1
masthead
28 záři 1913.
28 zář
3
masthead
Příloha „Národních Listů“ k čísla 2ee.
6
article
OBSAH:
Školstvíi F. V. Moravec: Pasivní resistence
učitelstva?
Lékařství: Dr. . Úkoly zdravotnictví v če-
chách.
ženské hnutí: Olga Stránská: O svobodě.
Literatura.
Bibliogratie.
Moravec
Stránská
Školstvía F . V
O svoboda
8
article
Pasivní resistence učitelstva?
Pasivní resistence učitelstva?
V těchto dnech proskočila v listech zprá-
va o některých projevech pasivní resistence
německého učitelstva, čímž rozuměno bylo,
že při jakés okresní poradě učitel nepřipra-
vil referátu, jinde že nepodali uložené recens
o učebnicích, výkladu o osnovách a pod
Zprávička o propukající pasivní resistenci byla
presentována jako sensačnost, a přece osudné,
hrozné, zoufalé heslo pasivní resistence ozývá
se delší již dobu v nespokojeném, do krajn
míry roztrpčeném táboře zklamaného učitel-
stva.
Původně plnou silou se ozvalo heslo toa
s příznačnou důkladností a systematičnost
bylo projednáváno na straně německé. Také
v českých řadách doznávalo v mladším, revol-
tujícím, netrpělivém učitelstvu volání po re-
sistenci ohlasu. Nedivno, povážíme-li, že ten-
to donucovací prostředek tak „snadno
rychle“ působil na zlepšení hmotných poměrů
jiných stavů, jako na př. u železničního a po-
štovního zřízenectva, kde provázena byla re-
sistence nejen sympathiemi široké veřejnosti
ale i — faktickými úspěchy.
9
article
Avšak u rozvážných řad učitelských ne-
došlo až dosud volání po pasivní resistenci
ohlasu. Zodpovědní vůdcové dovedlí dosu
každou takovou myšlenku horkých hlav v zá-
rodku utlumiti. Ukazovali na neproveditel-
nost skutečné pasivní resistence v oboru
školském, kde není mechanické šablony
především obraceli zřetel k vysokým ideovým
cílům, jež učitelstvo české si vytýčilo a o
nichž nemá se odvraceti ani v dobách nej-
tmavějších.
A vskutku dlouho dost dařilo se stálému
výboru učitelských organisací udržeti kázeň,
ba vůdcové vydali heslo k větší, intensivnější
školské práci, nejživější účasti na veřejném
spolkovém i politickém životě, oddávajíce se
naději, že právě touto větší, obětovnější prací
v oboru lidového vzdělání, společenském
národním životě dobude si strádající učitel.
stvo aspoň tolik sympatií, přízně a podpory
u široké veřejnosti pro svoje oprávněné
skrovné požadavky, kolik jí získali stavové
kteří práci veřejných potřeb úzce se dotýka-
jící omezili nebo vůbec zastavili.
10
article
Ale buď veřejnost necení tolik nehmot-
nou, duševní práci učitelovu jako funkce ji-
ného veřejného zřízenectva a úřadnictva, nebo
vskutku žádá zoufalých, krajních, s rozvraten
a násilností hraničících, vůbec sensačních pro-
Jevů nespokojenosti, má-li uvěřiti neudržitel-
nosti poměrův. Zkrátka, učitelstvo vyšlo do-
sud na prázdno a nejtíže odneslo na svém těle
příšernou krisi zemskou, německým vzdorem
zaviněnou a nesvítí mu ani jiskřička naděje.
že by v nynější politické anarchii a nerozhod-
nosti mohlo mu aspoň částečně býti pomo-
ženo.
A tak nedivno, že rozvážné hlasy učitel-
ských vůdců přehlušovány jsou zoufalými
vzdorně znějícími výkřiky tisíců zubožených
zadlužených, nouzí zkrušených a před vlastní
rodinou se stydících druhů. Nebylo by tudíž
zajisté divno, kdyby na konec i ti, kdož až
dosud zoufalé prostředky jako pasivní resi-
stenci prohlašovali za absurdnost, podlehli
hlasu množství, jež počíná bezmála hroziti, že
se vymkne organisační kázni, kdyby musilo
Ještě dále klidně a — marně čekati spásy.
A tak počíná se pližiti do řad českého
učitelstva přišera vzdoru, resignace, ochab-
losti a nechuti k té práci, jež neposkytuje již
ani tolik, aby uhájiti se mohla holá existence.
11
article
Podobá se, že bez jakýchkoliv organisač-
ních povelů, pathetických proklamací a ráz-
ných hesel via facti uskutečňuje se stav,o
němž ještě nedávno s dobrým svědomím jsme
prohlásili, že je u českého učitelstva nemysli-
telný. Nikdo nevydal devise k pasivní resi-
stencí a již tu je. Zatím nezachvátila ještě
školu, ač zabrala již oblasti školské práci
tuze blízké.
