ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 af84cae0-70d6-11dc-a244-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 91, place 39, work 1, org 5
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
15.listopadu 1903.
4 masthead
Číslo 812.
5 article
Presidentu Rooseveltovi Američané mají za zlé, že je přílišný „negrofil“, ač není, neboť do- sud neučinil ničeho k rozřešení negerské otázky. Ze 120.000 černochů ve státě Jižní Karolina pouze 6000 má volební právo. Ovšem, na papíře jest úplně rovnoprávný s bělochem, ale ve sku- tečnosti děti černochův ani ve škole nesmějí seděti s dětmi bílými a černoši musejí si zřizovati pro své děti vlastní školy. Ani do vagonu na dráze černoch nesmí vstoupiti, sedí-li v něm bě- loši, a dokonce ani sednouti si nesmi v přítom- nosti bělochově. „Nezapomněla-li Amerika“ — volá „Nine- teenth Century“ v článku „The Negro problem“ — „těch strašných obětí, které ji stála občanská válka za osvobození, nechce-li veřejně při- znati, že všecky její ideály jsou mrtvou literou a že ty humanné snahy, kterými se chlubí, jsou jalovým chvastem, musí rozpoutati tuto otázku, jež leží špinavou skvrnou na její cti. Stín jejího velkého občana a mučenníka Lineolna vyzývá ji k tomu.“ Finance německé říše a spolkových států. Saský sněm byl včera zahájen. V trůnn řeči krále Jiřího poukazuje se, že finanční poměr mezi říší a jednotlivými spolkovými státy sta se neudržitelným a že potřebuje některé opravy. Nynější vyjednávání opravňuje prý ale k naději, že bude nesnesitelnému stavu doroz- uměním mezi zákonodárnými činitely záhy konee učiněn. Místo očekávané předlohy o změně zastaralého volebního řádu bylo sněmu v trůnní řeči ohlášeno, že bude jemu po dokonaných studiích předložen o otázce té — pamětní spis. Reakce zůstává tedy v Sasku ještě neotřesena.
Roosevelt Američan Ninos Jiří Amerika Sasko the Negra probl
6 article
Urusov a Nelidov. »Journal des Débats« vysvětluje, proč Urusov z Paříže, kde si zjednal tak značné zásluhy o sesílení alliance franko-ruské, odcház na vyslanecké místo do Říma. Jsa diplomatem velmi obratným, má tam působiti pro užší přilnutí Italie k dvojspolku a odstraniti poslední nedorozumění Nelidovem způsobená. Italové prý v tomto jednání vlády ruské mohou viděti upřímnou vůli její a plne zadostučinění. Také berlínská »Post« v officiosní zprávě potvrzuje, že Urusov a Nelidov svá místa vystřid ajíl Ko zpravodaji »Nov. Vremene« vyjádřils Urusov, že změnila se forma rusko-francouzského spolku, podstala jeho ale zůstala nezměněna — a projevil též mínění, že záhy prostřednictvím ťrancouzským dojde na sbliženi anglo- ruské. Opělný neúspěch vlády Combesovy. Ve francouzské sněmovně poslanecké navrhl včera konservativec Berry, aby, jak již bylo telegrafieky stručně sděleno, dosazen byl výbor sněmovní, jenž by vyšetřil účast politiků v Hum- bertových afféře. Poukázal zvláště ke korrupe soudců. Ti, kteří Humberty podpo- rovali, byli vládou povýšeni. Jed- nomu muži, jehož rodina půjčila Humbertovým 250.000 franků, vymohli tito amnestii. Bývalý ministr nacionalista Flourens, jejž své doby »Matin« vinil z účasti na afféře Hlumbertových, prohlásil, že již podal proti listu tomu obžalobu. Ministr spravedlnosti Vallé opřel se Berryovu návrhu na dosazení vyšetřujícího výboru, ale sněmovna návrh ten přes to značnou většinou — přijala.
Italos Urusov Nelidov Combesův Humbert Humbertův Flourens Hlumbertový Vall Berryův Paříž Řím Berra Huma
7 article
Spor Vatikánu s Ilalií. Poslední projev Pia X. v konsistoři ne- dávno konané, v němž papež kladl znovu důraz na nabyti světského panství v Ilalii, způsobil trapný dojem. Zpravodaj »Berliner Tagblattu« míní dle informací svých, že se dojem ten upří- lišňuje: papež nemůže prý se zříkati výslovně starých nároků Vatikánu a starých tradic, vždyt prý Vatikán na příklad také teprve počátkem 19. století po dlouhém vyjednávání zřekl se suverenity nad královstvím neapolským, ač tato už šest století před tím propadla a od nároků na Avignon, obsažených v přísaze kárdinálské, bylo dokonce teprve před jedním desítiletím upu- štěno. Přes onen platonický projev svůj jest prý ale Pius X. i na dále ochoten zjednat- smířlivější poměr k Italii. Ovšem nelze prý zapírati, že v poslední době intransigeanti činí se, seč jsou, aby Pia X. pro sebe a snahy své získali. Panamská revoluce. Mezi Unií a novou republikou panamskou jest už v plném proudu vyjednávání o smlouvě na dobudování panamského průplavu vládou Spojených států. Nová republika jest ochotna přiznati Unii suverenitu nad pruhem území po obou stranách průplavu v šíři 10 mil angl místo 6 mil na Kolumbii kdys žádaných, začež Unie vyplatí jí 10 mil. dol. Vláda německá anglická prohlásily již určitě Unii, že se do věci panamských nemíní míchati.
