Periodikum ALTO Viewer

1

15. listopadu 1903

2

III. Příloha „Národních Listů“ k číslu 312.

3

Strana 21

4 article Národní hospodář.

Národní hospodář. Země neobmezených možností. B. Jaký to podivuhodný a výmluvný pře vrat! Pokořeně a rozervané Německo konee sedmnáctého a počátku osmnáctého století. hříčka v rukou Napoleonových, vyjadřuje své touhy a sny, své desiderium samostatnosti hu- manistní filosofií, již staví proti cizímu i domá. címu útisku, filosofil, která povolána hráti tak hlubokou úlohu v obrození a probuzení národů malých, hlásících se k životu a práci kulturní proli Německu. Ale v mladých generacích ně- meckých počátku minulého stoleti rostla a mo- hutněla síla k odporu. Velikost dějin národaa jeho početní síla byly jí mocnou vzpruhoua zúrodňujícím deštém. Býti samostatným a moc- ným — jaký to ideál ! Na severu Německa, kde život nutil k drsné práci a kde za vlivu želozné pruské discipliny — jak často zneu- znává se její vychovné poslání a působení — vyrůstali životem zocelení lidé, připravoval se obrat. Touha po síle negovala v životě filosofi přece jen příliš theoretického humanismu ukazovala, že k úspěchu a velikosti národa vede v daných poměrech mocenských jen čin — třeba bezohledný a drsný. Těžká práce hospo- dářská, diseiplina obchodu a touha po odporu zvracely v životě, co v knihách vybudováno.A tak vyrůstala. Německu nová generace, které bylo evangelium síly a moci vším a která po- volána vésti kmeny staré říše ke Králové Hradci a Sedanu. Řada silných mužů provedla tento obrat a vtiskla hluboce ráz svého ducha celému národu. Jaký to zajímavý doklad pro Carlylovo pojímání historie, jež jest dle něho vlastně historií velikých mužů, stejně zajímavý. jak děje Anglie v druhé polovině devate- náctého století. Rhodes a Chamberlain, doby vatel a upevňovatel výbojů pomocí imperialistní politiky, jež není snem — zda není v nich vy jádřen ideový proud vlasti i národa?

Napoleonův Carlylův Rhodes Chamberlain Německo Hradec Sedan Anglie

5 article

A jak stejný byl vývoj v třetí veliké ge mánské říší — ve Spojených státech Na panenské půdě vyrůstal zde nový národ. Po tomci vystěhovaleů, jež vedly touhy po úspě- chách a bohatstvích do nové vlasti, generace prosté sentimentality, věřící jen v práci a v sílu činů! Každý jich krok byl výbojem: od zorání panenské, netknuté půdy až k zakládání imperia po vítězné válce se Španělskem. V úpalu ži- vota, kde nebylo ohledů a kde šel každý sám a sám za svým eílem, vyrůstal nový národ, nová tradice, čistě svá a čistě moderní, jakt dáno rázem nového státu a stále více a více pronikajícím významem snah hospodářských v životě národů. I zde stali se silní muži prů- kopníky budoucna. Carnegie, Seott, Morgan, Rockefellerové, Gould — svými vysokými kon- cepcemi a velikosti svých činů co vykonali pro blahobyt nového národa! Vystižným dokumentem tohoto svébytného vývoje jest kniha *), o které budu dnes refero- vati a která způsobila právem tolik pozornosti Není založena na hlubokých theoretických zá kladech, praví pouze, co její autor zrakem před sudkem nezkaleným zřel. Ale právě touto svou bezprostředností jest kniha zajímavou. A ještě něčím: autor jest synem své doby, dítětem do byvačného Německa, Německa opojeného svými činy druhé poloviny minulého století a toužicíh po nových! Práce a vůle k činu — toť signum mo- derních Spojených států. »I zde jsou lidé zbožní — ale skoro každá snaha po něčem vyšším vybudována na základech přísné, sebe- vědomé práce, na práci od rána do večera.

Carnegie Seott Morgan Rockefeller Gould spojený stát Španělsko Německo

6 article

Starý a mladý, bohatý a chudý pracují stejně Každý jest snaživým jako otrok; ale současně naplněn duchem svobody nezři v práci tlak, nýbrž potřebu životní. Čím větší problémy, tím houževnatěji napínají se nervy, mozek a svalyi jest zde pravým požitkem spěchati z práce do práce, vykonávati je všechny vytrvale a vážně« »Jakýsi druh pracovního fanatismu ovláda všechny hlavy. Práce jest v ústředích průmy- slových tak pronikavou, že nedopřává témě žádného jiného odpočinku než spánku ... Pod- niky zábavní jsou velmi řídky. Má-li Američan zbytečné peníze a má-li čas k oddechu a zá bavě, jde do Evropy. Ve své vlastní zemi ne zná vlastně ničeho jiného než obchod.