Z nedostatku prostředků nekupuje učitel-
stvo knih, odpírá si časopisů, straní se spole-
čenského života, nemůže si dopřáti uměle-
ckých požitkův. Jeho zájem o život spolko-
vý, lidovýchovu, o zájmy veřejné ochabuje
Již to je stav, o němž by se mělo uvažovati
Ale dochází pomalu již i na školu, byť nepří-
mo; neboť přestává-li u učitele zájem o sféry
ideální, dostavuje-li se ochablost a resignace,
pak není daleko k tomu, že ztratí se zájem
pro reformní otázky školské a paedagogické.
vůbec pro školu. Považme jen, kolik krásných
podnětů, povznesení a povzbuzení poskyt-
nouti by mohly pro školskou práci učitelské
jednoty, časopisy i schůze, kdyby nemusila
všechna energie vyplýtvána býti na nekoneč-
ně se vlekoucí, čím dále neschůdnější, vpravdě
křížovou a trnitou cestu za úpravu poměrů
hmotných.
A tu je již přímo dotčena škola a tím
ovšem i mládež. Je tu krise, která přestáv
býti pouze interní záležitostí jednoho stavu.
ale zasahuje veřejné zájmy. I je na místě, aby
ozvala se veřejnost i dozorčí úřady školnía
náleží všem, kdo mají povinnost pečovatio
kulturní rozvoj lidu — a v první řadě je to
vláda — aby postarali se rychle o nápravu.
12
article
Leč zdá se, že bude ještě hůře, jak může
dosvěděiti každý, kdo má příležitost nahléd-
nouti do projevů zoufalé roztrpčenosti, jak
docházejí z řad učitelských do organisačního
ústředí. I je jisto, že krise dostoupila již oné
meze, kde odkládají se vyšší zřetele a ideály.
kde neuvažuje se o hodnotě a oprávněnosti
prostředků, kde vybočuje se bezohledně z re-
servy a upla tňuje se jediný zřetel: k uhájeni
existence vlastní i své rodiny. Nadchází doba.
kdy hlásí se ku právu onen egoismus prole-
láře, který přestává se ohlížeti, bude-li jeho
liny zasáhnut vyšší obecný interes a jde bez-
ohledně cestou, o níž se domnívá, ať právem
nebo neprávem, že vyvede ho z materiální
zkázy.
Až k tomuto stadiu vyvrcholila hrozná
krise učitelská a nadešla chvíle, kdy výkřiky
po silných prostředcích přehlušují hlasy utišu-
jící, kdy široké vrstvy zoufalého učitelstva
vynucují na svých vůdčích orgánech, aby od-
ložily dosavadní taktiku vyjednávající a daly
popud k činům rázným. A takovým silným
činem má býti, jak se podobá, zahájení tako-
vého modu školské práce, který by síce ne-
mohl býti nazván pasivní resistencí v běžném
slova smyslu, ale který by jí nebyl tuze vzdá-
len. Slyšíme, že počíná se tvořiti jakýs akční
komitét všeho národního učitelstva, který prý
vydá heslo k akci, jež nebude ani stávkou.
ani pasivní resistencí, ale vyjádřením prosto-
národního rčení: Za málo peněz mál
muziky!
13
article
A v nižádném jiném oboru není tak snad-
no toto heslo uskutečniti a níkde nepřivod
— bude-li uskutečňováno — tolik škod, jako
právě ve škole. Naše veřejnost sice dost dobře
do práce školské nevidí a živí tu staré tra-
dice a upomínky na dřívější doby, kdy nevy-
žadovala škola tolik námahy a intensity, ale
tolik již ví, že naše moderní škola právě touto
intensitou učitelské práce, stálou reformou,
stálým zvyšováním cilů a ustavičným pátrá-
ním po lepších methodách uschopnila lidové
vrstvy k oné výši kulturní, na níž se náš li
právě nachází a jež vzbuzuje i u našich od-
půrců respekt. Naše veřejnost dobře si přece
uvědomila, že na tento vysoký stupeň osvě-
tový nepřišlo se samo sebou, ale že k němu
dovedla lid náš naše škola a že nynější lidová
kultura je z většího dílu plodem veliké ener-
gie a reformního úsilí veliké školské práce.
14
article
Třeba že občané nemají příležitosti — (a
je toho litovati) — na vlastní oči přesvědčiti se
o nynějších methodách, přec každý uvědomělý
občan musí doznati, že nynější vzdělání lite-
rární, aesthetické, grafické, že nynější prů-
pravy ku praktickému, modernímu životu jsou
dokonalejší, hlubší, účelnější než bývalo dříve.
