Periodikum ALTO Viewer

1

10. července 1903.

2

Císlo 186.

3

NARODNÍ LISTY.

4 article

ném smyslu jako na schůzi strakonické, v těchto listoch již otištěnou. Vývody jeho byly provázeny hlučným, všeobecným potleskem a souhlasema celý průběh této voličské schůze nebyl již žád- ným zlozvukem rušen. Když nikdo k dotazu se nepřihlásil, promluvil ještě dr. Dvořák o poža- davcích živnostenských a všech středních stavů stejně věcně jako vřele, zejmena o stavu akee pro pojištění živnostnictva pro případ invalidity a stáří. Za nálady povznesené byla schůze v pozdní době noční, díky p. poslanci, p. inž Schifauerem, skončena, za potlesku a hlučných projevů souhlasu dru. L. Dvořákovi. Infermezze na počátku schůze způsobené vášní a malicher nosti strannickou bylo i po schůzi obecně od- suzováno. Za to nejlepší dojem vzbudil posl. dr Dvořák svým naprostým klidem; jeho věcné voutavé výklady povznesly úroveň schůze tam kde voličské schůze dnešní doby měly by se všude konati: v jednomyslném protestu jednot ného národa proti nepřátelské Vídni! Kdo v těto tak významné chvíli nemá na práci než způsobo- vati tak nicotné rozpory a vnášeti takový ton do schůze voličské, jako stalo se na počátku schůze klatovské, ten nemá porozumění pro vážnost doby, neboť Vídeň byla by první, jež by kořistila z této pokleslosti úrovně politického zápasu. — Promoce. Pan MUČ. Jaromír Frus, z Běié u Bezděze, bude v sobotu 11. července o 1/41. hodinu polední na české universitě Karlo Ferdinande vě dokto- rem veškerého lékařství veřejně prohlášen. — Pan MUC. Karel Jelínek z Vlašimi bude 11. července o 1/41 hodinu polední na vysokém učení Karlo-Ferdi- nandově v Praze ve velké aule za doktora veškerého lékařství veřejně prohlášen.

Dvořák Schifauer L Dvořák Frus Ferdinand Jelínek Vídeň Běié u Bezděz Vlašim Praha univerzita Karla vysoký učený KarlaFerdi

5 article

— Rodinné zprávy. Pan František Závorka operatér a paní Mařenka Závorková rozená Ho- loubkova, dcera okresního tajemníka pana Josefa Holoubka, rodáka mělnického, slavili sňatek manžel- ský 23 června v městském farním chrámu v Horšově Týně. — Slečna Mařenka Veselá z Hobšovic a pan Oldřich Tůma z Horešovic slaviti budou manželský sňatek v sobotu dne 18. července o 11. hodině do- polední v chrámu sv. Václava v Hobšovicích. — Úmrtí. V Táhoře zemřel náhle ve středu dne 8. července pan Theodor Bastl, kontrolor spořitelny na odpočinku, v 68. roce svého života. Pohřeb ze- snulého konán bude dnes 10. července o 3. hodině odpoledne z domu smutku v Klokotské ulici č. 103 na místní hřbitov sv. Jakuba.

Závorka Mařenka závorkový Holoubek Veselá Tůma svatý . Václav Bastl Jakub Horšův Hobšovice klokotský ulice

6 article

— V záležilosti obsazení místa přednosly c. k okresního soudu v Žižkově sděluje se nám, že kroky. které podnikla městská rada v Žižkově za lím účelem, aby místo toto nebylo obsazeno Němcem, měly alespoh ten výsledek, že navržený již německý sekretá Rohn vzal zpět svoji žádost za místo přednosty c.k okresního soudu v Žižkově a že zároveň, jak se doví- dáme, bylo c. k. vrchním zemským soudem nařízeno šctření v příčině jiného úřadníka německé národnosti u soudu žižkovského působícího, totiž p. adjunkta J. Krauta, na jehož nedokonalou znalost českého je- zyka bylo si stěžováno. Při té příležitosti zasluhuje též zmínky přímo neuvěřitelná zpráva za dnešních poměrů, která v Žižkově koluje a dle níž prý jistý český advokát žižkovský prohlásil, že v tom případě, kdyby měl býti německý soudce žižkovský p. Kraut přesazen ze Žižkova, postaví se v čelo akce proti to- muto přesazení směřující a že za tím účelem bude obstarávati podpisy na žádost, aby tento úřadník pře- sazen nebyl. Osvědčí-li se zpráva lato býti pravdivou, pak zasluhoval by zmíněný advokát, aby jednání jeho bylo celé české veřejnosti vystaveno na odiv.

Němec Rohn J Kraut Kraut Žižkov

7 article

— Zemský výbor království českého učinil v se- zení svém, konaném dne 1. července 1903 za předsed- niclví nejvyššího zemského maršálka, mimo jiné ná- sledovní usnesení: Žádosti obce Levína za povolent k vybírání dávky nápojově a obce Mělníka za povolení 45% obec. přirážky pro r. 1903 vyhověno. S výhra- dou souhlasu c. k. místodržitelství bylo povoleno obci javorské vybírání 930% přírážky obecní pro r. 1902 a obci nuselské vybírání dávky z nájemného. Ve vě- cech školních byl vysloven c. k. zemské školní radi souhlas: k přeměně zalímní pobočky na obec. škole v Dejvicích v deřinitivní; k otevření III. postupní třídy na obecní škole z Zálezlicích; k olevření dvojtřídní školy obecně v Bílkovicích, k otevření druhé zatímni pobočky na měšťanské škole v Roudnici. Vyhověno bylo stížnostem: pražské úvěrní banky v příčině za- stavení dvora v Praze a Ant. Santra v příčině pře- stavby vyhořelého domu v Litomyšli. V záležitost stavby okresní nemocnice v Prachaticích bylo usne- seno zamítnouti protesty obcemi poda né. — Opatření pitné vody pro Prahu a předměst. Správní rada vodárny král, hlav. města Prahy a měst- ských obcí Karlína, Šmíchova, Král. Vinohradů a Žiž- kova konala ve středu důležitou schůzi za předsed- niclví p. arch. Č. Gregora a účasti členů správní rady pp: nám předsedy, stav. rady B. Staňka, cís. r. J. v.

