Periodikum ALTO Viewer

1

17. září 1905

2

Číslo 2 56.

3

NARODNÍ LISTY

4

Strana 5.

5 article

* Spolek ku poďpofování a zaopatlování propu- štěných trestanců v Praze, prosí všechny, kteří k ja- kýmkoli službám nádenníky, sluhy, řemeslníky, služ- ky, písaře, komptoiristy, obchodní příručí a jině děl- níky potřebují, aby s důvěrou na spolek se obrátili a bližší okolnosti udali, za kterých by ochotni byli propuštěně trestance (mužské aneb ženské), u nichž oprávněná naděje jest, že se poctivě živiti chtěji. věrně a pracovitě sloužiti hudou, do služby přijati. Spolek dovoluje si zároveň pány prácedárce ujistiti, že ke všem vysloveným přáním přihlížeti bude a pouze takové osoby doporučí, o jichž dobrém úmyslu a cho- vání se dostalečně poučil. Nabídky přijímá jednatel pan JUDr. Maximilián Melnik, advokát v Praze, Dlážděné ulici č. 1 nové * Z nčednické besídly pražské. Po dvouměsíč ních prázdninách zahajuje besídka dnem 17. l.m pravidelnou svoji činnost v kresifrně školy u sv. Kříže na Janském náměstí, kdež možno novým učňům na písemné svolení mistra se přiblásiti. Besídka počiná ve 2 a trvá do 6 hod. * Valná hromada Zemské jednety řemeslných živnostenských společenalev v král. českém s oslavou 10letého působení konsti se bude v neděli 17. září o 10. hod. dopolední ve velké zasedací síní radnice král. hlav, města Prahy. Pořad: Zabájení slavnostní řádné valné hromady. Slavnostní řeč prosloví p. prof- JUDr. A bín Bráf. »O vývinu organisace živnostnictva« pojedná p. Alois Vaníček, jednatel Zemské jednoty člen Obchodní a živnost. komory v Praze. Zprávy výroční. Volby. Návrhy výboru a volné.

JUDr Melnik Bráf Vaníček Praha dlážděný ulice Janský náměstí

6 article

Stávk y. * Ze Lvova, 16. září. (C.-B.) Stávka řezníků - a řeznických pomocníků, již jednají leď samostatně trvá dále. Po průvodu městem usnesli se pomocníc vytrvati ve stávce a poslati ke starostovi města de- putaci s prosbou za jeho zakročení k ukončení kon- fiktu. Ve větších zavodech prodávalo se zbývající ještě maso za dlivější ceny, takže v aprovisaci města nestala se doposud žádná přestávka.

jítputac Lvov

7 article Ze soudní síně.

Ze soudní síně. Ze soudu odvolacího Na prvaiho máje... Vlahá a smavá pohoda prv- ního máje vylákala letos také bývalého jízdeckého kadela Viktora Kneilla na promenádu v Královské Obole. Přiharcoval tam o 3. hodině odpolední na ko- níku, jemuž štíhlé nožky jen jen hrály. Pan Kneiít spojil tehda přijemné s užitečným: šemík, jenž nes jcho štihlou postavu, byl příslušníkem racy, užívan při závodech a poněvadž jako takový byl panu ka- detovi nabídnut ke koupi, skýtala parádní projíždk oživenými alejemi zároveň také s dostatek příležitosti k vyzkoušení bujného oře. Zkouška dařila se zorvu nade vše očekávání. Koník vyšlapoval sobě již krokem jako shnivý Arab a což teprve poklusem! Pan Kneii stěží jenom udržoval tempo šemíka, ale nehněval se proto. Lahodil mu naopak oheň, kolující a žilách ušlechtilého čtvernožce, tím více, když pozoroval, že nejedna sličná tvářinka se zálibou sleduje jeho po- hyby. Což divu, že při tom rozproudila se i páně kadetova krev a že odhodlal se pokusu, jímž něžně auditorium mělo přivedeno býti k přesvědčení, že do- vede ještě více? Pan kadet zrychlil tempo. Stačil pouhý stisk lýlky, aby šemík dal se unésti ohnivou svou náturou a uháněl s větrem o závod Ale co vše platno: pobídnutý koník zapomněl, že cesta jízdecká křižuje se u rybníčku s křižovatkou pro pěší a žei mezi přakážkami bývá rozdíl... V lelu vrazil na 17letou slečnu Marii B., odhodil ji předkem na pět metrů a při přeskakování zatal omráčené „překážce ještě do hrudníku jemně formované svoje kopyto