Pius Vatikán Avignon spojený stát Nová republika Kolumbie
8 article
Revoluce v San Domingu. Povstání v ostrovní této republice ameri- cké, kdež jsou ostatně vzpoury k vůli ctižádosti různých snaživeů na denním pořadu, nabylo úspěchu již po celém skorem již venkově, takže dosavadní president republiky na konec bude musit as svému sokbvi Ximenezovi ustoupiti, Zajímavo jest, že Ximenez byl v letech 90tých usedlý v Hamburku jako majitel firmy Ximenes Quillon a spol., dosud tam trvající. Lodi Německa a Unie křižují podél pobřežt republiky, aby prý hájily příslušníky státův těch před případnými přehmaty obou válčících stran. Volby v Prusku. Poslední — však také neúplné ještě — zprávy o volitelských volbách pro poslaneckou sněmovnu pruskou nasvědčují, že na složení sněmovny celkem nezmění se nic. Z podrobných výsledkův třeba ještě uvésti tyto: Třetí okres berlínský dle skrutinia přesnějšího uhájí nepo- chybně svobodomyslní proti socialistům; po případě prý za pomoci konservativců. Socialisté činí si naděje, že by mohli při hlavní volbě sískati mandátu za volební okres Linder (v Hanoversku) proti národním liberálům. Roz- hodovati budou o výsledku volby socialisté Charlottenburku, Zhořelci, Halle a ve Vratislavi. kdež se počet volitelův jejich oproti roku 1898 zdvojnásobil. Poláci i Dánové až dosud uhájili državu svou. Konservativci dle všeho již sam o sobě absolutní většiny ve sněmu nenabudou, ovšem ji budou míti ale jako dosud se »středeme a odtud plyne nebezpečí, že bude co ne- vidět podána sněmu reakeionář- ská předloha školní, se kterouž s vláda před volbami na sněm ne- troufala. Z téže příčiny jsou čáky pro předlohu průplavní stále ne- valné.
Ximenez Linder Roza Charlottenburk Polák Dán San Domingo Hamburk Německo Prusko Hanoversko Zhořelec Halle Vratislav Stones Quillon a společenský
9 article Listy z Francie.
Listy z Francie. „Špatní pastýři“ a velký národ. (Psáno pro „Národní Listy“). Zabajuje opět s potěšením své dopisy pro »Národní Listy« chci z prvu poukázati, v ja- kém duchu budou psány mě články o věcech francouzských. Čtenáři »Nár. L « ví, že jsem nikdy nesnažil se zakrýti jím pravdy, již dvoj- násobně je Franeouzi zjeviti před cizinci, třeba by to byli nejlepší přátelé měho národa. Al jistá pravda, ve kterou kladu největší důraz, je: nesmíte viděti v nynějším ministerstvu, an ve vládnoucí koterii politické personifikaci Francie, Neplefte si republiku s nynější vládou, s efeme ním, pomíjejícím ministerstvem. Hospodářský stav Francie prospívá. Agri kultura, průmysl, obchod zkvétají. Posledn evropskou krisi jsme byli méně dotčeny, nežli ostatní státy. A přece naše státní finance jsou ve špatném stavu. Náš budget je desequilibro ván. Brzo budeme musit sáhnouti k půjčee Skutečně, zatím co národ pracuje, spoří, vynalézá parlament, jimž by jej vláda měla vésti, nové výdaje, které mají význam a účel hlavně volební. Tím vznikl deficit, který v ny- nější Francii není znamením zpětného stavu oekonomického, ale špatné správy politické hoj ných zdrojů země. Živý příklad: jaké símě rozkolu bylo za seto od afféry Dreyfusovy mezi důstojníky nedisciplinou mužstva! A přece vojenský duch národa je tak mocný, že se nedal porušit.
