2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
21. září 1913. číslo 259.
4
article
ležitostné, mezi nimiž zajímají nás hlavně otisky
přímo z rukopisu v albech i jiných pamětních kni-
hách a verše časové nejrůznějšího druhu. Vyda-
vatel dla známé vydavatelské praxe v takové
paběrkové prráci vytrhal i verše, obsažené v po-
vidkách (na př. „Z kupletu oněginského“), roz-
hlédl se po časopisech soudobých — největší ko-
řistí na tombo poli je politická satira Nerudova z
„Humoristických listů“ r. 1863 — kromě jiných
drobnootí v „Humoristických listech“, shledal Ne-
rudovy práce celkem podřadného významuz
„Obrazů života“ „Česko-moravské pokladnice“
„Květů“ a hlavně pro poslední období z „Národ-
ních Listů“, a nejcennější kusy sebral z výtěžků
dnobné vydavatelské práce posledních let — jsou
to věci, které uveřejňoval zejména dr. Albert
Pražák v „Listech filologických“. To všechno je
peskrá směsíce, jejíž těžiště množstvím i význa-
mem sebraných prací spadá asi do let šedesátých.
Začíná dodatky k cyklu „Anně“, v nichž se v jed-
nom případé ukazuje, v čem má kořen nekritický
obdiv, s nímž Neruda patřil na milostnou lyriku
Jablonského: v citové obdobě milostného případu,
v jehož důsledku nalézáme tu i zřetelný ohlas
(str. 17., „S bohem růže vonná, růže krásná ...“).
A linie chového života básníkova, pokud se tu
zračí, dostupuje zajímavosti ve verších věnovaných
Terezii Macháčkové, mezi nimiž kromě známého
„6. úora 1865“ předdkládají se širší veřejnosti
„Seguidilly k Tobě“, křehká a jakoby nadechnutá
lvrika, a „13. květen“, v němž celý milostný pří-
pad dostupuje neobyčejně vroucnosti a oddanosti
(celá epinoda uvedena básní „O celé milování).
Nerudův
List
doktor
Albert Pražák
Anna
Jablonski
Macháček
Toba
Českomoravský pokladnice
5
article
Sporný cyklus „Boženě“, obsahující jedenáct drob-
ných básniček, z nichž dvě zařadil Neruda do
„Prostých motivů“, položil vydavatel na kone
„Zbytku veršů“. Jiné dodatky, jako „Loretánské
zvonky“, „Z mělnické skály skromě popěvku
„Jen piite vodu řiďounkou...“) a „Z kraje“, ne-
mají pro nás zvláštní zajímavosti. Zlomky z větši
Iyrické básně „Mnich“, pocházející ze sklonku let
padesátých, snovnány se stejnojmennou zlomkovi-
tou básní Máchovou, mohly by okázati, jak mladý
Nerudu se učil u Máchy. Nerudův poměr k lidov
pisní je tu charakterisován několika čísly drobné
epiky, která nejednou (jako v „Romancí“ a „Ditě
lásky) usiluje o ráz lehkého zpěvného popěvl
a zasluhuje v číslech delších naší pozornosti jednak
pro svůj humor v sousedském genru, v jakém našel
šťastně tóny o málo později šolc a s nímž vystoupi
Neruda teprve v druhé polovici let sedmdesátých
(.Sud“. „Lišák“ a „Kmotr Váňa“), jednak pro jem-
nější odstiny balladické (za příklad stůjž zde číslo
Božena
Neruda
Zlomek
Máchův
Mácha
Dita
Sud
Lišák
Váňa
Iyrický báseň
6
article
„Vodní panny“, v nichž heinovsko-mörikovská
tradice vodních bájných obyvatelů je provázen
zřetelnými ohlasy tnadice domácí, Erbenova „Vod-
níka“). Pomocí lidové písně chápe se Neruda tak
politické satáry, o níž byla již nahoře zmínka. Ne-
ruda je tu veršujícím zprarvodajem o zasedání zem-
ského sněmu a pokouší se v první satiře „Český
sněm roku 1863“ vtipně skládanou mosaškou mo
tivů z lidových písní sehráti komedii sněmovní
což se mu celkem nedaří a jak se nám zdá, bylo
málo přístupné i pro soudobé čtenáře „Humori-
stických listů“. ani „Nábožný přehled každodenní
činnosti sněmu českého“, který po vzoru kalendář-
ních pranostik účtuje se sněmovní činností tehdej-
ší, třebaže projevuje hbité a zručné péno, kterí
nenutí se do psaní, nýbrž s rozkoší letí po paapíře.
