1
masthead
15. dubna 1900.
2
masthead
I. Příloha „Národnich Listů
5
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Studie o našem školství obecném
V. Národo-hospodářské hnutí
a naše školy.
(Dokončení.)
Každá věda a každé umění dovolává s
Aristotela, každá nauka v oboru výchovy a učby
odkazuje se k našemu Komenskému. I také
počátkové národního hospodářství ve školní učbě
shledávají se u tohoto největšího paedagoga
všech národův a věkův a znamenitého vševědy
své doby.
Komenský byl pro osobu vlastní a pro č
ské bratry, když jim jako biskup v čele stál
hospodářem výborným, jenž i v časech
krutého pronásledování přičiňoval se svědomitě
by značná vydání za bratry a rodinu vlastní
nikdy nepřevyšovala přijmův, ano, by vždycky
byla tu záloha pro nepředvídané případy v ně-
jakém jmění pečlivě střádaném a opatrovaném
Aristoteles
Komenský
6
article
Jemu se protivily všechno marnotratnictví, zbuj-
nělost a nevázanost, pyšná rozmařilost u tříd
vyšších a trpce želel chudoby, nouze a bídyu
tříd nižších — jak to vše vlastníma očima zřel
v království uherském, jemuž v l. 1650—1654
v Blatném Potoku vzorné reálné gymnasium zři-
zoval. V Uhrách tehdáž lidé »žili jako dobyte
a umírali jako dobytek«, a jim věnoval Ko-
menský úvahu o podmínkách národo-hospodář-
ského blaha a trvání národu, to spísem »Ná-
rodu štěstí, za zreadlo postavené těm, kdož,
jsou-li šťastni i kterak by jimi státi se mohli,
poznati by chtěli« (1654). Vytýkal Uhrům ne-
vědomost, z které rodí se neumělost: »Že půdu
(vy, Uhří) svou vzděláváte, ukazuje zdar chleba,
vína i dobytka; avšak že ji nevzděláváte tolik,
kolik by mohla býti vzdělávána, ukazují posud
mnohá místa pustá nebo polopustá, ostatní pak
část vzdělána toliko leda bylo. Pročež nejeví se
ani výroba věcí k živobytí potřebných (nerci-li
věci rozkošných, umělých) býti tak rozma
nitou, jakou by v zemi tak blažené být
mohla; není tu ani stavení, šatstva a svršk
hojnost taková a krása, jako jinde, an
vesnic, městeček, měst tak lidnatých, ano
konečně ani podzemských pokladů svých, kov
a drahého kamení, nedobýváte vlastní svou
prací, nechávajíce jich jiným, aby bohatli z nich.
Uher
Uhry
7
article
Slovem: dvakrát i třikrát více lidí by mohla
živiti, nežli živí, tato šťastná vaše země, kdyby
celá rozumně byla vzdělávána; snad deselkrát
více mohli byste míti rozkoší a lesku, kdybyste
bohatství své znali a jeho uměli užívati . . .«
Z lenosti a neumělosti vzchází nedostatek blaho-
bytu: »0 hojnosti věcí nač mluviti? Máme
hojnost žebráků a špíny, pro nedostatek zdra-
vého upravování pokrmů bledosti, častých ne
mocí a tudiž polopusté země . . . Bídy a chu
doby, jíž tu sklíčena většina, příčina jest nej
přednější dotčená již lenivost a neumělost.
8
article
Odkud by se věci nabral, kdo nezná způsobu.
jak věc slušně připraviti (uměním, obchodem
šetřie cest hospodářských, jichž nevšímá si tu
nikdo ?) a kdo nepamatuje ani na to, žije pro
dnešek, a co stačí pro dnešní den, hned ztráví
o zitřek lak se staraje, jako ptáčkové nebešti.
