Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

26. května 1907. Císlo 143

4 article

rli jednctný klub ve Vídni. Na ton čas sociálí demokraté čeští dle své organisace nemohou býti jeho členy. Avšak jsem přesvědčen, že silný český klub v otázkách národnostních bude na tyto české sociální demokraty míti dosti vlivu, a že i tato strana k zachování své exi- stence bude musit býti víc a víc národní a če- skou. Myšlonka jednotného klubu byla již zá- kladní myšlenkou koncentrace, obmýšlené svého času Národní Radou. Tato myšlenka i v tuhých volebních zápasech zůstala tak silná, že p ř í m proti ní nikdo nevystoupil. Mám tu- díž naději, že bude uskutečněna; bude vyžado- vati mnoho osobních obětí, avšak nechci pochy- bovati, že jednotlivci i strany tyto oběti přinesou. Žádná z českých stran není tak početná aby zřízení jednotného klubu pro ni znamenalo podropení a majorisování. Jokmile »de je talo záruka, může na tuto myšlenku každ z českých stran přistoupiti. Jedíný před- poklad pro zdar jest opravdov vůle vystupovati svorně v otáz- kách celonárodních a utvoříti se- mknutý český blok, který v nynějším no- vém parlamentě může se i dnes státi silným mocným faktorem ku provádění opravdové posi- tivní politiky.

Vídeň

5 article

Zástupce městské skupiny mladoboleslavské prof. dr. Jaromir Čelakovský v laskavé rozmluvě s námi projevil mínění, že všeobecná roztříšta nost zavládla při volbách, nedává ještě ani dne možnost k jasným výhledům do budoučnosti Pro poslance národní strany svobodomyslne kteři stojí na stanovisku zájmů všonárodních jest ovšem dáno samo sebou, že se budou při čiňovati o společný český klub na radě říšské Rozhodují tu tytéž zásady, které vedly před vol- bami k jednání o t. zv. koncentraci. „Mezi po- slanci nesocialistickými, s nimiž jedině lze při tem počítati, jsou ovšem také ještě veliké roz- díly, a bude těžko udržeti je pohromadě, tím spíše, že v příští říšské radě budou siině zastou- peny i jinonárodní tytéž barvy (agrárníci, kleri- kálově), k nimž čeští poslanci barev obdobných budou inklinovati. Ale přes to doufáme, že se podaři společný útvar, podobný onomu, jaký- povstal na říšské radě v roce 1879, kde ve spo- lečném českém klubu seskupili se velkostatkáři, Staročeši i Mladočeši.

profesor doktor Jaromir Čelakovský

6 article

Převahu budou zde míti ovšem na každý způsob elementy silně konservativní (klerikálové a agrárníci), ale přes to při záležitostech společ- ného zájmu národního bude zde jistě vždy možno docíliti shody. Při záležitostech zájmů hospodářských a kulturních bude samozřejmě vyhraženo každé straně či skupině rozhodování samostatné, třebaže možno připustiti po případě rekování společné. Klerikálové dosud ve spole- čném klubu nebyli zastoupeni, jak se zachovají nyní oni i agrárníci, nelze předpovídati, ale jiste se tato otázka bude co nejdříve vyřizovati. Vláda Beckova přirozeně bude hleděti se opírati o strany, které budou ochotny ji podpo- revati, jak o tom nedávno celkem velmi sympa- ticky a i pro nás přijatelně vyložil ministr finan- cí Korytowski, jehož nazírání na př. na ře- šení otázek národnostních jest velmi objektivní Vláda ovšem ve své opatrnosti nestačí zdůrazňo- vati, že si ponechává volnou ruku, a také poselstvo národní strany svobodomyslné ne- vidi žádné příčiny, pročby si v do- savadní nevyjasněnosti poměr tuto politiku volné ruky také ne- vyhradilo.

Beckův

7 article

Politické zprávy domácí. Volby ve Slezsku. Český agrárnik: 1. Baron Rols ber g Karel, Opava 11. Čeští socialisté: 1. Cing r Petr, Radvanice 6. 2. Pospíšil Vincene, Frýdek 12. Polský klerikál: 1. P. Londzi n Josef, Strumen 14. Polšti socialisté: 1. Kunicki Richard, dr., Těšin 13. 2. Reger Tadyáš, Frýštát 15. Německý lidoven: 1. Oberleithne r Jindř., dr., Frývaldovz Němečtí pokrokovci: 1. Demel Leonard, dr., Téšín 4. 2. Günther Otto, Bilsko5. Němečtí agrárnici: 1. Kaiser August, Javornik 7. 2. S chil der Adolf, Vrbno 9. 3. Herzmansk y Richard, Odry 10, Volný Všeněmec: 1. Somme r Rudolf, dr., Opava 1. Němečti socialisté: 1. Eldersch Matěj, Bruntál 3.

