ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 74b19dc0-8f17-11dd-ad9e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 33 celkem · entity: person 85, place 73, work 6, org 12
1 masthead
28. září 1913. Číslo 266.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
strana 3.
4 article
censtva dualistické říše v posledních měsí- cích hluboce se změnilo. Nejsou to již jen Slo- vané, kteří se vyjadřují proti politice Berch- toldově s Albanií. Řada diplomatických porá- žek, přivedších k úplné isolaci Rakousko. Uherska, jež je ve své politice balkánské opu- štěno i od Německa, otevřela všem rakousko- uherským národům očí. Proto lze očekávati. že se Rakousko-Uhersko zachová šetrně k Srbsku, donucenému zakročiti proti ná- jezdníkům. Úloha ruské díplomacie je tím velmi usnadněna. Třetí balkánská vojna snad- no může býti lokalisována, bude-li chtíti Rakousko-Uhersko. Separatismus ve Francií. My Slované si zbytečně nařikáme, že sepa- ratismy se objevují jen u našeho nesvorného ple- mene. Germáni mají přece podobné historie, jestliže se podařilo Němcům regulovat tok dolno- německého hnutí tak, aby nebylo nebezpečným jednotě německého jazyka, na severu v Norsku jsme svědky tuhého zápasu mezi starým jazykem literárním, spojujícím Nory s Dány, jazykem Ibse- na a Björnsona, a mezi místním zemským nářečím probfjejícím se k literární a politické samostat- nosti, jazykem Garborga.
Slovan Germán Němec Nora Dán Garborg St Albánie Rakousko Uhersko Německo Srbsko RakouskoUhersko Francie Norsko
5 article
Ani zdánlivě národně tak jednolitá Francie není ušetřena snah partikularistických. Za nedávné návštěvy presidenta Poincaréa na jihu Francie skoro všude vítali ho provencalskými básněml Jsou provencalští horlivci, kteří v nadšení pro jazyk Mistralův byli by ochotni spojit se s Kata- lonci, snažícími se také o jazykovou neodvislost od jazyka španělského. V biskajské provincii hlásí se ke slovu potome starého domorodého národa. Basků, a nechtěi splynouti se svými francouzskými spoluobčany V Nizze po odtržení od Italie r. 1867 zůstalo stále ještě dosti Italů, a francouzská vláda odhodlaln se před lety proti jich separatismu k tak energl- ckému kroku, že zakázala jim vydávat v Nizze vlašský časopis. Maďarští šovinisté viděli v tomto činu svobodné republiky mravní zadostučinění. Zvláště silné jest hnutí po samostatnosti v Bretaní. Bretaň patří sice již tři sta let k Francii ale posud se tam zachoval bretaňský lid původu keltického, třeba že již sto let území Bretaně jest rozkouskováno na 5 departementů jako ostatní Francie a jméno Bretaň zmizelo z úřadní termino- logie.
Poincaré Mistralův Bask Italos Bretaň Francie Nizza Bretaň
6 article
Ale Bretoňci — jest jich posud přes 1,200.000 — nechtějí se sříci své národnosti, ani svého ja- zyka, ani svých národních zvyků. Pěstují dokonce staré pohanské obřady, přizpůsobené ke katoli- ckým svátkům. Z národního nadšení bretoňská inteligence obnovila dokonce kult dřevních drul- dů, jenž byl jich náboženstvím před přijetím kře- sťanství. Každého roku v různých místech Bretaně pořádají se za velké účasti lidu symbolické slav- nosti podle druidského rituálu a při té příležitosti zdůrazňuje se láska k bretoňskému jazyku, písním a krojům. Ze zámoří zvou si bratry z Walesu, Irska a ze Skotska (— Bretoňci se nastěhovali do své nynější vlasti z Britanie, ustupujíce vpádu anglosaskému, asi v té době, kdy Češi zaujímali svá nynější sídla —), a každým rokem rozhodněji se domáhají práv pro svou utlačenou národnost.
Čech Wales Irsko Skotsko Británie
7 article
Někteří jdou tak daleko, že hlásají nenávist ke svým utlačovatelům Francouzům a přejí jim, aby byli poraženi Němci a také jednou pocitili slasl žít v národním ujařmení. Hnutí tak roste, že si ho všímají i v Paříži a radí, aby se proti němu praco- valo vlastemeckými manifestacemi, šířením fran- couzských knih a časopisů v lidu a pod. Nezůstane tedy ani Francie ušetřenou národních sporů, i tam se bude musit časem přikročiti k národní samo- správě. Po francouzských manevrech. Také francouzské letošní manevry budou as míti nepřijemné dozvuky. »Matin« uveřejňuje ano- nymní článek, jehož autorem je dle všeho vysoký důstojník a v němž se praví, že náčelník gene- rálního štábu Joffre a jeho zástupce generál de Castelnau nenabyli z letošních manevrů příznivého dojmu a jejich mínění sdílejí skoro všichni dů- stojníci generálního štábu. Kritisují se chyby růz- ných brigádních a plukovních velitelů a naznačuje se, že ministr vojenství Etienne naproti svým předchůdcům Messimymu a Millerandovi jeví pří- lišnou mírnost. V souvislosti s tím ohlašují listy, blízké mi- nistru vojenství, že řada generálů bude sproštěna služby. Generalissimus Joffre trvá prý na tom, aby se ze spáchaných chyb vyvodily důsledky Porážku, kterou dne 13. září utrpěl 18. armádní sbor, přisuzuje prý Joffre především neschopnosti generála, který jen z útrpnosti je ponecháván v aktivním stavu.