V Komenského učebné desce hospodářstv
ve smyslu nejširším vystupuje ve svazku s uče-
ním občanským a mravním, tedy asi tak, jako
od let devadesátých v obecných školách repu
bliky francouzské. Vykládáť Komenský v české
»Didaktice« (1628—32): »Ctnosti neb správy
života kdo nabýti chce, musí věděti: A) Jakse
chovati sám v sobě, aby totiž cinostmi spořá-
daný byl; jimž učí ethica. B) Jak se cho-
vati v společnosti a) domovní neb čelední; o ní
jest oeconomia, b) obecní (správě obee)
učí politica. V »Zlaté Bráně jazykův ote
řeně« (1631) ke statím o přírodninách a člo-
věku připojuje Komenský řadu statí o obráběn
přírodnin (o řemeslech veřejně, zahradnictví
orbě, mletí, pekařství, pastýřství, řeznictví, my
slivectví, rybářství, pláčnictví, kuchařství nápojů
strojení), o dopravě, formanství, plavectví)
cestách, o kupectví a zase dalších řemesleei
(šatných, kujících a tešících), napotom o hospo-
dářství domácím a městském (o městě, o rad-
ním domu), občanském vůbec (o soudech, zlo-
čincích a trestání, stavu královském) a státním
Komenský
Jaks
9
article
(o království a zemi, pokoji a válce), o oborech
duchovní práce lidské, uměnách a vědách
(o školách, pokoji k učení, umění mluvení
psaní, rozumného smýšlení a rozmlouvání, řeč-
nictví a skládání veršů; počtářství, umění roz
měřování země, měrách a vahách, prohledačstv
a malířství, hudbě, hvězdářství, vypisování země
dějepisectví, lékařství), načež podává mravouku
(o umění mravů veřejně, opatrnosti, středmosti
čistotě, mírnosti, přestávání na svém, spravedl
nosti nejprve směnné, pak podílné, udatnosti
trpělivosti, stálosti, přátelství a vlídnosti, upřím
nosti), o společenském obcování a hrách, smrt
a pohrbu, bohu a andělich. Tato slavná kniha
Komenského a její poněkud přepracované illu
strované vydání, neméně slavný »Svět v obra
zích (1658) jsou sice jen učebnice jazykové
avšak současně podávají veškerenstvo nauk pro
život lidský, i dělný, i občanský, i mravní, po
čátky moudrosti světské i božské« v takovém
souhoru, že zůstává napořád přikladem a vzo-
rem, po němž učebnice našich škol novoslobých
dosud marně se snaží. Sdružení všeho učen
reálního s učením jazykovým, jaké Komenský
podnikl, je našim školám dosud zásadou, ale
nikoli skutkem! —
bůh
Komenský
10
article
Vliv učebnic Komenského zračí se v star
ších našich čítankách pro školy obecné, v je-
jichž některých článcích jsou poučky národo-
hospodářské, na př. v čítankách z let padesátých
Živnosti a řemesla, Cech (zřízení řemeslnictva,
jeho stupně a školy), Jmění (movité a nemovité
ukládání sirotčích peněz, ověřování vah a závaží
Zápisné knihy, kšaft, smlouvy), Daně (její druhy.
podloudnictví). Méně obsahují čítanky z let sedm-
desátých v článcích o trhu, městech, řemeslech
a obchodu za starých dob, o penězích kovových
a papirových, o práci. V letech osmdesátýeh
smysi pro blízké potřeby praktického života
v čílankách a učebnicích škol našich byl málo
podněcován a živen, obrat k lepšímu stal se
teprve sklonkem let devadesá lých.
Do programu nových čílanek — pro školu
trojtřídni pojata totiž slušná řada článků, jež
jsou sice určeny především učení realnímu, nie-
méně jsou také povahy národohospodářské. Ze-
jmena — citujeme ze soupisu článkův, uve-
deného v Národohospodářské společnosti —
mají nové čítánky přinésti články: Užitek ne-
rostů, Spojení poštou, Na ulici, Na silnici, Čím
a jak měříme a vážíme, Hřeb a jehla, Šie
stroj, Povozy (povoznictví), Silnice a mosty
Výtěžek nitra zemského (hutnictví), Kovy, Sta-
vění železnice — na nádraží, Návště a pošty
(korrespondenění lístek, význam poštovné známky.
Komenský
Cecha
Na ulice
11
article
Doly v Čechách, Daně, — Pára ve službách
lidských, Ve voze železničním, Na parníku, Na
telegrafním úřadě, Na telefonní stanici, Výrob
strojová, Na břehu mořském (maják, telegra
povětrnostní, bezpečnostní služba); Průmysl
a obchod, spojovací prostředky v Čechách
Dějiny a prostředky mořeplavby. — Dary tři
říší přírodních, Síly přírodní ve službách lid-
ských, Práce podmínkou národního blahobytu,
Peníze prostředkem směny, Kolování hodnot
statků (význam prostředků dopravních), Zabezpe-
čování osoby a majetku (pojišťování proti ne-
moci a smrti, škodám z ohně, krupobití atd.)
Záložny a spořitelny, zejmena poštovní; Co máš
doma, nekupuj! Co si můžeš opatřiti sám, ne-
kupuj! Podporuj domácí výrobu! Uvažuj a —
ušetříš, Úvěr. Všechny tyto články v nových
Čitankách má Národohospodářská společnost revi-
dovati, po případě je obměniti a doplniti a sama
opatřiti, takže — stanou-li se tyto návrhya
úmysly skutkem — dostane se především če-
ským venkovským školám obecným pod-
nětův opory a podpory pro národohospodářské
učení velice účinlivé!
