10. července 1903. Číslo 186.

NÁRODNÍ LISTY-

Strana 5.

se žádostí, by se podaly zprávy o stavu papeže. jemuž se přeje, by se pozdravil. Mezi nimi jsou depeše od králů saského a španělského, ruského velkoknížete Sergěje a mnoha francouz- ských šlechticů. Z Říma, 9. července. (Stefani.) M. -p. Za- nardelli učinil hned na první zprávy o pape- žově nemoci náležitá opatření bezpečnostní. Sluší podotknouti, že nejen v Římě a Italii jest úplný klid a noviny píší důstojně, ale že také ve veřejném mínění bezpečí se, že bude zachován veřejný pořádek a úplná svoboda, bude-li se konati volba papeže. Z Říma, 9. července. (C.-B.) Dle »Gio- nale d'Italia« papež nemá zánět ledvin. Prof. Mazzoni prohlásil, že určitá předpověď není možna. Uzdraví-li se papež, bude slabý, jakž bývá též u mladých lidí po takové chorobě. Obavy by v tom případě nepo- minuly. List dodává, že papež přijal ráno lékaře s úsměvem. Je mu líp, ale stav jeho je přece vážný. »Tribuna« oznamuje, že ráno o 5. ho- dině otevřena okna papežovy komnaty, aby se provětrala. Osoby, odcházející z Vatikánu, dá- valy uspokojivé zprávy, jen msgr. Marso- lini, jda do kostela Milosrdných sester sloužiti mši, pravil, že nelze oddávati se klamu. Pa- pežův organismus zápasí zoufale se smrtí. Zdravotní stav kardinála Mocenna — dle »Tribuny« — od včerejška se zhoršil. Z Říma, 9. července. (C.-B.) O 10. hod. dopol. papež dal zavolati státního tajemník kardinála Rampollu a hovořil s ním delší dobu, vyptávaje se na důležité záležitosti. Vy- slovil povděk, že někteří panovníci, vznešené osobnosti, kardinálové a město Řím se o něho zajímají.

Ve výměně náhledů mezi francouzskoua italskou vládou uznává se — dle Capitale« — jednomyslně, zemře-li papež, že cesta krále Viktora Emanuela do Paříže se odloží. možná až na prosinec t. r. Z Říma, 9. července. (»Stefani«.) Z kom- petentních kruhů vyvracejí formálně rozšířené pověsti, že sešly se skupiny kardinálův, aby docílily shody pro případ, že by se odbývalo konklave. Nebylo žádné kardinálské schůze. Z Říma, 9. července. (C. B.) »Osservatore Romano« oznamuje ve zvláštním svém vydání také, že papež měl delší rozmluvu s kardinálem Rampollou, hovořil s ním o jednotlivých fásích své nemoci a vyslovil naději, že překoná sla- bost, jež ho ještě neostavuje. Potom tázal se Rampolly, má-li s ním pojednat o některých záležitostech a hovořil velmi jasně o věcech, jež mu kardinál přednesl, dávaje přislušná na- řízení. Louče se s Rampollou, prohlásil, že by rád dnes přijal ještě některé kardinály. Z Říma, 9. července. (C.-B.) O 5. hod. odpolední vydána tato zpráva: V celkovém stavu papežově jevila se depresse a proto ko- nalo se o 4. hod. odpol. konsilium, jehož zúčastnil se také prof. Rossoni. Při ze- vrubném vyšetřování nemocného shledalo se, že tekutiny v pohrudnici zase rychle přibývá a tep je slabý, aniž by se pozorovaly příznaky srdeční vady. Puls je lehce stlačitelný: 90 tepů. — Dech je krátký a nečastý, vylučování moče skrovné. Stav papežův považuje se za vážný. — Podepsali: Rossoni, Lapponi, Mazzoni. Z Říma, 9. července. (Stefani.) Předlé- kařskou poradou papež přijal své synovce R- charda, Kamila a Ludvika Pecci — tento přijel do Říma dnes — a libaje je, bavil se s nimi 1 hodiny.