Američan Evropa

7 article

Tato vytrvalost pracovní vytvořila zde prav divy. »Jmění nemovité a movité Spojených států činilo r. 1850 7136 mil. dolarů čili 30769 dol. na jednoho obyvatele. Roku 1860 stouplo jmění toto na 16.160 mil. dol. čili na 513.93 dol. na jednoho obyvatele, r. 1870 na 30.069 mil, dol. čili na 779 83 dol. na jed noho obyvatele, r. 1880 na 42.642 mil. dol. respective na 850.20 dol., roku 1890 na 65.037 mil. dol., resp. na 1038.57 dol. a roku 1900 konečně na 94.3 miliardy dol., čili na 1235.86 dol. ! Jmění na jednu hlavu připadajíeí stouplo od r. 1850 o 302.3v! Průkopníky tohoto závratného a dosud ne vídaného rozvoje byli jednotlivci. Panen- ská bohatá půda, mladý a silný národ byly ví- taným předmětem, kde docilovány úspěchy ne- bývalé. Více než v kterékoli zemi světa vystu- puje jak do dopravy, obchodu a průmysluv popředí více moc jednotlivých osob. Skutečně mají také tito mužové na hospodářském vzmachu země mocný podíl... a protože beze sporu vy- konali pro svůj národ »veliké a dobré činy«, důvě- řuje se jim. Jsou mocnými — ale přece jen prvými mezi rovnými. Demokratický rys národa, založený na svobodném rozvoji indivi- dua, nedává vzniknouti privilegiím tříd a kast.

spojený stát 83

8 article

Maně vzpomínám si při tom na snídani, kterou vystrojili zástupei obchodu a průmyslu lonského roku princi Jindřichovi. U čestného stolu seděl prine, obklopen svou družinou a hostiteli;u ostatních stolů zasedli účastníci slavnostního banketu — dle alfabetického pořadu svých jmén. Tak stalo se, že u předposledního stolu seděl Nicola Tesla a u posledního George We stinghouse, veliký strojník a elektrotechnik. zatím co byl nucen Rockefeller, jeden z nej moenějších průmyslových magnátů Spojených států a současně jeden z nejbohatších mužů světa, zasednouti u stolu, který byl třetím o konce ...« Snad nikde neklade se méně překážek svobodnému rozvoji individu a než *) L. M. Goldberger, Das Land der unbe Erenzten Möglichkeiten. zde. Beze závisti sledují úspěchy jednotliveů, založené na vlastní síle a duševních darech. Za to poměr ke státu jest velmi drsný. Vy mknouti se zdaňovací povinnosti, vymoci př nějaké dodávce na státu nepřiměřenou cenu na druhé straně co nejbezohledněji využiti jeho pomoci, nepokládá se naprosto za nesprávné Činí tak každý a vždy. Berní sousta v Spojených států jest také naprosto nesprave dlivou a berní šroub dolehá na některé třídy velmi těžce ... Reforma v tom směru jest na lehavou, tím více, že válečné úspěchy posunuly v popředí imperalistní proudy, jichž prostředkem úspěchu nemohou býti jen silná vítězství ob- chodní a průmyslová, nýbrž jež potřebují i siln armády... President Roosewelt, který tak znamenitě dovede zachycovati svého národa chtění, »pořádá dnes lodní přehlídky jako každý monarcha a nařízuje námořní demonstrace jako dědičný panovník některé evropské velmoci«. Ale to vše slouží jediné mýšlence: moci a sily národa, jeho vlády nad Amerikou a — světem ..

Jindřich Tesla Rockefeller L M Goldberger Roosewelt spojený stát Amerika

9 article

Jak veliké to eily! A co v nich ještě s nů Moc a sílu mladé republiky založila tedy práce. V rámei vysoké celní ochran učinila myšlénka koncentrace pra covn úžasné pokroky. Vyrostly závody jediné svého druhu, slily se mocné podniky (zvláště dopravní) a přes opačné tendence zákonodárství založeny millionové trusty a všude týž ráz: práce lidská nahražuje se prací strojů, a to strojů nejdokonalejších. Američan neváhá ani chvíli hoditi do starého železa nový stroj, když zví o stroji lepším. Organi sac práce jest vzornou. Všudy převládá mecha- nická síla. Surovina mechanicky dodá se prvému stroji a mechanicky jest nakládán tovar zn vyrobený do vagonu. Co tu úspor práce! Tím stalo se, že výse mzdy zde méně padá na váhu než v Evropě. Průmyslová zdisciplinovanost učinila amerického dělníka nej- lepším dělníkem světa. Jeho životní požadavky jsou vysoky. Chce pěkně bydliti a dobře jísti. Zvykl si choditi do krásných lidových čítáren knihoven. Svou úroveň živolní hájí bez ohledně proti přistěhovalému dělnictvu, jehož menší požadavky hrozí stlačiti mzdu. Proto vy- nucuje na státu zákony proti přistěhovalcům. A parlament nemůže odporovati, protože m o dělnictva roste den ze dne, a pro- tože jsou si vládní kruhy vědomy toho, co by znamenalo povstání mocné strany dělnické. Ochranného zákonodárství téměř není.

