Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 6

2

NÁRODNÍ LISTY

3

10. července 1903

4

Císlo 186

5 article

tčení dalších cest a prostředků. V tom směru bu- dilo právě lednové exposé p. Witta nejlepší na děje. Jeho dnešní systematické zatušování je do jisté míry ruší. — Cukerní otázka. Vlastně lze nejpřípadněji říci: vše při starém, jen projekty a návrhy se to hemží. Jest to jen pochopitelno v době, kdy ani v odberných kru- zech není jasného obrazu o vývoji budoucna a kdy speciálně u nás vědomí solidarity nedovede opanovati. O mezinárodní úpravě cukerního vý- vozu docházejí nyní podrobnější zprávy. To, co usneseno v Brusselu, jest ve své podstatě proposicí. Jdeť o usnesení, které činili zástupci a které bude před- loženo k definitivnímu rozhodnutí odborným spolkům těch kterých zemí. Vůdčí motivy zmíněného usnesení, jež ihned sdělíme, byly jednak zabrániti zaplavení anglického trhu cukrem jednak plynoucí z toho úprava cen cukru na anglický trh vyváženého. Dosavadní prvdká soutěž vývozců cukerních do Anglie přispěla vedle protekční a prěmiové politiky nemálo k stlačo- vání cen na londýnském trhu. Kdyby se tedy zdařilo po odstranění druhých dvou faktorů zameziti i sou- lěž, bylo by možno ceny na anglickém trhu zvýšiti a určité výše udržeti. Tato úprava soutěžní má býti provedena tím způsobem, že se má vývoz cukru do Anglie z Ruska, Rakouska, Německa, Francie, Belgiea

Witt Brusel Anglie Rusko Rakousko Německo Francie

6 article

Nizozemí snížili na polovinu. Každému průmyslu lěcl. kterých států má se dostati pevně stanovené vý- vozní kvoty; má tedy býti vývoz do Anglie mezi- národně kontingentován. Dohoda tato myšlena na 5 let, tedy po dobu platnosti cukerní konvence brus- selské. Schůze brusselská vyslovila názor, že by se zdařilo tím způsobem zvýšiti ceny cukru v Anglii o 1—2 franky, krok tento čelí rozhiodně proti Anglii, která dala podnět k zlomení systému prémií a ochrany a která by takto stála nyní proti jednotnému postupu všech zemí. Myšlenka takovéto kontingentace není v daných poměrech bez oprávnění, jest jen otázkou, nebudou-li oběti žádané přílišny a bude-li ochota při- nésti je Aby obraz byl jasný, nutno uvésti několik dat Cukerní vývoz Rakouska v r. 1902 (výsledky lon- ského roku mají býti základem úpravy) dosáhl celkem 138,796.604 K. Klesl co do množství i co do ceny proti roku 1901, co do ceny pak oproti roku 1899 až 1900. Z tohoto vývozu šlo loni do Anglie cukru za 53,234.647 K, do Britské Indie pak za 21,751.428 K. Kdyby tedy byl lonský vývoz do Anglie činící 6,809.389 q zmenšen na polovici, zbyl by vývoz 3,404.695 q při letešní ceně 26,617.324 K. Kdyby se zdařilo zvýšiti ceny o průměr čekaných obnosů tedy o 1.5 fr. oproti stavu dnešnímu, jeví se celková cena vývozu do An- glie obnosem (1 fr. = 95 hal.) 31,503.064 K, oproti malému ziskovému plus 4,885.737 K stála by ztráta

Nizozemí Anglie Rakousko Indie

7 article

21.731587 K jen co do Anglie více tedy než sed- mina našeho celkového cukerního vývozu co do ceny jeho. Moment tento musil by se nutně zračiti v pří- slušné redukci výroby i řepního pěstění, neměl-li by vypuknouti jen tím prudší zápas soutěžní v ostatních odbytištích evropského cukru a neměly-li by zde cenové ztráty vyvážiti víceronásobně zisk na angli- ckém trhu. Speciálně pak pro nás padá na váhu, že zvláště český a moravský cukr jest předmětem vý- vozu do Anglie a že by tudíž případná restrikce resp. případné ztráty v jiných odbytištích padly nejcitel- něji na průmysl český. Tento moment bude nutno důkladně uvážiti s bude tedy možno přijmouti preposice mezinárodní porady cukrovarnické jen tehdy, když budou dány garancie, že se lze těmto ztrátám vyhnouti. Není pochyby, že by to bylo možno Dvojím způsobem: posílením našeho vývozu na Bal- kán a do Asie a zvýšením domácí spotřeby. Z hlav- ních našich odbytišť balkánských nejsou konvencí vá- zány ani Turecko (22.6 mill. K), ani Srbsko (1.2, ani Řecko (5.2), z asijských stojí mimo ni speciálně Ja- porsko (4.3 mill.). Vývoz do Egypta utěšeně stoupá

Anglie Bala Asie Turecko Srbsko Řecko Egypt

8 article

Aby bylo možno nejen v těchto, ale i v jiných od- bytištích východu posíliti naši vývozní posici cukerní, bylo by nutno v prvé řadě upraviti poměry dovozní tak, aby byla nejen zaručena přesnost dopravy, ale i její zvýšená levnost. Urychlené vybudo- vání druhého spojení na Terst a umožnění Lloydu, aby dostál novým povinnostem oproli cukernímu vý- vozu, jest nutným předpokladem. Obojí státu možno jest. Dále padá na váhu dobré odborné vyzbrojení našich konsulátů, ražení cesty do nových vývozišta účinná podpora vývozním firmám rakouským na vý- chodě. Výmluva, že stát v tyto poměry zasahovati nemá, jest lichou. Jest jeho povinností, aby sebou pracoval na zmohutnění průmyslu, ze kterého lak ocholně čerpá vysoké daně. Co se týče pak domácí spotřeby hlásí se opět nejen tarifní úpravaa berní, ale i konečné snížení vysoké spotřeb- ní daně cukerní a všemožné podporování průmyslů cukr zpracujících. V dané si- luaci nebude povinnost státu splněna zrušením kon- lingentačního zákona, tohoto smutného dokladu zdat- nosti pana Böhma. O tom nechť se příslušné kruhy

Lloyd Böhm Terst

9 article

neklamou. Stát byl úsilným podpůrcem protekcionář- ské politiky, z níž bezohledně těžil pro své fiskální zájmy — na něm nyní jest, aby pomáhal zlepšovati poměry spotřeby domácí! — O kartelním jed- nání docházející zprávy nepřinášejí nic nového. Na schůzi českých a moravských surovaren ve Vídni konané vyslovena sice ochota zříditi kartel lovárny písku žádaly však, aby jim byl jich kontingent zvýšen. Na proti lomuta stanovisku uvedených to- váren poukazováno s druhé strany na to, že zřízeni karlelu jest naprosto vyloučeno, setrvají-li továrny za- řizené na výrobu písku na svém požadavku. Zmar kar- telu byl by ule zmarem slabších továren. Do- hody docíleno nebylo. — Jednajíc o vyrevnacím clu na ruský cukr usnesla se brusselská komi- se, že nepokládá za vhodno, aby stanoven byl v da- ném okamžiku přesný obnos snížení. Komise odročena na to na 15. t. m.