Francouz Němec Joffre jít Castelnau Etienne Millerand Paříž Francie Messimy
8 article Italie a Albanie.
Italie a Albanie. „Nea Imera“ uveřejňuje dopis z Korfu, dle něhož Italie zvyšuje úsilí, aby sehnala Albance z východních zemí i z Ameriky, které platí, aby se odebrali do krajů, obsazených nyní řeckým voj- skem. Zvláště z Ameriky přichází každý týden do Brindisi na sta Albanců. Zvláštní agenti italské vlády je přijímají při vystoupení z lodi, vodí je do hotelů, kdež jsou zadarmo hostěni a pak je do- pravují po lodích do Vallony. Odtud se odebíraj do míst, která jim byla jejich protektory určena Mezí těmito ztracenými syny Albanie, vráce- nými matce vlasti péčí Italie, je velký počet noto- rických zločinců, jejichž zřejmým posláním jest pů- sobiti zmatky v krajích, obsazených řeckým voj- skem. Na to však se agitace italské politiky neob- mezují. Ve Valloně byla utvořena komise, k jejími předním členům náleží italský agent Mastroviti který dlouho hrál na Korfu úlohu dopisovatele „Tribuny“. Tato komise má za účel organisovati tábory a sestavovati protesty proti domnělému násilí řeckých úřadů vůči Albancům. Za tím úče- lem komise poskytuje subvenci četným Albancům, kteří jsou již Italif tučně odměňováni.
Albanec Albánie Korf Amerika Brindisi Nea Imer Italia
9 article
Italský tisk sleduje nynější obrat v Albanii velmi pozorně. „Giornale d' Italia“ otázal se srb- ského diplomatického zástupce v Římě na jeho dojmy v táto věci. Srbský zástupce vidí hlavní důvod nynějších událostí v Albanii v bulharských agitacích. „Albanský lid, povýšený na stát, začíná špatně.“ pravil, a o budoucnosti Albanie pronesl pesimistický úsudek: „Albanie má 75 procent musulmanů, bude to tedy stát převážně musulmanský. Nevěřím však v budoucnost musuímanských států; ponenáhlu zmi- zely musulmanské státy na pobřeží africkém: Al- žírsko, Tunis. Marokko atd. Stejně bude s Albanlí. Musulmanský stát nemůže sledovati pokroky, ani vyhověti požadavkům moderních států. Současná politika vytvořila zásady jako sféry zájmů nebo hospodářské soutěže a jiné, jichž osudem jest na- rážeti na existenci států jako Albanie, stížených již ve své podstatě největší neschopnosti
Albánie Řím Tunis Maroko Giornale d ' Italia
10 article
Anglie a albanská otázka. Dle londýnské zprávy „Tempsu“ netají sev diplomatických kruzích anglických, že albanská situace se stává vážnou. Je prý nesnadno seznati. na koho spadá zodpovědnost za to, co se nyní děje, ale je nesporno, že chování Rakouska není takové, aby rychle způsobilo uspokojivý stav věcí „Times“ připomínají, že 17. srpna rozhodla konfe- rence velevyslanců, aby se sestoupila kontrolní komise, pověřená úkolem oragnisovati albanskou vládu. Tato komise nemohla zahájiti své práce, poněvadž Rakousko protahovalo jmenování dele- gátů, kteří je mají v této komisi zastupovati. Tyto průtahy překvapují tím více, praví „Ti- mes“, že na schůzích konference velevyslanců Ra- kousko se naopak jevilo velmi starostlivým, aby nový albanský stát byl co nejdříve organisován Nemůžerne věřiti, že tyto průtahy slouží nějakému tajnému účelu rakouské diplomacie, ale není divu. že kruhy Rakousku nepříznivé z toho vyvozují zá- věr, že účelem rakouské vlády jest zmařiti práce konference velovyslanců. Jejich kritiky zdají se tím více oprávněnými, že rakouští funkcionáři se vždy stavěli proti tomu, aby admirál Burney zůstal ve Škadru.
Burney Anglie Rakousko
11 article
Revoluce v Mexiku. Zmatky v Mexiku nebudou dle všeho urov- nány ani novými volbami, ježto odpůrci vlády Huertovy neuznávají jejich zákonnost. Vůdcet- stavní revoluce generál Venustiano Carranza dal „New-York Heraldu“ toto prohlášení Vzhledem k volbám, které Huerta slibuje na měsíc říjen, prohlašuji, že každý občan, ať je t kdokoli, který bude prohlášen zvoleným na zá- kladě zmíněných voleb, bude pokládán za zrádce vlasti, a padne-li nám do rukou, bude souzen dle zákona z 25. ledna 1862. Stejně bude naloženo se všemi, kdož zvoleného uznají. Zákona, jejž Carranza uvádí, bylo použito při popravě císaře Maxmiliana. Carranza prohlašuje že bude zápasiti až do konce, poněvadž volby které se chystají, budou nezákonné, ježto země není uklidněna. Tvrdí, že autorita presidenta Hu- erty je uznávána v méně než jedné čtvrtině me- xických států, v ostatních státech pak je posice ústavní strany tak silná, že se v nich nebudou volby konati. Vůdcové ústavní strany prý mu slí- bili pod přísahou podporu a souhlasí všichni s jeho prohlášením.
