ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 db7d1ae0-8fd8-11dd-8260-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: work 7, person 86, place 73, org 12
1 masthead
Strana
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
28. září 1913. číslo 266
4 article
drahami. Bližší ustanovení výminečných tarifů lze seznati z »Věstníku železničního a plavebního«, jenž vyjde 30. t. m. Mimo to byla ředitelství ob- vodu haličských státních drah zmocněna, aby na případné zakročení obci povolila pro dopravu obilí, mlýnských výrobků, uhlí a dříví k topení, jsou-li tyto materialie rozdíleny bezplatně oby- vatelstvu, ve formě refakcí náhradu 16 h za 100 kg a kilometr a účtovala manipulační poplatek 5 h. Dále pomýšlí se při dopravě semene na zmírnění pro- váděcích podmínek, platné již 50% slevy do- vozného.
kg
5 title
Nehezpečí třetí války balkánské
6 article
Srbská opatření.
7 article
Z Bělehradu, 27. září. Albanci dobyli Mavrova, Kičevo však není ještě v jejich ru- kou. Posily srbské, vyslané odtud v pondělí stihly do Tetova. Předpisy, kterými svolávaj se záložníci, byly přiostřeny. Jest však úřad- ně vyhlášeno, že bude užito záložníků pouze ke garnisonní službě, do boje s Albanci po- sláno bude výhradně vojsko řadové. Srbská mobílisace. Z Bělehradu, 27. září. (K. k.) Ministr vo- jenství dal svolati brance I. výzvy ve dvanácti plucích. Pro veliké transporty vojska je že- lezniční doprava pro cestující na několik dn zastavena. „Tímes“ o albanských událostech. Z Londýna, 27. září. Zde jest dojem udá- lostí v Albanii velmi znepokojivý. „Times' shledává kořen zla ve faktu, že nebyl dosa- zen mezinárodní dozorčí výbor s četnictvem v Albanii, což prý umožňuje Srbsku a Řecku aby vytloukaly kapitál z albanských zmatkův a tam štvaly. Ať prý oba státy uváží, že jejich snaha, znemožniti neodvislé Albansko, je po- litikou krátkozrakou a pochybenou, která b mohla mít opačné účinky.
Kičevo Bělehrad Tetov Londýn Albánie Srbsko Řecko
8 article
Ztráty v bojích s Albanci. Z Bělehradu, 27. září. Dle srbských zpráv z ministerstva vojenství činí ztráty srbské do- sud 300 mrtvých a asi 500 raněných. V Djako- víci byli Albanci úplně odraženi a mají dle srbských zpráv 1000 mrtvých. Účastenství Bulharů v albanských houfech. Z Bělehradu, 27. září. „Stampa“ ozna- muje: Dr. Spalajkovič prohlásil: „Je zjištěno, že mezi albanskými povstalci nalézá se bulharský major Markov, 10 důstoj- níků a mnoho komitádžijů. Faktum toto bylo již oznámeno ruské vládě. Příčína různic mezi Kemalem a Essadem. M. Z Londýna, 27. září. (Zvl. telegr. „Nár Listů“.) „Morningpost“ dovídá se z ne- odvislého albanského pramene, že domácí al- banské různice mezi Jamažilem Kemalem Essadem pašou byly způsobeny albanskou ro- dinou Vlorů, jejíž hlava Sureja je podně- cuje z neapolské své vily. Doprava srbského vojska přes Solun. Ze Soluna, 27. září. (K. k.) Se zřetelem na okolnost, že Srbsko vzhledem k hrozivé si- tuaci v Albanii je nuceno sesilovati pohraničné posádky a soustřeďovati vojsko zejména v Bi- tolji, řecké úřady dovolily dopravu srbského vojska přes Solun a uložily všem příslušným orgánům, aby Srbům poskytovaly největší úlevy.