Vídeň

10 article

Výroba piva. Dle dat odborných listů pracovalo r. 1902 v Rakousku Uhersku celkem 1456 pivovarů a sice v Předlitavsku 1366 (proti 1388 r. 1901)a v Uhrách 90 (proti 95). Výroba piva zmenšila se v Rakousku proti roku 1901 o 626 565 hl a činila 20.686.423 hil, z čehož připadá na Předlitavsko 19.410 369 hl, na Uhry 1,223 191 hl, Bosnu a Herce- govinu 52.663 hl. Výnos pivní daně činil v Před- htavsku 73,892.365 K (proti 75,394.435 K), v Uhrách 5.101.701 K (proti 5.700 270 K), v Bosně a Hercego- vině 230.296 K (proti 234.028 K r. 1901). V Ně- mecku pracovalo v minulém roce 17.962 pivovarů (— 918), v nichž vyrobeno 70,943. 810 hl (r. 1901 70,625 811, tedy stoupla výroba loni). Pivní daň do- sáhla 113,799.766 K. Na tomto kvantu participují Bavory 17.808.634 hl a daní 42,569.595 K. Ve všech 36.508 pivovarech svěla vyrobeno 262,551.927 hl za ně zaplacena daň 1103.113.328 K. Spotřeba sladu činila 76,399.310 q. chmele 2,111.536 celních centů Schutheissův pivovar v Berlíně uvařil 890 964 bl měšťanský v Plzni 752.175 hl a Dreherův ve Šve- chatě 600. 110 bl.

Bavor Dreherův Rakousko Předlitavsko Uhry Bosna Boseň Berlín Plzeň

11 article

Železnice svěla. »Arch. 1. Eis.« přináší přehled o stavu železničních trati světa koncem roku 1901. Koncem uvedeného roku činila délka všech želez- ničních tratí 846.755 km to jest byla dvacetkráte větší než objem země na rovníku. Více nežli polo- vina všech tratí to jest 410.630 km připadá na Ame- riku a speciálně 317.354 km na Spojené státy severo- americké. Evropa má 290.816, Asie 67 292, Australie 26.185 a Afrika 22.832 km dráh. Mezi jednotlivými státy stojí na prvém místě Spojené státy severo- americké 1317.354 km), za nimi následuje Německo (52.710), evropské Rusko (51 409), Francie (43 657) Britská východní Indie (40 825), Rakousko Uhersko (37 492), Velká Britanie a Irsko (35 462), Britská se- verní Amerika (29.435 km.). Důsledky zostřeného masného dozoru německého počíná nyní cítiti samo Německo, hlavně ale jeho obchod. »Berliner B. C.« přináší o tom zajímavé doklady. »Že náklady úřadní prohlídky dovoz mas- ného a tučného zboží neobyčejně zatěžuje, bylo již opětně zdůrazněno a dokázáno. Škody plynoucí z toho domácí spotřebě a obchodu s masným a tučným zbožím jsou jasny. Poslednímu odvětví vý- dělečnému přinášejí ale vysoké poplatky dozorčí ješlě jinou vá nou úhonu, na kterou původci zákona asi jistě nemyslili. Německý obchod s cizím masem a tučným zbožím nezásobuje pouze Německo, nýbrž i Rakousko, Švýcary a skandinávské země. Dovezené zboží dopraví se nejdříve do německých celních skladišť a odtamtud se dle potřeby vyváží. Bylo by lze za to míti, že tento obchod, ve své podstatě průvozní, nebude více zatěžován uři dozoru než ostatní t. zv. bezprostřední průvoz, který nepodléhá

spojený stát Evropa Asie Austrálie Afrika Německo Rusko Francie Indie Rakousko Uhersko Velká Británie Irsko Rakousko Švýcary Berliner B . C km 462 verní amerika

12 article

dozoru. Není tomu ale tak. Maso ze skladiště cel- ního do ciziny vyvážené musí býti prohlédnute. Vý hody z toho má cizina (Belgie a Nizozem!), škodu německý obchod, německé dopravnictví a spedice. Bude-li dnešní stav zachován, jest jisto, že obchod bude v neprospěch Německa přesunut v jiné koleje«. Dražší nitě. Továrny niti — domácí i cizí — zvýšily ceny od 8. t. m. Zvýšení činí až 10% proti dosavadním cenám. Známka »Brooks« znamená za 150 m. ve všech číslech 19 K 92 h, »Kotva« a »Řetěz« ve všech číslech 22 K 8 h ve velkém. Dodávka uhli rakouským státním dráhám. Co nejdříve bude rozhodnuto o úhradě uhelné spotřeby rakouských státních dráh na rok 1904. Z jednání offertního jest dle zprávy »Eisenb.« patrno, že bude tentokráte výsledek jeho pro správu státních dráh velice příznivý: úspory proti dnešku budou činiti skoro 2 mill. K. Celkem bude zadána dodávka 2.17 mill. tun proti 2.008 mill. tun na r. 1903. Celkový náklad uhelný na základě docílených cen bude činiti 15.35 mill. K. proti 165 mill. K letošním. Rozdíl tedy činí ve prospěch r. 1903 1.25 mill. K. Uváží-li se však, že se zakoupí o 0.16 mill. tun více, jeví se zmíněná úspora skoro 2 mill. K. Ceny utvářily se průměrně o 13% pro státní železniční správu pří- znivěji. Až na 10.000 tun cizího uhlí koupeno bude jen domácí. Dodávky budou rozděleny stejným způ- sobém jako loni.

Brooks Eisenb Belgie Německo mill

13 article

Různé zprávy. Výroba a strojní zařízení franzen- doríské továrny pestrého papíru firmy Stiepelovy v Liberci koupena spojenými rakouskými továr- nami pestrého papíru. Výroba bude lento měsíc za- stavena, — Italské státní finance utvářily se dle římských zpráv velmi příznivě. Pokladní ho- tovosti jsou koncem pololetí velmi příznivy a poprvé nemusí vláda bráti zálohu u emissních bank. — V kanceláři zdejší filiálky banky pro země rakouské konala se včera uslavující hromada lovosické továrny na čokoládu, cukrovinky a ká- vové náhražky, akciové společnosti. Zpráva kon- cesionářů jednohlasně schválena a usneseno koupiti lovosickou továrnu firmy A. Tschinkel. — Iron Monger oznamuje z amerického trhu žele- zářského; Měsíční statistika vysokých pecí vyka zuje zvýšenou výkonnost z týdních 388.000 t. na 403. 853t.