Šmíchův Král Gregor Staněk Levín Mělník Zálezlice Bílkovice Roudnice Praha Litomyšl Prachatice Karlín obec . škola v Dejvice úvěrní banka

8 article

Nováka, měst. rady dra. Růžičky, prof. dra. Alfr. Sla- víka, měst. r. dra. Jahna, měst. r. K. Prokopce, měst. r. Tykače, starosty E. Žďárského a měst. r. F. Krem- ličky. Hlavním předmětem porady byla otázka pro- jektu na zásobování Prahy s obcemi sousedními vodou spední z území u Staré Boleslavi. O olázce této byla vypracována obšírná zpráva a s doklady, hlavně po- sudky znalců, všem členům správní rady dodána. Ze zprávy této, předneseně referentem mag. sekretářem p drem. Jirglem, uvádíme v stručném výtahu násle- dující: Správní rada společné vodárny svěřila usne- sením z 3. září 1902 stav. r. A. Thiemevi v Lipsku, by vypracoval a dodal předchozí projekt na zásobování Prahy s obcemi sousedními spodní vodou z prozkou- maného území u Staré Boleslavi v ten způsob, že pro- jektovaná vodárna v Labském údolí má býti vy- slavěna ihned na 800 sl. (sekund. litrů) = 69.000 mo denně a býti rozšířitelnou na 1200 sl. = 103.600 mo denně. Tomuto úkolu dostál jmenovaný hydrolog dne 22 prosince 1202, předloživ objednaný předchozí pro jekt. Projekt tento spočívá na myšlěnce zachytiti spod- ní vodu v území, jež se rozprostírá poděl Labe na pravém jeho břehu od Dříz ke Káranému a podél dol teku Jizery od Káraného až ke Kochánkům a tulo vodu přivésti pro veškeru potřebu do Prahy. Vypra- cování tohoto projektu předcházely obsáhié geodetické a hydrologické práce v jmenovaném území, jež trvaly od 8. listopadu 1901 do 8 května 1902 a od 19. září do 11. října 1902 a jichž účelem bylo zjistiti přesně hydrologickou cenu toholo územi t j. jaké množstv vody trvale z tohoto území pro Prahu získati lze

Novák Růžička profesor doktor Jahn K Prokopec Tykač E Žďárský F Kr Jirgl Kochánek Praha Stará Boleslav Lipsko Labský údolí slečna

9 article

Dle předchozího projektu bylo by lze z území ře- čeného přivěsti vedy spodní čtyřmi jímacími Jady totiž dol. Polabským křídlem. Pojizerským křídlem. bor. Polabským křídlem a arlézským křídlem. Výdat- nest těchto 4 jímacích řadů jest na základě prací stav. rady A. Thiema celkem na prokázaném množ- ství 1070 sl., rozšířením přibylo by 326 sl., na tak zv. proměnlivém množství 369 sl., úhrnem 1765 sl.,z čehož mohlo by se bráti trvale 1396 sl. a zbytek 396 sl. v čase nejvyšší potřeby. Poněvadž pak vo- dárna má býti ihned zařízena na 800 sl. a prokázáne 1070 sl. a převaha Pojizerského křídla v hydrologi- ckém a konstruktivním ohledu je nepopíratelnaa není vyloučeno, že pozdější potřebu 1200 sl. bude lze získati v údolí Jizery a proto pro budoucnost nesmí býti ruce vázány, navrhuje se v předchozím projektu, by Pojizerské křídlo postaveno bylo ihned na 600 s.

A Thiem Jizera

10 article

a to v dolní části a zbývajících 200 sl. opatřilo se z tratí vedárně nejbližších, zvláště z dolního Polab- ského křídla a artézských studní. Předběžný roz- počet nákladu na stavbu obnáší na Pojizerské kří- dlo, dol. Pol. křídlo, art. křídlo, čerpaci slanici, vý- tlučně potrubí a rozdělovací vodojem, celkem 9,156.000 korun. Za účelem pozdějšího rozšíření vodárny na 1200 sl. navrhuje se v projektu, by horní údolí Jizery nad Kochánkami se hydrologicky prozkoumalo a dle výsledku pak určilo, na kterých křídlech má se zí- skati dodatečné množství 400 sl. O hygienický posudek území projelku a vody spodní z něho byl požádánp prof. hygieny dr. G. Kabrhel, který v té věci před- lcžil celkem 5 posudků a zpráv, v nichž území pro- jektu doporučil k rozřešení otázky zdravé pitné vody pro Prahu a cbce sousední. Předchozí projekt stav.r A Thiema a elaboráty p. prof. dra. Kabrhela byly předloženy anketě znalců oboru technického, hygieni- ckého, geologického a chemického v níž zasedali pp.

Pol doktor G Kabrhel profesor Kabrhel dolní Polab horní údolí Jizera Kochánky Praha

11 article

I. Bauer, měst vrch. inž. v Plzni, dr. J. Horbaczewski. Itor čes, university, Jan Vl. Hráský, prof. na čes technice, dr. G. Kabrhel, prof. čes. university. Frant Krátký, inž na Smíchově, K. C. Neumann, inž. che- mie na Kr. Vinohradech. A. Pravda, prol. na čes. tech- nice. Krist. Petrlík, prof. na čes. technice, dr. B. Raj- man, prof. české university, dr. Al Slavik, prof,a rektor na čes. technice, dr. Woldřich, prol. na čes. universitě. Tato anketa rozdělila se ve dva odbory. totiž chemický odbor a odbor hygienicko-geologicko- chemický. První odbor vypracoval a předložil nález svůj dne 5. května t. r., v němž doporučuje prozkou- manou oblast labsko-jizerskou pro opatření Prahy a obcí sdružených jednotným vodevodem na vodu spední a projekt předchozí k vypracování podrobné- mu, když bude dbáno pokynů ve zprávě tohoto odboru výslovených. Nález ten je jednomyslným projevem členů odboru. toliko člen p. vrch. inž Bauer z Plzně předložil odchylné dobré zdání, dle něhož by se pro

I Bauer Ing doktor J Horbaczewski Jan vládní Hráská profesor G Kabrhel Krátká K C Neumann A Pravda Krist Petrlík Slavik Woldřich Bauer Plzeň Praha Raj hygienickýgeologický město vrch Ing na Smíchov

12 article

Prahu měla opalřiti voda vodovodem podvojným jed- nak na filtrovanou říční a na vodu pitnou. Zástupci chemie v druhém odboru předložili svůj posudek dne 13. června t. r. a v něm se též vyslovili pro vodu spodní z oblasti území u Staré Boleslavi. Znalci ge- ologové v tomto druhém odboru zasloupení podali pak své nálezy zvláště. A sice p. prof. dr. Woldřich předložil svůj posudek dne 10. června t. r. a p. pro dr. Alír. Slavík dne 30. června t. r. Znalci tilo za- ujali v posudcích svých protivné slanovisko. Kdežto toliž p. prof. dr. Woldřich projevil náhled, že voda spední z území prozkoumaného pro Prahu jako pitná se nehodí, praví p. prof. dr. Slavík, že území Polab a Pojizeři jest jediné, ze kterého voda pro Prahu s výhodou může býti brána. Když Česká spořitelna s myšlénkou zásobovati Prahu z území téhož se za- nášela, tehdy vyslovili se dožádaní znalci pp. prof. dr- Laube, dr. Alír. Slavík a dr. V. Uhlig, že území to přede všemi jinými hodí se znamenitě pro zásobován

profesor doktor Woldřich Alír Slavík Laub V Uhlig Praha Stará Boleslav Polab Pojizer Český spořitelna