Bulhar Stamp Spalajkovič Markov Kemal Essad Jamažil Kemal Sureja Srba Bělehrad Londýn Srbsko Albánie Soluna
9 article
K charakteristice vídeňských novin. Z Vídně, 27. září. Dnešní ranní „N. W. T. uveřejnil zprávu oficiosního „Pester Lloydu“ v níž vyvráceny byly zprávy, že Srbsko s obrátilo do Vídně a do Říma s prosbou, aby vlády působily na Albanii a že obdrželoz Vídně odpověď zamitavou. Zprávy tyto ozna- čeny byly nejen jako nepravdivé, nýbrž docela jako nesmyslné, poněvadž — jak „N. W. T. na základě informací z Ballhausplatzu dodal — zatímná vláda albanská, na kterou by mělo Rakousko-Uhersko působiti, je naprosto vzdá- lena vpádu Albanců do Srbska a že stát al- banský nemá s celou věcí pranic společného Prohlášení „N. W. T.“ bylo však za čerstva vyvráceno z kořene — tímtéž „N. W. T.“ a to opět na základě informací nade vši pochyb- nost ze zahraničního úřadu plynoucích, které zněly, že list „se dovídá z kompetentních míst. že Rakousko-Uhersko a Italie přece jen
Lloyd N W T Italia Vídeň Srbsko Řím Albánie Rakousko Uhersko RakouskoUhersko
10 article
vlastního podnětu se usnesly vykonávati vliv v Albansku a napomínati tam vážně k zacho- vání klidu.“ Při tom „N. W. T.“ dodal, že vůdce hnutí proti Srbsku Isa Boljetinac vlastně není Albanec, nýbrž pochází z Kosova a je tudíž srbským poddaným a že tedy netýká se alban- ské vlády, co podniká. Rozpor těchto dvou prohlášení je příliš veliký, ale toto házeni písku do očí německé veřejnosti není spojeno se žádným risikem, poněvadž tato veřejnost je slepá a bez vlastního soudu, jakmile ně- která zpráva, prohlášení nebo komuniké je označeno, že pochází ze směrodatného pra- mene. Leč přece když již se takové věci tvrd ze směrodatných míst, tedy ze zahraničního úřadu rakousko-uherského, rádi bychom vě- děli, jak může tento úřad nazvati Isu Bolje- tince srbským poddaným a prohlašovati, že albanská vláda s ním nemá nic společného když teprve před několíka týdny byl Isa Bol- jetinac ve vlastnosti albanského ministra vojenství přijat se vše- mi nejvyššími diplomatickými vojenskými poctami vojenským autoritami ve Vídni . . .7
Bol Albansko Srbsko Kosov Vídeň Isa Bolj
11 title
Politický přehled.
12 article Země české.
Země české. „Pro odvahu k smíru.“ Pod tímto záhlavím zabývá se v posled- ním čísle „Přehledu“ Jan Gallas politickou krisí, kterou dnes prožíváme a která je „z nej- hlubších a nejvýznamnějších, jež politika če- ská vykazuje od času zanechání pasivní opo- sice.“ Úvaha svým názorem i tendencí plat nastávajícím vyrovnacím poradám a náladám v českém táboře vzhledem k novému dohodo- vání. Písatel vychází od schůze českých po- slanců, „která byla nejen politickou chybou, uškodivší českému stanovisku taktickému, nýbrž také celým svým průběhem a zejména prázdnotou své resoluce pro zúčastněné stra- ny přímo ostudnou“ a jest mu dokladem, že českým stranám jde hlavně o vítězství v bojt o vedení české politiky, jež má přejíti do ru- kou nových, agrárních a radikálních resp.
Gallas
13 article
Staňkových a Chocových. Pojednává velmi interesantně o tom, kterak v boji o toto prvenství není dnes v Čechách odvahy, při- znati si věci, jak jsou, a není hlavně odvahy k vyrovnání s Němci, jež se jinak uznává za nezbytné a za jediné východiště z dnešních zmatků, což nutno zcela bezohledně a ote- vřeně konstatovati, zejména o straně národně- sociální a agrární, částečně pak i o straně státoprávně-pokrokové a realistické. A tom tkví nebezpečí pro národní celek, jež po- tírati považujeme za povinný svůj úkol,“ d „Přehled“, „neboť že zájem český a národ- ní, jenž jde a musí jiti nad zájem stran, mluv dnes pro vyrovnání, je bezesporno.“ Ačkoli jest jasno, že pro českou věc ničeho nelze zí- skati čekáním, ježto Němci prosazují své po- žadavky vja facti, takže čím déle tím méně budeme míti proti nim objektů kompensač- ních, ačkoli to vše se ví, dělají naše radikální a radikálničící strany nesmířitelné, poněvadž počítají především s faktem, že při dnešní ra- dikální náladě desorientovaného voličstva bude míti strana, jež by dala k vyrovnání sou- hlas, postavení nevýhodné. Jako listu, stojící- mu mimo strany, nelze „Přehledu“ než vy- sloviti se proti této neupřímné tak- tice a pro postup Mladočechů a sociálních de- mokratů, vyrovnání opravdu nakloněných
Staňkův Chocův Němec jítmokrat Čechy
14 article
„Dnes nutno v Čechách sílit odvahu k smíru a podporovat živly, jež vyličují okolnosti tak. jak jsou, bez úmyslů demagogických,“ dí „Pře- hled“ s výhradou nejostřejší kritiky téhož mladočeského i sociálně-demokratického po- stupu, i uvádí další důvody, ze kterých jest pro bezpodmínečné obeslání chystaných do- hodovacích porad, jako obavu před oktrojem, který by jinak následoval a dopadl by pro nás krajně nepříznivě, před vzrůstajícím vlád- ním poručníkováním a absolutismem. Vláda má postavení tak pevné, že bezohledná opo- sice proti ní jest do vyrovnání úplně marná a že její posicí otřásti může jen česko-něme- cká dohoda. „Přehled“ jest pro jednotný po- stup všech českých stran, pro všeobecnou o- vahu k smíru, u všech stran musí ustoupiti zájmy vlastní zájmům celku. Budou-li vídeň- ské porady obeslány veškerými českými stra- nami a bude-li při nich zachován jednotný po- stup až do konce, pak není potřeba obávati se špatných konců, ani v tom případě, kdyby konference zůstaly na konec přece jen bez výsledku. Budou-li nejzazší české koncese for- mulovány jednotně celou českou delegací hájeny veškerými účastníky porad, nebude vláda moci přes ně přejítí, i když pro ne- ústupnost Němců bude nucena sáhnouti přece jen k oktroji. „Ten oktroj nebude moci dopad- nouti pro nás vražedně, jak by jistě dopadl kdybychom účast na konferencích vůbec od řekli, anebo z důvodů strannických zavinili je- jich rozbití,“ praví se na konci vysoce zají- mavé a pro svou vážnost povšimnutí hodné úvahy.
