3
masthead
15.listopadu 1903.
5
article
Presidentu Rooseveltovi Američané mají za
zlé, že je přílišný „negrofil“, ač není, neboť do-
sud neučinil ničeho k rozřešení negerské otázky.
Ze 120.000 černochů ve státě Jižní Karolina
pouze 6000 má volební právo. Ovšem, na papíře
jest úplně rovnoprávný s bělochem, ale ve sku-
tečnosti děti černochův ani ve škole nesmějí
seděti s dětmi bílými a černoši musejí si zřizovati
pro své děti vlastní školy. Ani do vagonu na
dráze černoch nesmí vstoupiti, sedí-li v něm bě-
loši, a dokonce ani sednouti si nesmi v přítom-
nosti bělochově.
„Nezapomněla-li Amerika“ — volá „Nine-
teenth Century“ v článku „The Negro problem“
— „těch strašných obětí, které ji stála občanská
válka za osvobození, nechce-li veřejně při-
znati, že všecky její ideály jsou mrtvou literou
a že ty humanné snahy, kterými se chlubí, jsou
jalovým chvastem, musí rozpoutati tuto otázku,
jež leží špinavou skvrnou na její cti. Stín jejího
velkého občana a mučenníka Lineolna vyzývá ji
k tomu.“
Finance německé říše a spolkových států.
Saský sněm byl včera zahájen. V trůnn
řeči krále Jiřího poukazuje se, že finanční poměr
mezi říší a jednotlivými spolkovými státy sta
se neudržitelným a že potřebuje některé
opravy. Nynější vyjednávání opravňuje prý ale
k naději, že bude nesnesitelnému stavu doroz-
uměním mezi zákonodárnými činitely záhy konee
učiněn. Místo očekávané předlohy o změně
zastaralého volebního řádu bylo
sněmu v trůnní řeči ohlášeno, že bude jemu po
dokonaných studiích předložen o otázce té —
pamětní spis. Reakce zůstává tedy v Sasku
ještě neotřesena.
Roosevelt
Američan
Ninos
Jiří
Amerika
Sasko
the Negra probl
6
article
Urusov a Nelidov.
»Journal des Débats« vysvětluje,
proč Urusov z Paříže, kde si zjednal tak značné
zásluhy o sesílení alliance franko-ruské, odcház
na vyslanecké místo do Říma. Jsa diplomatem
velmi obratným, má tam působiti pro
užší přilnutí Italie k dvojspolku
a odstraniti poslední nedorozumění Nelidovem
způsobená. Italové prý v tomto jednání vlády
ruské mohou viděti upřímnou vůli její a plne
zadostučinění.
Také berlínská »Post« v officiosní zprávě
potvrzuje, že Urusov a Nelidov svá místa
vystřid ajíl
Ko zpravodaji »Nov. Vremene« vyjádřils
Urusov, že změnila se forma rusko-francouzského
spolku, podstala jeho ale zůstala nezměněna —
a projevil též mínění, že záhy prostřednictvím
ťrancouzským dojde na sbliženi anglo-
ruské.
Opělný neúspěch vlády Combesovy.
Ve francouzské sněmovně poslanecké navrhl
včera konservativec Berry, aby, jak již bylo
telegrafieky stručně sděleno, dosazen byl výbor
sněmovní, jenž by vyšetřil účast politiků v Hum-
bertových afféře. Poukázal zvláště ke korrupe
soudců. Ti, kteří Humberty podpo-
rovali, byli vládou povýšeni. Jed-
nomu muži, jehož rodina půjčila Humbertovým
250.000 franků, vymohli tito amnestii. Bývalý
ministr nacionalista Flourens, jejž své doby
»Matin« vinil z účasti na afféře Hlumbertových,
prohlásil, že již podal proti listu tomu obžalobu.
Ministr spravedlnosti Vallé opřel se Berryovu
návrhu na dosazení vyšetřujícího výboru, ale
sněmovna návrh ten přes to značnou většinou
— přijala.
Italos
Urusov
Nelidov
Combesův
Humbert
Humbertův
Flourens
Hlumbertový
Vall
Berryův
Paříž
Řím
Berra
Huma
7
article
Spor Vatikánu s Ilalií.
Poslední projev Pia X. v konsistoři ne-
dávno konané, v němž papež kladl znovu důraz
na nabyti světského panství v Ilalii, způsobil
trapný dojem. Zpravodaj »Berliner Tagblattu«
míní dle informací svých, že se dojem ten upří-
lišňuje: papež nemůže prý se zříkati výslovně
starých nároků Vatikánu a starých tradic, vždyt
prý Vatikán na příklad také teprve počátkem
19. století po dlouhém vyjednávání zřekl se
suverenity nad královstvím neapolským, ač tato
už šest století před tím propadla a od nároků
na Avignon, obsažených v přísaze kárdinálské,
bylo dokonce teprve před jedním desítiletím upu-
štěno. Přes onen platonický projev svůj jest
prý ale Pius X. i na dále ochoten zjednat-
smířlivější poměr k Italii. Ovšem nelze prý
zapírati, že v poslední době intransigeanti činí
se, seč jsou, aby Pia X. pro sebe a snahy své
získali.