13 article

Prahy vodou zdravou. Když takto olázka projektu byla v anketě projednána, pojednal ve společně schůzi této ankely dne 30. června t. r. st r. A. Thiem o svém předchozím projektu, zejmena o bodech, v pří- čině kterých anketa přání nebo odchylky vyslovila a měl pak dne 1. července t. r. o věci této na staro- městské radnici za předsednictví p. starosty dra. Srba přednášku Po přednášce té prohlásil p. prof. Kristián Petrlík, jako předseda tech. odboru ankely znalců, že uznává způsob, kterým vyšetřil st. r. A. Thiem hydrol. cenu pokusného území úplně spolehlivým a doporučil ná vrhy předchozího projektu ke schválení. Podobně p. inž. chem. K. C. Neumann, jako člen hyg.-luč odboru ankety prohlásil se pro vodu spodní z území pokusného a přimlouval se za schválení návrhů če- licích k zásobování Prahy louto vodou. Konečněp prof. dr. Kabrhel, pojednav o posudku p. prof. dra Woldricha, doporučil též vypracované návrhy ke schválení. — Po přednesení této zprávy rozpředla se o předmětu porady obsáhlá rozprava. Předevšímp st. r. Staněk vylíčil průběh porad ankety znalců a přímý dojem, který porady ty učinily, požádal p. prof. dra. Slavíka, by o věci se vyslovil a učinil dotazy na něj v té příčině. Pan prof. dr. Slavík tak v delším výkladu učinil na základě předloženého svého po- sudku geologického a opakoval svůj nález, kterým ůzemí projektu doporučil. Když pak k předmětu po- rady dále promiuvili p. předseda Gregor a pp. cís rada J. V. Novák, měst. r. dr. Růžička, měst. r. dr

A Thie Srba profesor Petrlík Ing K C Neumann doktor Kabrhel Woldrich Staněk Slavík Gregor J V Novák Růžička Praha

14 article

Jahn, m. r. Prokopec, m. r. Tykač a starosta E. Žďár- ský, bylo jednomyslně schváleno, by dozorčí radě ke schválení se předložily tyto návrhy: I. Návrh, aby za ččelem zásobování Prahy s obcemi sousedními vodou pro veškeru potřebu přivedla se voda spodní z prozkoumaného území u Staré Boleslavi. II. Návrh, aby za účelem tímto předchozí projekt st. r. A. Thiema s návrhy v něm obsaženými, jak pro stavbu, která ihned provésti se má, tak pro pozdější rozšíření vo- děrny, byly schváleny a přikročilo se k vodoprávnímu řízení o tomto předchozím projektu. III. Návrh, by sprůvní rada byla zmocněna, by na základě schvále- ného předch. projektu st. r. Thiema učinila veškery přípravné kroky smělující k získání podrobného (sta- vel ního) projektu a rozpočtu nákladu. Tímto usne- sením, jež má býti směrodalným pro bohdá zdárné rozřešení otázky zdravé pilné vody pro Prahu a obce sousední a projednáním dalších návrhů menšího do sahu skončila tato schůze. — Nová tržnice na Král. Vinohradsch a král. Praha. Městský úřad na Král. Vinohradech zaslal radě král. hlav města Prahy, jak se nám sděluje, následu- jící prohlášení: „Jak všeobecně známo, postavila obec

Jahn Prokopec Tykač E ský A Thiem Thiem Král Vinohradsch Praha Stará Boleslav Vinohrady

15 article

Král. Vinohrady nákladem přesahujícím značně půl millionu korun ústřední tržnici ve třídě Slezské, aby jako město Praha a ostatní velká města vyhověla neod- kladně potřebě, zjednati nápravu při konání denních trhů na potraviny. Že tržiště dosavadní, nacházející se pod širým nebem, jsou v ohledu zdravolním velmi ne- dostatečná, je nepopíratelno. Potraviny trpí na nich přílišně prachem, prosyceným různými chorobnými zá redky a vydány jsou všelikým vlivům povětrnosti, talže za takových poměrů nemůže ani míti kupující důvěry, že by obdržel vždy zdravé a bezvadně po- traviny. Při tem ani netřeba zmiňovati se o tom, že trhovci na otevřeném tržišti vydáni bývají dešťům, mrazům a vedru na pospas. Kromě těchto nedostatků má trh na náměstí neb v ulici další velikou vadu, že neposkytuje prodavačům řádných skladišť dle poža- davků zdravotních zařízených, kde by neprodané zboží, jakož i zásoby ukládali. Najímají tudíž skla- diště v domech soukromých, nejradéji poblíže trhua to z důvodů úsporných skladišté sebe horší, které ani větrati nelze a jež samí skoro ani nečistí. Sebe více zdravotních komisí nemůže tento nešvar potříti. Obe censtvo kupující neví ovšem o tom, avšak orgánové, jimž přísluší vykonávati policii tržní, nemohou po- měry takové trpěti. Proto každá velká obec, na niž přece větší požadavky ve všech směrech se kladou, hiedí vždy, pokud svědomitě chce pečovati o blahoa zdraví obyvatelstva, aby prodej polravin založila na lepší podklad a dala pod bozpečnou kontrolu. A to pro- věsti lze jen postavením zvláštní budovy všem poža- davkům zdravotním náležitě vyhovující, kde řádný do- hled lékařský jest stálý, kde vlivy, jimž potraviny na otovřeném tržišti jsou v šanc vydány, nepůsobí.

Král Praha Ob

16 article

neb aspoň na míru nejmenší jsou sníženy a v níž zřízeny jsou ládné sklepy k ukládání potravin, po- drcbené stálému dozoru, takže o čistotu je stále a bezpečné postaráno. Tržníci takovou zřídila z vylíče- ných důvodů obec pražská a nyní zřídila ji i obec vi- nehradská. Do této přestěhovány byly z počátku zvláště potraviny, jež nejvíce ochrany a kontroly po- třebují. Zbylé potraviny: ovoce a zelenina rovněž pře- loží se tam poznenáhlu. Opatření toto, z důvodů ve- řejně zdravolních nezbytné, uvítal zajisté každý, komu na zdraví obyvatelstva upřímně záleží. Než co nestalo se v sousední veleobci král. hlav. městě Praze, kde z těchže důvodů tržnice byla zřízena? Zrovna v den.

