1
masthead
28. září 1913. Číslo 266.
2
masthead
NARODNÍ LISTY.
4
article
censtva dualistické říše v posledních měsí-
cích hluboce se změnilo. Nejsou to již jen Slo-
vané, kteří se vyjadřují proti politice Berch-
toldově s Albanií. Řada diplomatických porá-
žek, přivedších k úplné isolaci Rakousko.
Uherska, jež je ve své politice balkánské opu-
štěno i od Německa, otevřela všem rakousko-
uherským národům očí. Proto lze očekávati.
že se Rakousko-Uhersko zachová šetrně
k Srbsku, donucenému zakročiti proti ná-
jezdníkům. Úloha ruské díplomacie je tím
velmi usnadněna. Třetí balkánská vojna snad-
no může býti lokalisována, bude-li chtíti
Rakousko-Uhersko.
Separatismus ve Francií.
My Slované si zbytečně nařikáme, že sepa-
ratismy se objevují jen u našeho nesvorného ple-
mene. Germáni mají přece podobné historie,
jestliže se podařilo Němcům regulovat tok dolno-
německého hnutí tak, aby nebylo nebezpečným
jednotě německého jazyka, na severu v Norsku
jsme svědky tuhého zápasu mezi starým jazykem
literárním, spojujícím Nory s Dány, jazykem Ibse-
na a Björnsona, a mezi místním zemským nářečím
probfjejícím se k literární a politické samostat-
nosti, jazykem Garborga.
Slovan
Germán
Němec
Nora
Dán
Garborg
St
Albánie
Rakousko
Uhersko
Německo
Srbsko
RakouskoUhersko
Francie
Norsko
5
article
Ani zdánlivě národně tak jednolitá Francie
není ušetřena snah partikularistických. Za nedávné
návštěvy presidenta Poincaréa na jihu Francie
skoro všude vítali ho provencalskými básněml
Jsou provencalští horlivci, kteří v nadšení pro
jazyk Mistralův byli by ochotni spojit se s Kata-
lonci, snažícími se také o jazykovou neodvislost
od jazyka španělského.
V biskajské provincii hlásí se ke slovu potome
starého domorodého národa. Basků, a nechtěi
splynouti se svými francouzskými spoluobčany
V Nizze po odtržení od Italie r. 1867 zůstalo stále
ještě dosti Italů, a francouzská vláda odhodlaln
se před lety proti jich separatismu k tak energl-
ckému kroku, že zakázala jim vydávat v Nizze
vlašský časopis. Maďarští šovinisté viděli v tomto
činu svobodné republiky mravní zadostučinění.
Zvláště silné jest hnutí po samostatnosti v
Bretaní. Bretaň patří sice již tři sta let k Francii
ale posud se tam zachoval bretaňský lid původu
keltického, třeba že již sto let území Bretaně jest
rozkouskováno na 5 departementů jako ostatní
Francie a jméno Bretaň zmizelo z úřadní termino-
logie.
Poincaré
Mistralův
Bask
Italos
Bretaň
Francie
Nizza
Bretaň
6
article
Ale Bretoňci — jest jich posud přes 1,200.000
— nechtějí se sříci své národnosti, ani svého ja-
zyka, ani svých národních zvyků. Pěstují dokonce
staré pohanské obřady, přizpůsobené ke katoli-
ckým svátkům. Z národního nadšení bretoňská
inteligence obnovila dokonce kult dřevních drul-
dů, jenž byl jich náboženstvím před přijetím kře-
sťanství. Každého roku v různých místech Bretaně
pořádají se za velké účasti lidu symbolické slav-
nosti podle druidského rituálu a při té příležitosti
zdůrazňuje se láska k bretoňskému jazyku, písním
a krojům. Ze zámoří zvou si bratry z Walesu,
Irska a ze Skotska (— Bretoňci se nastěhovali do
své nynější vlasti z Britanie, ustupujíce vpádu
anglosaskému, asi v té době, kdy Češi zaujímali
svá nynější sídla —), a každým rokem rozhodněji
se domáhají práv pro svou utlačenou národnost.
Čech
Wales
Irsko
Skotsko
Británie
7
article
Někteří jdou tak daleko, že hlásají nenávist ke
svým utlačovatelům Francouzům a přejí jim, aby
byli poraženi Němci a také jednou pocitili slasl
žít v národním ujařmení. Hnutí tak roste, že si ho
všímají i v Paříži a radí, aby se proti němu praco-
valo vlastemeckými manifestacemi, šířením fran-
couzských knih a časopisů v lidu a pod. Nezůstane
tedy ani Francie ušetřenou národních sporů, i tam
se bude musit časem přikročiti k národní samo-
správě.
Po francouzských manevrech.
Také francouzské letošní manevry budou as
míti nepřijemné dozvuky. »Matin« uveřejňuje ano-
nymní článek, jehož autorem je dle všeho vysoký
důstojník a v němž se praví, že náčelník gene-
rálního štábu Joffre a jeho zástupce generál de
Castelnau nenabyli z letošních manevrů příznivého
dojmu a jejich mínění sdílejí skoro všichni dů-
stojníci generálního štábu. Kritisují se chyby růz-
ných brigádních a plukovních velitelů a naznačuje
se, že ministr vojenství Etienne naproti svým
předchůdcům Messimymu a Millerandovi jeví pří-
lišnou mírnost.
V souvislosti s tím ohlašují listy, blízké mi-
nistru vojenství, že řada generálů bude sproštěna
služby. Generalissimus Joffre trvá prý na tom,
aby se ze spáchaných chyb vyvodily důsledky
Porážku, kterou dne 13. září utrpěl 18. armádní
sbor, přisuzuje prý Joffre především neschopnosti
generála, který jen z útrpnosti je ponecháván
v aktivním stavu.