Po lékařské poradě přijímáni kardi- nalové, jež státní tajemník Rampolla písemně pozval. n. Z Berlína, 9. července. »Berl. Tagbl.« oznamuje z Říma: V dobře zpravených kruzíeh se ujišťuje, že vyhlidky Německa v kon- klave jsou výborné. Téměř všichni přední kandidáti na papežský stolec jsou smýšlení Německu příznivého. Hlavní zástupce protiněmeckého směru Rampolla jest zcel odstaven, jelikož má jen asi tucet stoupenců (Španělů, Francouzů a jesuitů). Jelikož, jak se zdá, dojde na kandidáta kompromisního, mohou i tyto hlasy býti rozhodujícími. Kompromisním kandidátem bude asi Agliardi.

Z Říma, 9. července. Ve Vatikáně jest velká skličenost. Do 3. hod. odpol. bylc papeži dobře, ba byl vesel. Když posilňoval se nápojem, uchvácen byl dusivým kašlem. za kterého pozbyl téměř vědomí. Povolán ihne telefonicky professor římské university Ros- soni, který po krátké poradě vyslovil diagnosu, že všechny naděje optimistů jsou zničeny a. Z Řima, 9. července. Veškeren personá Vatikánu, vyšší i nižši, jest stálou službou, stěžo- vanou ustavičnými poplašnými zprávami a noč ním bděním, úplně unaven a vysílen. Major do mus leží těžce nemocen. n. Z Berlina, 9. července. „Berl. Tagbl.“ sděluje z Říma: V kruzích kardinálů pokračuj se stále v přípravných pracích pro konklave Rempolla fedruje stále svého důvěrníka Di- pietra, protože, prosadí-li jeho volbu, zů- stal by sám státním tajemníkem a správcem všeho, ba ještě většího oboru, nežli dosud měl Avšak také Oreglia počíná si již, jakoby mě volbu zajištěnu. v. Z Nového Yorku, 9. července. Arcibiskup v Baltimore kardinál James Gibson odjei včera z Baltimore do Nového Yorku a vydá se dnes odtud na cestu do Říma. g. Z Mnichova, 9. července. Dle soukro- mých zpráv, došlých na zdejší nuneiaturu, jest papež od úterka úplně netečnýmí. Zprávy o jeho rozmluvách s okolím jsou pouze smy- šlénkou; skon jeho očekává se ka- ždého okamžiku. Z Říma, 9. července. Stav papežův o 5. ho- dině odpol. z horšil se doté miry, že v všem chvatu povolán professo Rossoni, který se vyslovil, že stav papežův nemůže býti vážnější a že všechny naděje jsou ty tam. Exsudát— pravil — 1oste povážlivou rychlostí.

Telefonické zprávy „Nár. Listů. K situaci. Z Vídně, 9. července. Poslanci d Herold, dr. Žaček a dr. Kramal zde meškají. Rozloučili se dnes s drem. Rezkem. Vídeňský dopisovatel »Pester Lloydu« psal tomuto listu stať »Dr. Rezek«, ve které jest dosti pravdy, mnoho však i nepravdy. Praví se: »Dr. Rezek byl jediný politický ministrv kabinetě Körbrově. Byl povolán do mister- stva za účelem politickým. Dr. Rezek měl býti mostem mezi kabinetem Körbrovým, který schválil zrušení výnosů Gautschových Clarem, a mezi českými poslanci, kteří ustavičně volali po smíru za zločin ze dne 17. října 1899. Dr. Rezek nebyl tedy delegátem českého klubu v kabinetě, jako dr. Pietak delegátem klubu polského. Dr. Rezek vstoupil do ministerstva jako důvěr- ník koruny a český klub vzal tento vstup prostě na vědomost, neschvaluje ho, ale také ho neodmítaje. Český ministr krajan nebyl tedy povinen vázati se usnesením klubu českého a tento navzájem nebyl po- vinen, míti ohled na postavení Rezkovo.« Potud jest stať celkem správnou. Praví-li se však, že dr. Körber při svém nastoupení neměl žádného programu, jest to prostě lež Dr. Körber měl určitý program: býti s ku tečně nestranným, objektivním Tento program byl mu dán, avšak dr. Körber jej opustil hned na počát- cích své vlády, nachýlil se na levo a jest tam nyní úplně. Pravíli se v dopise vídeňském, že se dr. Rezek odhodlal k demissi teprve, když po- slanci čeští (dr. Kramář, dr. Pacák a dr.

