Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

15. dubna 1900.

4

Císlo 104.

5 article

ných. Poukazoval na věkový pokrok v oboru průmyslu a vědy a dovodil, že stroj stal se panovníkem světa, nahražuje dělníky a dělaje z nich pomocné síly; sama smrt ustupuje pře vítězným postupem lidského ducha. Chirurgie a medicina pokračuje přičiněním Pasteurova genia, avšak věda prokazuje lidem také tu výbor- nou službu, vysvětlujíc jim tajemství hmotné a mravní velikosti lidské společnosti, tajemství, jež vyjadřuje se slovem » solidarila«. Zřízení syndikátův a sdružení všeho druhu ku vzájemné podpoře, jejichž účelem je sloučiti slabé k pevnému, vzdornému celku, jsou rov- něž důkazem lidské solidarity. Účinky její na zastavují se na mezích jednotlivých průmyslů idel a citů, nýbrž prostupují a srůstají spolu n celém světě v celek, jenž rozšiřuje dobrodiní ukazuje nám již nyní novou éru, jejíž první meze byly vytčeny nedávno teprve šlechetným podnětem k hasgské konferenci. Zde navazují se mezinárodní poměry ještě silněji. Máme proč doufat a troufáme, že přijde den, kdy svět bude uznávat jen prospěšný závod v míru a vítězné voje v právu. President Loubet odvětil na to: Pánové Když francouzská republika zvala vlády a ná- rody, aby zúčastnili se v našem sdružení lidské práce, nepomýšlela jen způsobiti vynikající zjevný rávod, a obnoviti na březích Seiny svou starou dobrou pověst ušlechtilosti, dvornosti a poho- stinství; její ctižádost je vyšší, povyšuje se ne- ronečně nad slávu pomíjejících slavností. Francie chtěla přispět eklatantním způsobem, ahy opa- novala svornost mezi národy, aby pracovalo se ku blahu světa na rozhraní tohoto slavného rěku, jehož vítězství nad bludem a nenávistí bohužel nebylo úplné, ale odkázalo věčně žijící víru v pokrok.

Loubet Pánová Seina Francie Pasteurův genius

6 article

Nepokrývají zařízení národo-hospodářská loto rozsáhlé prostranství, neprozrazují osobité snahy každého jednotlivého státu, že rád by do- sáhl dokonalosti v umění, žíti v lidské společ- nosti? Jimi bude dán podstatný ráz této vý- stavě, jež mimo svůj lesk bude zajisté bohatou školou vzájemného poučování. S radosti můžeme Hci, že všechny vlády váží si solidarity, což zajisté nebude skrovným výsledkem velkého zá- vodu dobra. Vzdor tuhým bojům, jež svádějí se mezi národy v oboru průmyslu, obchodu a ho- spodářství, nepovoluje se a především pátrá se po prostředcích, jak by se zmírnila utrpení, organisovala podpora, hovělo nauce morálkya zabezpečila práce. Vládám, na jejichž účastenství nám zále- želo, poslal jsem srdečné pozdravy a jejich zá- stupce vítám srdečně. Byli ušlechtilými spolu- pracovníky při společném díle a mají. velký podil na našem úspěchu. Pánové! Toto dílo pokojné svornosti pokroku, třeba jeho sláva byla pomijející, ne- bude marným. Pokojné setkání se vlád světa sezůstane neplodným. Jsem přesvědčen, že diky ustavičnému poukazování na velké my- slenky, jimiž dokonávající věk se ozývá, nový XX. věk uvidí více bratrství, aspoň naproti vše- liké bídě a že snad již brzo urazíme význam- sou cestu ve volném šíření se práce k dobré- mu a sblížení lidí s lidskostí. Za těch auspicií a v té naději prohlašuj rýstavu r. 1900 za o tevřenu. Průvod odebral se potom do slavnostní slně, kde president Loubet přijal cizt ko misaře a jim gratuloval.