Francouz
Němec
Joffre
jít Castelnau
Etienne
Millerand
Paříž
Francie
Messimy
8
article
Italie a Albanie.
Italie a Albanie.
„Nea Imera“ uveřejňuje dopis z Korfu, dle
něhož Italie zvyšuje úsilí, aby sehnala Albance
z východních zemí i z Ameriky, které platí, aby
se odebrali do krajů, obsazených nyní řeckým voj-
skem. Zvláště z Ameriky přichází každý týden do
Brindisi na sta Albanců. Zvláštní agenti italské
vlády je přijímají při vystoupení z lodi, vodí je do
hotelů, kdež jsou zadarmo hostěni a pak je do-
pravují po lodích do Vallony. Odtud se odebíraj
do míst, která jim byla jejich protektory určena
Mezí těmito ztracenými syny Albanie, vráce-
nými matce vlasti péčí Italie, je velký počet noto-
rických zločinců, jejichž zřejmým posláním jest pů-
sobiti zmatky v krajích, obsazených řeckým voj-
skem.
Na to však se agitace italské politiky neob-
mezují. Ve Valloně byla utvořena komise, k jejími
předním členům náleží italský agent Mastroviti
který dlouho hrál na Korfu úlohu dopisovatele
„Tribuny“. Tato komise má za účel organisovati
tábory a sestavovati protesty proti domnělému
násilí řeckých úřadů vůči Albancům. Za tím úče-
lem komise poskytuje subvenci četným Albancům,
kteří jsou již Italif tučně odměňováni.
Albanec
Albánie
Korf
Amerika
Brindisi
Nea Imer
Italia
9
article
Italský tisk sleduje nynější obrat v Albanii
velmi pozorně. „Giornale d' Italia“ otázal se srb-
ského diplomatického zástupce v Římě na jeho
dojmy v táto věci. Srbský zástupce vidí hlavní
důvod nynějších událostí v Albanii v bulharských
agitacích. „Albanský lid, povýšený na stát, začíná
špatně.“ pravil, a o budoucnosti Albanie pronesl
pesimistický úsudek:
„Albanie má 75 procent musulmanů, bude to
tedy stát převážně musulmanský. Nevěřím však v
budoucnost musuímanských států; ponenáhlu zmi-
zely musulmanské státy na pobřeží africkém: Al-
žírsko, Tunis. Marokko atd. Stejně bude s Albanlí.
Musulmanský stát nemůže sledovati pokroky, ani
vyhověti požadavkům moderních států. Současná
politika vytvořila zásady jako sféry zájmů nebo
hospodářské soutěže a jiné, jichž osudem jest na-
rážeti na existenci států jako Albanie, stížených
již ve své podstatě největší neschopnosti
Albánie
Řím
Tunis
Maroko
Giornale d ' Italia
10
article
Anglie a albanská otázka.
Dle londýnské zprávy „Tempsu“ netají sev
diplomatických kruzích anglických, že albanská
situace se stává vážnou. Je prý nesnadno seznati.
na koho spadá zodpovědnost za to, co se nyní
děje, ale je nesporno, že chování Rakouska není
takové, aby rychle způsobilo uspokojivý stav věcí
„Times“ připomínají, že 17. srpna rozhodla konfe-
rence velevyslanců, aby se sestoupila kontrolní
komise, pověřená úkolem oragnisovati albanskou
vládu. Tato komise nemohla zahájiti své práce,
poněvadž Rakousko protahovalo jmenování dele-
gátů, kteří je mají v této komisi zastupovati.
Tyto průtahy překvapují tím více, praví „Ti-
mes“, že na schůzích konference velevyslanců Ra-
kousko se naopak jevilo velmi starostlivým, aby
nový albanský stát byl co nejdříve organisován
Nemůžerne věřiti, že tyto průtahy slouží nějakému
tajnému účelu rakouské diplomacie, ale není divu.
že kruhy Rakousku nepříznivé z toho vyvozují zá-
věr, že účelem rakouské vlády jest zmařiti práce
konference velovyslanců. Jejich kritiky zdají se
tím více oprávněnými, že rakouští funkcionáři se
vždy stavěli proti tomu, aby admirál Burney zůstal
ve Škadru.
Burney
Anglie
Rakousko
11
article
Revoluce v Mexiku.
Zmatky v Mexiku nebudou dle všeho urov-
nány ani novými volbami, ježto odpůrci vlády
Huertovy neuznávají jejich zákonnost. Vůdcet-
stavní revoluce generál Venustiano Carranza dal
„New-York Heraldu“ toto prohlášení
Vzhledem k volbám, které Huerta slibuje na
měsíc říjen, prohlašuji, že každý občan, ať je t
kdokoli, který bude prohlášen zvoleným na zá-
kladě zmíněných voleb, bude pokládán za zrádce
vlasti, a padne-li nám do rukou, bude souzen dle
zákona z 25. ledna 1862. Stejně bude naloženo se
všemi, kdož zvoleného uznají.
Zákona, jejž Carranza uvádí, bylo použito při
popravě císaře Maxmiliana. Carranza prohlašuje
že bude zápasiti až do konce, poněvadž volby
které se chystají, budou nezákonné, ježto země
není uklidněna. Tvrdí, že autorita presidenta Hu-
erty je uznávána v méně než jedné čtvrtině me-
xických států, v ostatních státech pak je posice
ústavní strany tak silná, že se v nich nebudou
volby konati. Vůdcové ústavní strany prý mu slí-
bili pod přísahou podporu a souhlasí všichni s jeho
prohlášením.