Al jistý Dreyfusův Francie
10 article
Stav reservy zejmena mohl vzbuditi obavy. Pri letošních manévrech velkých činěny byly naní kromobyčejné požadavky. Byl jsem však svěd kem, že nejen disciplina, ale i temperament mužstva byly potěšitelny. Na staré půdě galské bují dále úroda a koukol, marně rozsévaný nedaří se. Francie je stále velkým národem. Ač o několika let ti, jež Octave Mirbeau nazval »Špatní pastýři«, chtějí se zmocniti všeho vedení a být Dosud, ačkoli lichotili nejnižším pudům lidu a pokryteck; zakrývali své záměry, zmoc- nili se pouze jistých posicí parlamentních vládních. Jsou daleko od toho, aby mohli dle svých choutek ovládati duši národa, naplněnou tradicí velké minulosti. Dnes nebudu vykládati, jak »Špatní pa- stýři« mohli odvážit se dobývati Francii a jak mohli se aspoň zdánlivě zmocniti vlády. Che jen načrtnout dva důvody, které nám dovolují chovati neotřesenou důvěru v budoucnost Francie v setrvání vnitřní síly, která jedině ji uhájí jeji místo mezi evropskými státy. Především vůdčí idey národa se mění. Celé 19. stoleti bylo ovládáno myslenkami J. J. Rous- senua: člověk je od přírody dobrý atd. Z toho vyplývaly politické důsledky. Proto někteří po- čali chápati republiku jako anarchistický re- gime, kde mizí pojem vlády, kde svoboda zna- mená zneuznávat svobodu jiných. Zatím co ve sférách politických a v masse idea Rousse- auova se znetvořovala, stala se chimerickou obludou, zbožňovanou výstředními stranami na- šimi, naší levicí socialistieko-internacionální, jiný
Che Rous Francie
12 article
vývoj udál se ve sférách vyšších, v elitě mysli- telů francouzských. Renan, ten velký, volný duch, jejž pan Combes tak skandálně chtěl zneužiti pro svou politiku; Taine, který historii revoluce pytval skalpelem lékařským, jehož slávu odvážil se tupiti ubohý pan Anlard, offieiální historik »blocu« *), Zola, abychom uvedli ducha jiného směru, a skoro všichní naši myslitelé a spiso vatelé posuzují člověka jinak, nežli Rousseau. Republika potřebuje, aby v ní bylo vládnuto toto naučení vyplývá z jejich spisů. Z dolejška nemůže přijíti všechen impuls, republika má zapotřebí dobrých pastýřů. Myšlenky se šíři, jsou těhotny budoucností. Zabijí nedávno zrozenou demagogii. Vytvoři zdravou demokracii. Francii očekávají těžké zápasy. Ale je velm silná, proudí v ní zdravý život. Je jistě schopna zhostiti se špatné vlády, nynějších »špatných pastýřů«, které tak trefně odsoudil Octave Mir beau. Francii zazářilo již několikráte vítězné ráno po temných, bouřných nocích. Reně Henry.
Renan Combes Tain Anlard Zola Rousseau Henry Francie
13 article O zkáze stavu lékařského.
O zkáze stavu lékařského. Napsal dr. Vratislav Kučera. Ještě před osmi léty, když jsem na tomto místě pojednával o thematu, shora uvedeném, dostalo se mi se strany kollegů vlídných při pomenutí, abych stavu svému nedělal ostudy. Ale během krátkých pěti let, když celková tíseň nedala se již blahobytem jednotlivců za- stírati, když v denních listech vyskytovaly se občas zprávy, že ten neb onen, mladý nebo starý lékař z nedostatku zaměstnání a z bídy se usmr til, vysloveno mi v samotném Časopisu českých lékařů drem. Merhautem uznání za to, že jsem širokou veřejnost v obapolném zájmu té veřej- nosti i lékařů na bídu, lékařům hrozící, včasně upozorňoval. Bohužel, bez patrného výsledku! Ale nen jinak možno, neboť hlavní příčiny hlubokého úpadku stavu lékařského, hmotného i společen ského, dosud trvají. Prvním zlem bylo a jest, že organisace ve- řejné služby zdravotní provedena byla lidmi v ji ných oborech veřejného působení třeba vynika- jícími, ale o potřebách správně vedené veřejné služby zdravotní správného poněti postrádají- *) O nejapném vystoupení professora Anlarda proti geniálnímu Tainovi psal V. Hladík v »Lumíru- začež »Přehled« jej napadl neomaleně, nazvav je ignorantem. Úsudek René Henrya — podobně jak Léona Daudeta, Camila Gebharda, Fagueta — oka zuje, na čí straně je ignorantství.
