ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 74dc5740-8f17-11dd-ae46-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
Chunky — 31 celkem · entity: place 8, person 8, work 2
1 masthead
28 záři 1913.
28 zář
2 masthead
kulturního
3 masthead
Příloha „Národních Listů“ k čísla 2ee.
4 masthead
života.
5 masthead
Strans 17.
6 article
OBSAH: Školstvíi F. V. Moravec: Pasivní resistence učitelstva? Lékařství: Dr. . Úkoly zdravotnictví v če- chách. ženské hnutí: Olga Stránská: O svobodě. Literatura. Bibliogratie.
Moravec Stránská Školstvía F . V O svoboda
7 title
Školství.
8 article Pasivní resistence učitelstva?
Pasivní resistence učitelstva? V těchto dnech proskočila v listech zprá- va o některých projevech pasivní resistence německého učitelstva, čímž rozuměno bylo, že při jakés okresní poradě učitel nepřipra- vil referátu, jinde že nepodali uložené recens o učebnicích, výkladu o osnovách a pod Zprávička o propukající pasivní resistenci byla presentována jako sensačnost, a přece osudné, hrozné, zoufalé heslo pasivní resistence ozývá se delší již dobu v nespokojeném, do krajn míry roztrpčeném táboře zklamaného učitel- stva. Původně plnou silou se ozvalo heslo toa s příznačnou důkladností a systematičnost bylo projednáváno na straně německé. Také v českých řadách doznávalo v mladším, revol- tujícím, netrpělivém učitelstvu volání po re- sistenci ohlasu. Nedivno, povážíme-li, že ten- to donucovací prostředek tak „snadno rychle“ působil na zlepšení hmotných poměrů jiných stavů, jako na př. u železničního a po- štovního zřízenectva, kde provázena byla re- sistence nejen sympathiemi široké veřejnosti ale i — faktickými úspěchy.
9 article
Avšak u rozvážných řad učitelských ne- došlo až dosud volání po pasivní resistenci ohlasu. Zodpovědní vůdcové dovedlí dosu každou takovou myšlenku horkých hlav v zá- rodku utlumiti. Ukazovali na neproveditel- nost skutečné pasivní resistence v oboru školském, kde není mechanické šablony především obraceli zřetel k vysokým ideovým cílům, jež učitelstvo české si vytýčilo a o nichž nemá se odvraceti ani v dobách nej- tmavějších. A vskutku dlouho dost dařilo se stálému výboru učitelských organisací udržeti kázeň, ba vůdcové vydali heslo k větší, intensivnější školské práci, nejživější účasti na veřejném spolkovém i politickém životě, oddávajíce se naději, že právě touto větší, obětovnější prací v oboru lidového vzdělání, společenském národním životě dobude si strádající učitel. stvo aspoň tolik sympatií, přízně a podpory u široké veřejnosti pro svoje oprávněné skrovné požadavky, kolik jí získali stavové kteří práci veřejných potřeb úzce se dotýka- jící omezili nebo vůbec zastavili.
10 article
Ale buď veřejnost necení tolik nehmot- nou, duševní práci učitelovu jako funkce ji- ného veřejného zřízenectva a úřadnictva, nebo vskutku žádá zoufalých, krajních, s rozvraten a násilností hraničících, vůbec sensačních pro- Jevů nespokojenosti, má-li uvěřiti neudržitel- nosti poměrův. Zkrátka, učitelstvo vyšlo do- sud na prázdno a nejtíže odneslo na svém těle příšernou krisi zemskou, německým vzdorem zaviněnou a nesvítí mu ani jiskřička naděje. že by v nynější politické anarchii a nerozhod- nosti mohlo mu aspoň částečně býti pomo- ženo. A tak nedivno, že rozvážné hlasy učitel- ských vůdců přehlušovány jsou zoufalými vzdorně znějícími výkřiky tisíců zubožených zadlužených, nouzí zkrušených a před vlastní rodinou se stydících druhů. Nebylo by tudíž zajisté divno, kdyby na konec i ti, kdož až dosud zoufalé prostředky jako pasivní resi- stenci prohlašovali za absurdnost, podlehli hlasu množství, jež počíná bezmála hroziti, že se vymkne organisační kázni, kdyby musilo Ještě dále klidně a — marně čekati spásy. A tak počíná se pližiti do řad českého učitelstva přišera vzdoru, resignace, ochab- losti a nechuti k té práci, jež neposkytuje již ani tolik, aby uhájiti se mohla holá existence.