Američan Organus Evropa

10 article

Dělník se ho ani nedomáhá. »Jako by chtěl bojovati i proti pouhému zdání, že nemá dosti sil, aby se zajistil pro dny choroby a stáří.« Průměrná roční mzda dělníkova činila roku 1850 247 dol., r. 1900 438 dol. Rozpjetí mez nejnižší kategoril mzdovou a mezi nejvyšší jest neobyčejně veliké. I dělník jest zde individuali- stou. Jest bezohledným při domáhání se svých eilů, sám snaží se také »dělati peníze«. Roz- pory s podnikateli jsou značny a přiostřují s zvláště nyní, kdy bojují dělníci o uznání svých organisací s mocnými trusty. Současně snaží se dělníci založiti si svou vlastní stranu, která by ovšem byla nejmocnější stranou Unie. Ba jistý německý lékař v Americe vyjádřil se k auto- rovi, že dle jeho názoru budou Spojené státy »jednou prvým průmyslovým státem světa, kde se socialistická strana dělnická domůže vládya kde sespoleční v prvé řadě nejdůležitější vý- robní a distribuční prostředky.« Teorie zavedla patrně lékaře v proroctví trochu daleko, ale k posouzení moci dělnictva v Unii jeho výrok znamenitě poslouží. Nutno přece uvážiti, že dělník s příjmem 5000—6000 mk., jakých není v Unii málo, věru není a nebude nebez- pečným revolucionářeml Jinou však jest otázka, snese-li dělnictve na dlouho ochranářskou soustavu dnešní, jež zdražuje mu životní potřeby. A trusty a americké nebezpečí?

spojený stát

11 article

Autor se ho nebojí a nesdilí názory na ně. Na- opak: silní odporem jen rostou a ve své vlasti v Německu, zří hojně sil k odporu. Jen napnouti je a brána nových úspěchů je olevřena! Tru- stovní organisace autoru nejsou monstrem. Jsou nutnými v daném rámci. A odpor proti nim? Charakteristický moment: Roosevelt vstu- poval na stolec presidenta Unie s heslem prot trustům. Průmyslovi magnáti mlčeli k této výzvě. „Věděli, že si Roosevelt až příliš brzy zamiluje odznaky moci, než aby na nich neulpěl. A tak se také stalo. Roosevelt chce býti opět voleh a tím propadl majoritní straně.“ A v ní jsou magnáti trustoví vším. Tak stává se president dnešní tím. čím byli jeho předchůdci, nástrojem strany. An v Unii nejsou lidé bez slabosti! Nechť si však! Život práce setřel s nich zby tečnou sentimentalitu a vedl je k úspěchu. Co je v tom faktu poučení pro nás, kteří tak rádi perhorreskujeme vůli k činu a sílu k činu, kteři tak rádi podléháme evangeliím, z nichž Německ musilo se vyzouti, aby stalo se mocným a svým a kterých Unie nikdy neznala!

Roosevelt Německo an Roosevelt vst

12 article

Z domácího peněžního trhu. V Praze, 14. listopadu. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) (V čem někdy záleží vnitřní hodnot cenného papíru. — Oslovství ředitele Psychologické stupně finančníh interessu. — Pražská bursa. — Obcho proti obchodu.) Před krátkou dobou byly také naše kruhy kapitalistické strženy u vytržení prudkým vze- stupem jisté průmyslové akcie uherské. Stoupa- jící kurs hledal vysvětlení. Bylo mluvenoo obratu v konjunktuře, o nové spásonosné politice tarifní, o Tiszovi a Banffovi, o financích, o da- ních a kamarile — a vnítřní hodnota onoho pa- píru spočívala v tom, že ředitel dotýčného pod- niku byl s odpuštěním uznán — za osla. Jest to zajímavá episoda finančního tvořen kursu, která se odehrála v kabinetě vídeňského bankovního ředitele, který byl pověstný svou krvavou chirurgií zakladatelskou; vždyť stalo se při ní často, že zakladatelská operace se po- dařila, ale pacient vytvořeného podniku zemřel. Ostatně jest to muž velice duchaplný — když nemá nervosu. S tímto konferoval před krátkou dobou ře- ditel jistého kvetoucího uherského průmyslo- vého podniku o transakci, která by onomu zá- vodu měla rozvinouti postať ještě širší. Bankovní ředitel, který ovšem, kyne-li ústavu výnosný obrat, jest nálady nejrůžovější. kvetl blahem a přednášku svého návštěvníka po slouchal s největším interessem. Řeč se mluvs

Stoupa Praha

13 article

vývody přednášejícího se hrnou jeden za dru- hým, a co to? tvář ředitelova se stává vážnější rysy veselosti mizí a na konec usměvavý obliče ředitelův se dokonce kaboní... Či jest to váž nost otázky, která se octla na přetřesu, že zmize s tváře výraz zájmu usměvavého? Ředitel dále sebou nervosně trhá, upřen zírá na špičky lakovaných bot, pak hlavu tiskne mezi dlaně, jakoby ji interessem chtěl rozdělit. Přednášející, jehož ješitnost jest skoro zrovna tak veliká jako jeho plat, považuje neklid ře- ditelův za nedočkavost jeho interessu. Dovo- zuje, že jeho dalekosáhlé plány na půdě ban- kovní se uchycují, a kuje železo, dokud je žhavé, vypráví dále, dovozuje, domýšlí se, pro- jektuje, počítá, kombinuje, až hlas jeho již selhává, čelo jest zbroceno potom, a poslou- chající ředitel zájmem téměř omdlévá. Ředitel z Uher vidí v rozčilení ředitele z Vídně nejjistější zdar své námahy, rozvinuje svůj program stále šíře a vidiny svých plánů staví ustavičně výš. Bankovní odborník s nej- většími mukami ducha poslouchá onen nesmysl za nesmyslem, z široka otevíraje ústa po čerst vém vzduchu, neboť mu krvavé žíly nabihají na skráni, hrozí se, že se musí zalknouti, tak jest elektrisován, tak jest blbostmi rozčilen. Ředite kvetoucího budapeštského průmyslového podniku který v stoupajícím rozčileni svého projektu vid stoupající naději na zdar svého projektu, hrdě pozvedá čelo jako před vítězstvím, a mluvía mluví — nemyslí, jenom mluvi, a zatím ban- kovní ředitel tváří se tak, jakoby byl králikem pod pokusným nožem zkoumajícího chirurga. Již se nezdržuje a metá zuřívé pohledy na svou ná- vštěvu, jakoby ji chtěl očima vyhodit. To se zdá Maďaru triumfem vítězící věci a od expo- sice své široce založené řeči právě počíná pře- cházeti k jádru.