Praha

17 article

kdy zahájeny byly trhy v nové tržnici zdejší, kdy tedy obec počala tak velkou obětí ve skutek uvádět nové, blahodárné zařízení, otevřen na samých hra- nicích Král. Vinohradů ve třídě Sokolské opět pri- mitivní trh pod širým nebem, jakoby na posměch a jako na doklad, že zbytečným ústavem je moderně zařízená tržnice, k jejíž zřízení obec pražská dávno před námi byla přikročila. Dle výhod, jaké prý jsou poskytovány trhovcům ve třídě Sokolské, zdá s dekonce, jakoby již čekáno bylo na příležitost, až tržiště zdejší na náměstí Tylově se vyprázdní. Jakou pak vážnost mají vzbuzovati v obyvatelstvu různá opatření z veřejných důvodů obcí prováděná, když nyní vidí, že pádné důvody, proč odstraňuje se trh z míst otevřených, neplatí a neuznávají se kousek dále a sice v obci ještě větší! S politováním tudíž vzala městská rada na vědomí zprávu o otevření trhu pri- mitivního v samém sousedstvu, nechce však nijak přikloniti se k myšlence, že by opatření toto stalo se s vědomím, po případě z nařízení rady král. hlav města Prahy, neboť přece nemůžeme předpokládati že by tam prospěchy hospodářské mohly zatlačiti pěči o blaho a zdraví občanstva. Jaká by to také byla illustrace oné jednotné zdravotní správy, po níž Praha tak touží a jako důvod pro připojení předměstí stále uvádí. Domnívajíce se, že poměry tyto přivoděny byly jen nemístnou horlivostí tržniční správy, očekáváme s jistotou, že rada král. hlav. města Prahy vylíčené důvody ochotně uzná a nově otevřený trh ve třídě

Král Praha nařízený rada král

18 article

Sokolské ihned zruší. Nežádáme tak z příčin mali- cberných, čehož důkazem jest, že, ač neradi, jsme nucení sáhnouti k opatření, že opětně stanovíme tri na náměstí Tylově, abychom poskytli starým trhov- cům zdejším odbyt a obyvatelstvu možnost potraviny si opatřiti, zrušíme však, trvajíce na vylíčených dů- vodech veřejně zdravotních, trh na náměstí Tylově okamžitě, jakmile tak obec pražská učiní, což, jak deufáme, stane se ochotně a ihned. Bude tím jen do- dokumentována dobrá sousedská shoda obou obcí projeví se tim stejné porozumnění pro blaho a zdraví

19 article

ob čanstva, což jistě vážnost samosprávy povznese Sterostův náměstek: Alois Bureš — Reditel zemské vyšší reálky v Hodoníně par F. A. Slavík odchází na výžádaný odpočinek. K jeho poctě pořádána bude Měšťanskou besedou hodonin skou v neděli 12. července ve velké dvoraně Besed ního domu slavnost, která není rázu a významu jer místního, nýbrž širšího, všeobecného. Vždyt pan řed Slavík znám jest i svoji vynikající spisovatelskou činností. Dal podnět k vydávání velkého díla „Mo ravská vlastivěda“, sám byl jejím horlivým pořadate lem a přispivatelem, jest autorém spisů „Usilován pruské o země české“, „Morava a její obvody“ atd „Panství táborské“, „Moravské Slovensko““ atd. - Me- šťanská beseda odevzdá mu diplom čestného členství který jest nejnovějším uměleckým dílem mistra Jožky Uprky. Diplom bude v tyto dny vystaven v závodi bratří Štáblů v Hodoníně — Sbor obecních starších král. hlav. města Prahy svolán je k 7. řádné schůzi na pondělí dne 13. červenee o 4. hod. odpol. Na jednacím pořadu kromě stížnost stavebních návrh, aby dlažebnému 20 hal. byly po- drobeny i nákladní automobily; rozpočet obecních plynáren; doplňovací volby do správní rady elektn podniků; návrh, aby zavedeny byly kandelábry v Mi- kulášské Uřídě; návrh na prodloužení vršovické trat až ke Prašné bráně; návrh na zrušení uličky „v Ohra- dách“—II. návrh na koupi pozemků na cís. ostrově návrh na povolení 38.000 K na slavbu stoky v Pala- ckého ulici—VIII.; návrh na povolení 147.500 K na slavbu školy mateřské na Palmovce: návrh na povo- lení 20.000 K k pořádání slavností Mistra Jana Husa rozdělení úroků z nadace ald.

Bureš Slavík Jožko Uprka Štábl Hus Hodonín Morava Slovensko Praha Ohr Palo cký ulice sbor obecní starý král Palmovka

20 article

— Správní soud zamitl — dle vídeňské depeše — stížnost obecního radního Orla do usnešení obecní rady vídeňské, jež povolila katolickému Schulvereinu pro letošek podporu 7000 K. — V důvodech praví se, že stěžovatel není oprávněn k stížností jako měst- ský radní, nýbrž jen jako poplatník. Podporování spolků, jež zakládají a vydržují školy a tak sledují cil obecně prospěšný, není v odporu s obecním sta- tutem. K slížnosti za záminkou, že jinověrci nejsou povinni přispívali na určité konfesse, stěžovatel jak katolík není oprávněn.

obecní rada

21 article

— Osobní daň z příjmů. Výtah z platebních roz- kazů o osobní dani z příjmů na rok 1903 pro odhadní okresy v obvodu berní správy II. (hoř. Nové měsec a Vyšehrad, pak dol. Nové město) jest dohotoven. Po- platníci osobní daně příjmové mohou do něho nahléd- nouti ve dnech 13. včetně do 26. července v zasedaeí síni v Lazarské ulici čp. 11, I. poschodí, II. schody v úřadních hodinách a sice ve všedních dnech oda hodiny dopolední do 112 hodiny odpolední, v nedě! pak od 9 do 111/2 hod. dopolední — Souborná výstava děl Jos. Manesa v pavilloně pod zahradou Kinského otevřena jest denně od 9—7 hod. več. za vstupné 1 K. Ve dnech slavnostních byln výstava hojně navštívena hosty z venkova i ciziny z nichž přemnozí projevili svůj nelíčený obdiv gran- diosní tvorby Manesovy, jakož i potěšení a plné uzná- ní z velmi ladně a přehledně uspořádané exposice Katalog výslavní těšil se pozornosti všech a hojně byl kupován. Pořadatelstvo upozorňuje naše umění milovné obecenstvo na brzké uzavření výstavy a doufá, že všichni, jimž dosud nenaskytla se vhodná chvile k návštěvě výstavy, neopomenou zavítati v sa- lony pavillonu, aby spatřili tu díla Manesova v se- skupení a výběru, jaký naší veřejnosti nebude již ni- kdy předveden.