Panamská revoluce.
Mezi Unií a novou republikou panamskou
jest už v plném proudu vyjednávání o smlouvě
na dobudování panamského průplavu vládou
Spojených států. Nová republika jest ochotna
přiznati Unii suverenitu nad pruhem území po
obou stranách průplavu v šíři 10 mil angl
místo 6 mil na Kolumbii kdys žádaných, začež
Unie vyplatí jí 10 mil. dol. Vláda německá
anglická prohlásily již určitě Unii, že se do věci
panamských nemíní míchati.
Pius
Vatikán
Avignon
spojený stát
Nová republika
Kolumbie
8
article
Revoluce v San Domingu.
Povstání v ostrovní této republice ameri-
cké, kdež jsou ostatně vzpoury k vůli ctižádosti
různých snaživeů na denním pořadu, nabylo
úspěchu již po celém skorem již venkově, takže
dosavadní president republiky na konec bude
musit as svému sokbvi Ximenezovi ustoupiti,
Zajímavo jest, že Ximenez byl v letech 90tých
usedlý v Hamburku jako majitel firmy
Ximenes Quillon a spol., dosud tam trvající.
Lodi Německa a Unie křižují podél pobřežt
republiky, aby prý hájily příslušníky státův
těch před případnými přehmaty obou válčících
stran.
Volby v Prusku.
Poslední — však také neúplné ještě —
zprávy o volitelských volbách pro poslaneckou
sněmovnu pruskou nasvědčují, že na složení
sněmovny celkem nezmění se nic. Z podrobných
výsledkův třeba ještě uvésti tyto: Třetí okres
berlínský dle skrutinia přesnějšího uhájí nepo-
chybně svobodomyslní proti socialistům; po
případě prý za pomoci konservativců. Socialisté
činí si naděje, že by mohli při hlavní volbě
sískati mandátu za volební okres Linder
(v Hanoversku) proti národním liberálům. Roz-
hodovati budou o výsledku volby socialisté
Charlottenburku, Zhořelci, Halle a ve Vratislavi.
kdež se počet volitelův jejich oproti roku 1898
zdvojnásobil. Poláci i Dánové až dosud uhájili
državu svou. Konservativci dle všeho již sam
o sobě absolutní většiny ve sněmu nenabudou,
ovšem ji budou míti ale jako dosud se »středeme
a odtud plyne nebezpečí, že bude co ne-
vidět podána sněmu reakeionář-
ská předloha školní, se kterouž s
vláda před volbami na sněm ne-
troufala. Z téže příčiny jsou čáky
pro předlohu průplavní stále ne-
valné.
Ximenez
Linder
Roza
Charlottenburk
Polák
Dán
San Domingo
Hamburk
Německo
Prusko
Hanoversko
Zhořelec
Halle
Vratislav
Stones Quillon a společenský
9
article
Listy z Francie.
Listy z Francie.
„Špatní pastýři“ a velký národ.
(Psáno pro „Národní Listy“).
Zabajuje opět s potěšením své dopisy pro
»Národní Listy« chci z prvu poukázati, v ja-
kém duchu budou psány mě články o věcech
francouzských. Čtenáři »Nár. L « ví, že jsem
nikdy nesnažil se zakrýti jím pravdy, již dvoj-
násobně je Franeouzi zjeviti před cizinci, třeba
by to byli nejlepší přátelé měho národa. Al
jistá pravda, ve kterou kladu největší důraz,
je: nesmíte viděti v nynějším ministerstvu, an
ve vládnoucí koterii politické personifikaci Francie,
Neplefte si republiku s nynější vládou, s efeme
ním, pomíjejícím ministerstvem.
Hospodářský stav Francie prospívá. Agri
kultura, průmysl, obchod zkvétají. Posledn
evropskou krisi jsme byli méně dotčeny, nežli
ostatní státy. A přece naše státní finance jsou
ve špatném stavu. Náš budget je desequilibro
ván. Brzo budeme musit sáhnouti k půjčee
Skutečně, zatím co národ pracuje, spoří,
vynalézá parlament, jimž by jej vláda měla
vésti, nové výdaje, které mají význam a účel
hlavně volební. Tím vznikl deficit, který v ny-
nější Francii není znamením zpětného stavu
oekonomického, ale špatné správy politické hoj
ných zdrojů země.
Živý příklad: jaké símě rozkolu bylo za
seto od afféry Dreyfusovy mezi důstojníky
nedisciplinou mužstva! A přece vojenský duch
národa je tak mocný, že se nedal porušit.
Al jistý
Dreyfusův
Francie
10
article
Stav reservy zejmena mohl vzbuditi obavy. Pri
letošních manévrech velkých činěny byly naní
kromobyčejné požadavky. Byl jsem však svěd
kem, že nejen disciplina, ale i temperament
mužstva byly potěšitelny. Na staré půdě galské
bují dále úroda a koukol, marně rozsévaný
nedaří se.
