ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 d713b7f0-669b-11dc-a0e7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 47 celkem · entity: person 114, place 47, org 13, work 12
1 masthead
15. dubna 1900.
2 masthead
I. Příloha „Národnich Listů
3 masthead
k čislu 10.
4 masthead
Strana 13
5 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Studie o našem školství obecném V. Národo-hospodářské hnutí a naše školy. (Dokončení.) Každá věda a každé umění dovolává s Aristotela, každá nauka v oboru výchovy a učby odkazuje se k našemu Komenskému. I také počátkové národního hospodářství ve školní učbě shledávají se u tohoto největšího paedagoga všech národův a věkův a znamenitého vševědy své doby. Komenský byl pro osobu vlastní a pro č ské bratry, když jim jako biskup v čele stál hospodářem výborným, jenž i v časech krutého pronásledování přičiňoval se svědomitě by značná vydání za bratry a rodinu vlastní nikdy nepřevyšovala přijmův, ano, by vždycky byla tu záloha pro nepředvídané případy v ně- jakém jmění pečlivě střádaném a opatrovaném
Aristoteles Komenský
6 article
Jemu se protivily všechno marnotratnictví, zbuj- nělost a nevázanost, pyšná rozmařilost u tříd vyšších a trpce želel chudoby, nouze a bídyu tříd nižších — jak to vše vlastníma očima zřel v království uherském, jemuž v l. 1650—1654 v Blatném Potoku vzorné reálné gymnasium zři- zoval. V Uhrách tehdáž lidé »žili jako dobyte a umírali jako dobytek«, a jim věnoval Ko- menský úvahu o podmínkách národo-hospodář- ského blaha a trvání národu, to spísem »Ná- rodu štěstí, za zreadlo postavené těm, kdož, jsou-li šťastni i kterak by jimi státi se mohli, poznati by chtěli« (1654). Vytýkal Uhrům ne- vědomost, z které rodí se neumělost: »Že půdu (vy, Uhří) svou vzděláváte, ukazuje zdar chleba, vína i dobytka; avšak že ji nevzděláváte tolik, kolik by mohla býti vzdělávána, ukazují posud mnohá místa pustá nebo polopustá, ostatní pak část vzdělána toliko leda bylo. Pročež nejeví se ani výroba věcí k živobytí potřebných (nerci-li věci rozkošných, umělých) býti tak rozma nitou, jakou by v zemi tak blažené být mohla; není tu ani stavení, šatstva a svršk hojnost taková a krása, jako jinde, an vesnic, městeček, měst tak lidnatých, ano konečně ani podzemských pokladů svých, kov a drahého kamení, nedobýváte vlastní svou prací, nechávajíce jich jiným, aby bohatli z nich.
Uher Uhry
7 article
Slovem: dvakrát i třikrát více lidí by mohla živiti, nežli živí, tato šťastná vaše země, kdyby celá rozumně byla vzdělávána; snad deselkrát více mohli byste míti rozkoší a lesku, kdybyste bohatství své znali a jeho uměli užívati . . .« Z lenosti a neumělosti vzchází nedostatek blaho- bytu: »0 hojnosti věcí nač mluviti? Máme hojnost žebráků a špíny, pro nedostatek zdra- vého upravování pokrmů bledosti, častých ne mocí a tudiž polopusté země . . . Bídy a chu doby, jíž tu sklíčena většina, příčina jest nej přednější dotčená již lenivost a neumělost.