11 article
Podobá se, že bez jakýchkoliv organisač- ních povelů, pathetických proklamací a ráz- ných hesel via facti uskutečňuje se stav,o němž ještě nedávno s dobrým svědomím jsme prohlásili, že je u českého učitelstva nemysli- telný. Nikdo nevydal devise k pasivní resi- stencí a již tu je. Zatím nezachvátila ještě školu, ač zabrala již oblasti školské práci tuze blízké. Z nedostatku prostředků nekupuje učitel- stvo knih, odpírá si časopisů, straní se spole- čenského života, nemůže si dopřáti uměle- ckých požitkův. Jeho zájem o život spolko- vý, lidovýchovu, o zájmy veřejné ochabuje Již to je stav, o němž by se mělo uvažovati Ale dochází pomalu již i na školu, byť nepří- mo; neboť přestává-li u učitele zájem o sféry ideální, dostavuje-li se ochablost a resignace, pak není daleko k tomu, že ztratí se zájem pro reformní otázky školské a paedagogické. vůbec pro školu. Považme jen, kolik krásných podnětů, povznesení a povzbuzení poskyt- nouti by mohly pro školskou práci učitelské jednoty, časopisy i schůze, kdyby nemusila všechna energie vyplýtvána býti na nekoneč- ně se vlekoucí, čím dále neschůdnější, vpravdě křížovou a trnitou cestu za úpravu poměrů hmotných. A tu je již přímo dotčena škola a tím ovšem i mládež. Je tu krise, která přestáv býti pouze interní záležitostí jednoho stavu. ale zasahuje veřejné zájmy. I je na místě, aby ozvala se veřejnost i dozorčí úřady školnía náleží všem, kdo mají povinnost pečovatio kulturní rozvoj lidu — a v první řadě je to vláda — aby postarali se rychle o nápravu.
12 article
Leč zdá se, že bude ještě hůře, jak může dosvěděiti každý, kdo má příležitost nahléd- nouti do projevů zoufalé roztrpčenosti, jak docházejí z řad učitelských do organisačního ústředí. I je jisto, že krise dostoupila již oné meze, kde odkládají se vyšší zřetele a ideály. kde neuvažuje se o hodnotě a oprávněnosti prostředků, kde vybočuje se bezohledně z re- servy a upla tňuje se jediný zřetel: k uhájeni existence vlastní i své rodiny. Nadchází doba. kdy hlásí se ku právu onen egoismus prole- láře, který přestává se ohlížeti, bude-li jeho liny zasáhnut vyšší obecný interes a jde bez- ohledně cestou, o níž se domnívá, ať právem nebo neprávem, že vyvede ho z materiální zkázy. Až k tomuto stadiu vyvrcholila hrozná krise učitelská a nadešla chvíle, kdy výkřiky po silných prostředcích přehlušují hlasy utišu- jící, kdy široké vrstvy zoufalého učitelstva vynucují na svých vůdčích orgánech, aby od- ložily dosavadní taktiku vyjednávající a daly popud k činům rázným. A takovým silným činem má býti, jak se podobá, zahájení tako- vého modu školské práce, který by síce ne- mohl býti nazván pasivní resistencí v běžném slova smyslu, ale který by jí nebyl tuze vzdá- len. Slyšíme, že počíná se tvořiti jakýs akční komitét všeho národního učitelstva, který prý vydá heslo k akci, jež nebude ani stávkou. ani pasivní resistencí, ale vyjádřením prosto- národního rčení: Za málo peněz mál muziky!
13 article
A v nižádném jiném oboru není tak snad- no toto heslo uskutečniti a níkde nepřivod — bude-li uskutečňováno — tolik škod, jako právě ve škole. Naše veřejnost sice dost dobře do práce školské nevidí a živí tu staré tra- dice a upomínky na dřívější doby, kdy nevy- žadovala škola tolik námahy a intensity, ale tolik již ví, že naše moderní škola právě touto intensitou učitelské práce, stálou reformou, stálým zvyšováním cilů a ustavičným pátrá- ním po lepších methodách uschopnila lidové vrstvy k oné výši kulturní, na níž se náš li právě nachází a jež vzbuzuje i u našich od- půrců respekt. Naše veřejnost dobře si přece uvědomila, že na tento vysoký stupeň osvě- tový nepřišlo se samo sebou, ale že k němu dovedla lid náš naše škola a že nynější lidová kultura je z většího dílu plodem veliké ener- gie a reformního úsilí veliké školské práce.