Kučera Anlard Tain V Hladík Henrya Léon Daudet Camil Gebhard Faguet Lumír
14 article
(Pozn. red.) cími. Ostatně nelze jim příkrých výčitek činiti Lidé na poprvé vždycky vymyslí to nejhorší. Nadělalo se tedy tenkráte v Čechách na sta nových míst městských a obvodních lékařů I tam, kde pilnou prací stačil a jen tou pilnosti se obživil jeden jediný lékař, zavedeni byli novi lékaři, dva neb i tři, bez ohledu na to, oč hůře starý lékař bude živ a kde mladí lékaři naleznou přiležitosti k existenci. Vypsala se potom nová místa a najednou zdálo se — ovšem jenom na první pohled — že lékařů jest veliký nedostatek. Ale klamné zdání za svatou pravdu bylo přijato a vyvodila se z něho potřeba, aby abitu rienti gymnasií na studium lékařství se hrnuli Skutečně také daly se pak hned několik let po sobě do prvních ročníků lékařské fakulty zapiso- vati tisíce posluchačů a během pětiletí fakulla tato vysílala již zástupy nově promovaných lé- kařů do praktického života. Samo sebou se rozumí, že nedávno organi sovaná místa byla jimi okamžitě obsazena. Jaká však byla a jsou to místa? Akademi- ckým občanům, kteří 18 let ztrávili ve školách a k tomu dvě i tři léta sloužili bezplatně v ne- mocnici, vyměřeno bylo služné 400 zl. ročně.
Čechy ročník lékařský fakulta
15 article
Ale ani jim samým, ani jejich rodinám nebyla zaručena pense. Ačkoli se v přítomné době již o této pensi jednati počíná, přece do dnes pro lékaře, práce neschopného, mlčky platí veřejný zákon: „Otrok svou povinnost vykonal, otrok může se klidit! Toť skoro neuvěřitelno a přece jisto! A o ona a podobná uprázdněná místa vznikají nyní pravi- delně tuhé konkurenční zápasy! Takové jsou tedy nynější poměry: I výborn kvalifikovaných lékařů ve městech a na ven- kově jest ohromný nadbytek. Všechna, v boha- tých a chudých krajích i mizerně placená místa jsou pevně a na dlouho zaujata, neboť zabraly je nedávno síly velmi mladé. Síly nejmladší od- kázány jsou tudíž v postupu svém pouze na šťastnou náhodu, že o něco starší kollega svým úmrtím dobrotivě místo uprázdní a v existenei své a své rodiny na milostivou přízeň nebo ne- přízeň, na spravedlnost nebo nespravedlnost jednotlivců. Lze v kterémkoli jiném stavu zjistiti po- dobný úpadek existence společenské a hmotné?
16 article
Proto každý nestranný člověk, srovná-li ny- nější poměry lékaře s poměry ostatních akade- mických občanů, jichž studia jsou kratší, snad- nější a méně nákladná, nebo srovná-li poměry veřejností placeného lékaře s poměry veřejnosti placených úřadníků a učitelů, zajisté uzná, že tak namáhavá, zodpovědná, jakéhokoli klidu a delšího odpočinku plně postrádající prácea služba jest soukromím i veřejností, relativně i ab- solutně bídně ceněna. Komu všechno předcházející líčení zdálo by se nadsazováním nebo dokonce holou ne- pravdou, tomu uvádíme za příklad událost, která se nahodile takřka před našíma očima odehrála a aby doklad byl nepopíratelný, nezatajujeme jmen. Zdržovali jsme se o letošních prázdninách na blízku města Votie. Patřící k němu okres čitá na 18.000 obyvatelů, kteří skoro vesměs nuzně se živí zemědělstvím. Vždyť ostatně dobře známo, že u Votic začiná neprůmyslný, studený hornatý, chudý, jihočeský kraj, ale jinak že jest v krajině té velmi zdrávo. Přes to ještě tři lékaři pověřeni byli starostí o zdravotnictví okresua měli za to ročně celkem 1700 zl. služného. Byl slušně při tom živi, avšak při své práci, vyžadu- jící vytrvalosti, svědomitosti a obětování se ve dne i v noci, zvláště však v zimě odvahy do vichrů a sněhových závějů, nejenom ani ne- zbohatli, ale ani pro případ choroby a pro klidné stáří dostatečných záloh si nezahospodařili.