8 article
Odkud by se věci nabral, kdo nezná způsobu. jak věc slušně připraviti (uměním, obchodem šetřie cest hospodářských, jichž nevšímá si tu nikdo ?) a kdo nepamatuje ani na to, žije pro dnešek, a co stačí pro dnešní den, hned ztráví o zitřek lak se staraje, jako ptáčkové nebešti. V Komenského učebné desce hospodářstv ve smyslu nejširším vystupuje ve svazku s uče- ním občanským a mravním, tedy asi tak, jako od let devadesátých v obecných školách repu bliky francouzské. Vykládáť Komenský v české »Didaktice« (1628—32): »Ctnosti neb správy života kdo nabýti chce, musí věděti: A) Jakse chovati sám v sobě, aby totiž cinostmi spořá- daný byl; jimž učí ethica. B) Jak se cho- vati v společnosti a) domovní neb čelední; o ní jest oeconomia, b) obecní (správě obee) učí politica. V »Zlaté Bráně jazykův ote řeně« (1631) ke statím o přírodninách a člo- věku připojuje Komenský řadu statí o obráběn přírodnin (o řemeslech veřejně, zahradnictví orbě, mletí, pekařství, pastýřství, řeznictví, my slivectví, rybářství, pláčnictví, kuchařství nápojů strojení), o dopravě, formanství, plavectví) cestách, o kupectví a zase dalších řemesleei (šatných, kujících a tešících), napotom o hospo- dářství domácím a městském (o městě, o rad- ním domu), občanském vůbec (o soudech, zlo- čincích a trestání, stavu královském) a státním
Komenský Jaks
9 article
(o království a zemi, pokoji a válce), o oborech duchovní práce lidské, uměnách a vědách (o školách, pokoji k učení, umění mluvení psaní, rozumného smýšlení a rozmlouvání, řeč- nictví a skládání veršů; počtářství, umění roz měřování země, měrách a vahách, prohledačstv a malířství, hudbě, hvězdářství, vypisování země dějepisectví, lékařství), načež podává mravouku (o umění mravů veřejně, opatrnosti, středmosti čistotě, mírnosti, přestávání na svém, spravedl nosti nejprve směnné, pak podílné, udatnosti trpělivosti, stálosti, přátelství a vlídnosti, upřím nosti), o společenském obcování a hrách, smrt a pohrbu, bohu a andělich. Tato slavná kniha Komenského a její poněkud přepracované illu strované vydání, neméně slavný »Svět v obra zích (1658) jsou sice jen učebnice jazykové avšak současně podávají veškerenstvo nauk pro život lidský, i dělný, i občanský, i mravní, po čátky moudrosti světské i božské« v takovém souhoru, že zůstává napořád přikladem a vzo- rem, po němž učebnice našich škol novoslobých dosud marně se snaží. Sdružení všeho učen reálního s učením jazykovým, jaké Komenský podnikl, je našim školám dosud zásadou, ale nikoli skutkem! —
bůh Komenský
10 article
Vliv učebnic Komenského zračí se v star ších našich čítankách pro školy obecné, v je- jichž některých článcích jsou poučky národo- hospodářské, na př. v čítankách z let padesátých Živnosti a řemesla, Cech (zřízení řemeslnictva, jeho stupně a školy), Jmění (movité a nemovité ukládání sirotčích peněz, ověřování vah a závaží Zápisné knihy, kšaft, smlouvy), Daně (její druhy. podloudnictví). Méně obsahují čítanky z let sedm- desátých v článcích o trhu, městech, řemeslech a obchodu za starých dob, o penězích kovových a papirových, o práci. V letech osmdesátýeh smysi pro blízké potřeby praktického života v čílankách a učebnicích škol našich byl málo podněcován a živen, obrat k lepšímu stal se teprve sklonkem let devadesá lých. Do programu nových čílanek — pro školu trojtřídni pojata totiž slušná řada článků, jež jsou sice určeny především učení realnímu, nie- méně jsou také povahy národohospodářské. Ze- jmena — citujeme ze soupisu článkův, uve- deného v Národohospodářské společnosti — mají nové čítánky přinésti články: Užitek ne- rostů, Spojení poštou, Na ulici, Na silnici, Čím a jak měříme a vážíme, Hřeb a jehla, Šie stroj, Povozy (povoznictví), Silnice a mosty Výtěžek nitra zemského (hutnictví), Kovy, Sta- vění železnice — na nádraží, Návště a pošty (korrespondenění lístek, význam poštovné známky.
Komenský Cecha Na ulice
11 article
Doly v Čechách, Daně, — Pára ve službách lidských, Ve voze železničním, Na parníku, Na telegrafním úřadě, Na telefonní stanici, Výrob strojová, Na břehu mořském (maják, telegra povětrnostní, bezpečnostní služba); Průmysl a obchod, spojovací prostředky v Čechách Dějiny a prostředky mořeplavby. — Dary tři říší přírodních, Síly přírodní ve službách lid- ských, Práce podmínkou národního blahobytu, Peníze prostředkem směny, Kolování hodnot statků (význam prostředků dopravních), Zabezpe- čování osoby a majetku (pojišťování proti ne- moci a smrti, škodám z ohně, krupobití atd.) Záložny a spořitelny, zejmena poštovní; Co máš doma, nekupuj! Co si můžeš opatřiti sám, ne- kupuj! Podporuj domácí výrobu! Uvažuj a — ušetříš, Úvěr. Všechny tyto články v nových Čitankách má Národohospodářská společnost revi- dovati, po případě je obměniti a doplniti a sama opatřiti, takže — stanou-li se tyto návrhya úmysly skutkem — dostane se především če- ským venkovským školám obecným pod- nětův opory a podpory pro národohospodářské učení velice účinlivé! Sice právě nyní nanovo s důrazem hlásá se staré heslo, že čítanka školní má býti pře devším ve službách formálního, totiž mravoučného, krasovědného a slohového vzdě- lání — avšak to přece nevylučuje, by pěsto vala realie — a k nim přece také nálež stati národohospodářské — v střízlivém výběru v článcích prostého a jasného slohu a dobrého sluchového znění; vždyť i paedagogický novotář. filosof Tolstoj již do čítanky pro nejmenšl čtenáře přejal z pokladů staré filosofie indické a řecké bajky, které mnohé pravdy národo hospodářské již na nejnižším stupni před vádějíl