Stránský) vydali ve Vídni své osvědčení proti dru. Körbrovi, jest to tvrzení v pravdě nesmyslné proto, že dr. Rezek podal svou žádost za propuštěnou dne 26. června, osvěd čení jmenovaných poslanců českých však vy dáno bylo dne 2. července. Tolikéž stejnou cenu má tvrzení dopisovatele, že poslanei čeští přiměni byli ke své obstrukci událostmi uherskými. Tato nejapnost opakuje se v listech Körbrových bezpočtukráte, nestává se však opakováním rozumější, proto že každému člo- věku jest vidno a vědomo, že čeští poslanci zahájili svou obstrukci proti vládě Körbrově pro její protičeskou politiku. V listech Körbrových, ke kterým dlužno počítati také »Pester Lloyd«, čteme v posled- ních dvou nedělích, že dr. Rezek odchází, poněvadž nechce zastupovati stranu, kteráž obstruuje. Nehledě k tomu, že Rezek zůstal v ministerstvu po 8. červnu 1900 a že zůstal v ministerstvu po kampani obstrukční, pro- vozované před Novým rokem, konstatujeme, že dr. Bärnreither byl parlamentním zástup- cem Němců v kabinetě Thunově od 5. března 1898 do 8. října téhož roku, ačkoliv hned po jeho vstupu strana německých velkostatkářů zahájila tak zv. suchou obstrukci. Domnívá-li se však dr. Körber a kdokoliv v tomto státě. že Čechové budou vykupovati obnovu českého ministerstva krajanského nějakou kapitulací, že změní svou taktiku jedině proto, by si vy mohli zástupce v kabinetě, k tomu v kabi- netě dra. Körbra, jsou důkladně na omylu.

Situace v Uhrách. t. Z Pešti, 9. července. Naděje na zastavení obstrukce se opět zhoršily. Nespokojení v Košutově straně a v ostatních radikálních skupinách uveřejňují dnes seznam 60 poslanců, kteří jsou odhodláni pokra- čovati v obstrukci stůj co stůj Nejprvé má se programová debata co nej více možno protáhnouti řečmi. Až se skončs a dojde na rozpočtové provisorium, zahájí se technická obstrukce. Návštěva carova v Římě. a. Z Říma, 9. července. Naproti stále se opakujícím zprávám, že letos sejde z ca- rovy návštěvy v Římě, prohlašuje se z po- volané diplomatické strany, že car a carevna přibudou do Říma určitě v říjnu t.r. Návštěva jejich odložila by se snad jen tehdy, kdyby došlo na Balkáně k válečným zápletkám. Císař Vilém. n. Z Berlína, 9. července. Zpráva zdejši místní korrespondence, že císař Vilém odložil pro onemocnění papeže svou cestu na sever a že se zúčastní papežova pohřbu v Římě, jest zcela bezpodstatnou. Rovněž jest nepravdivou zpráva, že císař vrátí se ze své severní cesty teprve dne 26. srpna. Jisto jest, že vrátí se, jako vždy, před 18. srpnem. Schůzka císaře Viléma se švédským králem. n. Z Berlína, 9. července. Ve zdej ších informovaných kruzích mluví se o mo žnosti schůzky císaře Viléma se švédským králem Oskarem. Švédský král zúčastní se dne 14. t. m. otevření skandinavské severn dráhy v Galivaře a vstoupí v Norviku na svou jachtu »Droth«, kterou odpluje do Tromsö, kde sejde se s císařem Vilémem.

Telegramy korresp. kanceláře Z Vídně, 9. července. (C.-B.) Arci kníže Karel odjel dnes do Paříže. Uherská sněmovna. Z Pešti, 9. července. (C.-B.) Než po- slanecká sněmovna přešla k jednacímu po- řadu, posl. Ugron a Ratkay pozastavo- vali se nad včerejšími vývody honvědského ministra Kolozsvara v branném výboru, že pomíjel národní požadavky. Zvlášť Ugron dorážel prudce na společnou armádu a její správu a prohlásil, že bude bojovati se vším důrazem proti branné předloze. M. p. hr. Khuen prohlásil za nevčasné jednat o věci, jež ve výboru není projednána. (Pochvala v pravo.) Sněmovna rokovala potom dál o v lád- ním programu. Řeči košutovců Kecskemetye Visontaie vyplnily celou schůzi. Tento zmíniv se o rakouské krisi, dorážel na rakouské ministry, načež m.-p. hr. Khuen odtušil, že Visoutai odvolával se při svých nájezdech pouze na zprávy vídeňských novin. Posl. Visontai volá: Na poloúřadní »Fremdenblatt«.