Čechy
15 article
Dr. Titta o »německém zemském sněmu«. Předseda Volksratu a 24členného výboru pro »základní zákon k německému zemskému sněmu v Čechách« uveřejňuje prohlášení, v němž si stěžuje na kritiku německých radikálů a agrárníků plnou falešných předpokladů a nepřátelských vý- padů. V zájmu německé jednoty nemůže prý je nechati bez vyvrácetí a po případě bez ostrého odmítnutí. Na to uvádí z historie svého 24člen- ného výboru, že usnesení pořádati Volkstag stalo se v Chomutově dne 17. srpna s výslovným schvá- lením Pacherovým, že porada mezi představen- stvem Volksratu a poslanci dne 1. září svolána byla Pachmannem a Pacherem a usneseno na n svěřiti svolání Volkstagu 24člennému výboru. z čehož vysvítá nepravdivost tvrzení, že by po- slanci nikdy nebyli dali souhlas ke svolání Volks- tagu, naopak 24členný výbor k tomu přímo zmoc- nili. Předsedou tohoto výboru byl Titta dne 5. zář zvolen jednohlasně, tedy sl toho místa neosoboval Již tenkráte bylo usneseno, dožádati sl souhla politických stran k Ringelhahnovu návrhu. Z dalších, téměř nekonečných vývodů Títto- vých, opakujících spory v lůně 24členného výboru ze dne 20. září, kteréžto schůzi dr. Titta nebyí přítomen, »poněvadž musel v jiné záležitosti inter- venovat na místodržitelství«, nevychází nic no- vého, leda to, že agrární strana německá nesdílela zásadního odporu německých radikálů proti Ringelhahnovu statutu a že všichni přítomní poslanci Bachmann, Spiess a Knirsch vyslovili se pro svolání Volkstagu do Ústí na den 5. října.
doktor Titt Pacherův Pachmann Pacher Ringelhahnův Bachmann Spiess Knirsch Čechy Chomutov Ústí
16 article
Trpce obviňuje dr. Titta, že porušením ďůvěrnosti sehůze výboru dostal se do veřejnosti Ringel- hahnův statut, čímž způsobena nenapravitelná škoda, Návrh, aby Titta zahájil ústecký Volkstag učinil dr. Bachmann a nikdo prý neodsoudil ně- mecké poslance k Popelčině roli. »Tak stojí věci,e dí dr. Titta, »kdo nemá zlé úmysly a úmyslně neuzavírá ucha svého a rozumu zásadně každému objasnění, musí přiznati, že útoky za posledních dnů vedené proti dru. Tittovi. Volksratu a 24ti- člennému výboru jsou neodůvodněny a že vlastně jsou porušením důvěry nejniž šího druhu, kterouž zavíněn všechen zma- tek. Aniž bych se pouštěl v další polemiku, chtěl bych poukázati jenom k jedné věci, že totiž »Prager Abendblatt«, orgán místodržitelův, nej- různější útoky otiskl s největší rozkoší na úvod- ním místě a to snad otevře oči původcům těchto útoků a ukáže jim, pro koho vlastně vařili po- lévku. Čestné to není v žádném případu, dosíci v národních věcech pochvaly »Prager Abend- blattu.« Tak končí dr. Titta, podotýkaje, že nej- blížší dny přinesou důležitá rozhodnutí pro Němce v Čechách a že politické strany budou muse ukázati, zdali je jim strannická úzkoprsost bližš než zájem německého lidu. Jak vidět, hází dr. Titta svým protivníkům z německo-radikálního a agrárního tábora těžké věcí na vzdorné hlavy i zdá se věru, že klih který takto vaří, nebyde asi vhodným lepidlem v hluboké roztržce mezi poslaneckou většinou německým Volksratem. Zdá se, že prohlášením Tittovým rozšířena a prohloubena teprve jak náleží a lze s jakýmsi napjetím očekávati, jak dopadne Tittův absolutismus přes hlavy německé radikální a agrární strany, jímž na konec svého manifestu hrozí.
doktor Titt Ringel Bachmann Popelčin Prager Němec Tittův Čechy
17 article Volkstag v Ústí odložen.