A Tschinkel Monger Liberec Stiepelův

14 article

Výroba surového železa všech druhů činila v červnu 1,717.000 t. brutto. Trhy surového železa jsou po- někud oživeny, smýšlení jest však dosud nerozhodno Ocelářské trhy jsou klidny při pozvolném klesání cen V obchodu s kovy patrno jest hlavně snížení cen mědi. Bavlna. O příčinách obratu na bavinářském trhu americkém, který průmyslem textilním tak dlouho čekán, sdělují se nyní některé podrobnosti. Již 1. červencem byly posice haussy na americkém trhu bavlnářském oslabeny (srovnej ostlek také naší poslední zprávu z trhu liverpoolského). Od lé doby nezdařilo se již haussistům zadržeti trvale ústup cen. Ba naopak: červencové dodávky ztratily v lýdnu 1.46 c. na libře, zatím co záříjové klesly o 1. 38 a listopadové o 0.41 c. Ve skupině haussislů vypukly prý rozpory. Prý o tom, je-li při zlepšených vyhlíd kách budoucí sklizně a pří výrobním obmezení přá- delen další postup ha ssy možným. Tyto rozpory vyvolaly prý známé události na newyorské burse jich následky stihly v první řadě menší spekulanty Dějí se prý pokusy zabrániti další deroutě.

15 article

Ustavující valná hromada Akciové společnosti lo- vosických továren na čokoládu, cukrové zhoží a cl- korii konána byla včera v kancelářských místnostech zdejší filiálky cís. král. banky pro země rakouské. Zpráva konceslonálů byla jednohlasně schválena koupě lovosických továren od správy konkursní pod- staty Aug. Tschinkel synové uzavřena. Do správní rady zvoleni pánové: Jindřich Fischek, Emil Freund. Gustav Korner, Robert Lutz a Emerich K. Mayer. V první na to konané schůzi volila správní rada pana ředitele Gustava Kornera za předsedu a bankéře p. Emericha K. Mayera za místopředsedu. Zadání prací na dráze Dle návěští uveřejně ného ve vídeňském úřadním listě zadá se provedení spodní stavby, štěrkování vrchní stavby, stavby po zemní i ohrazení na dllčí trati Celovec—Rosenbachthal státní dráhy z Celovce (Běláku) do Gorice—Terstu Nabídky se přijímají nejdéle do dne 4. srpna 1903 12 hod. poledne u železničního stavebního ředitelstv ve Vídni, VI., Gumpendorferstrasse 10. V podmínky a ostatní pomůcky lze nahlédnouti u zmíněného ředi telství i u železniční stavební správy v Celovci.

Aug Tschinkel Fischek Freund Korner Lutz K Mayer Celovec Bělák Gorica Terst Vídeň Gumpendorferstrasse 10

16 article

Reditelství státních dráh v Praze zadá po čas od 1. ledna 1904 do 31 prosince 1904 offertním řízením dodávání stavebního maleriálu a sice: tlučený štěri pro trať a pro silnice, stavební lámaný kámen, bři dlice, tašky a cihly, kámen dlažební, říční a kopaný štěrk, říční a kopaný písek atd. Bližší udání, jake materiálie a v jakém množství potřebovati se budou lze seznati ze vzorců offertních; v tyto vzorce, jako i ve všeobecné podmínky dodávací, nahlédnouti lze u ředitelství státních dráh (oddělení pro udržování trati a stavbu), kde lze je též obdržeti aneb poštou po zaslání porta objednati. K offertám musí se uži vydaných vzorců a třeba je i s přílohami (všeobecno podmínky dodávek) za každý arch jednokorunovým kolkem opatřiti a zapečetiti a nápisem: »Offerta na dodávání stavebního materiálu« opatřené u ředitelstv státních dráh v Praze podati nejdéle do 22. července- t. r. do 12. hod. polední.

Praha

17 article

Trky v Táboře jsou: a) výroční trhy na dobytek a zboží: 1. na den sv. Řehoře v měsíci březnu. 2. na den sv. Urbana v měsíci květnu, 3. ve středu před sv. Bartolomějem v měsíci srpnu, 4. na den sv. Havla v měsíci říjnu, 5. ve středu před sv. On- dřejem v měsíci listopadu; b) trhy na dobytek 1. v úterý po svátku Jména Ježíš v měsíci lednu. 2. v úterý po sv. Valentinu v měsíci únoru, 3. v úterý před sv. Vojtěchem v měsíci dubnu, 4. ve čtvrtei před sv. Vítem v měsíci červnu, 5. úterý po sv. Mar- kétě v měsíci červenci, 6. v úterý před sv. Matoušen v měsíci září, 7. v úterý po Všech Svatých v měsíc listopadu, 8. v úterý před sv. Tomášem v měsíci pro sinci. Připadne-li některý z těchto trhů na sobotn nebo neděli anebo zasvěcený svátek, koná se vždy budoucí pondělí. Insolvence. Isák Fogler, konfekce v Krakově ; Magdalena Niederlová, obchodnice v Olomouci; Jan Tessarole, obchod s osadnickým zbožím v Terstuo J. Kouba, obchodník v Jindř. Hradci; Josef Popper obchodník v Neštěnicích; Vilém Steigler. obchod s rukodělným zbožím v Krakově; Hugo Karvina bratr v Moravské Ostravé.

Trek svatý . Řehoř Urban svatý . Bartoloměj Havel Valentinos svatý . Vojtěch svatý . Vít svatý . Mara svatý . Matousit svatý . Tomáš Isák Fogler Niederlová Tessarole J Kouba Popper Steigler Hugo Karvin Tábor Krakov Olomouc Jindřichův Hradec Neštěnice

18 article

Trhy peněžní. z. Z Vídně, 9. července. (Teligr. »Nár. Listů«. Denní bursa. Na spekulaci působily dnes obavy že deštěm bude poškozena sklizeň. Zejmena trpěly obavami těmi papíry dopravní. Nejcitelnější ztráty doznaly akcie paroplavební. Akcie státní dráhy, kter zhoršily se v první polovině obchodu na peštské prodeje, ke konci následkem lokálních prodejů klesly ještě hlouběji. Akcie jižní dráhy podlebly reakci. Kromě obav ve příčině sklizně působila také obav obstrukce v maďarském parlamentě, jakož i při- ostření bulharsko-tureckého konfliktu na všeobecne smýšlení, takže nastala úplná ochablost. Obě kreditky a některé uberské papíry bankovní se zhoršily. Pevn byly alpinky a pražské železářské, poněvadž koupě- chtivost povzbuzena byla zprávami o volbě nového kolejního profilu při státních dráhách. Turecké losy byly mdlé, akcie plzeňského pivovaru v podstatě se zhoršily na nevalné prodeje. Na trhu ukládacím bylo smýšlení lepší, zvláště s rentami společnými. po kterých byla poplávka. Devisy a valuty nezmě něny. Na eskomptním trhu stav proti včerejšku ne změněn, 21/2 proc x. Z Vídně, 9. července. (Teifgrm »Nár. Listů«.