Kinský Manesův Vyšehrad lazarský ulice čp . 11 Jos

22 article

— Výstavy. X. výstava slovenských vý- šivek v Praze. Českoslovanská jednota v Praze hodlá lelos na podzím uspořádati v Praze velkou vý stavu slovenských výšivek. Výstava má býti co nej úplnější a maji na ní výstaveny býti i vzácné před měly, které jsouce majetkem jednotlivců, nejsou v Če- chách známy. Veškeré dotazy třeba adresovati Česko- slovanská jednota v Praze, stará škola u sv. Jindřicha — Výstavačeského severovýchodu v Ho- řicích. Výstavní výbor usnesl se uctíti památku zesnulého Fr. L. Riegra uspořádáním důstojné slav- nosti o výstavě v Ilořicích. Slavnost, připravovaná zvláštním komitétem, jehož předsedou je p. Petr Vo- statek, učitel měšť. školy a jednatelem p. Jos. Fikar učitel ob. školy, konána bude dne 7. srpna t. r. Př slavnosti bude odhalení Riegrova obelisku, 13 m vy- sokého, jenž vylomen v těchto dnech v lomech voji- ckých u Hořic. Obelisk bude postaven ve Smetanových sadech.

Jindřich Výstavačeský L Riegr Petr Fikar Riegrův Praha Francie Hořice Smetanův sad

23 article

— Kniha studentských bytů zřízena byla „Své pomoci“, spolkem pro opatřování zaměstnání nemajet ným studujícím českých vysokých škol pražských Výbor žádá p. t. obccenstvo, které byty akademikům pronajímá, by, pokud možno, co nejdříve ve vlastním zájmu vyplnilo archy bytové, které zdarma možno dostati v místnosti spolkové, Lazarská ul. č. 1. nek v papírnickém obchodě pí. A. Kocourkové, Spálená ul. č. 5. Na tuto knihu bytů upozorňují se zejmen abiturienti venkovských škol středních, které mohou zdarma použiti. — Rozdělení úroků z fiadace. Dne 4. září t.r rozdělen bude úrok z nadace zemřelého probošta dra. Adolfa Wůrfla v obnosu 84 K dvěma chudým zasloužilým do Prahy příslušným rodinám římsko- katolického vyznání. Žádosti přijímá praesidiální kan- celář městské rady na radnici staroměstské do 18. srpna. — Měšťanská pěchota pražská odebere se v pon- dělí 13. července 1903 v 8 hod. ráno pachodem okolo Bubenče, Podbaby a Selce do Roztok. Tam vykoni v lese obvyklé cvičení ve zbrani, načež v reslauraci „Maxmiliánce“ uspořádá koncertní zábavu. Návra v 8 hod. večer do Selce a odtud dráhou do Prahy.

A Kocourek Wůrfl lazarský ulice Praha Bubeneč Podbaba Roztoky

24 article

— O počasí. Po několikadenním parnu povětrnost v tomlo týdnu se změnila. V ponděli nastal v Praze příval deště za hromobití, pak bylo citelně ochlazen a včera odpoledne při + 14° R. nastal v Praze dešt který trval až do noci. Vllava, jejíž řečiště bylo vy schlé tak, jak se to již po několik roků nestalo, pozne náhla začala svou hladinu zvyšovati — Změny držebností. Obec král. hlav. města Pra- hy koupila od pana Vojt. Rennera a společníků domy čp. 245—II. „U černého jelena“ a čp. 246—II. „u Kau ských“, též „u Doubků“ v Šítkovské ul. za 162.000 K. Stavitelé pp. Frant. Tille a Ferd. Prokůpek koupil od paní Heleny Mellerové a společnic skladiště čp 2.3 v domě čp. 501—I. v Havelské ul. Býv. nájemce hotelu „Metropol“ v Havličkově ul. v Praze pan Fr Desenský koupil od paní Prokešové-Moravcové dům čp. 520 v Koubkově ul. na Král. Vinohradechz 58.000

Renner František Till Prokůpek Meller Prokeš Moravec Král Praha Šítkovský ulice Havličkov ulice Koubkův ulice Francie Desenský v dům čp . 501 — I

25 article

— Defraudace ve sv.sváclavské záložně. „Sanační fiakr“ je neustále v nájmu záložny. Dva členově sdru- žení nepřestali až dosud dojížděti k netrpělivým vkla- datelům, kteří žaloby na záložnu podávají. Po řeč P. Bruno-Bárty, vůdce dominikánského procesí na Svatou Horu u Příbrami, který v kázání svém pokála památku Mistra Jana Husa, rozmohly se opět žaloby na záložnu a včera opět exekutor do záložny zavítal Skomírání existence záložny dosud nepřestalo. — v předvčerejší schůzi výboru záložny byl prodán dům záložny čp. 392 v Žižkově za 29.000 korun. — Před týdnem zemský výbor král. českého dal svolení, aby Zemská banka zapůjčila sv.-václavské záložně pro- střednictvím „Důvěry“ 500.000 K na vyplácení kvoty vkladatelům. Nyní Zemská banka sdělila podmínky této zápůjčky, které jsou tak přísné, že sv.- václavská záložna půjčku tu naprosto nemůže uzavřít. — Ze- vrubným soupisem knížek, 25% vyplacených, zjiště- no, že na 2206 knížek byl vyplacen obnos 1,323.168 k

P Bruna Bárt Hus Svatá Hora Příbram Žižkov

26 article

— Ko zprávě o radnici v Náchodě. Jsme dožádáni abychom v zájmu pravdy konstatovali,, že zdejší ar chitekt pan Josef Podhajský, professor na státní průmyslové škole není totožným s architektem panem Františkem Podhajským, jenž radnici tuto navrhl stavbu její vede. — Koněm kopnut. U plukovního lékaře dra. Maye ra v Karlíně, Palackého třída č. 27, zaměstnaný 25letý sluha Frant. Stangel včera dopoledne čistil koně, ne němž lékař přijel ze cvičební cesty. Při práci té byl Stangel koněm kopnut pod břicho a těžce zraněn. Byl odvezen do všeobecné nemocnice. — Krádeže. Do krámu uzenáře p. Blechy v čís 764 v Holešovicích v noci vloudili se zloději a odcizili ze zásuvky pultu na hotovosti 30 korun a mnoho uze nářského zboží z pultu. — Do bytu obchodníka p. Mi chala Grubiše v čís. 110 na Malé straně vloupal se zloděj a odnesl dvoje hodinky s řetízkem. — V bytě p. Viléma Rokosa na Smíchově č. 778 byl vykraden celý obsah šatníku. Po pachateli není dosud ani stopy. — Z půdy domu čp. 338 v Karlíně bylo odcizeno prá- dlo, které tam pověsila pí. Anna Střibrná. — Optik p. B. Hausner v čís. 352—I. měl nad svým krámem vyvěšený velký modrý reklamní skřípec. Tuto reklamu v noci na včerejšek neznámý pachatel odeizil,