M.-p. hr. Khuen (pokračuje): To ne rozhoduje, abychom soudili tak o ministrech. již — o tom jsem přesvědčen — spravují své agendy pouze v oboru své vlastní kom- petence. (Hlučný souhlas v pravo.) Příšti schůze bude zejtra. Z Pešti, 9. července. (C.-B. uh.) Posl Barabaš a čtyři jiní poslanci strany ne- odvislosti vydali k ostatním jejím členům otevřený list, v němž odvolávajíce se na včerejší prohlášení honvedského ministra Kolozsvára, dovozují, že třeba pokračo- vati v boji za národní požadav ky, a vyzývají je k poradě o další akciu posl. Barabaše. Chorvatský bán. Z Našice, 9. července. (C.-B. uherské. Bán hr. Pejačevič sem přibyl a uvítán byl obyvatelstvem nadšenými ovacemi. Večer byl uspořádán pochodňový průvod a zasta- veníčko. Náměstí bylo slavnostně okrášleno. Události v Srbsku. Z Bělehradu, 9. července. (C. - B.) Úřadně oznamují, že státní radové dr. Michal Vujič a Nikola Paši č na vlastní žádost dáni do pense. č. Z Bělehradu, 9. července. Místo dosavadního vyslance v Cařihradě generála Savy Grujiče, který stane se presidentem státní rady, jmenován bude cařihradským vyslancem bývalý vídeňský vyslanec Jiří Simič.

Z Balkánu. Z Cařihradu, 9. července. (C.-B. Zde byla rozšířena pověst, že Porta vyhlá- sila Bulharsku vojnu. Úřadní kruhy popírají co nejrozhodněji pravdivost této pověsti, bylať rozšířena na burse k účelům spekulačním. Z Cařihradu. 9. července. (C. B. Včera konala se v Jildizském paláci mimo řádná ministerská rada. m. Z Cařihradu, 9. července. Po plašné zprávy bursovního makléře o do- mnělé srážce na turecko bulharských hrani cích způsobily na zdejší burse paniku a ve městě rozšířily se nejsensačnější pověsti Dopisovatel »Fremdenblattu« sděluje svému listu, že na základě autentických informací neudála se žádná pohraniční srážka a že turecké vojsko nebylo v posledních měsících sesíleno ani o jednoho muže, naopak pro puštěním čtyř makedonských praporů země brany bylo seslabeno. C. Z Cařihradu, 9. července. Porta povolila vojenské lodi rumunské »Mirča«, jež navštíví některé turecké a řecké přístavy, proplouti Bosporem a Darda- nelami.

Před několika dny zatkli na galatském nábřeží člověka ve stejnokroji ame- rického důstojníka, jenž připlulz Marseille a chtěl cestovati do Bejrutu. Po- licie vyzvala francouzského kapitána, aby jí vydal zavazadla zatčeného, ale on to odepřel proto, že zavazadla smějí se vydati jen na příslušném konsulátě. Policie považuje za- tčeného za Arména, jenž sloužil v ameri- ckém vojště, avšak na americkém vysla- nectvu se k němu znáti nechtějí. Policieo záležitosti mlčí. x. Z Vídně, 9. července. (»Neue Freie Presse«.) Z dobře zpravené strany se doví- dáme, že poslední poplašné zprávy o do mnělém bulharském zbrojení jso bezpodstatny. Jedná se pouze o ne- patrné sesílení pohraniční stráže, které pro- vedeno i Tureckem. Bulharská vláda jest odhodlána vyhověti napomenuti velmoch k rozvaze. n. Z Berlína, 9. července. Ze Sofie oznamují: Bulharská vláda byla vyrozuměna, že počet uprchlíků z Makedonie v posled- ních dnech se zmenšil a že turecké pohra- ničné vojsko ustoupilo od hranic dále do Makedonie.