A tu třeba si uvědomiti, že k této intensitě
práce, velikému nadšení a nervy drtící ener-
gii, s jakou na školách se pracuje, nemůže do-
nutiti žádný paragraf, ale že jediné nadšení
které až dosud učitele pudilo k utajené, ne-
povšímavé, ale v důsledcích veliké a osvětový
i hospodářský stav národa zabezpečující práci
Nuže, může naše veřejnost k tomu lho-
stejně přihlížeti, bude-li vydáno heslo, aby
sice pracovalo se ve školách jakž takž, aby
jen liteře zákona učiněno bylo zadost, ale aby
nešlo se nad minimum? Má nastati na kul-
turní hanbu této země ubohý stav, že po-
klesne učitel z nynějšího stupně individuální-
ho a intensivního vyučování na stupeň řeme-
slné mechaničnosti, šablony a kdy zavládne
staré: Tue officia tua taliter qualiter?
15
article
Což musí k tomuto hroznému stavu do-
jiti? Což již kde kdo zlhostejnil k osudu pra-
covníků školských? Dnes, kdy radikálním po-
litikům a fanatickým nohsledům blahobytného
a dobře honorovaného dra. Titty podařilo se.
že došlo se k nynějšímu rozvratu, dnes má
hlavní slovo ovšem vláda se svojí komisí, aby
zabránila hrozícímu kulturnímu skandálu. —
Dnes ale mají slovo také všichní ti naši roz-
vážní mužové, kteří dobře jsou si vědomi, že
bez nátlaku neučiní vláda praničeho na rych-
lou, byť částečnou pomoc učitelstvu. A ko-
nečně dnes má míti slovo celá naše veřejnost,
aby volala s učitelstvem po vytvoření takové
situace, která by zabezpečila záhy dělný
sněm, který by konečně vytrhl učitele z bídy.
Tolik vlivu přece má naše veřejnost na poli-
tiku národní, aby konečně nastoupena byla
cesta jistě vedoucí k dělnému sněmu.
Nuže, smí očekávati učitelstvo, jež dosu
tolik krásných slibů vyslechlo, že mu bude
pomoženo? Smí tak doufati naše mládež, jíž
hrozí neméně nebezpečí, bude-li učitelstvo
nadále odstrčeno?
Nejbližší doba musí přinésti odpověď. A
naše vroucí přání je, aby odpověď ta byla pří-
zniva prospěchu, pokroku a rozvoji našich
škol, naší mládeži a tím i našemu národu.
F. V. Moravec.
F V Moravec
16
article
Lékařství.
Lékařství.
Úkoly zdravotnictví v Čecháchl
Napsal dr.
17
article
Jest zvykem, že soudí se z velikost
úmrtností na zdravotní stav té které země.
Myslím, že takovéto usuzování není správné.
neboť úmrtnost není výslednicí jedné a téže
příčiny: dobrého nebo špatného zdravotni-
ctví, nýbrž složkou komplikovaných poměrů.
z nichž vedle zdravotnictví hrají značnou úlo-
hu kultura, národohospodářské a sociální po-
měry. Že závěry takové se časte dějí, ano že
i ve vědě berou se za platnou minci a na zá-
kladě jich praktické zdravotnictví vykonává
vliv nejen na veřejné mínění, nýbrž i na zá-
konodárství, lze nalézti četné příklady nejen
v odborných spisech, ale i ve veřejných zdra-
votních opatřeních. Uvedu toho toliko dva pří-
klady. Úbytek úmrtnosti mázdřivkou (difterií
připočítává se na účet léčení serem proti-
mázdřivkovým, vynalezeným Behringem. Však
statistika francouzská nás poučuje, že úmrtno-
sti ubývalo před touto syrovatinou a vykládá
pokles počtu úmrtí mázdřivkou změnou po-
vahy nemoci samé, která pozbývá své nebez-
pečnosti, jakou se vyznačovala v letech pade-
sátých až sedmdesátých. Stejný zjev pozoru-
jeme i u jiných nemocí. Klesání počtu úmrti
tuberkulosou v Německu přičítali v prvo-
počátku boji protituberkulosnímu, který tam
počal mnohem dříve než u nás. Pokles tento
držel se téměř stejného tempa s poklesem
úmrtí souchotinami u nás, ač v té době v če-
chách nebylo ani řeči o opatřeních proti tu-
berkulose. Ba i když počet tento přes opa-
tření od let zavedená a tudíž vžitá jeden rok
proti všemu očekávání stoupl, zvýšil se sou-
dobně i u nás. Nevidím tudíž v křivce mor-
talitní měřítko stupně veřejného zdravotnictvi
v některé zemi, ač nejen nepopírám, ba na-
opak zdůrazňuji, že zmenšení úmrtno-
stimusíbýti účelem a cílem všech
opatření hygienických, ať vycházeji
Behring
Německo
18
article
od státu či od země neb od obce. Avšak ne-
smí býti cílem jediným. Zdravotnictví, které
vyjma některé zákonité předpisy v nábožen-
stvích orientálních, mimo narážky v zákonecl
starých kulturních národů, bylo až do doby
nové ochranou individuální. Zdravotním rád-
cem byl lékař, který ze svých zkušenostío
vzniku a příčinách nemocí vytvářil si zásady
zdravotnické, jež sděloval se svým okolím.