Francie je stále velkým národem. Ač o
několika let ti, jež Octave Mirbeau nazval »Špatní
pastýři«, chtějí se zmocniti všeho vedení a být
Dosud, ačkoli lichotili nejnižším pudům
lidu a pokryteck; zakrývali své záměry, zmoc-
nili se pouze jistých posicí parlamentních
vládních. Jsou daleko od toho, aby mohli dle
svých choutek ovládati duši národa, naplněnou
tradicí velké minulosti.
Dnes nebudu vykládati, jak »Špatní pa-
stýři« mohli odvážit se dobývati Francii a jak
mohli se aspoň zdánlivě zmocniti vlády. Che
jen načrtnout dva důvody, které nám dovolují
chovati neotřesenou důvěru v budoucnost Francie
v setrvání vnitřní síly, která jedině ji uhájí jeji
místo mezi evropskými státy.
Především vůdčí idey národa se mění. Celé
19. stoleti bylo ovládáno myslenkami J. J. Rous-
senua: člověk je od přírody dobrý atd. Z toho
vyplývaly politické důsledky. Proto někteří po-
čali chápati republiku jako anarchistický re-
gime, kde mizí pojem vlády, kde svoboda zna-
mená zneuznávat svobodu jiných. Zatím co
ve sférách politických a v masse idea Rousse-
auova se znetvořovala, stala se chimerickou
obludou, zbožňovanou výstředními stranami na-
šimi, naší levicí socialistieko-internacionální, jiný
Che
Rous
Francie
12
article
vývoj udál se ve sférách vyšších, v elitě mysli-
telů francouzských.
Renan, ten velký, volný duch, jejž pan
Combes tak skandálně chtěl zneužiti pro svou
politiku; Taine, který historii revoluce pytval
skalpelem lékařským, jehož slávu odvážil se
tupiti ubohý pan Anlard, offieiální historik
»blocu« *), Zola, abychom uvedli ducha jiného
směru, a skoro všichní naši myslitelé a spiso
vatelé posuzují člověka jinak, nežli Rousseau.
Republika potřebuje, aby v ní bylo vládnuto
toto naučení vyplývá z jejich spisů. Z dolejška
nemůže přijíti všechen impuls, republika má
zapotřebí dobrých pastýřů. Myšlenky se
šíři, jsou těhotny budoucností. Zabijí nedávno
zrozenou demagogii. Vytvoři zdravou demokracii.
Francii očekávají těžké zápasy. Ale je velm
silná, proudí v ní zdravý život. Je jistě schopna
zhostiti se špatné vlády, nynějších »špatných
pastýřů«, které tak trefně odsoudil Octave Mir
beau. Francii zazářilo již několikráte vítězné
ráno po temných, bouřných nocích.
Reně Henry.
Renan
Combes
Tain
Anlard
Zola
Rousseau
Henry
Francie
13
article
O zkáze stavu lékařského.
O zkáze stavu lékařského.
Napsal dr. Vratislav Kučera.
Ještě před osmi léty, když jsem na tomto
místě pojednával o thematu, shora uvedeném,
dostalo se mi se strany kollegů vlídných při
pomenutí, abych stavu svému nedělal ostudy.
Ale během krátkých pěti let, když celková
tíseň nedala se již blahobytem jednotlivců za-
stírati, když v denních listech vyskytovaly se
občas zprávy, že ten neb onen, mladý nebo starý
lékař z nedostatku zaměstnání a z bídy se usmr
til, vysloveno mi v samotném Časopisu českých
lékařů drem. Merhautem uznání za to, že jsem
širokou veřejnost v obapolném zájmu té veřej-
nosti i lékařů na bídu, lékařům hrozící, včasně
upozorňoval.
Bohužel, bez patrného výsledku! Ale nen
jinak možno, neboť hlavní příčiny hlubokého
úpadku stavu lékařského, hmotného i společen
ského, dosud trvají.
Prvním zlem bylo a jest, že organisace ve-
řejné služby zdravotní provedena byla lidmi v ji
ných oborech veřejného působení třeba vynika-
jícími, ale o potřebách správně vedené veřejné
služby zdravotní správného poněti postrádají-
*) O nejapném vystoupení professora Anlarda
proti geniálnímu Tainovi psal V. Hladík v »Lumíru-
začež »Přehled« jej napadl neomaleně, nazvav je
ignorantem. Úsudek René Henrya — podobně jak
Léona Daudeta, Camila Gebharda, Fagueta — oka
zuje, na čí straně je ignorantství.
Kučera
Anlard
Tain
V Hladík
Henrya
Léon Daudet
Camil Gebhard
Faguet
Lumír
14
article
(Pozn. red.)
cími. Ostatně nelze jim příkrých výčitek činiti
Lidé na poprvé vždycky vymyslí to nejhorší.