Loubet

7 article

Z Paříže, 14. dubna. (C.-B.) V Elysejích bylo veliké množství obe- censtva, rovněž v elysejských polích. President Loubet a ministr-president Walde ck- Rousseau byli na cestě do výstavy hlučně aklamováni. Když objevili se kyrysníci, provo- láváno: Sláva vojsku S lešení velkého paláce dělníci volali Sláva Loubetovi! Sláva presidentovi repu bliky! Po celé cestě, kudy průvoď se bral, stálo vojsko ve špalíru. Cizí výstavní komisaři vyslechli presidentov řeč stojíce. Když president vstal, aby promluvil, byl pozdraven jednohlasnou pochvalou cizích ko- misarů. Ve 3.25 hod. odpol. president a družinou ministrů, vyslanců, cizích komisarů, senatorův a poslanců prošel Marsovo pole za hlučného volání obecenstva. Ve 3.50 hod. president vstoupil na parník. aby plul po Seině. Pavillony různých národů po obou stranách řeky byly obsazeny přísluš níky jednotlivých národův a jejich komisarya poskytovaly malebnou podívanou. Za hudby vztýčeny na pavillonech vlajky na italském franeouzská a italská. President Loubet přistál u mostu Ale- xandra III., kdež ho uvítal ruský vyslanec kn. Urusov a ukazoval mu nový most. Vojenská hudba ruská hrála marseillaisu, francouzská hudba carskou hymnu. President přešel přes most a avenue Mikuláše II. a vrátil se, gratu- luje vyslancům a funkcionářům, ve 4.25 hod. za nadšeného volání obecenstva do elysejského paláce. Z Paříže, 14. dubna. (C -B.) Všechny ve- řejné a četné soukromé budovy jsou vyzdobeny prapory. Počasí jest krásné. Jest živé hnut všude. Obrovské zástupy proudí ulicemi. ch. Z Paříže, 14. dubna. (Zvl. tel. » Nár.

Loubet Rousseau Sláva Marsův Mikuláš II Paříž Seina Wald ck

8 article

Listů«.) Počasí se vyjasnilo, krásný den zdraví zahžjení výstavy. V této ovšem mnoho zůstalo ještě nedokončeno. Po celou noe bylo praco- váno, aby po včerejším lijáku odstraněno bylo bláto a aby upraveny byly stezky vedoucí k strojovně, v níž se slavnostní siň nalezá. Paříž jest slavnostně vyzdobena. Přibylo sem již velmi mnoho cizinců, zvláště vystavovatelů, kteří se zabývají instalacemi před- mětů svých. Na boulevardech, v restauracích kavárnách slyšeti jest následkem přítomnosti tolikerých cizineů nejpestřejší směs řečí cizích, rovněž tak v hotelích, z nichž nejrenomova- nější již dnes přeplněny jsou. Na výstavišti zvláště na poli Martově, kde po celou noc pravý voj dělníků pracoval a kde ještě z rána vládla činnest horečná, byly vykouzleny na všech vol ných prostorách, zvláště na místech, kudy pre- sident Loubet ubírati se bude při prohlídce vý stavy. půvabné skupiny květinové a trávníkové. Slavnostní síň činí rozměry svými, kteréž nyní, kdy všechno lešení bylo odstraněno, jsou tím patrnější, dojem přímo imposantní. Skleněná krytba ohromné kopule, kterouž síň jest vlídně osvětlována, sesiluje šťastně effekty dekorativní. Při bohatých draperiích a drahocenných gobe linech, jimiž tribuny jsou opatřeny, jest slav nostní síň důstojným jevištém aktu zahajo- vacího. K zahajovací slavnosti rozesláno členům diplomatického sboru, personálu gen. komisařstv cizích států, jakož i všem officiálním korpora- cím dohromady asi 10.000 vstupenek. Z Paříže, 14. dubna. (Zvl. telegr. » Nár.

Martův Paříž krásný den zdravý zahžjení

9 article

Listů«.) Velikonoční neděli zahájeny budou na »Venkovském náměstí« na esplanádě Invalidů představení venkovanů z různých částí. Francie, které tradicionální život venkovský v polní a do- mácí práci, rodinné slavnosti, tance, zpěvy, legendy atd. znázorní starý bretoňský divadelní kus »Le Mystere de saint Guénole«, k němuž herci-sedláci od dávna přípravy konali, bude na výstavišti záhy sehrán. Pořadatelé venkovských každonedělních slavností pomýšlejí i na průvody venkovského lidu v starých francouzských kro- jích národních, které svou malebností zvlástě vynikají. Z Paříže, 14. dubna. (Pův. zpráva » N. L e) Mezi zahraniční exponenty atd. rozdáno 100.000 permanentních vstupenek do výstavy. Zahra- niční tisk obdržel 1000, zástupcové francouz- ských novin 4000 volných listků. Žádosti o volný vstup do výstavy, k nimž dvě podo bizny žadatele dlužno přiložiti a na nějž každý žurnalista, učitel atd. nároky činiti může, vyři zuje ministerstvo obchodu a generální komisař ství výstavy. Z Londýna se oznamuje odjezd četných. nádherně zařízených »Mail Coachů«, které se s vybranou společností na pařížskou výstavu vybraly. Vozy jedou z hlavního města Anghie do Newhawenu, přeplaví se do Dieppu a doraz prý přes Rouen, Nantes a St. Germain ve středu do Paříže. K pařížské výstavě. (Telefon. zpráva »N. L.«) Z Plzně, dne 14. dubna. K otevření světové pařížské výstavy zaslal jmenem městské rady plzeňské starosta JUDr. Václav Peták vřelý telegrafický pozdrav, podobně redakce »Plzeňského Obzorue.