Vídeň

19 article

(Večerní bursa.) Kreditky 660.75 (po —. uherské kreditky 731.50, anglobanka 276.—, bankovn jednota 485.—, unionka 525 —, länderbanka 411.— státní dráha 666 25, jižní dráha 82.50, polabská dr 413.—, severozápadní dráha 419.—, turecké tabákové 353 75, rýmavsko muráňské 464.50, alpinky 371. — květnová renta 100.50, uherská korunová 99.35, turecké losy 120 25, marky za hotové 117.47, n ultimo 117.36. Smýšlení se upevnilo. Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží. Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.82 1/ 198.35, Amsterodam na delší lhůty —.—, —.— Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, Německo šeka Brussel na delší lh. krátké lh. za 100 mk. 117.471/2, 117..671/2, Německo na delší lhůty 117.50, 117.75, Londýn šek a kr. lh. za 10 lib. st. 239.70. —.—, Londýn na delší lhůly —.—, —.—, Nový York za 100 doli. —.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.25 95 40, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.— —.—, Pelrohrad delší lh. —.—. —.—, Paříž šek a krátké lh. za 100 fr. 95.35, 9545, Paříž delší lh —.—, —.—, Curych a Basilej šek a krátké lhůly 95121/2, 95.30, na delší lh. 95.121/2, 95.30. Švýcarý šek a kr. lh. 95.121/2, 95.30, na delší lhůty 95 121/. 95.30. Z Vídně, 9. července. (Závěrečné úřadn kursy.) Únorová renta . 100 70 Ivovskočernovická 574.— květnová . . 100. 50 spol. st. dr. rak uh. 666.25 červenc. . . 100 35 82.5 jižní dráha říjnová , . 100.70 štyrsko hr.-kčí. rakouská » zlatá 121.05 severní dráha . 5430.— » kor. 100 60 rak. severozáp. dr. 418 — uherská » zlatá pardubická dráha —. 120 75 „ kor. 99 30 polabská dráha . 412 75 rak. invest. renta česká sev. dráha uher. a buštěhradská A 4% zást. listy Hyp.

doktor Amsterodam Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej Vídeň jižní dráha

20 article

978 — banky král. č. pražsko - duchcov. 31/2o zást. 1. Hyp. duchcov.« podmok banky král č. . ústecko-tepl. dr. 4% kom. dluhop. dunaj. paroplaveb 876.— Zem. banky kr.č. rakouský Lloyd 4% žel. dl. úpisy turecká tabák. rež 353.— Zem. banky kr.č. rak. zbrojovka . 351.— státní losy 1854 Rudolfova hut „ 186 alpská montan. sp. 370.50 po 500 zl. . . rým.-muráň. spol. 464 .50 po 100 zl.. 183 75 Poldina huť . .. 278 — státní losy 1864 246 — praž. želez. sp. . 1635.— losy úvěrního úst. 430 — česká montan. sp. 1090.— vídeň l. komun. 448 — Daněk . . . . 319.— lisské losy . . . 155.75 západočeská uhl. 210.50 turecké losy . . 119 50 severočeská uhl. rak.uh. banka . 1605 — mostecká uhl. sp. 651.— rak. úvěrní ústav 660.50 vídeň stavební sp. —.— b. anglo-rakouská 275 — Schodnica . . . 749 — vídeňská unionka 524. — peštská vagonka. — b. pro země rak. 410.— devisa německá . 117.45 uh. úvěrní banka 731.— » pařižská . 95 30 bank, jednola . . 484 50 „ curyšská . 95 25 r. úst. pro úv. poz 917.— » londýnská 239 40 česká b. Union . —.— dvacelifrank . . 19.0 Živnost. banka . —.— marka papírová . 117 4 roln. úvěr. banka 363.— rubl,. 253.— Eskontní sazby 21/3— 33%4 procent. Pešťské prodeje a špalnější zprávy o žních způ- sobily ochabnuti. Akcie státní dráhy silněji klesly Renty povné. V Praze, 9. července. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Při tichém trhu nedošlo na dnešní burse k žádným závěrkám a podáváno pouze za akcie: Živnostenské banky K 251.50, Česté banky »Union« K 245.50, České společnosti pro průmysl cukerní K 147.— strojírny Daňkovy K 360.—, Zajišťovací banky k 194.—, Pražsko-duchcovské dráhy K 200.— peněz. Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty. Oliiciální záznamy znějí:

Daněk Daňkův Praha Poldin huť úvěrní banka 30 banka Česta banka Český společnost Rudolfův hut živnost . banka

21 article

92.85 90.95 9980 99.60 99.60 165 — 154 15

22 article Půjčka m. Ústí n. L. r. 1899 » » Č. Budějovic 1893

Půjčka m. Ústí n. L. r. 1899 » » Č. Budějovic 1893 » » Plzně r. 1886 . .. „ „ Teplice r. 1887 .. „ , Smíchova r. 1888. Zástavní listy české hyp. banky Zemská b. král. čes. zákl. úpisy » »» » kom. dl. úp. „ „ , » mel. úpisy » » » » želez úpisy Česká prům. banka dlužní úpisy Hosp. ůvěrní banky pro Čechy hy- poteční listy důchodkové . . Buštěhradská dráha . . .. dto. „ 1872 Místní dráha Německý Brod- Humspolec. . . Česká montanní Em. 1896 .. Česká eskomptní banka . .. » banka »Union« . . .. Česká průmyslová banka . .. Hosp. úvěrní banka pro Čechy . Moravská eskomptní banka . Pražská úvěrní banka Živnostenská banka pro Čechy a Moravu Úslecko-teplická dráha . . .. Česká severní dráha Buštěhradská dráha . (lit. A.) . (lit. B. Duchcovsko-podmokelská dráha Pražská spol. paroplav. po Vltavě a Labi Akc. tov. na um. hnojiva v Kolíně Podolská cementárna Česká spol. pro prům. cukerní Český akc. piv. v Č. Budějovicích První česká všeob. zajíšť. banka Strojnická spol. dř. Daněk a spol. Pražská železářská společnost stroj. špol. (dř. Ruston) První českomorav. lov. na stroje