14 article
Třeba že občané nemají příležitosti — (a je toho litovati) — na vlastní oči přesvědčiti se o nynějších methodách, přec každý uvědomělý občan musí doznati, že nynější vzdělání lite- rární, aesthetické, grafické, že nynější prů- pravy ku praktickému, modernímu životu jsou dokonalejší, hlubší, účelnější než bývalo dříve. A tu třeba si uvědomiti, že k této intensitě práce, velikému nadšení a nervy drtící ener- gii, s jakou na školách se pracuje, nemůže do- nutiti žádný paragraf, ale že jediné nadšení které až dosud učitele pudilo k utajené, ne- povšímavé, ale v důsledcích veliké a osvětový i hospodářský stav národa zabezpečující práci Nuže, může naše veřejnost k tomu lho- stejně přihlížeti, bude-li vydáno heslo, aby sice pracovalo se ve školách jakž takž, aby jen liteře zákona učiněno bylo zadost, ale aby nešlo se nad minimum? Má nastati na kul- turní hanbu této země ubohý stav, že po- klesne učitel z nynějšího stupně individuální- ho a intensivního vyučování na stupeň řeme- slné mechaničnosti, šablony a kdy zavládne staré: Tue officia tua taliter qualiter?
15 article
Což musí k tomuto hroznému stavu do- jiti? Což již kde kdo zlhostejnil k osudu pra- covníků školských? Dnes, kdy radikálním po- litikům a fanatickým nohsledům blahobytného a dobře honorovaného dra. Titty podařilo se. že došlo se k nynějšímu rozvratu, dnes má hlavní slovo ovšem vláda se svojí komisí, aby zabránila hrozícímu kulturnímu skandálu. — Dnes ale mají slovo také všichní ti naši roz- vážní mužové, kteří dobře jsou si vědomi, že bez nátlaku neučiní vláda praničeho na rych- lou, byť částečnou pomoc učitelstvu. A ko- nečně dnes má míti slovo celá naše veřejnost, aby volala s učitelstvem po vytvoření takové situace, která by zabezpečila záhy dělný sněm, který by konečně vytrhl učitele z bídy. Tolik vlivu přece má naše veřejnost na poli- tiku národní, aby konečně nastoupena byla cesta jistě vedoucí k dělnému sněmu. Nuže, smí očekávati učitelstvo, jež dosu tolik krásných slibů vyslechlo, že mu bude pomoženo? Smí tak doufati naše mládež, jíž hrozí neméně nebezpečí, bude-li učitelstvo nadále odstrčeno? Nejbližší doba musí přinésti odpověď. A naše vroucí přání je, aby odpověď ta byla pří- zniva prospěchu, pokroku a rozvoji našich škol, naší mládeži a tím i našemu národu. F. V. Moravec.
F V Moravec
16 article Lékařství.
Lékařství. Úkoly zdravotnictví v Čecháchl Napsal dr.
17 article
Jest zvykem, že soudí se z velikost úmrtností na zdravotní stav té které země. Myslím, že takovéto usuzování není správné. neboť úmrtnost není výslednicí jedné a téže příčiny: dobrého nebo špatného zdravotni- ctví, nýbrž složkou komplikovaných poměrů. z nichž vedle zdravotnictví hrají značnou úlo- hu kultura, národohospodářské a sociální po- měry. Že závěry takové se časte dějí, ano že i ve vědě berou se za platnou minci a na zá- kladě jich praktické zdravotnictví vykonává vliv nejen na veřejné mínění, nýbrž i na zá- konodárství, lze nalézti četné příklady nejen v odborných spisech, ale i ve veřejných zdra- votních opatřeních. Uvedu toho toliko dva pří- klady. Úbytek úmrtnosti mázdřivkou (difterií připočítává se na účet léčení serem proti- mázdřivkovým, vynalezeným Behringem. Však statistika francouzská nás poučuje, že úmrtno- sti ubývalo před touto syrovatinou a vykládá pokles počtu úmrtí mázdřivkou změnou po- vahy nemoci samé, která pozbývá své nebez- pečnosti, jakou se vyznačovala v letech pade- sátých až sedmdesátých. Stejný zjev pozoru- jeme i u jiných nemocí. Klesání počtu úmrti tuberkulosou v Německu přičítali v prvo- počátku boji protituberkulosnímu, který tam počal mnohem dříve než u nás. Pokles tento držel se téměř stejného tempa s poklesem úmrtí souchotinami u nás, ač v té době v če- chách nebylo ani řeči o opatřeních proti tu- berkulose. Ba i když počet tento přes opa- tření od let zavedená a tudíž vžitá jeden rok proti všemu očekávání stoupl, zvýšil se sou- dobně i u nás. Nevidím tudíž v křivce mor- talitní měřítko stupně veřejného zdravotnictvi v některé zemi, ač nejen nepopírám, ba na- opak zdůrazňuji, že zmenšení úmrtno- stimusíbýti účelem a cílem všech opatření hygienických, ať vycházeji
Behring Německo
18 article