Maďar Uhry Vídeň

14 article

Umělecké pomlčky mezi těmito řečniekými výkony používá bankovní řoditel, aby svého hosta náruživě objal, až mu kosti praskají a volá jako bez sebe: Výborně, výborně, vážený příteli, a vy dosavade nejste dvorním radou? — ó vlády nevděčné! Co jest proti vám ředitel oné pekárny na zástavní listy, jak se s vámi může měřiti dvorní rada Lanezy? Jsem opravdu unesen vaším velkolepým projektem! Jaká škoda, že právě jest zahájena naše denní schůze, a po té že hned odjíždím, tak že vyřízení mohu vám sděliti až písemně. Těmito výkřiky komplimentoval ře- ditel ředitele, z nichž druhý jest samou radostí červený jako rak, ze dveří. Sotva však ředitel pozbyl svého hostě, obra- tem nabyv humoru a své pružnosti i tiskne elektrický zvonek na bursovního disponenta, když tento vstupuje, volá naň do dveři: příteli hned kupte 500 kusů akcií průmyslového pod- niku, jehož ředitel zde právě byl — pro mů účet vlastní. Druh bankovního ředitele, který právě vchází ke svému kollegovi, ptá se ho udi- veně: děje se něco obzvláštního? Ani v nej- menším, ale právě byl u mne ředitel onoho pod- niku, který, jak víte, po mnohá léta prosperuje a po řadu let vyplácí velmi značné dividendy A ten ředitel po celou hodinu mně vykládal nej hloupější plány, které by měla naše banka pro vésti s jeho podnikem a tak dovozuji nyní tímt závěrem: Jaký to musí býti života schopný pod nik, když ho ten ředitel nezabil, jaký to mus býti zlatý důl, jestliže pod tím oslem vyplácí ještě bohaté dividendy!

Laneza

15 article

V onom oslovství byla vnitřní cena papíru Pražská bursa stále pilným způsobem ob- hajuje svoje právo k životu a třebas by v ně kterých dnech obchod nevynikal rázem ob zvláštní živosti, živost čilých obratů přece stále charakterisuje bursu. Byly také ale dny, kdy na uloženou práci nestačila ramena příliš za- městnaných sensálů a kdy jeden obchod (v akcifch) citelně trpěl obchodem druhým (v rentách). Proto by bylo záhodno, buď roz- množit číslo sensálů nebo dobu bursovní. Prvá alfernativa trpi úvahou, že v letě nebo v sezóně pozdější by mohli se octnouti na suchu bezob- chodnosti místo tři sensálové, čtyři — a tos příčí humanitě. Proto by bylo více opportunní, aby později začal zvonit bursovni umíráček. Aby dříve přišli návštěvníci bursovní, nemůže přeee býti žádáno.

16 article

Na trhu s papíry k uloženi kapitálu byl po zoruhodným momentem nedostatek papírů Zem ské banky. Ve vnitřním obchodu bursovním by za ně kladen kurs o 5—10 h. vyšší, nežli b znamenán, leč marně, neboť nebylo pohotověh materiálu. Ku papírům, na pražské burse jed naným, přidružily se v posledním týdnu také zá stavní listy Dolnorakouské hypoteční banky. Na půdě českých papírů má nedostatek papírového materiálu význam také výchovný. Okolnost tu shledáváme v záznamu 312% zástavních listu České hypoteční banky, které znamenají 94.— peníze beze zboži. Úsilovná poptávka po pa- pírech k uložení kapitálu překonala tudíž již také předsudek proti papírům 3 1/2 %%. Podotknout ještě dlužno, že stoupající záznam papírů Zem ské banky byl uváděn z Vídně, kde docházel k obratům v titrech oněch až po 100.10. Na poli akciovém se těšily pozornosti akcie České průmyslové banky (jednány po 407.—) a akcie banky rakousko-uherské (jednány po 1615.—), které se považují za schopné dalšího vzestupu. Vyšší akcie Hospodářské banky. Akcie strojírenské úplně zanedbávány. Jmenné kursy Daňkovky 365.— až 370.—.