Volkstag v Ústí odložen. Jak se z německé strany sděluje, nebude ně- mecký Volkstag v Ústí na den 5. října ustanovený konán, poněvadž dříve musí býti odstraněna nedo- rozumění mezi 24tičlenným výborem a radikální agrární stranou vzniklá. Jak známo, ohlásili radi- kálové zásadní protest proti jakémukoli poruční- kování poslanců neposlaneckými důvěrnickými organisacemi a zvláště za souhlasu agrárníků vy- slovili se proti Volkstagu s Tittou v čele. Jak zná- mo, demonstrují proti němu sjezdem vlastní stra- ny, svolaným na den 5. října do Mostu Na schůzi 12tičlenného výboru německých poslanců z Čech, včera ve Vídní na pozvání posl Pachera konané, jednalo se také o poměr politi- ckých stran německých k organisačnímu statutu Ringelhahnovu a poměr stran těchto k Volkaratu. Jak prý se z Volkaratu proslýchá, převládl prý tam v poslední době proud, aby byly přerušeny styky mezi Volksratem a poslanci, aby nebyly obeslány vyrovnací konference a zástupci Volksratu ze 24tičlenného výboru byli odvoláni. Z toho dů- vodu prý sešlo z lidového sjezdu německého
Ústí Most Čechy Vídeň
18 article Ústí.
Ústí. Tajná schůze vůdčích německých poslanci ve Vídní. Jak „N. Fr. Presse“ sděluje, radili se včerav tajné schůzi, do Vídně svolané, poslanci Hartl Heine, Knirsch, Langenhahn, Lodémann, Pacher Roller, Schreiner, Urban a Wolf o vládním postu- pu vyrovnacím. Zaujato stanovisko proti názoru vlády, že vyrovnací jednání má býti vedeno na zá- kladě návrhů a podnětů, učiněných vládě se strany zúčastněných zástupců lidu. Němečtí vůdcové jsou naopak toho názoru, že takové návrhy vyjíti mají od vlády, aby účastníci jednání mohli se o jejícl návrzích dohodnoutí s důvěrníky svých stran a německého lidu v Čechách. Stanovisko vlády po- suzuje se v kruzích německých poslanců jako opu- štění stanoviska vládou původně zaujatého a tato přeměna přičítá prý ze všeobecně vlivu místo- držitele knížete Thuna. Němečtí vůdcové vylož- prý předsedovi ministerstva, že jsou v tom směru vázáni usnesením důvěrnického shromáždění Chomutově a učiní vládě návrhy na pozvání oněc důvěrníků německého lidu v Čechách, kteří dosud nenáleželí k pařlamentním zástupcům Zápisy do polských škol na moravském a slezském Ostravsku. Na obou březích Ostravice skončily letošn zápisy do polských škol velmi příznivě. Všude až na Moravskou Ostravu, vykazují polské školy přírůstky. Zde blížší datat Měšťanská škola chlapecká v Mor. Ostravě má letos 87, loni měla 86 žáků. Dívčí má 78, měla 100. Jeví se tedy úbytek 22 děvčat. školy obecné mají letos (v závorkách uveden data zápisu loňskéhoji 1. Hrušov . . . . . . . . . . . . 365 (358) + 2. Heřmanice . . . . . . . . . . 112 ( 95) + 3. Malé Kunčice . . . . . . . . 116 (103) + 13 4. Mar. Hory . . . . . . . . . . 314 (251] +. 63 5. Michálkovice . . . . . . . . . 493 (4971 +
Hartl Hein Knirsch Langenhahn Lodémann Pacher Roller Schreiner Urban Wolf Thun Ústí Vídeň Čechy Chomutov Ostrava Hrušov Heřmanice Malá Kunčice Mar Michálkovice
19 article
. . 302 (308) — 6. Mor. Ostrava . . . . 7. Pol. Ostrava veř. šk. 323 (241) » soukr. šk. 69 53) 392 294) + 98 8. Přivoz . . . . . . . . . . . . 310 (281) + 19 9. Radvanice . . . . . . . . . . 202 (196] + 10. Vítkovice . . . . . . . . . . . 154 Celkem bylo tudíž zapsáno do polských škol na Ostravsku 2760 t. j. o 220 více než loni, což pro Poláky znamená veliký úspěch, tím větší, po- vážíme-li, že mnoho polských dětí přešlo do škol německých. V Hrušově samém na 34. Ovšem, a to pro polský postup jest charakteristické, v pol- ských obcích vykazuje polské školství veliké ztráty. Uvádíme Šibici, Bohunín, Německou Lu- tyni, Střečoň atd. České školství na Ostravsku vykazuje, bohu- žel, ztráty, místy dost citelné. O příčinách pol- ského vzrůstu a našich ztrát zmíníme se někdy příště, kdy budeme s to sděliti definitivní výsledky zápisu do českých škol.