Nadělalo se tedy tenkráte v Čechách na sta
nových míst městských a obvodních lékařů
I tam, kde pilnou prací stačil a jen tou pilnosti
se obživil jeden jediný lékař, zavedeni byli novi
lékaři, dva neb i tři, bez ohledu na to, oč hůře
starý lékař bude živ a kde mladí lékaři naleznou
přiležitosti k existenci.
Vypsala se potom nová místa a najednou
zdálo se — ovšem jenom na první pohled — že
lékařů jest veliký nedostatek.
Ale klamné zdání za svatou pravdu bylo
přijato a vyvodila se z něho potřeba, aby abitu
rienti gymnasií na studium lékařství se hrnuli
Skutečně také daly se pak hned několik let po
sobě do prvních ročníků lékařské fakulty zapiso-
vati tisíce posluchačů a během pětiletí fakulla
tato vysílala již zástupy nově promovaných lé-
kařů do praktického života.
Samo sebou se rozumí, že nedávno organi
sovaná místa byla jimi okamžitě obsazena.
Jaká však byla a jsou to místa? Akademi-
ckým občanům, kteří 18 let ztrávili ve školách
a k tomu dvě i tři léta sloužili bezplatně v ne-
mocnici, vyměřeno bylo služné 400 zl. ročně.
Čechy
ročník lékařský fakulta
15
article
Ale ani jim samým, ani jejich rodinám nebyla
zaručena pense. Ačkoli se v přítomné době již
o této pensi jednati počíná, přece do dnes pro
lékaře, práce neschopného, mlčky platí veřejný
zákon: „Otrok svou povinnost vykonal, otrok
může se klidit!
Toť skoro neuvěřitelno a přece jisto! A o ona
a podobná uprázdněná místa vznikají nyní pravi-
delně tuhé konkurenční zápasy!
Takové jsou tedy nynější poměry: I výborn
kvalifikovaných lékařů ve městech a na ven-
kově jest ohromný nadbytek. Všechna, v boha-
tých a chudých krajích i mizerně placená místa
jsou pevně a na dlouho zaujata, neboť zabraly
je nedávno síly velmi mladé. Síly nejmladší od-
kázány jsou tudíž v postupu svém pouze na
šťastnou náhodu, že o něco starší kollega svým
úmrtím dobrotivě místo uprázdní a v existenei
své a své rodiny na milostivou přízeň nebo ne-
přízeň, na spravedlnost nebo nespravedlnost
jednotlivců.
Lze v kterémkoli jiném stavu zjistiti po-
dobný úpadek existence společenské a hmotné?
16
article
Proto každý nestranný člověk, srovná-li ny-
nější poměry lékaře s poměry ostatních akade-
mických občanů, jichž studia jsou kratší, snad-
nější a méně nákladná, nebo srovná-li poměry
veřejností placeného lékaře s poměry veřejnosti
placených úřadníků a učitelů, zajisté uzná, že
tak namáhavá, zodpovědná, jakéhokoli klidu a
delšího odpočinku plně postrádající prácea
služba jest soukromím i veřejností, relativně i ab-
solutně bídně ceněna.
Komu všechno předcházející líčení zdálo
by se nadsazováním nebo dokonce holou ne-
pravdou, tomu uvádíme za příklad událost, která
se nahodile takřka před našíma očima odehrála
a aby doklad byl nepopíratelný, nezatajujeme
jmen.
Zdržovali jsme se o letošních prázdninách
na blízku města Votie. Patřící k němu okres čitá
na 18.000 obyvatelů, kteří skoro vesměs nuzně
se živí zemědělstvím. Vždyť ostatně dobře
známo, že u Votic začiná neprůmyslný, studený
hornatý, chudý, jihočeský kraj, ale jinak že jest
v krajině té velmi zdrávo. Přes to ještě tři lékaři
pověřeni byli starostí o zdravotnictví okresua
měli za to ročně celkem 1700 zl. služného. Byl
slušně při tom živi, avšak při své práci, vyžadu-
jící vytrvalosti, svědomitosti a obětování se ve
dne i v noci, zvláště však v zimě odvahy do
vichrů a sněhových závějů, nejenom ani ne-
zbohatli, ale ani pro případ choroby a pro klidné
stáří dostatečných záloh si nezahospodařili.
Votie
Votice
jihočeský kraj
17
article
Najednou ke všeobecnému překvapení za-
čali se předáci okresu nad míru zajímati o ve-
řejný stav okresu a prosadili rozdělení jeho na
čtyři zdravotní obvody.
Ve vesnici Janovicích, která pouze jednu
hodinu od Votic je vzdálena, zřídili tedy sídlo
nového obvodu a dosadili tam nového lékaře se
služným 400 zl. ročně.
Kdyby vůbec bývalo vhodno, na tak malou
vzdálenost nový obvod zdravotní zřizovati, ne-
dalo by se při nynějším nadbytku lékařů proti
novému místu nic namítati, leda to, že jest no-
vým dokladem k tomu, jak možno špatnou orga-
nisací zákonitou nouzi zakládati a rozšiřovati.