Tolstoj Dolo Čechy Zabezpe
12 article
Dlouho asi bude trvati, než naším školám obecným pro realie dostane se knih z vlášt- ních, jaké tou dobou nesmírně se šíří v Ně mecku ve všech státech, po školách všech kategorií a vyznání. Dokud tomu tak nás není, musí národní hospodáři rovněž jako zdravovědci, rovněž jako řemeslníci a polní hospodáři na tom trvati a státi, aby školní Či tanka, která jest jedinou vedle katechismu knihou, jež veškeré mládeži školní do rukou se dostává, poučovala vhodnými a hojným články žactvo o proslých a základních potře- bách a poměrech skutečného života. Články mravoučné a dějepisné, články, věnované umě nám v Čitankách buďtež ve službách idealismu u vzdělání naší mládeže, články přírodovědeck a národohospodářské podporujtež realismu u vzdělání naší mládeže, obou živl je národu našemu potřebí! Našim ško- lám musí býti heslem: Pro dobro, krásu a pravdu, ale též: Pro přírodu a život společenský! Kdo nedávají se uchvacovati časovými víry, dočasnou módoua chvilkovým rozmarem, jsou přesvědčeni, že mezi živlem idealistickým a realistickým sporů není, a že zrovna škola obecná a nejpřímější výraz její výchovy a učby, totiž Čítanka, o b živly slučovati má a může i musí!
13 article
Větší kořist než na školách obecných málotřídních kyne národnímu hospodářství na školách obecných vícetřidních, kde již objevuje se početnice a největší na školách měšťan- ských, kde trvají pro zeměpis, dějepis, při rodopis, přírodozpyt, počty i měřictví učeb- nice zvláštní, které pravidlem jsou zákla- dem vyučování a jež znamenitě mohou n obsažnosti a životní bezprostřednosti získati když statěmi národohospodářskými se rozhojní a doplní. Tak na př. početnice a vyučování počtům v nauce o měrách, váhách, penězích jich zástupkách mají příležitost, vysvětliti ná- rodohospodářský význam a druhy kapitálu, způsoby podniků, potřebu úvěru, obchody bankovní a úvěrní, způsoby důchodu.
14 article
Učebnice a vyučováni přírodovědecké mohou upozorniti na postavení člověka v přírodě. jenž podniká s ní boj, aby ukojil své po- třeby a to skrze práci, která svádí lidi ve společnosti; nic nevadí, by zde zvláštní důraz položil se na přírodniny, které u nás jsou před- mětem zvlášť pilného těžení a obrábění; by se objasnil národohospodářský význam strojů; by se upozornili žáci, které síly přírodní, mecha- nické i chemické povahy jsou činny u vý- robě v krajích našich; jak se děje hospo- dářské upravení a využitkování nástrojů i látel výrobních; tu také při výkladu o strojích pří- ležitost promluviti o dělbě práce jako přední formě hospodářské organisace doložiti, kterak stroji malovýrobce so u těž s veletěžbou. Nauka o parních strojích v přírodozpytě cestách po zemi a vodách v zeměpise seznámí žactvo s oběhem statkův, způsoby obchodu a jeho dvou hlavních soustavách. Při učení o drahokovech může se vzpomenouti jejich cennosti, pro kterou slouží za peníze o jichž vzniku v dějepisném, o jichž úkonech. měně a zástupkách a ceně v početním učen může se pohovořiti.
15 article
Učebnice a učení dějepisné mohou vyložiti. jak statky jindy se dělily a jaké rozdělen statků trvá v naší společnosti, jaká by- vala a jest mzda, jak se utváře výdělek, jak se měnila spotřeba. I učeb- nice a učení měřictví nemusí se pouštěti bez výsledku pro poučky národohospodářské, to tam, kde se mluví o vyměřování a označování po- zemků. Měřictví, kreslení a přírodozpyt po- skytují přiležitost, by se vzpomenule také umě- leckého průmyslu, jenž v novější době stalse rovnoprávným s průmyslem strojovým a lučeb- ním; tak na př. při kreslení vzorků textilních, intarsií, vás, mříží, při rýsování vazeb dřev cihel, při kreslení dle modellů, hlavně renais sančních; v přírodovědě namítá se umělecký průmysl při výkladech o zpracování dřeva, vláken, kůže, papíru, hlíny, skla, kamenů, kovů, kaučuku, celluloidu, rohu, barvivech atd. Jsou v naší školské literatuře jisté pokusy a náběhy k obracení pouček školních v oboru národního hospodářství; kdyby v tomto směru za pomocí odborníků národohospodář- ských byla vykonána důkladná revise v šech
16 article
našich učebnic a všeho učení našich ško obecných a měšťanských, není pochyby, že pro hnutí hospodářské velmi mnoho těmito školami by se vykonalo, aniž by musil se urá- žeti didaktický takt a methodický vkus, aniž by musilo národní hospodářství státi se předmětem samostatným, čehož není také ani potřebí ani možnosti. — Ale jest potřebí, aby učitelstvu dostalos v tomto směru povzbuzení a poučení, jednal skrze přiměřené spisy a podrobné návrhy a ná vody odborníků, jednak skrze rozhojnění stáva jíeích, beztoho namnoze bezživotných nauk ústavů učitelských statěmi národohospodářskými V jednom i druhém smyslu učinila mnohoslibné kroky Společnost národohospodářská — i žá dáme, aby naši poslanči zemští i říšstí jejím podnětům a návrhům věnovali pozornost a zjed nali podporu a také na úřady školní naléhal v tom smyslu, aby dosavadní vyučování na na šich školách obecných a měšťanských seč jest v oborech, jež jsme v tétu studii své naznačili dálo se ve smyslu národohospodářského hnul a připravovalo mládež ještě účinlivěji, nežs děje dosud, pro dnešní s polečnost ná rodní!