Baron Karel Petr Pospíšil Frýdek Josef Strumen Richard doktor Reger Tadyáš Demel Leonard Téšín Günther Otta Kaiser August Javornik Somme Rudolf Slezsko Opava Radvanice Jindřichův Bilsko Vrbno Odra Bruntál Eldersch Matěj der Adolf

8 article 2. T u pp y Josef, Cukmantl 8.

2. T u pp y Josef, Cukmantl 8. Volby v Dukovině. Ukrajinšti Rusové: 1. Semaka Ilja, adjunkt, Kocmaň 5. 2. Spenu! Nikolaj, ředitel, Seret 6. 3. Lukasievič Ant., tajemník, Zastavna 4. Pihuljak Jerofej, prof., Stanovce 8. 5. Vasilko Nikolaj, ryt., Putilov9. Rumuni národní: 1. Isopescul- Grecu! Konstantin, d Bojany 11. 2. Bar. Hormuzaki Alex., dr., Sučava 12 3. Simionovic i Teofil, Radovce 13. 4. Onciu! Aurel, ryt. dr., Solka 14. Rumunský socialista: 1. Grigorovic i Jiři, Černovce 2. Rumun divoký: 1. Hrabě Belleg ar de Fr., Dorna Vatra10 Německý pokrokovec: 1. S ked! Artur, dr. prof., Radovce 3. Německý agrárnik: 1. Keschmann Antonin, Gurahumora 4. Sionista: 1. Straucher Benno, dr., advokát, Čer novce 1. Volby v Dol. Rakousích. Německý lidovec: 1. Weidenhofer Em. dr., Kremiže 36. Němečti pokrokovci 1. Kuranda Kamil, dv. rada, Vídeň1. 2. Bar. Hock Pavel, dv. rada, Vídeň 17. Křesfanští sociálové: 1. Baechlé Jos. dr., Vídeň 2. 2. Bielohlawek Herman, Vídeň 3. 3. L ue ge r Karel dr., Víden 4. 4. Silberer Viktor, Vídeň6. 5. Prochazka Julius, Vídeň 77. 6. Steiner Leopold, Vídeň 8. 7. Schmid Jindřich, Vídeň 9. 8. Rienösz! Frant., Vídeň 10. 9. Sturm Josef, Vídeň 11 10. Anderle Adolí, Videň 12. 11. Pattai Robert dr., Vídeň 13. 12. Axmann Julius, Vídeň 14. 13. Geszmann Albert dr., Vídeň 15. 14. Heilinger Alois dr., Vídeň 16. 15. Weiskirchne r Richard dr., Vídeň 18 16. Lueger Karel dr., Vídeň 23. 17. Kunschak Leopold, Vídeň 28 18. Princ Liechtenstein Alois, Vídeň 29. 19. Tomola Ludvík, Vídeň 30.

Josef Rus Ilja Kocmaň Spena Nikolaj Seret Lukasievič profesor Vasilko Rumun Konstantin Alex doktor Simionův Teofil Radovec Oncia Aurel Solka Grigorův Jiř Dorn Artur Straucher Benno Kuranda Hock Pavel Bielohlawek Herman Karel Prochazka Julius Steiner Schmid Rienösz František Anderle Videň Robert doktor Axmann Julius Albert doktor Alois doktor Richard Lueger Karel doktor Liechtenstein T u Zastavna Francie Gurahumor Dolo Rakousy Vídeň Baechlý Jos d Bojana 11 . 2 SF Antonina Silberer Viktor Sturm Josef Kunschak Leopold Tomola Ludvík Sučava 12 3 Černovec 2 Kremiže 36 Víden 4