Carranza Huerta Maxmilián Hu Mexiko NewYork Herald
12 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Jádro a úmysl. Upozornili jsme nedáv- no na tomto místě na to, že pan dr. Adol Stránský v Brně hledá pro české radikálni strany politickou formuli, která by je vyvedla z nynějších cikcak procházek po politické Sa- haře a genia otce nejmladšího radíkalismuv české politice ověnčila novým laurem. Jak tato naše připomínka byla správna, dosvědčuje včerejší úvodník brněnského orgánu dra.
doktor Adol Stránský Brno
13 article
Stránského, v němž se uvažuje o tom, jak vláda a jak české strany připravují se na česko-německé porady. Pan dr. Stránský. který čte, jak pražské radikální časopisy den- ně ohlašují, že jejich strany nepůjdou na nové česko-německé konference, kárá je za to, že o těchto přípravách českých stran ke konferen- cím „není v českém tisku zpráv“, jen proto, že české strany se nepřipravují vů- bec.“ Ve větách, po této výtce, radikálním stranám učiněné, hned následujících, usiluje pan dr. Stránský české radikální strany pře- svědčit, že nesmějí ponechat smiřování n pospas Mladočechům a drem. Kramářemv čele, načež jim přímo velí: „České oposiční strany zúčastní se smiřovacího jednánía schvalujeme jim to bezvýhradně, Poli- tika pasivity a abstinence by tu byla odzbroje- ním . . . Do smiřovacího jednání mohou však jít oposiční strany jen s pevnou a jasnou úmlu- vou o svém postupu. Kam až lze jít a c lze svésts životními zájmy český- mi, nesmí být věcí náhodného rozhodování ... o těchto mezích také Mladočechy nutno do- nutit k projevu . . . Tak pan dr. Stránský Čtenář pochopil, že pan dr. Stránský usiluje o politické panenství národních sociálů a stá- toprávních pokrokářů. Prostředky jeho jsou všelijaké, hlavní úlohu hraje v nich však při- rozeně podezřívání strany mladočeskéz „ochoty“ „podepsat vládě jménem národa, c bude chtít.“ Tak pan dr. Stránský líčí svá vna- didla na politickou nevinnost našich radikálů.
Stránský doktor
14 article
Soudíme, že naše radikální orgány se ani ne- pochlubí tímto usilováním brněnského politi- ckého Don Juana o jejich věnečky... Pro všechny s námi stejně smýšlející je meritum článku orgánu dra. Stránského politickým zadostučiněním, které jen ještě zvy- šují útoky, jimiž nás brněnský list zahrnuje. útoky, jež mají radikálním stranám za střít skutečné jádro jeho úvahy. A to jádro je- Bez česko-německého vyrovnán to, pání radikálové, nepůjdel Úmysl, který při tom má pan dr. Stránský, je nám zatím ve- dlejší. — S pravdou ven! Včerejší „Čas“ za- pírá, že nepřinesl ve svém referátu všeúřadnickém sjezdu českém tvrzení, jakoby předseda Spolku českých úřadníků poštovních činil české poslance zodpovědnými za neprove- dení služební pragmatiky státních úřadníků že dokonce protestoval se vší rozhodností prot tvrzení, že státní úřadníci dali souhlas k uzá- konění „koaličních paragrafů“. Aby své lži dodal váhy, napsal „Čas“: „Konstatujeme, že v „Čase“ nic takového otištěno ne- bylo a tvrzení „Národních Listů“ je lživým výmyslem.“ Naproti tomu konstatujeme my že „Čas“ dne 9. září v posudku i v referátu o II. sjezdu veškerého českého úřadnictva re- feroval: 1. na první straně, ve třetím sloupci dole pod záhlavím „Nynější postavení českého úřadnictva státního . . .“ o řečí p. Pánka mezi jiným i takto: „Proto se vším důrazem a se vší rozhodností odmítáme výtku, ať při- chází ze strany jakékoliv, že jsme dali
Juan Stránský doktor Pánek
15 article
svého souhlasu k uzákonění koa- ličních paragrafů...“; 2. na téže stra- ně v prvním sloupci v odstavci druhém na- psal „Čas“ toto: „Sjezd měl ráz občanský jednotliví řečníci mužně a otevřeně vyslovil své názory, kritisujíce vládu i parlamentní za- stupitelstvo české, při čemž obviněny byly rozhodující české strany po- litické, že nebojovaly rozhodně protipřepiatým vládním požadav- kům, na druhé straně však ještě agitovaly pro ně také v úřadnic- tvu. Přirozeně, že tyto výtky v prvé řadě týkají se strany mlado- české.“ Těmito dvěma citáty z „Času jsme dokázali, že naše tvrzení o „Času“ bylo pravdivé a že víme o tom, co, kdy a j ak „Čas“ píše, my lépe, než jeho redakce. Tohoto exemplárního důkazu prolhanostia nevědomosti jeho redakce bylo potřeba zrovna dnes, kdy zasedá sjezd důvěrníků strany reali- stické, aby se přesvědčil názorně, jak redakce „Času“ otravuje politické studny v českém ži- votě. Realističtí sjezdováci mají příležitost. přesvědčiti se, jak to dnes vypadá v „Čase s heslem „S pravdou ven!“ — Politický projev. širší důvěrnický sbor míst ní organisace národní strany svobodomyslné Karlíně, porokovav ve své schůzí dne 26. září t.r o situaci politické, uenesl se zaslati poslanci dru Karlu Kramářovi tento projev: „Širší důvěr- nický sbor místní organisace národní strany svo- bodomyslné v Karlíně, uvažuje ve své schliz dnešní o nynější vážné situaci politické, dospěl názoru, že nynější události, kladoucí na stranu naši zvýšené požadavky a těžkou zodpovědnost.