17 article Česká škola v březnu 1900.
Česká škola v březnu 1900. Dne 1. „Učitel“ přináší rozhled o pomérechu čitel tva moravského „Po úprávé platův, počátek čl. F. Merty „Nejdůležitější úkoly výchovy“, vývody proti jenom mapovému zeměpisu v čl. F. Krčka „Scestí vyučování zeměpisném“ a ukázku z učitelské praxe Bednáře „Kontrolla práce z vyučování nepří- mého“. — „Beseda učitelská“ povzbuzuje „Vzděláním k rozvoji průmyslu a obchodu“, přináší práci K. Ma- lého „O dětech s porušenou mluvou v českých obec- ných školách pražských“ a výsledky francouzského šetření „Co mají školní děti rády a co nikoliv“. — „Pnedagogické rozhledy“ za překladem z Boutroux přinášeji povzbuzující stať K. Štecha (vinohradského) „Giordano Bruno“ a odsudek pohádky pro dětiA Klášterského „Myška na zkušené“. — „Život“ pokra- čuje v práci J. Černého „Výchova tělesná“ statí výživé kojence a přimlouvá se za „Poučení o domá- cím hospodářství v našich školách“. — „Národ škola“ konstatuje „Citelné mezery v řadách učitel- ských“. — Dne 2. na říšské radě vídeňské ministr vyučo- vání ujišťuje, že zavření dvou V. tříd obecných škol okrese polsko-ostravském nestalo se z národních dů- vodů. — Dne 4. valná hromada učitelské záložny spolku „Komenský“ pro Prahu a okolí snáší se, by byl ústavem samostatným, zapsané společenstvo s ruče- ním obmezeným, pro kteréhokoli člena Ústř. spolku učit. v království, konstatuje 115 členů se 172 podíly. 101 půjčku v obnosu 10.453 zl., čistý zisk 234 zl. reservní fond 330 zl. — Dne 6. okresní porada učitelská v Novém Br žově proti domluvě c. k. okr. šk. inspektora volí zá stupcem svým do okresní rady školní opět vynikají cího učitele J. Černého, poprvé nepotvrzeného ato 107 hlasy při 19 prázdných lístcích volebních. —
F Merta F Krčka K ma Boutroux K Štech Giordano Bruna Myška J Černý Komenský Praha
18 article
Dne 7. „Školský obzor“ v časové úvaze „Škol- ství a výchova lidu ve století XX.“ uvádí militarismus. klerikalismus a byrokratismus“ nepřátely vzdělávání lidového, v čl. „Klerikální čítanka a c. k. okresn školní rady“ odsuzuje činnost těchto pro Doubravoru „Čítanku dospívajícího jinocha“ a v „Moravské hlíd- ce“ pronáší na souhlas s pokrokovým, učitelstvem „Několik slov k brněnské resoluci“. — „Český učitel“ dokládá fakty a čísly „Ubohé poměry učitelské: uči- telé a učitelky“ a srovnává „Náboženská cvičení“ dle zákona a dle praxe; v příloze konstatován „Výsledek stábilisování příspěvků“ k organisaci učitelské za první rok přijmem 8806 zl. a vydáním 1783 zl. o 56 jednot učitelských; 60 jednot zůstalo ještě po- zadu. — „Posel z Budče“ čl. „Aby nebylo pozdě!“ varuje vydavatelstvo „Českého listu“ před podceňová- ním snal učitelstva českého. — Dne 8. na říšské radě vídeňské posl. Roser soudruzi navrhují, by školy obecné učily zdravotnictvi a ručním pracím. — „Beseda učitelská“ přináší hla venkovského učitele „K našim poměrům“ a pokus J R. Nováka, napraviti, co zaviňují „Dějepisné učebnice“ škol měšťanských cizím a přerývaným rázem svým.— „Učitelské noviny“ počínají uveřejňovati „Časor přísloví“ parodie, z přísloví národních a satyri cká.- Dne 9. „Komenský“ přináší přednášku J. Pe níka „O prvopočátečném vyučování zeměpisu“ se zře telem k názorům pod širým nebem a k mapám. — Dne 10. na valné hromadě Jednoty pražskéh učitelstva ku vzájemnému podporování v nemoci úmrtí v Praze konstatuje se 80 členů řádných a jmění 29.379 K, loní podper 992 K, pohřebného 560 K vdovám 146 K. — „Učitel“ podává posudek J. Marti níka „Názorné vyučování a slabikář Dne 11. na manifestační schůzi učitelstva z českého