9 article

20. Kuhn Václav, Vídeň 31. 21. Geszmann Albert dr., Mistelbach 38. 22. Zeiner Arnošt, Baaden 39. 23. Schmid Alfred, Sv, Hypolit 41. 24. P. Seheiche r Jos. dr., Tulln 44 25. Wohlmever Jan, Hainfeld 45. 26. Grimm z Preinsbachu Josef, Am- stetten 46. 27. S tö ck le r Josef, Sv. Peter in d. Au 47 28. Bauchinger Matouš, Gaming 48. 29. Jukel Karel, Vídeň. Nuvé Město 49. 30. Gruber Rudolf, Neukirchen 50. 31. Kemetter Augustin, Mödling 51. 32. Huber Jakub, Schwechat 52. e 33. Mayer Jan, Korneuburg 53. 34. Withalm Ignác, Mistelbach 54. 35. Wille Josef, Čistějov 55. 36. Eisenhut Josef, Haugsdorf 56. 37. Kühschelm Jesef, Oberhollabrunn 57 38. Zach Adrián, Rohy 58 39. Miklas Vilém, Gíöhl 59. 40. Fisselthaler Karel, Bejdov n. D. 6o 41. Höher Alois, Vitoraz 61. 42. Jedek Frant., Spitz 62. 43. Lechner Alois, Melk 63. 44. Lis t Karel, Křemže 64. Sociální politik: 1. Ofner Julius dr., Vídeň5. Němečti zocialisté: 1. Reumann Jakub, Vídeň 19. 2. Adler Viktor dr., Vídeň 20. 3. Widholz Vavřinec, Vídeň 21. 4. Wutschel Ludvík, Vídeň 22. 5. Skaret Ferdinand, Vídeň 24. 6. Forstner August, Vídeň 25. 7. Schuhmeier Frant., Vídeň 26. 8. Davi d Antonín, Vídeň 27. 9. Ellenbogen Vilém dr., Vídeň 32. 10. Seitz Karel, Vídeň 33. 11. Smitka Jan, Ebreichsdorf 34. 12. Tomschik Josef, Liesing 35. 13. Hackenberg Theodor, Světlá 37. 14. Pernerstorfer Engelbert, Vídeň. Nov Město 40. 15. Renner Karel, dr., Neunkirchen 42. 16. Bretschnei der Ludvík, Lilienfeld 43 Volby v Horních Bakousích. Němrečti lidovci:

Kuhn Albert doktor Zeiner Schmid P Seheich Jos doktor Grimm Josef svazek . Petra in d . Au 47 28 Matouš Karel Gruber Rudolf Neukirchen Kemetter Augustin Huber Jakub Mayer Jan Ignác Zach Adrián Roh Miklas Gíöhl Bejdov Alois František Spitz Lechner Lisa t Ofner Julius Adler Viktor Schuhmeier Vilém Seitz Smitka Ebreichsdorf Pernerstorfer Engelbert Renner Vídeň Baaden Tulln Nuvá město 49 Mödling Schwechat Korneuburg Čistějov Haugsdorf Oberhollabrunn Vitoraz Melk Křemže Lilienfeld Horní Bakouse Wohlmever Jan Hainfeld 45 Will Josef Kühschelm Jesef SF Jakub Widholz Vavřinec Wutschel Ludvík Skaret Ferdinand Forstner August Bretschnei der Ludvík Mistelbach 38 Gaming 48 Mistelbach 54 d Antonín Liesing 35 Hackenberg Theodor Neunkirchen 42

10 article

1. Erb Leopold, Štýr4. 2. Win te r Jan, Urfahir 6. Němečlí klerikálové: 1. Zaunegger Josef, Wels 5. 2. P. Schachinger Jiři, Wildshut 7. 3. P. Lang Josef, Matlighofen 8. 4. Doblhofer Josef, Obernberg 9. 5. Eisterer Jan, Engelszell 10. 6. Ebenhoch Alfred, dr., Lembach 11. 7. Sehachinger Karel, Waizenkirchen 12 8. P. Fuchs Frant., Ottensheim 13. 9. Blöch! Frant., Cáhnov 14. 10. P. Schlegel Josef, Grein 15. 11. Kreilmeier Jan, Enže 16. 12. W al dl Josef, Štýr 17. 13. Baumgartner Jiři, Windischgersten 18. 14. Grafinge r Frant., Gmunden 19. 15. Pichler Jindřich, Mondsee 20. 16. P. Baumgartner Celestin, Schwanen stadt 21. 17. Wei s s Josef, Wels 22, Sociální demokralé: 1. Spielmann Julius, Linec 1. 2. Gruber Josef, Linec 2. 3. W ei g u n y Antonín, Linec 3. V Praze, 25. května. (Výsledky vo- leb.) Dosud je známo 466 nově zvolených poslanců. V Haliči nutno zvoliti ještě 50 p slanců. Ze zvolených jest: Čechů 108 a sice svobodomyslných národních 27, státoprávních 9, agrárníků 28. klerikálů 17, realisté 2, socialistů 24. divoký 1. Poláků 49 a sice konservativných 10. klerikálných 6, Všepoláků 10, demokratů 5. lidovců 11, radikál 1, socialistů 5 a divoký 1 Rusů 14 a sice Starorus 1, Ukrajinců 12 radikál 1. Slovinc ů 23 a sice liberálných 5, kle- rikálných 18. Chorvatů 12 a sice národních 10 z čísté strany práva 2. Srbově 2. Němců 232 a sice lidovců 25, pokro- kovců 21, volných Všeněmců 15, schönererovei 3, agrárníků 20, křesťanských sociálů 67, so- ciální politik 1, socialistů 50, volný socialista 1. klerikálů 29. Vlachů 18 a sice Iiberální 4, kleriká ních 10, socialisté 4. Rumunů 6 a sice národní 4, socialist 1 a divoký 1. Sionisté z.