od státu či od země neb od obce. Avšak ne- smí býti cílem jediným. Zdravotnictví, které vyjma některé zákonité předpisy v nábožen- stvích orientálních, mimo narážky v zákonecl starých kulturních národů, bylo až do doby nové ochranou individuální. Zdravotním rád- cem byl lékař, který ze svých zkušenostío vzniku a příčinách nemocí vytvářil si zásady zdravotnické, jež sděloval se svým okolím. Jednalo se o to, aby individuum ochránilo s před nemocí a zařídilo si svůj život tak, aby dlouho bylo zdrávo a živo. Jen při větších epi- demiích vydávala se opatření, týkající se shluku lidstva i obcí, měst, krajů, zemí. Te- prve vývoj věd sociálních postavil zdravot- nictví do služeb společnosti a rozmnožil jeho úkoly. Dnešní hygiena počítá s jedincem jako se členem společnosti, který má pro ni určitou hodnotu: negativní, co stálo jeho přijití na svět a jeho příprava pro výdělkové stadium jeho života, jaký výdaj způsobí společnosti. stal-li se neschopným ku práci nemocí, úra- zem, stářím; positivní, týkající se onoho ob- dobí života, kdy pracuje a vydělává. Má tu- díž zdravotnictví za cil předně co největš produkci nových individní života schopných zvýšiti schopnost k životu v nejširším slova smyslu: zlepšení racy, eugeniku, snížit úmrtnost a tím prodloužiti život, ale zároveň snížiti nemocnost (morbiditu) a tím prodlou- žiti život pracovný. A zde bych hledal měřit- ko k ocenění zdravotnictví. Veřejná hygiena. která odpovídá těmto cílům aneb se jim co nejvíce blíží, která počítá s poměry vzděla- nostními, sociálními a národohospodářskými která vykonává vliv na ně a jim současně slouží, která s nimi se splétá za jediným vznešeným cílem sloužiti ku blahu nejen je- dince, nýbrž celé společnosti, jen taková stoja na pravé výši.
19 article
Kdyby se ovšem takové ideální měřitko vzalo ku posouzení veřejného zdravotnictví našeho, tu by poznalo se, jak vzdáleno jest své dokonalosti, ale i také, jak netečna jest společnost ke svému zdravotnictví, které ne- má jiného účelu než sloužiti blahu jejímu. Jest nepopíratelné faktum, že poče porodů klesá. Klesání toto jest mnohem rapidnější než klesání úmrtnosti, takže neda- leka jest doba, kdy bude se zrovna tolik lidí rodit, co jich lopata hrobníkova pohřbí. Nevy. volávám ani příšery, že může nastati doba kdy tak zvaný přebytek porodů stane se ne- gativním. Toto klesání porodů v zemi naší které jest snad nejkatastrofálnějším faktem pro budoucnost našeho lidu, nenašlo dosuc pravého povšimnutí naší veřejnosti, která za- bývá se spíše záležitostmi snad více hlučný- mi než hlubokými. Neslyšel jsem nikdy o an- ketě, která by měla za úkol studovatí příčiny tohoto poklesu, jež mohou býti různé od oněch v jiných zemích a jež mohou míti čistě lo- kální zabarvení. Neslyšel jsem nikdy, že by se poměry těmito závažně obíraly zákono- dárné sbory. Hnutí eugenické, které v Anclii zapustilo tak silné kořeny, nalezlo ohlasu jen ve feuilletonických článcích několika oka- mžitě zainteresovaných. Vývoj porodnictví které takový vliv má na život dětí, strnul
20 article
Čechách na jednom jediném ústavě před mno- ha desítiletími zbudovaném a dnes požadav- kům moderním nevyhovujícím. Karakteristické jest, že země česká se šesti miliony obyvateli má stejně jednu školu pro porodní báby, jako země mnohem menší, jako na př. Horní Ra- kousy, Krajina, a že na Moravě jsou podobné školy dvě! Porodnictví, které čím dál tím více nabývá rázu operativního, chirurgického, ne- může se v celé oblasti naší země s výsledkem vykonávati, poněvadž není tu odborných ústa- vů, ba naše veřejné nemocnice mají přímo za- kázáno rodičky, pokud není nebezpečí z prů- tahu, přijímati a nemají vůbec zařízených místností, kde by se porodnické operace mohly prováděti, nemají místa pro matku a dítě po porodu. Chudá žena, naše jediná naděje pro rozmnožení národa, jest nucena tento, abych tak řekl, božský akt vykonati za poměrů nej- nehygieničtějších, kdežto každému jinému jest dopřáno, aby se podrobiti mohl sebe nepatr- nější, bezvýznamnější operací za všech mož- ných kautelí. Pro zvýšení intelektuálního a so- ciálního postavení porodních babiček nestalo se nic, ba i pokračovací kursy, na něž se po- mýšlelo již před 20 lety, jsou dnes od svého uskutečnění stejně vzdáleny jako tenkráte. B nutno vytýčiti to smutné faktum, že jsou bohaté, vzdělané zemi, jako jsou Čechy, ješti kraje, kde porodnictví vykonávají „moudré?