N L Zahra Maila JUDr Peták Obzorue venkovský náměstí Francie Paříž Londýn Diepp Rouen Nantes St . Germain Plzeň Le Mystere jít saint Guénola

10 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 14. dubna. (Politická si- tuace.) Letošní velikonoce slaví národ český v náladě stísněné. Živelní nehody spojilyse s politickým zklamáním, aby způsobily náladu co nejstisněnější. Politické projevy předních vůdců české delegace zní v poslední době týmž tísnivým tonem, z něhož nesvitá ani naděje v blízkou lepší budoucnost. Dr. Engel ve svých řečech na schůzích voličakých netajil se, že vyhlídky naše jsou nyní chatrné. Podobným způsobem vyslovuje se nyní dr. Pacák ve svém kutnohorském orgáně, v němž doznává hned z předu: »Bylo by to zastírání pravdy, kdybychom chtěli tvrdit, že nalezáme se nyní právě v situaci dobré. Ne, pravý opak jest pravdou. Situace jest velmi kritická a není po- chybnosti, že budeme musit prodělat ještě mnohé těžké doby, jež našemu lidu ukládat budou mnohé těžké zkoušky. Zdá se, že dospěli jsme zase k metě, kde siťuace se láme, bohužel, že jako v poslední době několikráte ne v náš prospěch, však to najisto lze tvrdit, bez naší viny.« Aby odůvodnil poslední vétu, pisatel vraci se k politickým událostem za vlády Badenovy a Thunovy, kdy se česká delegace dodělala značných úspěchů a soudí, že veškeren český národ byl by svým poslancům vděčen za jejich práci, kdyby ujednání, jež učinili svého času s Badenem a Thunem za souhlasu ko- runy, byla se stala skutkem. To však se ne- zdařilo, poněvadž nadešla kapitulace před ně- meckou obstrukcí. »Mohl tehdy někdo před- vídat« — ptá se pisatel — »že státní správa bude kapitulovat před obstrukcí, která ohrožo- vala samé základy státu? — Tuho nedoufal ani sami Némci, co se stalo. To jest jen možné »v říši pravdě nepodobností«, jak kdosi byl nazval Rakousko« . . .

doktor Engel Pacák Badenův Thunův Thun Praha Baden Rakousko

11 article

»Badena i Thuna srazila vis major. Před státobornou obstrukci bylo kapitulováno a náro- dové stát udržující byli odstrčeni, a státní auto- rita utrpěla velkou pohromu. Část práva, která národu českému byla v jazykových nařízeních poskytnuta, byla vzata zpět. Nastoupil minist Clary, ministr s nepatrným věděním a ještě menší znalostí věcí, ale určitě vysloveným pro- gramem centralistickým, německým proti rovno- právnosti národa. Postavení českého poselstv proti tomuto ministerstvu bylo dáno.«. Pal hr. Clary, povalen českou delegaci a po krát kém intermezzu Wittkově přišlo ministerstvo Körbrovo, do něhož vzat i ministr za Čechy jako na doklad, že se za Körbra nebude vlád nouti ani proti Čechům, jako se za Clara ne- smělo vládnouti proti Němeům. »Ala hned první kroky Körbrovy — pokračuje pisatel — nebyly šťastny. Předložil českým poslancům zásady jazykových zákonů pro Čechy a Moravu, které byly naprosto nepřijatelny, které svědčily o naprosté neznalosti věcí, což jedině vládu omlouvalo, an jinak by se byle musilo říci, že jest to velké nadržování německým naším kra janům. Poslancové čeští netajili se na nejroz- hodnějších místech svým plným odporem prot těmto zásadám a nechtěli vůbec o nich jednat a tyto padly pod stůl; zdaž úplně neb na čas. o tom přesvědčí nás budoucnost.«