Sice právě nyní nanovo s důrazem hlásá
se staré heslo, že čítanka školní má býti pře
devším ve službách formálního, totiž
mravoučného, krasovědného a slohového vzdě-
lání — avšak to přece nevylučuje, by pěsto
vala realie — a k nim přece také nálež
stati národohospodářské — v střízlivém výběru
v článcích prostého a jasného slohu a dobrého
sluchového znění; vždyť i paedagogický novotář.
filosof Tolstoj již do čítanky pro nejmenšl
čtenáře přejal z pokladů staré filosofie indické
a řecké bajky, které mnohé pravdy národo
hospodářské již na nejnižším stupni před
vádějíl
Tolstoj
Dolo
Čechy
Zabezpe
12
article
Dlouho asi bude trvati, než naším školám
obecným pro realie dostane se knih z vlášt-
ních, jaké tou dobou nesmírně se šíří v Ně
mecku ve všech státech, po školách všech
kategorií a vyznání. Dokud tomu tak
nás není, musí národní hospodáři rovněž
jako zdravovědci, rovněž jako řemeslníci a polní
hospodáři na tom trvati a státi, aby školní Či
tanka, která jest jedinou vedle katechismu
knihou, jež veškeré mládeži školní do rukou
se dostává, poučovala vhodnými a hojným
články žactvo o proslých a základních potře-
bách a poměrech skutečného života. Články
mravoučné a dějepisné, články, věnované umě
nám v Čitankách buďtež ve službách idealismu
u vzdělání naší mládeže, články přírodovědeck
a národohospodářské podporujtež realismu
u vzdělání naší mládeže, obou živl
je národu našemu potřebí! Našim ško-
lám musí býti heslem: Pro dobro,
krásu a pravdu, ale též: Pro přírodu
a život společenský! Kdo nedávají se
uchvacovati časovými víry, dočasnou módoua
chvilkovým rozmarem, jsou přesvědčeni, že
mezi živlem idealistickým a realistickým sporů
není, a že zrovna škola obecná a nejpřímější
výraz její výchovy a učby, totiž Čítanka, o b
živly slučovati má a může i musí!
13
article
Větší kořist než na školách obecných
málotřídních kyne národnímu hospodářství na
školách obecných vícetřidních, kde již objevuje
se početnice a největší na školách měšťan-
ských, kde trvají pro zeměpis, dějepis, při
rodopis, přírodozpyt, počty i měřictví učeb-
nice zvláštní, které pravidlem jsou zákla-
dem vyučování a jež znamenitě mohou n
obsažnosti a životní bezprostřednosti získati
když statěmi národohospodářskými se rozhojní
a doplní. Tak na př. početnice a vyučování
počtům v nauce o měrách, váhách, penězích
jich zástupkách mají příležitost, vysvětliti ná-
rodohospodářský význam a druhy kapitálu,
způsoby podniků, potřebu úvěru, obchody
bankovní a úvěrní, způsoby důchodu.
14
article
Učebnice a vyučováni přírodovědecké mohou
upozorniti na postavení člověka v přírodě.
jenž podniká s ní boj, aby ukojil své po-
třeby a to skrze práci, která svádí lidi ve
společnosti; nic nevadí, by zde zvláštní důraz
položil se na přírodniny, které u nás jsou před-
mětem zvlášť pilného těžení a obrábění; by se
objasnil národohospodářský význam strojů; by
se upozornili žáci, které síly přírodní, mecha-
nické i chemické povahy jsou činny u vý-
robě v krajích našich; jak se děje hospo-
dářské upravení a využitkování nástrojů i látel
výrobních; tu také při výkladu o strojích pří-
ležitost promluviti o dělbě práce jako
přední formě hospodářské organisace
doložiti, kterak stroji malovýrobce so u těž
s veletěžbou.
Nauka o parních strojích v přírodozpytě
cestách po zemi a vodách v zeměpise seznámí
žactvo s oběhem statkův, způsoby obchodu
a jeho dvou hlavních soustavách. Při učení
o drahokovech může se vzpomenouti jejich
cennosti, pro kterou slouží za peníze
o jichž vzniku v dějepisném, o jichž úkonech.
měně a zástupkách a ceně v početním učen
může se pohovořiti.
15
article
Učebnice a učení dějepisné mohou vyložiti.
jak statky jindy se dělily a jaké rozdělen
statků trvá v naší společnosti, jaká by-
vala a jest mzda, jak se utváře
výdělek, jak se měnila spotřeba. I učeb-
nice a učení měřictví nemusí se pouštěti bez
výsledku pro poučky národohospodářské, to tam,
kde se mluví o vyměřování a označování po-
zemků. Měřictví, kreslení a přírodozpyt po-
skytují přiležitost, by se vzpomenule také umě-
leckého průmyslu, jenž v novější době stalse
rovnoprávným s průmyslem strojovým a lučeb-
ním; tak na př. při kreslení vzorků textilních,
intarsií, vás, mříží, při rýsování vazeb dřev
cihel, při kreslení dle modellů, hlavně renais
sančních; v přírodovědě namítá se umělecký
průmysl při výkladech o zpracování dřeva,
vláken, kůže, papíru, hlíny, skla, kamenů, kovů,
kaučuku, celluloidu, rohu, barvivech atd.