Carranza
Huerta
Maxmilián
Hu
Mexiko
NewYork Herald
12
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Jádro a úmysl. Upozornili jsme nedáv-
no na tomto místě na to, že pan dr. Adol
Stránský v Brně hledá pro české radikálni
strany politickou formuli, která by je vyvedla
z nynějších cikcak procházek po politické Sa-
haře a genia otce nejmladšího radíkalismuv
české politice ověnčila novým laurem. Jak
tato naše připomínka byla správna, dosvědčuje
včerejší úvodník brněnského orgánu dra.
doktor
Adol Stránský
Brno
13
article
Stránského, v němž se uvažuje o tom, jak
vláda a jak české strany připravují se na
česko-německé porady. Pan dr. Stránský.
který čte, jak pražské radikální časopisy den-
ně ohlašují, že jejich strany nepůjdou na nové
česko-německé konference, kárá je za to, že
o těchto přípravách českých stran ke konferen-
cím „není v českém tisku zpráv“, jen proto, že
české strany se nepřipravují vů-
bec.“ Ve větách, po této výtce, radikálním
stranám učiněné, hned následujících, usiluje
pan dr. Stránský české radikální strany pře-
svědčit, že nesmějí ponechat smiřování n
pospas Mladočechům a drem. Kramářemv
čele, načež jim přímo velí: „České oposiční
strany zúčastní se smiřovacího jednánía
schvalujeme jim to bezvýhradně, Poli-
tika pasivity a abstinence by tu byla odzbroje-
ním . . . Do smiřovacího jednání mohou však
jít oposiční strany jen s pevnou a jasnou úmlu-
vou o svém postupu. Kam až lze jít a c
lze svésts životními zájmy český-
mi, nesmí být věcí náhodného rozhodování ...
o těchto mezích také Mladočechy nutno do-
nutit k projevu . . . Tak pan dr. Stránský
Čtenář pochopil, že pan dr. Stránský usiluje
o politické panenství národních sociálů a stá-
toprávních pokrokářů. Prostředky jeho jsou
všelijaké, hlavní úlohu hraje v nich však při-
rozeně podezřívání strany mladočeskéz
„ochoty“ „podepsat vládě jménem národa, c
bude chtít.“ Tak pan dr. Stránský líčí svá vna-
didla na politickou nevinnost našich radikálů.
Stránský
doktor
14
article
Soudíme, že naše radikální orgány se ani ne-
pochlubí tímto usilováním brněnského politi-
ckého Don Juana o jejich věnečky... Pro
všechny s námi stejně smýšlející je meritum
článku orgánu dra. Stránského politickým
zadostučiněním, které jen ještě zvy-
šují útoky, jimiž nás brněnský list zahrnuje.
útoky, jež mají radikálním stranám za střít
skutečné jádro jeho úvahy. A to jádro je-
Bez česko-německého vyrovnán
to, pání radikálové, nepůjdel Úmysl, který při
tom má pan dr. Stránský, je nám zatím ve-
dlejší.
— S pravdou ven! Včerejší „Čas“ za-
pírá, že nepřinesl ve svém referátu
všeúřadnickém sjezdu českém tvrzení, jakoby
předseda Spolku českých úřadníků poštovních
činil české poslance zodpovědnými za neprove-
dení služební pragmatiky státních úřadníků
že dokonce protestoval se vší rozhodností prot
tvrzení, že státní úřadníci dali souhlas k uzá-
konění „koaličních paragrafů“. Aby své lži
dodal váhy, napsal „Čas“: „Konstatujeme, že
v „Čase“ nic takového otištěno ne-
bylo a tvrzení „Národních Listů“ je lživým
výmyslem.“ Naproti tomu konstatujeme my
že „Čas“ dne 9. září v posudku i v referátu
o II. sjezdu veškerého českého úřadnictva re-
feroval: 1. na první straně, ve třetím sloupci
dole pod záhlavím „Nynější postavení českého
úřadnictva státního . . .“ o řečí p. Pánka mezi
jiným i takto: „Proto se vším důrazem a se
vší rozhodností odmítáme výtku, ať při-
chází ze strany jakékoliv, že jsme dali
Juan
Stránský
doktor
Pánek
15
article
svého souhlasu k uzákonění koa-
ličních paragrafů...“; 2. na téže stra-
ně v prvním sloupci v odstavci druhém na-
psal „Čas“ toto: „Sjezd měl ráz občanský
jednotliví řečníci mužně a otevřeně vyslovil
své názory, kritisujíce vládu i parlamentní za-
stupitelstvo české, při čemž obviněny
byly rozhodující české strany po-
litické, že nebojovaly rozhodně
protipřepiatým vládním požadav-
kům, na druhé straně však ještě
agitovaly pro ně také v úřadnic-
tvu. Přirozeně, že tyto výtky v
prvé řadě týkají se strany mlado-
české.“ Těmito dvěma citáty z „Času
jsme dokázali, že naše tvrzení o „Času“ bylo
pravdivé a že víme o tom, co, kdy a j ak
„Čas“ píše, my lépe, než jeho redakce. Tohoto
exemplárního důkazu prolhanostia
nevědomosti jeho redakce bylo potřeba zrovna
dnes, kdy zasedá sjezd důvěrníků strany reali-
stické, aby se přesvědčil názorně, jak redakce
„Času“ otravuje politické studny v českém ži-
votě. Realističtí sjezdováci mají příležitost.
přesvědčiti se, jak to dnes vypadá v „Čase
s heslem „S pravdou ven!“
— Politický projev. širší důvěrnický sbor míst
ní organisace národní strany svobodomyslné
Karlíně, porokovav ve své schůzí dne 26. září t.r
o situaci politické, uenesl se zaslati poslanci dru
Karlu Kramářovi tento projev: „Širší důvěr-
nický sbor místní organisace národní strany svo-
bodomyslné v Karlíně, uvažuje ve své schliz
dnešní o nynější vážné situaci politické, dospěl
názoru, že nynější události, kladoucí na stranu
naši zvýšené požadavky a těžkou zodpovědnost.
