Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

10. července 1903. Císlo 186

4 article

vání s Čechy a Němei hlavně ve věcech universitních. Chtějí-li tedy Němci kabinet sku- tečně udržeti, mohou toho dosíci nevelkou obětí. Z kabinetu vystoupí neodvolatelně dr Rezek a jeho místo nebude hned obsazeno, poněvadž jest přirozeno, že dokud se nevyjasní poměr českého klubu k vládě, nenajde se po Rezkovi nástupce, který by se těšil důvěře tohoto klubu«. »Nová Reforma« píše: »Dr. Körber musi nyní uvažovati, kolik universit má dát Čechům a kolik Němcům, aby prodloužil svůj život. V prvních dnech trochu si odpočine, v srpnu začne vyjednávati nejprve důvěrně, potom ve- řejně s důvěrníky Čechů a Němců, pak obsadi ministerstvo pro Čechy a pak — pak se pokusl svolati parlament. A začne stará historie. Kabi- netních krisí bylo v Rakousku bez počtu, ale žádná neskončila ještě tak, jako tato. Bylo vždy záplatováno; ale tato nejnovější záplata ani nepřišita; odpadne sama při nejbližší příleži- ťosti. Že se dr. Körbor těší důvěře koruny o tom nepochyboval nikdo. Ale v ústavním státě náčelník vlády musí se těšiti také důvěře parlamentu. Dr. Körber podal demissi vlastně proto, že si této důvěry parlamentu není jist.

Němec Rezek Körber Čecho Körbor doktor Čechy Kabi Rakousko

5 article

Ve vnitřní politice nenastala posledními udá- lostmi pražádná změna v jeho prospěch, naopak staly se změny v neprospěch vlády. Ale dr. Körber na rozkaz koruny zůstane dále u vlád- ního vesla. Panovníkův list neodstranil tedy ani kabinetní krise, ani krise státní, která vstu- puje ve stadium snad ještě ostřejší«. »Glos Narodu« taktéž tvrdí, že krise ne- uklizena, nýbrž jen odročena do té chvíle, až se o ní vysloví parlament. Tím nabývá Kör- brovo ministerstvo rázu zatímného kabinetu, který bude konati svůj úřad jen tak dlouho, dokud se nenajde vhodný jeho nástupce. Dlouho toto provisorium trvati nemůže, protože odchod dra. Rezka z ministerstva zbavuje český klub posledních ohledů a přetrhává útlou nitku, která jej dosud poutala k vládě. Dr. Körber bude prý vyjednávati stran české university na Moravě. Snad se mu podaří vyprositi siu Němců svolení k založení české university. Ale — ptá se »Gl. Nar.« — bude tím vyřízen celý národní spor českoněmecký? Bude lim uzdra- ven parlament? Nikoli; bude jen o jedno pro- visorium více. Mají-li se napraviti poměrya pozdvihnouti pokleslá ústavnost, k tomu jest třeba o něco více, než smlouvati se o jednu školu.«

Körber Glos Naroda doktor Němec Nara český univerzita na Morava

6 title

Politické zprávy zahraničně. V Praze, 9. července.

Praha

7 article

Michal Vujič.

Vujič

8 article

Že nejlepší, ba jediný srbský státní finančník dr. Michal Vujič, byl pominut při jmenování nových členů státní rady, nedělá v Srbskua zvláště v redikálné straně dobrou náladu. Nejde tu o osobnosť Vujičovu, nýbrž o to, že vzáená jeho síla a politická charakternosť, jíž je v Srbsku dosti v prostém národě, ale pramálo mezi vý- konnými politiky, zůstává v této vážné pro Srbsko chvíli neupotřebena, ano odstrčena. Tato bez- ohlednosť k osobě a zásluhám Vujičovým je tím méně na místě, že osobní ohledy na kama rády a přítelíčky nikterak nejsou této proza- tímné vlády vzdáleny. Mezitím, co vláda od- strkuje Vujiče i Pašiče, bratr tety nynějšiho mínistra financi skočil s ročního platu 4000 f. na 10.000 fr. a státním radou stal se ujee téhož ministra, který před několika lety hlásal v Kragujevci, že krky všech radikálů mají se dostati pod nůž. Podobných případů list uvádí ještě ně Upřímné slovo! K tomu, aby srbský národ lépe prospíval nepostačí vražditi krále, nýbrž je třeba hlubo- kého obrodu srbské intelligence občanské i vo- jenské v duchu národním a křesťanském, tak aby nad ubohým národem nevládli nejnehod- nější jeho synové. Zbědovanosť srbského státu nevězela jen v Alexandru a Draze, nýbrž vězi také v těch vrstvách srbské společnosti, které si osobují vládu nad národem, hrají o jeho blaho i hlavu a nemají zření k ničemu jiněmu, leč k ukájení svých osobných choutek a vášní. Nechať to srbské panstvo pováží, že nyní už nebude moci ani před národem, ani před ci- zinou sváděti vinu neblahého stavu státu na kolik.