R Novák Komenský Budeč Praha
19 article
Pošumaví v Klatovech mluví za přítomnosti a souhlasu 400 účastníků z občanstva a učitelstva uč. F. Král o thematě „Národ a škola“, uč. A. Brož o poměrech učitelstva, ředitel rolnické školy R. Trejbal proti svě- řování referátu o obecném školství v království proí Pražákovi, posl. J. Kovářík pro zvýšení učit. služného ale proti zvýšení přirážky zemské, zástupcové děl- nictva Zýka, Herman a Hustoles pro učitelstvo. — Dne 14. „Posel z Budče“ přináší vzpomínku „Giordano Bruno“, satyricky pravdivou stať „Šeptem o tělocviku“ a srovnání „Učitelské platy v Německu a u nás“; doporučuje záslužnou „Speciální metho- diku k vyučování jazyku mateřskému“ od K. Ve- rovky. — Dne 15. Časopis učitelek přináší zasloužilou vzpomínku „K osmdesátým narozeninám V. D. Bíby“. čl. „Vyšší vzdělání učitelstva“ o znovuzřízení ústavův učitelských“ a úvahu pro zvláštní, pražské „Naše čí- tanky“; v Příloze A. Mrázové odstrašující „Obrázek vyučování ženským ručním pracím“, pokud je jedno tívé a návod „O zkouškách industrialek-externistek“ „Škola měšťanská a živnostenská“ přináší příspě- vky „K naší organisaci“ a resoluce březnových schůzi v Německém Brodě a Voticích, vysvětlení „Návrh zákona o služném učitelstva“, srovnání „Škola ře- meslnická a měšťanská a „Ze statistiky“ rakouských škol měšťanských. — „Vychovatel“ přináší čl. F. My- slivce „Navádějme dítky, by praktickým užitím vědo- mostí snažily se dojíti vznešeného cíle“ a připojuje se k výlevu pohrobní zášti klerikalů „českých“ oproti poprsí Komenského na školních budovách, vrhaje také kámen nesnášelivosti katolické po tomto bratru českém paměti nesmrtelné, jenž slyne nejen jako vychovatel slávy světové, ale i jako naďšený křesťan
A Brož R Trejbal J Kovářík Zýka Herman Hustoles Giordano Bruna Bíba A Mráz Komenský Pošumaví Klatovy Budeč Německo německý Brod Votice
20 article
smírce! — na říšské radě vídeňské ministr vyučo- vání odpovídá na dotaz posl. Hořicy, že vyjednání s ministerstvem financí o služném učitelův ústavův učitelských ještě není ukončeno. — „Beseda učitelsk“ přináší čl. „Dobře zřízené školství základem štěstí ná- roda“. Havlíčkem dokazujíc potřebu povznesení stav učitelského; v čl. „O docházce školní na venkově“ do- kazuje J. Svoboda potřebu jejího spravedlnějšího oce- ňování; podává návod „Zkoušky pěstounek, industri- úlek a učitelek pro ženské ruční práce“. — „Život čl. „Upadek a ochrana mládeže“ upozorňuje na po- třebu nucené výchovy mládeže do 18 roku. — V „Úči- telských novinách“ doporučuje B. L. Tyšler čl. „Vzpo- meňme si! českopolský Slovník Horův. — Dne 16. „Komenský“ tlumočí požadavky morav- ského učitelstva „K příštímu zasedání zemského sně- mu“. — „Národ a škola“ uvádí čl. H. Borovského „Něco pro učitele a o učitelích“ ve srovnání s nyněj- šími poměry a podává přednášku J. Křemena pro lie „O sázení ovocného stromoví“ Dne 17. nový starosta pražský dr. V. Srb v in- stallační své řeči slibuje věnovati školství a vzdělá- vání lidu největší péči a vyslovuje se s obdivem činnosti učitelstva. — V Litomyšli u věku 46 le umírá učitel Emil Rác, jenž účinlivě se přičiňoval vydávání návrhů diagramův a jiných znázorňovacích pomůcek školních. — Dne 20. „Škola našeho venkova“ počíná uveřej ňovati rozpravu „Čítanka pro školy oběcné“ ve smy- slu mravního a krasoučného jejího úkolu, povzbuzen pokrokovému učitelstvu „Co chceme?“ a J. Bačov- ského „Stěžejné ctnosti“, totiž starořecké čtvero. — „Školský obzor“ v čl. „Audiatur et altera pars“ mluv proti rozluce učitelstva škol měšťanských a obecných
