích, převahou asi smýšlen spíše konservativního než svo- bodomyslného, dle toho, který z obou živlů má ve straně českých agrárníků dnes vrch. — Němci budou míti proti našim 8 úhrnem 181 poslanců, ale jsou tolikéž roz tříštěny na kolikero různobarvých a různo jdoucíchi stran.

Němec

13 article

Nejsilnější německou stranou bude an tisemitská strana t. zv. křesťan ských socialů, jež vydobyla 67 mandátů (sč počítala na 90); hned po ní největší kořisí ulovili němečtí sociální de- mokraté: 51 poslanců, pak němečt klerikálové 29 poslanců, po nichž teprve přicházejí na řadu němečt hacionálové s 25 poslanc, hěmečtí pokrokáři s 21 poslancem, němečtí agrárníci s 20 poslanci, volní Všeněmci (Wolfiáni) s 15 po- slanci, Schönererovci s 3 poslanci a 1 so ciální politik. Činí úhrnem 232, však bez 51 sociálních demokratů toliko 181 poslance. Avšak z těchto obě nejčelnější strany: kře sansko sociální totiž se svými 67 a kleri- lální se svými 29 poslanci spojí se ve zvláštní »blok« německo konserva tivní o síle 96 poslanců, takže spojený liub »svobodomýslných« Němců ne- čtal by než asi 85 poslanců, rovnajelse počtem téměř společnému klubu českému. Bratři Slovinci mají celkem 23 poslance, avšak rozstoupeni jsou na dvě ne- rovné a příkře soupeřící strany politické v stranu svobodomyslnou, jež těžce si do- byla 5 poslancův a stranu klerikální, jež má 18 mandátů. Chorvaté mají 12 poslanců; Srbové2 Vlaši celkem 18, z nichž 10 klerikál ních, 4 národně svobodomyslní, 4 sociálně demokratičtí. Rumuni mají 6 poslanců, z nichž4 národní, 1 sociální demokrat a 1 divoký. Židé, sionisté 2 poslance.

Němec Chorvat Srba Vlach Rumun

14 article

Zbývá pohled na nedokončené volby haličské. Až do dnešního dne zvole n v království haličském 49 Poláků a sice 11 za stranu lidovou, 10 konser vativců (»stanczyků«), 10 Všepoláků, 6 klerikálů, 5 národních demo- kratů, 5 sociálních demokratův, 1 radikál a 1 divoký. — Malorusů 14. — Zbývá, jak jsme již svrchu dotkli, vykonati ještě 50 voleb, z nichž vyjde pravděpodobně prý asi 36 Polákův a 14 Malorusův, takže všech Poláků bylo by 85 a bez 5 soci- álních demokratův 80, všech Malorusů asi 28. — Tak vystupují markantně, jako vrcholky hor z mlhového závoje obrysy pěti nej silnějších, počtem sobě témě rovných stran příštiho parlamentu, sice: I. Strany antisemitsko- 96 posl. klerikální o síle . . . . II. Německo-liberál ních a nacionálních stran 85 posl o síle . . . . . . III. Internacionálních sociálních de- mokratů o síle . . . . . . 82 posl.

Polák Malorus jítmokrat Německo Všepolák Polákův Malorusův

15 article

IV. Nás Čechův o síle . . . 84 posl V. Polákův o síle . . . . . 80 posl. K posléze uvedeným dvěma nejsilnějším slovanským stranám druží se pak ostatní- Malorusové počtem 28, Slovinci s 23, Jiho- slované se 14 poslanci. Na jedné straně tedy tábor něme cký o síle 181 poslanců (ovšem že rozeklaný v ultramontány a liberaly), na druhé tá- bor slovanský o síle 229, ale pohříchu neblahým sporem polsko - ruským rozrušený a více než 40 klerikály (českými, slovinským a polskými) zatížený. Němci se těší nadějí, že prý Malorusové z aptagonismu protipolského půjdou s nim a tolikéž Vlaši, čímž by pak tábor něme cko-centralistický vzrostl na 223 hlasův, slovanský však poklesl na 221 Ale mezi oba tábory vráží se jako klin blok sociálně demokratický o síle 82 poslancův, z nichž téměř dvě třeti ny jsou rodem Němci a jichž vůdcem zná mým jest nepokrytý německý nacionál Adler. Kam se ti nachýlí, tam bude většina. Kterak s takto složenou sněmovnou bude možno vlásti, neví zajisté posud ani mini sterský předseda bar. Beck, ani kterýkoli státník vůbec.