Mor Pol Polák Hrušův Ostrava Radvanice Vítkovice Ostravsko
20 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Polský hlas o posledním výnosu Hochenburgrově. „Gaz. Narod.“ píše o rozhodnutí mi- nistra spravedlnosti, dra. Hochenburgra. že soudní úřadníci čeští i ve věcech osobních, obracejí-li se k ministerstvu, mají užívati jen jazyka německého a že českých žádostí pří- ště nebude dbáno. Dle našeho mínění — píše „G. N.“ — jest v této otázce slušnost a práv úplně na straně české. Dle článku 19. z. z. st., každý občan státu rakouského m právo obraceti se ve svých věcech ke každé- mu ministerstvu v kterémkoli z osmí zemských jazyků rakouských. Přísluší tedy toto práv také Čechům a právo to musí jim býti přizná- no. V nynějším případě neběží ovšem o ra- kouské občany vůbec, nýbrž jen o úřadníky podřízené ministru spravedlnosti a dr. Ho- chenburger rozumoval asi tak, že při- chází-li jeho podřizený prosit o něco (v tomto případě o úřadnické místo), může mu přede- psatí formu a také jazyk, ve kterém má žá- dost býti sepsána. Formu žádosti ovšem sm naříditi; ale jakmile jde o jazyk, základn zákon státní směřuje k tomu, aby zabezpečil užívání mateřského jazyka všem občanům státním bez rozdílu, jsou-li státními úřadníky a žádají-li o místo, nebo vystupují jen jako soukromníci. Jakmile vrchní zemský soud místodržítelstvo přijímají od svých úřadníků podání ve všech jazycích, uznaných za zem- ské v jich úřadním okruhu, musí i minister- stvo přijímati podání ve všech zemských ja- zycích, poněvadž činnost ministerstva se pro- stírá na celý stát. Vždyť na př. ministerstvo osvěty přijímá z Haliče žádosti universitních posluchačů v obou zemských jazycích, pol- ském a maloruském a slušně je vyřizuje. Ne- ní tedy důvodu, aby úřadníku nebylo dovole- no, co je dovoleno posluchači státního ústavu, běží-li o jeho osobní věci.
G N Čecho RakouskoUhersko Gaza Halič
21 article
Jednání o štyrský sněm Rozeslanou tyto dni zprávu, že štyrsko- slovinský klub se vzdal odporu proti svolání sněmu, aby mohl vyhověti žádosti učitelů za zlepšení platů, nutno doplniti. Otázkou tou zabýval se klerikální slovinský klub na schůzi v Mariboru dne 25. t m. Dle úřadní zprávy. vydané o této schůzi ve „Slovenci“, klub, po- jednav o sněmovní dělnosti, usnesl se, že slo- vinská delegace štyrského zemského sněmu jest ochotna věcně spolupůsobiti v podzimním sněmovním zasedání, ale za určitý ch podmínek, vztahujících se na kul- turně národní a hospodářské po- žadavky slovinského národa. „Slovenec“ pak dodává, že klerikál. slo- vinští poslanci nejsou takovými odpůrci učitel- ských požadavků, za jaké je vydávají. Přeje-lí si štyrské učitelstvo zlepšení svých poměrů, ať působí svým vlivem na německou sněmovní většinu, aby přijala snadno splnitelné, vesměs spravedlivé požadavky slovinského klubu.
Maribor
22 article
Nezaplacené Tiszovy volební výlohy. Hr. Tisza měl tyto dni spor s býval. mi- nistrem vnítra v kabinetě Fejérvárově, Kry- stoffym a Krystoffy mu v odpovědi poradil, aby se příliš neotíral o Fejérvárův kabinet, poněvadž měl z něho sám značný zisk. Soci- alistická „Nepszáva“ vysvětluje, kam Kry- stoffy bil svou narážkou. R. 1905 byly volby, při nichž Tiszova liberální strana byla pora- žena na hlavu. Po volbách zbyl neuhražený dluh 500.000 K, kteréžto peníze půjčily některé pešťské banky vládnímu volebnímu výboru na osobní záruku hr. Štěp. Tiszy. Když Tisza hned na to musel ministerské předsednictvo postoupiti bar. Fejérváro- vi, prosil tohoto, aby onen volební dluh za- platil z disposičního fondu. K tomuto odhalení socialistického listu dovídá se „Zeit“ z Pešti, že v tamějších ofi- ciosních kruzích se potvrzuje, že po odstou- pení Tiszovy vlády liberální strana měla sku- tečně značný dluh a bar. Fejérváry slíbil, že věc urovná. Skutečně asi čtvrtina tohoto Tiszova dluhu byla zaplacena z disposičníh fondu bar. Fejérvárem. Když za vlády hr. Khuena-Hedervára kr Tisza řídil opět nové sněmovní volby, byl již opatrnější. Tu již nepřijímal od bank do vlád- ního volebního fondu půjček, nýbrž jen dary. Výše těch darů, dosahujících 41/4 mi- lionů korun, byla vysvětlena procesem Desy- ovým, který zlomil vaz dru. Lukácsovi a zdvihl do ministrpresidentského sedla opět hr. Tiszu.