Havlíček J Svoboda B L Tyšler Horův Komenský H Borovski J Křemen doktor Srb Rác Litomyšl Bačov Stěžejný ctnost
21 article
a přináší obhájení učitelek proti vývodům „Co nát otravuje?“ — „Učitelky“: v „Moravské hlídce“ doli- čuje čl. „Co chceme“ snahy pokrokového učitelstva podává hrozný obrázek ze skutečnosti „Učitelský by na venkově!“— Dne 21. „Posel z Budče“ uveřejňuje hlasy z Mo- ravy „Klerikálové na postupu“ a v čl. „K obrození“ povzbuzuje k národní práci pro zájmy kulturní, hospo dářské, soudní a pro české menšiny. — „Český učitel“ přináší počátek úváhy „Konfessní a svobodná mra vouka ve škole“, rozumí se, že pro tuto, srovnán „Horník a učitel“ a přednášku T. G. Masaryka „Čemu učiti?“; opakuje vyňatky čl. K. Víta (ze „Samostat nosti“): „Mravní choroba učitelek“ a „Slovo o če ských ústavech ku vzdělání učitelek“ (z „Času“ v příloze důkladná a nejvýš pozoruhodná práce Pavlíka „Hmotné poměry učitelstva“, srovnání příjmův učitelstva okresu vinohradského s příjmy jiných stavů. — Dne 22. „Učitelské noviny“ za trpící učitelstv k sněmu království českého volají „Chceme žíti!“, oti skují z „Českého časopisu historického“ stať o hra běti-vychovateli Kinském „Z doby josefinské“ a do poručují Davidovo učení zeměpisné, od běžného od- chylné. — „Beseda učitelská“ varuje „Před nedostat kem učitelstva“, přináší „počátek přednášky J. Šaur Pestalozzi v Yverdoně“ a čl. J. Křemena „O korrek turách.“ Dne 24. na počest bývalého učitele učitelek, zvláště o vyučování jazyku mateřskému zasloužiléh V. D. Biby pořádá Spolek pro asyl českoslovanských učitelek zdařilý večer. — Společná schůze zástupců Ústř. spolku učit. v království a Jednoty učitelstv škol měšťanských snáší se o základech shody obou korporací.
Horník T G Masaryk Pavlík Kinský Davidův J Šaur Pestalozzi J Křemen Biba Budeč Jednota učitelský novina
22 article
Dne 25. na valně hromadě Ústřední Matice školské v Praze připravuje předseda prof. dr. J. Če- lakovský na mnohá zklamání a s posl. dr. Heroldem konstatuje vzrůstající překážky přejímání matičníc škol do správy veřejné; rozpočet na r. 1900 vykazuje potřehu 282.908 zl. Dne 26. na sněmě král. č9ského posl. Anýž soudruzi důrazné dotazují se místodržitele po důvo- dech neschválení návrhu zákona loňského o netre- stání učitelův odnímáním kvinkvenálek a odstraněn nespravedlivého a nelidského pronásledování učitel- stva, ukazujíce k utrpení uč. F. Hrnčíře. — Dne 27. „Školský obzor“ vykládá, jaká jes „Pravda o vystoupení Jednoty učitelů měšťanských škol“, ličí, jak „Ku slastem podučitelským“ přispívá jeho podceňování v občanstvu; v „Moravské hlídce“ vystupuje „Proti klerikalismu“ a přináší F. Soukal „Návrh pracovního programu“ pro pokrokové uči- telstvo.— Dne 28. na sněmě markrabství moravského posl P. Ševčík mluví proti obnovení germanisujících okres- ních rad školních, jež hájí posl. dr. Zoebl. — „Česk učitel“ přináší tklivý a důrazný appel „Poslancům sněmu království českého !“ za požadavky učitelstva- — „Posel z Budče“ v příčině služného učitelského k mladočeským poslancům obrací se čl. „Volám s nadějí trpících“, přináší rozhled K. Kálala „K č skoslovanské vzájemnosti“ a doklad blahobytu pod učitelů „Neklekl“ (podučitel, nechtěje ukázati, že chod v botách bez podešvů — bos).