doktor Vujič Vujičův Pašič Srbsko Kragujevac

9 article

polohou i exotickým ruchem uvnitř. Lze tu pozo- rovati zajímavý život Arabů, aniž třeba zříci se moderního pohodlí. V rozsáhlé čtvrti, zvané „Villaye Négre“, v malých, hliněných domcíeh bydlí Arabové, trvajíce ve svých zvycích, jakoby zůmyslně nedbali zhýčkaného evropského sou- sedství. K večeru po ulicích i na náměstí je šumno. Arabové procházejí v houfech nebo jezdi na pěkných koních. Ještě častěji víděti oslika, někdy tak malého, že dlouhonohý, černý na něm jezdec bosě nohy po zemi vláči. Je vám až líto roztomilých ušáčků, tak dobrácky klusajících pod těžkým nákladem. Navštívili jsme také arab- skou školu. Mladý, dosti intelligentní Arab s dlou- hým prutem v ruce mezi svými žáky, po turecku s tabulkami v rukou, dřepmo odříkávajícími či spíše vykřikujícími napsané průpovídky z ko- ranu, byl pěkný obrázek. Jsou roztomilí ti černí hoši, přes to, že nás, nahlížející do jejich školy, obmýšleli posuňky, jinak v celém světě za výraz opovržení vyhlášené. Jeden, as desitiletý, s fé- zem na hlavě, vodil nás po čtvrti a ukazoval znamenitosti. Procházeli jsme uličkami, kde vá- lely a hrály si děti. Pěkně slušelo děvčátkům, oděným v šat nejpestřejších barev. Na velikém náměstí tlupa Arabů i Negrů kolem kouzelníka.

Arab Villay Négre

10 article

jenž fantasticky oděn, se zkrocenými hady kou- zla prováděl. Původní obrázek! Všude kolem černé tváře, vlající bílé pláště, postavy vážné na koních neb oslech, hliněné, nepatrné domky. Po půl hodince po příkrém svahu jsme zase ve mě- stě moderním. Promenáda, rachot vozů, cinkot elektrické dráhy. Jako sen připadá nám všecko, když po chvíli, usednuvše v kavárně, poroučíme si pivo, jež přináší sklepník, elegantně oděný. V jemných zvucích koncertující kapely, jež pro- nikají k nám okolním hlukem, rozeznáváme tkli- vou hudbu z Gounodova „Fausta“. Věru, kdyby nás kouzelník jakýs ve snu probudil, nikdy by- chom neuhodli, že jsme v Africe! I do okolí pod- nikali jsme výlety a koupali se v moři. Ani se nám nechtělo opustiti tak líbezné pohodlí a vy- dati se na další cestu.

Gounodův Faust Afrika

11 article Oto Kryšpín.

Oto Kryšpín. Alexandra a Dragu, že nyní všechna hrozná zoďpovědnosť za osudy státu a národa srbského leží na nich! Běda Srbsku, neznamená-li strašné zavraždění krále a královny pronikavou a úplnou nápravu všeho zla, které hubí veřejný život v Srbsku, hlubokou reformu v srdeích i my- slích srbských. Po takovém skutku, jako vražda ze dne 10. m. m., musí celý srbský národ zpytovati svédomi, přiznati se k vinám, činiti pokání a začíti nový život. Setrvání při dosa- vadním životě rychleji by uspíšílo zkázu srb ského státu, než to mohli dokázati Milan svou nenávistí k všemu srbskému a Alexandr svými dětinskými převraty. Srdečným zármutkem a stra- chem o budoucnosť srbského státu nás naplňuje každá známka, že se vnitřní zbahnění v Srbsku nemění. Sjednocení tureckého dluhu. Turecko vyjednává o sjednocení svého státního dluhu. »Novoje Vremja« při tom uka- zuje, že finanční stav tureckého státu je mno- hem lepší, než se obyčejně píše, a lepší, než kteréhokoli státu západoevropského. V Evropě považují Turecko za stát zbankrotělý; avšak třeba pohlednouti několik let nazad a přesvěd- číme se, že tomu tak není. R. 1897 Turecko bylo donuceno k válce Řeckem, jež samo v nej- větší finanční mízerii, spekulovalo na to, že Turecko války nevydrží. Turecko vydrželoi zvítězilo. Celý státní dluh Turecka obnáší 32 mill. tur. liber. Protože obyvatelstvo Turecka (ovšem boz Egypta, Samu, Bosny a Hercego- viny) převyšuje 24 mill. hlav, následovně na každou hlavu přichází státního dluhu 11/2 tur. libry, t. j. asi 26 K. Ale v západní Evropě vypadá na hlavu každého občana státního dluhu okolo 300 K. V Anglii tento průměr dosahuje 400 K, ve Francii 700 K. Každý Francouz platí jen úroku ze státního dluhu ročně tolik kolik přichází všeho dluhu na tureckého pod- daného.