Tisza Fejérvárův Tiszův Štěp Lukács Hradec Pešť
23 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Stav národního blahobytu v Bulharsku. „Bucarester Tagblatt“ uznává, že stav ná- rodního blahobytu v Bulharsku je po dvojí válce dosti příznivý. Vojna poškodila jen ně- které kraje jižního Bulharska, zvláště tam, kde byla půda povrchně obdělána následkem toho, že nebylo potahů, když byl dobytek vojensky zrekvirován, a také tam, kde obyvatelstv prchlo od turecké invase a nechalo na polích obilí nepožaté. Podobně bylo v severním Bul- harsku, kde obyvatelstvo prchlo od rumunské invase. Co se tkne žní, ony byly v mnohých krajích Bulharska ještě lepší než loni; jmeno- vitě žito a kukuřice daly úrodu výbornou. Ze- lenina byla slabší. Nejhůře bylo s cukrovkou. V zemi se pozoruje rostoucí drahota, což po- chází odtud, že byl zastaven styk s cizinou po železnicích následkem války se Srbskem Řeckem i rumunského vpádu. Velké škody utrpěly průmysl a řemesla. Aby se pomohlo obchodníkům, vláda se ustanovila, že všecky potvrzenky na vykonané rekvisíce budou za- měněny poukázkami na státní pokladnu, jež nesou úrok a mohou být upotřebeny při pla- cení jako hotový peníz. Cizí finanční kruhy v Sofiji jsou zajedno, že se Bulharsko za několik let hospodářsky zotaví, nezaplete-li se do nových válečných dobrodružství. Postačí dvě tři dobré žně, aby se národu nahradila všechna škoda. O hladu v zemi není ani řeči, protože bulharští sedláci jsou zvyklí dělati si zásoby spíže na celý rok a i za normálných poměrů prodávají své pol- ní plodiny jen potom, když už jsou na rok zá- sobeni spíží a všemi životními potřebami.
Bulharsko Řecko Bucarester Tagblatt
24 article
„Bouři“ 1 německy. Česky byla tu provedena ji loni „Lumírem“. Tak jako při lonském českém. tak bude také při letošním německém provedení této skladby spoluúčinkovati Nedbalův „Orkestr hudebních umělců“ Oskar Nedbal ohlašuje pro koncerty svého orkestru, kterých bude řádných osm a několik mi- mořádných a pro které celý veliký hudební sál již je vyprodán (první bude 30. října), tyto slovanské skladby: Dvořákova Symfonie d-moll a téhož mi- stra celkový koncert s Casalsem; Smetana: arie z „Hubičky“. J. B. Foerster: Suita Shakespearova Čajkovskij: Symfonie f-moll a Glazunov: Dramati- cká ouvertura. Mimo to hraje Jaroslav Kocián jednom z těchto koncertů houslový koncert Čaj- kovského. + Z České Filharmonie. Letošní zimní saison zahájena bude příští neděli dne 5. října o 8. hod večerní prvním populárním koncertem při restau- račním zařízení ve Smetanově sále Obecního domu — Na symfonické koncerty, jež započnou dne 12. října tamže, budou dosavadním předplatitelům jich lonská místa vyhražena do čtvrtka dne 2. října inel. Předplatné pro všech 20 koncertů obnáší za loži 220 K, za sedadlo v přízemí neb v prvé řadě balkonu 44 K, a může býti dle přání složeno na dvakrát a sice před prvním a jedenáctým koncer- tem. Generální program vyjde pozítří tiskem a bu- de na požádáni rozesílán kanceláří Českého Filhar- monického Družstva na Václavském nám. č. 53 (telefon 2995), kde přijímá se předplatné zítřkem počínaje od 10. do 12. hod. dopol. a od 3. do 6 hod. večer.
Nedbalův Orkestr Nedbal Casals Smetan Hubička Foerster Glazunov Kocián Smetanův Václavský já Dramat Český filharmonie obecní dom Český Filhar Dvořákův symfonie dmoll suita Shakespearův Čajkovský : symfonie fmoll
25 article
+ Koncert Pepy Bartoně za účinkování České Filharmonie a sl. Louisy Příborské, virtuosky na klavir, bude dne 17. října. Pepa Bartoň bude hráti při tomto svém samostatném koncertě podruhé s orchestrem. Orchestr říditi bude prof. Št. Suchý Předběžné záznamy přijímá již nyní hudební dům „Mozarteum“ (Mojmír Úrbánek). Jungmannova tř + Koncertní revue. Dne 4. října jest jako první v nově otevřené koncertní síni „Mozarteum“ Re- presentační koncert Národní jednoty katolickév Praze II. Účinkuje 7letá virtuoska na housle Erika Morini, žačka mistra Ševčíka. — Pěvecké sdružení moravských učitelů má svoje dva jubilejní kon- certy v neděli 5. října, a sice dopoledne o 11. hod. matiné ve Smetanově sále Obecního domu, odpo- ledne o 3. hod. velký koncert s neobyčejně zají- mavým programem v Rudolfinu. — Dvor. rada dr. A. Dillmann, který je uznaný interpret Wagnera, má svůj klavirní récital v „Mozarteu“ dne 9. října. Na programu jsou nejlepší místa Wagnerových par- titur. — Předprodej lístků pro veškery tyto kon- certy je od 8—12 a 2—7 v hudebním domě „Mo- zarteum“ (Mojmír Urbánek) v Jungmannově tř. 3
Bartoň Příborský št Úrbánek Jungmannův Morin Ševčík doktor A Dillmann Wagner Wagnerův Smetanův Dvor Jungmannův třída Český filharmonie Mozarteum Re národní jednota katolickév Praga II pěvecký sdružený moravský učitel Rudolfinum hudební dům obecní dom
26 article Týdenní táčky.