zachycujíc v mapě zpravodajově formou veršova-
ných skládaček rysy některých politických činite-
lů, není satirou, jak naučil nás na ni dívati e
Erbenův
Neruda
7
article
Havlíček, nemá oné útočnosti a prudkosti, která
je satiře vlastní, chce více baviti než zasazovati
úskočné, zákeřné rány. Tak hleďme též naa roz-
troušené tu opigramy, které toliko ve dvou přípa-
dech se sestupují v cykly („Epigramy letošní“a
„Gratulační listky“). Jsou to glossy k událostem
života veřejného, vtipné, avšak málo bodavé, takže
za nejcharakterističtější ukázku můžeme uvésti jen
takovou „Malostmnskou povídku“, od níž vychá-
zejíce, můžeme zváti i „Jarní pisničky“ fjak by
psal Heine) a „Ještě jarní píseň“ epigramy, které
nejlépe přiléhají Nerudovu sklonu, baviti publikum,
aikoli je rozčilovati. Tu již jsme přešli z let že-
desátých, z nichž nejvíce materiálu bylo sebráno
do posledního období činnosti Nerudovy, v němž
onen jistý druh epigramu, který jsme právě na-
značili, sahá i do památníků („List z památníku
podán tu ve faksimile rukopisu Nerudova, str. 157
a působí na formu lyrické písně. Básnicky nejcen-
nější číslo, které nově objeveno z této doby nej-
zralejšího tvoření Nerudova, je dle našeho názoru
„Dodatek k Prostým motivům: Jarní“, který vy-
davatel otiskl dle časopiseckého uveřejnění dra
A. Pražáka (přiložen zároveň dopis Nerudův, kte-
rý osvětluje vznik této básně). Tento pnostý tří-
slokový popěvek, tak epidrmaticky čistě krystal-
sující velikou básnickou myšlenku, je básní, v níž
Neruda projevil snad nejhlubší své národní cítění.
Obsahuje „noučení pro jednotlivce i pro celé na-
rody, kde že mají po spánku a mdlobě nabrat síly
z hrobů otců“ (arv. Nerudův dopis).
Havlíček
Hein
Nerudův
List
8
article
Zjev Nerudy-satirika, jak jsme jej poznali ve
„Zbytku veršů“, nejlépe charakterisutí „Aforismy
Tyto čtyři cykly nestejného rozsahu a nestejně
hutného myšlenkového zrna — dle publika, jemuž
byly předkládány — spadají svým vznikem i uve-
řejněním (časopiseckýme v „Humoristických L-
stech“. „Obrazech života“, ve „Květech“ a „Lu-
míru“) do let čedesátých a zrcadlí velmi jasně du-
ševní růst Nerudův v této pro něho nejkritičtější
době. Aspoň od „Mrzutých masopustních aforismů
veselého člověka“, uveřejněných r. 1860, po druhý
oddíl „Skromných myšlenekk“, uveřejněných r. 1873
še veliký skok, Člověk tu zraje překonáváním krisí
svého srdce, a dle tcho společenský pozorovatel.
který převzal nejprve úlobu vtipného společníka.
znenáhla tuto úlohu odkládá a obrací se do svého
nitra, vybíraje z něho pravdy nejprožitější zkuše-
nosti. Tu již vtip nejednou má bolestný citový
osten a zvláště osud velikého ducha v malých po-
měrech, v nichž muní utloukati své síly praci ná-
denickou a rozměňovatě svou značnou hodnote
jako zlatý peníz na drobné, tento osud zračí se tu
vyžitý až na dno v českém životě v letech šede-
sátých.