Čechy Horní Ra Morava
21 article
Péče o dítě v době od narozen až do vstupu do školy jest u nás polem úplně zanedbaným. Propaganda kojení jest téměi neznáma, starost o zdravé mléko pr děti a podpora žen kojících, až na řidké čestné výjimky, nefigurují v rozpočtu obcí. Větší pozornost věnovala s zdravotníctví školnímu. Oběti, kter obce naše přinesly stavbám škol, jsou dů- stojny kultury našeho národa. Avšak i zde výchova tělesná a zdravotní jest dosud po- pelkou, ač nikoliv takovou, jakou byla ve středověku, kdy tělo bylo považováno za hříšný obal jedině spásy schopné duše. Avšak školy, na nichž ustanoven školní lékař, tvoří ještě dnes řídké výjimky a tu ještě jsou platy těchto lékařů takové, že nemohou se své službě v žádoucím rozsahu věnovati. Vyučo- vání zdravotnictví obmezeno jest na školách obecných, které pro většinu obyvatelstva jsou jediným zdrojem vzdělání, na několik málo článků v čítánkách. I na středních školách a učitelských ústavech má zdravotnictví stejně neb méně hodin, než logika a psychologie. Žáci opouštějící tyto ústavy, vyznají se lépe v mineralogii, než v tělovědě. Žena, přirozená vychovatelka dětí a ošetřovatelka nemocných, nenabude ve škole, kde i nejmenší narážka na funkce plození a rodění jest a priori vy- loučena, potřebných vědomostí. Většího roz- machu doznalo nemocnictví — kde ze- jména mnohá oddělení chirurgická mohou na roveň se postaviti odborným klinikám v ci- zině. Za to Praha i s předměstími jest v tomto ohledu více než nedostatečně opatřena. Krom moderní nemocnice vinohradské jsou tu jen staré již před půlstoletím za neodpovídající všeobecně uznané ústavy. A přece by se před- ženy.
Praha
22 article
pokládalo, že onen ústav, v kterém vycho- vává se budoucí lékařstvo, má býti ve všech směrech vzorným. O řádné a vyškolené opa- trovnictvo není vůbec postaráno. Ošetřova- telky rekrutují se, poněvadž jsou bídně pla- ceny, z nejnižších, nejméně vzdělaných vrstev lidu, nevzdělávají se ani theoreticky ani sy- stematicky. Spolky, zabývající se ošetřováním nemocných soukromých, nechávají své oše- třovatelky vycvičiti čistě prakticky a to ještě po nedostatečnou dobu. Živnost ošetřovatelů nemocných není regulována. To vedlo k tomu. že ošetřování ve většině ústavů svěřeno jest ponejvíce řádům duchovním, které rovněž podobných škol nemají. Neznám ani jedin obce, která by byla vzala ve svou službu oše- třovatelku nemocných. Boj proti infekčním nemocem jenž od rozmachu bakteriologie nabyl správ- ného podkladu, jest vzdor novému zákonu epidemijnímu málomocný, poněvadž není iso- lačních místností a žádných desinfektorů. Des- infekce provádí se laicky, ač déle než čtvrt století jest zavedena, toprve v poslední dob převzalo město Praha obětavě na sebe úkol zříditi školu pro desinfektory, která však do- sud nevstoupila v život.