Baden Thun Claro Wittkův Körbrův Čecho Něme Al Čechy Morava Körbrův

12 article

Dr. Körber upustil tedy od svých původ ních plánů a chopil se myšlenky smířovacíeh konferencí. Poslanecký sbor po delším uvažo vání svolil, aby jeho zástupeové šli na konf rence vyslechnout návrhy, jež tam budou uči něny, ale bez práva na něčem set nanášeti. »Tr týdny seděli Čechové a Němci pohromadě - nelze upřít, že jednalo se způsobem klidným ač byly mnohdy okamžiky, kde se už zdálo že konference musí se rozejít, setrvala pohro- madě, však výsledků nebylo žádných. Při ukon čení porad smírčích konferencí byli Čechové Němci právě tam, kde byli na počátku. Jedině při zásadách užívání jazyků při samosprávnýeh úřadech bylo jakés takés sblížení dosaženo. V jiném nedosaženo sblížení žádného, ano v zá- sadách menšinových škol zjevil se rozpor větší než dosud byl. A v hlavní věci jazykové otázce při státních úřadech nestalo se pranie Názory, jež v té věci byly projevovány, svěd- čily o tom, že rozpor mezi námi a Němci nazírání na rozřešení této otázky není pa- pírovou stěnou, ný brž velmi sil- nou ocelovo-panelřovou stěnou.

doktor Körber Čecho Němec

13 article

Neboť jen když dvě zásady se vyřknou: plná rovnoprávnost obou jazyků v celé zemi na če- ské straně a vyloučení češtiny z tak zvaného uzavřeného německého území a jednání tlu- močníky a překlady na straně německé, na svědčují tomu, že ty rozpory mezi oběma sta- novisky jsou dosud ohromné. Velikou vinu ale nese v této věci vláda Ona v konferencích úplně mlčela. Neslyšeli jsme od ní ani jediné myšlenky jak si uspo- řádání poměrů myslí. Neviděli jsme u ní ni- žádné iniciativy. Ano, což nejvíce se postrá- dalo, ani kouska energie, kde energie bylo za- potřebí. Vláda předložila materiál statistický rozpoložení národnostním v Čechách i na Mo- ravě, z něhož dostal se na veřejnost materiál ohraničovaci, jenž vším právem v Čechách zbudil rozhořčení, poněvadž se postavil úplně a naprosto na stanovisko německé, připustiv ohraničení jen z národnostních důvodů bez ohledu na hospodářské a komunikační poža- davky obyvatelstva. Vláda předložila mimo řadu jiného materválu také zásady uspořádání po- můrů jazykových u státních úřadů, kde však nevyslovila své zásady, nýbrž řekla jen, jak s to přejou Češí, jak Němci, aniž by řekla jak si to myslí ona. Ale kdo dovede číst, v jed- notlivých zásadách abych tak řekl mezi řádky. vidí, že i tam, kde by vláda i při tomto stano- visku musila vyzradit svůj názor, věc takovým způsobem vyslovila, že je vidět i tu nadržo- vání stanovisku německému.

Němec Čechy

14 article

Dojem celého jednání vlády, a jest to nutn veřejně říci, je, že Körber rovněž jako Clary nemá žádné energie proti sebe neoprávněnějšímu sianovisku Němeů, zakročit. Že jes! o ůplně v zajetí německém a že bez německého svolení, byť i věc byla sebe spra- vedlivější, neučiní ani krok.- Jaké jsou tedy vyhlídky do budoucnosti Vláda ze strachu před Němci nechce uči- niti nie, jen předložit říšské radě zákon, ve kte- rém by požadavku vnitřní řeči české do jisté miry bylo vyhověno s celým komplexem otázky jazykové, o kterém dnes nikdo neví jak bude vypadat, kdo jej bude moci přijat a jak sek němu parlament postaví. Na to může býti se strany české jen jedna odpověď — odmiílnuti pozvání k dalším konfereneím a rozhodný odpor proti vládním předlohám v příšti říšské radě. »Zdá se nám tudíž bezpečně« — praví dále pisatel — »že přiští říšská rada bude ve zna- mení boje proti vládě Körbrově plnou silou.