Kramář Karlín národní strana svobodomyslný Karlín organizace národní strana
16 article
vyžadují naprosté ucelenosti strany naší na zákla- dě rozumného, positivního, jedině k největ šímu možnému prospěchu národa hledícího směru poli- tického. Proto usnesli jsme se, požádati Vás v zá- jmu strany, již očekávají těžké boje, i v zájmu ná- roda, jenž podstupuje zkoušku své politické vy- spělosti, abyste vstoupil opět v čelo národní stra- ny svobodomyslné a vedl ji, vnitřně konsolidovánu k další práci. Jsme přesvědčení, že silou svého charakteru i své politické myšlenky dovedete stra- nu v těchto bojích k vítězství, jež bude i vítězstvím národal“ — Němečtí sociální demokraté ke krisi v če- chách chovali se dosud dvojace, vídeňské jejich ve- dení dokonco netečně. Odkryli tím své centralistické ledví. Dnes koná se v Teplicích zemský sjezd ně- mecké soclální demokracie v Čechách, od něhož očekává „Právo Lidu“, že bude věnován ujasnění stanoviska německé sociální demokracie ku pří- tomnému stavu věcí v Čechách, neboť, jak praví dále, „všechny tři body sjezdového jednání „Shroucení měšťácké nacionální politiky v Če- chách“, „Význam autonomní správy pro dělnictvo v Čechách“ a „Nejbližší úkoly německé sociálne demolracie v Čechách“ souvisejí těsně s otázkami národnostní dohody a boje za volební reformuv této zemi a přinesou pravděpodobně zásadní uja- snění a taktická rozhodnutí, která budou velikého významu pro vývin politických událostí, a zvláště v táboře německém.“ Citovaný orgán českoslo- vanské soclální demokracie předpovídá, že teplický sjezd německých sociálních demokratů bude se ko- nati ve mnamení zápasu dvou směrů v ně- mecké sociální demokracil, jež takto charakterisuje: „Ve hrudi německých soudruhů v
Teplice Čechy
17 article
Čechách zápasí dosud dvě duše. Jedna nechce ni- čeho vědět o zkrachovaném českém sněmu, pochy- buje již předem o jeho budoucí schopnosti plod- ného života. Považuje za ztracenu námahu, jež by misela býti vynaložena na jeho aspoň částečné zdemokratisování a chtěla by všechno své poli- tické úsilí vynaložit na národnostně samosprávná všeobecným rovným právem hlasovacím volená za- stupitelstva krajská. K nějakým dohodovacím kon- ferencím má nedůvěru až k přímému odmítání Druhá vídí zřetelně, že nutno předem zaujmout stanovisko k určitým otázkám, daným politickou konstelací: Jakou reformu volebního práva možno v této chvíli pravděpodobně prosadit a jakou ce- stou. Zdali a jakým způsobem zúčastnit se česko- německých dohodovacích konferencí. Jední pova- žují boj o autonomní, národnostně ohraničené okre- sy za nejpřednější. Druzí nevidí žádné záruky, že by nedemokratisovaný zemský sněm a měšťácké strany přivolily k demokratickému volebnímu řá- du do zastupitelstev krajských a spatřují proto prvou nutnost v bojí za všeobecné rovné právo hla- sovací do sněmu zemského. Oba směry budou na teplickém sjezdu zápasit o uplatnění svých poli- tických myšlenek.“ Politická veřejnost v Čechách je jistě právem zvědava, jak rozhodne dnešní sjezd německých sociálních demokratů v Teplicích. Jeho rozhodnutí buď posílí demokratický vývoj v Če- chách nebo reakci. Třetí možnosti není.