Neruda
Nerudův
Lumír
9
article
Oddíl „Různé“ obsahuje předně zbytek feuille-
tonů z let sedmdesátých, dotýkajfcích se časových
veřejných otázek, zejména školství a divadelnictví
nebo zajímavých zábavných osobnosti a zvláště
pěstujících genre vzpomýnkový, který je nejcen-
nější. „Jubilejní dar“ vzpomíná na žávot politickýc
vězňů z r. 1848 na Hradčanech. „Upomínka zcela
droboulinká“ je milým ohrázkem ze studentsikého
života Nerudova a v témž roce revolučním, vyliče-
ním první hodiny češtiny na gymnaslu malostran-
ském, v níž vystupuje dr. Květ, a konečně „Vzpo-
mínka na Barranda“ ličí styky Nerudovy s tímt
francouzským učencem. Další část tehoto oddílu.
serie feuilletonů „K zápasům o rukopisy“, je zají-
mavým příspěvkem pro studřum druhého období
tohoto očistného boje, v němž však Neruda již od
r. 1857, kdy zároveň s Fričem, Hálkem, Pflěgrem
a j. oslavoval jubileum nalezení Rulopisu, stál na
straně zastanců pravosti těchto památek: zvláště
feuilleton poslední „Všeobecné slovo v záležitosti
Rukopisu královédverského“ je charakteristický
pro důvěřivou básnickou mysl Nerudovu, která se
pokusila vyjasněti celou nepravdě podobnou dobo-
vou siluaci těchto padělků svýmě dohady. Ze zbý-
vajících dvou částí je kromě dvou drohnosti feutl-
letonistických „Dle cizích vzorů“, významný „Kalen-
dářík ladstva“, obsahující pečlivě seřaděná data
života slavných mužů a jinýchh pamětihodných udá-
losti ve vědě a umění. Dokazuje, jak svědomitě
připravěl se Neruda k svému úkolu žurnalistické-
mu. Dnes, kdy má žurnalistika po ruce dosti tiště-
ných pomůcek k temuto olnění svého kulturního
poslání, nedovedeme dosti dobře oceniti tuto svě-
domitost, která nechce si dáti ujílá ani jednu příle-
žitost k připomináni všech podstatných zjevů kul-
turní minulosti širšímu pufbliku.
Nerudův
Květa
Barrande
Neruda
Frič
Hálek
Pflěgr
Hradčany
10
article
Závěrečný oddíl knihy obsahuje konečně Ne-
rudovy „Překlady“. Zde máme v nejhrubších ry-
sech načrtnutu Nerudovu básnickou erudici hlavně
v oboru ballady. „Obrazy a romancí z Uher od
Alexandra Petöfiho“ zahajuji tuto poučnou sbírku.