Jsou v naší školské literatuře jisté pokusy
a náběhy k obracení pouček školních v oboru
národního hospodářství; kdyby v tomto
směru za pomocí odborníků národohospodář-
ských byla vykonána důkladná revise v šech
16
article
našich učebnic a všeho učení našich ško
obecných a měšťanských, není pochyby, že pro
hnutí hospodářské velmi mnoho těmito
školami by se vykonalo, aniž by musil se urá-
žeti didaktický takt a methodický vkus, aniž by
musilo národní hospodářství státi se předmětem
samostatným, čehož není také ani potřebí ani
možnosti. —
Ale jest potřebí, aby učitelstvu dostalos
v tomto směru povzbuzení a poučení, jednal
skrze přiměřené spisy a podrobné návrhy a ná
vody odborníků, jednak skrze rozhojnění stáva
jíeích, beztoho namnoze bezživotných nauk
ústavů učitelských statěmi národohospodářskými
V jednom i druhém smyslu učinila mnohoslibné
kroky Společnost národohospodářská — i žá
dáme, aby naši poslanči zemští i říšstí jejím
podnětům a návrhům věnovali pozornost a zjed
nali podporu a také na úřady školní naléhal
v tom smyslu, aby dosavadní vyučování na na
šich školách obecných a měšťanských seč jest
v oborech, jež jsme v tétu studii své naznačili
dálo se ve smyslu národohospodářského hnul
a připravovalo mládež ještě účinlivěji, nežs
děje dosud, pro dnešní s polečnost ná
rodní!
17
article
Česká škola v březnu 1900.
Česká škola v březnu 1900.
Dne 1. „Učitel“ přináší rozhled o pomérechu
čitel tva moravského „Po úprávé platův, počátek čl.
F. Merty „Nejdůležitější úkoly výchovy“, vývody proti
jenom mapovému zeměpisu v čl. F. Krčka „Scestí
vyučování zeměpisném“ a ukázku z učitelské praxe
Bednáře „Kontrolla práce z vyučování nepří-
mého“. — „Beseda učitelská“ povzbuzuje „Vzděláním
k rozvoji průmyslu a obchodu“, přináší práci K. Ma-
lého „O dětech s porušenou mluvou v českých obec-
ných školách pražských“ a výsledky francouzského
šetření „Co mají školní děti rády a co nikoliv“. —
„Pnedagogické rozhledy“ za překladem z Boutroux
přinášeji povzbuzující stať K. Štecha (vinohradského)
„Giordano Bruno“ a odsudek pohádky pro dětiA
Klášterského „Myška na zkušené“. — „Život“ pokra-
čuje v práci J. Černého „Výchova tělesná“ statí
výživé kojence a přimlouvá se za „Poučení o domá-
cím hospodářství v našich školách“. — „Národ
škola“ konstatuje „Citelné mezery v řadách učitel-
ských“. —
Dne 2. na říšské radě vídeňské ministr vyučo-
vání ujišťuje, že zavření dvou V. tříd obecných škol
okrese polsko-ostravském nestalo se z národních dů-
vodů. —
Dne 4. valná hromada učitelské záložny spolku
„Komenský“ pro Prahu a okolí snáší se, by byl
ústavem samostatným, zapsané společenstvo s ruče-
ním obmezeným, pro kteréhokoli člena Ústř. spolku
učit. v království, konstatuje 115 členů se 172 podíly.
101 půjčku v obnosu 10.453 zl., čistý zisk 234 zl.
reservní fond 330 zl. —
Dne 6. okresní porada učitelská v Novém Br
žově proti domluvě c. k. okr. šk. inspektora volí zá
stupcem svým do okresní rady školní opět vynikají
cího učitele J. Černého, poprvé nepotvrzeného ato
107 hlasy při 19 prázdných lístcích volebních. —
F Merta
F Krčka
K ma
Boutroux
K Štech
Giordano Bruna
Myška
J Černý
Komenský
Praha
18
article
Dne 7. „Školský obzor“ v časové úvaze „Škol-
ství a výchova lidu ve století XX.“ uvádí militarismus.