Italský přeby tek. Z Říma, 9. července. (C.-B.) Rozpočet státního ministerstva na r. 1902 3 vykazuje — dle novin — přebytek 50 mill. lir. President Loubet v Anglii. Z Londýna, 9. července. (C.-B.) Pre- sident Loubet odjel odtud o 49. hodině ranní. Na nádraží dostavil se král Eduard, prine Walesský, vévoda Connaughtský a dánský princ Kristián, předseda ministerstva Balfour, ministr zahraničných věcí Lands- downe, maršál lord Roberts, lord mayor několik jiných hodnostů. Král Eduard potřásl presidentu Loubetovi srdečně rukou, rovněž ministrovi zahraničných záležitostí Delcas- séovi a ostatním členům presidentovy dru- žiny, načež vlak se hnul za nadšeného vo- lání: Vive le roi! Vive Loubet! Vive l France! Z Londýna, 9. července. (C. . B. »Daily Telegraph« praví v dnešním úvodním článku, že výsledkem návštěvy krále Eduarda v Paříži a návštěvy presi- denta Loubeta v Londýně jest, že bylo zjed náno ovzduší vyrovnání a dohodnutí. Z Londýna, 9. července. (C.-B.) Než president Loubet odplul z Doveru s lodí »Cuichen«, poslal králi Eduardov telegram, v němž vyslovil hluboký vděk za srdečné přijetí, jehož dostalo se mu jako zástupci Francie a příteli Anglie. Z Calaisu, 9. července. (C. B.) Presi- dent Loubet přibyl sem v poledne. Obyva- telstvo dělalo mu velké ova ce.

Odpovídaje na různé proslovy pravil, že v Londýně přesvědčil se zase, že v ciziné posuzují Francii správněji, než ona sama sebe. Učinilo to na něj hluboký dojema prohlašuje to veřejně s vlasteneckou radostí Důvěřujme v sebe — pravil — a svými nesčetnými pomůckami a s dobrou vůlí oby- vatelstva své krásné země budeme napomá- hati čím dál více pokroku po dráze civili sace. Konečně vyslovil naději, že pokojná shoda bude nastupovati ponenáhlu na místo bojův a svárů k největšímu prospěchu Fran- cie a lidstva. Přesídent odebral se potom do St. Polu. Z Paříže, 9. července. (C.-B.) Presi- dent Loubet vrátil se ze své návštěvy Anglii a byl po celé cestě od nádraží do Elysejí obecenstvem hlučně pozdravován. Anglická sněmovna. Z Londýna, 9. července. (C.-B.) V dolní sněmovně posl. Gibson Bo wle (kons.) obrátil pozornost na zprávu o kar- telu kontinentálních cukrovar níků k omezení vývozu na britský trha ptal se, co hodlá podniknouti vláda naproti takové situaci. Premier Balfour odpověděl, že vláda nedostala o tom žádných zpráv a pochybuje, že by se změnila její politika nějakou zprá- vou, již možná dostane.

Marocké nepokoje. Z Paříže, 9. července. (C.-B.) Fran- couzská vláda dovolila, aby marocké vojsko přistálo v Nemoursu a udržovalo v šachu vojsko pretendenta, jenž nalezá se ještě v Sidi Alisse. Z asijského východu. Z Tokia, 8. července. (»Times.«) Ru- sové položili od Antunu do Janampa řekou Jahi telegraf bez svolení korejské vlády. Ja- ponsko proti tomu protestuje. Telegrafické zprávy hospodářské. Z Vídně (Sv. Marx), 9. července. (Zvl telef. zpráva »N. L.«) Ústřední dobytčí trh (Týdenní zpráva od 6. do 9. července.) Na trh s hovězím dobytkem dopraveno o 241 kus více, nežli předešlého týdne. Přes to bylo smýšlení čilé a uchovaly se celkem předešlé ceny. Zboži nejlepší jakosti podražilo o 1 K. Ostatní druhy měly zdlouhavý odbyt. Na trhu s býky ucho- vali si předešlé ceny jen téžcí býci, kdežto lehčí o 1—2 K zlevnili. Krávy na porážku zůstaly nezměněny, bu- voli podražili. V drobném dobytku byl při ne- změněných cenách obchod čilý. Z příhonu,v němž bylo 6 kusů z Čech a 178 z Moravy. prodáno pro Vídeň 3366, pro Dolní Rakousy 1011, do Čech 92, na Moravu 198, do Hor- ních Rakous 64, do Solnohradska 7, do Haliče 12, do Tyrol 12, do Švýcarska 7 a 35 kusů neprodáno. Na trh s vepřovým dobytkem do- praveno o 519 kusů více. Obchod byl mdlý ceny tučného zboží utrpěly ztráty 3—4 hal. na kilu.