Čechy Teplice
18 article
— Za pravdou. Královéhradecké „Hlasy Ven- kova“, orgán české strany agrární v severovýchod- ních Čechách, uveřejnily včera úvahu, která char- akterisuje poměry v české straně adrární v tom směru, že celá strana agrární nejde za radikalismem p. Staňka ze Želetavy. Úvaha agrárního listu na bádá, nebáti se politické pravdy, načež pravi doslovně: „Jak se politické pravdy bojíme, o tom svědčí tato ukázka: Po 5leté obstrukci Němců octla se země před bankrotem. Každý věděl, že se nynt musí něco stát. Němci nechtějí poctivý smír, ob- strukcí přívádějí zemi na mízinu — ergo, poněvadz ještě není konec světa, musí někdo udělati pořá- dek. Ten někdo je vláda, neboť ta má státi povzne- sena nad spory národními a zakročiti tam, kde národové nedovedou si udělati pořádek sami. Pra víme, že vláda zakročiti musí a má — to cítil kaž dý — političtí vůdcové i lid. Odvahu, vzíti zodpovědnost za tento vládní krok. neměl však žádný mimo mladočeské- ho vůdee dra. Kramáře, který za svým přesvědčením stál a nebál se je pro- nésti slovem aniv novinách. Místo uznán a úcty k hájené pravdě nastoupila nyní vlivem ra- dikálních stran nenávist a odpor. Dr. Kr amá je vyhlašován za zrádce, vládního pochopa, neštěsti národa atd. — a přece nešťastný dr. Kramář docela nic nového, vlastního, původního nevynašel. Mě) prostě jen odvahu, říci veřejně to, co každý cítil a uznával.“ List uzavirá svou úvahu takto: „Vážná úvaha, klid, rozum — toho jest nám třeba. Právě se mnoho uvažuje, mají-li se naši politikové zúčastnit nových smiřovačeks
Staněk Němec doktor Kristus Kramář Čechy Želetava
19 article
Němci. Bujný radikalism ve furiantské pose hrdiny mlátí kol sebe papárovou šavlí a volá: „Nebudeme jednat a Němci, známe svá práva a donutíme vlá- du, aby vykonala vůči nám svoji povinnost!“ Ji zase ztrácíme rozvahu. S Němci žijeme a prot musíme s Němci jednat a hledati ce stu smíru. Když se nám jednání nezdaří tisíc- kráte, musíme být ochotni jednati po tisác a jeden- kráte, jinak nutíme k rozhodování o nás vládu pracujeme sami nepřímo k oktroji a absolutismu.“ — Vyjasňuje sel — Pro poctivé národnostní vyrovnání cestou dohody. S akcí „Zemské jednoty českých obchodních gremif v král. Českém projevily dále souhlas: „Zemská jedno t společenstev truhlářů pro král. Če- ské v Praze“: „Výbor Zemské jednoty spole- čenstev truhlářů v král. Českém v Praze, jednaje na schůzi své dne 23. t. m. o vašem projevu pro smírné vyřízení sporu česko-německého, s radostí vítá tuto akci a plným souhlasem se ku projevu vašemu připojuje. Jelikož hospodářské poměry v naší zemi i v celé říší jsou nanejvýš kritické přes veškeré naděje nejeví povolaní činitelé snahu odpomoci těmto poměrům, kterými zejména trp
Němec Praha
20 article
stavy řemeslné, obchodní i průmyslové, na kte- rých spočívají veškerá břemena, jest nanejvýš nutno, aby akce této za ozdravění těchto poměrů chopilo se samo obchodnictvo, průmyslnictvo živnostnictvo a vahou svých organisací k nápravě platně přispělo. Podepsán: Josef Macoun, sta- rosta.“ — „Ústředna společenstev zed- nických mistrů s českou jednací řeč v král. Českém.: „Jsme pro spravedlivé ná- rodní vyrovnání cestou vzájemné dohody, před- pokládajíce, že zástupcové, již vyjednáváním budou pověřeni, vždy budou dbáti státoprávního posta- vení a principu nedělitelnosti našeho království Podepsání pp.: Josef Doležal. starosta; J. Pekárek tajemník.“ — „Ochranný svaz pivov aro v král. Českém v Praze“: „Ve Svazu našem který jest utrakvistický, otázka národnostní, resp jazyková od samého počátku trvání našeho Svazu rozřešena jest k spokojenosti všech členů našich na základě úplné rovnoprávnosti. Ač není úkolem Ochranného svazu činiti jakékoliv projevy politi- cké, sděluje s vámi podepsané presidium, že za- jisté veškeří členové Svazu si přejí, aby spor česko-německý v království našem urovnán byl čestnou dohodu obou národů. Podepsán: Dr. K
Macoun Doležal J Pekárek Praha svaz pivov ARO
21 article
Vogel.“ — „Svaz pražského obchodni- c tva“: „Dle jednomyslného usnesení výboru Svazu pražského obchodnictva ze dne 25. září 1913 vy- slovujeme vám svůj plný a radostný souhlas s pro- jevem vaším, usneseným plenárním výborem a de legáty žup ze dne 17. září 1913 pro smírné vyrov- nání národnostních záležitostí mezi Čechy a Němei v tomto království cestou dohody. — Činíme tal s radostí tím větší, že Svaz náš, sdružující v sobě obchodnictvo obou národností v tomto království obývajících, od počátků svých hlásal vždy otevře- ně nutnost vzájemné národnostní dohody, jež vedl by k míru zemi tak nevyhnutelně potřebnému, ne- jen z důvodů zákonodárných a správních, nýbrž i z důvodů hospodářských a také dle sil svých k šíření tohoto svého přesvědčení při každé pří- ležitosti přispíval a v oboru své vlastní působnosti jest dokladem, že smírné soužití příslušníků obou národností a společná práce, směřující k uspoko- jení životních zájmů jejich nejsou nemožností. Pro- to také prohlašujeme, že jsme hotovi podporovati vaši akci všemi prostředky, jež máme po ruce a že již nyní obracíme se současně na všechny obchodní komory v tomto království, aby zahájily úvahy ve smyslu od vás navrhovaném o praktické provedi- telnosti vyrovnacích požadavků obou národností Podepsání: Alfred Sprinzels, předseda; dr