Čechův Němec Malorus Vlach Adler Beck

16 article

Nalézti výslednici těchto pěti protisil najíti mezi nimi vztahy a zájmy spojivé. které by byly silnější všeho toho, co je proti sobě příčí — slovem: sroubiti z těchto dia- metrálních protiv, z těchto stejně silných soků — trvalou, pevnou většinu vládní, která by povolovala půjčky, daně, rekruty, a schvá- lila vyrovnání s Uhry, jak je Beck s We kerlem smluví, to jest věru dnes záhadou zajímavější než starý mystický pentagram gnostiků a druidů, nazývaný »muří nohoue. Ve středověku lidé domnívali se, že toto tajemné znamení pětiůhelníku ochra ňuje před mocí zlých duchův. Stará pověra odumřela, ale dnes tážou se lidé v Rakou- sku, co bude znamenati tento pětiůhelník příštího parlamentu? Zda chová v sobě tajemnou sílu, jež chrání náro d tohoto soustáti před zloduchy rea kce a přinese chorému našemu veřejnémuži votu konečně vytoužené ozdravění, či zdal z protivy těchto pěti různosměrných stran nepojdou ještě horší poměry a zmatky po savadních, nebude-li nám ještě hůře nezl jest a než bylo? Národové jako vládcové Rakouska stoj před tajemným pentagramem budoucnosti Co soudi předáci národní strany svobodomyslné o výsledeieh voleb a příštich prvních krocích na radé říšské. Člen redakce našeho listu měl v těchte dnech přiležitost rozmlouvati s některými před- ními politiky národní strany svobodomyslné o vý sledcích skončených právě prvních voleb, vyko- naných na základě všeobecnosti hlasovací, dotázati se jich zároveň na jejich mínění o tom jak se utváří poměry mezi parlamentními zá stupci národa českého na radě říšské.

Uhry Rakousko

17 article

Předseda výkonného výboru národní strany svobodomyslné pan dr. Václav Škarda, na něhož prvního obrátili jsme se s touto otázkou, vyjádřil se asi následovně: »Stra naše byla si toho dobře vědoma již při své úsilovné akci o zavedení všeobecného práva hla- sovacího, že neudrží svůj dosavadní počet man dátů. Přes to však, vědoma si jsouc daleko sáhlé důležitosti této reformy, odhodlala s k obětem a zároveň usilovala o koncentrae všech stran, stojících na společném programu národním. Když se však při vší ochotě, s jakou vycházela ostatním stranám vatřic, nepodařilo společného postupu dociliti, není divu, že spo- lečná myšlenka národní při hlavní volbě utrpěla a že tato hlavní zkouška dopadla na újmu ná rodních stran Je sice pravda: okolnost, že ná- rodní strana svobodomyslná se opozdila s voleb nimi přípravami, měla částečný vliv na nepříznivý výsledek prvních voleb, ale více ještě zavini ten moment, že ne všichni naši sto penci byli dosa orozíraví a ne všichni rozvinuli takö vou sílu agitační, jakou mohli vyvinouti.

doktor Škarda národní strana

18 article

Tuto poslední úvahu zvláště potvrzuje silný úspěch, docílený při užšíc volbách. Sluší sice litovati, že delegace česká ve Vídni nebude se v příští kampani pa lamentní opírati o jednotnou, počelnou stranu svobodomyslnou, avšak straně samotné půjdo to jen k duhu, protože zodpovědnos za vedení české politiky a těžká z o- povědnost za každý možný nezd a ve Vidni nebude na ni nadále moo býti skládána. Moje mínění ostatně dnee je stejné jako před rokem: je v zájmu české věci, aby všichni čeští poslanci spojili se na radě říšské v jeden společný klub, který by v otázkách jim všem společnýc jednotně postupoval. Vytýkalo-li se s jedné strany, že reorgani sace, usnesená na valném sjezdě březnovém, s nepotkala s úspěchem, sluší ukázati na to, že právě nával předvolebních příprav to byl, co nedopustilo, by reorga- nisace tak slibně zahájená byla v celé zemi zdárně provedena.