Kneill Kneiít Kneie

8 article

Pan kadet zadržel ovšem krátce potom oře běh, ale následků prudké jízdy neodčinil. Bezděčná oběť, utr- pěvší pádem kromě jiných ran také otřes nervů, do- máhá se zcela právem odškodného a kromě toho po- zvali si pana kadeta na slovíčko ještě před zelený stůl, vytýkajíce mu přestupek proti bezpočnosti tělaa zdraví lidského... Zkormoucený jezdec nerad slyšei pokutě 10 korun, jež mu diktována první stolicía obrátil se odvoláním a appellační senát, leč pohořel na novo. Zvěděl jenom z vývodů zástupce soukromě účastnice p. dra. Jana Novolného a z důvodů zamí- tavého rozsudku, že není radno zkoušet závodního koně na nejživější promenádě a že i prc nejlepšího jezdce platí ohled na lidskou bezpečnost. Mrzuté to bylo poučení, ale zkušenost učí a nebude na škodu -ni panu kadetovi, klerý na lelošní první máj vzpo- mínati jistě bude se smíšenými pocity.. Ze soudu civilního. Jaké bylo hospodářství ve sv. václavské záložně. U zemského soudu v Praze bylo před senátem, jemuž předsedal p. vrch. rada Stárka, pokračováno v líčení o sporu sv. václavské záložny s paní G. Ve sporu tom namítal zástupce pl. G., advokát p. dr. Šebestn. že členství pí. G v záložně sv.václavské nastalo v době, kdy sv. václ. zál. už byla passivní, že o tomto stavu členové výboru záložny věděli, že pak podpia do matriky pí. G. byl opatřen takovým způsobem. že nemohia z toho tušit vznik svého členství v zá- ložně. Soud připustíl veškeré nabídnuté důkazy a tak byla vyslýchána celá řada někdejších funkcionářů sv. vácí. zál. zejmena olté okolnosti, že v měsíci září 1902, kdy pí. G. půjčka 4000 K byla povolena, byla záložna passivní a že o tom výbor věděl.

Novolný doktor Šebestn Praha

9 article

Kanovník p. Josef Kyselka, jenž byl členem výboru, sdělil, že resignoval 17. července 1902 a sice z toho důvodu, poněvadž v zastavárně záložny shle- dal řchodek 380.000 K. Vzdal se členství jak ve vý- boru, tak v záložně vůbec a neodvolal resignaci an tehdy, když po sesazení P. Drozda byl o to zvláštní deputací požádán. Probošt dr. Mik. Karlach pravil, že byl ve styku se sv. václavskou záložnou až do roku 1877. kdy už nebyl zv len a sice z toho důvodu, že ne chtěl dopustit, aby se čistý zisk záložny ke konei roku rozdělil. Od té doby z výboru k němu nikdo nechodil a nikdo mu nic nesdělil. Teprve po zasta- vení činnosti sv.-václavské záložny byl postaven v čelo kutatoria, zřízeného pro sanování záložny. Člen výboru p. Pave! Kreipl, zlatník, vypo- věděl, že ve sehůzi dne 25. září 1902 byla ve výboru záložny člena zpráva revisorů, kteří potvrdili, že je vše v pořádku. V tu dobu svědek resignoval na člen- ství ve výboru záložny proto, že byly časté a dlouho- trvající schůze, k vůli nimž svěj obchod zanedbával. Nevěděl, že záložna je passivní. Zlatník Hubert Hueber byl odhadcem v zasla várně a o záležitostech v záložuě nic nevěděl, poně vadt do výborových schůzí vůbec nechodil. Zlatník pan Jan Krajíc z Maié strany byl zvo- len do výboru záložny v r. 1901, ale jak to v záložně chodilo, o tom se mnoho nedověděl Když byl na revisí povolán účetní znalec pan Šetina, vyzvídai svědek co to znamená, ale dostal za odpověd, že to ni není, že je vše v pořádku. A že tomu pořádku svědek důvěřoval, vysvítá z toho, že v záložně ne- chal si celý svůj vklad 16.000 K, který mu byl za- počítán na členské podíly. Ve výboru se před ním nikdy nemluvilo o stavu záložny. Veselost způsobií výrok svědka, když pravil, že neví do dneška, žeje záložna předlužena.