Ota Kryšpín Alexandr Milan Francouz Srbsko Turecko Evropa Řecko Egypt Sam Bosna Anglie Francie Novoj Vremja tur

12 article

»Liberté« o Češích a rakouské krisi. V pařížském denníku uveřejňuje náš přítel René Henry obšírný článek: »La Crise autrichienne et les revendications tchěques«, který s povdě- kem zaznamenáváme jako milý zjev pozornosti vážných politických kruhů francouzských k če- skému boji politickému. Henry poukazuje na vážné vnitřní obtíže v Rakousku vzniklé spory s Uherskem a praví, že Francie se má zajímuti horlivěji nežli dosud rakouskými záležitostmi. Francouzský spisovatel správně označuje sobe- ctví centralistů, kteří chtějí zachování nynějš nespravedlivé převahy moci německé a proti nimž snahy federalislické chtějí v Rakousku rovnoprávnost. »Víme dobře,« píše Henry, »že eentralisté jsou přívrženci trojspolku, kdežto fe- deralisté chtějí neutrálnost Rakouska, nebo pro- jevují živé sympatie Francii a Rusku.« Potom obšírně promlouvá René Henry o politické si- tuaci české. Zmiňuje se o spojení německýeh skupin v parlamentu. V tom vidl jakousi pro- vokaci Čechů, kteří shromáždili kolem sebe různě národy slovanské a jsou nejčinnějšími a nejenergičtějšími mezi nimi. Uvádime doslovně tuto část článku »Liberté«: »Nechei analy- sovati zde obdivuhodnou stránku, kterou český národ vepsal do historie XIX. století. Čtenáři »Liberté« pamatují se na znamenitý článek

Čech René Henry Henry Čecho Rakousko Uhersko Francie Rusko Libertý Le Cris

13 article

Maurice Sproneka o tomto sujetu. Pan Albert Sorel, píšící o velkém díle p. Denisa, věnova- ném české historii, věnoval před několika dny jeden z nejprocilěnějších a nejvrouenějších článků, který kdy napsal, probuzení toho ma- lého, ale životaplného a nezkrotitelného národa.« A dále píše René Henry o útocích, jež v ji- stých žurnálech pařížských, inspirovaných tiskem německým a snad i jistými kruhy vídeňskými soustavně jsou podnikány proti Čechům: O Če- ších jsou šířeny pomluvy a bany i v jistém tisku francouzském. Bylo řečeno, že jejich po- žadavky nejsou spravedlivé, že jsou reakeionáři, že jsou kazimíry. Nie není spravedlivějšího, než to, co Češi v podstatě žádají. Reklamují své právo na život a činnost. Chtějí míti svou část vlivu v komplikovaném a různorodém organismu monarchie habsburské«. Henry připomíná ne- spravedlnosti, páchané na Češích, zlořády voleb- ního práva, nadržujícího Němeům a t. d. Velm energicky potírá Henry lži pronášené v žurná- lech »Rappel« a »Radical« o českém klerikali- smu. »Francouzští antiklerikálové nemohou po- dezřívati, že nástrojem jezovitů je národ, který teď v Praze slavil velkou památku Jana Husa«

Mauric Spronek Sorel Denisa René Henry Čecho Čech Henry Henry lež Hus Praha

14 article

A o českém rušivém kazimirství píše Henry trefně: »Rušivým živlem je potlačený a vy- děděný, který chce znovu nalézti své místo n výsluní? Můžete vytýkati Čechům, že prováděl svůj program přilis netrpělivě? Což dříve nebyl dr. Rieger, jehož smrt této zimy byla národním smutkem celých Čech, velkým a opatrným mlr- nitelem? Rovněž byl mírnitelem — což nevy lučuje ani pevnost ani obratnost — dr. Engel, jenž po léta předsedal české skupině v říšské radě. A od prudké, ale krátké obstrukce r. 1900, jaké neobyčejné trpělivosti podali ve Vídni důkaz poslanci čeští!« Článek Henryho, s pochopením a duchaplně psaný a uveřejněný v žurnále tak vážném jako »Liberté«, je potěšitelným zje- vem a jsme za něj vdéčni mladému a brillant nímu publicistovi franeouzskému.

Henry Čecho Rieger doktor Engel Libertý Čechy Vídeň

15 article

Nemoc krále Eduarda. V Berlíně a v celém Německu pohlížejí na návštěvu presidenta francouzské republiky Loubeta u anglického krále v Londýně s pochopitelnou žárlivostí a hledí všemožně jeji velký význam zlehčiti. Kdežto vídeňský něme- eký tisk plnými slovy líčí nadšení londýnského obyvatelstva a spontanní ovace, jichž Londýn byl svědkem za pobytu Loubetova v metropoli Anglie a nepřehlíží ani dalekosáhlých důsledků zbratření lidu anglického s příslušníky fran- couzské republiky ke dnům slavnostním do Londýna zavítavšími, jež slavilo se všude i při potkání na ulicích, píše tisk v říši německéo všech těchto věcech ve své zlobě způsobem až urážejícím. Tak na př. »Berliner Tagblatt« tropil si přímo posměchy z nádherné výzdoby londýnských ulic a když nemohl a dobrým svědomím říci, že není bohatá, vytýkal jí aspoň, že jest — stará, z doby korunovace krále. Ze které londýnské slavnosti pocházely by fran- couzské trikolory, jimiž zaplaveny ulice za ná- vštěvy Loubeta v hlavním městé Anglie, zml něný list neuvedl a nežli by vysvětloval jejieh původ, raději o dojmu a nadšení, který byl jimi způsoben i u chladných synů Albionu, zcelu pomlčel. A stejně zachovaly se i jiné časopisy německé.