Leopold Štýr Jan Urfahir Josef Wels P Schachinger Wildshut P Lang Matlighofen Obernberg doktor Karel P Fuchs František Blö Cáhnov P Schlegel Grein Baumgartner Windischgersten Pichler P Baumgartner Schwanen Spielmann Julius Gruber Linec Antonín Polák Rus Ukrajinec Chorvat Srbův Němec Rumun Engelszell Waizenkirchen Enže Gmunden Mondsee Linec Praha Halič Eisterer Jan Kurier Jan Ebenhoch Alfréd Lembach

11 title

Politické zprávy zahraničné.

12 article V Praze, 25. května.

V Praze, 25. května. Chystaný attontát na život carův. Úřadní zpráva o chystaném vražednén attentátu na cara a členy carské rodiny podala pouze suchou kostru fakta. V Petrohradě si vypravují, že hlavou duší spiknutí byl professor privilegované vysoké školy — voj. rusko medicinské akademie, kd současně s výzradou spiknutí vypukly studentsk nepokoje, jež vedly k zavření ústavu. Za vlastní příčinu zavření akademie mají v Petrohradé úča- stenství ve spiknutl. Poslední schůze spiklenců konala se v bytě onoho professora v domě akademie. Professo byl zatčen, ale zapíral, až jeden ze spiklenců, když byl a ním konfrontován, vypověděl: »Tenhl je nejhlavnější ze všech.« Plán spiklenců byl následující: Čásť spiklenců měla v sadu u paláce Carském Sele způsobiti zdánlivou výtržnost střílet, křičet a vůbec tropiti melu, klerá by při- vlékla k sobě orgány, mající na starosti ochran carského paláce. Mezitím druhá čásť měla vra- ziti do paláce a vykonati vraždy. Stopa spiknuti byla objevena, když jistá osobnost, nejvyšším kruhům velmi blizká, spá- chala sebevraždu. Bylo pátráno po příčině a vy- pátrána niť spiknuti. Vůbec prý do spiknutí byly zasvěceny tak vysoko postaveně osobnosti, že nikdo by se byl neopovážil míti na ně pode- zření. (Toto bylo úřadní zprávou popřeno).

Ruska Praha Petrohrad dům akademie

13 article

K zatčení členů »Vojenského zvazu-. V zatýkání spiklenců a podezřelých oso se pokračuje. Při tom padá polícii do rukou stále více dokumentů o organisaci, kteréž úče- lem byla revoluční propaganda ve vojště. Orga- nisace ta nazývá se »Vojenským svazeme Všichni zatčení členové tohoto svazu jsou po zvláště přísným dohledem. Zatčení mužové jsou umístěni v kasematách Petropaviovské pevnosti ženské jsou uvězněny v ženském žaláři. Org- nisace vydávala několik »podzemních« list z nichž hlavní byly »Vojenský Svaz« a » K sárna«. Listy se tiskly v několika tajných skárnách. Při posledních domovních prohilidkáci nalezeno ohromné množství výtisků zvláštní při lohy k »Vojenskému Svazu«, jež obsahoval kopii raportu generála Mellera Zakomelského poslaného přímo carovi. Filialky »Vojenského Svazu« byly ve všech velkých městech Ruska. Úřady těch měst ob držely telegrafické rozkazy pozatýkat členy těch mliálek dříve ještě, než mohli potušit, že spik nutí je vyzrazeno. Policie nyní pátrá po tajných tiskárnách okolí Petrohradu a znalci zkoumají papír, n kterém tištěny spiklenecké orgány. Právě vyhořela v Petrohradě veliká papírn Vargulinova. Mezi zatčenými je mnoho studentů a stu- dentek. Jim se klade za vinu, že vybírali pří- spěvky na »Vojenský svaz«, a to i veřejně, koncertech a zábavných večerech. Jedna ze zatčených studentek bydlela vychovatele Alexandrovského lycea v Petrohradě. K. G. Emme, jenž je kromě toho zaměstnán také v ministerstvu vnitra. Emme byl také zatčen, protože je podezření, že byt, svůj propůjčoval studentkám a studentům do spiknutí zasvěc ným, a tak dával příležitost ke schůzím. V Petrohradě jsou nyní velmi časté sebe- vraždy studentů a důstojníků. Pomyslení,ž jsou následkem výzrady vojenského spiknuti sama se vnucuje.