Daněk Ruston Č . Budějovice Plzeň Teplice Smíchov Čechy německý Brod Vltava Kolín Český průmyslový . banka Český eskomptní banka Český průmyslový banka úvěrní banka moravský eskomptní banka živnostenský banka pro Čechy a Morava Úslecko Český akciový . pivo

23 article

Berlinská bursa, 9. července. (Zvl. telel. zpráva »Národ. Listů«.) Z nedostatku nových podnětů a na nižší kursy vídeňské a novovorské byla dnešní bursa bez obchodu a na některých trzích převládala nálada slabší. Dosti pevně držely se hodnoty uhlářské, kdežto železářské trochu povolily a to na zprávy, že při odebírání německého surového železa dělají některé americké firmy potíže Na trhu ban- kovním a dopravním zůstaly na konec nižší zá- znamy v platnosti. Kasovní trh klidný. Renty lepší. Soukromý diskont nižší, 2.75 proe. První cítry znamenají začáteční, druhé konečné kursy: Rakouské kreditky 207.75, 207.75, Diskonto 186.25, 186.50, Německá banka 209.75, 210 10, Ob- chodní společnost 153.40, 153 60, Drážďanská banka 147.25, 147.40, Spanělské exterieury 89.90. 89 90 Bochumské ocel. 172.80, 173 50. Lauřina huť 214 25 214 25. Dortmund. Union lit. C. 77.—, 77 10, Har- penské uhl. doly 177.30, 177.75, Gelsenkirchenské uhl. doly 183.30. 183 75, Hibernia 178 60, 177 75.

Ob Dortmund Haro německý banka 209.75 153.40 drážďanský banka Lauřin huť Hibernia Diskonto 186.25

24 article

Consolidace 380 50, 380.—, Severoněmecký Lloy 99.—, 99.—, Hamb. amer. dopravní spol. 102.- 102.—, Kanada 122 10. 122 40, Transvaal 165. 75. 165.40, turecké losy 129 80, 130 25. Z kasovních papírů: Concordia 299 25. Esch weiler 222 —, Geisweidské 156.—, Hochdah! 165 10 Katovické 203.75, Wilhelm 216 25, Phönix 130 — Rh. Stahl 159.30, Schalker Gr. 402.90, Westfalia 127.—, Orenstein 140.25, Rh. Metall 51.—, Haspen 154 75, Donnersmark 211.50, Huldschinský 99. 50 Vulcan 204.50, Bismark 224.—, Caro 97.70, Hoesch 156 25, Georg Marie 108 75, Königsb. 156.75, Nord- stern 251 50. Dodatečná bursa. Z Berlína, 9. července. (C.-B.) Kreditky 207.75, státní dráha 142 75, jižní dráha 17.90, diskonto 186.50, německá banka 210. 10 obchodní b. 153 60, drážďanská b. 187.20, darm- štadtská banka 156.40, národní banka 119.10, dráha Dortmund—Gronau —.—, Henri 105.90, Transvaal —, Kanada 122.50, Gotthard. 201.50, Lloyd 99.— Packet 102.—. — Za hotové: Lauřina huť 214.— dortmundské 77.10, bochumské 173.20, gelsenkir- chenské 183.60, Hihernia 178.60, harpenské 177.60 Consolidace 380.—. Smýšlení tichě Z Berlína, 9. července. (O 1 hod. 20 min. odpol. Kreditky 20775, státní dráha 142 75, lombardy 17 90 Smýšlení klidné. Z Frankfurtu, 9. července. (Tel. závěrečné kursy.

Esch Stahl Cara 97.70 Georg Marie Henri 105.90 Lloyd 99 Hamb Kanada Transvaal Geisweidský Orenstein Donnersmark Huldschinský Vulcan Nord Berlín Dortmund Gotthard . 201.50 Frankfurt Schalker Gr . 402.90 Westfalia 127 národní banka Wilhelm 216 25 Phönix 130 Hoesch 156 25 Packet 102 Lauřin huť 214 Consolidace

25 article

Úvěrní akcie 207.60, akcie společnosti státní dráhy 142.90, lombardy 18.05, papírová renta 100.65, stří- brná renta 100.70, zlatá renta 102..90, uherská zlalá renta 102 90, uh. korunova renta 99.95, 4% rak korun. renta 101. 20. Z Frankiurtu, 9. července. (Dodateč. bursa.) Úvěrn akcie 207.60, státní dráha 143.30, lombardy 18.—. Z Paříže, 9. července. (Počáteční bursa.) 3pro renta 97.67, 31/2% půjčka —.—. Smýšlení upevněné. Z Paříže, 9. července. (Telegraf. závěrečné kuirsy. 3proc. umořitelná renta .— Bproc. renta 97. 65, 31/zproc. renta 97 65, italská renta 102 17, rakouský pozemkový úvěrní ústav 1285.— státní dráha 715.— lombardy 87 —, směnky na Londýn 25.12, rakou- ská zlatá renta 102.80, uherská zlatá renta 102 05 otomanská banka —.—, tabáková režie 388.—, tu recké losy 128.50. Smýšlení slabé.

Frankiurt Paříž Londýn

26 article

Trhy na zboží. Pražská plodinová bursa, 9. července. Obilí. Znamená se za 50 kg transito: pšenice česká 76—80 kg K 7.75, 8.35, uherská — k 0.—, 0.—, moravská —, 0.—, 0.—, rakouská jak. — kg 0.—, 0.—, americká —., —.—, —.— vadné jakosti 7.30, 7.40; žito české jakosti 70—74 kg 670, 7.25, uherské 00—00 kg J.— a —.—; moravské —.— až —.—; vadné 0.— a 0.—; ječmen výběr 0—, 0.—, první jakosti 0.—, 0 —, střední 0.—, 0.—, merkantilní 0.—, 0.— ječmen k setí 0.—, 0.—, vadný 0.—, 0.—: oves ry- chlík 6.30, 6.35, prima 6.25, 6.30, merkantilní 0.—, 615, k setí 0.—, 0.—, oves vadný 0 —., 0.— kukuříce uherská 7.60, cizozemská 7.35, 7.50 cinquantinová K 8 20 8.40 vikev česká 7.50, 7 60 haličská 6 75, 7 —, uher. K 0.—, 0 —, pohan k 0.—, 0.—, proso 0.—, 0.— Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transilo : pše- nčná mouka č. 0 K 28.—, 29 —, č. 1 27.—, 27..50. č. 2 26.—, 26.50, č. 3 24 —, 24.50, č. 4 23.—, —. č. 5 21 50, —.—, č. 6 19 50, —.—, č. 7 17 50, —.—- č. 8 14.—, —.—. Žitná mouka č. L. 22.—, —.—, č. I 21.—, —.—, č. III. 17.50, 18.—, č. IV. 14.—, — Pšeničné otruby jemné 10.50, 10.70, hrubé 10 50 10.70, otruby žitné 10.80, 11.—, krupice 29.— prach 11.40, —.—, tluč —.—, kroupy: čís. 4/0 B. 39.50, čís. 3/0 39.50, čís. 2/0 38.50, čís. 0 37.50, čís. 1 35.50, čís. 2 34.50, čís. 3 33.50, čís. 4 32 50. čís. 31.50. čís. EA 30..50, čís. 7A 28.—, č. 8A 26.50, čís.