Vídeň

19 article

Nyní se v práci v tom směru bude pokra- čovati, a strana naše, jež zejména v užších vol- bách dokázala značnou svoji počelnou sílu, pro- vedla přehlídku svých řad a doplnila je novými silami, bude usilovati nyní především soustavnou vnitřní práci politi- ckou. V té příčině shledalo vedení strany. že po celém království hlásí se mladi pracovnící, kteří jsou ochotní v organisaci strany vstoupiti a účinně v ní pracovati. Byl by na omylu, kdo by se domníval, že v našich vedou- cích kruzích je po volbách mysl pokleslá: na- opak všude se jeví chuť k práci a odhodlánl ke zvýšené činnosti. Akční výbor zvolil právě v těchto dnech a v činnost uvede svůj orga- nisační odbor, který se práce uchopil, jeho činnost brzy bude veřejně patrna.« V podobném smyslu vyjádřil se také býv. předseda českého klubu poslaneckého ve Vídni posl. dr. Karel Kramář, jenž svoje dojmy o právě skončené kampani volební sdělil nám asi takto: »Mluviti přílis o příčinách pře kvapujících výsledků 14. května by bylo zby- tečno. Celá věc zaslouží podrobn analysy, veliké otevřenosti, a při- znání se k chybám. K chybám — ni- koliv ovšem proto, abychom si navzájem vyči- tali, co kdo zavinil, nýbrž abychom pro bu- doueno věděli, co dělati. Neboť že se naše strana musí s celou energií pustit do práce, nechce-li hřešit na náhodu, to je po užšleh volbách jasnější, než to bylo mnohým po 14 květnu. Na každý způsob měli pravdu ti, kdož po Jobových zprávách z volebního bojiště ne- ztráceli hlavu a tvrdili, že není třeba pomýšlet na likvidaci, nýbrž na nejenergičtější činnost novou.

doktor Kramář Jobův Vídeň

20 article

Ale mezi příčinami té zvláštní nálady če ského voličstva, z níž vzrostl 14. květen, s neuvedlo jedno, nač by zejména ve Vídni ne- měli zapomínati. To, co nejvíce rozmnožilo hlasy socialistteké a radikální, a co zavinil liknavost se strany tříd měšťáckých, byla do velké míry politika vídeňských vlád které se dosud nedovedly odhodlati k tomu, aby cílevědomou, opravdově velko politíkou vzali v českém národ půdu nespokojenosti z příčin ná- rodnostních v tom vědomí, že je sociál- ních příčin k nespokojenosti tak dost, že m stát co dělati, uby v této přičině ubránil se tomu, by parlament nebyl jenom shromážděním elememtů tak ne spokojených, že by vůbec nebyl naděje na néjakou normální je h činnost.