Ale okresní výbor votický v tomto ohledu
dosavadní zákon překonal. Dvěma z dosavadních
svých lékařů po 200 zl. ze služného strhl a takto
získané peníze nově jmenovanému, čtvrtému lé-
kaři uštědřil.
Pak dobří lidé nechť ještě v bláhové do-
mněnce žijí, že staří, osvědčení služebníci se od-
měňují, že se jim postupně existence usnadňuje
a zlepšuje, že se jim za několik určitých let
služné zvyšuje!
Hle, okresní výbor votický neostýchalse
svým dlouholetým lékařům jednak příležitosti
pro soukromý výdělek ubrati, ale nad to, když
každou existenci hospodářská tíseň svírá, jim
kromě toho ještě roční, pensí však nezaručující
služné o celou (řetinu snížiti.
A co myslíte, že mají oni dva lékaři činiti?
Janovice
Votice
18
article
Domníváte se, že by bylo nejlépe, kdyby po té
pohromě finanční, kterou jim jejich pánové při-
pravili, úřady svěřené s pohrdáním vrátili?
Marné úvahy! Dnes tito lékaři a jako tito všichni
ostatní, musí — mlčet. Jest jim možno hledati
jinde existenci buď čestnější nebo výnosnější
neb aspoň příjemnější?
A na to právě asi spoléhal důmyslný okresn
výbor votický a tak často spekuluje se nyní se
stavem lékařským i při příležitostech jiných,
z nichž jest snad až nadbytečno nemocenské po-
jišťování uváděti.
Ta nezvratná pravda budiž výstrahou všem
těm, kteří těžkému povolání lékařskému jenom
na základě chladných výpočtů oddati se chtějí.
Škodili by i sobě samým, i těm, kteří k lékařství
puzeni jsou ušlechtilou snahou. Podporovali a
udržovali by dosavadní onen otrokářský obchod
lékařskými silami. K uznání toho právě zase
třeba jest jenom chladného výpočtu: Co se samo
nabízí, jest levné; po čem je poptávka, to
stoupá v ceně; zjevy řídké vymizí ze všedního
obchodu, stanou se vzácnými.
19
article
Má-li stav lékařský ze svého nynějšího hlu-
bokého společenského a hmotného úpadku opět
všeobecně ku pravé své akademické důstojnosti
a hodnotě se povzněsti, nesmi být lékařů nad-
bytek!
První sjezd bývalých žákyň vyšši
dívčí školy v Praze.
(Pořádaný »Filantropickou družinou-
[1863— 1903)
... Ruku na srdce, vzácné účastnice včerejšího
sjezdu! Že jsme si tak nejednou, přes krásný a tklivý
včerejší den přitiskly šáteček na zamžený zrakr
Není to slabostí, trochu se vyplakat ve vzpomínkáchí
Pláčí muži, životem okřesaní, když po letech se sejdou
a padnou si do náručí, natož ženy, o mnoho odstínů
v duší své citlivější. A zejmena při jaké příležitostii
Bývalé žákyně vyšší dívčí školy v Praze, od nej-
starších ročníků počínaje a konče loňskými absol
ventkami — poprvé sešly se co významuplná škol
tato existuje, aby se poznaly, pocelovaly, vzpomněly
Poprvé za čtyřicet celých let! Okolnost tato do-
dala sjezdu zvláštní zajímavé tvářnosti. Vážené účast-
nice odpustí, když referent učiní předem poklonu
těm „prvním“ žákyním, dnes se stříbrem ve vlasech
snad doma s vnoučaty si hrajícím. Nelekejme se toho
slova! Ano, první absolventky „české vyšší dívčí“ za-
ložené královskou Prahou, jsou dnes již šťastnými
babičkami. A ty mladší? Většina — převá žná většina
jich, tvořicí včera vzácnou společnost sjezdovou, jest
již matinkami a namnoze damami ve veřejnosti naší
zvučným jměnům se těšícími. O nejmladších, z nichž
některé ještě před 3, 2 roky jsme polkávali před
osmou a před druhou hodinou s knížkami spěchat
ke známé budově, o těch jen možno říci, že mladist-
vými svými zjevy oživily roztomile celý sjezd a že
dojista kráčeti budou v šlépějích svých předchůdkyš,
dříve nebo později cestičkou, jež vede k oltáři.