Vídeň Český průmyslový banka hospodářský banka Daňkovka 365

17 article

Týdenní přehled bursovní. Z Vídně, 14. listopadu. (Pův. zpráva »Nár. Listů «.) Důvěřivé smýšlení na trhu vídeňském potrvalo také v týdnu právě minulém. V politice nastalo zlep- šení aspoň potud, že se zdá, že obstrukce uherská nastoupila čestný ústup a že se činí v Uhrách všechny přípravy, aby byly absolutní státní nutnosti provedeny za všech okolností. K těmto náleží v první řadě úprava poměru obchodní smlouvy s Ilalií. V poslední schůzi celní a obchodní komise byl ustanoven modus proce- dendi, aby bylo uzavřeno s Italií po případě provi- sorium, při kteréžlo přiležitosti byla docílena mezi rakouskými a uherskými členy komise úplná shoda. Pevné smýšlení na burse nedošlo však výrazu v hod- notách mezinárodních, nýbrž v hodnotách báňských.

Vídeň Uhry

18 article

Popud k tomu zavdala rozmluva s ústředním ředitelem Kestrankem, který sice nelíčil okamžitou situaci trhu železářského ve světle příznivém, ale vyslovil svů názor v ten smysl, že zadržená potřeba říše přece dříve či později pronikne. Dalším molivem bylo pro- hlášení alpské společnosti báňské, že za letošní rol bude asi vyplácena dividenda 16 K proti 14 K v roce lcňském. Tento moment dostačoval, jako symptom stoupající rentability hodnot železářských, aby dopo- mehl čelným papírům báňským ke vzestupu kursů. ačkoliv lze se stanoviska skutečné rentability lecco proti tomu namítati. Tak na př. vynášejí alpinky i př očekávané dividendě 16 K za nynějšího kursu jen něco málo přes 4, pražské železářské 4.3%, rymavsko- muráňské 4.2% a Rudolfovy huti, jež rovněž silně podražily, neplatily za ukončený obchodní rok žádno dividendy, Veliký zájem byl pro tureckě losy. Obcho s nimi byl silný a to i se strany obecenstva soukro měho. Než i zde zdá se, že jest tak rychlé stoupán jich neodůvodněné a nebezpečné a to tím více, že bursy zahraniční nedrží při oceňování této kategorie losů stejný krok s bursou naší. Ke konci týdne všal klesl kurs tureckých losů i ve Vídni následkem realisac zisku a na prodeje slabých rukou před likvidací me diovou.

Rudolfův Vídeň

19 article

Vítězství uherské vlády nad opposicí, nezvýšení sazby diskontní v Londýně a zpráva, že Úvěrní ústav zamýšlí dáti polovinu svých akcií továren na fezy ještě v tomto roce za kurs okrouhle 600 K k ve- řejnému upisování, obrátily opětně pozornost trhu na kreditky, což způsobilo zotavení jich kursu Také akcie státní dráhy a lombardky tímt všeobecně příznivým smýšlením ziskaly Ale nejen v kulisách, nýbrž také ve šraňcích byl smýšlení o jednollivých hodnotách pevné. V minulém týdnu konala se — jak čtenářům našim známo — valná schůze Rakouské zbrojovky, na níž odůvodňoval místopředseda ryt. Taussig svou kon- servativní politiku dividendovou. Z vývodů jeho sou- dila bursa, že jsou pro budoucnost příznivé vyhlídky na dividendu podniku a zvýšila proto značně kursy jeho papírů. Dobře upevněny byly také hodnoty s tavebn a akcie cementářské na pověsti o zlepšení si- tuace těchto závodů. Petrolejově hodnoty na- proti tomu však klesly. Má se za to, že vyjednáván ředitele Kornfelda jměnem petrolejového kartelu Berlíně ve příčině organisace vývozu ztroskotalo, po- něvadž nebylo lze docíliti dohody mezi disparatním zájmy Diskontní banky a Německé banky. Jsou prot obavy, že by snad mohla Německá banka své akci Schodnice dříve prodati. Vedle toho je také cenov politika petrolejového kartelu v časopisectvu ostře kr- tisována, což by mohlo vésti za jistých okolnost k protiopatřením. Na veřejném trhu peněžním nastala malá ztr- nulost soukromého diskonta. Sazba byla 31/4—31/1a Důležitější varlace v tomto týdnu poznati lze z tohoto sestavení

Taussig Kornfeld Londýn Berlín německý banka

20 article

Rak. korunová renta . .. Rak. zlatá renta . . . . . Uherská zlatá renta . . . . Uherská korunová renta .. Turecké losy . . . . .. Rak. kreditky . .. Banka pro země rakouské Uherské kreditky . . . .. Bankovní jednota . . . . Pozemkový úvěrní ústav . . Živnostenská banka . . . Společnost státní dráhy .. Jižní dráha . . . . . . . Polabská dráha Buštěhradská dráha lit. B. Dunajská paroplavební spol. Rakouská továrna na zbroj Alpinky Rým. muráňská společnost Pražská železářská společnost Česká báňská společnost. Mostecká uhlářská společnost Wienerberger . . . . .. Schodnica . . . . . .. Londýnská devisa . . . . Říšské marky . . . ..