Vídeň

21 article

Toho také nesmí zapomínati česká politik pro budouenost a nesmí ani pro minutu zapo- menout, že nebudou poměry zejmena v širsích vrstvách u nás lepší, dokud si české poselstvo na vládě nevymůže aspoň loyální plněn zákonů o rovnoprávnosti národo. Na naši otázku, jak si posl. dr. K ramá představuje postup české delegace v novém parlamentě, sdělil nám v jádře toto: »Podaří- se spojiti všecky české poslance nesocia li- stické v jeden společný klub aneb jiný po- dobný útvar, v němž by všichni společně roko- vali a rozhodovali o všech věcech, týkajícíchse poměru českého poselstva k vládě — ze s po- lečných porad a usnesení by ovšem musily býu vyňaty záležitosti, které každý klub podle své povahy nechá si k vlastnímu rozhodování (otázky hospodářské a j., vstoupí-li do společného klubu také poslanci klerikální a pokrokovl, rozumís V drobném prodejí: na S ranní číslo o sobě . odpolední . . . . . . . za 2h Ve filialkách na venkovš: ranní číslo. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . 4h Inserát v platí se hotově napřel Předplacení a inserty přijímá zdmini- strace v Marianské ulici č.3. Tam nschánejí se tél redakee tskárna a ezpodics „Národnich Listá“ Bukopiay so novracsji

Národnich Bukopiay

22 article

samo sebou, také otázky moderního liberalismu) — pak není nejmenší pochyby, že při rozhára- nosti, která v budoucím parlamentě bude, český klub se svými 84 poslanci mohl by hráti úlohu tak důležitou a vážnou, že by nemusilo být obav o budoucí utváření se věcí politických na radě říšaké a dojista hyše také v Čechách do- vedlo pcenití, enamená spole č ný postup na radě říšské pro český národ tak by všecko to, co v duši českého lidu vy- rostlo po 14. květnu ve smyslu více negativním, doplněno bylo uspokojením nad výsledky české politiky ve smyslu positivním a pak mohlo by se bez bázně hleděti příštím volbám vstříc. Kdo rozumí náladě českého lidu,« tak asi končil dr. Kramář svůj výklad, »ten mi přizná. že jedině taková společná politika odpovlá tomu, co časký národ po 14. květnu chce jak alespoň já poměry znám, zdá se mi, že k této společné politice není potřebí nic víc, než naprostá loyálnost, otevřenost a opravdová poctivá vůle, slou žit prospěchu národní věci. Doufejme, že trpké poučení, kterého se dostalo všem českým stranám, a nejenom mladočeské, 14. květnem, doplní všecko to, co by na oné loyálnosti a poctivé vůli ještě scházelo.« Poslanec města Král. Vinohradů dr. Josef

Kramář Král doktor Josef Čechy rozumět nálada český lid

23 article

Herold, jehož jsme se dotazovali po míněnío celkovém výsledku voleb, předeslal, že jej tento výsledek nijak nepřekvapil. Odpovídal celkem přibližnému rozpočtu, který si rozvrhl svého času, když se zasazoval o t. zv. koncentraci pro řišské volby. „Kdyby se byla tenkrát koncen- trace zdařila, byl by býval poměr jednotlivých stran téměř totožný, a jen potud snad lepší, poku roztříštěnost sama pomohla k většímu vítězství sociální demokracie, než jsme čekali. Nesouhlasím s názorem, že by výsledek voleb musil znamenati nějaké poško- zení zájmů národních. Naopak: bylo zapo- třebi silného otřesu měšťáckých kru- hů, které přes všechny výzvy nechtěly dobře pochopili význam voleb a zůstávaly jednak v ne- činnosti, jednuk různými stavovskými a mistní- mi kandidaturami stěžovaly naší posici. Za těch okolností musila ovšem dobře disciplinovaná a výborné organisovana strana sociálně-demokra- tická dobýti rekordu. Již při užších volbách však bylo patrno, že dosavadní netečnost našich mě- šťáckých kruhů namnoze se zburcovala, ačkoli účast nebyla ještě taková, jaká mohlaa měla být. Pro všechny ostatní strany — vy- noc lem. a agrární — byl volební boj stížen nedostatkem silné válečné paroly a nad to ještě vzájemným potíráním působeno vzájemné seslabováni.