Körber Claro Němec

15 article

Požadavky vlády Körbrovy jsou kalendářem přesně ohraničeny. Nasazení plné síly bojovné musí je zmařit i přivést k pádu ministerstvo Körbrovo, které ustupuje před Němci. Kasy vládní jsou prázdny a investiční zápůjčka, byt by byla zdobena hospodářskými různými lákadly naplniti má státní pokladny. Zmaření předloh těchto znamená pro vládu zmaření řádného ho- spodaření. Tu jest otázka, zda-li si to vláda ne- rozmyslí a nezmění svůj názor, aby pro pouhou formu dala v šanc uspořádání hospodářství stát- ního? Zde musí nasadit české poselstvo páku k boji . . . Zapírat nelze, že to nebude boj pří- jemný ani lehký, bohužel, narazíme tu i na od por mnohých vlastních přátel, již mníti budou hospodářský svůj zájem ohrožený. Ale boj poli- tický má takových trpkosti v sobě vždy dost Ostatně jedno uspokojení máme, že jsme my boj nehledali, že nám boj skutečně byl vnucen. Neboť zástupcové naši, kteří šli až na kraj mož- nosti, činem ze 17. října m. r. do této posice přímo byli vehnáni.« Pisatel končí nadějí, že dobré právo národa českého neutrpí na své cené ani nynějším zkla máním a co se nepodařilo nyní, podaří se úsi lovné a svorně snaze celého národa, byť zt dlouhou dobu, ale jednou přece.

Němec Kasa

16 title

Politické zprávy zahraničné.

17 article

V Praze, 14. dubna.

Praha

18 article

Oběti posledních Obrenovičů. Dopisovatel »Iler. B.« páčí počet Srbu kteří od počátku nynější persekuce buď z vlasti prchli nebo byli vypovězení, na 5000. »Rozbio život 5000 nevinných lidí, osiřelo na tisíce rodin za života svých oteův a mužů, na sta těchto osiřelých žen a divek vydáno v šane potupě pandurův a všeliké jiné pohicejní sběři — a t vše k vůli osobním intersssům generála Milana doptjejíclho svůj život v Bélehradě pod stínem srbské koruny. Není pravda, že dne 6. března král Alex andr neudělil amnestii. Naopak, on amnestova velmi mnoho osob. Amnestoval 565 vrahč zlodějů, paličův a jiných zlosynů, 80 z nich vrátil všecka práva občan ská, Ale nejlepší syny srbského národa ne chává za živa hníti v kasematach. Avšak nent zla bez dobra. Vše, co je poctivého v Srbsku. straní se dvora svých králův, ano již ani řady Milanovy kamarilly nejsou nyní tak husté, jake byly před rokem, a zde pevně věří, že není da- leko den, kdy tito čistí králové zbudou docel sami — a to bude den strašné odplaty šuma- dijských Srbů za všechno hoře, jaké jim pr nesli nehodní nástupci Michala III. Obre noviče.

Iler Srba doptjejíclho Michalus Srbsko Alex

19 article Turecko a Německo.

Turecko a Německo. (»Ier. B5I.«) Maršálové a rádcové sulta novi nejednou již ukazovali, že není dobře pr objednávkách o zbrojovacích dávati přednost německým firmám před jinými, neboť Něme za to Turkům výrobky své zdražují a odbývají je všelijakým šmejdem k ničemu se nehodi- eím, jako byl loni dodaný bezdymný prach. jenž musil být uvržen do vod Bosporu. Sultan ale nedbaje rad ani výstrah svých maršálův za- dal Němcům dodávku nových děl, patron bezdymného prachu. Opposice maršálů nebyla nezištná. Dokud byly veškeré objednávky pro vojsko jejich výhradou, za objednávky brali od dodavatelů provisi, jež jaksi již patřila jejich platům. O provisi by navždy přišli, kdyby sultan sám činil objednávky. Odebral se k němu a vyložili mu své stanovisko. Řekli, že by jim služné musilo býti zvýšeno jako mi- nistrům, kdyby byli zbaveni dosavadní výhody. Ale sultan zůstal při svém. Maršálové zavřeli se do svých harémů a chtějí setrvati v oppo- sici, dokud otázka nebude rozřešena v jejich smyslu.