Eduard Berlín Německo Londýn Anglie Albion Loubet u anglický král Berliner Tagblatt

16 article

Ale vše to v Berlíně nepostačilo a musila proto vyrukovati nová věc, která, hozena jsoue nyní jako kapka jedu do slavnostního poháru, otráviti a vyhladiti má v Anglii svojí tragičnoste rázem všechny milé vzpominky na návštěvu Loubelovu. S jiného stanoviska věru nelze pohlížeti na zprávu, která vydána v Berlině v okamžiku odjezdu presidenta francouzské republiky Anglie a jež zní: »Na německý eísařský dvů došly o zdravotním stavu krále Eduarda anglického z Londýna () zprávy velice znepokojujíei (»beun ruhigendste«). Zdá se, že není více žádné po chyby, že král Eduard stížen je rakovinou hrtanu, jak zjištěno několika německým specialisty. Na anglickém dvoře zabývají se úmyslem, pohnouti krále, aby ustanovil Wales- ského prince vladařem. Král Ednard musil by však býti o vážnosti svého stavu teprv zpraven.« Že zdraví anglického krále Eduarda nen pevné, jest každému známo, rovněž i to, že trpí tím neb oním neduhem, který může se mu státi osudným. Čím trpí, věděli zejmena také na berlínském eisařském dvoře a sice již dávno a mohli o tom tudíž podati zprávu veřejnost před rokem, nebo aspoň před měsíci, aneboaz po čtrnácti dnech. Že vyšla zmíněná poplašná zpráva z berlínských dvorních kruhů v den. kdy president franeouzské republiky Loube po spontánních dnech londýnských vsedl na zpáteční své cestě v Doveru na fran- couzskou loď, prozrazuje sama svůj účel.

Eduard Ednard Loub Berlín Anglie Londýn Wales Dover slavnostní pohár

17 article Městská komise zdravotni

Městská komise zdravotni měla dne 8. července 1903 schůzi, jíž předsedal pri mator dr. Vl. Srb. Po přečlení prolokolu sdělil fysikus: a) že na základě usnesení zdrav. komise byl měst radou vypsán konkurs na třetiho okres. le- kaře pro VII. část do 31. července. b) k návrhu p. Portíka v příčině rozmnožen zřízenců při odvážení smetí již politých bylo ve schůzi inspeklorův usneseno zostření dozoru při vyvážce popela, aby se suchý popel na vozy ne- vysypával; ku předmětu podotkl pan primátor, že bude zaveden Hartwichův způsob odvozu smetí, po- něvadž se jinde osvědčil, c) vzhledem ke stálým a oprávněným steskům na kalnou vodu říčnou doporučuje se soustava Novotného, lýkající se mechanického proči- sťování potrubí, správní radě vodárenské k ná- ležité úvaze. d) Na to přednáší se z práva o činnosti 1. komise zdravotní r. 1902, 2. zpráva očinnostifysika r. 1902: kust úřadních bylo vyřízeno 7344, v tom jest znaleckých posudků 860, převozů mrtvých 122, osob vyšetřených 216 a komisí 54, 3. zpráva o činnosti městské zkušeh né stanice za r. 1902: celkem bylo vyšelřeno předmětů 966, vod studničných 541, vody říčné 14. z Káraného 194, různých předmětů 87; průměr roční za poslední čtyřletí vyšetřených předmětů obnáší 749.

Srb Novotný

18 article

e) Pak přednášel fysikus o pohybu infekč- ních nemocí za r. 1902: celkem bylo hlášeno infekčních nemocí domácích 3111, z nichž zemřelo 255, z toho bylo: planých neštovic 345 (+. 0), spály 707 (- 102), difterie 324 (+ 38), spalnžček 1233 (+ 59) tyfu břišného 502 (+ 56). Panující nemoci nyní jsou zvláště spalničky, ve druhé řadě spála. f) Žadost zubních lékařů, týkající se subvenee za bezplatnou pomoc zubní chudým pří- slušníkům dospělým nebo nedospělým se doporučuje v příčině ošetřování chrupu školních dětí třeba vy- čkati vyřízení žádosti obce pražské, týkající se zave- dení instrukce školních lékařů, která již druhý rok trpělivě očekává svého vyřízení: v této příčině třeb opraviti posudek zdrav. rady p. dra. Altschula („Zeit- schrift für Schul-Gesundheitspílege“ 1903, pag. 105.) kde se praví, že (v březnu 1903) v Praze v příčini školních lékařů nastalo ticho i není vyloučeno, žese na tuto záležitost opětně zcela zapomnělo, že žá dost obce pražské, jež jest 2. rok u ministerin, dvakráte byla urgována a že i bylo usneseno, opětně žádost podati. Pak Byla přednesena zpráva o přeložení des infekční stanice rak-uher. společnost státní dráhy v Holešovicích. Usneseno des infikovati vozy dobytek do jatek přivážející při nále žité úpravě uvnitř jatek a žádati za přeložení desin fekční stanice holešovické, sloužící desinfekci vagoní z celé říše, z Holešovic za Prahu, za což se velice přimlouvali pp. Hudl, prof. Kabrhel, Rašín a Šiler.