Praha
20
article
Slovem: dámy všeho věku, vdané i svohodné.
vesměs žačky I. dívčího našeho ústavu, po delších sjez-
dových přípravách a poradách, sešly a sjely se včera
k rendez-vous tak srdečnému, že marně hledámev
paměti nějaké analogie. Nechlice býti nediskretními.
prozrazujeme jen, že výjevy při setkaně — tady po
třiceti, onde po dvaceti, zde po deseti létech —
byly pochopitelně tklivé pro shledavší se i pro okolí
Velikolepá účasť dam, zejmena z ciziny a venkova
byla jen dokladem, že léta, ztrávená na vyšší dívčí
byla pro ženy a dívky české jednou z nejkrasších e
životních. Je nesporno, že tehdy, v létech (řiašedesá-
tých, vykonalo město Praha založením předního tohot
ústavu pro dívky znamenitý, zdravý a vlastenecký
čin. Co výborných, uvědomělých Češek tu odeho-
váno, jež by jinak snad v ústavech německých a v ly-
celch byly by se poněmčily? A kolik ještě jich ná-
redu se tu odehová pod znamenitým sborem učitel-
ským, jínž ústav tento slyne? — —
Sjezd vlastní zabájen byl včerejším odpůldnem
aktem piety. V týnským chrámu sešly se bývalé zá-
kyně k zádušní mši, kterou sloužil bývalý katecheta
vyšší dívčí, monsg dr. E. Fnobloch za zesnulé
professory a žákyně, načež odebraly se účastnice na
hřbitovy pražské, kde ozdobily za přečetných vzpo-
mínek bohatě kvilím rovy i řed. Gablera, spis. J.v
Jeřábka a ostatních zvěčnělých sil učitelských. Od-
poledne podniknuta návštěva budovy vyšší dívčí ško-
ly, kde způsobem srdečným uvítal přichozí řed. Frida
Při dychánku, jenž uspořádán k 5. hodině v Měšťanské
besedě, promluvila uvítací vřelou řeč slč, Ter. Hai-
singrova, jež za hlučně pochvaly zvláště pozdra-
vila nejslarší přítomné bývalé žákyně a udělila slov
paní Julil Kretšíové, která vroucně, za povstán
všech přítomných, vzpomněla zvěčnělých učitelů, uči-
telek a kollegyn.
doktor
E Fnobloch
Gabler
Jeřábek
Kretšíová
Praha
21
article
Po vzpomínkách rázu nejintimnějšího, po vyprá-
vění celých živolních románů, zakončen dychánek pře-
čtěním došlých telegramů, zejmena v Řešova
Sušice, Roudníce, M. Ostravy, Týniště,
Ml. Boleslavi, Ústí n. Orl. a j. a dopisů, z nichž
neobyčejnou pozornost vzbudil přípis pí. M. Teyšlové
z Fastova na Rusi, v gubernii kyjevské, krásněa
duchaplně psaný. Přítomné dámy podepsaly se pak
do pamělní knihy, která uložena bude v opatrován
„Filantropické družině“-
Závěrkem zdařilého sjezdu bylo soirée, pří
stupné vedle účastnic sjezdu i jejich rodinám a zvan
společnosti. Jak dopoledne ztráveno spíše v mollové
náladě, tak veče. uplynul při rozkošném animu. Dík
programu, na němž vystřídala se čísla zpěvná, pro-
dukce hudební, divadlo, volná zábava a tanec. Pri
účasti skvělé, až nadpočetné na sál Měšťanské besedy.
zahájeno soirée o 7. hodině večerní. Mezi přílomnými
byly rodiny: Pinkasova, Šolcova, Batov-
cova, Čelakovských, Kurzova, Krajní-
kova, Pacovských, Kühnova, dále ředitel
Frida s celým professorským sborem, pí. Matu-
rová a Kvapilová, monsg. Knobloch, pí.
Trakalová, Procházková, Vanková, měst-
ští radové Schröttera Práše k, stav. r. Gregor
dr. Nejedlý, rada Dokcupíl atd. atd.
M Teyšlová
Fastův
Pinkasův
Šolcův
Batov
Čelakovský
Kurzův
Pacovský
Kühnův
Kvapilová
Knobloch
Trakalová
Procházková
Vanková
Gregor
Nejedlá
Ostrava
Boleslav
Ústí
Rus
Řešov Sušice
Schrötter
22
article
Předsedkyně „Filantropické družiny“ slč. Tereza
Haisingerova vřele pozdravila přítomné v úvod-
ních slovech, připomenula významnou chvíli prvního
sjezdu a načrtla poutavým způsobem dějiny a úkol
vyšší dívčí školy; znamenitě a za značného souhlasu
akcentovala výchovu v duchu národním a vla-
steneckém, poukázala na odchovanou řadu uvědo-
mělých českých žen a dívek, načež promluvila o vzní-
ku „Filantropické družiny“ a o jejím účelu. Zajíma-
vou svoji řeč propletla jasem vzpomínky na zvěčnělou
Marii Červinkovou-Riegrovu a provolala v závěru řeči
své slávu všem, kdož přispěly k založení prvního div-
čího tohoto ústavu v duchu jazyka a národa našeho-
(Trojnásobné sláva a pollesk)
Program soirée zahájen byl pěkným duettem slč
Knůpferovy a Richtrovy, jež roztomile zapěly
Malatovy dvojzpěvy: „Odejdi do polí“, „Prosba“a
„Kraholeč“, při klavírním doprovodu pp. Suchého
Trunečka. Překvapujícím způsobem presentovala se
žákyně primadonny pl. Růž. Maturové slč. Marla
Haisingerův
Červinkův
Riegrův
Knůpferův
Richtrův
Malatův
Truneček
23
article
Švihova. Podala arii Mařenky z „Prodané nevěsty?