Kramář
Karlín
národní strana svobodomyslný Karlín
organizace národní strana
16
article
vyžadují naprosté ucelenosti strany naší na zákla-
dě rozumného, positivního, jedině k největ šímu
možnému prospěchu národa hledícího směru poli-
tického. Proto usnesli jsme se, požádati Vás v zá-
jmu strany, již očekávají těžké boje, i v zájmu ná-
roda, jenž podstupuje zkoušku své politické vy-
spělosti, abyste vstoupil opět v čelo národní stra-
ny svobodomyslné a vedl ji, vnitřně konsolidovánu
k další práci. Jsme přesvědčení, že silou svého
charakteru i své politické myšlenky dovedete stra-
nu v těchto bojích k vítězství, jež bude i vítězstvím
národal“
— Němečtí sociální demokraté ke krisi v če-
chách chovali se dosud dvojace, vídeňské jejich ve-
dení dokonco netečně. Odkryli tím své centralistické
ledví. Dnes koná se v Teplicích zemský sjezd ně-
mecké soclální demokracie v Čechách, od něhož
očekává „Právo Lidu“, že bude věnován ujasnění
stanoviska německé sociální demokracie ku pří-
tomnému stavu věcí v Čechách, neboť, jak praví
dále, „všechny tři body sjezdového jednání
„Shroucení měšťácké nacionální politiky v Če-
chách“, „Význam autonomní správy pro dělnictvo
v Čechách“ a „Nejbližší úkoly německé sociálne
demolracie v Čechách“ souvisejí těsně s otázkami
národnostní dohody a boje za volební reformuv
této zemi a přinesou pravděpodobně zásadní uja-
snění a taktická rozhodnutí, která budou velikého
významu pro vývin politických událostí, a zvláště
v táboře německém.“ Citovaný orgán českoslo-
vanské soclální demokracie předpovídá, že teplický
sjezd německých sociálních demokratů bude se ko-
nati ve mnamení zápasu dvou směrů v ně-
mecké sociální demokracil, jež takto
charakterisuje: „Ve hrudi německých soudruhů v
Teplice
Čechy
17
article
Čechách zápasí dosud dvě duše. Jedna nechce ni-
čeho vědět o zkrachovaném českém sněmu, pochy-
buje již předem o jeho budoucí schopnosti plod-
ného života. Považuje za ztracenu námahu, jež by
misela býti vynaložena na jeho aspoň částečné
zdemokratisování a chtěla by všechno své poli-
tické úsilí vynaložit na národnostně samosprávná
všeobecným rovným právem hlasovacím volená za-
stupitelstva krajská. K nějakým dohodovacím kon-
ferencím má nedůvěru až k přímému odmítání
Druhá vídí zřetelně, že nutno předem zaujmout
stanovisko k určitým otázkám, daným politickou
konstelací: Jakou reformu volebního práva možno
v této chvíli pravděpodobně prosadit a jakou ce-
stou. Zdali a jakým způsobem zúčastnit se česko-
německých dohodovacích konferencí. Jední pova-
žují boj o autonomní, národnostně ohraničené okre-
sy za nejpřednější. Druzí nevidí žádné záruky, že
by nedemokratisovaný zemský sněm a měšťácké
strany přivolily k demokratickému volebnímu řá-
du do zastupitelstev krajských a spatřují proto
prvou nutnost v bojí za všeobecné rovné právo hla-
sovací do sněmu zemského. Oba směry budou na
teplickém sjezdu zápasit o uplatnění svých poli-
tických myšlenek.“ Politická veřejnost v Čechách
je jistě právem zvědava, jak rozhodne dnešní sjezd
německých sociálních demokratů v Teplicích. Jeho
rozhodnutí buď posílí demokratický vývoj v Če-
chách nebo reakci. Třetí možnosti není.
Čechy
Teplice
18
article
— Za pravdou. Královéhradecké „Hlasy Ven-
kova“, orgán české strany agrární v severovýchod-
ních Čechách, uveřejnily včera úvahu, která char-
akterisuje poměry v české straně adrární v tom
směru, že celá strana agrární nejde za radikalismem
p. Staňka ze Želetavy. Úvaha agrárního listu na
bádá, nebáti se politické pravdy, načež pravi
doslovně: „Jak se politické pravdy bojíme, o tom
svědčí tato ukázka: Po 5leté obstrukci Němců octla
se země před bankrotem. Každý věděl, že se nynt
musí něco stát. Němci nechtějí poctivý smír, ob-
strukcí přívádějí zemi na mízinu — ergo, poněvadz
ještě není konec světa, musí někdo udělati pořá-
dek. Ten někdo je vláda, neboť ta má státi povzne-
sena nad spory národními a zakročiti tam, kde
národové nedovedou si udělati pořádek sami. Pra
víme, že vláda zakročiti musí a má — to cítil kaž
dý — političtí vůdcové i lid. Odvahu, vzíti
zodpovědnost za tento vládní krok.