Jednalo se o to, aby individuum ochránilo s
před nemocí a zařídilo si svůj život tak, aby
dlouho bylo zdrávo a živo. Jen při větších epi-
demiích vydávala se opatření, týkající se
shluku lidstva i obcí, měst, krajů, zemí. Te-
prve vývoj věd sociálních postavil zdravot-
nictví do služeb společnosti a rozmnožil jeho
úkoly. Dnešní hygiena počítá s jedincem jako
se členem společnosti, který má pro ni určitou
hodnotu: negativní, co stálo jeho přijití na
svět a jeho příprava pro výdělkové stadium
jeho života, jaký výdaj způsobí společnosti.
stal-li se neschopným ku práci nemocí, úra-
zem, stářím; positivní, týkající se onoho ob-
dobí života, kdy pracuje a vydělává. Má tu-
díž zdravotnictví za cil předně co největš
produkci nových individní života schopných
zvýšiti schopnost k životu v nejširším slova
smyslu: zlepšení racy, eugeniku, snížit
úmrtnost a tím prodloužiti život, ale zároveň
snížiti nemocnost (morbiditu) a tím prodlou-
žiti život pracovný. A zde bych hledal měřit-
ko k ocenění zdravotnictví. Veřejná hygiena.
která odpovídá těmto cílům aneb se jim co
nejvíce blíží, která počítá s poměry vzděla-
nostními, sociálními a národohospodářskými
která vykonává vliv na ně a jim současně
slouží, která s nimi se splétá za jediným
vznešeným cílem sloužiti ku blahu nejen je-
dince, nýbrž celé společnosti, jen taková stoja
na pravé výši.
19
article
Kdyby se ovšem takové ideální měřitko
vzalo ku posouzení veřejného zdravotnictví
našeho, tu by poznalo se, jak vzdáleno jest
své dokonalosti, ale i také, jak netečna jest
společnost ke svému zdravotnictví, které ne-
má jiného účelu než sloužiti blahu jejímu.
Jest nepopíratelné faktum, že poče
porodů klesá. Klesání toto jest mnohem
rapidnější než klesání úmrtnosti, takže neda-
leka jest doba, kdy bude se zrovna tolik lidí
rodit, co jich lopata hrobníkova pohřbí. Nevy.
volávám ani příšery, že může nastati doba
kdy tak zvaný přebytek porodů stane se ne-
gativním. Toto klesání porodů v zemi naší
které jest snad nejkatastrofálnějším faktem
pro budoucnost našeho lidu, nenašlo dosuc
pravého povšimnutí naší veřejnosti, která za-
bývá se spíše záležitostmi snad více hlučný-
mi než hlubokými. Neslyšel jsem nikdy o an-
ketě, která by měla za úkol studovatí příčiny
tohoto poklesu, jež mohou býti různé od oněch
v jiných zemích a jež mohou míti čistě lo-
kální zabarvení. Neslyšel jsem nikdy, že by
se poměry těmito závažně obíraly zákono-
dárné sbory. Hnutí eugenické, které v Anclii
zapustilo tak silné kořeny, nalezlo ohlasu jen
ve feuilletonických článcích několika oka-
mžitě zainteresovaných. Vývoj porodnictví
které takový vliv má na život dětí, strnul
20
article
Čechách na jednom jediném ústavě před mno-
ha desítiletími zbudovaném a dnes požadav-
kům moderním nevyhovujícím. Karakteristické
jest, že země česká se šesti miliony obyvateli
má stejně jednu školu pro porodní báby, jako
země mnohem menší, jako na př. Horní Ra-
kousy, Krajina, a že na Moravě jsou podobné
školy dvě! Porodnictví, které čím dál tím více
nabývá rázu operativního, chirurgického, ne-
může se v celé oblasti naší země s výsledkem
vykonávati, poněvadž není tu odborných ústa-
vů, ba naše veřejné nemocnice mají přímo za-
kázáno rodičky, pokud není nebezpečí z prů-
tahu, přijímati a nemají vůbec zařízených
místností, kde by se porodnické operace mohly
prováděti, nemají místa pro matku a dítě po
porodu. Chudá žena, naše jediná naděje pro
rozmnožení národa, jest nucena tento, abych
tak řekl, božský akt vykonati za poměrů nej-
nehygieničtějších, kdežto každému jinému jest
dopřáno, aby se podrobiti mohl sebe nepatr-
nější, bezvýznamnější operací za všech mož-
ných kautelí. Pro zvýšení intelektuálního a so-
ciálního postavení porodních babiček nestalo
se nic, ba i pokračovací kursy, na něž se po-
mýšlelo již před 20 lety, jsou dnes od svého
uskutečnění stejně vzdáleny jako tenkráte. B
nutno vytýčiti to smutné faktum, že jsou
bohaté, vzdělané zemi, jako jsou Čechy, ješti
kraje, kde porodnictví vykonávají „moudré?