Altschul profesor Kabrhel Rašín Šiler Zeit Praha Holešovice holešovický státní dráha

19 article

Dále přednesl fysikus zprávu o obmezen volného prodejefosíorových sirek k ná- vrhu p. dra. Holubovského. Říšský sněm v Berlíně 27. dubna 1903 přijal návrh zákona, kterýmž se vý- roba fosforových sirek zapovídá. Nařízením rakou- ského min. vnitra a obchodu ze 17. ledna 1885, ř. z. č. 8. nařizují se jistá k ochraně dělníků při výrobě fosforových sirek zaměstnaných sloužící opatření zařízení v závodech. Kde se pracuje s obyčejným žlutým, bílým kostíkem mají býti místnosti veliké vzdušné, náležilě větratelny. Další opatřeni týkají se čistění místností, spalování smetí, ukládáni zápalek ve zvláštních místnostech, volby zdravýcl sil pracovních, ukládání šatů, čistění úst, rukou a ko- nečně stálé kontroly lékařské a léčení vlastními lé kaři a státního lékařského dozoru. Prof. Jakš uvádí že roční průměr tyfů břišných, léčených v c. k. všeob nemocnici pražské, činí 344 případů za dobu 1870 až 1898 s úmrtností 11.86% a 30 případů otrav fosfo- rových s úmrtností 34.28%. Během 24 roků obnáší roční průměr otrávených 9 mužů a 21 žen. Největši kontingent poskytují služky. Od r. 1893 jest znamenal nápadné stoupnutí otrav kostíkových. Žádá za vydáni zákazu prodeje zápalek fosforových vůbec. Záko- nem z 10. května 1893 přijal říšský sněm německý následující znění zákona: Článek I. Bílý nebo žlutý kostík nesmí upotřeben býti k výrobě sirek a jiného zápalného zboží. Zápalné zboží, jež za po- užití bílého nebo žlutého kostíku vyrobeno bylo, ne- smí po živnostensku na skladě držáno, aniž prodá- váno, aniž do obchodu dáváno, aniž do celního území vnitřního k živnostenskému upolřebení zaváděno býti.

Jakš Berlín

20 article

Talo ustanovení nevztahují se na zápalné pásky, jež slouží k rozžetí lamp bezpečných proti hořlavým plynům. Článek II. Proti těmto předpisům jedna jící, trestají se pokulou do 2000 marek; je-li dokázána nedbalost až do 150 marek atd. — Důvody uvedenými prof. Jakšem a posteriori jest dokázáno, že otravy kostíkové tvoří vedle tyfu břišného největší úmrtnosl ve pražské všeobecné nemocnici, jakož i právě citova- ným zákonem německým jest jasno, že výroba zá- palek pomocí bílého neb žlutého kostíku za zdrav velice nebezpečnou se považuje. — Návrh, by n základě uvedených důvodů byla ke sněmu poslanců po doporučení pp. prof. Braunerem, Hudlem a Šílerem podána žádost, by výroba zápalek pomocí bílého ne žlutého kostíku byla zakázána, se jednohlasně přijímá.

Jakš profesor Brauner Hudl Šíler všeobecný nemocnice

21 article

Dále přednášel fysikus zprávu o návrhu měst.r p. Schröttra, týkající se plivání na zemi v ko stelích. Návrh jest dokonale motivován usnesenín kongresů zdravotních z ohledu na zábranu různých nakažlivých nemocí, zvláště zánětů krčních, tuber- kulosy atd. Usnesení kongresu protituberkulosníh r. 1898 v Paříži zní: Jakmile se nalézá tuberkulosa ve výkazu nemocí nakažlivých, obligatornímu ohla- šování podrobených, mají všecky místnosti obecen- stvu přístupné opatřeny býti plivátky hygienickými a zřetelným oznámením, že se nesmí na zemi plivati. nýbrž jenom do plivátek. Tuberkulosa náleží mezi nemoci nakažlivé, ohlašovalelné a výslovně se žádá. by nemocný i zdravý na zemi neplivali. Další důsled- nost jeví se v tom, že ve všech veřejných místnostech ledy chrámech, divadlech, poštách, školách, holetjch mají zařízena býti hygienická plivátka, jichž čistěn mají obstarávati správy jmenovaných shromaždišt v tomto smyslu se doplňuje návrh svrchu řečený, by uvedená shromaždiště byla opatřen hygienickými pliválky, by při vstupu by.o vyhláškami obecenstvo žádáno, by jenom do plivátek plivalo. — Návrh, s kterým souhlas projevili p. pri- mátor i prof. Brauner, byl přijat. Při volných návrzích přijímají se návrhy p. měst. rady Hudla, týkající se z amezení stě s nání dobytka ve vagonech a průhonu vepřového dobytka městem, p. měst. rady Šilera, týkající se zřízení thermochemicke hoústavu a odvozuvnitřností zvířecích z jatek.

profesor Brauner Šiler Paříž

22 article Husovy slavnosti.