neměl však žádný mimo mladočeské-
ho vůdee dra. Kramáře, který za svým
přesvědčením stál a nebál se je pro-
nésti slovem aniv novinách. Místo uznán
a úcty k hájené pravdě nastoupila nyní vlivem ra-
dikálních stran nenávist a odpor. Dr. Kr amá
je vyhlašován za zrádce, vládního pochopa, neštěsti
národa atd. — a přece nešťastný dr. Kramář docela
nic nového, vlastního, původního nevynašel. Mě)
prostě jen odvahu, říci veřejně to, co
každý cítil a uznával.“ List uzavirá svou
úvahu takto: „Vážná úvaha, klid, rozum — toho
jest nám třeba. Právě se mnoho uvažuje, mají-li se
naši politikové zúčastnit nových smiřovačeks
Staněk
Němec
doktor
Kristus
Kramář
Čechy
Želetava
19
article
Němci. Bujný radikalism ve furiantské pose hrdiny
mlátí kol sebe papárovou šavlí a volá: „Nebudeme
jednat a Němci, známe svá práva a donutíme vlá-
du, aby vykonala vůči nám svoji povinnost!“ Ji
zase ztrácíme rozvahu. S Němci žijeme a prot
musíme s Němci jednat a hledati ce
stu smíru. Když se nám jednání nezdaří tisíc-
kráte, musíme být ochotni jednati po tisác a jeden-
kráte, jinak nutíme k rozhodování o nás vládu
pracujeme sami nepřímo k oktroji a absolutismu.“ —
Vyjasňuje sel
— Pro poctivé národnostní vyrovnání cestou
dohody. S akcí „Zemské jednoty českých
obchodních gremif v král. Českém
projevily dále souhlas: „Zemská jedno t
společenstev truhlářů pro král. Če-
ské v Praze“: „Výbor Zemské jednoty spole-
čenstev truhlářů v král. Českém v Praze, jednaje
na schůzi své dne 23. t. m. o vašem projevu pro
smírné vyřízení sporu česko-německého, s radostí
vítá tuto akci a plným souhlasem se ku projevu
vašemu připojuje. Jelikož hospodářské poměry
v naší zemi i v celé říší jsou nanejvýš kritické
přes veškeré naděje nejeví povolaní činitelé snahu
odpomoci těmto poměrům, kterými zejména trp
Němec
Praha
20
article
stavy řemeslné, obchodní i průmyslové, na kte-
rých spočívají veškerá břemena, jest nanejvýš
nutno, aby akce této za ozdravění těchto poměrů
chopilo se samo obchodnictvo, průmyslnictvo
živnostnictvo a vahou svých organisací k nápravě
platně přispělo. Podepsán: Josef Macoun, sta-
rosta.“ — „Ústředna společenstev zed-
nických mistrů s českou jednací řeč
v král. Českém.: „Jsme pro spravedlivé ná-
rodní vyrovnání cestou vzájemné dohody, před-
pokládajíce, že zástupcové, již vyjednáváním budou
pověřeni, vždy budou dbáti státoprávního posta-
vení a principu nedělitelnosti našeho království
Podepsání pp.: Josef Doležal. starosta; J. Pekárek
tajemník.“ — „Ochranný svaz pivov aro
v král. Českém v Praze“: „Ve Svazu našem
který jest utrakvistický, otázka národnostní, resp
jazyková od samého počátku trvání našeho Svazu
rozřešena jest k spokojenosti všech členů našich
na základě úplné rovnoprávnosti. Ač není úkolem
Ochranného svazu činiti jakékoliv projevy politi-
cké, sděluje s vámi podepsané presidium, že za-
jisté veškeří členové Svazu si přejí, aby spor
česko-německý v království našem urovnán byl
čestnou dohodu obou národů. Podepsán: Dr. K
Macoun
Doležal
J Pekárek
Praha
svaz pivov ARO
21
article
Vogel.“ — „Svaz pražského obchodni-
c tva“: „Dle jednomyslného usnesení výboru Svazu
pražského obchodnictva ze dne 25. září 1913 vy-
slovujeme vám svůj plný a radostný souhlas s pro-
jevem vaším, usneseným plenárním výborem a de
legáty žup ze dne 17. září 1913 pro smírné vyrov-
nání národnostních záležitostí mezi Čechy a Němei
v tomto království cestou dohody. — Činíme tal
s radostí tím větší, že Svaz náš, sdružující v sobě
obchodnictvo obou národností v tomto království
obývajících, od počátků svých hlásal vždy otevře-
ně nutnost vzájemné národnostní dohody, jež vedl
by k míru zemi tak nevyhnutelně potřebnému, ne-
jen z důvodů zákonodárných a správních, nýbrž
i z důvodů hospodářských a také dle sil svých
k šíření tohoto svého přesvědčení při každé pří-
ležitosti přispíval a v oboru své vlastní působnosti
jest dokladem, že smírné soužití příslušníků obou
národností a společná práce, směřující k uspoko-
jení životních zájmů jejich nejsou nemožností. Pro-
to také prohlašujeme, že jsme hotovi podporovati
vaši akci všemi prostředky, jež máme po ruce a že
již nyní obracíme se současně na všechny obchodní
komory v tomto království, aby zahájily úvahy ve
smyslu od vás navrhovaném o praktické provedi-
telnosti vyrovnacích požadavků obou národností
Podepsání: Alfred Sprinzels, předseda; dr
Vogel
jít legát
Sprinzels
Čechy
svaz pražský obchodeň
svaz pražský obchodnictvo
22
article
Matzka, tajemník.“ — Také s německé strany
docházejí souhlasné projevy: „Gremium ob-
chodníků a průmyslníků v Teplicích“
ve schůzi dne 25. září, plnočetně navštívené
jednohlasně usneslo se, k akci přistoupiti. Stejné
usnesení učinil kupecký spolek „Merkur“ v Tepli-
cích. — Obchodní gremium v Českých Budějovi-
cích (protokolované) dne 26. t. m. jednohlasně pro-