Votie Votice jihočeský kraj
17 article
Najednou ke všeobecnému překvapení za- čali se předáci okresu nad míru zajímati o ve- řejný stav okresu a prosadili rozdělení jeho na čtyři zdravotní obvody. Ve vesnici Janovicích, která pouze jednu hodinu od Votic je vzdálena, zřídili tedy sídlo nového obvodu a dosadili tam nového lékaře se služným 400 zl. ročně. Kdyby vůbec bývalo vhodno, na tak malou vzdálenost nový obvod zdravotní zřizovati, ne- dalo by se při nynějším nadbytku lékařů proti novému místu nic namítati, leda to, že jest no- vým dokladem k tomu, jak možno špatnou orga- nisací zákonitou nouzi zakládati a rozšiřovati. Ale okresní výbor votický v tomto ohledu dosavadní zákon překonal. Dvěma z dosavadních svých lékařů po 200 zl. ze služného strhl a takto získané peníze nově jmenovanému, čtvrtému lé- kaři uštědřil. Pak dobří lidé nechť ještě v bláhové do- mněnce žijí, že staří, osvědčení služebníci se od- měňují, že se jim postupně existence usnadňuje a zlepšuje, že se jim za několik určitých let služné zvyšuje! Hle, okresní výbor votický neostýchalse svým dlouholetým lékařům jednak příležitosti pro soukromý výdělek ubrati, ale nad to, když každou existenci hospodářská tíseň svírá, jim kromě toho ještě roční, pensí však nezaručující služné o celou (řetinu snížiti. A co myslíte, že mají oni dva lékaři činiti?
Janovice Votice
18 article
Domníváte se, že by bylo nejlépe, kdyby po té pohromě finanční, kterou jim jejich pánové při- pravili, úřady svěřené s pohrdáním vrátili? Marné úvahy! Dnes tito lékaři a jako tito všichni ostatní, musí — mlčet. Jest jim možno hledati jinde existenci buď čestnější nebo výnosnější neb aspoň příjemnější? A na to právě asi spoléhal důmyslný okresn výbor votický a tak často spekuluje se nyní se stavem lékařským i při příležitostech jiných, z nichž jest snad až nadbytečno nemocenské po- jišťování uváděti. Ta nezvratná pravda budiž výstrahou všem těm, kteří těžkému povolání lékařskému jenom na základě chladných výpočtů oddati se chtějí. Škodili by i sobě samým, i těm, kteří k lékařství puzeni jsou ušlechtilou snahou. Podporovali a udržovali by dosavadní onen otrokářský obchod lékařskými silami. K uznání toho právě zase třeba jest jenom chladného výpočtu: Co se samo nabízí, jest levné; po čem je poptávka, to stoupá v ceně; zjevy řídké vymizí ze všedního obchodu, stanou se vzácnými.
19 article
Má-li stav lékařský ze svého nynějšího hlu- bokého společenského a hmotného úpadku opět všeobecně ku pravé své akademické důstojnosti a hodnotě se povzněsti, nesmi být lékařů nad- bytek! První sjezd bývalých žákyň vyšši dívčí školy v Praze. (Pořádaný »Filantropickou družinou- [1863— 1903) ... Ruku na srdce, vzácné účastnice včerejšího sjezdu! Že jsme si tak nejednou, přes krásný a tklivý včerejší den přitiskly šáteček na zamžený zrakr Není to slabostí, trochu se vyplakat ve vzpomínkáchí Pláčí muži, životem okřesaní, když po letech se sejdou a padnou si do náručí, natož ženy, o mnoho odstínů v duší své citlivější. A zejmena při jaké příležitostii Bývalé žákyně vyšší dívčí školy v Praze, od nej- starších ročníků počínaje a konče loňskými absol ventkami — poprvé sešly se co významuplná škol tato existuje, aby se poznaly, pocelovaly, vzpomněly Poprvé za čtyřicet celých let! Okolnost tato do- dala sjezdu zvláštní zajímavé tvářnosti. Vážené účast- nice odpustí, když referent učiní předem poklonu těm „prvním“ žákyním, dnes se stříbrem ve vlasech snad doma s vnoučaty si hrajícím. Nelekejme se toho slova! Ano, první absolventky „české vyšší dívčí“ za- ložené královskou Prahou, jsou dnes již šťastnými babičkami. A ty mladší? Většina — převá žná většina jich, tvořicí včera vzácnou společnost sjezdovou, jest již matinkami a namnoze damami ve veřejnosti naší zvučným jměnům se těšícími. O nejmladších, z nichž některé ještě před 3, 2 roky jsme polkávali před osmou a před druhou hodinou s knížkami spěchat ke známé budově, o těch jen možno říci, že mladist- vými svými zjevy oživily roztomile celý sjezd a že dojista kráčeti budou v šlépějích svých předchůdkyš, dříve nebo později cestičkou, jež vede k oltáři.