Vogel jít legát Sprinzels Čechy svaz pražský obchodeň svaz pražský obchodnictvo
22 article
Matzka, tajemník.“ — Také s německé strany docházejí souhlasné projevy: „Gremium ob- chodníků a průmyslníků v Teplicích“ ve schůzi dne 25. září, plnočetně navštívené jednohlasně usneslo se, k akci přistoupiti. Stejné usnesení učinil kupecký spolek „Merkur“ v Tepli- cích. — Obchodní gremium v Českých Budějovi- cích (protokolované) dne 26. t. m. jednohlasně pro- jevilo s akcí souhlas. Projev německého ku- pectva z Moravy zní: „Zemský svaz ob- chodnických společenstev a gremi s německou jednací řečí na Moravě v Olomouci ve schůzi svého rozšířeného vše- obecného výboru dne 26. září 1913 konané v ob- chodní a živnostenské komoře olomoucké, na kte- ré sešli se zástupci obchodnických gremif a spo- lečenstev svazových, jednohlasně učinil ná- sledující usnesení: „Výbor svazu souhlasí be výhrady s akcí plenárním výborem Zemské jedno- ty českých obchodních gremií v král. Českém dne 17. září usnesenou, kteráž odstranění národnostní- ho rozbroje a za tím účelem svorný postup organí- sací kupectva, živnostnictva z průmyslnictva za- mýšlí. Německo-moravské kupectvo uznává nejpl- nější měrou vysokou hodnotu vystoupení organi- sace českých kolegů z Čech a projevuje přání, aby toto potkalo se ve všech hospodářských kruzích
Teplice Tepli Český Buděj Morava Olomouc Čechy výbor svaz
23 article
Němců s náležitým porozuměním. Zvláště Zem- ský svaz obchodnických společenstev klade smě- rodatným místům požadavek, aby k navázánt úspěšných dohodovacích jednání od národ k národu praví zástupci výrobních stavů obou národů bylí přizváni a aby těmto byl patřičný vliv na jednání vyrovnací poskytnut a zajištěn. K za- bezpečení národního míru a k docílení dělností zemských sněmů a říšské rady žádá německo- moravské kupectvo, aby výrobním třídám v zájmu obou národů stejně jako státu zajištěno bylo ve sněmích zemských a v říšské radě sprave- dlivé a vlivně zastoupení, kteréž pak vylučuje pře- míru strannicko-politického vlivu v otázkách ryze hospodářských. Podepsáni: Bedřich Galle, před- seda; Alois Satke, tajemník.
Němec Gall Satke
24 article
— „Snaha“ čtrnáctidenníkem. Ve středu, dne 1. října, vyjde prvé číslo druhého ročníku „Snahy“ listu mladé generace nár. strany svobodomyslné „Snaha“ bude vycházeti dvakráte měsíčně a bud rozšířena o řadu nových rubrik, jako: vídeňská kronika parlamentní (J. Penížek), politické vzdě- lání, vědecké aktuality, národní hospodářství, so- ciální politika, umění výtvarné, divadlo, literatura atd. „Snaha“ bude věnována politické a kulturní aktualitě a bude ji stručně a kriticky glossovati Aby mohla býti pokud možno nejvíce rozšířena zvyšuje předplatné pouze nepatrně, na 4 K ročně Jednotlivá čísla budou se prodávati po 20 h. Při- hlášky předplatitelů přijímají: Administrace „Sna- hy“. Praha II., Marianská ul. 3, II. p. a všechna knihkupectví.
J Penížek Praha II
25 article
— František Mareš, historik český, ředite Schwarzenberského archivu v Třeboni, slaví dne 1. října t. r. jubileum čtyřicetileté práce ve služ- bách archivu třeboňského. Rodem z Bavorova, stu- doval historii a vědy pomocné na universitě vídeš- ské a 1. října r. 1873 vstoupil jako úřadník do kní- žecího archivu v Třeboni. Vynikající jest jeho účast a zásluha na moderním uspořádání archivu třeboňského i jiných archivů schwarzenberských Jeho odborná práce literární, za kterou zvolen d - pisujícím členem Král. české společnosti nauk i České akademie pro vědy, slovesnost a umění týkala se především rodu rožmberského, dějin kulturních i politických, literatury i umění, zejmé- na v jižních Čechách. Publikací jeho o těchto materiích jest asi 40. Společně s inž. Sedláčkem napsal „Soupis památek historických a uměleckých politického okresu třeboňského“ (1900). R. 190 jmenován Fr. Mareš konservatorem centrální ko- mise pro ochranu památek. Multos ad annosl — 50leté jubileum práce slavil včerejšího dne pan Jan Starý, ředitel c. a k. dvorní knihtiskár- ny Hynka Fuchse, při které příležitosti dostalo se mu četných poct se strany chéfa firmy a jeho ko- legů v povolání. V kanceláři květinami bohatě vy- zdobené shromáždilo se úřadnictvo a dělnictvo firmy s chéfem, velkoprůmyslníkem p. Arturem Fuchsem v čele, aby jubilantu projevilo svá blaho- přání. Pan Fuchs vzpomněl v delší řeči zásluh, jich si jubilant ziskal během své dlouholeté činnosti a podal mu pak značný čestný dar. Na to promlu- vili zástupci úřadnictva a technického personálu věnovavšího jubilantu rovněž čestné dary, načež pan Starý hluboce dojat za pocty mu prokázané dě- koval. Ze stejné příčiny uspořádán jest dnes ban- ket Spolkem faktorů knihtiskáren a písmolijen pražských.