jevilo s akcí souhlas. Projev německého ku-
pectva z Moravy zní: „Zemský svaz ob-
chodnických společenstev a gremi
s německou jednací řečí na Moravě
v Olomouci ve schůzi svého rozšířeného vše-
obecného výboru dne 26. září 1913 konané v ob-
chodní a živnostenské komoře olomoucké, na kte-
ré sešli se zástupci obchodnických gremif a spo-
lečenstev svazových, jednohlasně učinil ná-
sledující usnesení: „Výbor svazu souhlasí be
výhrady s akcí plenárním výborem Zemské jedno-
ty českých obchodních gremií v král. Českém dne
17. září usnesenou, kteráž odstranění národnostní-
ho rozbroje a za tím účelem svorný postup organí-
sací kupectva, živnostnictva z průmyslnictva za-
mýšlí. Německo-moravské kupectvo uznává nejpl-
nější měrou vysokou hodnotu vystoupení organi-
sace českých kolegů z Čech a projevuje přání, aby
toto potkalo se ve všech hospodářských kruzích
Teplice
Tepli
Český Buděj
Morava
Olomouc
Čechy
výbor svaz
23
article
Němců s náležitým porozuměním. Zvláště Zem-
ský svaz obchodnických společenstev klade smě-
rodatným místům požadavek, aby k navázánt
úspěšných dohodovacích jednání od národ
k národu praví zástupci výrobních stavů obou
národů bylí přizváni a aby těmto byl patřičný vliv
na jednání vyrovnací poskytnut a zajištěn. K za-
bezpečení národního míru a k docílení dělností
zemských sněmů a říšské rady žádá německo-
moravské kupectvo, aby výrobním třídám
v zájmu obou národů stejně jako státu zajištěno
bylo ve sněmích zemských a v říšské radě sprave-
dlivé a vlivně zastoupení, kteréž pak vylučuje pře-
míru strannicko-politického vlivu v otázkách ryze
hospodářských. Podepsáni: Bedřich Galle, před-
seda; Alois Satke, tajemník.
Němec
Gall
Satke
24
article
— „Snaha“ čtrnáctidenníkem. Ve středu, dne
1. října, vyjde prvé číslo druhého ročníku „Snahy“
listu mladé generace nár. strany svobodomyslné
„Snaha“ bude vycházeti dvakráte měsíčně a bud
rozšířena o řadu nových rubrik, jako: vídeňská
kronika parlamentní (J. Penížek), politické vzdě-
lání, vědecké aktuality, národní hospodářství, so-
ciální politika, umění výtvarné, divadlo, literatura
atd. „Snaha“ bude věnována politické a kulturní
aktualitě a bude ji stručně a kriticky glossovati
Aby mohla býti pokud možno nejvíce rozšířena
zvyšuje předplatné pouze nepatrně, na 4 K ročně
Jednotlivá čísla budou se prodávati po 20 h. Při-
hlášky předplatitelů přijímají: Administrace „Sna-
hy“. Praha II., Marianská ul. 3, II. p. a všechna
knihkupectví.
J Penížek
Praha II
25
article
— František Mareš, historik český, ředite
Schwarzenberského archivu v Třeboni, slaví dne
1. října t. r. jubileum čtyřicetileté práce ve služ-
bách archivu třeboňského. Rodem z Bavorova, stu-
doval historii a vědy pomocné na universitě vídeš-
ské a 1. října r. 1873 vstoupil jako úřadník do kní-
žecího archivu v Třeboni. Vynikající jest jeho
účast a zásluha na moderním uspořádání archivu
třeboňského i jiných archivů schwarzenberských
Jeho odborná práce literární, za kterou zvolen d -
pisujícím členem Král. české společnosti nauk
i České akademie pro vědy, slovesnost a umění
týkala se především rodu rožmberského, dějin
kulturních i politických, literatury i umění, zejmé-
na v jižních Čechách. Publikací jeho o těchto
materiích jest asi 40. Společně s inž. Sedláčkem
napsal „Soupis památek historických a uměleckých
politického okresu třeboňského“ (1900). R. 190
jmenován Fr. Mareš konservatorem centrální ko-
mise pro ochranu památek. Multos ad annosl
— 50leté jubileum práce slavil včerejšího dne
pan Jan Starý, ředitel c. a k. dvorní knihtiskár-
ny Hynka Fuchse, při které příležitosti dostalo se
mu četných poct se strany chéfa firmy a jeho ko-
legů v povolání. V kanceláři květinami bohatě vy-
zdobené shromáždilo se úřadnictvo a dělnictvo
firmy s chéfem, velkoprůmyslníkem p. Arturem
Fuchsem v čele, aby jubilantu projevilo svá blaho-
přání. Pan Fuchs vzpomněl v delší řeči zásluh, jich
si jubilant ziskal během své dlouholeté činnosti
a podal mu pak značný čestný dar. Na to promlu-
vili zástupci úřadnictva a technického personálu
věnovavšího jubilantu rovněž čestné dary, načež pan
Starý hluboce dojat za pocty mu prokázané dě-
koval. Ze stejné příčiny uspořádán jest dnes ban-
ket Spolkem faktorů knihtiskáren a písmolijen
pražských.
Mareš
Král
Ing
Sedláček
Jan
Hynk Fuchs
Fuchs
Třeboň
Bavorov
Čechy
Francie
Český akademie
26
article
— Vzácné jubileum. Z Příbramě. Sládek a ma-
jitel realit pan Václav Čaloun, vzor pravého
ušlechtilého muže, vlastence a obětavého občana.
dovršil právě 45. rok činnosti své při průmyslu
pivovarském — tiše, nehlučně, ale při vytrvaléa
promyšlené práci, která zůstává širším kruhům
skryta. Sám, svou vlastní silou, snahou a neúnav-
nou pílí dospěl k nynějšímu rozkvětu. Narodil se
v Komářicích u Čes. Budějovic, studoval reálku
a pak absolvoval pražskou sladovnickou školu.