Husovy slavnosti. Z Kyjeva, 22. června (star. počtu). Kyjevské tělo- cvičné oddělení oslavilo památku Mistra Jana Husa v tělocvičně, v sobotu dne 21. června. Před šikem dostavivšími se přispívajícími bratřími promluvil br. Miloš Čihař rusky o významu Husa a česky dodal, jak máme jeho památku míti v úctě. Shromáždění pohnutím vyslyšeli krátkou přednášku. V tělocvičně byl vyvěšen obraz »Hus před konciliem v Kostnici.« Z Bakova nad Jiz. Místní odbor N. J. S. v B kově pořádá v neděli dne 12. t. m. o 8. hod. več v sále »Radnice« oslavu památky Mistra Jana Husa O významu a životě kostnického mučedníka promluv p. Lad. Kubát z Prahy. Sbory zapěje pěvecký spolek »Slavoj«, řízením říd. uč. p. V. Horčičky. Z Letňan. Obec letňanská uctila v sobotu dne 4. července důstojným způsobem památku mučedník kostnického Mistra Jana Husa. V zahradě p. Kum- státa shromáždilo se občanstvo letňanské „ počtem ob ovským; přišli i četní ctitelé Husoví z Čakovie Dáblic a j. Po osmé hodině uvítal starosta p. Nepo- mucký přečetné účastníky. Pan Ing. C. Fr. Raban přednášel »O životě a významu M. Jana Husa«. P deváté hodině seřadili se účastníci a s nesčetnými lampiony vydali se na pochod ke hranici. Vesnic byla imposantně osvětlena; nebylo okénka, jež by nebylo osvětleno. Transparenty Husovy všech druhů. hesla Husova a četné lampiony zářily v oknech. Na cvičišti hasičském vypáleno bengálské světlo a sou- časně stříleno z hmoždířů. Za zvuků národních písní dorazil veliký zástup ke hranici, jejíž plameny mocně šlehaly k nebi a zaplavovaly rudou září oblohu. Vy- pálen pak ohňostroj a zazpívány vhodné písně. Mezi účastníky rozdána byla brožura o Mistru Janu Husovi.

Husův Hus Čihař Kubát V Horčička Inga Raban M Hus Kyjev Bakov nad Jizera Praha Letňany Kuma Nepa Slavoj Čakovia Dáblic

23 article

Husova výstava. Vzhledem k tomu, že se všech stran docházejí žádusti, aby výstava byla pro- dloužena, usnesl se správní výbor o dva dny výstavu prodloužiti, totiž do neděle 12. t. m. do 7 hod. večer, by i dělnictvo a širší obecenstvo ji na- vštíviti mohlo. Vstupné 20 kr., v neděli 10 kr., takže i nejchudším poskytnuta jest možnost výstavu si prohlédnouti. Vstupenky mají v předpr deji tito pp. knihkupci: Topič na Ferd. tř., Urbánek na Ferd. tř. Štorch na Staroměstském nám., Grosman a Svoboda v Jungmannově ul., Hejda a Tuček na Karlově nám. Šváb na Malé straně, Sturz u Karlova mostu, Kap a Kotek na Smichově; dále J Šašek na Perštýně. trafika »Na košiku« na Václavském nám., L. J. Cec na Václavském nám. a Ženský výrobní spolek na Spálené ulici. Průvodu o slavnosti Mistra Jana Husa zúčast- nili se za okres králové městecký pp. V. Chrastecký okresní starosta a Frant. Vencl, náměstek starosty Za město Králové Městec pak Jos. Šašek, radní a Jon Němec, radní.

Husův Urbánek Štorch Hejda Tuček Cec Hus František Vencl Jon Němec staroměstský já Jungmannův ulice Karlov já Kapa Kotka Perštýn Václavský já Spálená ulice město Králové Městec Jos Sturz u Karlov most Grosman a Svoboda Smichov

24 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Podmokelští Čechové a místodržitelství. Naše zpráva o neslýchaném násilí, jež spácháno bylo na českých krajanech v Podmoklech oznámení nové akce, jež chystá se tam něme- ckými zuřivci na dnešní večer proti českému dělnietvu a úřadnictvu, kteréž se »opovážilo« osvětliti k uctění památky Mistra Jana Husa okna svých přibytků, vzbudila nejvyšší rozhor- lení a roztrpčení každého člověka, z jehož nitra nevymizel smysl pro právo, spravedlnost a sluš- nost. Jakmile došly zprávy o nebezpečenství hrozicím osobní a majetkově bezpečnosti Čechů v Podmoklech, odebral se včera za předsed- nietvo výkonného výboru národní strany svo bodomyslné jednatel dr. Lad. Dvořák na místo- držitelství, kde v nepřítomnosti místodržitel . dlicího právě na německé výstavě v Ústí n. I. intervenoval u jeho náměslka pana Dörfla, který po obšírných výkladech prohlásil, ž e s tát n správa všecko učiní, aby vyslo- vené obavy se nesplnily. Můžeme tedy býti zvědavi, jaká to opatření buďou. Pan vicepresident je blíže ani neoznačil. Na dnešn večer svolána jest, jak povědomo, německo-na- cionálním spolkem v Podmoklech schůze, v níž rokovati se má o tom, jak zabrániti stálému »po- češťování« tohoto prý německého města. Za ja- kým účelem tato schůze se svolává, nemusíme blíže označiti. Ani panu místodržitelovu náměst- kovi není její účel tajemstvím.