Maršálová Turek Němec Turecko Německo B 5 I Bospor Sultan

20 article

Makedonie. V Makedonii a Starém Srbsku turecká vláda postavila se zjevně na stranu násilných Albanců a to pro žádnou jinou příčinu, nežl že jsou mohamedánského vyznání. Porta vy- slala do Skoplje ministerského radu Haki bega. aby »prostudoval« albanské hnutí a příčinu krvavých třenic mezi křesťany a mohamedány Haki beg podal vládě zprávu, ve které líč Albance jako nejpevnější sloupy tureckého státu a víry Mohamedovy. Dokud prý bude v Make- donii jeden Albanec, nemusí se Vysoká Porta báti, že by Makedonii ztratila. Šelma Haki beg zná slabou stránku sultana Abdula Hamida. Sultan má sice snahu být spravedlivým i k »nevěřícím«, ale »věřící« přece mu je bližší i když páše zločin. Rapport Haki begův způsobil na Vysoké Portě a v sul- tanově paláci nadšení, jež podává jistotu, že Albancům makedonským a starosrbským pone- chána bude úplně volná ruka a že křesťanské obyvatelstvo žádných reforem se nedočká. Haki beg tím spíše došel víry, že mohl ukázati na případy, kde Albanci nejen jednotlivce, nýbrž i celé rodiny obrátili na »pravou víru«. Případy odpadlictví vyskytují se také v Armenii. Sultan raduje se z každého pokroku islamismu a ra- dost jeho nemá mezí, že v poslední době po- turčilo se v Cařihradě dobrovolně několik mla dých dam z nejlepší křesťanské společnosti. mezi nimi i dcera amerického konsula v Caři- hradě, jež změnila víru proto, aby mohla vstou- piti v zákonité manželství s doktorem Mech- Eddin begem, Arabem, do něhož se vášnivě zamilovala. Když rodiče jí nechtěli dáti dovo- lení, aby se poturčila, utekla z otcovského domu a dala se pod ochranu sultanova milce Achmet paše. Na to teprv otec dívčin dal svolení. V tom všem sultan Abdul Hamid spatřuje známky, že islamism znova spěje k výši a že vítězství jeho nad křesťany jest nedaleké.

Port Mohamedův Hamid Haki Sultan Mech beg Achmet Makedonie Armenia Cařihrad

21 article Soudní diurnisté.

Soudní diurnisté. Již nesčetněkráte byla existence státních diurnistů předmětem rozprav, jednání, parla- mentních debat i návrhů. Přečasto již bylo uznáno a vysloveno, že stav, ve kterém se na- lezají, je státu nedůstojný, že je neudržitelný. Mýlí se však každý, kdo logicky myslí, že o správné diagnosy je k nápravě jen jeden, od- hodlaný, ale povinný krok. Snad je krok te tak velký, že příslušné kruhy naň nestačí. Proto se dosud stalo k nápravě tak málo, že selek nepocítil vlastně nápravy pražádné. Nikdo nepopřel, že od státních diurnistů se žádá pilná, nezištná, vytrvalá a spolehlivá práce. Pracovní povinnost se v poslední době zvětšila, mzda však zůstala stará: od 20 do 40 zl. Ba normálkou« (mlěky zrušenou) bylo určeno, že více než 36 zl. měsíčního platu diurnista obdržeti — nesmí. V r. 1897, před zavedením nových civil- ních zákonů, dostali diurnisté slib zlepšení platů, vázaný jen podmínkou, vpraví li se d nových zařízení. Od té doby vyžádaly si kom- petentní orgány již celou řadu výkazů, jimiž durnistů vzbuzena byla naděje — do dneška marná. V celku zůstalo vše i dále skoro úplně při starém.

22 article

Vynosem ze Čne 20. prosince 1896 č. 24.058 sice ministerstvo spravedlnosti na- řídilo, že písařům po 5 let soudní službo pracujícím vypláceti se má 10% dosavadního diurna jako starobní přídavek, leč oběžníkom ze dne 9. listopadu 1898 udílení těchto pří- davků bylo 1. lednem 1899 zastaveno, taž- dotčená nepntrná úprava platů diurnintskýeh rozpadla se v niveč. Na místě toho zřídilo se pro r. 1899 120 míst kancelářských pomocníků pro královstv české a to 64 s platem po 45 zl. měsíčně pro sídla sborových soudů a 56 pro místa soudo okresních s měsíčním platem po 40 zl. Co tato »reformas pro celé království české vydá, je patrno z následující tabulky: dostal jeho okres. dostalo Sborový soud kancelář, nich soudů anc. po nocn. pomocn. celkem Vrchní soud . .4 zemský soud . . 1b obchodní soud .4 v Budějovicích .3 Čusk. Lipě . v Chobo . . . 3 v Chrudimi . . Jičíně . . .2 Král. Fradci. Kutná Hořo. .3 Pih reo v Litomeřicích . Mladé Boleslavi2 v Mosté . . .3 v Písku . .. v Plzni . . .. v Táboře . . .