Praha
23 article
Systematické tlumení tyfu se neprovádí ba není posud ani jediný z toku, na jichž bře- zích jest hlavnička endemická, vědecky pro- zkoumán. Bakteriologicko-diagnostické sta- nice jsou širší veřejnosti neznámy a ná- sledkem toho nepatrně používány. Péče o dítě a mládež jest úkolem zem- ské komise, která přes všechny své snahy svoji čilost zápasí s nedostatkem finančníc prostředků a musí se tudíž více obmezovat na činnost humanní a chudinskou. Ústavy pro idioty, slepé, epileptické, slabo- myslné jsou vesměs přeplněny a mohou vy- hověti jen nepatrnému procentu žadatelů. Od- borné třídy pro děti stížené poruchou řeči pro slabomyslné jsou vzácnou výjimkou. Bio- logie malého člověka jest neznáma, neznáme jeho domácí rozpočet, nevíme, v jakém po- měru jest jeho výdaj na nevyhnutelné exi- stenční podmínky: stravu, byt a šatstvo k jeho příjmům a jaké jsou jeho ostatní výdaje. Zákonem o potravinách a zřízením zkušeb ných stanic vykonal stát svou povinnost. avšak, ač od vydání zákona toho již druhá de- kada probíhá, sněm o ustanovení autono mních orgánů pro dohled ku potravinám se neusnesl. O zdravotnictví živnostenské a průmyslové jest lépe postaráno, ba io práci domácké konány studie. Ale dodne koná šetření úrazu právník a nemoci živno- stenské nejsou povinny k ohlašování.
24 article
Opatření starobní a invalidn jest jen otázkou času a nedá se jeho úplné provedení oddáliti. Nastínil jsem v krátkosti nedostatky našeho veřejného zdravotnictví střehl jsem se při tom nanášetí černé barvy. Jsem si toho vědom, že vykonalo se u nás mnoho, a že výsledek toho může se číselně vyjádřiti porovnáním úmrtnosti dnes a před lety, počtu lůžek nemocnic nyní a dříve, úmrti infekčních chorob v posledních letech a v po- lovici minulého století, vymizením neštovic mohl bych upozorniti na úpravu autonomní zdravotní služby, na zavedení povinného poji- štění nemocenského a úrazového, avšak úkol můj, jejž jsem si předložil, byl, upozorniti na citelné nedostatky. A i tohoto úkolu shostil jsem se jen neúplně. Jest kromě uvedených nedostatků ještě více otevřených ran v na- šem zdravotnictví. Jak je vyléčiti a jak ne- dostatkům těm čeliti, jest úlohou zdravoln správy jak státní tak autonomní. Jestliže obě půjdou v souhlase a jedna druhou doplňujíce vědomě za cílem národ náš ozdraviti, fysicky vytrvalým a vzdorným učiniti, postarati se hojný, zdravý a racově zlepšený dorost, vy- konají vlasteneckou svou povinnost, vykonají skutek, jenž přinese národu našemu větší uži- tek než leckteré pachtění po efemerních he- slech.
25 article Ženské hnutí.
Ženské hnutí. O svobodě.
26 article
(Dívčí mládeži na počátku studijního roku.) Svoboda je pro dívčí mládež kouzelné slov Zaujímá v sobě celý nový život, mnohostranný všeobsáhlý. Zahrnuje v sobě všechny sny vaší dívčí byto sti. Je heslem, za nímž ubírá se dnešní divčí mlá dež do života. Každá chcete dosáhnouti svobody, je vaší tou hou, vaším prvním cílem. Ale může být svoboda cíle m? Říká se, že svoboda vylvořila vaše postaven nynější, vaši moc, kterou skutečně máte, váš ži- vet nový. Je to možno? Průkopnice a trpitelky ženy ukázaly svým životem svou prací cesty. Vůdkyně vybojovaly pro ženy z posledních desetiletí mnohou svobodu, které po- žíváte. Představte si jen spoutanost vašich pra- matek, které svůj život dělily mezi péčí o rodine a práci v domácnosti, jež pokládána byla za jedine možné působiště ženy, byla jejím životem i osu- dem. Porovnejte s ní volnost dnešní mládeže která uniká z jednotvárnosti domácnosti, chápe se různých povolání jiných, věnuje se vědě a umění aneb činí z domácích prací své povvolání, ale vždy z volného rozhodnutí. Je to volnost, uvolnění Vstupem do povolání, do života veřejného, u- voluňuje se i poutanost duševní, obzor a celá by- tost dívky se šíří o nové poznatky a zkušenosti, možnost vlastního bádání, práce tvůrčí. Je to neodvislost od cizího ducha, od nadvlády muže. A nejen počtu žen věnujících se studiu a po- volání výdělečnému, dostalo se uvolnění a csamo- statnění, ale i všem ostatním. Samostatnost na ce- stách, na ulici, volnost pozorovati, usuzovati jednati, pohyb, sport, styk a výměna vlastníc myšlenek s druhým pohlavím, svobodná volba o- děvu, přitelkyň, povolání, manželství. To jsou vy- moženosti boje za svobodu ženy, kterých dříve ne- Víte, že jsou to důsledky boje za svobodu? A přece o svobodu stále usilujete.