Týdenní táčky. Kdybych byl pražským purkmistrem, vy dal bych tuto vyhlášku „Dovoluji si zdvořile upozorniti p. t. praž- ské obecenstvo, že dnes máme v Praze po- svíceni! Dovolují si dále upozorniti, že toh dne každý pořádný Pražan má mít na znamen významné slavnosti husí stehno v knoflíkové dírce a každá pořádná Pražanka na klobouku přišpendlený koláč. Dovolují si ještě dále upozorniti, že tohoto dne na znamení vše- obecného veselí nepoteče voda z Káraného. nýbrž reservoiry napájeny budou společně nerozdílně pražskými pivovary. Současně vy- zývám drahé spoluobčany, aby aspoň tohoto dne zanechali všeho škorpení a byli hodně veselí. K zábavě p. t. obecenstva a milých jeho venkovských hostů uspořádán bude na Václavském náměstí monstre-koncert všech pražských kapel a pokud tomu dlažba dovoli večer při slavnostním osvětlení bál. O vše- obecnou účast se prosí — Takhle bych Prahu o sv. Václavu rozdo- váděl! Vždyť, lidé zlatí, my už pomalu ani ne- víme, co to vlastně posvícení je! Když se člověk podívá po venkově, jak tam je veselo a ne den, ale dva a tři, jak se hraje od ve- čera do rána, tancuje a vejská, co všude je koláčů... a pak si pomyslí, že ta Praha, kte- rá má být vzorem měst a měla by míti tedy posvícení všech posvícení, je jako zastuzená zrovna by plakal! Řekněte sami: kdyby někde netočili matiční ležák, nepořádali svatováclav- skou sbírku na ulicích a v hostincích nějakou tu posvícenskou zábavu, bylo by tu smutno jako ve všední den. A při tom ještě kde kdo ohrnuje nos a říká, že na to nedrží, že to vy- šlo už z mody — zkrátka generace blaseova- ná, jen ji utopitl
Pražan Václav Praha Václavský náměstí
27 article
Jindy — já to dobře nepamatuji a znám už jen zbytky pražského posvícení, bývalo prý v Praze veselo. Svatojanská pout proti posvícení byla nepatrnou slavností a do Prahy sjížděli se venkované z daleka a širo- ka, až z Moravy v malebných krojích. A v do- mácnostech nejchudších i nejbohatších slavilo se posvícení po staročesku, pekly se o den napřed fůry koláčů a všude musíla o poled- nách být na stole husa se zelím a knedlíkem. Ne že by tohoto rozumného ptáka snad nikdy jindy neměli, ale proto, že šlo o zachován starodávné posvícenské zvyklosti, zděděné odkazované dále. A lidé všech stavů toho dne, každý po svém způsobu vyhodili si z kopýtka. asi tak jako na masopustní úterý. Nehledělo se na trochu větší útratu a druhého dne tro- chu větší kocovinu — vždyť posvícení bylo jen jednou do roka! Bůh ví, proč pražské posvícení tak upa- dlo a právě teď, kdy konečně patron jeho vé- vodí Václavskému náměstí. Jak by to bylo ve- selé, kdyby dnes dal se mu do ruky obrovský pukét a na dopoledne svolalo se na náměst valné shromáždění všech Václavů, takové kontrolní shromáždění, abychom přece jednou věděli, kolik jich tu v Praze doopravdy je.