profesor doktor J če Herold Anýž F Hrnčíř Soukal P Ševčík Zoebl Česk K Kálal Praha Budeč učitel měšťanský škola
23 article
Dne 29. „Beseda učitelská“ k poslancům „Př zahájení sněmu království českého“ volá za odstraněn bídy v učitelstvě a přináší čl. „Nové instrukce pro gymnasijní vyučování. — Dne 30. na sněmě král. českého jadrně a dů razně mluví posl. Anýž pro svůj návrh služného uči telstva (1200 (+ 200), 1600, 2200, 2800 K, se šest trienálkami o 200 K a bytě nebo příbytečném 300 800 K), načež doporučuje návrh obdobný posl. dr Werunsky; oba návrhy sněm odkazuje komisi školsk i rozpočtové: posl. Wolf kárá odvislost učitelstva tyranství školních inspektorů německých (jenom ?) — „Kamenský“ uveřejňuje ukázku ze Smídkovy učeb- nice dějin paedagogiky: „Paedagogika Pestalozzova“ úvahu Č. Kramoliše „Prostonárodní mudrosloví v škole obecné“, odsudek Horčičkovy „České mluvnice pro školy obecné“ a povzbuzení J. Jarůška „Néc z lidumilství? Výbor spolku pro podporování, chudých kandi dátek c. k. českého ústavu ku vzdělání učitelekv T'raze zve k oslavě 30leté tohoto ústavu zvláštnín almanachem. — Dědictví Komenského vydává velm pozoruhodnou, původní práci K. Steinicha, „Počátky zeměpisu hvězdářského“, za I. svazek své „Encyklo paedické knihovny“. — Také v březnových časopisech učitelských vyňatky z „Výroční zprávy c. k. zemsk školní rady pro Čechy“ () a hojné zprávy o výchové a učbě v cizině a přemnoho překladů, které již utla- čovati počínají práce původní.
Anýž Werunsky Wolf Kamenský Kramoliš Horčičkův J Jarůšek Néc Komenský K Steinich Čechy Paedagogik Pestalozzov spolek pro podporování
24 article
Mimořádná valná schůze Jednot učitelstva měšťanských škol českých Když výbor Jednoty, posoudiv zásady smíru Ú. Sp navržené, shledal, že nelze, aníž by se rozvoji mě- šťanské školy ublížilo, dohodnouti se dle vytisknu tých podmínek v »Českém učiteli«, svolal na den 12 dubna valnou schůzi, která se obírala výlučně po měrem k Ú. Sp. a další činností Jednoty. Sešlos 105 členů, mezi nimiž 6 učitelek. Po běžných zvy klostech vylíčil jednatel p. Kotouč podrobně styky Jednoty s Ú. výborem za poslední čtvrtletí. Ze zprávy jeho dlužno uvěsti: dopis širšímu výboru Ú. S., když užší výbor téhož styk s Jednotou přerušil, dohodo- vací schůzi výboru Jednoty s p. předsedou Ú. S. pozvání dvou zástupců Jednoty do schůze širšíh výboru Ú. S., návrhy Ú. S. na dohodu. Po té refe- roval p. Frydrych jako účastník o dohodování se Jednoty s Ú. S. a podrobil kritice návrhy Ú. S. otisknuté ve 29. čísle »Čes. učitele«. Po řečníkových výkladech rozvinul se čilý rozhovor, jehož zúčast nilo se 35 řečníků. Přetřásány znovu zásady U.S pro dohodu navržené, ale přece, ač všestranně byly rozebrány, uznáno, že nemohou sloužiti za podkla dalšímu vyjednávání. Jelikož pak prohlášeny byly výb. U. S. za krajní ústupky Jednotě, schváleno všemi přítomnými usnesení výboru J., jímž se pře- rušuje jednání s výborem Ú. S. Když tato, zále- žitost byla ukončena, rozproudila se opět dlouh debata o návrhu četných -učitelských sborů aby Jednota vystupovala zcela samostatně.