Čechy
Horní Ra
Morava
21
article
Péče o dítě v době od narozen
až do vstupu do školy jest u nás polem úplně
zanedbaným. Propaganda kojení jest téměi
neznáma, starost o zdravé mléko pr
děti a podpora žen kojících, až na řidké
čestné výjimky, nefigurují v rozpočtu obcí.
Větší pozornost věnovala s
zdravotníctví školnímu. Oběti, kter
obce naše přinesly stavbám škol, jsou dů-
stojny kultury našeho národa. Avšak i zde
výchova tělesná a zdravotní jest dosud po-
pelkou, ač nikoliv takovou, jakou byla ve
středověku, kdy tělo bylo považováno za
hříšný obal jedině spásy schopné duše. Avšak
školy, na nichž ustanoven školní lékař, tvoří
ještě dnes řídké výjimky a tu ještě jsou platy
těchto lékařů takové, že nemohou se své
službě v žádoucím rozsahu věnovati. Vyučo-
vání zdravotnictví obmezeno jest na školách
obecných, které pro většinu obyvatelstva jsou
jediným zdrojem vzdělání, na několik málo
článků v čítánkách. I na středních školách a
učitelských ústavech má zdravotnictví stejně
neb méně hodin, než logika a psychologie.
Žáci opouštějící tyto ústavy, vyznají se lépe
v mineralogii, než v tělovědě. Žena, přirozená
vychovatelka dětí a ošetřovatelka nemocných,
nenabude ve škole, kde i nejmenší narážka
na funkce plození a rodění jest a priori vy-
loučena, potřebných vědomostí. Většího roz-
machu doznalo nemocnictví — kde ze-
jména mnohá oddělení chirurgická mohou na
roveň se postaviti odborným klinikám v ci-
zině. Za to Praha i s předměstími jest v tomto
ohledu více než nedostatečně opatřena. Krom
moderní nemocnice vinohradské jsou tu jen
staré již před půlstoletím za neodpovídající
všeobecně uznané ústavy. A přece by se před-
ženy.
Praha
22
article
pokládalo, že onen ústav, v kterém vycho-
vává se budoucí lékařstvo, má býti ve všech
směrech vzorným. O řádné a vyškolené opa-
trovnictvo není vůbec postaráno. Ošetřova-
telky rekrutují se, poněvadž jsou bídně pla-
ceny, z nejnižších, nejméně vzdělaných vrstev
lidu, nevzdělávají se ani theoreticky ani sy-
stematicky. Spolky, zabývající se ošetřováním
nemocných soukromých, nechávají své oše-
třovatelky vycvičiti čistě prakticky a to ještě
po nedostatečnou dobu. Živnost ošetřovatelů
nemocných není regulována. To vedlo k tomu.
že ošetřování ve většině ústavů svěřeno jest
ponejvíce řádům duchovním, které rovněž
podobných škol nemají. Neznám ani jedin
obce, která by byla vzala ve svou službu oše-
třovatelku nemocných.
Boj proti infekčním nemocem
jenž od rozmachu bakteriologie nabyl správ-
ného podkladu, jest vzdor novému zákonu
epidemijnímu málomocný, poněvadž není iso-
lačních místností a žádných desinfektorů. Des-
infekce provádí se laicky, ač déle než čtvrt
století jest zavedena, toprve v poslední dob
převzalo město Praha obětavě na sebe úkol
zříditi školu pro desinfektory, která však do-
sud nevstoupila v život.
Praha
23
article
Systematické tlumení tyfu se neprovádí
ba není posud ani jediný z toku, na jichž bře-
zích jest hlavnička endemická, vědecky pro-
zkoumán. Bakteriologicko-diagnostické sta-
nice jsou širší veřejnosti neznámy a ná-
sledkem toho nepatrně používány.