Mareš Král Ing Sedláček Jan Hynk Fuchs Fuchs Třeboň Bavorov Čechy Francie Český akademie
26 article
— Vzácné jubileum. Z Příbramě. Sládek a ma- jitel realit pan Václav Čaloun, vzor pravého ušlechtilého muže, vlastence a obětavého občana. dovršil právě 45. rok činnosti své při průmyslu pivovarském — tiše, nehlučně, ale při vytrvaléa promyšlené práci, která zůstává širším kruhům skryta. Sám, svou vlastní silou, snahou a neúnav- nou pílí dospěl k nynějšímu rozkvětu. Narodil se v Komářicích u Čes. Budějovic, studoval reálku a pak absolvoval pražskou sladovnickou školu. Odborná studia konal v četných pivovarech do- mácích i cizozemských, načež najmul pivovar Hustopeči na Moravě. Již zde vyvíjel tak horlivou činnost, že u všech svých kolegů v povolání,u nichž těší se veliké vážnosti, budil úctu i obdiv. V roce 1902 najal pravovárečný pivovar v Přibra- mi, jenž těší se dnes v odborných kruzích zname- nité pověsti. Na středočeské živnostensko-průmy- slové, školské a hospodářské výstavě roku 191 vyznamenán první státní cenou a jest předsedou okr. komise ochranného svazu pivovarů v král. Českém. Jubilant těší se všeobecné úctě a váž- nosti na Příbramsku, — Pražské školství. Včera konala schůzi okres. školní rada za předsednictví náměstka starosty p.
Čaloun Příbram Komářice Čes . Budějovice Morava Přibro Příbramsko svaz pivovar v král
27 article
Schröttra. Řeferentem byl c. k. okr. školní inspektor p. prof. T. Švadlenka. Nejdříve byl sdělen výsledek zápisu do pražských če- ských škol obecných a měšťanských: v celku bylo zapsáno 20.303, loní 20.587 (méně o 284 dítekl úbytek žactva jeví se hlavně ve vnitřním městě; kdežto na Maninách a v Libni na Korábě žactva přibylo. Zatímně přijaté dítky až na některé vý- jimky byly příjaty definitivně. Podle výsledku zá- pisu bylo usneseno doporučiti radě městské povo- liti 9 nových poboček při současném zrušení 4 dosavadních poboček; při tom bylo sděleno, že roku loňského zemský výbor nepovolil v Praze 8 poboček, které však rada městská, přihlížejíck mimořádným poměrům, vlastním nákladem vydr- žovala. — O roztřídění žactva do jednotlivých tříd usneseno, vyžádati si rozhodnutí zejména při ža- ctvu, které bylo soukromě vyučováno a jehož věk neodpovídá pravidelnému stáří. — V základě roz- hodnutí zemské školní rady o kontrole dítek ško- lou povinných, byla svolána zvláštní anketa, se- stávající ze členů okresní školní rady, která před- ložila návrh, aby komise, jejímiž členy by byli zá- stupci obce, městští okresní dozorci, zástupci uči- telstva a zástupci Zemské komise pro ochranu mládeže. — Komitétu dam pro podporu vyu- čování ruč, pracím na školách dívěích bylo usne- seno vysloviti díky za dosavadní jich úspěšnou činnost a zároveň je na další šestiletí znovu členy tohoto komitétu jmenovati. — Usneseno, aby vy- psána byla následující uprázdněná místa učitelská.
profesor T Švadlenka Maniny Libeň Koráb Praha 8
28 article
Ředitele chlapecké školy na Korábě, říd. učitele u sv. Petra, katechety v Holešovicích a u sv. Kři- že Většího, učitele II. odboru na III. měšť. škole na Korábě, učitele III. odboru na téže škole. Další místa budou vypsána ihned, jakmile některá po- tvrzení dojdou. — Usneseno přikázati některé del. i zatímní síly učitelské novým školám, jakož i po- voleny dovolené. Konečně vyřízeny některé osobní záležitosti učitelské. — Výsledek pomocné akce národní, která byla provedena ve prospěch nejdůležitějších obranných účelů českých v letní době pod heslem Společné národní sbírky, není tak značný, jak by bylo třeba. Jak známo, dostává se z výtěžku toho ujednaného podílu Ústřední Matici školské. Národním jedno- tám pošumavské i severočeské, Komenskému, Men- šinovému základu České obce sokolské a někte- rým důležitým dalším účelům národním. Přízni- vější výsledek Společné národní sbírky byl ztížen všeobecnou hospodářskou krisí i prováděním této akce v prázdninovém období, ježto nebylo jiného východiště při možnosti, že by bylo došlo k celé řadě souběžných národních sbírek, kromě toho pak omezením sbírky na zemský obvod království
Petro Komenský Koráb Holešovice svatý . Kř Mena
29 article