Meller Jim Emme Rusko Petrohrad

14 article

Brunšvické vladařstvi. Sněm věvodství brunšvického sejde s v pondělí k mimořádné schůzi, v níž má býti vykonána volba vévody Jana Albrechta Meklen- burského vladařem. Sněmu budou sděleny především kroky, učiněná od posledního zase- dání k rozřešení otůzk, Sladařství, načež bude přednesen návrh vladařské rady. Na podnět nového vladaře zaslala vladat- ská rada poslancům předlohu, v níž ee žáda, aby osvobozeni od státních a obecních daní, popla- ků a břemen, jež dle ústavy přísluší panovniku a jeho rodině, bylo přiznáno také vladaři a jeho choti. Kromě toho byl zemskému shromáždění zaslán iniciativní návrh státoprávní komise n placení příspěvku 300.000 m. k zeměpánove rentě. V předloze se praví, že státní vláda nepo važovala snížení na 200.000 m. se zřetelem potřeby dvora za povážlivé, zástupci vévod Jana Albrechta prý však tvrdili, že bylo by to na újmu zevnímu postavení vladařovu. Vévoda nemůže prý, kdyby byl zvolen, souhlasiti se sní žením a jest pouze ochoten uvažovati později o možnosti snížení příspěvku. V předloze pra se dále, že většina členů zemského sněmu s v důvěrné poradě vyslovila pro příspěvek 300.000 m. Po volbě odebera se poselstvo, sestávajíe z předsedy sněmu, jednoho městského a jednoho venkovského poslance s předsedou ministerstva v čele na zámek Willigrad požádat vévodu Jana Albrechta, aby volbu přijal.

Jan Albrecht Meklen Jan Albrecht

15 article

Francie a Německo. Při slavnosti 25letého trvání Vlasteneck ligy pronesl Déroulěde řeč, v níž ostře kri- tiscval politiku vlády. Přes to však prohlásil, že vítá uzavření anglo-francous ské dohody, jakožto znamenitou služ- bu, prokázanou vlasti. Stavěl se vždy proti sblížení s Německem, neboť to by zname- nalo zpečetění ztráty Elsaska-Lotrinska a úpa- dek země následkem záplavy německými prů- myslovými výrobky. „Iamb. Nachr.“, zmiňujíce se o této řeči dodávají: Pan Déroulěde nemá s francouzského stanoviska tak nepravdu a stojí se svým názo- rem rozhodně více na půdě reálných zájmů sve vlasti, než jeho odpůrci, pokud jsou poctiví. Výsledky polské školní stávky. „Gornoslazak“ píše: Oběti, jichž si škol stávka vyžádala, nebyly marny. Katolická polsko-národní myšlenka jest posílena, polská jednota upevněna, polský duch vyšel vítězně nezlomen. Celá Evropa pohlížela na Poláky, zí- skali jsme vážnosti a soucitu celého světa. Iřeb že nebyl. dosaženo hlavního eíle, polského vy- učování naboženství v obecných školách, jsou zminěné vedlejší výsledky neméně podstatně závažné.

Déroulěde Polák Francie Německo Lotrinsko Evropa

16 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Schůze říšských poslanců národ strany svobodomyslné a strany národní. Nově zvolení říššti poslanci národní strany svobodo- myslné a — dle došlých zpráv — nově zvo- lení poslanci strany národní z král. českéh a markrabství moravského budo míti společnou schůzi v pátek, dne 31. t. m. o 10. hod. dopol. v místnosti klubu národní strany svobodomyslné v Měšťanské be- sedě v Praze. — Jednání českoslovanské zociální de- mokracie v užších volbách pražských. Velmi rozhorleně zmiňuje se orgán sociální demokracie o předvolebních pověstech. ujištujících, že mez českými soc. demokraty a pražskými Němci uzavřen kompromis, aby Němci volili na Starém městě soc. demokrata Housera a soc. demokrate na Novém městě německého fabrikanta Richtra Marně prý soc.-dem. orgán zprávy tyto prohla- šoval za úplně lživé a vlastenecký tisk stále prý s nimi operoval. A proti nám má »Právo Lidue zvláštní výtku. Cituje z našeho pátečního úvod- níku uznání, vzdané soc. demokratickým voličům za to, že drželi slovo a na Novém městě nevo- lili, čímž zklamali pevné naděje německého ka- sina. I čtenáři naši prý z toho poznají, že jsm před volbami dobře věděli, že o kompromisu mezi německými měšťáky a čes. soc. demokraty nemůže být ani řeči, přes to prý však »úmyslně a vědomě napsali jsme opak.« I přiznáváme-li prý nyní pravdu, činíme prý tak proto, poněvadž prý musíme. »P. L.« se mýlí. Nikdy nepí- šeme nepravdu vědomě a úmyslně, naopak jsme na to hrdi, že zásada pravdy jest základ- ním našim pravidlem, nikdy jsme také neváhali ani půldne vzdáti poznané pravdě všechnu čest i když se jednalo o nejnesmiřitelnějšího protiv- níka. V dnešním případu není nie snažšího než důkaz, že jsme se chovali loyalně. Že bu dou sociální demokraté držet slovo a že nebu dou