a dvě písně Horníkovy, hlasově i citově tak dokonale
že činila dojem routinované, hlasem fondovým úplně
dísponující koncertní pěvkyně prvního řádu. Pa
Rezek delikátním způsobem zahrál Řihovského Ca-
vatinu na housle a Ševčíkovy fantasic na národní
písně. Konečně p. Vyskočil, známý jako příjemný
koncertní pěvec, lahodně zapěl Bendlovu „Ty má růže
(mavá“ a někohk nár. písní. Pailleronovou veso-
lohrou „Jiskrou“ sehranou slč. Pasovskou, No-
skovou a p. Gregorem za režie pí. Kvapi-
lové, zakončen program, nikoliv však dokončeno
soirče.... Útržek, připjatý k růžovému programu,
obsahoval ještě pěkný repertoirek polek, valčíků, ma-
zurek, kvapíků, besedy a sousedské, na který těšily se
zejmena „bývalé žákyně“ z posledních ročníků, jienž
v toiletách salonních byla tu celá smavá a roztomil
společnost... A tak zatím, co starší bývalé žákyně
trávily zbytek večera ve vzpomínkách brzy do slz.
brzy do smíchu zabíhajících, co vzpomínáno minulost
— mládež žila přítomnosti, ve veselém víru a šumu
tanečním.
Mařenka
Rezek
Ševčíkův
Vyskočil
Bendlův
Jiskra
Gregor
Kvapi
Švihov
Ca
24
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Parlamentní komise klubu českých pe-
slanců svobodomyslných na radě říšské bude
míti poradu v pondělí dne 16. listopadu t.r.
o 5. hod. odpolední; klub poslanecký v úterý
dne 17. listopadu o půl 10. hod. dopolednív
místnostech klubovních ve Vídni.
— Za Josefem Barákem... Zdá se to bý
sotva několik let, kdy ubíral se Prahou nevýslovně
smutný, nekonečný průvod — pohřeb Barákův.
Ještě vidíme dobře ono moře hlav a háj smu-
tečním flórem zastřených praporů na Václav-
ském náměsti, slyšíme i to skřipnutí rakve při
vsunutí do pohřebního vozu — a přece je tomu
dvacátý rok... Po tichu běžela léta kolem nás,
vlna roku zavřela se za vlnou a mnoho z těch,
kdo poslední mu prokázali službu, odpočívá
dávno pod drnem. Právě dnes, více než kdy jindy
třeba vzpomenouti jasné jeho památky. V Bará-
kovi odešel jeden z mála vzácných mužů, o jichž
povaze dlužno říci, že byla čista jako sníh ne-
dostupného ledovce, obětava pro vše, co mohlo
posloužiti české vlasti a národu. Doba, do které
právě spadala jeho činnost, byla z nešťastných
těch ér, kdy bylo zakoušeti pronásledování za
pouhé otevřené přiznání: Jsem Čech. Zle po-
věstný policejní ředitel, byrokrat Paümann,
který posměšně se pronesl, že s českým národem
bude hotov za šest let, poznal, že v Barákovi
tají se nezlomný vzdor, který dovede čeliti všem
reskčním snahám a udržeti vlastenecké vědomí
v lidu. Snažil se Baráka zničiti; podobně, jako
Havlíček, putoval i Barák na nějakou dobu do
exilia ve Štyrském Hradei a po návratu ještě
nejednou dostal se s Paümannem do křížku.
Barák
Barákův
Václav
Paümann
Havlíček
Štyrský Hradei
Vídeň
Praha
Čechy
25
article
Ale Barák nebyl k udolání. Ve své „Svobodě“,
v „Politickém kukátku“, vtipném a žahavém, ka-
zil důkladně rozmar vysokým pánům, až uznali
za dobré, na půldruhého roku vsaditi ho do
těžkého žaláře. Mnoho dalo by se vyprávěti o
Barákovi, vesměs povznášivého a krásného. Stačí
však uvěsti pouze jednu stránku jeho čin-
nosti. V organismu národní práce vytkl si stano-
viště zvláštní: postavilť se v čelo mládeže české,
pozdvihl vysoko prapor vlastenecké lásky a krá-
čel v čele mladé kohorty, ve kteréž budil nadšení
a vroucnost, sám jsa vzorným příkladem. Chtěl
odchovati národu charaktery pevné, nepoddajné
a pohotové k boji; chtěl, aby v mladíku českém
scustředěny byly všechny cnosti vznešené, zdo-
bící muže a vlastence. Jako vychovatel a pravý
přítel mládeže, choval k dorostu účinnou, do
krajnosti obětavou lásku, pomáhaje dle dobroly
svého srdce a nad své síly. Veškero tehdejší stu-
dentstvo a dělnictvo mělo v něm svého otcov-
ského přítele, svého miláčka. Ještě v odkazu
svém pamatoval Barák na studentstvo slovy:
„Budiž statečna, budiž láskou k vlasti své a ná-
rodu svému prodchnuta, mládeži česká a ne-
ztrácej nikdy v bouři života nadšení a zápalu pro
ideály.“ Vzpomínáme zlatých jeho slov právě
dnes, kdy od úmrtí jeho minulo dvacet let a
mnoho, přemnoho se změnilo, právě v těch řa-
dách, jimž býval Barák duševním vůdcem. Vý-
křik, který ozval se tehdy pe smrti jeho: „Kdo
se ujme studentstva?“ zůstal bez dobré od-
povědi. Našlo se vůdců dost, ale tak poctivých
a upřímných, jakc byl Barák, s mládeži tak čest-
ně smýšlejicích, se nenašlo. Proto zůstává nám
vzpomínka na Baráka tak vzáenou a nesetřenou,
že je nenahraditelným. Památce jeho povždy
budiž čest!