Českého; ale přes to možno doufati ještě ve zvýšení dosavadního výtěžku Společné nár. sbírky, který činí 134848 K. jelikož plná polovina českých obcí nezaslala dosud výtěžku své sbírky, ba ani ne- odpověděla! Komitét Společné národní sbírky (Pra- ha-I., 331) žádá proto co nejdůtklivěji poznovu, jak byl už urgoval přímo dotyčné obce, aby všecky české obce, jež tak dosud neučiníly, zaslaly bez- odkladně výtěžek Společné nár. sbírky Městské spořitelně Pražské (Praha, Rytířská 29), jakož ne- zbytno tamže vrátiti hned bez výjimky sběrací listiny pro nastávající závěrečnou revisi Společné nár. sbírky. V zájmu dobré věci bylo by také, aby v tom směru informovala se u obecních předsta- venstev předsednictva místních organisací těch ná- rodních korporací, ve prospěch kterých byla Spo- lečná nár. sbírka uspořádána a aby urgovala ještě osobně české obce, které výtěžek akce nebo sbě- rací listiny do Prahy neodeslaly. Každý odkla nebo netečnost k pokynům těmto poškozuje přímo společnou věc národní — Výsledek volby II. sboru obecního zastupí- telstva na Smíchově. K volbě II. sboru do obec. zastupitelstva na Smíchově, vykonané včera dne 27. září, dostavilo se z 625 zapsaných voličů 370
Praha Smíchov městský spořitelna pražský obecní zastupit
30 article
Největší počet hlasů obdrželi a byli ludíž zvoleni- údové výboru: Adler Eustach, obchodník a majitel domu (365 hl.). Bittner Eduard, ředitel škol [353) Eberl František, majitel domů (362). Jeřábek Karel. místr kamenický a maj. domu (357). JUDr. Koldin- ský Alois, advokát a majitel domu (353). Nebeský Václav, velkoobchodník a maj. domu (362). Šimek Antonin, stavitel a majitel domu (354). JJUDr. Stei- ner Frant., advokát a majitel domu (362], Šulista Jan, učitel (358). Thüringer Frant., majitel závodu uzenářského a majitel domu (360). Bušek Jan, ře- ditel hudební školy (230). Vondrák Josef, odborný učitel (343 hl.). Náhradníci: Dědeček Josef, majitel domu (356 hl.). Havrda Václav. majitel závodu uzenářského a majitel domu (353). Kasal Jaroslav, hostinský a majitel realit (365), Malý Josef Vladi- mír, mistr zámečnický a majitel domu (360). Ráž A. V., obchodník a majitel domu (360). Soukup Josef, obchodní zahradník (361 hl.). — Mimo to zůstal v menšině škol. rada dr. Jar. Vlach se 136 hlasy. Sbor I. volí v pondělí o 9. hod.
Adler Eustach Bittner František Jeřábek Karel JUDr Koldin Alois Václav Šulista Jan Bušek Vondrák Josef Havrda Kasal Jaroslav Vlad Ráž Soukup Jar Vlach Stei Šimek Antonina Dědeček Josef
31 article
— Veřejná schůze lidu v Břevnově. V pondělí 29. září o 128. hod. večer koná se v Břevnově „Na Marjánce“ velká veřejná schůze lidu, na které budou vylíčeny napiaté poměry v obci a odůvod- něna resignace 13 členů obecního zastupitelstva. — Výsledek zápísu v Praze. Na školách českých: Ve šk. r. 1911—12 20.772 dítek, ve šk roce 1912—13 20.813 dítek, ve šk. r. 1913—14 20.493 dítek. — Výsledek zápisu na školách německých: Ve šk. r. 1911—12 1688 dítek, ve šk. r. 1912—13 1666 dítek, ve šk. r. 1913—14 1626 dítek. Data z r. 1913—14 ovšem nejsou ještě konečná, neboť hlásí se ještě dodatečně řada dítek o příjetí, jednak ty, které se opozdily (letní byt a i.), neb nebyly přijaty na střední a jiné školy vyšší, pak dítky z cizích obcí a okresů a naopak odpadnou dítky, které přijaty byly jen provisorně a budou odmítnuty).
Břevnov Na Marjánka Praha
32 article
— Odborná kožešnícká výstava v Praze. Spo- lečenstvo kožešníků pražských spolu se Svazem samostatných kožešníků v zemích koruny České. uspořádalo letos opětně výstavu výrobků svého oboru. Tentokrát výstava jest usídlena v místno- stech mnohem vhodnějších než léta minulá a tím právě znamenitě vyniká bohatost kožešin a jich prohlídka. Výstava zaujímá tři prostorné místnosti v budově Technologicko-průmyslového museav
Praha svaz samostatný kožešník
33 article
Mariánské ulici naproti sadům Jaroslava Vrchli- ckého. Aby umožněna byla prohlídka všem kru- hům, jest vstup úplně volný. Bohatost výrobků za- sluhuje, aby návštěva byla nejčetnější. Se zalíbe- ním prohlídne si výrobky nejen dáma, ale i pán, třebaže převážná většina vyložených výrobků ur- čena jest pro něžné pohlaví. Skutečný obdiv vzbu- zují rukávníky nevídaně a neslýchaně obrovských rozměrů. Souměrně veliké jsou ovšem také štoly. čili límce. Ku snažšímu rozpoznání uvedeny jsou ceny výrobků, což velice usnadňuje orientaci. Tak na př. štola z austrálské vačice má cenu 260 kor.. rukávník z lišky červené 100 kor., štola z téže 120 kor., dámská čapka z králíka krtkového 28 K. rukávník za 80 kor., rukávník persianový 160 kor. ze sealbisamu 120 kor. Dámský kabát z austrálské vačíce 360 kor., kožich panský sealmutria 600 kor., rukávník liška s bílou špičkou 200 kor., z austrál- ské vačice 160 kor., rukávník z krtka 110 kor. štola 280 kor., štola z kuny lesní 260 kor., z lišky stříbrné 520 kor., rukávník z lišky bílé 160 kor. štola ze sobola amerického 960 kor., z kuny skalní 540 kor., rukávník z kuny skalní 280 kor. Štola z hermelínu 720 kor., rukávník hermelínový 400 K. skunková štola 540 kor., rukávník 330 kor. Obdiv vzbuzuje dámský plášť z kůže jehněte za 4000 kor. a ve výstavé jest také plášť za 11.000 kor. Soupra- va imitace hranostaje stojí 90 kor., souprava teho-
Jaroslav Vrchnout Štol mariánský ulice