Němec Houser Richter P L Praha národní strana svoboda strana národní z král

17 article

Richtra voliti, před volbami jsme nevěděli a vědět nemohli, na pouhá ujišťování, zvláště v věcech tak dalekosáhlých a vážných nikdy ne- dáme. Že zprávám o kompromisu nevěří me, ujistili jsme před volbami písmem, myslíme dosti tučným (ráno dne 22. května), ale určité zprávy, které nás o tom docházely, nemohli jsme přece jenom z pouhé důvěry v »P. L. « voličstv národních stran zamlčeti. Nebezpečí bylo i tak velmi značné ... Netajili jsme se však take tím, že pouhá vděčnost pražských soc. demo- kratických voličstev českých, české Praze z její nepopíratelně vydatnou pomoc a krvavé utrpení pro všeob. vol. právo velela, aby se n Novém městě postavili po bok českým stranám národním proti Richtrovi. Co jim v tom bránilo? Jich národnostní pro- gram v neděli před tím rozvinutý ? Českoslovan- ské straně, že jest Richter Němec ? Sociálnl demokracii, že jest továrníkem ? Mají-li jiné ná- mitky, uvážiti měli, že užší volba na Novém městě byla z vůle Němců učiněna důkazem o národnostních poměrech v tomto okresu. pro analogii v okresech ostatních a to především důkazem početným, že tady nehěželo už ani kandidáty, nýbrž o německý mandát pr Prahul A k Čechům v Praze se č. s. soe. demokraté přece počítají! I měli přijít to do- svědčit, to by bylo mluvilo jinak než jakékoli i nejdůraznější dušování se na papíře. Že z toho vseobecně českého počtu ubyli, už to byl pro Němce vlastně trefa. Jinak upřímně litujeme, že nemůžeme přisvědčiti k názoru »Práva L.«, projevenému v ten smysl, že »jediný pohled n poměr hlasů, odevzdaných na Starém městě. totiž ukazuje, jestli tam Němci a židé al k volbě, že nevolili soc. demokrata, nýbrž vla- steneckého radikála, »Národními Listy« protežo- vaného dra. Baxu.« Napsalt »Prag. Tagblatte dne 24. t. m. ráno o volbě na Starém měste výslovně takto

Richter P L Čecho Němec Baxa Praga Praha Prahul A

18 article

»Baxa obdržel při včerejší volbě o 20 hlasů méně než všichni čeští kandidáti při první volbě Socialista Houser stoupl však z 1524 na 2507 Těchto 1000 hlasá dlužno připočítati pokrokovým, po př. židovským voli- čům, kleréž ovšem nebyly s to, na konečném výsledku nic změniti. »P. L.« už odpustí, že když »Prager Tagblattu« o tom, koho volili němečtí, resp. židovšti voliči na Starém městě, přikládáme více autentičnosti než jemu, soc. dem. denníku. Bylo by ovšem radno, aby na příště neházel kolem sebe »lžemi, z niž každá byla vlastene- ckému tisku dobrá.« Snad k tomu přispěje toto poučení, jež dopadlo právě proto ponékud delšl. kdyby se snad nad jeho rozměrem mělo Pe L.« zase pozastavovatil — »Čest národního praporu zachráněna« Náš páteční článek, pod timto záhlavím uveř j- néný, nelibí se také orgánu pp. říš. poslaneů prof. Masaryka a prof. Drtiny. Není prý pravda. že čest národního praporu byla užšími volbami zachráněna, neboť nechrozili prý ji sociální demokraté, nýbrž »černá garda klerikální«. Je- tomu tak, potom jest jedna věc jistá, nikdo ne- dodal »černé gardě klerikální« aktuálnějších zbraní než právě lidoví pokrokovci s profesorem

Baxa Houser P L Prager profesor Masaryk Drtina

19 article

Masarykem v čele. Bylo jim to také před vol- bami zřetelně pověděno. Jekot a vřískot kleriká- ních schůzí o »nerozvížitelnosti svatého stavu man- želského« a »vyhostění svaté víry ze škol«, byl pouhým ohlasem schůzí a tisku realisticko-lido- vého, kteří »volnou školu« a opravu § 111. ob. z. učiniti svým takřka nejdůležitějším volebně válečným pokřikem. Voličské zástupy klerikální byly ze země vydupány právě jenom těmito hesly, s nezřízenou fantasií klerikálního fanatismu v kostele i hospodě i v pastýřských listech vykořisťovanými. Co se dálo zejmén v biskupských poselstvích k věřícím se snaham po opravě občanského manželského práva. s dogmatem církve nijak nesouvisícího a je na- prosto neohrožujícího, přesahovalo všechny mož- nosti. Došlo na př. i k tomu, že soudně roz- vedené manželství katolických manželů — o jiné než to se v naznačené reformě ani nejedná — vydáváno bylo věřicím za obraz poměru Krista k církvi... Všechen boj proti této klerikální sgitaci byl marný, ano nemužný, na pravdu logiku klerikální vůdcové a klerus vůbec ne- resgují, lid zajatý v jich vlasti tmy jest všem rozumovým důvodům nepřistupný, ano i vůbee a naprosto nedostupný, neboť posluchačstvo kazatelen přece není čtenářstvem pokrokovéh a svobodomyslného tisku! Naopak: zvrácený.