živnostenský banka státní dráha pražský železářský společnost Český báňský společnost Wienerberger

21 article

Český průmysl textilI. Vstup českého průmyslu textilního do nové saisony nebyl nepřízniv. Sklone minulé saisony, při kterém zvláště menší závody ba- vlnářské počínaly pocifovati vliv tísně trhu surovin- ného, oživován nadějemi na lepší sklizeň bavlny. Na- děje, že vysoké ceny surovinné konečně budou pře- konány, splnily se ovšem jen z maté části, ale i tak docházejí zprávy o průměrné zaměstnanosti. Tiskárny bavlnářské zásobeny jsou objednávkami dostatečně — o tkalcovnách všeobecně toho říci nelze. Kdežto jsou na vříklad tkalcovny v obvodu lomnickém, libštátském opatřeny dostatečně objednávkami, neplatí to o tkal- covnách obvodu královédvorského a vambereckého. P té stránce zajímavé zprávy docházejí zvlášťě z Hlinska Jelikož tam v létě byly zásoby koberců vyčerpány a následkem polních prací nebylo lze je doplňovati byla na počátku saisony podzimní veliká nouze zboží, která potrvá asi do poloviny tohoto měsíce, kdy začnou veškeří tkalci opět pracovati. Za to v zimě nastává veliká nadvýroba, která není ovšem bez vlivu na ceny. Tím stává se, že ceny nebývají zde příznivy

Hlinsko

22 article

Přes tuto okolnost přibyla na Hlinecku nová továrna smyrenských koberců. Slav zásob surovinných jes různý. Značná část továren uhradila surovinnou po- třebu jen, pokud nejvíce bylo nutno. Za to třeba po- měry odbytové označiti nepříznivými. Přes to, že ne- jistota sklizně a stoupající ceny příze zvyšují podstatně výrobní náklady, nemohou tkalcovny dosíci cen, jež by odpovídaly poměrům cen suroviny a příze. Ná- sledkem toho stává se výroba stále méně a méně vý- nosnou. Obchodníci se zbožím bavlněným jsou zdrželi- ví a uhražujíce nejnutnější potřebu u velikých továren. jež, nechtějíce hromaditi sklady, prodávají za starých cen, nutí i ostatní závody, aby se podřizovaly nepo- měrným cenám. Že sklady přes tyto okolnosti nejsou příliš plny, plyne pouze z momentů daných nedostat- kem suroviny ke konci minulé saisony. Poměry k děl- nictvu byly celkem uspokojivy, sil pracovních bylo dostatek. Textilní průmysl na Hlinecku, pokud od- kázán na domáckou práci, stěžuje si do machinaeí některých zkupovačů materiálu, kteří nepříznivě na dělnictvo působí. V tomže obvodu projevuje se nedo- statek stálých továrních pracovních sil, plynoucí ze vzrůstu továren, a nouze o dělnické byty, jichž se tam staví velice málo. Za to jsou podmínky odbytové (kondice) předmětem všeobecných velikých a opráv

Hlinecko

23 article

něných stížností. Tkalci trpí jimi neobyčejně. Vázáni přesnými podmínkami oproti přádelnám, jsou nuceni následkem naprosté nejednotnosti povolovati zákaz- níkům dlouhý úvěr, okolnost, jež nezůstává bez pro- nikavých následků. Všeobecně proniká přání o zjed- nání nápravy dohodou, kterou by podmínky odbytové jednotně a závazně pro všecky upraveny byly. Hli- necký průmysl ulrpěl nemálo zvýšením cla v Něme- cku a při dané soutěži nemožno ani na domácích trzích beze ztráty téměř ničeho prodati; zde speciálně žádá se, aby se Uhrům a Polákům povoloval úvěr jen krát- kodobý. Že vláda se nadále chová způsobem neomlu- vitelným oproti českému průmyslu textilnímu, nepře- kvapuje, ač by v každém jiném státu podobných po- měrů trpěno nebylo. Tak nemají přední střediska tex tilního průmyslu na českém severovýchodě dosud an meziměstského telefonního spojen (Ústí n. Orlicí, Nové Město n. Metují, Choceň, Rych- nov, Police, Vamberk, Jilemnice atd.), ačkoliv prove- dena řada akcí, aby nedostatek tento byl odklizen. V četných případech žádala správa státní od inter essentů a měst vyšší příplatky na zařízení meziměst ského spojení, než co by bylo stálo. Je neuvěřitelno. že na př. Nový Hrádek, střed okolí silně tkalcovského nemá ani telegrafního spojení; tamní interessenti jsou nuceni posílati depeše do Olešnice, 2 hodiny vzdálené.