Barák
26
article
— Soustředění českých stran obdrželo vče-
rejší sobolou se strany radikální křest ohněm —
možno-li tak říci. Neboť křest, ve kterém se
křěnci nemůže přijíti na jméno, není křtem jako
není ohněm studený žár. Ke kritice orgánu ná-
rodně sociální strany přičinili jsme již včera svůj
komentář a zbývá jenom ještě pozastaviti seu
dvou hlasů včerejších a sice listů pp. dra. Baxy
a dra. Rašína. Nulno to učiniti s veškerou sho-
vívavostí zvláště vůči výbušnému článku v listě
Baxa
Rašín
27
article
Rašínově, který činí dojem ohňostroje, který se
neopatrností ohněstrůjce náhle vzňal a jej sa-
mého notně popálil. Úkládáme-li si reservu vůči
útokům speciálně na nás vedeným slepou vervou
úvahopisce p. Rašínova, činíme tak jenom vzhle-
dem k velikosti okamžiku, k vážnosti dobya
zejména k tomu, že se právě vyčkává odpověd
stran všech věrných Čechů k pátečnímu usne-
sení porady soustředěných stran, rovnající se
vlasíně vyzvání k součinnosti. Jest sice na jevě
že po slovu, jež položil p. Rašín v čelo svého
úvodníku a po jeho obsahu bude velice těžko
činiti družině za listem jeho stojící a k počtu
českých stran náležející důsledky ve smyslu
usnesení sdružených stran, že ze součinnosti na
sdružení nemá býti vyloučena žádná česká strana,
ale dříve než padne definitivní odpověď na do-
tčenou výzvu, nelze vzíti na se zodpovědnost
rozhořčování horečnaté situace a hájiti příslušně
ostrým způsobem, co pan dr. Rašín na svém
protivníku v každém boji především napadá t.j.
— česť. Odmítajíce paušální výtky v tu stranu
bijící také paušálně, béřeme pana Rašína za
slovo aspoň při jedné jeho větě, v níž vyčítá
soustředěným stranám, že mají sice k vantitu,
nikoli však kvalitu. Bylo by přespříliš hoř-
kým upozorniti pány kolem p. dra. Rašina, že
jsou-li toho názoru, jest jich svatou povinností,
dáti, co koalici schází a co oni nepochybně maji
t. j. kvalitu a přistoupiti na appeli sdružení
k všem národním stranám vydaný i mohou býti
ujištěni vlídným přijetím i po všem tom, co dr.
Rašínův
Čecho
Rašín
doktor
28
article
Al. Rašín dal včera uveřejniti v čelo svého listu
a přes to, že obsah tohoto uveřejnění — možno
říci — každou kvalitu diskvalifikuje. Tvrdí-li
řečení pánové, že sdružení směřuje ku »potření
všech, kdož jsou pokrokového smýšlení, kdož
nechtějí uznávati samospasitelnost mladočesko-
staročesko agrárnické politiky« a že »cíl tohoto
spojení jest umlčení, udolání odpůrců mladočeské
politiky«, pak jsou povinni to dokázat nikoli
slovy, byť i přimo radioaktivní bystroty, nýbrž
především skutkem. Nechť vyhoví výzvě
spojených stran, jsou fo povinni své budoue-
hosti, aby prakticky dokázali pravdu, že s
jedná sdružení o udolání odpůrců jakékoli po-
litiky stran sdružených, svou kvalitu budou moe
snad ještě vždy bez úhony zachrániti případným
svým návratem do svých neomylných pracoven
ducha, kde připravují spásu národa. Mohl
by se mysliti, že na kvalitu družiny p. Raší
novy je tu příliš mnoho slov, kdyby slovat
neměla býti také odpovědí radikálnímu orgánt
p. dra. Baxy, jemuž náleží s onou umírněnosti
kterouž jest jeho výpad mírnější. Zvláště tu jes
na místě připomenouti, že nelze žádné straně
skutečně národně české, vyhnouti se zodpověd
Rašín
Baxa