Podhajský May František Blech Rokoso Střibrná Hausner Náchod Karlín Palacký třída Holešovice Smíchov všeobecný nemocnice

27 article

— Kůň spadl s mostu. Pan Václav Novotný, ma- jitel usedlosti z Nučic, předevčírem při jízdě ze Zbra- slavi na Smíchov octl se ve vážném nebezpečí. Když přijel na dřevěný most u Zbraslavi, ulekl se kůň vo- zíku prodavače sirek. Kůň uskočil, narazil na zábradli. které pod jeho tíhou povolilo a kůň zpřetrhav řemení. spadl do řečiště. Za přispění četných dělníků byl těžce zraněný kůň z řečiště odveden na silnici. Pan Novotný vyvázl z nebezpečí tím, že v čas vyskočil z vozu. — K tomuto případu se nám sděluje: To jsou opětné následky soukromých mostů na erárních sil- nicích. Město Zbraslav už delší dobu se domáhá, aby silniční erár převzal oba dřevěné mosty a nahradi je buď železnými nebo kamennými, ale úsilí jeho je marné. Erární mýta jsou všude zrušena, jen na Zbraslavi dosud se musí platit a přece tyto mosty jsou částí erární silnice Praha—Příbram. Náklady přes 70 q přes mosty nejsou dovoleny a také parní válce nemohou přes ně jeti. Při plutí ledu musí být mosty provazy uvazovány, jsou tedy na mostech svi- zele v zimě i v létě. — Těžkým úrazem byl včera večer v pivovaře u sv. Tomáše na Malé straně stižen 45letý kočí Josel Trnka, bydlící v Kaprové ulici č. 45—I. Týž vylezl po žebříku do senníku, aby připravil koním seno. Osudnou náhodou žebřík pod ním sjel a Trnka spad se značné výše. Nebožák rozbil si hlavu, bylo m přeraženo jedno levé žebro a kliční kost. Lékaři pp dr. Kotáb ze záchranné stanice a dr. Ullrich zraněném poskytli první pomoci, načež ho v ambulančním voze převezli do všeobecné nemocnice.

Novotná Tomáš Josel Trnka Trnka doktor Kotáb Ullrich Nučice Smíchov Zbraslav Praha Příbram Kapr ulice

28 article

— Konkurs. Obchodní soud v Praze vyhlási včera konkurs na jmění protokolované obchodní spo lečnosti „Bratři Lamačové“, jakož i na sou kromé jmění společníků télo firmy Jana Lamače a Josefa Lamače. Konkursním komisařem usta- noven rada zem. soudu p. Jan Rosenbaum, zatimním správcem konkursní podstaty p. JUDr. Hynek Brabec. advokát v Žižkově. Schůze věřitelů dne 16. července. přihlášky přijímají se do 15. srpna, likvidační stán dne 24. srpna. — Zemský soud v Praze vyhlási včera konkurs na jmění Josefy Kintnerové, ne- protokolované obchodnice s modním zbožím v Praze ve Štěpánské ul č. 273. Konkursním komisařem jme- nován byl r. z. s. p. JUDr. Bedřich Müldner, zatimním správcem konkursní podstaty p. JUDr. Evžen Sieber advokát v Praze. Lhůty: 17. červenec, 12. srpena 19. srpen — Z lázní bělovesských u Náchoda. Za skvostné pohody prožili jsme právě utěšený týden v našem bělovesském útulku. Bylť červen jako všude leto dost pochmurný i chladný částečně, aniž však byl s to, zapudit kterého z hojně již dostavivších se hostů, ježto i v tom na venek trudnějším čase nacházeli zde želaný klid a touženou úlevu. Konečně koncem měsíce zvrátilo se počasí zcela na dobrou svou stránku a na dešly nejkrásnější slunné dni, plně jasu a rozkoš: A je-li kde za pohody krásně, je zde přímo skvostně

Lamač Rosenbaum JUDr Brabec Kintnerová Müldner Sieber Praha Žižkov štěpánský ulice Náchod

29 article

Však není ani divu, když tu máme tak utěšený kou- tek! Stěží shledati jemu podobný co do celkovýcl požadavků, výhod a poskytů. Nebylo ani třeba pří rodě zvlášť napomáhati, aby utvořilo se zde zátiš na pobyt všeobecně uspokojující a zdravotně co nej- působivější. Koutek sám při Metuji tak blaživě domáe a vše další kolem v pěkné romantické rozloze. Běloves jako místo lázeňské jde k rozkvětu, mohutní, mají všechny k tomu vedoucí výhody a pronikavé pod mínky. Lázně i koupelny již moderně upravené a vy- pravené vyhoví každé potřebě i každému jakémuko požažavku, vyhoví jak všestranností novějších způ- sobů koupelných, tak co do své působivosti hojivé Voda železitá beze všech těžších a závadných přísa zdárně účinkuje pitně i koupelně, jsouc bez nepříjem- nosti snesitelnou. Kdo pak pilně pije lahodně lehkou bezpřísadně čistou kyselku „Idu“, jakoby věru zá- zrakem spláchne se sebe všechnu malátnost z pře plnění cevného, z přepnutí čivného neb z poruch za- žívacích vycházející. Rašelinu zde dostáváme čistou a slatinně lázně z ní jsou z nejintensivněji účinku jících, jakož o tom v kronice lázeňské zapsáno, kolii případů vzácného vyhojení rheuma tismu i hostečních svízelů, jinde vzdorně neústupných — a lázně uhli- čitě jsou pro svůj očividně patrný účinek a příjemnost nejoblíbenější. I parní lázeň s basenem a všeliké spr chy dobře jsou opatřeny. K tomu pak všemu jin skvělý druh lázní či koupelí, jež správa lázní v pro gramu svěm skromně ani neuvádí, ač zejmena v cizíně právě tím reklamně nejvíc se působí — lázně vzdušné a slunečně. Těch užíváme zde v parku plnou měrou