Čecho Hus doktor Lada Dvořák Dörfl místodržitelův Podmokly Ústí národní strana

25 article

— Pod titulkem: „Národní Listy“ pro Husovu fondu, útočí na nás orgán Masarykův proto, že vyslovili jsme podivení své nad tím proč Tábor v den Hlusův neilluminoval. Jest známo. jaké ve věci té podala rada tohoto města vy- světlení. Jakkoli jsme z plna nemohli souhlasit s tím, co vyloženo, byli bychom se k věci ne- byli již vrátili, kdyby nebyl přispíšil zminěný již list se svým »rozumem« a se svou obvyklou perfidil, aby věc vykořistil. Proč jsme byli práve v Táboře pro okázalou slavnost? Poněvadž víme. že když ne v tomto městě, tedy v kraji okolním. kde je tolik tradie z doby husitské a tolik památek na Husa samého, bylo slavnosti oká- zalé nejvíce snad zapotřebí, aby se hnuly konečně také tam hnijící vody klerikalismu a aby také v těchto končinách nastal opět den po nekonečně dlouhé tmě, jež tam mysli lidské zastírala. Jen z té příčiny. Nejsme přáteli prázd- ného hluku a hluchých frásí a bojovali jsme proti vlasteneckému barvičkářství a fángličkářství již tehdy, kdy ještě pan Masaryk své vědomí národní hledal, však tak daleko nejde naše puritánství, abychom se vzdali všeho zevního působení na lid.

Husův Masarykův Hus Masaryk Tábor Hlusův neilluminovat

26 article

Známe jeho paedagogickou cenu, víme, cos jím dokáže a konečně mohli bychom poukázati k tomu, že ti nejstřizlivější v obci národů, že právě Angličané a Američané v pořádání veli- kých slavností nejlépe se vyznají. Kdybychom se postavili na stanovisko pana Masaryka, mu- sili bychom se vůbec odřici národních slavností pro všechnu budouenost. A my přece víme, jak nám právě tyto slavnosti v době národního vzkří- sení pomáhaly. Na infamní titulek, že k vůli výtce Táborským jsme se postavili proti Husovu fondu, reagovati nebudeme. Zlý úmysl a ne- japnost zároveň je při tom tak očividna, že nám není třeba k ní poukazovati. Při této příležitosti dovolili bychom si též slovo k orgánu soeiálně- demokratickému. Týž také zatracuje ve tklivé shodě a »Časem« fángličkářství při Husové slav- nosti. Zatraeují sociální demokraté fángličkářství vůbec? Nikoli. Kde jde o fedrování jejich věci, o sociálně demokratickou agilaci, tam jim konají »fángle« velmi dobré služby, počinaje odt »rudé«, kterou zpívají, až k té krvavé, kterou rozvěšují a kropí své emblemy a karafiáty. Jestli která strana pracovala zevními okáza

Angličan Američan Masaryk Husův Hus

27 article

lostmi, byla to v první řadě strana sociálně demokratická. Jenom ať se schová. Sevrkla by se na velmi nepatrnou frakci, kdybychom v je- jich přivrženeích měřili sociálně-demokratické přesvědčení do hloubky .. — Všeněmecká výstava v Ústí n. Lah. Nemáme ničeho proti tomu, jestli páni v Úst nazvali svou výstavu v Ústí n. L. »všeobecn německou«. Domnivají-li se, že mají k tomu právo a ostatní Němci v tom jim nebrání, co nám je konečně do toho, jakkoli se nám nezdá, že by město takové, jako je Ústí, na poťádání exposice, jež by se mohla právem nazvati » vše- obecně německou«, stačilo. Snad výstava ta j bohatá i zajímavá, »všeobecná« je asi sofva zdá se nám, že také ne německá, přes to, ž prý tam jen německé firmy přístup měly. Sdá- luje se nám aspoň, že vystaveny jsou tam vý- robky německých sice dle jména továren, jež ale jsou prací českých inženýrů a českých dě- níků. Ostatně prý je tam mnoho věcí, o nich je notoricky známo, že jsou českého původu že kryjí se jen německým lakem a německou — firmou. Zajímavo je též, zdali jest dovo- leno Čechu výstavu tu aspoň navštíviti, když mu bránili ji obeslati. Ve příčině této se nám sděluje, že proti české návštěvě ústečtí pořada- telé ničeho nemají. Z našich soukmenoveů však jich tam asi málo zabloudí, na obyvatele tohot království prý páni aranžéři vůbec nereflek- tují, očekávají prý hlavní pomoc ze sousedníh Německa. A při tom se těší, že výstavu tu na- vštíví v září — císař.

Němec Čech Ústí Německo

28 article

— Voličská schůze v Klatovech. (Pův. zp „Nár. Listů“.) Den po schůzi strakonické svol l říšský poslanec p. dr. Lad. Dvořák schůz městských voličů do síně městské radnice klatov- ské. Schůze zúčastnilo se mimo zástupce růz- ných stavů, zejmena hojně voličstva živnosten- ského a řemeslnického. Poněvadž dle přání svolavatele schůze nebyl přístup do ní nikomu zamezen, dostavilo se hojně nevoličů, mezi ni- miž bylo pozorovati i nezletilé i osoby, nemajíeí práva volebního, ani v V. kurii. S nevoliči, kteří soustředili se v pozadí sálu, přišel i poslanee Fresl (!) za účelem každému patrným. Posl. dr Dvořák uvítav přítomné a vzdav diky městské radě za propůjčení sálu radnice, prohlásil, že nejdříve hodlá podati stručný nástin politický, aby pak pp. voličové mohli hojnou měrou pro- nésti k němu dotazy a tlumočit svá přání, na něž podrobně odpoví. Vyhrazuje si zejmena pro- mluviti o požadavcích živnostenských a ostat- ních středních stavů; žádá pak přítomné, ab zvolili si předsednictvo. Ze shromáždění za před- sedu byl navržen p. dr. Al. Mašek, starosta města a zem. poslanec a p. Zýka, zahradník.