klerikalismus a byrokratismus“ nepřátely vzdělávání
lidového, v čl. „Klerikální čítanka a c. k. okresn
školní rady“ odsuzuje činnost těchto pro Doubravoru
„Čítanku dospívajícího jinocha“ a v „Moravské hlíd-
ce“ pronáší na souhlas s pokrokovým, učitelstvem
„Několik slov k brněnské resoluci“. — „Český učitel“
dokládá fakty a čísly „Ubohé poměry učitelské: uči-
telé a učitelky“ a srovnává „Náboženská cvičení“ dle
zákona a dle praxe; v příloze konstatován „Výsledek
stábilisování příspěvků“ k organisaci učitelské za
první rok přijmem 8806 zl. a vydáním 1783 zl. o
56 jednot učitelských; 60 jednot zůstalo ještě po-
zadu. — „Posel z Budče“ čl. „Aby nebylo pozdě!“
varuje vydavatelstvo „Českého listu“ před podceňová-
ním snal učitelstva českého. —
Dne 8. na říšské radě vídeňské posl. Roser
soudruzi navrhují, by školy obecné učily zdravotnictvi
a ručním pracím. — „Beseda učitelská“ přináší hla
venkovského učitele „K našim poměrům“ a pokus J
R. Nováka, napraviti, co zaviňují „Dějepisné učebnice“
škol měšťanských cizím a přerývaným rázem svým.—
„Učitelské noviny“ počínají uveřejňovati „Časor
přísloví“ parodie, z přísloví národních a satyri
cká.-
Dne 9. „Komenský“ přináší přednášku J. Pe
níka „O prvopočátečném vyučování zeměpisu“ se zře
telem k názorům pod širým nebem a k mapám. —
Dne 10. na valné hromadě Jednoty pražskéh
učitelstva ku vzájemnému podporování v nemoci
úmrtí v Praze konstatuje se 80 členů řádných a jmění
29.379 K, loní podper 992 K, pohřebného 560 K
vdovám 146 K. — „Učitel“ podává posudek J. Marti
níka „Názorné vyučování a slabikář
Dne 11. na manifestační schůzi učitelstva z českého
R Novák
Komenský
Budeč
Praha
19
article
Pošumaví v Klatovech mluví za přítomnosti a souhlasu
400 účastníků z občanstva a učitelstva uč. F. Král
o thematě „Národ a škola“, uč. A. Brož o poměrech
učitelstva, ředitel rolnické školy R. Trejbal proti svě-
řování referátu o obecném školství v království proí
Pražákovi, posl. J. Kovářík pro zvýšení učit. služného
ale proti zvýšení přirážky zemské, zástupcové děl-
nictva Zýka, Herman a Hustoles pro učitelstvo. —
Dne 14. „Posel z Budče“ přináší vzpomínku
„Giordano Bruno“, satyricky pravdivou stať „Šeptem
o tělocviku“ a srovnání „Učitelské platy v Německu
a u nás“; doporučuje záslužnou „Speciální metho-
diku k vyučování jazyku mateřskému“ od K. Ve-
rovky. —
Dne 15. Časopis učitelek přináší zasloužilou
vzpomínku „K osmdesátým narozeninám V. D. Bíby“.
čl. „Vyšší vzdělání učitelstva“ o znovuzřízení ústavův
učitelských“ a úvahu pro zvláštní, pražské „Naše čí-
tanky“; v Příloze A. Mrázové odstrašující „Obrázek
vyučování ženským ručním pracím“, pokud je jedno
tívé a návod „O zkouškách industrialek-externistek“
„Škola měšťanská a živnostenská“ přináší příspě-
vky „K naší organisaci“ a resoluce březnových schůzi
v Německém Brodě a Voticích, vysvětlení „Návrh
zákona o služném učitelstva“, srovnání „Škola ře-
meslnická a měšťanská a „Ze statistiky“ rakouských
škol měšťanských. — „Vychovatel“ přináší čl. F. My-
slivce „Navádějme dítky, by praktickým užitím vědo-
mostí snažily se dojíti vznešeného cíle“ a připojuje
se k výlevu pohrobní zášti klerikalů „českých“
oproti poprsí Komenského na školních budovách,
vrhaje také kámen nesnášelivosti katolické po tomto
bratru českém paměti nesmrtelné, jenž slyne nejen jako
vychovatel slávy světové, ale i jako naďšený křesťan
A Brož
R Trejbal
J Kovářík
Zýka
Herman
Hustoles
Giordano Bruna
Bíba
A Mráz
Komenský
Pošumaví
Klatovy
Budeč
Německo
německý Brod
Votice
20
article
smírce! — na říšské radě vídeňské ministr vyučo-
vání odpovídá na dotaz posl. Hořicy, že vyjednání
s ministerstvem financí o služném učitelův ústavův
učitelských ještě není ukončeno. — „Beseda učitelsk“
přináší čl. „Dobře zřízené školství základem štěstí ná-
roda“. Havlíčkem dokazujíc potřebu povznesení stav
učitelského; v čl. „O docházce školní na venkově“ do-
kazuje J. Svoboda potřebu jejího spravedlnějšího oce-
ňování; podává návod „Zkoušky pěstounek, industri-
úlek a učitelek pro ženské ruční práce“. — „Život
čl. „Upadek a ochrana mládeže“ upozorňuje na po-
třebu nucené výchovy mládeže do 18 roku. — V „Úči-
telských novinách“ doporučuje B. L. Tyšler čl. „Vzpo-
meňme si! českopolský Slovník Horův. —