Neprodáno 297 vepřů. Rovněž mdlým byl obchod ve vepřích na maso. Jen nejlepší druhy uchovaly si předešlé ceny, kdežto ostatní zboží zlevnělo o 2—4 hal. na kg. Neprodán zůstal 771 kus. Na trhu s ovcemi na špatný trh pa- řížský a na malou poptávku pro Čechy bylo smýšlení chabé a ceny zlevněly o 1—2 hal. na kg. Do Čech naloženo asi 300 ovcí, do ci- ziny asi 600. Na trhu s telaty i při malém příhonu hyl obchod chabý. Živá telata ztratila 4—8, zabitá 6—10 hal. na kg. V zabitých ve- přích obchodovalo se při cenách předešlých, které zachovány také na trhu se zabitýmí ovcemi a jehňaty. st. Z Pešti, 9. července. (Zvl. Ulgr. »Nár Listů«.) Na trhu prodalo se 25.000 metr. centů až o 75 hal. dráže. Platila: pšenice tisská 82 kg K 8.021, 81 kg K 7.974. 79.5 kg K 7.871, žlutá, sarvaská 83 kg K 8.05, sentěš- ská 80 kg K 7.95, dunajsko-feldvarská 77.7 kg K 7.60 snětivá, bačská 76.7 kg K 7.75, banát- ská 78 kg K 7.751, 77 kg K 7.674g na čtvrt léta; žito (+ 6 h) K 6.10, nová úroda K 6.274, ječmen ke krmení K 5.50 až 5.70; oves K 5.50 až K 5.86, kukuřice K 6.35 až K 6.40. Terminový obchod s obilím byl zprvu na zprávy o dešti vzestupný, ke konci na mdlou cizinu ochabl. K večeru znamenala: pšenice na říjen K 7.21, žito na říjen K 6.25, oves na říjen K 5.34, kukuřice na červenec K 6 36, na srpen K 6.35, na květen 1904 K 5.19, řepka na srpen K 11.50. Sádlo po K 65.—; jiné zboží bez od bytu a změny. Počasí: pochmurno.

Kanadská prémie. Z Ottawy (Kanada), 7. července. (Reuter. Kanadská vláda chce povoliti kanadským pro vazníkům prémii ve výši filipinského vývozního ela na manillské konopí, avšak nesmí činiti více než 63/8 ct. z 1 lb. Hodlá podporovati prémiemi také železářství a sice 6 doll. z tuny drátového a ocelo vého tovaru, jenž se má v Kanadě dále zpracovatia 3 doll. z uhlového a nosičového aj- stavebního železa. Rovněž 3 doll. prémie má se povoliti také pro velké o ce lové pláty, jež se dosud v Kanadě nevyrá- bějí, alé o něž se chce pokusiti »Domininn Steel Company«. Dosavadní prémie na s urov železo a ocelové kusy podrži se a do příštiho roku nezvýší.

Národní hospodář. Ruské státní finance. Otázka ruských financí státních jest jednou z nejaktuálnějších dne. Ne proto snad, že by hrozila nějaká náhlá krise v dosavadním finančním vývoji veliké slovanské říše, ale proto, že odporu- jícími si výroky a sděleními ministra finane Witta zvědavost vyvolána a vzpružena. Rozvoj financí ruské říše jest v podstatě stejným s rozvojem tohoto směru států ostatních. Mocně a silně rostouci funkce státu vyžaduj stále zvyšovaných nákladů a rubem této strany jest napínání berních povinností obyvatelstva.