která přes „Aforismy Bedřicha Spielhagena“a
Ukázky z „Legendy věků“ od Victora Huga, do-
stupuje k ukázkám z básní norvéžských Björnst-
stavného studia ballady k nejčetnějším „Ukázkám
staronordických písní národních“. O Nerudových
znalostech v oblasti lidové ballady domácí poučili
jsme se již v předešlém oddilu, ve feuilletonu „Li-
teratura o loupežnících“. Zde můžeme také konsta-
tovati, že ve výběru dvanácti ukázek ze staronor-
ské epiky projevil překladatel nejednou zájem
srovnávací s lidovou poesií domáci Tak na př.v
„Písni o Aagovi a Else“ zajímal Nerudu jistě mo-
tiv, který zpracoval Erben ve „Svatebních koči-
lích“, v „Pisni o duši dítěte“, motřv z oblasti ne-
sčetných versí pisně „Osiřelo dítě“, v „Písňi
Nerudův
Petöfi
Spielhagen
Hug
Elsa
Neruda
Erben
Uhry
11
article
Elöfě“ komposice dvou motivů, z nichž oba jsou
nám známy hlavně z ballad o záletných mlynář-
kách a nešťastně skončivších jejich milencích,
Písná o Anně“ motiv Erbenovy „Mateřído ušky
a v „Pisni o věcech marných“ velmi známý motiv
závodů hocha a dívky ve vymýšlení nesplnitelných
žádosti. Poznamenáváme, že Petöfiho a Huga pře-
kládal Neruda na sklonku let padesátých, a tuto
staronorskou epiku, jakož i „Kalmucké pohádky
Siddi-kürovy, uvedené v této sbírce na konci, stu-
doval v polovici let šedesátých. Jistě to byla nut-
ná příprava k výpravným básním v pozdější „Knize
veršů“ (1878). Hrst ořekladatelských drobtů z Frei-
ligratha, Heineho, Alíreda Meissnera. Morice Hart-
manna, Rabelaisa a Krytova, sebraných z posled-
ního období Nerudovy činnosti, nemá již žádného
prazvláštního vztahu k jeho produkci původní.
Končíce rozbor knihy takk vysoce zajímavé pro
čtenáře Nerudových spisů, doporučujeme každému
tuto návštěvu opuštěné díny, z níž ačkoliv hotová
díla byla dávno vynesena, přece nevyprchala
všechna záře, která kdysi oblévala jejich vznik.
Anna
Erbenův
Petöfi
Hug
Neruda
Heine
Alíreda Meissner
Hart
Rabelaiso
Krytův
verš
Freiligrath
12
article
Bibliografie.
Bibliografie.
Stáňa J. Bělohradský: Dějiny, původ
účel kreseb medijních vůbec a v Če-
chách zvláště. (Knihovna „Nového života
č. 2. a 3.) V Podmollicích, nákladem vlastním
Cena K 1.50.
„Hefata“ čili „Srdce, otevři sel“ (Me-
dijní modlitby a projevy od Adelny — Elišky (ba-
conky Vay — hraběnky Wurmbrandové.) Upravi
Stáňa J. Bělohradský. (Knihovna „Nového života
č. 1.) V Podmoklicích, nákladem vlastním. Cen
K 1.30.
Karel V. Kutan: Přáníčka malých gra-
tulantů. V Plzni, Nakladatelství „Českého Den-
níku
Zářeckého kallendář čsckých pe-
kařůna r. 1914. (Roč. XXII.) V Praze, Nákladen
vlastním. Cena K 1.50,
Josef Skružný: Hříšnice. (Drama o 3 děj-
stvích.) (Lidová scéna. Svaz. 1.) V Prnze, Jan
Liebtch.
Frant. V. Autrata: Pedagogické pře-
hledy. (Sbornník příruček pro učitelstvo a stu-
dentetvo. Část 1. a 2.) V Olomouci, R. Prombenggler
Cena části 1. a 2. 2 K.
Václav Hrubý: Lidé jednoho dee
(Knihovna Vídeňské Matice. Sv. 3.) Ve Vídni, V -
deňskáá Matice. Cena K 1.50.
Stáňa
J Bělohradská
Adelna
Eliška
Karel
Skružná
Liebtch
František
V Autrata
R Prombenggler
K Hrubá
Podmoklice
Plzeň
Praha
Olomouc
Vídeň
Wurmbrandová
13
article
Ph. Dr. Jadřich Veselý: Bramborové di-
vadlo, jeho historle, praktický návo
a hry. (Umělecké Snahy. Sv. IV.) V Praze, „Umě-
leclé Snahy“. (Anna Hlavatá, uučitelka v Prane
ulice Karoliny Světlé.) Cena K 1.80.
Patnáctá zpráva o činnosti če-
ského odboru zemědělské rady pre
mackrabstvi Moravské za rok 1912
V Praze, nákladem vlastním.