uherský 00 kg cinquantinová K 8 vikev český

27 article

9A 24.— Semena. Ceny za 50 kg.: řepka sklizeň zimní K —.—, —.—, čerstvá, vlhká —.—, —.—, vadná —.— —.—, mák modrý český 26.25, 26.75, modrý ruský 26 —, 26 50, vlhký český —.—, kmín český —.— —, holandský 26 50. 27..50, jetel bílý —.—, —.— švédský —.—, —.—, červený 1901 starý —.—, —.— červený 1902 —.—, —.—, úročník —, —, konopná semena uherská —.—, —.—, haličská 10.25, 11. 25. lněná semena haličská —.—, —.—, víčenec (ligrus Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va- ření K 11.50, 12.50, ke krmení —.—, —.—, boby —.— —.—, hrách Viktoria 13.50. 14.—, k vaření žlutý 10.—, 11.—, k vaření zelený 12 50, 13.75, ke krmeni 0 —, —.—, čočka 12..50, 16. — Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: Švestky česk K 12.25, 14.—, bosenské 110/120, 80/85 16.—, 20.—, srbské —.—, —.—, višně —.—, —.—, třešně —.— —.—, hrušky 19.—, 26.—, křížaly 10.75, 12. 25. Šeno a sláma. Ceny za 50 kg transito : seno l- sované K 2.90, 3.35, nelisované 2 90, 3.35, cizí 0.— 0.—, sláma cepy mlácená 1.60, 1 70, ke krmení 1.30 1.40, ke stlaní 1.30, 1.40, cizí 0.—, 0.—. Zvířscí tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo uh. —, 1ůj —.—, — 73 —, 74.—, sádlo amer. —

Šena 9 A kg Viktoria

30 article

zbot M. Z Vídně, 9. července. (Telefgr. »Nár. Listů«. Plodinová bursa. Protože prší dále a jest obava, že deštěm bude poškozeno obilí, majitelé pšenice a žila dnes byli méně ochotni ke slevám než dosud Nabídky pšenice, o které se vyjednávalo, zase odvolávány. Při žitech musilo býti připláceno 5 h. Vzhledem na vlhké počasí nemohlo býli nové zboží laciněji nabízeno. Znamenala: pšenice tisská 7.70, 8.40, slovácká 7.40, 7.90, z Mor. pole 0.——, 0.— žito slovácké 6.40, 6.60, z okolí Pešti 6.55, 6.65. žito z jižní dráhy a různé uherské 6.20, 6.50, žito dolnorakouské 6.45, 6.55, kukuřice uherská 6.65, 6.80. cinguantinská 7.50, 8.—, oves uherský 5.85, 6 6 řepka pohotová 11.60, 12 10 Z Vídně, 9 července. (C B.) Plodinová bursa Pš nice pevná, lisská 7.95, 8.40, banátská 7.60 8.15, slovácká 7.55, 7.95. Žito upevněné, slováck 6.45, 6.65, pešíské 6.60, 6.70. Ječmen moravský bez obchodu. Kukuřice uherská 6.65, 6.80, kukuřice cinguantinská —.—, —.—. Oves uherský prostřední 5.85, 6 05, oves uherský prima 6.05, 6.30. Počasí deštivé. Z Pešti, 9. července, (Telegr.) Pšenice na říjen 726. 7.27, žito na říjen 6.30, 6.31, oves na říjen 5.34. 5.35, kukuřice na červenec 6.37, 6.38, kukuřice na srpen 6.36, 6.37, kukuřice nová na září 6 39, 6.40, kukuřice na květen 1904 5.20, 5.21. — Nabídky pšenice byly mírné, koupěchtivost omezená, smýšlení pevné. Obraty činily 24.000 q. Ceny pšenice o 5 až 10 hal. vyšší. Žito podražilo o 8 h. Trh terminový byl zahájen přes nižší záznamy zahraniční na chladné a deštivé počasí smýšlením pevným. V dal- ším průběhu kursy stoupaly. Počasí deštivé. Z Berlína, 9. července. (Telegr.) Pšenice liknavá, na červenec —.—, na září 163.—, na říjen 163.25.

Vídeň Pešť Berlín Telegr kukuřice uherský 6.65 moravský bez obchod

31 article

Žito liknavé, na červenec 132 25, na září 133 —, na říjen 134 25. Oves klidný, na červenec ——.—, na září 128.25. Kukuřice mdlá, na červenec 119.50, na září 116.50. Z Hamburku, 9. července. (Tlgr.) Pšenice mdlá, meklenburská 162.—, 167 —, žíto mdlé, holštýnské 136—, 141.—, žito ruské mdlé, 97.-, 101.— Počasí zamračené. Z Paříže, 9. července. (Telegr.) Žito klidné, na čarvenec 16.—, na srpen 15.25, na září prosine 15.25, na listopad-únor 15.25, pšenice liknavá, na červanec 25.—, na srpen 23.40, na září-prosinee 22.40, na listopad únor 22.35, mouka liknavá, n červenec 33.15, na srpen 32.90, na září-prosine 30 90, na listopad-únor 30.40. Počasí zamračené.