Masaryk Krist

20 article

podvržený text jeho byl jenom olejem do po- svátného ohně litým. Zkrátka, skrz na skrz ne- obratná agitace pro manželskou reformu a volnou školu to byla, která do nového parlamentu při- vedla zástup zelotských odpůrců obou i ostat- ních pokrokových a svobodomyslných zásad. To, pokud se týče černé gardy a zásluhy »volných myslitelů« o ní. A pokud české so- ciální demokracie se týče, snad nechce » Čase říci, že poražený sociálně-demokratický proti- kandidát posl. dra. Drtiny jest národnější než sám volební vítěz nad ním? A konečně: kam se poděla »Časova« zásada o »vyhazování z n- rodae?

Drtina Časův

21 article

— Z Ervěnic, 24. května. (Vyhazování če- ských rodin na ulici.) Dnes od 8. hod. rann visela těžká mračna nad naším městem. Každý okamžik očekávali jsme prudkou bouři. Překva pila nás zároveň sa soudním vykonavatelem, který vzdor dusné temperatuře nařidil, abychom hned své byty opustili. Tři rodiny J. Solnaře, J. Šenfelda a Karla Širokého octly se asi- o půl 3. hod. na náměstí s celým svým ma. jetkem. Právě když nejvíce řádila bouře, kdrž blesky se křižovaly, déšť se lil a vítr fičel, octli jame se na ulici. Skromné jměníčko hor- nikovo ničeno bylo živlem přírodním za drzého smíchu Némců. Občanu širokému stůně děcko, které sotva rána se dočká. Lékar dal otci vy- svědčení, že nemůže s dítkem na ulici, ale ani to nepomohlo. Jsme obětl německé zběsilosti, Vyzvali jsme telegraficky politický úřad o za- kročení. Jsme zvědavi, zda-li a co se stane naší ochraně. Rodičové českých dítek v Ervé- nicích. — Dvorní rada prof. dr. Jan Gebauer zemřel. Po těžké a dlouhé chorobě srdeční, končici záchvatem mrtvíce, zemřel včera na Král. Vinohradech v středu své rodiny jazyko- zpytec a gramatik český, prof. dr. Jan Ge- bauer. dosáhnuv věku 69 let. V kruzích vě- deckých v oboru svém platil Gebauer za auto- ritu; činnost jeho jazykovědná pak provázena byla řadou spisů, jichž čítá se na osmdesáte.

J Solnař J Šenfeld Karel Široký Lékar profesor doktor Gebauer Král Jan germanium Ervěnice

22 article

Jméno jeho proniklo hlučněji na veřejnost létech 80. a potomních, kdy vedle půtek čistě vědeckého rázu, dostal se proř. dr. Gebauer do - polemik stran rukopisů královédvorského a ze- lenohorského. Gebauer původně věřil v pravost rukopisů a byl vášnivým jich obhájcem, napsav celou řadu úvah na obranu jich pravosti. Pře- svědčení jeho však v r. 1886 náhle se zvrilo a od té doby patřil Gebauer mezi nojvášnivějs odpůrce pravosti obou rukopisů. Zápas, vedený plných osm let, skončen byl v r. 1894 s jeho strany prohlášením. Prof. dr. Gebauerovi základem k činnosti vědecké bylo studium jednotli vých jazyků slovanských a jich literatury a jazyko- zpyt obecný a srovnávací. Asi od let 70. jevila se z literárních prací jeho snaha vystihnoul historický vývoj jazvka českého od nejstarších památek až do dob našich. Činností učitelskou podařilo se mu k dovršení tohoto dila vychovati ve svých žácích pomocníky. Asi od let 90. pra- coval Gebauer o spracování veliké mluvnice jazyka českého a slovníku staročeského. Prvnl dilo, rozpočtené na 12 velmi obsáhlých svazků, dohotoveno bylo a tiskem vyšlo jen z části. Prol. dr. Jan Gebaner narodil se 8. října r. 1838 v Úbislavicích u Nové Paky z rodičů něme- ckých, studoval v Jičíně, filosofii v Praze.