Statistik des Zwischenverkehre
zwischen den im Reichsrate vertre-
tenen Königreichen und Ländern un
den Ländern der heiligen ungarische
Krone im Jahre 1912. Herausgegteben vom
Handelsstatistischen Dienste des k. k. Handels-
ministeriums. Wien, 1913. Druck und Verlag der
k. k. Hof- undd Staatsdruckerei.
Památník z Mor. Slovácka. V Uhee
Hradičti. Sekce cizineclá při odboru Českoslovan-
ské jednoty.
Václav Klos: Mluv správněl V Uh. Hra
dišti, Ústř. nakbaxlatelství a knihkupectví čes, uči
telstva na Moravě Ferdinand Sukaný. Cena K 1.90
Jaroslav Vosyk: Bilá samota. [Verše.) v
Uh. Hradišti. Ústř. nakladatelství a knihkupectví
čea uěitelstva na Moravě Fendinand Sukaný. S í-
žená cena 70 hal
doktor
Jadřich
Hlavatá
Karolina
Kron
Jahr
Klos
Sukaná
Vosyk
Bilá
Praha
Uma
Prane ulice
Wien
Hof
Morava
Slovácko
Uhee Hradičíst
Königreichen und Ländern uno den Ländern der
Druck und Verlag der k
15
article
Koncerty a zábavy.
Koncerty a zábavy.
Bauerova kavárna „Metropol“,
Václavské nám. Dnes koncert I. vídeňského
salon. kvarteta. Začátek v 8 hod. Vstup volný
10031
„Osudný sen“, skvostné kodaňské drama ve
3 dílech, novinka pro Prahu jest k vidění
Ponrepově blografu v Praze, v Karlově ul. Vese-
lohry „Chce pracovati“ a „Co se zdálo Lule“
doplnují
program. Od 5 do 9 každou hodinu.
v neděli od 3 hod. počínaje.
10850
Café-Restaurant, Praha, III.
Dnes koncert. Začátek v 7 h.
Vstup volný. Výteč. kuchyně.
Menu K 1.20. Dobré večeře.
— Klubovní místnosti
10542
Bauerův
Ponrepův
Václavský já
Praha
Karlov ulice
Mena
18
article
: Asta Nielsenova:
: Asta Nielsenova:
proslulá tragédka v Saktovém sensač. drama
„Děvěe bez vlasti“. Dálo obrovské výpravné vele-
dilo „Poslední dnové Byzance“, kolorov. uměl.
snímek, v němž účinkuje přes 2000 osob a ostatní
nádh, program v BIO „ELITE“ na Poříčí 5.
.Představemí o 1411. h. za poloviční ceny. Dále
34009
ve 4, 6 a v 8 hod. večer.
Nielsenův
Děvě
Představemí
Byzanc
Asta
Elite
26
article
Horávkův hotel, Proha, VII., vedlle div. Ilironie.
Horávkův hotel, Proha, VII., vedlle div. Ilironie.
Dnes a každou příští neděli skvělý koncert kap
c. k. želez. zříz. osoh. říz. p. kap. Zač. o 4. k.
.Vst. vol. Výb. kuch. Plzeň. pivo přímo od čepu.
10945
Vzorná soukromá škola tance
. polřkornau vine
Zápis denně. Kursy všední a nedělní. Valčík za
hodinu cvičím denně.
10904
Vst
Valčík
Plzeň
Horávkův hotel
Proha
50
article
Pompell.
Pompell.
Dle románu Ed. Bulvela o 7 odděleních.
Výhradní provozovací právo pro
Prahu tohoto firmou Pasqual a spol. vy-
tvořeného báječného díla, jediného svého
druhu, získalo „Bio Orient“ a nesmí
tento velkolepý snímek býti zaměňo-
ván se stejnojmennými filmy jiné výroby,
jichž méněcennost byla soudně
zjištěna.