24 article

Výsledek však ještě jedno dokazuje: že stavovské třídění napříště naprosto musí vymi- zoti z volebních zápasů. Neboť stav o vs ké kandidatury měly poměrně nej- slabší úspěchy. Ani výsledek voleb n venkově neodporuje tomuto poznatku. Ten počet mandátů, jakého tam dobyla strana agrární, byla by jí koncontrace jistě beze všeho při- znala. Obraz, jaký poskytl výsledek voleb, poučuje logicky, že za vlády všeobecného práva hlaso- vacího, stavovská politika bude nemožná, čím dál tím míň úspěšná. Toto poznání ovšem ne- vylučuje, aby jednotlivé strany dle svých progra- mův a v jejich mezích hájily hospodářské zájmy jednotlivých tříd, avšak je jisto, že již při pří- štích volbách zvítězí zase idea politic ká. a příští volby konati se budou z hesly politický mil Již proto je nutno, aby čeští poslanci utvo-

25 article FEUILLETON.

FEUILLETON. V Praze, 25. května. 5— (Kronika.) Kancelář nového di- vadla na Vinohradech má se čile k světu. Před- plalné už je vypsáno. Co nevidět mezi stálými vyhláškami na pražském nároží objeví se nová cedule! Na podzim v Městském divadle chtěji zhájit hry. A nejen činohru, jak jsme dou- hli! Teké opera bude a operetal Správa divadla už vyložila, proč se jí ne- chce do samotné činohry. — Do roka je v divadle 450 představení Kterak vyplnit řadu jen činoherně? V Paříži v Berlíně, ve Vídni to jde. Tam, chytne li hra, dožije se večerů třeba několika set. U nás, po čtvrté opáčce, žádá se už novinka. Kde se dobra »novinek« ? . .. Vývody správy zněly dost přesvědčivě. M lionová místa mají, pravda, své poměry. Však nenl-li Praha místo — půlmilionové? A jestl v Pařiži dávají povedené kusy třeba sto a pěl- setkrát, což jsme nezažili zas u nás, že se dala věe opakoval třicet, padesát a stokrát ? Nejsoe to tské — čísla? Jiný důvodl — Velká Praha má dnes pět divadel čino bernich, za krátko přibudou ještě dvě! Vino- hradské bylo by o smě! ..

Praha nový di Paříž Berlín Vídeň

26 article

Dud si! Proč ne třeba osmé? Což nemá Pitiž přes čtyřicet divadel? A bude-li příště test malých činoher na pražském předměsti, proč by vinohradské divadlo nemělo znamena velkou činohra pro celou Prahu? A proč by nemělo počít s průměrem 20—50 opáček — Produkce je chuda, novinek málo !A polom něeo mějte na mysli! Přišti Městské nehodlá pěstovat žádný — literární brak ! . . Tuze pěkné slovo! Zvučné a pyšné !A lrdost tak sluší Španělovi! Než, co je vlastně literární brak? Věc de- fnice. Seribe, Sardou, Dumas, Labiche, Paille- ron ele. kdysi vládli světovému repertoáru, jejich hry v Paříži a jinde docilovaly sta opáček. Byl to snad literární brak? »Majitel hutí«, pravda, neimponoval tuze literární kritice. Za to jej obe hráli na tisíekrát v Paříži a nesčíslněkrát všude jinde. A dosud ledakde melou velikomyslného pana Derblaye a pořád s úspěchem. Na diva- dlech nejprvnějších, herci nejvíce slavení s drali o role manželů Derblavových a kde jen to šlo, kladli si páně Ohnetovu komedii úsilovné za podmínku pohostinských her. »Majitel hutíe blížil se s úspěchem až povážlivě pověstnému — »Mlynáři a dítěti«. »Tedy« rozhodně — brak. »Fédora«, »Myška«, »Theodora«, » Madame Sans Gěne a j. p. u nási jinde dosáhly nadprůměrný počet provedení. Měli snad páni autoři prol přičinu, za své hry a divadla za svůj úspěch se stydět? Cesta kolem světa, Carův kurýr.