Uher Polák Orlice Nová město Metuje Choceň Rych Vamberk Jilemnice Olešnica

24 article

V Hlinsku po léta usilují o zvětšení tamního nádraž- ního skladiště, které velikému obchodu tamních to- váren textilních a tamního průmyslu kamennického naprosto neslačí, a rok za rokem opětuje se odpověd- že není na to peněz. Poměry věru neudržitelné. Také sazby dopravní do zemí okupovaných naprosto nevy- hovují potřebám, správa státní však nikterak se ne- snaží, aby úpravou jich usnadnila tam soutěž našeho průmyslu. Z kruhů textilních dochází upozornění, žee jest v novější době třeba pro výrobu koberců mnoho šlichtovaných osnov, kleré nutno kupovati z ciziny dobrý český výrobce mohl by docíliti dobrého úspěchu (Zpráva Spolku českých textilníků.) Petrolej. Referovali jsme včera o výsledku jednání zástupce uherského úvěrního ústavu s Německou říšskou bankou ve příčině organisace rakouského vý- vozu petrolejového. „Berl. Tgbl.“ sděluje o uvedeném jednání. Vyjednávání Německé banky říšské s ředite- lem uherské úvěrní banky o organisaci německého obchodu petrolejového za účasti rakouského kartelu petrolejového jest zatím přerušeno. Zástupce Slandar

Berl Hlinsko spolek český textilník

25 article

Oil Company se ho neúčastnil (jak ostatně pochopi- telno, p. r.). Za to vyjednávají zástupci americké spo- lečnosti s diskontní společností berlínskou, která koná o téže otázce porady, k nimž není pozvána bank říšská, Dle dojmu, který mají neúčastníci, zdá se, že při všem tom vyjednávání jde jen o to, aby si jedno- lliví interesenti zajistili co možno nejlepší zhodnocení svého produktu. Dle této zprávy se tedy zdá, že Ber- línská diskontní společnost spíše jest ochotna vstou- piti ve spolek s trustem. S tím ostatně vyjednával rakoüský zástupce, jenže vyjednávání nevedlo k cíli. protože trust chtěl co do cen postaviti rakouský pe- trolej na roveň ruskému. Jednání tato ovšem projdou ještě řadou etap. Ale i tak nejsou nezajímava. — Jen jedno ještě: prohlášení kartelu petrolejového, že nemíní naprosto zvýšiti cen, čte se hodně komicky.

Oil Company

26 article

Ceny petroleje vyšroubovány do výše přímo úžasné a když se tak stalo, přichází kartel s uvedeným pro- hlášením. Necítí jeho — nevčasnost? O tě kartelní lidumilnost Stoupání cen bramborového škrobu. Počátkem le- tošní kampaně stouply ceny bramborového škrobuo 10—12 K za 100 kg. Příčinou tohoto dosti značného vzestupu bylo hlavně stoupnutí cen bramborů, zvlášte v Čechách, související zde se zničením úrody po- hromou živelní. Brambory k jidlu jsou nad to hojně výváženy (jen do Anglie dosud 1000 vagonů). Násied kem toho nutno počítati se zmenšením výroby v tomto průmyslu Obchodní smlouva s Bulharskem. Ze Sofie s oznamuje (C-B.): Vláda oznámila dnes cizím diplo- matickým zástupcům, že odvolává dřivější vládou danou výpověď obchodních smluv Různé zprávy. »Berl. N. N.« dovídají se s infur mované strany, že usneseno jak surovinářský tak raffinérský cukerní kartel německý dnem 31. prosince t. r. rozpustiti. — Dozorčí rada brněn- ského akciového pivovaru a sladovn usnesla se svolati na 5. prosince valnou hromadu navrhnouti jí placení 8% divídendy. — Valné hro- madě německé společnosti Mannesmannových rour sdělilo ředitelství, že odbyt v prvých čtyřech měsících tohoto správního roku oproti lonsku značně vzrostl. Ceny se však nezměnily. Snahy zvýšiti je tříští se o hrozící soutěž cizí. Také objednávek jest málo. Spotřeba domácí sice vzrostla, dlouhodobých objednávek ale není. — Uvěrní ústav vídeňský po- žádal vídeňskou bursu o bursovní znamenání akcie rakouských továren fezů. Emisse bude prove- dena, až bude žádost tato vyřízena i ministerstvem finanel.

Sofie Berl N N Mannesmannův Čechy Brambory Anglie Bulharsko Uvěrní ústav kg

27 article

Bursovní znamenání 412% zástavních listů prvé chorvatské spořitelny v Záhřebě. Vídeňská bursovní komora usnesla se na své včerejší plenární schůzi do- poručiti finančnímu ministerstvu ke schválení žádost vídeňské filiálky Živnostenské banky pro Čechy a Mo- ravu, aby připuštěny byly na vídeňskou bursu k zá- znamu 414% dlužní úpisy prvé chorvatské spořitelny v Zahřebu Banky, záložny a spořiteluy. Zemská banka království českého počinajíc dnem 16. listopadu t. r. bude každého všedního dne u pokladny své vyměňovati.—talony melio- račních úpisů ve zlatové měně za nové kupo- nové archy Pražské odúčtovací sdružení. Ke vzájemné vý- měně podané směnky, cheky, poukázky a faktury činily od 8.—15. listopadu úhrnem K 14,678.003.2 proti K 11,906.611.07 v soudobí loňském. Souče všech podání od 2. ledna 1903 obnáší K 537.576. 900.9 a vykazuje u porovnání s K 370,204.275.31 tého období předešlého roku příbytek K 167,372.625.66 Úvěrní spolek v Praze na Přikopě (v Bazaru) jeho filiálka v Olomouci (ve Perdinandov ulici č. 6—8) obstarávají v předepsané době šesti měsíců od 12. listopadu t. r. počínaje oddělení kupo- nových archů tureckých losů a vyplácení stanovené náhrady fr. 2.— za kus ihned při předlození, takž není třeba losy ty deponovati Turecké losy. Bank. závod Fischl č Bondy v Praze, na Příkopě č. 2, obstarává na základě úřadní vyhlášky oddělení kuponových arch za náhrady 2 franků na los majitelům bez pro- vise. Kupony se oddělí, obnos vyplatí a losy ma