Péče o dítě a mládež jest úkolem zem-
ské komise, která přes všechny své snahy
svoji čilost zápasí s nedostatkem finančníc
prostředků a musí se tudíž více obmezovat na
činnost humanní a chudinskou. Ústavy pro
idioty, slepé, epileptické, slabo-
myslné jsou vesměs přeplněny a mohou vy-
hověti jen nepatrnému procentu žadatelů. Od-
borné třídy pro děti stížené poruchou řeči
pro slabomyslné jsou vzácnou výjimkou. Bio-
logie malého člověka jest neznáma, neznáme
jeho domácí rozpočet, nevíme, v jakém po-
měru jest jeho výdaj na nevyhnutelné exi-
stenční podmínky: stravu, byt a šatstvo k jeho
příjmům a jaké jsou jeho ostatní výdaje.
Zákonem o potravinách a zřízením zkušeb
ných stanic vykonal stát svou povinnost.
avšak, ač od vydání zákona toho již druhá de-
kada probíhá, sněm o ustanovení autono mních
orgánů pro dohled ku potravinám se neusnesl.
O zdravotnictví živnostenské
a průmyslové jest lépe postaráno, ba io
práci domácké konány studie. Ale dodne
koná šetření úrazu právník a nemoci živno-
stenské nejsou povinny k ohlašování.
24
article
Opatření starobní a invalidn
jest jen otázkou času a nedá se jeho úplné
provedení oddáliti. Nastínil jsem v krátkosti
nedostatky našeho veřejného zdravotnictví
střehl jsem se při tom nanášetí černé barvy.
Jsem si toho vědom, že vykonalo se u nás
mnoho, a že výsledek toho může se číselně
vyjádřiti porovnáním úmrtnosti dnes a před
lety, počtu lůžek nemocnic nyní a dříve, úmrti
infekčních chorob v posledních letech a v po-
lovici minulého století, vymizením neštovic
mohl bych upozorniti na úpravu autonomní
zdravotní služby, na zavedení povinného poji-
štění nemocenského a úrazového, avšak úkol
můj, jejž jsem si předložil, byl, upozorniti na
citelné nedostatky. A i tohoto úkolu shostil
jsem se jen neúplně. Jest kromě uvedených
nedostatků ještě více otevřených ran v na-
šem zdravotnictví. Jak je vyléčiti a jak ne-
dostatkům těm čeliti, jest úlohou zdravoln
správy jak státní tak autonomní. Jestliže obě
půjdou v souhlase a jedna druhou doplňujíce
vědomě za cílem národ náš ozdraviti, fysicky
vytrvalým a vzdorným učiniti, postarati se
hojný, zdravý a racově zlepšený dorost, vy-
konají vlasteneckou svou povinnost, vykonají
skutek, jenž přinese národu našemu větší uži-
tek než leckteré pachtění po efemerních he-
slech.
25
article
Ženské hnutí.
Ženské hnutí.
O svobodě.
26
article
(Dívčí mládeži na počátku studijního roku.)
Svoboda je pro dívčí mládež kouzelné slov
Zaujímá v sobě celý nový život, mnohostranný
všeobsáhlý.
Zahrnuje v sobě všechny sny vaší dívčí byto
sti. Je heslem, za nímž ubírá se dnešní divčí mlá
dež do života.
Každá chcete dosáhnouti svobody, je vaší tou
hou, vaším prvním cílem.
Ale může být svoboda cíle m?
Říká se, že svoboda vylvořila vaše postaven
nynější, vaši moc, kterou skutečně máte, váš ži-
vet nový.
Je to možno?
Průkopnice a trpitelky ženy ukázaly svým životem
svou prací cesty. Vůdkyně vybojovaly pro ženy z
posledních desetiletí mnohou svobodu, které po-
žíváte. Představte si jen spoutanost vašich pra-
matek, které svůj život dělily mezi péčí o rodine
a práci v domácnosti, jež pokládána byla za jedine
možné působiště ženy, byla jejím životem i osu-
dem. Porovnejte s ní volnost dnešní mládeže
která uniká z jednotvárnosti domácnosti, chápe se
různých povolání jiných, věnuje se vědě a umění
aneb činí z domácích prací své povvolání, ale vždy
z volného rozhodnutí.
Je to volnost, uvolnění
Vstupem do povolání, do života veřejného, u-
voluňuje se i poutanost duševní, obzor a celá by-
tost dívky se šíří o nové poznatky a zkušenosti,
možnost vlastního bádání, práce tvůrčí.
Je to neodvislost od cizího ducha, od nadvlády
muže.