Václavů Praha Morava Václavský náměstí bůh vědět
28 article
Každý by mohl hned při té příležitostí dát na Matici pětník a věc by měla krom statistické švandy ještě svůj účel. Potom — toho dne bych proměnil celé Václavské ná- městí od Můstku až k Museu v jediný obrov- ský trh, takovou národní pout, kde by se podél chodníků táhly perníkářské boudy. uprostřed by se tancovalo, elektriky by s toho dne zastavily, na rampě u Musea by hrály muziky — slovem bylo by jednou Praze jak se patří veselo. Já vím sice, že tento návrh narazil by na spoustu námitek spoři- vých a střádavých mužů, na poukazy o fi- nanční krisi a tísni, která už bůh ví jak dlou- ho trvá, na rozklady pánů doktorů, že po ta- kových poutích bývá mnoho zkažených žalud ků a po případě natlučených hlav... ale ce všechno to by bylo proti tomu, když by se řeklo: „JJó v Praze, posvícení, pane, to je něco velkolepého! Tam se o muzice poperou ňácí pánil Honební sezona je v proudu a s ní vyno řují se i myslivecké anekdoty. Tu jsou hned tři. — Lovecká společnost po honu zapadla do
Praha
29 article
hostince. Hovořilo se o psech, každý chváli svého, ale dodával, že ten dřívější byl ještě lepší. „A chytrýl Považte si, příteli, jen to! Já jsem koupil nebožtíka „Broka“ od jednoho hajného u Domažlic — však jste znali to zvíře, pánové — myslím toho psa, ne hajného Krásně stavěný, na slovo poslouchal, rados byla na něj se podívat, ale když něco za uher- ský čas provedl, slovo se mu nesmělo říctl Te vám byl tak lítostivý, že třeba tři dny nežra a žena měla s ním co dělat, než ho udobřila Jednou ale taky mu řekla několik ostrých slov, mílý pes si vám to vžal k srdci a zmi- zel. Dal jsem hned do novin inserát: „Broku vrať se, vše odpuštěno“ — ale Brok se ne- vracel. Až najednou přivede vám mně h z dráhy zřízenec. Milý pes vám běhal po pe- ronu na Františkově nádraží a jak měl odjet vlak do Domažlic — hups do něho! Chtěl ke svému bývalému pánovil“ „To nic není,“ prohodil jiný Nimrod.
Brok Domažlice Františkov nádraží
30 article
„Mého „Doka“ znáte všichni. Toho psa jsme naučili, že dostal denně krejcar a šel si s ním k řezníkovi pro odřezky. Jednou vám taky tak za ním koukám a vidím, že se žene na zahrádku. Zbystřím zrak... a co vidím? Mílý pes si vyhrabal jamku, krejcar tam do ní ho- dil a zas ho pěkně zahrabal. Co to u všech všudy to zvíře má zase za lubem? Dávám n něj druhého dne pozor a on vám to udělá zas Třetího dne jak by smet', čtvrtého taky .. a teprve pátého se mi v hlavě rozbřesklol T už tam ten pátý krejcar nedal, nýbrž ty čtyř vyhrabal a šel si koupit párek ... „Inu, tohleto je už trochu moc silné! Ale když už se má lhát, tak ať se lže pořádně! Já mám ve svém hostinci psa a ten sbírá na Ma- tici. Každý host mu hodí krejcar — to je mně už tak zavedeno, pes ho lapne a tak vám jich nachytá za den třeba za korunu — „I mlčte, člověče, to by jich měl plnou hubuí „To je právě to, že nemá! On mi veče to, co nachytal přes den v mědi — vrát v niklu a někdy taky v koruně!“
Ma
31 title
Zevloun.
Zevloun
32 article
Ruské listy o albanském nebezpečí. Ruský „Svět“ píše, že Angličané již poznávajísvouiEvropy chybu, uči- něnou na londýnské konferenci, když tam usneseno zřízení samostatné Albanie. Velmocí se spolehly na Rakousko-Uhersko jako n nejbližšího souseda, jež považovaly nejen za nejbližšího interessenta, nýbrž také za nej- lepšího znalce Albanie, a nyní poznávají, že to byla klička, do které Rakousko-Uhersko lapilo všechnu evropskou diplomacii. Anglie uznává již, že ty části Albanie, kterých dobyli Srbové, Černohorci a Řekové, Evropa měla ponechati vítězům, kteří na ně nabyli práva. Kdyby se tak bylo stalo, nebylo by bratro- vražedné války bulharsko-srbské a Evropa by nyní měla pokoj. A nebylo by ani rozvalu samé Albanie, jež se ještě dříve, než učiněna státem, proměnila v kypící, věčně výbuchem hrozící kotel rozbroje a anarchie. Nebylo by ani třetí balkánské války, jež právě začíná jež snadno může vtáhnouti všecky velmoci do svého krvavého víru. Anglie dospěla k pozná- ní chyby, ale dosud se to jeví pouze slovy Albanie však, nesmyslná, nikomu nepotřebná a neschopná k samobytnému kulturnímu a stát- nímu životu, ta je skutkem. Ale jakým! Je to zmatek, ale zmatek živý, nebezpečný souse- dům, nebezpečný celé Evropě. List myslí, že nejen velmoci trojdohody. nýbrž i Německo a Italie se postarají o re- visi londýnského míru a „vídeňští Metternichové budou nuceni se spokojiti“ „Russkoje Slovo“ vyčetlo z vídeňských listů, že i ony mluví teď o Albanii v nejvyš- ším sklamání, což je důkaz, že smýšlení obe-
Angličan Srba Černohorec Řek Metternich Albánie Rakousko Uhersko Anglie Evropa Německo