Dne 16. „Komenský“ tlumočí požadavky morav-
ského učitelstva „K příštímu zasedání zemského sně-
mu“. — „Národ a škola“ uvádí čl. H. Borovského
„Něco pro učitele a o učitelích“ ve srovnání s nyněj-
šími poměry a podává přednášku J. Křemena pro lie
„O sázení ovocného stromoví“
Dne 17. nový starosta pražský dr. V. Srb v in-
stallační své řeči slibuje věnovati školství a vzdělá-
vání lidu největší péči a vyslovuje se s obdivem
činnosti učitelstva. — V Litomyšli u věku 46 le
umírá učitel Emil Rác, jenž účinlivě se přičiňoval
vydávání návrhů diagramův a jiných znázorňovacích
pomůcek školních. —
Dne 20. „Škola našeho venkova“ počíná uveřej
ňovati rozpravu „Čítanka pro školy oběcné“ ve smy-
slu mravního a krasoučného jejího úkolu, povzbuzen
pokrokovému učitelstvu „Co chceme?“ a J. Bačov-
ského „Stěžejné ctnosti“, totiž starořecké čtvero. —
„Školský obzor“ v čl. „Audiatur et altera pars“ mluv
proti rozluce učitelstva škol měšťanských a obecných
Havlíček
J Svoboda
B L Tyšler
Horův
Komenský
H Borovski
J Křemen
doktor
Srb
Rác
Litomyšl
Bačov
Stěžejný ctnost
21
article
a přináší obhájení učitelek proti vývodům „Co nát
otravuje?“ — „Učitelky“: v „Moravské hlídce“ doli-
čuje čl. „Co chceme“ snahy pokrokového učitelstva
podává hrozný obrázek ze skutečnosti „Učitelský by
na venkově!“—
Dne 21. „Posel z Budče“ uveřejňuje hlasy z Mo-
ravy „Klerikálové na postupu“ a v čl. „K obrození“
povzbuzuje k národní práci pro zájmy kulturní, hospo
dářské, soudní a pro české menšiny. — „Český učitel“
přináší počátek úváhy „Konfessní a svobodná mra
vouka ve škole“, rozumí se, že pro tuto, srovnán
„Horník a učitel“ a přednášku T. G. Masaryka „Čemu
učiti?“; opakuje vyňatky čl. K. Víta (ze „Samostat
nosti“): „Mravní choroba učitelek“ a „Slovo o če
ských ústavech ku vzdělání učitelek“ (z „Času“
v příloze důkladná a nejvýš pozoruhodná práce
Pavlíka „Hmotné poměry učitelstva“, srovnání příjmův
učitelstva okresu vinohradského s příjmy jiných
stavů. —
Dne 22. „Učitelské noviny“ za trpící učitelstv
k sněmu království českého volají „Chceme žíti!“, oti
skují z „Českého časopisu historického“ stať o hra
běti-vychovateli Kinském „Z doby josefinské“ a do
poručují Davidovo učení zeměpisné, od běžného od-
chylné. — „Beseda učitelská“ varuje „Před nedostat
kem učitelstva“, přináší „počátek přednášky J. Šaur
Pestalozzi v Yverdoně“ a čl. J. Křemena „O korrek
turách.“
Dne 24. na počest bývalého učitele učitelek,
zvláště o vyučování jazyku mateřskému zasloužiléh
V. D. Biby pořádá Spolek pro asyl českoslovanských
učitelek zdařilý večer. — Společná schůze zástupců
Ústř. spolku učit. v království a Jednoty učitelstv
škol měšťanských snáší se o základech shody obou
korporací.
Horník
T G Masaryk
Pavlík
Kinský
Davidův
J Šaur Pestalozzi
J Křemen
Biba
Budeč
Jednota
učitelský novina
22
article
Dne 25. na valně hromadě Ústřední Matice
školské v Praze připravuje předseda prof. dr. J. Če-
lakovský na mnohá zklamání a s posl. dr. Heroldem
konstatuje vzrůstající překážky přejímání matičníc
škol do správy veřejné; rozpočet na r. 1900 vykazuje
potřehu 282.908 zl.
Dne 26. na sněmě král. č9ského posl. Anýž
soudruzi důrazné dotazují se místodržitele po důvo-
dech neschválení návrhu zákona loňského o netre-
stání učitelův odnímáním kvinkvenálek a odstraněn
nespravedlivého a nelidského pronásledování učitel-
stva, ukazujíce k utrpení uč. F. Hrnčíře. —
Dne 27. „Školský obzor“ vykládá, jaká jes
„Pravda o vystoupení Jednoty učitelů měšťanských
škol“, ličí, jak „Ku slastem podučitelským“ přispívá
jeho podceňování v občanstvu; v „Moravské hlídce“
vystupuje „Proti klerikalismu“ a přináší F. Soukal
„Návrh pracovního programu“ pro pokrokové uči-
telstvo.—
Dne 28. na sněmě markrabství moravského posl
P. Ševčík mluví proti obnovení germanisujících okres-
ních rad školních, jež hájí posl. dr. Zoebl. — „Česk
učitel“ přináší tklivý a důrazný appel „Poslancům
sněmu království českého !“ za požadavky učitelstva-
— „Posel z Budče“ v příčině služného učitelského
k mladočeským poslancům obrací se čl. „Volám
s nadějí trpících“, přináší rozhled K. Kálala „K č
skoslovanské vzájemnosti“ a doklad blahobytu pod
učitelů „Neklekl“ (podučitel, nechtěje ukázati, že chod
v botách bez podešvů — bos).