Hamburk Paříž

32 article

98.90 96.75 96.65 97.40 105.— 100. - 101.26 99.60 99.6 99.6

33 article

106.— 101.— 102.25 100.60 100 60 100. 60 101.—

35 article

100.— 100.50

36 article

101. 50 101.50

37 article 100.50

100.50 99.50

38 article

245.50 403.— 320.— 560.—

39 article

246 .50 405.— 322.— 580.— 253.— 251 .50 325.— 345.— 147.— 152 --

40 article

194.— 360.— 1635

41 article

203.— 370.— 1645 Cukr. —n— V Praze, 9. července. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Surovina. Důvěřivéjší smý šlení trhů zahraničních mělo v zápěti i zpevnění dnešního dopoledního trhu a podáváno při ustálené tendenci za pohotové zboží K 20.40 Ústí. První zprávy z hlavních trhů německých hlásaly taktéž směr ustálený s cenami stoupají cími; pročež povolováno v poledne za pohotové zboží K 20.45 ze stanice ústecké. Poslední de- peše londýnská zněla pevně a záznam stoupl o 24 hal. Odpoledne Hamburk při ustálené ten denci přinesl zvýšení záznamů o 10 až 15 fen. následkem čehož končí večerní bursa smýšle ním pevným a znamenáno za pohotové zbozi K 20 50 z Ústí. Za zadní výrobky uváděno dle jakost K 18.30 až K 19 90 B 88 procent z Ústi Pro novou kampaň bylo smýšleni důvěřivější a znamenáno za říjen-prosinec K 19.— v paritě ústecké. Trh s bílým zbožím obmezuje se na běžnou potřebu, ceny dosavadní se však plně platí. Cukerní zásoby 4 hlavních přístavů Spoj státův amerických obnášely včera 328.000 proti 318.000 t. před týdnem a 139. 187 t. před rokem. — Na Kubě páčeny zásoby v týž den na 325.000 tun proti 340.000 t. pře týdnem a 387.740 t. před rokem. Uřadní záznamy pražské bursy cukerní. A. Su- rovina. I. výrobek basis 88 procent rend. za 100 kg. pohotového zboží k dodání z Ústí nad Labem ze stanice K 20.50, 20 70, z Ústí nad Labem přístaviště 20 50, 20.70, z Prahy 19.85, 20.05, z Prahy- Karlína překladiště —.—, —.—, z Kolfna 19..30, 19.50 z Pardubic 19.10, 1930, z Kralup 19.90. 20.10. — Dodávky na lhůty: z Ústí nad Labem stan. na červenec —.—, z Ústí z přístaviště na červenec —.— —, na říjen prosinec 19.05, 19.40. Z Hamburku na červenec —.—, —.—. Zadní výrobek z Úst —.—, basis 88 pro- nad Labem basis 82 procent—

Praha Ústí Hamburk Kuba Ústí nad Labe Karlín Kralupy kg z Pardubice

42 article

—. B. Cukr pro konsum za 100 kg . cent — pohotové zboží: rafináda I. 84.50, 85.50, raf- —.—, pilé centrifugální 83.50, 84.50 náda II. — cukr kostkový v bednách I. 86.50, 87.50, cukr kost kový v bednách II. —.—, —.—, cukrová moučk v pyllích 86.50, 87.50, centrifugální pilé transito k do- dání z Terstu 23.—, 24.12; zboží lhůtové rafináda I. na červenec 84 50, 85.50, surový cukr pro potřebu maloživnostníků z Prahy 73.—, 74..— Poslední telegramy První číslice peníze a druhá zboží. Z Magdeburku, 9. července. 5 hod. 45 m. (Pův. telegr.) Smýšlení pevné, na červenec 15.85, 16.— na srpen 16.—, 16.10, na září 16.10, 16 20. na říjen prosinec 17.35, 17.50, na leden březen 17 70. 17.80, na květen 18.—, 18.10. Jasno. Z Hamburku, 9. července. 5 hod. 45 min (Pův. telegr.) Smýšlení stálé, na červenec 15. 80. 15 90. na srpen 16.05, 16.10, na září 16.15, 16..20, na říjen 17.30, 17.40, na listopad 17.20, 17.30, na pro- sinec 17.30, 17.40, na leden 17.50, 17.60, na únon 17.65, 17.75, na březen 17.75, 17.85, na duben 17. 85. 17.95, na květen 16.—, 16.05, na červen 16.10, 16. 20. Zamračeno Z Paříže, 9. července. 3 hod. 15 min. (Původní telegr.) Smýšlení pevné. Bilý cukr č. 3., za 100 k na červenoc 251/4, na srpen 253/4, na říjen leden 26/4, na leden duben 271/4. Surovina pevná, 21.50. 21.75. Rafináda 93.—, 93.50. Zamračeno a deštivo. Z Londýna, 9. července. 3 hod 30 min. (Pův. telegr) Smýšlení klidné, na červenec 7.101/4, 7.121/4. na srpen 7111/4, 7.1134, na říjen-prosinec 8.7, 8.7 1r, na leden-březen 8 91/4, 891/2. Obrat — pylů.

B Cukr Terst Praha Magdeburk Hamburk Paříž Londýn kg

43 article

Káva. Z Hamburku, 9. července. 5 hod. 30 min. (Pa- vodní telegram.) Santos good average, na červene 24.50, na září 25.—, na prosinec 25.75, na březen 26.25. Smýšlení upevněno. Z Hamburku, 9. července. (Tel.) (Závěrka.) Káva na červenec 24.50, na září 25.——, na prosinec 25.50, na březen 26.25. Smýšlení upevuěné. Z Havra, 9. července. 3 hod. 30 minut. (Pa- vodní telegr.) Sanlos good average na červenec 30.— na prosinec 30 25.

Hamburk Havro

44 article

Lih. V Praza, 9. července. (Pův. zpráva »Nár. Listů «.) Na cenách dnes znamenaných ničeho se nezměnilo a platí se dle polohy a stanice za zboží kon- tingentované K 39.25 až K 40.—, za zboží nekon- tingentované K 22.— až K 22..50. Olficialní záznamy znějí nekonting kouting. čistěný lih z Prahy transito 131.50 132.— —.— — — 39.50 40 25 —.— —.— lih z bramborů z Prahy z trati Kolin-Pardubice „ 39.— 40.— —.— —.— z trati Kolin-Něm. BrodE 39.— 40.— —.— —.— z trati Praha-Podmokly 38.75 39 75 —.— —.— z dráhy Franliška Josefal a 38.75 39.75 —.— —.— lih z melasy z Prahy J2 39 25 40. — 22 — 22 50 z trati Praha Podmokly) 38.75 39.75 21.25 22 — Z Vídně, 9. července (Telefgr. »Nár. Listů«.) Obchod vázl. Za pohotový kontingentovaný lih placeno jako včera K 41.60 peníze, K 42.— zboží. Z Hamburku, 9. července. (Telgr.) Lih klidný, na červenec 15.25, na červenecsrpen 15.25, na srpen- září 15.25, na září-říjen 15.25. Z Paříže, 9. července. (Tel.) Lih likn., na červene 46.—, na srpen 44.—, na září-prosinec 38.— leden-duben 36.25

Praha Kolin Pardubice Německo Brod Podmokly Vídeň Hamburk Paříž Praha Podmokly Kolin

46 article

V Praze, 9. července. (Pův. zpr. »Nár Listů« Ceny melasy nedoznaly žádné změny a pudávano dle polohy a stanice za melasu nové kampaně K 5.10 až K 5.20 za 1 q z českých stanic. Melasa ze stanic moravských placena dle polohy a stanice za K 5.50 až K 5.60 za 1e. Osmosová voda ceněna za 111/2 až 12 hal. za 1% polarisace.