A nejen počtu žen věnujících se studiu a po-
volání výdělečnému, dostalo se uvolnění a csamo-
statnění, ale i všem ostatním. Samostatnost na ce-
stách, na ulici, volnost pozorovati, usuzovati
jednati, pohyb, sport, styk a výměna vlastníc
myšlenek s druhým pohlavím, svobodná volba o-
děvu, přitelkyň, povolání, manželství. To jsou vy-
moženosti boje za svobodu ženy, kterých dříve ne-
Víte, že jsou to důsledky boje za svobodu?
A přece o svobodu stále usilujete.
27
article
Co vlastně chcete?
Víte, že chcete být volné, svobodné v životě
Proč?
Odcházíte do škol, do kanceláří, do fováren
do služeb. Máte svobodu volby.
Umíte jí využit, té svobody vybojované?
Co činíte?
Mnohé ženr přes elegantní svůj zevnějšeka
svojí žanskezí, vytrvalé, tělesně otužilé, libují sl v
sportu ctou novodobé spisy, jdou různými směr
bylo.
z ůznými cili, uvědoměle a všestranně a dobře
zužitkují nabyté volnosti k rozvojí svých schopno-
stí. Jiné také využijí všech možností, studují, volí
si zaměstnání, ale jen proto, že je to modou, bez
vzletu a radosti, jen proto, že to tak má neb musí
být. —
Opět jiné, vysoce ideální, bez zevní nutnosti
výdělku vstupují ve svůj zvolený obor, plny nadše-
ní a využívají všeho k rozvoji svých sil. Mínohéz
nich činí tak z vědomí solidarity a vzájemnosti, z
vnitřní potřeby, naproti tomu jiné, zejména střed-
ních vrstev, nevědí, co si počít, zůstávají stále
odvislé a dávají ostalním za sebe jednat jen probo,
že nejsou dosud schopny, volnosti své využit. Nej-
raději se záhy provdávají, nechápajíce, že i man-
želství dnes vyžaduje stálé pohotovosti, že nutno
denně, znovu lásky sobě dobývat,
Konečně je skupina dívek, které dosažené vol-
nosti nedovedou správně využít, přiváději sebe i jiné
do nedobré pověsti. Jedinou snahou jejich je, jen
sebe uplatnit, všeho užit, vyžít se, a tak uplatňují
v nejvyšší míře svůj egolsm.
Mezi těmito skupinami je mnoho typů smíše-
ných, přechodních.
28
article
Vidíte, že tu vesměs je svoboda prostře d-
kem, nikoliv cílem.
Avšak ty dívky, jež se této cesty, tohoto pro-
středku, této svobody uchopily, aby dosáhly svých
různých cílů, jsou skutečně svobodné, volně?
Je svoboda, pokud je prostředkem k jiným
cílům, skutečnou, pravou svobodou?
Chcete-li se osamostatnit duševně, finančně, o-
sobně, volíte různé cesty, školy, kanceláře, továr-
ny. V tom máte volnost. Ale vaším vládcem je váš
cil, vaaše myšlenka. Ji podrobíte sebe, různé své
tužby jiné, různé okolností svého života, ona vás
ovládá. To není pravá svoboda
Čím více svobod takových dosahujete, tím více
toužíte po dalších vymoženostech.
Hledáte svobodu také ve vábné formě, že mů-
žete dělat, co choete, toužíte ve všem nabýt vlast-
ních zkušeností, zkusiti vše, dobré i zlé, a podle
těchlo zásad usilujete o svobodu
Ale ocitáte se snadno na nakloněné ploše.
Odcházite často se zklamáním a zdá se vám
že není, nemůže být svobody
A přece o svobodu usilujete, víte, že svobo-
da je.
Máte volnost volby, ale volily-li jste špa lně
nikdy nemůžete se vrátit takové, jaké jste vyšly
vždy jste změněny zažitou zkušeností a musite
nésti důsledky vaší volby. Pak poznáváte, že my-
šlenka, že můžete dělat co chcete, je illusí.
Kdy je illusí?
Říká se, že svobodný člověk může dělat, oo
chee.
Jak tomu rozumět?
29
article
Budete-li líbivé, povrchní, rozmarné, ješitné, ne-
pravdivé a pod. a budete-li chtit tyto své vlast-
nosti a choutky uskutečňovat, bude v tom svo-
boda?
Nebudete v područí svých vášní, svých citů
svých nálad, své slabosti, zlé vůle neb jiných vlivě
cizích?
Takovým svobodný člověk neni.
Co jest vlastně tedy svoboda? V čem se pro-
jevuje?
Svobodný člověk chce být prost nejen nad-
vlády druhých, nadvlády poměrů, ale i nadvlády
sebe.