27 article
Co vlastně chcete? Víte, že chcete být volné, svobodné v životě Proč? Odcházíte do škol, do kanceláří, do fováren do služeb. Máte svobodu volby. Umíte jí využit, té svobody vybojované? Co činíte? Mnohé ženr přes elegantní svůj zevnějšeka svojí žanskezí, vytrvalé, tělesně otužilé, libují sl v sportu ctou novodobé spisy, jdou různými směr bylo. z ůznými cili, uvědoměle a všestranně a dobře zužitkují nabyté volnosti k rozvojí svých schopno- stí. Jiné také využijí všech možností, studují, volí si zaměstnání, ale jen proto, že je to modou, bez vzletu a radosti, jen proto, že to tak má neb musí být. — Opět jiné, vysoce ideální, bez zevní nutnosti výdělku vstupují ve svůj zvolený obor, plny nadše- ní a využívají všeho k rozvoji svých sil. Mínohéz nich činí tak z vědomí solidarity a vzájemnosti, z vnitřní potřeby, naproti tomu jiné, zejména střed- ních vrstev, nevědí, co si počít, zůstávají stále odvislé a dávají ostalním za sebe jednat jen probo, že nejsou dosud schopny, volnosti své využit. Nej- raději se záhy provdávají, nechápajíce, že i man- želství dnes vyžaduje stálé pohotovosti, že nutno denně, znovu lásky sobě dobývat, Konečně je skupina dívek, které dosažené vol- nosti nedovedou správně využít, přiváději sebe i jiné do nedobré pověsti. Jedinou snahou jejich je, jen sebe uplatnit, všeho užit, vyžít se, a tak uplatňují v nejvyšší míře svůj egolsm. Mezi těmito skupinami je mnoho typů smíše- ných, přechodních.
28 article
Vidíte, že tu vesměs je svoboda prostře d- kem, nikoliv cílem. Avšak ty dívky, jež se této cesty, tohoto pro- středku, této svobody uchopily, aby dosáhly svých různých cílů, jsou skutečně svobodné, volně? Je svoboda, pokud je prostředkem k jiným cílům, skutečnou, pravou svobodou? Chcete-li se osamostatnit duševně, finančně, o- sobně, volíte různé cesty, školy, kanceláře, továr- ny. V tom máte volnost. Ale vaším vládcem je váš cil, vaaše myšlenka. Ji podrobíte sebe, různé své tužby jiné, různé okolností svého života, ona vás ovládá. To není pravá svoboda Čím více svobod takových dosahujete, tím více toužíte po dalších vymoženostech. Hledáte svobodu také ve vábné formě, že mů- žete dělat, co choete, toužíte ve všem nabýt vlast- ních zkušeností, zkusiti vše, dobré i zlé, a podle těchlo zásad usilujete o svobodu Ale ocitáte se snadno na nakloněné ploše. Odcházite často se zklamáním a zdá se vám že není, nemůže být svobody A přece o svobodu usilujete, víte, že svobo- da je. Máte volnost volby, ale volily-li jste špa lně nikdy nemůžete se vrátit takové, jaké jste vyšly vždy jste změněny zažitou zkušeností a musite nésti důsledky vaší volby. Pak poznáváte, že my- šlenka, že můžete dělat co chcete, je illusí. Kdy je illusí? Říká se, že svobodný člověk může dělat, oo chee. Jak tomu rozumět?