Král Chrudim Jičín Kutná Hořo Mladá Boleslav Písek Plzeň Tábor obchodní soud . 4 v Budějovice

23 article

Celkem . . 1 64

24 article

Tedy 205 okresních soudů v královstv českém dostalo 53 kancelářských pomocníko s píatem po 40 zl. měsíčně. Poněvadž pro tvto soudy systamisováno bylo 56 takových mís. ohsazeno však jen 53, zůstává nejasno, nevy. řízeno a nezodpověděno, co se tehdy ctalo s zbývajícími 3 neobsazenými místy nových kan- celářských pomocníků. Učiníme-li zcela pravděpodobný předpoklad. nadsázky prostý, že každý soud má průmérně po B diurnistech, slouží při okresních soudech v Čechách na venkově nejméně 800 diurnistu. Poněvadž bylo zřízeno celkem 56 pomocnických míst, vyplývá z toho, že zlepšením tím byll ob- šťastněn ze 16 diurnistů vždy jeden. Taková byla úprava existence diurnistů, určená pro rok 1899. Co bylo nedostatečné, vše jim vysvétlo- váno tím, že ministerstvo »prozatím« upustilo od celkového uspořádání mezdních poměrů diurnistů »z příčin budžetních«. Celý výsledek lze velmi stručně konstatovati. Starší kvinkve- nálky jsou zrušeny, nové se nevypisují. Kapku balsámu obsahoval ministerský výnon ze dne 2. září 1899, dle něhož se má one- mocnělým diurnistům vypláceti jich služné p 3 měsíce. Radost diurnistů z tohoto drobtu byla

Čechy diurnista

25 article

však brzy zkalena. Neboť krátce po tom, dne 15. listopadu 1899, vyšel oběžník čís. 23.509. dle něhož počet diurnistů vůbec se má zmen- šiti a bez ministerského svolení se nesmí zvy- V poslední den březnový byla vydána polo- úřadní zpráva, že pro diurnisty, pomocné sluhy a vůbec zřízence státu, jichž plat nebo mzda upraveny nebyly, dostane se výpomoci 600.000 zlatých. Je oprávněnou otázka, není-li to příliš malá a vetchá záplata na velikou díru chu- doby těchto společenských tříd. Dvouletá bilance diurnistské otázky je opět prachudičká. Na ebe skrovnější požadavky spravedlnosti nenalezlo se bohužel úhrady. O zlepšení nuzných platů, o trvalém zajištění existence sil, dnes nezbytných, o jakémkoli zaopatření pro stáří nebo neza- viněnou neschopnost k práci není bohužel opšt řeči. Staré nedostatky, staré obavy ohrožují týrají diurnisty stále a dále. A co nejhoršího: naděje nesvítá odnikud ...

27 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Poláci a my. Jak důležita je shoda českopolská, o tom nás poučuje německá ne- svornost, kterou lze konstatovati pokaždé, jak mile něco se přihodí, co by dle domnění našich milých přátel mohlo zkaliti shodu mezi oběma národy. Němci jsou tu ihned, aby přikládali polénka a štvali Poláky proti nám, na štěstí že Poláci v Haliči mají kde se pozeptati po ceně německých rad a německého, dotěrně na- bízeného přátelství. Výtečnou příležitost zavdal jim ku štvaní opět návrh Šamánkův, kterýž neměl nic jiného na zřeteli, než zjednati naší mládeži, jež učí se německy a francouzsky, pří- ležitost, přiučíti se též jazyku největšího národa slovanského a mimo to čelil návrh ten také k tomu, aby naší mladé přespočetné intelligenci otevřela se brána do obrovského státu budou- cnosti, kde dlouho ještě veliká bude potřeba sil. Některé listy polské skutečně sedly na vě- jičku a vypovídají nám přátelství, jak jsme se již o tom zmínili, první ovšem »Polské Slowo«; jiné, střízlivější, ala odkazují Němce do Poznaně. tam aby v první řadě pracovali pro německo- polskou shodu, ne ale v Haliči. Veliký jásot způsobilo mezi Němci, že několik polských velkostatkářů, tak zvaných liberálních, či po- dolských, postavilo se proti sněmovnímu návrhu poslance Hulky na zavedení selských majorátů.