Praha

48 article Z Pošti, 9. července. (Telgr.) Repka na srpen

Z Pošti, 9. července. (Telgr.) Repka na srpen Olej řepkový. V Praze, 9. července. (Pražská bursa.) Řep- kový olej čistěný, pohotový franko sud za hotore K 63.—, 65.—, na podzim 1903 63 —, 65.— 100 kg. Z Hamburku, 9. července. (Telegr.) Repkový olej liknavý, 48 50. Z Berlina, 9. července. (Telegr.) Olej řepkový upevněný, na říjen 47.10, na listopad 47.20 Z Pařiže, 9. července. (Tlgr.) Řepkový olej ustáleny na červenec 51.25, na srpen 51.50, na záři- pros. 53 25, na leden duben 53 50 Pokrutiny V Praze, 9. července. (Pražská bursa.) Po- krutiny na celé vagony pohot. K 14.—, 14.50, na pozdější měsíce —.—, —.— 100 kg- Petrolej. V Praze, 9. července. (Pražská bursa.) Z náklad celého vagonu zboží poholového s 209 % tarou za 100 kilogr.: kavkazský K —.—, —.—, haličský dle jakostí 30.—, 30.50 na závěr 1903 —.—, vodo- jasný 31.—, 31.50. Bavlna a příze bavlněná. Z Liverpoolu, 9. července. 1 hod. 45 m. Obraty 7 00 ž. Denní dovoz 1000 žoků. Amer. dodávhy tenders v dokách —, 0 —, na červenec 6.13, 0.— na červenec-srpen 6.13, 0.—, na srpen-září 6. 11. 0.—, na záříříjen 5.70, 0.—, na říjen-listopad 5.34. 0.—, na listopad-prosinec 5.24, 0.—, na prosinec- leden 5.19, 0.—, na leden-únor 5.18, 0.—, na únor březen 5.17, 0.—, na březen-duben 5.17. Smýšlení pevné. Z Liverpoolu, 9. července. (Závěrek.) 4 hod 10 m. Obrat 7000 žoků. Z toho na spekul. a vývoz —— žoků. Dodávky na červenec 6.13, 0.—, n červenec-srpen 6.12, 6.13, na srpen-září 6.10, 6.11, na září-řijen 5.70, 5.71, na říjen-listopad 5.32, 5.33, na listopad-prosinec 5.20, 5.21, na prosinee- leden 5.15, 0.—, na leden-ůnor 5.13, 5.14, na únor- březen 5.12, 5.13, na březen-duben 5.12, 5.13. — Smýšlení chabé.

Repka Repková Pošť Praha Řepy Hamburk Berlín Liverpool kg

49 article

Chilský ledek. Z Hamburku, 9. července. (Telegr.) Chilský ledek pobolový 9.30 m., na září-říjen 8.60 m., na únor- březen 1904 8.80 mk., na březen 8.85 mk. — Trh pevný. Trhy masné a dobytčí. V Praze, 9. července. Příhon dobytka drobného a dovoz masa na trh: — skopců živých, prodal se pár za K —.— až -.—, 75 skopců zabitých, 1 kg za K 1.— až 1.08, 235 telat zabilých 1 kg za K 1.12 až 1.32 h, výminečně 1 K 40 h po srážce 7—9 kg na kuse: 17 prasat zabitých: českých 1 kg za K 1.16 až 1 K 28 h, haličských 1 K 24 h, až 1 K 36 h, uherských bagounů za 1 K 38 h až 1 K 40 h, srbských 1 kg za K 0.— až K 0.—; — jehňat za kua K 0.— až —.—, O kůzlat kus po K 0.— až 0.—.

Hamburk Praha 28 h kg

50 article

Masa hovězího bylo přivezeno 27.300 kg, prodal se 1 kg předního za 88 h až K 1.08, prima 1 K 12 h; 1 kg zadního za O K 92 haž 1 K 08 h, I. 1 K 40 h. Ve- přového masa přivezeno 4900 kg. prodal se 1 k za K 1.16 až K 1.28 českého a za K 1.24 až K 1 36 haličského, vesměs s potravní daní. — Prodej byl mdlý. Zabaveno: — Z Vídně, 9. července. (Tlfgrm. »Nár. Listů«.) Trh j atečný. Dopraveno bylo 3463 telat, 1862 živých vepřů, 1125 poražených vepřů, 182 poražených ovcí, 73 jehňat. Na trhu telecím následkem malé spo- třeby bylo smýšlení chabé. Živá telata zboršila se o 4.-8 bal., poražená telata až o 10 h. Znamenaly živá telata K 0.76, 0.96, poraž. telata 0.80, 1.24, prima K 0.98, 1.06, nejlepší K 1.08, 1.10, výminečně K 0.—, podsvinčata K 0.80, 0.96, poražení masilí vepři K 1.—, 1.12, krmníci K 1.—, 1.12, selata K 0 92, 1.10, lehčí K 0.—, 0.—, poražené ovce K U. 80. 1.— za 1 kg, jehňata K 12.—, 26.— za pár. Na kontumační trh 11. července jest při hlášeno na 350 kusů krmného dobytka. Z Vídně, 9. července. (Tlfgrm. »N. L. «) M a sny trh. Na dnešní trh dopraveno: 41.918 kg masa hovězího, 3926 kg masa telecího, — kg masa sko- pového, 17.412 kg masa vepřového, 429 telat, — ovci, 30 vepřů a — jehňat. Znamenáno s potravní daní: hovězí maso přední K —.72, 1.28, zadní 0.92 1.44, anglické 1.16, 2.—, telecí 0.64, 1.40, skopové —.—, 0.—, vepřové 1.08, 1.40, telata —.84, 1.24. ovce 0.—, 0.—, vepři 1.04, 1.28, jehňata —.—, —.—. Ceny trvale nezměněny. Z Vídně, 9. července. (Tlfgr. »Nár. Listů«.) Trh na ovce. Přihnáno 1265 ovcí. Ceny klesly o 1 až 2 hal. na kg. Ovce na vývoz 52——56, brak 46 —50.

Vídeň kg K 1 36