29 article
Budete-li líbivé, povrchní, rozmarné, ješitné, ne- pravdivé a pod. a budete-li chtit tyto své vlast- nosti a choutky uskutečňovat, bude v tom svo- boda? Nebudete v područí svých vášní, svých citů svých nálad, své slabosti, zlé vůle neb jiných vlivě cizích? Takovým svobodný člověk neni. Co jest vlastně tedy svoboda? V čem se pro- jevuje? Svobodný člověk chce být prost nejen nad- vlády druhých, nadvlády poměrů, ale i nadvlády sebe. Opravdová svoboda není illusí, je skutečností záleží však v tom, dělati co jest správně, nalézati to lepší a voliti vždy vyšší cil. A to je vnitřní svoboda, takovou svobodu hledejte. Vnější svoboda bez vnitřní nestojí za nic. Jaký je z toho užitek, nejsme-li ujařmeni zevním nási- lím a nevládneme-li přece svou duší pro nevědo- most, nepravost, sobectví, strach? Pravá svoboda je vnitřní, duševní a dodává ce- hy svobodě zevní, je její náplní. O tu usilujte Váš duševní život musí být svobodný, aby by- la celá bytost svobodná Jak se projevuje? Rozumem. Potřebu vnitřní svobody, vnitřního života cí- títe tím více, čím více zevních vymožeností dosa- hujete a čím více jimi roste rozum. Taková svoboda vnitřní není ani cílem, anl prostředkem, ale následkem rozumného užívá- ní osvobozených schopností, sil a rozumu. Svobodný člověk vládne svou vůli, kterou po- drobuje rozumu, ale nikoli vypočítavému rozumu který káže uplatnění egoismu, ale rozumu, který rozeznává pravdu od lži, dobro od zla, který po- drobuje se poznatkům mravním, který je zodpo- vědný vůči všemu svému okolí, který je vždy o- chotný ustoupiti, pomáhati, obětovati sebe, který je činorodý, avšak nezápasí s nemožnostmi, po- drobí se dobrovolně.
30 article
Abyste byly takto svobodnými, nesmíte chtit všechno, co vám přijde na mysl, Naopak, musíte se naučit chtít a souhlasit se vším, co vás potká, protože to, co vás potká, je nevyhnutelno a ne- odvratno. Budete-li se tomu, co vás potká, vzpí- rati, budete pociťovat násilí — to není svoboda, Ale pakliže se tomu podrobíte, rozum váš na- lezne východisko. Proto význačnou vlastností rozumného tvors jest podrobiti se svému osudu a nepodnikati po- tupný zápas s ním. To však neznamená, abyste nepracovaly, ne- přemýšlely. Musíte pracovati, přemýšleti, abyste dosáhly osvobozeného rozumu a sebe ovládly Zvítězite-li samy nad sebou, dobudete nej- lepšího prostředku, abyste nebyly překonány. Ovládnete-li sebe, dobudete nejlepšího prostředku. abyste neměly nad sebou pána Musite dosahovat svobodného rozumu, abyste byly silay a šťastny. Člověk svobodný je silný, není ovládán nikým a ničím, jedině svou vůlí, svým rozumem. Člověk svobodný je šťastný, pro něho není překážek ani zármutku z nezdařených podniků. Jen o tom člověku možno říci, že je svoboden, který žije tak, jak chce. Rozumný člověk žije vždy jak chce, poněvadž si přeje jen to, co může ob- držeti. Proto jest jen rozumný člověk, který žije pravdivě — svoboden, silen, šťasten. Buďte rozumnými. Usilujte o poznání vnitřní pravdy. Musite usilovat samy. Svoboda nemůže býti dána člověku člověkem. Každý může jen sám sebe osvobodit Citíte-li, že nejste svobodny, hledejte v sobě příčinai. Soustřeďte se do sebe, na svůj duševní život. Ať vás kamkoli osud zanese, všude je s vámi vaše bytost, váš duch, střed vašeho života, svobody, síly, štěstí. Svobody nedosáhnete také hledáním svobody, nýbrž hledáním pravdy. Proto svoboda není cílem, ale následkem a odměnou. Hledejte pravdu v sobě, abyste byly plně svobodny a šťastny. Olsa Stránská.
Olsa Stránská
31 article Literatura.
Literatura. (Paběrky z tvoření Nerudova.) Jako dvaatřicá- tý svazek „Sebraných spisů Jana Nerudy (vydá- vaných nákladem F. Topiče) vyšla sbírka paběrků z tvoření Nerudova, uspořádaná nedávno zemře- lým Karlem Rožkem, která je zajímava nejen pro literárního dějepisce, ale i pro každého ctitele tohoto básníka: Zbytek veršů. Aforismy Různé. Překlady. (str. 524 za 5.30 K). Největší část knihy zaujímá „zbytek veršů“, v němž jsou bezmála na dvou stech stranách seřaděny dodat- ky k básnickým cyklům, které Neruda vynechal při dofinitivní úpravě, porůznu roztroušené verše pří-
Nerudův Neruda Rožek Nerudův