Španěl jítfnice Sardou Dumas Labiche Paille Derblay Ohnetův Mlynář Ted Myška Theodor Sans Gěne Carův Praha Paříž Derblavový

27 article

Tragedie člověka a nevím které druhé ješte sloupy repertoáru působily také dekoracemi to snad konečně neplatí ! Pak je to všechno jen cizé zboží, samý dovoz! Povězte však, n přiklad, je snad »Strakonický dudák« — lite- rární brak? A nedožil se »Dudák« v Národním divadle v krátké době svého málem s téh představení? Anebo Jiříkovo vidění ? Anebo, abychom pomlčeli o nejposlednějších zkušenostech z Národního, patří snad do kategorie řekněme i mnohonásobně opakovaný — Jan Výrava ? .. Marné řeči! Už rozhodnuto. Samostatné činohra na Vinohradech nebude. Příčiny, jak vidět, nejsou bez námitek. Hlavní příči n proč bude, jak bude, ovšem uvedena ne byla. Podnikatelstvo divadla prostě svoji operu a operetu míti chce. A podnikatelstvo je pá- nem svého osudu. Proti důvodu tak pádnému nelze nic dále namilati I s nehodou a neštěstím se časem smířis Proč by rozhodnutí na Vinohradech nemělo mit pro poměry divadla také svoji dobro stránku? Nebude samostatná činohra, dobře. Kdo však ví? Třeba celkový ráz divadla bude za to tím spíše náš, více český! Rozdělí se úkol tvorba dvojí, slovná i hudebná ! Domác produkce činoherní sama snad by nestačila vy- plnít 450 večerů! Obě dohromady, činoherní hudební třeba na úkol — stačí! Zuřivý odpor.

Dudák Jiříkův Výrava národní divadlo

28 article

— Odmítat cizo u tvorbu ? Hrůza ! St novisko neumělecké, protivývojové ! Chceme vzhůru, k ideálům! Ty jsou všeli dské Třeba rozhledu po světovém umění, třeb v zorů! Znalost cizí produkce je n ez bytna!. .. — Zcela správně! Třeba světového roz hledu, třeba vzorů, třeba znalosti idejí, forem třeba vlivů a podnětů svělových! A vůbec vý- chovy ducha a vkusu třeba našemu umění, naš literatuře! Nezbytně třeba toho všeho našim literátům, našim umělcům! Leč ne třeba cizích vzorů našemu o becenstv u l.. — Netřeba? . .. Má snad obecenstvo zůstat kulturně — opozděno? ... A s ním se opozdit i všechen kulturní celek? — Neopozdí se, ani obecenstvo, ani celek Kultura je organické dílo, panujetu dělba práce, dělba úkolů, dělba potřeb Co potřebuje znát literát a umělec, nepotře buje znát obecenstvol — Má snad obecenstvo zůstat mi m účast na světovém vývoji? — Nezůstane! Zúčastní se světového vý voje prostředkem svého domácí ho Jedině přirozený protože organický postup A proto jedině účelný! Vlastním vývo- jem! Cizí produkce však vlastnímu vývoj překáží, přímo jej poškozuje, zabírá mu pod- mínky existence: vzduch, místo, čas! Pryč s cizí produkcí! — Neslýcháno! Heslo odporuje obecně uznaným zásadáml — Odporuje leda přijatému obecně — před sudku! — Což se naši nejlepší lidé nevychovalin cizích vzorech? A co platí o nejlepších lidech nemá snad platit o celku ? . .. — Nemá, protože platit — nemůže. Vý- chova obecenstva! Výchova lidu! Výchova ve- řejného vkusu! Tuze moderní, tuze oblíbeni hesla! Nieméně docela — falešná ! Nep l at pro celek, co platí pro jedince. Vynikající muž je jedinec, obecenstvo je dav. Dvě byl sti různých duševních schopností a — p třeb.

Hrůza Netřeba Nepa

29 article

— Zkušenost odporuje! Máme přiklady Zvedl se vkus obecenstva prostředkem zářivýeh vzorů cizí produkce! — Holé zdání! Dobromyslný sebeklam Naopak, zkušenost mluví proti cizím vzorům Po světovém repertoáru volalo se od počátku českého divadla. Sto let byly mu cizí vzor vůdčím heslem. Po všecku dobu, co hrajeme po česku, překládáno a provozováno co byl kde nejlepšího v cizině. A vkus obecenstva Zůstával svůj, vždy tam, kde byl, vždy hotov. v zápětí nejlepšího vzoru vrátit se k nejhorš banálnostil — Což v Národním, z nejnovější doby Jindy plněny tu domy pomocí všelijakých dráždi- del, pomocí lehkého zboží, všelikých operet.