Praha
20 article
Slovem: dámy všeho věku, vdané i svohodné. vesměs žačky I. dívčího našeho ústavu, po delších sjez- dových přípravách a poradách, sešly a sjely se včera k rendez-vous tak srdečnému, že marně hledámev paměti nějaké analogie. Nechlice býti nediskretními. prozrazujeme jen, že výjevy při setkaně — tady po třiceti, onde po dvaceti, zde po deseti létech — byly pochopitelně tklivé pro shledavší se i pro okolí Velikolepá účasť dam, zejmena z ciziny a venkova byla jen dokladem, že léta, ztrávená na vyšší dívčí byla pro ženy a dívky české jednou z nejkrasších e životních. Je nesporno, že tehdy, v létech (řiašedesá- tých, vykonalo město Praha založením předního tohot ústavu pro dívky znamenitý, zdravý a vlastenecký čin. Co výborných, uvědomělých Češek tu odeho- váno, jež by jinak snad v ústavech německých a v ly- celch byly by se poněmčily? A kolik ještě jich ná- redu se tu odehová pod znamenitým sborem učitel- ským, jínž ústav tento slyne? — — Sjezd vlastní zabájen byl včerejším odpůldnem aktem piety. V týnským chrámu sešly se bývalé zá- kyně k zádušní mši, kterou sloužil bývalý katecheta vyšší dívčí, monsg dr. E. Fnobloch za zesnulé professory a žákyně, načež odebraly se účastnice na hřbitovy pražské, kde ozdobily za přečetných vzpo- mínek bohatě kvilím rovy i řed. Gablera, spis. J.v Jeřábka a ostatních zvěčnělých sil učitelských. Od- poledne podniknuta návštěva budovy vyšší dívčí ško- ly, kde způsobem srdečným uvítal přichozí řed. Frida Při dychánku, jenž uspořádán k 5. hodině v Měšťanské besedě, promluvila uvítací vřelou řeč slč, Ter. Hai- singrova, jež za hlučně pochvaly zvláště pozdra- vila nejslarší přítomné bývalé žákyně a udělila slov paní Julil Kretšíové, která vroucně, za povstán všech přítomných, vzpomněla zvěčnělých učitelů, uči- telek a kollegyn.
doktor E Fnobloch Gabler Jeřábek Kretšíová Praha
21 article
Po vzpomínkách rázu nejintimnějšího, po vyprá- vění celých živolních románů, zakončen dychánek pře- čtěním došlých telegramů, zejmena v Řešova Sušice, Roudníce, M. Ostravy, Týniště, Ml. Boleslavi, Ústí n. Orl. a j. a dopisů, z nichž neobyčejnou pozornost vzbudil přípis pí. M. Teyšlové z Fastova na Rusi, v gubernii kyjevské, krásněa duchaplně psaný. Přítomné dámy podepsaly se pak do pamělní knihy, která uložena bude v opatrován „Filantropické družině“- Závěrkem zdařilého sjezdu bylo soirée, pří stupné vedle účastnic sjezdu i jejich rodinám a zvan společnosti. Jak dopoledne ztráveno spíše v mollové náladě, tak veče. uplynul při rozkošném animu. Dík programu, na němž vystřídala se čísla zpěvná, pro- dukce hudební, divadlo, volná zábava a tanec. Pri účasti skvělé, až nadpočetné na sál Měšťanské besedy. zahájeno soirée o 7. hodině večerní. Mezi přílomnými byly rodiny: Pinkasova, Šolcova, Batov- cova, Čelakovských, Kurzova, Krajní- kova, Pacovských, Kühnova, dále ředitel Frida s celým professorským sborem, pí. Matu- rová a Kvapilová, monsg. Knobloch, pí. Trakalová, Procházková, Vanková, měst- ští radové Schröttera Práše k, stav. r. Gregor dr. Nejedlý, rada Dokcupíl atd. atd.
M Teyšlová Fastův Pinkasův Šolcův Batov Čelakovský Kurzův Pacovský Kühnův Kvapilová Knobloch Trakalová Procházková Vanková Gregor Nejedlá Ostrava Boleslav Ústí Rus Řešov Sušice Schrötter
22 article
Předsedkyně „Filantropické družiny“ slč. Tereza Haisingerova vřele pozdravila přítomné v úvod- ních slovech, připomenula významnou chvíli prvního sjezdu a načrtla poutavým způsobem dějiny a úkol vyšší dívčí školy; znamenitě a za značného souhlasu akcentovala výchovu v duchu národním a vla- steneckém, poukázala na odchovanou řadu uvědo- mělých českých žen a dívek, načež promluvila o vzní- ku „Filantropické družiny“ a o jejím účelu. Zajíma- vou svoji řeč propletla jasem vzpomínky na zvěčnělou Marii Červinkovou-Riegrovu a provolala v závěru řeči své slávu všem, kdož přispěly k založení prvního div- čího tohoto ústavu v duchu jazyka a národa našeho- (Trojnásobné sláva a pollesk) Program soirée zahájen byl pěkným duettem slč Knůpferovy a Richtrovy, jež roztomile zapěly Malatovy dvojzpěvy: „Odejdi do polí“, „Prosba“a „Kraholeč“, při klavírním doprovodu pp. Suchého Trunečka. Překvapujícím způsobem presentovala se žákyně primadonny pl. Růž. Maturové slč. Marla
Haisingerův Červinkův Riegrův Knůpferův Richtrův Malatův Truneček
23 article