Koutek Ida Metuje Běloves

30 article

pod mírným vánkem horsky zdravého vzduchu a pod hojivými paprsky blahočinného slunce. Nelze pak ani opomenouti zdejšího zdravolního stezníku, tak zvaně „srdečné stezky“, od přírody samé občasně mírnou stoupavostí upravené cesty pro choré srdcem a trpící dušností vůbec. Co jinde jako uznaně léčivý prostředek teprve uměle se musí zakládati, máme zde v přírodě samé již hotovo a to mnohem pěkněji, po- něvadž i s krásnou přírodní scenerií. A lázeňská sprá- va? Náš pan správce F. V. Klenka je spolu ná „pater familias“, pečlivě se starající o naše všestranné blaho, starostlivě přihlížející, aby nám všem „zde dobře bylo“. Hlavní jeho snahou je především, aby nás pacienty i polozdravé a letní jen výletníky sdružil a udržoval rodinně pohromadě, aby nás takto hezky sbližoval ke vzájemně dohodnému seznání se a k vy- plývající z toho důvěrnosti, aby otupoval všeliké ostro- sti a uvolňoval napjetí z prvotního cizinectví vzchá- zející. Tato ,rodinná“ jeho starostlivost tak se pěkně odměňuje, že všichni „jeho kolonisté“ tvoříme vespol domácí a vskutku familiární kroužek upřímně nehle- daného a vzájemně prostého styku a srdečně vespol- ného obcování. Výhodu a dobrotu takového sblížent brzo každý sezná i uzná a za ni p. správci vděčí. Však udržuje si tím silný již kmen stálých návštěvníků stále nových a nových tím získávaje, čehož výmluvo ným dokladem letošní již tak hojná návštěva. Ne tak naprostým dobrákem on přece jen není, nebol dovede projeviti i přísnou stránku a energickou ráz- nost, jedná-li se na př. o dodržování lékařských před- pisů a příkazů, jimž mnozí pacienti tak rádi unikají.

F V Klenk

31 article

Jenže pravidlem se uzná oprávněnost správných a do- brých jeho zámyslů a pěkná shoda ani tím se nijak neruší. Přidám-li ještě i, že ani neopomíná nahlédnouti do kuchyně, která za vedení pí. Anny Součkov beze chvály vskutku je velmi dobrá, nepěstujíc ani tak stravu hostinskou jako spíše po domácku chutně připravenou, ani jsem tím všechny dobré vlastnosti našeho mile „přísného dobráka“ nevyčerpal. Majitelům lázní dojista jest značnou výhodou, že takovou vhod- nou sílu získali; oni pak sami také svých hostů dobře pamětliví, ocholně lékařskou radu obstarávají. Mů- žeme opravdu všestrannou svou spokojenost projeviti s přáním všeho zdaru k dalšímu trvání. Než i to lřeba ještě připojiti k dobré stránce bělovesských lázní, že jsou tak čistě a ryze české, aniž by to v nejmenším vadilo návštěvě Němců, kterýchž tu několik kama- rádsky s námi žije. Návštěva dostoupila již čísla 200 hostů (ač pravá lázeňská doba teprve nastává), z nichz většina i déle měsíce tu pobyla a vesměs těžce se odtud loučila. Ejhle, takových máme již dobrých mís lázeňských v našem drahém království a přece tak mnozí našinečkové pořáde ještě vyhledávají cizí „svě- tovost“, povržlivě nás odkopávající a bezohledně urá- žející.

Součkov Němec

32 article Různě zprávy.

Různě zprávy. = Oslava Julesa Janina. Dne 5. t. m. bylo tomu sto let, co se narodil duchaplný kritik a kauserista francouzský Jules Janin, jejž možno zváli olcem feuilletonu a kroniky novinářské. V Evreuxu, kde je pohřben, byla slavena důstojná památka slavného žurnalisty. Jules Janin prožil v tomto městě poslední léla svého činného života. Divadelní a literární kri- tik Emile Faguet promluvil jménem Akademie nad hrobem Janinovým, nad nímž je vztyčeno poprsí od Adama Salomona. Následoval banket, při němž Faguet v delší řeči mluvíl o významu Janina pro francouzskou literaturu, o jeho počestnosti a neod- vislosti i o jeho ryze francouzské veselosti. Jules Ja- nin po strastiplném mládí věnoval se literatuře, na- psal několik románů, z nichž největší úspěch měla vlivuplná parodie na tehdy řádící modu romantických románů: »Mrtvý osel čili guillotinovaná žena«. Stal se literárním a divadelním kritikem a ostal věrným tomuto povolání. Byl zván knížetem kritiky. Jeho lehký povšechný sloh vynikal vervou. Pracoval ne- smírně mnoho. Stal se známým i bohatým po těž- kých začátcích, a poznal též spokojený život rodinný. Byl velmi dobré, mírné povahy. Objevil Rachelku i Pousarda, jehož se ujal a jenž umřel u něho ve ville. Žil v Passy v sousedství Lamartina a Bérangera. klidně a šťastně. Roku 1870 stal se nástupcem Saint Beuva v Akademii. V posledních letech života pa kostnice nedovolovala mu navštěvovati divadlo, co jej velice rmoutilo. Posílal do divadla svého sekre. táře a podle jeho vypravování psal kritiky. Zemřej r. 1874. = 5000 marsk věnoval bavorský prine vladat Luilpold pensijnímu ústavu »Německých žurnalistův a spisovatelů v Mnichově« k jeho včerejší slavné 10leté jubilejní schůzi.

Julesa Janin Jules Faguet Janinův Salomon Lamartine Béranger Passo Mnichov Saint Beuv

33 article

= Velký požár v Sormovském závodu — dle zpráv z Nižního Novgorodu — zničil vozovku a dílny. 40 nových vagonů shořelo. = Zabit elektrickým proudem. Ze Lvova se sdě- luje: Za bouře přetržen byl zde telefonní drát. který upadl na vodící drát elektrické dráhy. Konce jeho visely až na dlažbu ulice. Správce domu Man- dyk při chůzi zavadil o telefonní drát a byl elektri- ckým proudem zabit. Manželé Basil a Pavla Hel- skiovi, kteří vyběhli mu z domu ku pomoci, utrpěli těžké popáleniny. Vozba musila býti k vůli vypnuti proudu na všech tratích na čas zastavena. = Srážka vlaků na dráze. Z Nového Yoriu se telegrafuje: Při neštěstí na dráze ve Virginii přišli o život také rakouští vystěhovalci. Osobní vlak je- doucí z Nového Yor-u do Nového Orleanu srazil se s nákladním vlakem. V osobním vlaku jelo též 55 rakouských vystěhovalců do Texasu a Kalifornie. Do jejich vozu vnikl nákladní vůz a celým prorazil, rozděliv jej ve dvě čásli. Z vozu rakouských vystě- hovalců vytaženo bylo 27 mrtvol a 20 hrozně zohavených těl osob, které ještě žily. Vystěhovalci, který se díval z okna, byla hlava uříznuta a odlítla do příkopu. Také v kuřáckém voze bylo několik mužů z aněno. Průvodčí nákladního vlaku hrůzou sešílel, strhal žaty s těla a prchl do lesů.