profesor
doktor
J če
Herold
Anýž
F Hrnčíř
Soukal
P Ševčík
Zoebl
Česk
K Kálal
Praha
Budeč
učitel měšťanský škola
23
article
Dne 29. „Beseda učitelská“ k poslancům „Př
zahájení sněmu království českého“ volá za odstraněn
bídy v učitelstvě a přináší čl. „Nové instrukce pro
gymnasijní vyučování. —
Dne 30. na sněmě král. českého jadrně a dů
razně mluví posl. Anýž pro svůj návrh služného uči
telstva (1200 (+ 200), 1600, 2200, 2800 K, se šest
trienálkami o 200 K a bytě nebo příbytečném 300
800 K), načež doporučuje návrh obdobný posl. dr
Werunsky; oba návrhy sněm odkazuje komisi školsk
i rozpočtové: posl. Wolf kárá odvislost učitelstva
tyranství školních inspektorů německých (jenom ?) —
„Kamenský“ uveřejňuje ukázku ze Smídkovy učeb-
nice dějin paedagogiky: „Paedagogika Pestalozzova“
úvahu Č. Kramoliše „Prostonárodní mudrosloví v
škole obecné“, odsudek Horčičkovy „České mluvnice
pro školy obecné“ a povzbuzení J. Jarůška „Néc
z lidumilství?
Výbor spolku pro podporování, chudých kandi
dátek c. k. českého ústavu ku vzdělání učitelekv
T'raze zve k oslavě 30leté tohoto ústavu zvláštnín
almanachem. — Dědictví Komenského vydává velm
pozoruhodnou, původní práci K. Steinicha, „Počátky
zeměpisu hvězdářského“, za I. svazek své „Encyklo
paedické knihovny“. — Také v březnových časopisech
učitelských vyňatky z „Výroční zprávy c. k. zemsk
školní rady pro Čechy“ () a hojné zprávy o výchové
a učbě v cizině a přemnoho překladů, které již utla-
čovati počínají práce původní.
Anýž
Werunsky
Wolf
Kamenský
Kramoliš
Horčičkův
J Jarůšek
Néc
Komenský
K Steinich
Čechy
Paedagogik Pestalozzov
spolek pro podporování
24
article
Mimořádná valná schůze Jednot
učitelstva měšťanských škol českých
Když výbor Jednoty, posoudiv zásady smíru Ú. Sp
navržené, shledal, že nelze, aníž by se rozvoji mě-
šťanské školy ublížilo, dohodnouti se dle vytisknu
tých podmínek v »Českém učiteli«, svolal na den 12
dubna valnou schůzi, která se obírala výlučně po
měrem k Ú. Sp. a další činností Jednoty. Sešlos
105 členů, mezi nimiž 6 učitelek. Po běžných zvy
klostech vylíčil jednatel p. Kotouč podrobně styky
Jednoty s Ú. výborem za poslední čtvrtletí. Ze zprávy
jeho dlužno uvěsti: dopis širšímu výboru Ú. S., když
užší výbor téhož styk s Jednotou přerušil, dohodo-
vací schůzi výboru Jednoty s p. předsedou Ú. S.
pozvání dvou zástupců Jednoty do schůze širšíh
výboru Ú. S., návrhy Ú. S. na dohodu. Po té refe-
roval p. Frydrych jako účastník o dohodování se
Jednoty s Ú. S. a podrobil kritice návrhy Ú. S.
otisknuté ve 29. čísle »Čes. učitele«. Po řečníkových
výkladech rozvinul se čilý rozhovor, jehož zúčast
nilo se 35 řečníků. Přetřásány znovu zásady U.S
pro dohodu navržené, ale přece, ač všestranně byly
rozebrány, uznáno, že nemohou sloužiti za podkla
dalšímu vyjednávání. Jelikož pak prohlášeny byly
výb. U. S. za krajní ústupky Jednotě, schváleno
všemi přítomnými usnesení výboru J., jímž se pře-
rušuje jednání s výborem Ú. S. Když tato, zále-
žitost byla ukončena, rozproudila se opět dlouh
debata o návrhu četných -učitelských sborů
aby Jednota vystupovala zcela samostatně.
Frydrych
Ú S
Jednota
U . S
25
article
Ku konci rozhovoru přijato všemi hlasy: Jedno t
učitelstva měšťan. škol jest jediným
oprávněným zástupcem učitelstva
těchto škol a toliko tato může zaň je-
dnati, a z toho nechť členstvo vyvodí důsledkyo
Druhý odstavec programu zahájil p. Vimmer roz-
hovorem o další činnosti Jednoty. Nastíniv práce
odborech, přešel k činnosti Jednoty, od níž žádá
aby se postupem času postarala o veškeré poža-
davky, přijaté o valné schůzi, konané v Praze dne
8. srpna 1899. Vývody p. Vimmra případně rozšířil
p. řed. Klika, p. Dyk a p. řed. Kalista. Poněvadž na
staly Jednotě doby pohnuté, přijato, aby spolkový
věstník »Škola měšťanská a živnostenská« vycháze
od 1. června dvakrát za měsíc. Z té příčiny zvýšila
valná schůze členský příspěvek ze 4 na 6 K ročně.