Švihova. Podala arii Mařenky z „Prodané nevěsty? a dvě písně Horníkovy, hlasově i citově tak dokonale že činila dojem routinované, hlasem fondovým úplně dísponující koncertní pěvkyně prvního řádu. Pa Rezek delikátním způsobem zahrál Řihovského Ca- vatinu na housle a Ševčíkovy fantasic na národní písně. Konečně p. Vyskočil, známý jako příjemný koncertní pěvec, lahodně zapěl Bendlovu „Ty má růže (mavá“ a někohk nár. písní. Pailleronovou veso- lohrou „Jiskrou“ sehranou slč. Pasovskou, No- skovou a p. Gregorem za režie pí. Kvapi- lové, zakončen program, nikoliv však dokončeno soirče.... Útržek, připjatý k růžovému programu, obsahoval ještě pěkný repertoirek polek, valčíků, ma- zurek, kvapíků, besedy a sousedské, na který těšily se zejmena „bývalé žákyně“ z posledních ročníků, jienž v toiletách salonních byla tu celá smavá a roztomil společnost... A tak zatím, co starší bývalé žákyně trávily zbytek večera ve vzpomínkách brzy do slz. brzy do smíchu zabíhajících, co vzpomínáno minulost — mládež žila přítomnosti, ve veselém víru a šumu tanečním.
Mařenka Rezek Ševčíkův Vyskočil Bendlův Jiskra Gregor Kvapi Švihov Ca
24 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Parlamentní komise klubu českých pe- slanců svobodomyslných na radě říšské bude míti poradu v pondělí dne 16. listopadu t.r. o 5. hod. odpolední; klub poslanecký v úterý dne 17. listopadu o půl 10. hod. dopolednív místnostech klubovních ve Vídni. — Za Josefem Barákem... Zdá se to bý sotva několik let, kdy ubíral se Prahou nevýslovně smutný, nekonečný průvod — pohřeb Barákův. Ještě vidíme dobře ono moře hlav a háj smu- tečním flórem zastřených praporů na Václav- ském náměsti, slyšíme i to skřipnutí rakve při vsunutí do pohřebního vozu — a přece je tomu dvacátý rok... Po tichu běžela léta kolem nás, vlna roku zavřela se za vlnou a mnoho z těch, kdo poslední mu prokázali službu, odpočívá dávno pod drnem. Právě dnes, více než kdy jindy třeba vzpomenouti jasné jeho památky. V Bará- kovi odešel jeden z mála vzácných mužů, o jichž povaze dlužno říci, že byla čista jako sníh ne- dostupného ledovce, obětava pro vše, co mohlo posloužiti české vlasti a národu. Doba, do které právě spadala jeho činnost, byla z nešťastných těch ér, kdy bylo zakoušeti pronásledování za pouhé otevřené přiznání: Jsem Čech. Zle po- věstný policejní ředitel, byrokrat Paümann, který posměšně se pronesl, že s českým národem bude hotov za šest let, poznal, že v Barákovi tají se nezlomný vzdor, který dovede čeliti všem reskčním snahám a udržeti vlastenecké vědomí v lidu. Snažil se Baráka zničiti; podobně, jako Havlíček, putoval i Barák na nějakou dobu do exilia ve Štyrském Hradei a po návratu ještě nejednou dostal se s Paümannem do křížku.
Barák Barákův Václav Paümann Havlíček Štyrský Hradei Vídeň Praha Čechy
25 article
Ale Barák nebyl k udolání. Ve své „Svobodě“, v „Politickém kukátku“, vtipném a žahavém, ka- zil důkladně rozmar vysokým pánům, až uznali za dobré, na půldruhého roku vsaditi ho do těžkého žaláře. Mnoho dalo by se vyprávěti o Barákovi, vesměs povznášivého a krásného. Stačí však uvěsti pouze jednu stránku jeho čin- nosti. V organismu národní práce vytkl si stano- viště zvláštní: postavilť se v čelo mládeže české, pozdvihl vysoko prapor vlastenecké lásky a krá- čel v čele mladé kohorty, ve kteréž budil nadšení a vroucnost, sám jsa vzorným příkladem. Chtěl odchovati národu charaktery pevné, nepoddajné a pohotové k boji; chtěl, aby v mladíku českém scustředěny byly všechny cnosti vznešené, zdo- bící muže a vlastence. Jako vychovatel a pravý přítel mládeže, choval k dorostu účinnou, do krajnosti obětavou lásku, pomáhaje dle dobroly svého srdce a nad své síly. Veškero tehdejší stu- dentstvo a dělnictvo mělo v něm svého otcov- ského přítele, svého miláčka. Ještě v odkazu svém pamatoval Barák na studentstvo slovy: „Budiž statečna, budiž láskou k vlasti své a ná- rodu svému prodchnuta, mládeži česká a ne- ztrácej nikdy v bouři života nadšení a zápalu pro ideály.“ Vzpomínáme zlatých jeho slov právě dnes, kdy od úmrtí jeho minulo dvacet let a mnoho, přemnoho se změnilo, právě v těch řa- dách, jimž býval Barák duševním vůdcem. Vý- křik, který ozval se tehdy pe smrti jeho: „Kdo se ujme studentstva?“ zůstal bez dobré od- povědi. Našlo se vůdců dost, ale tak poctivých a upřímných, jakc byl Barák, s mládeži tak čest- ně smýšlejicích, se nenašlo. Proto zůstává nám vzpomínka na Baráka tak vzáenou a nesetřenou, že je nenahraditelným. Památce jeho povždy budiž čest!