doktor Lada Dvořák Fresl Posl Al Mašek Zýka Klatovy

29 article

Posl. dr. Dvořák dává hlasovati o p. dru. Maš- kovi a prohlašuje, že jest většinou zvolen, z- roveň doporučuje, ježto jde jen o formalitu ve schůzi jednati se má o důležitých záležito- stech národních, aby schůze jednotně vyzněl a aby proto vedle p. dra. Maška jako represen- tanta města, jež ve své radnici pohostinství při- tomným poskytlo, zvolen byl místopředsedou schůze p. Zýka, jako zástupce jiného směru po litického. K námitce při schůzi intervenujíeíhe okresního komisaře p. Jar. Řeháka, je-li pan Zýka voličem městské kurie, ježto schůze byla ohlášena a svolána pro městské voliče, odpovídá p. Zýka několike slovy, z nichž plyne, že voličem městským neni. Dříve než starosta města pan posl. dr. Mašek mohl zaujati misto předsednické, počínaji nevoliči hlučeti a pokřikovati, že nebyl zvolen, proti čemuž dr. Dvořák trvá na tom, že p. dr. Mašek většinou řádně byl zvolen, leč p. dr. Mašek následkem oněch projevů nevoliču oznamuje, že předsednictví nepřijme. Totéž prohlašuje i jeho náměstek p. JUDr. Host aš, advokát, a p. Šebelík, za předsedu z volič- stva potom navržený, s tím, že po urážce, jež se strany nevoličů stala se právě starostovi mě- sta, nikdo z nich ani se strany svobodomyslné nemůže za těchto poměrů předsedati této schůzi.

Posl doktor Dvořák Mašek Zýka Řehák JUDr Šebelík

30 article

Posl. dr. Dvořák, doufaje, že dojde tu k dohodě s nevoliči, přerušil na krátko schůzi, aby o do- hodnutí se pokusil. Leč právě z výkřiků a pro jevů nevoličů v této přestávce i v pozdějším prů- běhu schůze bylo vždy patrno, že nevoličům ne- šlo o nic jiného, než dostati předsednictví do svých rukou, aby na schůzi, posl. drem. Dvo- řákem pro městské voliče svolané, dostali se ke slovu jen přívrženci národních sociálů a radikál- ních pokrokářů, zvláště posl. Fresl, a aby zne- možněn byl klidný průběh schůze i řeč dra. Dvořáka. Že o nie jiného jim nešlo, dokazuje okolnost, že právě ti dva pánové, kteří při po- čátku schůze slova opětně se ujímali, na př.p. Fr. Jelínek, když později při klidném průběhu schůze mohli mluviti, ač ve schůzi až do konc setrvali, ani ke slovu se nepřihlásili, aniž se projevili, že by s drem. Dvořákem nesouhlasili. Vůči těmto pokusům, schůzi rozbiti, sděluje dr. Dvořák, že zaručuje největší svobodu slova, al že nedopustí, aby schůze byla znemožněna (ne- boť okr. kom. p. Řehák vzhledem k nepokoji hluku hrozil již rozpuštěním schůze), že prot vědom jsa si své zodpovědnosti, přejme předsed- nictví schůze a žádá přítomné, aby zvolili si místopředsedu, za něhož byl navržen pan Fr.

Posl doktor Dvořák Fresl Jelínek Řehák Francie

31 article

Jelínek. Když tento nechtěl se funkcí místopřed- sedy spokojit, upozorňuje dr. Dvořák hlučícl nevoliče, že není svobodomyslným ten, kdo, jsa v menšině, chce terrorem ovládat většínu volič- stva, pro něž byla schůze svolána. Ježto hluk nevoličů nepřestával, oznamuje dr. Dvořák, že by ke svému politování byl nucen požádati pp. nevoliče, aby schůzi opustili, načež když ani k opětnému napomenutí nevoliči v hlučení nepře- stávají, zakročuje okr. komisař p. Řehák, který vybízí dra. Dvořáka, aby vyzval nevoliče, by sln opustili, jinak že by byl přinucen je moci dáti vyvésti, ježto schůze jen pro voliče městské kurie jest svolána a nevoliči ji ruší. Když dr. Dvořák jako předseda toto vyzvání komisaře oznámi, nastala mezi nevoliči hádka, mají-li odejít, až ko- nečně část jich odešla za hluku a pokřiku. Okr. komisař mezitím sestoupil mezi nevoliče a vy- zvání své sám znova několikrát opakoval. Hne pe odchodu posl. Fresla, který s nevoliči odešel a p. Zýky, zavládl ve schůzi, v niž setrvaly nej- méně dvě třetiny účastníků, kteří vesměs byli voliči, naprostý klid, načež dr. Dvořák požádal přítomné voliče, aby zvolili si předsednictvo. Předsedou zvolen byl pak jednohlasně, jak opačnou zkouškou bylo zjištěno, měst. radní p. inž. Schifauer, důvěrník strany svobodo- myslné a místopředsedou pan Wichner. Slova ujal se pak za napjaté pozornosti p. poslanec dř. Lud. D vořák, kterž promluvil řeč, v podoh-

Jelínek doktor Dvořák Řehák Fresl Zýka Ing Wichner strana svoboda