30 article

Excelsiorů! A dnes? Není-li známo, že opa kován Goethův Faust, Hamlet, díla slovná hudební nejvážnějšího slohu při plných domech A to že není doklad zdařilé výchovy, skutečno povzneseného vkusu — Není! S výchovou vkusu obecenstv má se věc jako se známou methodou výživy mládeže. Aby Honziček zvykl sílivé stravě, po- mazali mu chleba povidly, dali do těsta mandl a rozinky. Honzíček vytahá mandle a rozinky olízne povidla a krajíc sílivé stravy — nech ležet. Proveďte si jen pokus! Postavte nějaký cirkus, zařídte nejbanálnější podívanou, přijdt s novým Excelsiorem, s nejhoršími dráždidly. a totéž obecenstvo, které včera z dán livě se dalo unášet hlubokomyslnostm Fausta nebo Hamleta, pohrne se v da- vech, bude tleskat skotačinám clownů a bude se rozčilovat nejzbrklejšími zápletkami Nebylo včera unášeno velebou vašich hlu- bokomyslnosti, jak si lichotíte, nýbrž jen — vytahovalo mandle a rozinky svého vkusu z vašeho — těsta ! Najde se jich z pravidl v každém těstě . .. — Hromadná bytost že by byla neschopn vývoje? — Proč neschopna ? Každou bytost živoue možno vzdělávat a vychovávat. Ale každou svým způsobem. Jinak jedince, jinak — obecenstvo. A chcete-li něco vědět : prostá zi

Excelsior Goethův Faust Hamlet Faust

31 article

votná pravda jednoduchá a přístupná, při- oděna rouchem působivé divadeln í hry má pro výchovu obecenstva daleko vět š význam, nežli vnucovaná mu pány »vychova- teli« veřejného vkusu veledíla světové literatury l Nemůže mít valného úspěchu »výchova«, kde vychovatel má více na mysli sebe, než svého — chovance. A závěr Vůdčí zásada rozvoje! Umělec a obecen- stvo jsou organicky na sebe poukázáni, musí spolu pracovat a to z vlastních podmínek — na vlastní tvorbě. Zatím diskuse — do modra! Na Vino hradech budou teď jiné starosti ! Už se vybírá schází personál, pomalu začnou zkoušky, dnes na činohru, zejtra na operu, bude se zábav střídat, jednou úspěch tu, jednou tam, starostí vždycky dost! Kdož by si hlavu lámal otázkami — vývoje Správa doufá, že tak spojenými silami vy- hoví potřebě obecenstva a sparalysuje nátlak — konkurence. — První povinnost: dostat obecenstvo do domul . .. Není pochyby, střídavost zábavy snadněji zajisti aparát smišený! Slovo i hudba! Arci s jedinou podmínkou: stejná výška úrovně! A tu je háček! Dobrá opera je ne- poměrně dražší aparát, nežli dobrá činohra. Dobrá opera, pravda, více »táhne«. Zdali však právě v tomtéž poměru, oč dobrá opera více — stojí, je druhá otázka. Dobrá činohra má po- měrnou svou lácí zajištěnu existenci téměř z všech okolností. O dobré opeře nelze to ni- kterak tvrdit. Dobré opery, jak víte, udržují se z pravidla pomocí — subvenci. »Malá opera« laciná už na našem předměstí byla. Neudržela se. Nestála bezpochyby na výši požadavků. Bu- de-li možno udržeti malou operu dobrou bude třeba teprve dokázati. Podnikatelstvo městského divadla hodlá po- kusiti se o důkaz. Což zbývá, než přáti mu štěstí ? Kdo chce kam, pomozme mu taml