Barák
26 article
— Soustředění českých stran obdrželo vče- rejší sobolou se strany radikální křest ohněm — možno-li tak říci. Neboť křest, ve kterém se křěnci nemůže přijíti na jméno, není křtem jako není ohněm studený žár. Ke kritice orgánu ná- rodně sociální strany přičinili jsme již včera svůj komentář a zbývá jenom ještě pozastaviti seu dvou hlasů včerejších a sice listů pp. dra. Baxy a dra. Rašína. Nulno to učiniti s veškerou sho- vívavostí zvláště vůči výbušnému článku v listě
Baxa Rašín
27 article
Rašínově, který činí dojem ohňostroje, který se neopatrností ohněstrůjce náhle vzňal a jej sa- mého notně popálil. Úkládáme-li si reservu vůči útokům speciálně na nás vedeným slepou vervou úvahopisce p. Rašínova, činíme tak jenom vzhle- dem k velikosti okamžiku, k vážnosti dobya zejména k tomu, že se právě vyčkává odpověd stran všech věrných Čechů k pátečnímu usne- sení porady soustředěných stran, rovnající se vlasíně vyzvání k součinnosti. Jest sice na jevě že po slovu, jež položil p. Rašín v čelo svého úvodníku a po jeho obsahu bude velice těžko činiti družině za listem jeho stojící a k počtu českých stran náležející důsledky ve smyslu usnesení sdružených stran, že ze součinnosti na sdružení nemá býti vyloučena žádná česká strana, ale dříve než padne definitivní odpověď na do- tčenou výzvu, nelze vzíti na se zodpovědnost rozhořčování horečnaté situace a hájiti příslušně ostrým způsobem, co pan dr. Rašín na svém protivníku v každém boji především napadá t.j. — česť. Odmítajíce paušální výtky v tu stranu bijící také paušálně, béřeme pana Rašína za slovo aspoň při jedné jeho větě, v níž vyčítá soustředěným stranám, že mají sice k vantitu, nikoli však kvalitu. Bylo by přespříliš hoř- kým upozorniti pány kolem p. dra. Rašina, že jsou-li toho názoru, jest jich svatou povinností, dáti, co koalici schází a co oni nepochybně maji t. j. kvalitu a přistoupiti na appeli sdružení k všem národním stranám vydaný i mohou býti ujištěni vlídným přijetím i po všem tom, co dr.
Rašínův Čecho Rašín doktor
28 article
Al. Rašín dal včera uveřejniti v čelo svého listu a přes to, že obsah tohoto uveřejnění — možno říci — každou kvalitu diskvalifikuje. Tvrdí-li řečení pánové, že sdružení směřuje ku »potření všech, kdož jsou pokrokového smýšlení, kdož nechtějí uznávati samospasitelnost mladočesko- staročesko agrárnické politiky« a že »cíl tohoto spojení jest umlčení, udolání odpůrců mladočeské politiky«, pak jsou povinni to dokázat nikoli slovy, byť i přimo radioaktivní bystroty, nýbrž především skutkem. Nechť vyhoví výzvě spojených stran, jsou fo povinni své budoue- hosti, aby prakticky dokázali pravdu, že s jedná sdružení o udolání odpůrců jakékoli po- litiky stran sdružených, svou kvalitu budou moe snad ještě vždy bez úhony zachrániti případným svým návratem do svých neomylných pracoven ducha, kde připravují spásu národa. Mohl by se mysliti, že na kvalitu družiny p. Raší novy je tu příliš mnoho slov, kdyby slovat neměla býti také odpovědí radikálnímu orgánt p. dra. Baxy, jemuž náleží s onou umírněnosti kterouž jest jeho výpad mírnější. Zvláště tu jes na místě připomenouti, že nelze žádné straně skutečně národně české, vyhnouti se zodpověd
Rašín Baxa