Tento cirkumus jest typickým pro veškery státy ovropské, nejsa podmíněn státni formou, jak se rádo a nekriticky z jistých stran uvádí, vysky- tuje se stejně v republikách jako ve státech ab- solutních. Války a zbrojení k válkám jest, jak Eheberg správně tvrdi, hlavní příčinou faktu tchoto. Dlouholetá a nákladná válka s Napoleo- nem zatížila mocně rozpočty evropských států položkami zúročení a umořování dluhů. Činilyt náklady válečných let 1802—1815 jen pro Francii dle příbližného odhadu 5 milliard franků a dluhy stouply od r. 1814—1829 o 2520 mill. fr. Krymská válka stála zúčastněné národy 9950 mill. fr., italská válka z r. 1859 1500 mill. fr. dánská válka z r. 1864 175 mill. fr. Náklady prusko-rakouské války r. 1866 odhadovány na 1650 mill. fr., německo-francouzské na 11 mil- liard Ir., rusko-turecké na 5625 mill. Ir., a ko- nečně srbsko-bulharského povstání na 925 mill. fr. Důsledkem válek jest horečné zbrojení v míru, pohleující rok co rok nové a úžasné sumy. Za Bedřicha II. stálo pruské vojsko ročně asi 17 mill. dollarů, r. 1899 stálo německé vojsko 608 mill. marek. A vedle vojenství vzrostly správní, soudní, školní, sociální, hospodářské a j. úkoly státu do výše, dříve sotva tušeně. S tohoto hlediska nelze upříti oprávněnosti Wag- nerovu „zákonu o rostoucím rozšiřování se f- nanční potřeby“.

Tento vývoj patrným jest i na Rusku. Úkol moderní velmoci dopadly tiživě i na ně, zatím co bylo teprve nutno klásti zákl a dy budoučího rozvoje hospodářské- ho i kulturniho, zatím co veliké úkoly mocenské stály proti mocným potřebám vnitřku. Jak velikého bylo třeba finančního napjetí, pa- trno nejlépe z prostých dat: před deseti léty, t. j. r. 1893 činily veškery přímé i nepřimé vý- daje státní 1040.5 mill. r., rozpočet r. 1903 stanoví je 2071.7 mill. r. Pouze v posledním desetiletí zdvojnásobily se tedy státní výdaje ruské. Aby při tomto úžasném vzrůstu bylo lze uhájiti rovnováhu v rozpočtu státním, bylo nutn v posledních 15 létech zvýšiti daň činžovní, za- vedena daň z nafty, sirek a cukru; zvýšeny daně z lihu, vína, píva, tabáku a i dovozná cla na předměty, určené pro spotřebu širokých vrstev (jako na př. ne čaj a bavlnu), zvýšena daň kolkovní, provedeny nové daně, jako na př. daň cejchovní, daň z parních kotlů a lokomobil, re- organisovány a zvýšeny daně obehodní a živno- stenské, sestátněn prodej lihovin, při čemž cenj- lihovin značně zvětšeny. Současně sestátněny soukromé výnosné dráhy, zvýšeny příjmy stát- ních statků — na všech stranách a všemi pro- středky zostřer berní šroub a hledány příjmově zdroje pro stát. Při tom jest od nastoupení Miku- láše II. rozpočet státní stále aktivní (loni o 39 mill. r.). V rozpočtu na r. 1903 vyskytlo se ale podstatné zmenšení rozpočetního plus (na 16.6 mill. r.) — moment, který dal podnět k vážným úvahám v říšské radě, jichž obsah v stručnosti uvádíme. Osvětluje velmi jasně finanční star severní říše slovanské.