Pak přistoupeno k rozdělení členstva ve střediska
odborů. Uživ přání učitelských sborů, navrhl par
Kotouč tato střediska: Praha, Kolín, Choceň, Kra
lové Hradec. Něm. Brod, Jindř. Hradec, Tábor, Č
Budějovice, Plzeň, Roudnice, MI. Boleslav. Sborům
ponechává se na vůli, aby se připojily k některému
z vytčených středisk, avšak žádají se, aby výboru
podaly co nejdříve zprávu o svém rozhodnutí. Schvá-
lený jednací řád odborů předloží se c. k. místodrži
telství pro král. české. Omluvné dopisy, neb těl
gramy zaslaly učitelské sbory z Mladé Vožice, Jindl
Hradce a Radnic. Po návrhu p. Dvořáka uložen
výboru, aby vypracoval appell, svědčící pp. poslan-
cům na zemském sněmu, aby se požadavků učitel
měšťanských škol vřele ujali
Učitelská jednota »Budeč« v Domažlicíc
bude míti jarní schůzi 17. dubna o 10. hod. dopol.
v budově dívčí školy měšťanské v Domažlicích. Pro
gram: 1. Formalie. 2. O reakci ve školství (p. P
Radl). 3. O činnosti okrsků za leden, únor a březer
(svolavatelé). 4. Volné návrhy
Vimmer
Dyk
Kalista
Kotouč
Dvořák
Praha
Kolín
Choceň
Hradec
Německo
Brod
Jindřichův
Tábor
Č Budějovice
Plzeň
Roudnice
Boleslav
Mladá Vožice
Budeč
Domažlice
Jindl Hradec
P Radl
32
article
Hudební novinky tohoto týdne:
Hudební novinky tohoto týdne:
Novák Vítězslav, op. 1. Trio pro klavír, housle
violoncello. (U. 118e-) 10 K netto
Pafha J., České národní pisně pro troj
housle. Sešit 1. III. vydání. 1. Když jsem plela
len. 2. Já husárek malý. 3. Ančička konopě mo-
čila. 4. Což ten slavíček. (U. 125.) 2 K netto.
Rutte Eug. Mir., op. 23. Lilie. Melodram ke slo
vům Rarla Jar. Erbena. (U. 1186.) 3 K netto
Křidle Beda, op. 9. Klavírní skladby. 1. Prelu
dietto. 2. Impromptu. 3. Papillon. 4. Valse passi
onée. (U. 1190.) 3 K-
Lachner Ferd., „Já mám tě rád“, Píseň pro
vyšší hlas na slova Marie Mettalové z Fřievaldů-
(Ú. 1191.) 1 K 50h
Sychra Jos. C., Pět písní pro nižší hlas. 1. Ranní
modlitba. Ad. Heyduk. 2. Ty's jenom ještě pou-
pátko. Vít. Hálek. 3. Za trochu lásky. Jar. Vrchli-
cký. 4. Já hrála Chopina. Růž. Jesenská. 5. Chtěla
bych ti zpívat pisničky. Růž. Jesenská. (U. 1183.) 3k
Paskner Jos., Dvě české polky pro mužský sbor
(bručivé hlasy), merlotiny nebo bigotfony. 1. Tre-
šovická. 2. Šárovická. 2 K 20 h.
Stecker Carolus, op. 8. Motettorum Tomu s mI
X. Motetta pro Festis principalibus ad Čantum et
Altum (Tenorem et Bassum ad lib.), Organo con-
cinente. (U. 1119.) Part. et voces 8 K, voces sepa-
rátae A 80 h. netto.
Stecker Carolus, op. 10. Motettorum Tom u
III Nova Motetta X. pro Festis princip. ete
(U. 1123.) Part. et voces 6 K, voces separ. a 60h
netto-
Fibich Zdenko, op. 51. Šárka. Oper in 3 Acten
Text von Agnes Schulz. Klavierauszug. (U
8005
998a.) 16 K netto.
Seznamy hudebnin rozesílám na požá-
dání kamkoliv frankovaně. Budiž jen presně
udáno, z kterého oboru hudební literatury.
Nakladatel Fr. A. Urbánek, český knihkupec
V Praze, vedle Národního divadla
— Prvý český závod hudebni.
Novák
Vítězslav
Pafh
Ančička konopě
Rutt Eug
Erben
Beda
K Lachner Ferd
Mettal
Sychra
Heyduk
Vít
Hálek
Chopin
Jesenská
Jos
Stecker Carolus
Fibich Zdenko
Šárek
Schulz
A Urbánek
Mira
Francie
Praha
U . 118 e
Český národní pisna
U . 1123
národní divadlo
Fřievald
Čantum et Alt
rátae A 80 h
Tom u III Nova Motetta
U 8005 998 a
34
article
Kapesní atlas přírodopisný.
Kapesní atlas přírodopisný.
171 růz. rostlin. Cena váz. 1 zl. 40 kr.
50 tabulí. (Motýl, kukla, hou
AlaS motyiu senka i rostlina) s textem prof
J. Johna vychazí v sešitech po 40 kr.
napsal K. Exler. S 23 tabulemi. (235
MOtylOVC motýlů a housenek). Cena kart. l.
2.20, vázané 2 zl. 50 k.
Líčí prof. Janda. S9
Alas
John
K Exler
profesor
Janda