Opravdová svoboda není illusí, je skutečností
záleží však v tom, dělati co jest správně, nalézati
to lepší a voliti vždy vyšší cil.
A to je vnitřní svoboda, takovou svobodu
hledejte.
Vnější svoboda bez vnitřní nestojí za nic. Jaký
je z toho užitek, nejsme-li ujařmeni zevním nási-
lím a nevládneme-li přece svou duší pro nevědo-
most, nepravost, sobectví, strach?
Pravá svoboda je vnitřní, duševní a dodává ce-
hy svobodě zevní, je její náplní.
O tu usilujte
Váš duševní život musí být svobodný, aby by-
la celá bytost svobodná
Jak se projevuje?
Rozumem.
Potřebu vnitřní svobody, vnitřního života cí-
títe tím více, čím více zevních vymožeností dosa-
hujete a čím více jimi roste rozum.
Taková svoboda vnitřní není ani cílem, anl
prostředkem, ale následkem rozumného užívá-
ní osvobozených schopností, sil a rozumu.
Svobodný člověk vládne svou vůli, kterou po-
drobuje rozumu, ale nikoli vypočítavému rozumu
který káže uplatnění egoismu, ale rozumu, který
rozeznává pravdu od lži, dobro od zla, který po-
drobuje se poznatkům mravním, který je zodpo-
vědný vůči všemu svému okolí, který je vždy o-
chotný ustoupiti, pomáhati, obětovati sebe, který
je činorodý, avšak nezápasí s nemožnostmi, po-
drobí se dobrovolně.
30
article
Abyste byly takto svobodnými, nesmíte chtit
všechno, co vám přijde na mysl, Naopak, musíte
se naučit chtít a souhlasit se vším, co vás potká,
protože to, co vás potká, je nevyhnutelno a ne-
odvratno. Budete-li se tomu, co vás potká, vzpí-
rati, budete pociťovat násilí — to není svoboda,
Ale pakliže se tomu podrobíte, rozum váš na-
lezne východisko.
Proto význačnou vlastností rozumného tvors
jest podrobiti se svému osudu a nepodnikati po-
tupný zápas s ním.
To však neznamená, abyste nepracovaly, ne-
přemýšlely.
Musíte pracovati, přemýšleti, abyste dosáhly
osvobozeného rozumu a sebe ovládly
Zvítězite-li samy nad sebou, dobudete nej-
lepšího prostředku, abyste nebyly překonány.
Ovládnete-li sebe, dobudete nejlepšího prostředku.
abyste neměly nad sebou pána
Musite dosahovat svobodného rozumu, abyste
byly silay a šťastny.
Člověk svobodný je silný, není ovládán nikým
a ničím, jedině svou vůlí, svým rozumem.
Člověk svobodný je šťastný, pro něho není
překážek ani zármutku z nezdařených podniků.
Jen o tom člověku možno říci, že je svoboden,
který žije tak, jak chce. Rozumný člověk žije vždy
jak chce, poněvadž si přeje jen to, co může ob-
držeti.
Proto jest jen rozumný člověk, který žije
pravdivě — svoboden, silen, šťasten.
Buďte rozumnými.
Usilujte o poznání vnitřní pravdy.
Musite usilovat samy.
Svoboda nemůže býti dána člověku člověkem.
Každý může jen sám sebe osvobodit
Citíte-li, že nejste svobodny, hledejte v sobě
příčinai.
Soustřeďte se do sebe, na svůj duševní život.
Ať vás kamkoli osud zanese, všude je s vámi vaše
bytost, váš duch, střed vašeho života, svobody,
síly, štěstí.
Svobody nedosáhnete také hledáním svobody,
nýbrž hledáním pravdy.
Proto svoboda není cílem, ale následkem
a odměnou.
Hledejte pravdu v sobě, abyste byly plně
svobodny a šťastny.
Olsa Stránská.
Olsa Stránská
31
article
Literatura.
Literatura.
(Paběrky z tvoření Nerudova.) Jako dvaatřicá-
tý svazek „Sebraných spisů Jana Nerudy (vydá-
vaných nákladem F. Topiče) vyšla sbírka paběrků
z tvoření Nerudova, uspořádaná nedávno zemře-
lým Karlem Rožkem, která je zajímava nejen pro
literárního dějepisce, ale i pro každého ctitele
tohoto básníka: Zbytek veršů. Aforismy
Různé. Překlady. (str. 524 za 5.30 K). Největší
část knihy zaujímá „zbytek veršů“, v němž jsou
bezmála na dvou stech stranách seřaděny dodat-
ky k básnickým cyklům, které Neruda vynechal při
dofinitivní úpravě, porůznu roztroušené verše pří-
Nerudův
Neruda
Rožek
Nerudův