Polák Němec Šamánkův Hulek Halič Poznaň

28 article

Ejhle, staré nepřátelství mezi liberály a stancziky, mezi velkostatkáři Ivovskými a krakovskými. Spor tento, který, jak přirozeno, nemá v ohledu národním významu pražádného, naplňuje Němee nadějí, že dojde k rozporům mezi oběma frak- cemi a poněvadž prý frakce podolská staví se také proti nám Čechům, že to bude míti účinek na situaci ve Vídni. Spekulace ta je ovšem marná. Je-li kdo na polské straně, jemuž není polskočeská shoda valně po chuti, nejsou t podolšti velkostatkáři, je to jenom pan Ru- towski a snad třeba též dr. Byk, Kolischer, Rappaport a Weisser.

Čecho Byk Kolischer Rappaport Weisser Vídeň

29 article

— Na dovolenou. Na svátky udílena byla. jako se stává z pravidla, četným vojákům ve službě několikadenní dovolená, aby podívali se domů. Stalo se tak také v Budějovic í ch, kde je dnes posádkou 28. pluk pěchoty. K veli- kému úžasu a k bolesti dovolenců bylo jim ale oznámeno, že musejí domů v erární muntuře, svůj zvláštní úbor že na se vzíti nesmějí. Je po- chopitelno, že celé svátky měli tím hoši zkaženy Vždyť přece známo, jak v těch komisních šatech vypadají. A oni přece chtějí se doma pochlubiti, jací jsou fešáci v uniformě a jak nebezpeční jsou děvčatům. Toť se ví, že několik se jich pokusilo zákaz překročiti a že přes něj vypravili se n dovolenou v šatech vlastních. Však byli na ne- štěstí překvapeni důstojníky, kteří je bez milosti vraceli domů a ty, kteří již ve vagonech seděli, z nich tahali a do kasáren odváděti dali. Je pravda, voják je povinen poslouchati a nemá práva vzdorovati tomu, co se mu nařídí, však nechápeme nijak, proč vydán byl onen rozkaz. Stát při tom přece nepochodí špatně, když do- volenci trhají doma vlastní šaty a potom by měl býti z důvodů vychovatelských tomu rád, když vojáci v pěkném vzezření si libují a když o to dbají, aby svému stavu dělali doma čest. Věru, že to zase již nechápeme.

Budějovice

30 article

— K otázce zmény § 65 obecního zřízení píše nám p. JUC. Jos. Podolák z Par- dubic: Pravého demokrata, člověku v pravdě svobodomyslného nemůže se nic trapněji do- tknouti, nežli když v konstitučním státě, kde prohlásena rovnost všech lid před zákonem, dojde na takové kastov- nické o výsadné ustanovení, jaké jest obsaženo v paragrafu 65. obecního zřízení. Širší veřej- nosti nebudu uváděti doslovné znění paragrafu toho, který již dávno měl býti jakožto zpáteč- nický odstraněn a novým nahrazen. Naznačím jen krátce obsah jeho. Podle předcházejících §§ 63 a 64 může obeení slarosta v pilných připadech (u vykonávání místní policie) vymě- řiti a po připadě uložiti t. j. usouditi trest za přestupek nějakého policejního nařízení (na př. aby v čas slavností v některé ulici tudy se ne- jezdilo atd.) Mimořádný tento jeho rozsudek (jindy za normálních poměrů vyměřuje tresty obecní výbor a odsuzuje starosta se 2 obecními staršími) platí oproti každému obyčejnému smrtelníku, nikoliv však vůči duchovním, učite- lům, státním a zemským úředníkům, poslancům a virilistům v té které obei. U těchto osob jest obecní starosta resp. místní policie v koncis svou právomocí. Kdyby totiž chtěl starosta, aby trestní jeho nález oproti uvedeným osobám moh nabýti platnosti, musil by jej předložiti okres- nímu hejtmanství ke zkoušení (!) a k potvrzeni

Podolák

31 article

Ovšem nežli by takovou proceduru podstoupil uvědomělý starosta, raději nechá všeho a tak se stává, že pro jmenovaně osoby v království českém dotýčná ustanovení 88 63. a 64. ne- platí. Táži se, zda neuráží přimo uslanoven § 65, obecní starosty a ještě více nás ostatní občánky, kteří jevíme se v tomto případě sku- tečné méně clenným1? Dle mého osobního mínění, měli by se tedy státi kroky parlamentní aby odstraněna bylo tato nesrovnalest z našeho obecního zřízení. — Znamení doby. Vláda rakouská uči- nila v těchto dnech nové opatření, jež změní nápadně tvářnosť při líčeních u přestupkovýeh soudů a nezůstane zajisté bez vlivu na různé vnitřní poměry. Ministr spravedlnosti totiž v srozumění s ministrem vnitra dne 2. t. m. všem