Basil Pavel Novgorod Lvov Virginie Nový Yor Texas Kalifornie

34 article Z literatury.

Z literatury. Tištěné písmo.

35 article

22— Němci mají jednu chvalitebnou vlast- nost, která by nám v nepřehnané dávce dobř svědčila: jejich vědecká práce je neobyčejné soustavná, účelná, zdánlivě třeba sebe více ab- straktní a theoretická, přes to však vždy vědomě směřující k obecně prospěšným, rešlním eílům, sloužíc často i nejvšednější praktické potřebě. Nenechávají žádnou otázku všedního života le- žeti jen tak ladem, vyvijeti se samu sobě. Vždy se najde někdo, kdo se jí chopí vědecky, pro- běre a prohlědne ji důkladně ze všech stran, uváží a odváží, nevšímá si ani, že leckdy upadá do směšného přehánění a na konee formuluje jasně a určitě opravné návrhy, často třeba utopie, vždy však myšlenky, které právě proto, že byly soustavně a houževnatě promý- šleny vzhledem k jisté obecně důležité otázce, stojí za uváženou.

Němec

36 article

Mám v rukou podobnou objemnou knihu, která obírá se přísně vědecky otázkou napohled téměř titěrnou, způsobem na pohled přehnaně úzkostlivým a důkladným. »Jak mají býti knihy a časopisy tištěny?« ptají se pánové HI. Cohn, universitní professor a lékař a R. Rübencamp ředitel továrny na grafická barviva. Odpověd podávají »hygienikům, lékařům, vychovatelům, redaktorům, spisovatelům, nakladatelům, písmo- lijeům a tiskařům se stanoviska očního lékařstvía se stanoviska technického« na víc jak sto stránkách s hojnými příklady. A je to odpověď důkladná, která mrzutý stesk, který pronášejí občas čte- náři na otlučené písmo novinářské, Němci na švabach, Slované na kyrilicu, formuluje přesně vědecky a dodává mu úvahou o škodlivosti špatného písma na zrak neobyčejně důležitého významu i po stránce sociální. Z počátku čtete překvapující podrobnosti ve všeobecné úvaze o krátkozrakosti a jejím šíření: krátkozrakost u dětí stoupá v procentech nápadně s vyšší úrovní té které školy: nejméně je ji na školách vesnických, nejvíce na gymnasiích. Mimo to stoupá vždy počet krátkozrakých od nejnižší třídy k nejvyšši na každém ústavě a také průměr krátkozrakých žáků stoupá od třídy k třídě.

Cohn R Rübencamp Slovan

37 article

Nejsou to fakty zarážející a smutné, zvláště když povážíte, že již dávno minuly časy, v nichž brejle a skřipec považovány za ozdobu hlou- bavých hlav a že dnes krátkozrakost platí správně za mrzáctví. K těmto lékařským úvahám pojí se pak úvahy odborníka tiskaře. Historická úvaha o vývoji tisku vzhledem k požadavku zřetelného písma, zlozvyky časem zakořeněné a i v naší době trvajíci! Pak podrobné společné úvahy o velikosti písmen, o vzdálenosti řádků a písmen, o tvaru písmen, o paplru, o tiskařské černi atd. a to víc odborně stce, ale přes to je to pově- děno tak prostě a přesvědčivě, že to nejen kteréhokoliv z odborníků v předu jmenovaných, ale též každého soudného čtenáře a člověk pečlivého o zdravé oči svých dětí, pohne k úvahám. Konečná ostrá kritika vládních nařízení německých o tisku knih netýká se nás sice přímo, ale pobízí k podobné revisí nařízení našich. Naše družina literární a všichni ti, kdo s ní ruku v ruce vytvářeji naši literaturu, na- lezli by v knize citované mnoho látky k pře- mýšlení — a k reformám.

38 article

České spisy.

39 article

* Sir John Barrow: »Car Petr Veliký- Přeložil Jan Váňa. V Praze, J. R. Vilímek. Ke dvěstěletému jubilei založení ruské metro- pole, jež nese jméno největšího panovníka ruského i slovanského, hodí se dobře český překlad knihy Barrowovy. Spisovalel neměl ve zření vědecké dílo na samostatném užití pramenů založené, nýbrž chtěl způsobem snadněji přístupným informovati krajany své o barbaru světového jména, který otevřel západní vzd lanosti půl Evropy a veškeren sever Asie, prá- vem pak pokládán jest za zakladatele veleříše, na vlastní síle spočívající, která nejvážněji ohrožuje zdržuje kramářskou rozpínavost a kořistivost Anglie. Barrowovi jest osobnost cate Petra zjevem vzneše- ným, pravým self-made-manem, který bez cizího při- činění sám ze sebe, odvrhuje s beder a pat svých přítěž staletých zvykův i předsudkův a s energií v dějinách bezpříkladnou zavádí v širé říši své bez ohledu na přemocné a lisíceré překážky dobrodiní pravé civilisace. Svými studijními cestami, svým sebezapřením ve prospěch svého národa a svou pev- nou vůlí, jíž jedinou vedoucí hvězdou byly blahoa budoucnost ruské říše, jest Petr vzorem císařského reformátora, svým sňatkem s Kaleřinou I. pak vzo- rem cituplnéhe muže, který neváže hnutí srdce svého předpisy úzkoprsé etiketty dvorské.

Barrow Veliká Váňa Vilímek Barrowův Spisovalet Petro Petr Praha Evropa Asie Anglie

40 article

Po formálné stránce nezbývá ovšem než žádati, aby čtenáři českému podáván byl překlad jazy kem bezvadný. Pohříchu není přítomný spis jediným pří- kladem jazykové ledabylosti, která se v překladové literatuře naší novější dobou tak nápadně vzmáhá, Překlad spisu Barrowova oplývá kazimluvy, nespráv- nými tvary i neslovanskou nomenklaturou. Tvary. jako »ve vojšti«, »zastihnut«, důsledné zkracování infinitivů, naproti tomu ale místo supina infinitiv (přišli do Zaandamu vyhledatis, str. 45), »připloul«, soblehnutím«, »mimo hradeb drážďanských« atd. jsou ukázky naprosto neodpustitelné. Věty, jako »vy- dal rozkaz, aby z jistého množství kostelů a klášterů ve všech městech říše byla ulita děla«, svědčío práci víc než chvatné. Věcně nesprávné jest mluviti o sboru »Streliců«, když ve slovníku páně překlada- telově selkáváme se s ruským pojmem crphaen který stal se názvem stálého vojska »střelců«; rov- něž příčí se názoru ruskému mluviti o »královské« rodině ruské, jako divně se vyjímá, praví li se, ž

Barrowův Zaandam