Fischl Bond Záhřeb Čechy Olomouc Perdinandov ulice Praha živnostenský banka Zahřeba Bank zemský banka pražský odúčtovací sdružený úvěrní spolek v Praga proti K 11,906 Přikopa

28 article

7. listop. 14. listo 100.45 10 45 120.20 120.60 118.80 118.60 98 45 98.25 149.50 146 25 674.50 673.— 425.— 422.— 738.— 739.— 496.—— 498.75 934.— 939.— 670.— 666.95 89.25 420.— 421.50 1027.— 1023.— 864.— 868.— 382 — 360.— 383.— 392.— 467 50 470.— 1755.— 1822.— 1140.— 1180.— 700.— 700.— 788.— 785.— 888.— 835.— 239 32 239 60 117 27 117 22

29 article

jitelům v rátí i hned.

30 article

Trhy peněžní- V Praze, 14. listopadu. (Pův. zpráva »Nár. L.«) Zájem pro ukládací hodnoty se udržuje, následkem čehož dnešní trh jevil čilejší ráz. Na burse došlo k závěrkám květnové renty za K 100.40, červencov renty za K 100.321/2, rakouské korunové renty za 100 471/2, dále komunálních dlužních úpisů Žemské banky za K 100.—, 31/2% dlužních úpisů dolno- zakouské hypoteční banky za K 93 65, 4o dlužních úpisů české hyp. banky za K 100.75, zástavních listo mor. spořitelny za K 100.421/2, 4% zástavních listů haličské akciové hypoteční banky za K 98.6 Dále kladeno za akcie Živnostenské banky K 252. 25 České banky Union K 244.—, strojírny Ruston 290.—, Hospodářské úvěrní banky K 337.—, Zajišto vací banky K 190.— Jiné papíry znamenány nebyly Offieiální záznamy znějl

Praha Žemský banka živnostenský banka Český banka Union K 244 Ruston hospodářský úvěrní banka

31 article

Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898 Č. Budějovic 1893 » » Plzně r. 1886 . . „ „ Teplice r. 1887 „ „ Smíchova r. 1888. Zástavní listy české hyp. banky Zemská b. král. čes. zákl. úpisy » » » kom. dl. úp. » » » » mel. úpisy „ , . » želez úpisy Česká prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy- poteční listy důchodkové. Buštěhradská dráha . . dto. » 1872 Místní dráha Německý Brod Humpolec. . . . Česká montanní Em. 1896 . Česká eskomptní banka .. „ banka »Union« . . . Česká průmyslová banka Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskomptní banka. Pražská úvěrní banka Živnostenská banka pro Čechya Moravu Ústecko teplická dráha . . . . Česká severní dráha . .. Buštěhradská dráha . (lit. A.) (lit. B. Duchcovsko-podmokelská dráha Pražská spol. paroplav. po VItavě a Labi Akc, tov. na um. hnojiva v Kolíně Podolská cementárna Česká spol. pro prům. cukerní Český akc. piv. v Č. Budějovicích První česká všeob. zajišť. banka Strojnická spol. dř. Daněk a spol. Pražská železářská společnost , stroj. spol. (dř. Ruston) První českomorav. tov. na stroje L. čes. akc. spol. továrna na orient. cukrovinky a čokoládu . ..

Daněk Ruston čes Č . Budějovice Teplice Smíchov Čechy Brod Humpolec VItava a Labe Kolín Český průmyslový . banka úvěrní banka Český eskomptní banka Český průmyslový banka hospodářský . úvěrní banka moravský eskomptní banka živnostenský banka Čechya Morava Ústecko Český akciový . pivo

32 article

x. Z Vídně, 14. listopadu. (Tifer. »Nár. Listů«.) Denní bursa. Příznivé smýšlení bylo dnes pod- porováno celou řadou příznivých momentů. Mínění že obstrukční éra uherské obstrukce počitá se již na dny, byla dnes sdílena též bursou pešťskou, kteraž dnes zahájila značné koupě. Ze zahraničních burs došly příznivé zprávy. Z Berlína oznámeno značné zdražení bankovních a báňských hodnot a rovněž i bursa londýnská byla pevná. Vzhledem na to byla na zdejší burse nálada pevná, jež se projevovala zvláště na konci dnešního obchodu. V popředí zájmu byly kreditky, kteréž ztepšily se rychlým umísťováním akcií lovárny na fézy. Vedle kreditek byty značně dražší též uherské kreditky, bankverein a zvláště rakousko-uherská banka. Na trhu dopravním stoupaly silně akcie severní dráhy. Státní, paroplavební rovněz zdražily. Jenom lloydovky byly poškozeny opětnou reakcí. Po železářských projevován jen nepatrný zá- jem. Alpinky byly poškozeny prodeji. Za to však celá řada papírů průmyslových, jako petrolejové a zbro- zbat

Vídeň Berlín uherský banka