Frydrych Ú S Jednota U . S
25 article
Ku konci rozhovoru přijato všemi hlasy: Jedno t učitelstva měšťan. škol jest jediným oprávněným zástupcem učitelstva těchto škol a toliko tato může zaň je- dnati, a z toho nechť členstvo vyvodí důsledkyo Druhý odstavec programu zahájil p. Vimmer roz- hovorem o další činnosti Jednoty. Nastíniv práce odborech, přešel k činnosti Jednoty, od níž žádá aby se postupem času postarala o veškeré poža- davky, přijaté o valné schůzi, konané v Praze dne 8. srpna 1899. Vývody p. Vimmra případně rozšířil p. řed. Klika, p. Dyk a p. řed. Kalista. Poněvadž na staly Jednotě doby pohnuté, přijato, aby spolkový věstník »Škola měšťanská a živnostenská« vycháze od 1. června dvakrát za měsíc. Z té příčiny zvýšila valná schůze členský příspěvek ze 4 na 6 K ročně. Pak přistoupeno k rozdělení členstva ve střediska odborů. Uživ přání učitelských sborů, navrhl par Kotouč tato střediska: Praha, Kolín, Choceň, Kra lové Hradec. Něm. Brod, Jindř. Hradec, Tábor, Č Budějovice, Plzeň, Roudnice, MI. Boleslav. Sborům ponechává se na vůli, aby se připojily k některému z vytčených středisk, avšak žádají se, aby výboru podaly co nejdříve zprávu o svém rozhodnutí. Schvá- lený jednací řád odborů předloží se c. k. místodrži telství pro král. české. Omluvné dopisy, neb těl gramy zaslaly učitelské sbory z Mladé Vožice, Jindl Hradce a Radnic. Po návrhu p. Dvořáka uložen výboru, aby vypracoval appell, svědčící pp. poslan- cům na zemském sněmu, aby se požadavků učitel měšťanských škol vřele ujali Učitelská jednota »Budeč« v Domažlicíc bude míti jarní schůzi 17. dubna o 10. hod. dopol. v budově dívčí školy měšťanské v Domažlicích. Pro gram: 1. Formalie. 2. O reakci ve školství (p. P Radl). 3. O činnosti okrsků za leden, únor a březer (svolavatelé). 4. Volné návrhy
Vimmer Dyk Kalista Kotouč Dvořák Praha Kolín Choceň Hradec Německo Brod Jindřichův Tábor Č Budějovice Plzeň Roudnice Boleslav Mladá Vožice Budeč Domažlice Jindl Hradec P Radl
32 article Hudební novinky tohoto týdne:
Hudební novinky tohoto týdne: Novák Vítězslav, op. 1. Trio pro klavír, housle violoncello. (U. 118e-) 10 K netto Pafha J., České národní pisně pro troj housle. Sešit 1. III. vydání. 1. Když jsem plela len. 2. Já husárek malý. 3. Ančička konopě mo- čila. 4. Což ten slavíček. (U. 125.) 2 K netto. Rutte Eug. Mir., op. 23. Lilie. Melodram ke slo vům Rarla Jar. Erbena. (U. 1186.) 3 K netto Křidle Beda, op. 9. Klavírní skladby. 1. Prelu dietto. 2. Impromptu. 3. Papillon. 4. Valse passi onée. (U. 1190.) 3 K- Lachner Ferd., „Já mám tě rád“, Píseň pro vyšší hlas na slova Marie Mettalové z Fřievaldů- (Ú. 1191.) 1 K 50h Sychra Jos. C., Pět písní pro nižší hlas. 1. Ranní modlitba. Ad. Heyduk. 2. Ty's jenom ještě pou- pátko. Vít. Hálek. 3. Za trochu lásky. Jar. Vrchli- cký. 4. Já hrála Chopina. Růž. Jesenská. 5. Chtěla bych ti zpívat pisničky. Růž. Jesenská. (U. 1183.) 3k Paskner Jos., Dvě české polky pro mužský sbor (bručivé hlasy), merlotiny nebo bigotfony. 1. Tre- šovická. 2. Šárovická. 2 K 20 h. Stecker Carolus, op. 8. Motettorum Tomu s mI X. Motetta pro Festis principalibus ad Čantum et Altum (Tenorem et Bassum ad lib.), Organo con- cinente. (U. 1119.) Part. et voces 8 K, voces sepa- rátae A 80 h. netto. Stecker Carolus, op. 10. Motettorum Tom u III Nova Motetta X. pro Festis princip. ete (U. 1123.) Part. et voces 6 K, voces separ. a 60h netto- Fibich Zdenko, op. 51. Šárka. Oper in 3 Acten Text von Agnes Schulz. Klavierauszug. (U 8005 998a.) 16 K netto. Seznamy hudebnin rozesílám na požá- dání kamkoliv frankovaně. Budiž jen presně udáno, z kterého oboru hudební literatury. Nakladatel Fr. A. Urbánek, český knihkupec V Praze, vedle Národního divadla — Prvý český závod hudebni.
Novák Vítězslav Pafh Ančička konopě Rutt Eug Erben Beda K Lachner Ferd Mettal Sychra Heyduk Vít Hálek Chopin Jesenská Jos Stecker Carolus Fibich Zdenko Šárek Schulz A Urbánek Mira Francie Praha U . 118 e Český národní pisna U . 1123 národní divadlo Fřievald Čantum et Alt rátae A 80 h Tom u III Nova Motetta U 8005 998 a
34 article Kapesní atlas přírodopisný.
Kapesní atlas přírodopisný. 171 růz. rostlin. Cena váz. 1 zl. 40 kr. 50 tabulí. (Motýl, kukla, hou AlaS motyiu senka i rostlina) s textem prof J. Johna vychazí v sešitech po 40 kr. napsal K. Exler. S 23 tabulemi. (235 MOtylOVC motýlů a housenek). Cena kart. l. 2.20, vázané 2 zl. 50 k. Líčí prof. Janda. S9
Alas John K Exler profesor Janda