Odborná studia konal v četných pivovarech do-
mácích i cizozemských, načež najmul pivovar
Hustopeči na Moravě. Již zde vyvíjel tak horlivou
činnost, že u všech svých kolegů v povolání,u
nichž těší se veliké vážnosti, budil úctu i obdiv.
V roce 1902 najal pravovárečný pivovar v Přibra-
mi, jenž těší se dnes v odborných kruzích zname-
nité pověsti. Na středočeské živnostensko-průmy-
slové, školské a hospodářské výstavě roku 191
vyznamenán první státní cenou a jest předsedou
okr. komise ochranného svazu pivovarů v král.
Českém. Jubilant těší se všeobecné úctě a váž-
nosti na Příbramsku,
— Pražské školství. Včera konala schůzi okres.
školní rada za předsednictví náměstka starosty p.
Čaloun
Příbram
Komářice
Čes . Budějovice
Morava
Přibro
Příbramsko
svaz pivovar v král
27
article
Schröttra. Řeferentem byl c. k. okr. školní
inspektor p. prof. T. Švadlenka. Nejdříve byl
sdělen výsledek zápisu do pražských če-
ských škol obecných a měšťanských: v celku bylo
zapsáno 20.303, loní 20.587 (méně o 284 dítekl
úbytek žactva jeví se hlavně ve vnitřním městě;
kdežto na Maninách a v Libni na Korábě žactva
přibylo. Zatímně přijaté dítky až na některé vý-
jimky byly příjaty definitivně. Podle výsledku zá-
pisu bylo usneseno doporučiti radě městské povo-
liti 9 nových poboček při současném zrušení
4 dosavadních poboček; při tom bylo sděleno, že
roku loňského zemský výbor nepovolil v Praze
8 poboček, které však rada městská, přihlížejíck
mimořádným poměrům, vlastním nákladem vydr-
žovala. — O roztřídění žactva do jednotlivých tříd
usneseno, vyžádati si rozhodnutí zejména při ža-
ctvu, které bylo soukromě vyučováno a jehož věk
neodpovídá pravidelnému stáří. — V základě roz-
hodnutí zemské školní rady o kontrole dítek ško-
lou povinných, byla svolána zvláštní anketa, se-
stávající ze členů okresní školní rady, která před-
ložila návrh, aby komise, jejímiž členy by byli zá-
stupci obce, městští okresní dozorci, zástupci uči-
telstva a zástupci Zemské komise pro ochranu
mládeže. — Komitétu dam pro podporu vyu-
čování ruč, pracím na školách dívěích bylo usne-
seno vysloviti díky za dosavadní jich úspěšnou
činnost a zároveň je na další šestiletí znovu členy
tohoto komitétu jmenovati. — Usneseno, aby vy-
psána byla následující uprázdněná místa učitelská.
profesor
T Švadlenka
Maniny
Libeň
Koráb
Praha 8
28
article
Ředitele chlapecké školy na Korábě, říd. učitele
u sv. Petra, katechety v Holešovicích a u sv. Kři-
že Většího, učitele II. odboru na III. měšť. škole
na Korábě, učitele III. odboru na téže škole. Další
místa budou vypsána ihned, jakmile některá po-
tvrzení dojdou. — Usneseno přikázati některé del.
i zatímní síly učitelské novým školám, jakož i po-
voleny dovolené. Konečně vyřízeny některé osobní
záležitosti učitelské.
— Výsledek pomocné akce národní, která byla
provedena ve prospěch nejdůležitějších obranných
účelů českých v letní době pod heslem Společné
národní sbírky, není tak značný, jak by bylo třeba.
Jak známo, dostává se z výtěžku toho ujednaného
podílu Ústřední Matici školské. Národním jedno-
tám pošumavské i severočeské, Komenskému, Men-
šinovému základu České obce sokolské a někte-
rým důležitým dalším účelům národním. Přízni-
vější výsledek Společné národní sbírky byl ztížen
všeobecnou hospodářskou krisí i prováděním této
akce v prázdninovém období, ježto nebylo jiného
východiště při možnosti, že by bylo došlo k celé
řadě souběžných národních sbírek, kromě toho pak
omezením sbírky na zemský obvod království
Petro
Komenský
Koráb
Holešovice
svatý . Kř
Mena
29
article
Českého; ale přes to možno doufati ještě ve zvýšení
dosavadního výtěžku Společné nár. sbírky, který
činí 134848 K. jelikož plná polovina českých obcí
nezaslala dosud výtěžku své sbírky, ba ani ne-
odpověděla! Komitét Společné národní sbírky (Pra-
ha-I., 331) žádá proto co nejdůtklivěji poznovu,
jak byl už urgoval přímo dotyčné obce, aby všecky
české obce, jež tak dosud neučiníly, zaslaly bez-
odkladně výtěžek Společné nár. sbírky Městské
spořitelně Pražské (Praha, Rytířská 29), jakož ne-
zbytno tamže vrátiti hned bez výjimky sběrací
listiny pro nastávající závěrečnou revisi Společné
nár. sbírky. V zájmu dobré věci bylo by také, aby
v tom směru informovala se u obecních předsta-
venstev předsednictva místních organisací těch ná-
rodních korporací, ve prospěch kterých byla Spo-
lečná nár. sbírka uspořádána a aby urgovala ještě
osobně české obce, které výtěžek akce nebo sbě-
rací listiny do Prahy neodeslaly. Každý odkla
nebo netečnost k pokynům těmto poškozuje přímo
společnou věc národní
— Výsledek volby II. sboru obecního zastupí-
telstva na Smíchově. K volbě II. sboru do obec.