Klidné cenění situace a ohled na hospo- dářské a kulturní povznesení lidu jest hlavním motivem, který vane z jednání říšské rady. Žvý- šování státních příjmů ruských — tak dedukuje p. Witte — dosáhlo speciálně co do přímých nepřímých daní krajní hranici intensity. Další zvyšování bylo by podkopáváním dosavadního hospodářského stavu země. Musí tedy rozumná finanční politika hledati prostředky, kterými by bylo lze zlehčiti berní břemeno. V prvé řadě platí to o daních, placených širokými, nezámož- nými vrstvami. Vedle toho však nutno popřáti samosprávě — ať městské, ať vyšší — určitého podílu na státních příjmech, aby i ona byla se svých úkolů. Daní tedy dále zvyšovati nelze, s jich vzrůstem možno počítati jen potud, pokud vyplyne z přirozeného zvýšení obyvatelstvaa z pokroku jeho blahobytu. Protože ale vzrůst pravidelných příjmů činil v posledních létech průměrně jen 3.2%, vzrůst výdajů pravidelných však 4%, bude nutno restringovati požadavky jednotlivých odborů. Rozpočetní rovnováha ohrožena vedle vo- jenských nákladů především dosavadní politikou železniční. Nutno rozeznávati tři odlišné periody její. V prvém obdobi (1885—1894) vyžadovaly dráhy na státu značné oběti a to jak co do zúročení invostovaných kapitálů, tak co do zlep- šení jich. R. 1886 doplácel fiskus 63.2 mill. r. — nejvyšší obnos. Bokem 1895 však tento de- ficit odstraněn a do r. 1899 dostávalo se fisku z dráh čistého zisku (r. 1896 maximálně 11.3 mill. r.). Rokem 1900 počíná třetí období: opět- ných příplatků státních. R. 1900 činily 2.6 mill. r., r. 1901 již 32.9 mill., r. 1902 pak 45 mill. r. a na letošní rok rozpočteny jsou na 51 mill. r.

Připočte-li se k tomuto obnosu příplatek na vý- chodočínskou dráhu (která odevzdána právě do- pravě), a sice půlletních 9 mill. r., jeví se želez- niční deficit r. 1903 sumou 60 mill. r. V r. 1904 zdvojnásobí se příplatek na východočínskou dráhu a v r. 1905, kdy zahájena bude doprava na tratích Sedlec-Bologoje a Orenburg- Taškení, přidruží se k němu příplatek na prvou dráhu 8.2 a na druhou 15.5 mill. r. Dle toho stoupne deficit železniční během dvou let na 84.5 mill. r. Že došlo k takovým výsledkům, toho příčinu zří ministr Witte hlavně ve stavbě strategických a politických dráh, nevýnosných a nákladných. Po řadu let neuhradí tyto dráhy ani zúročení in- vestovaných kapitálů, ba často ani provozovacích nákladů. Strategické ohledy vyžádaly si mimot 61.5 mill. r. na posílení a zlepšení některých tukovýchto dráh. A za tohoto nepříznivého vlivu železničního budgetu na státní finance jeví s neodkladnou reorganisace policie, soudnictví, úprava školství, pomoc zemědělství, zatím co i vojenská správa dožaduje nových příjmů. Maxi- mální budget ministeria války vzrostl v posled- ních třech pětiletích — o 17—48 mill. r. a námořnictví o 17.5 mill.r. Z toho patrným závěrek: vzrůst příjmů jest menší než vzrůst výdajů, moment při nutném vzhledu k ulevení napjaté berní povinnosti oby- vatelstva vysoce vážný a význačný. Kudy vede cesta z této slepé uličky, to praví zpráva o sezení říšské rady opatrně sice, ale jasně: „V jednotli- vostech nelze ovšem činiti námitek ani proli zvý- šeným nákladům na obranu říše ani proti ná- kladům na udržení pořádku vnitřního, ani proti nákladům na povznešení sedláků a soudnictví.

Leč přes to jest obnos na provádění těch či oněch zořízení tak vysoký, že rychlé a současné pro- vedení jich jest nad síly státu, který nedosáhl ještě nutné výše hospodářského blahobytu.“ Tedy úspory. Přímého nebezpečí finančního zatím není pronikavá politika hospodářská, která vyznačuje ruskou politiku posledních let, vrhne nutně re- flex na berní zdatnost obyvatelstva. Jistý opti- mism jest při finančnictvi státním dle dosavad- ních zkušenosti z části oprávněn, rozhodně ale ne do té míry, jak činí pan Witte ve svých polo- úřadních prohlášeních dnes. Ostatně jest nepo- chopitelno, proč neguje se to, co počátkem roku tvrzeno ještě a doloženo v nejvyšší instanci státní. Že vnitřní i zahraniční úkoly ukládají Ru- sku neobyčejné povinnosti, kdo by popíral, a že splnění těchto úkolů vyžaduje vážné úvahy o fi- nančním vedení státu, jest jasno na prvý po- hled. I jiné státy ocitají a ocily se v situaci, kdy bylo nutno prověsti revisi dosavadního systému finančního a zkušenost dokázala, že konstatování skutečného stavu jest nejlepší oporou při vr-