Ed
Praha
Pasqual
72
article
HOTEL ADRIA
HOTEL ADRIA
Václavské nám. 26. Přímé spojení od všech
nádraží. Hotel I. řádu uprostřed rozaáhlých
zahrad. 60 nejmod. zař. pokojů. Lift. Elektr.
osvětlení. Ústřední topení. Temná komora pro
fotografy-amatéry. Chvalně známá velkorestau-
race uměl. vyzdobena. Menu od K 1.30. Nej-
orig. pražská vinárna „Podsvětí“. Denně kon-
3363
cert. Emil Ročák.
Adrie
Emil ročák
Václavský já
76
article
Zásilka Vašeho »Čtyrlistku« potěšila mě ve-
lice a oblažuje mě do dneška. Neuplynul den,
abych nebyl nahlížel do některého ročníku a jed
notlivých čísel. Přečetl jsem tak přes 2000 tisko-
vých stran. Obsah článků a statí je tak bohatý
pestrý, že pohružoval jsem se ve čtení bez únavy,
vytrvale a vždycky s povděkem. Slova i obrázky
jdou ruku v ruce a upoutávají mě od první strán-
ky do poslední, nevyjímajíc ani text přivázaných
obálek. Poučení, rozmar, žert, humor, rady nl
cesty životní, časovépřehledy, příběhy dne, líčen
přírodních zjevů nebeských i pozemních, zprávy
o nových cestách a výzkumech, amatérská foto-
grafie, pokroky technické, změny politické, čry
výstavní, rozhiedy průmyslové a obchodní, zprá-
vy národopisné, kapitoiy o snahách a cílech vše-
lidských a o neblahých událostech válečných, vše
to spojuje sev eneyklopedickou snůšku vědomosti
nejpotřebnějších v pravou chvíli. Ve Vašem » Čtyr-
listku« nespatřuji unavující suchopár naukový,
ale vidím v něm svěží sad s radostnými květya
haluzemi, čerstvě se zelenajícími.
Přál bych tomu květnatému listu, aby zapa-
dal do rukou čtenářů tisícerých a budil v nich
zájem každého dne větší a větší.
S přáním všeho nejlepšíh
Vaš
88
article
NA KRAL. VINOHRADECH (vedle Národ. domo)-
NA KRAL. VINOHRADECH (vedle Národ. domo)-
Program od 26. září do 2. října 1913.
Tokagjelet. Přírodní snímek.
Zoufalé rozhodnutí. Úchvatné drama
o třech dějstvích.
„Opice“. Přírodní snímek.
Prožluklý knofiík. Výborná veselohra.
Polový turnaj Českého klubu veloci-
pedintů „Kr. Vinohrady““, konaný dne
7. a 8. září t. r., krásný pův. obraz filmový.
Kral
Český klub veloc
Králové
111
article
Rolnický vzůjem. pojištovaci istav václ. nám
č. 57; v Pízni, Fardinknd. tř. 6, v Brně, Nádr. nám. 2i
zal. r. 1900 — pojist Vás proti škodám: podárním, roní
bitím skel, vodovodnim, krupobit., vloup. a proti ná-
sledk. těles. úrazů a zák. povin. ručeni najvýhodašji
u český rodinný hotel v Praze,
„HUIEL GlAF Komenského nám. F 'lzeňisk
restaur. I. ř. Polední menu K 1.20. Nejm. zaříz
pokoje K 2.- a K 3.-. Svat. hostiny v I. patře, 2952
Komenský
Brno
já
Praha
Huiel GlAF
127
article
Za těchto 8 koncertů zaplati se v předplaceni pouze 6 koncertů. Záznany na předplatné pro
všech 8 koncertů. Sedadla: 36 K místo 43 K, 24 K místo 32 K, 18 K místo 24 K, 12 K místo
16 K; a místa k stání 6 K místo 8 K přijímá denně 8—1, 3—7 hudební závod EM. WETZLERA.
Wetzler