doktor Gebauer profesor Prol Gebaner Úbislavice Nová Paka Jičín Praha

23 article

R. 1872 dosáhl doktorátu filosofie a r. 1873 habilitoval se za docenta češtiny na univer- sitě pražské. Od r. 1881 stal se řádným pro- fesorem a ředitelem slovanského semináře uni- versity české. Později byl i členem zkušební komise pro učitelství na školách českých, rád- ným členem král. společnosti nauk, členem České akademie a posléz jmenován dvorníi radou. Vědecký svět český ztrácí v něm pracov- níka nad jiné pilného a vyzbrojeného podrob- nými, obsáhlými vědomostmi v oboru jazyko- vědy. Nelze ovšem tvrditi, že by všechny zásady, jím vyslovené, byly naprosto správny a také v kruzích vědeckých docházelo k častým roz- porům s jeho míněním. V celku však názory jeho byly přijaty a v život uvedeny výtahy z jeho gramatik pro školy. Práce jeho vesměs nesou rys badatelské střízlivosti a v této formě došly svého ocenění opět jen u odborníků, z nichž V. Jagič hlavní dilo Gebaurovo »Histo- rickou mluvnici jazyka českého« (pokud vyšla) nazval »nejznamenitějším, kterým česká litera- tura historieko-filologická se může vykázati vedl

V Jagič Český akademie Gebaurovo

24 article

Šafaříkových Starožitností, Palackého Dějin ná- roda českého a Tomkových Dějin města Prahy.e — Zájem o naše volby v Bavorsku. V sou- sedním králevství nastávají volby do sněmu, Také tam obávají se vpádu socialistů do sně- movny Froto sledují horlivě průběh voleb u nás, S jakým zájmem se to dělo, bylo viděti, že na př. v Norimberce hned v pátek dne 24. t. m. ráno oznamovaly plakáty na ulicích podrobný výsledek užších našich voleb. Proč tak učinili, bylo nejlépe poznati z poznámky při českých velbách: „Tedy již žádný český („tschechisch“) socialista více ll — Ústřední Malice školská na své valná hromadě dne 30. t. m. zdá se, že shromážd hojný počet svého členstva a veřejných pracor- níků. Správně učinila, že zve na valnou hro- madu všechny české poslance, kteří právě brli zvoleni do rady říšské, aby své školy i škol menšinové postavila pod ochranu české delegace, Ochrana školství matičního i menšinového bud zajisté společnou záležitostí všech českých po- slanců, jako bývalo i za starého volebního řádu, Poněvadž valná hromada tentokrát konás v době, kdy jest hospodářská výstava v Král.

Šafaříkův Palacký Tomkův Král Praha Bavorsko Norimberk

25 article

Oboře, jest poskytnuta možnost i mimopraš- skému členstvu, aby při návštěvě výstavy zav- talo také na valnou hromadu. Výbor Ústřední Matice školské očekává účastenství členstva nj- hojnější, jsa přesvědčen, že myšlenka národní obrany proniká do všech vrstev našeho národ a že právě v nynější době, kdy v německém tisku zřejmě již projevuje se naděje, že budou odloženy národnostní otázky a tudíž i otázky menšinových škol, třeba co nejhojnější účast na valné hromadě matiční manifestovati, že český národ při obraně svých menšin nezdolně trvá Členové Ústrední Matice školské nechť neopo- menou přinésti sebou loňskou i letošní legit- maci členskou za příčinou kontroly při hlaso vání. Valná hromada jest svolána na čívrlek, dne 30. května o 10. hod. dopoledne do ve- kého sálu Měsťanské besedy pražské.

Měsťanský beseda NJhojný

26 article

— Rodinné zprávy. Zlatou svatbu slavil v t kém kruhu rodinném minulou neděli zasloužilý obecní a okresní starosta a poslanec zemský pan Josel Hodys s pl. Annou Hodysovou roz. Klabíkovoa v Nové Vsi. Úmrtí. v pátek odpoledne konal se z českéb pathol. anatomického ústavu pohřeb soukromnice pl Terezie Kunešové v Žitné ulici č. 12, ženy z lidu, známé svojí šlechetnou duší a bodrou povahou v kru- zích vysokoškolských studentů. Mnozí i po ukončení svých studií po leta u ní se stravovalí. Venkovští, kdykoliv do Prahy zavítali, k ní vždycky jako domt přicházeli. Těšila se všeobecné úctě a lásce a zajisté každý z těch, již během doby třiceti let měli přlle- žitost ji blíže seznati, věnuje jí vřelou vzpomínkn. Byla uvědomělou vlastenkou a nepřetržitě plných 3 let předplatitelkou »Národních Listů«. — Na Král. Vinohradech zemřel dne 25. května pan Emil Kono- pásek, učitel II. obecné chlapecké školy vinohrad- ské. Zákeřná nemoc plicní, kterou již dávno zdras jeho bylo podlomeno, zdolala jej ve věku 30 let. Za- nechal vdovu se dvěma malými dětmi. Pohřeb kont se v pondělt 27. května o 6. hod. odpol. z ústčedn kaple na Olšanech. — V Praze zemřel dne 24. t. m ve věku 63 let pan Jan Hoffman n, ředitel a pro-

Josel Hodysová Kuneš Král Emil Kona Hoffman Žitná ulice Praha Vinohrady Olšany škola vinohrad