zastupitelstva na Smíchově, vykonané včera dne
27. září, dostavilo se z 625 zapsaných voličů 370
Praha
Smíchov
městský spořitelna pražský
obecní zastupit
30
article
Největší počet hlasů obdrželi a byli ludíž zvoleni-
údové výboru: Adler Eustach, obchodník a majitel
domu (365 hl.). Bittner Eduard, ředitel škol [353)
Eberl František, majitel domů (362). Jeřábek Karel.
místr kamenický a maj. domu (357). JUDr. Koldin-
ský Alois, advokát a majitel domu (353). Nebeský
Václav, velkoobchodník a maj. domu (362). Šimek
Antonin, stavitel a majitel domu (354). JJUDr. Stei-
ner Frant., advokát a majitel domu (362], Šulista
Jan, učitel (358). Thüringer Frant., majitel závodu
uzenářského a majitel domu (360). Bušek Jan, ře-
ditel hudební školy (230). Vondrák Josef, odborný
učitel (343 hl.). Náhradníci: Dědeček Josef, majitel
domu (356 hl.). Havrda Václav. majitel závodu
uzenářského a majitel domu (353). Kasal Jaroslav,
hostinský a majitel realit (365), Malý Josef Vladi-
mír, mistr zámečnický a majitel domu (360). Ráž
A. V., obchodník a majitel domu (360). Soukup
Josef, obchodní zahradník (361 hl.). — Mimo to
zůstal v menšině škol. rada dr. Jar. Vlach se 136
hlasy. Sbor I. volí v pondělí o 9. hod.
Adler Eustach
Bittner
František
Jeřábek
Karel
JUDr
Koldin
Alois
Václav
Šulista
Jan
Bušek
Vondrák
Josef
Havrda
Kasal
Jaroslav
Vlad
Ráž
Soukup
Jar
Vlach
Stei
Šimek Antonina
Dědeček Josef
31
article
— Veřejná schůze lidu v Břevnově. V pondělí
29. září o 128. hod. večer koná se v Břevnově „Na
Marjánce“ velká veřejná schůze lidu, na které
budou vylíčeny napiaté poměry v obci a odůvod-
něna resignace 13 členů obecního zastupitelstva.
— Výsledek zápísu v Praze. Na školách
českých: Ve šk. r. 1911—12 20.772 dítek, ve šk
roce 1912—13 20.813 dítek, ve šk. r. 1913—14
20.493 dítek. — Výsledek zápisu na školách
německých: Ve šk. r. 1911—12 1688 dítek, ve
šk. r. 1912—13 1666 dítek, ve šk. r. 1913—14
1626 dítek. Data z r. 1913—14 ovšem nejsou ještě
konečná, neboť hlásí se ještě dodatečně řada dítek
o příjetí, jednak ty, které se opozdily (letní byt
a i.), neb nebyly přijaty na střední a jiné školy
vyšší, pak dítky z cizích obcí a okresů a naopak
odpadnou dítky, které přijaty byly jen provisorně
a budou odmítnuty).
Břevnov
Na Marjánka
Praha
32
article
— Odborná kožešnícká výstava v Praze. Spo-
lečenstvo kožešníků pražských spolu se Svazem
samostatných kožešníků v zemích koruny České.
uspořádalo letos opětně výstavu výrobků svého
oboru. Tentokrát výstava jest usídlena v místno-
stech mnohem vhodnějších než léta minulá a tím
právě znamenitě vyniká bohatost kožešin a jich
prohlídka. Výstava zaujímá tři prostorné místnosti
v budově Technologicko-průmyslového museav
Praha
svaz samostatný kožešník
33
article
Mariánské ulici naproti sadům Jaroslava Vrchli-
ckého. Aby umožněna byla prohlídka všem kru-
hům, jest vstup úplně volný. Bohatost výrobků za-
sluhuje, aby návštěva byla nejčetnější. Se zalíbe-
ním prohlídne si výrobky nejen dáma, ale i pán,
třebaže převážná většina vyložených výrobků ur-
čena jest pro něžné pohlaví. Skutečný obdiv vzbu-
zují rukávníky nevídaně a neslýchaně obrovských
rozměrů. Souměrně veliké jsou ovšem také štoly.
čili límce. Ku snažšímu rozpoznání uvedeny jsou
ceny výrobků, což velice usnadňuje orientaci. Tak
na př. štola z austrálské vačice má cenu 260 kor..
rukávník z lišky červené 100 kor., štola z téže
120 kor., dámská čapka z králíka krtkového 28 K.
rukávník za 80 kor., rukávník persianový 160 kor.
ze sealbisamu 120 kor. Dámský kabát z austrálské
vačíce 360 kor., kožich panský sealmutria 600 kor.,
rukávník liška s bílou špičkou 200 kor., z austrál-
ské vačice 160 kor., rukávník z krtka 110 kor.
štola 280 kor., štola z kuny lesní 260 kor., z lišky
stříbrné 520 kor., rukávník z lišky bílé 160 kor.
štola ze sobola amerického 960 kor., z kuny skalní
540 kor., rukávník z kuny skalní 280 kor. Štola
z hermelínu 720 kor., rukávník hermelínový 400 K.
skunková štola 540 kor., rukávník 330 kor. Obdiv
vzbuzuje dámský plášť z kůže jehněte za 4000 kor.
a ve výstavé jest také plášť za 11.000 kor. Soupra-
va imitace hranostaje stojí 90 kor., souprava teho-
Jaroslav Vrchnout
Štol
mariánský ulice