Josef kyselka P Drozda doktor Mik Karlach Pave Hueber Zlatník Krajíc Maié Šetina

10 article

Člen výboru záložny továrník p. V. A. Křídl byl zvolen v únoru 1902 do výboru, ale mnoho záložně neseznal. Když přišel do záložny, nesmě vstoupit do oddělení, kde byly knihy a směl jen do výborovny. Jednou mu ředitel Kohout oznámil, žete pan Drozd nemá rád, aby výboří chodili ke knihám. O kriličnosti situace v záložně svědek nevěděl a laké stav záložny za kritický by nepovažoval, neboť pi tehdejším schodku byl ještě reservní fond 500.000 K který dle domnění jeho úplně stačil na kryti schodiu Výbor byl pevně přesvědčen o stabilítě záložny vždyť Drozda zbavil starostenství v domnění, že bo tím citelně potrestá! Drozd ke konci říkával ve schůzích, když proskakovaly pověsti o velkém schodku: »Pánové, jen opatrně!« A preto ještě 28 září 1902 bylo obrněné zasláno proli všem pochy bovačům. Dále byli ještě vyslýchání pp. A. Jirout, dr. Nor bert Zavadil a dr. Masárek, který sdělil, že dr. Jan Zavadil vyslovil se nedůvětivě o správnosti bilane záložny. Pan dr. Jan Zavadil, advokát na Moravě, vypo věděl, že o pravém stavu záložny nevěděl do říjnn 1902, neboť P. Drozd nikam jej nepustil. Svědek uvedl, že některý ze členů výboru mohl znáti teh dejší špatný stav financí záložny, ale o tom, že byl záložna passivní kromě Drozda solva kdo věděl. Ličení bylo pak odročeno za účelem opatření dalšího materláln,

Křídl Drozda A Jirout doktor Nora Zavadil Masárek Morava záložna továrník p

11 article Věstník spolkový.

Věstník spolkový. Zábavy. Zabavní výbor spolku pražských kostelníků pořádá Přátelský večer v Čiž kově pařížském velkorestaurantu (divadelní dvorana v pondělí dne 18. září 1905. Laskavě spoluúčinkují tamburašský odbor Sokola karlínského, slč. Lill Červenkova, Fokova, pí. Hanzlíčková. Pání Fuka Hanzlídek, Schremer. Voberský, Pěkný, Řeho ř a Tremperta. Čistý výnos ve prospěch vdov a sirotků po členech spolku. Ochotnleká divadla. Jednota »Řipe v Roudnici n. L. sehraje v neděli, dne 17. září 1905 novinku »Její systéme veselohru o 3 jednáních. Napsal Josef Stolba. V prospěch zařízení divadla. Začálek o půl 8. hodině večer. Slavnosti. »Dočesná a vinobraní«. Slavnost talo uspořádána bude dne 17. t. m. »I. obcí baráčníků josefovskýche. Průvod s okrášlenými povozy allegori- ckými ubírati se bude rázem o 1. hod. odpol. z míst nosti »u Veleslavínů« v Křižovnické ulici přes Fran- tiškovo nábřeží, Ferdinandovou třídou, Přikopy, Eliš- činou třidou atd. do pivovaru v Bubnech. Čistý výnos ve prospěch školy ve Věžovaté Pláni. Bohatý pro- gram zábavní při vstupném 20 hal.

Lill Červenkův Fokův Hanzlíčková Fuka Schremer Voberský Pěkná Řeha Trempert Stolba Bohatá Roudnice Veleslavín křižovnický ulice Fran Ferdinandův třída Přikopa Bubno spolek pražský kostelník Sokol karlínský Ochotnleká divadlo Hanzlídek

12 article

Zpěvácký kroužek »Blodek« v Praz III. přeaídiil do místnosti »U zeleného křížku« na Náměstí maitezském. Cvičení konaji se tam pravi- delně: sboru mužského v ponděli, sboru ženského ve středu vždy od 8—9 hod. več. Přihlášky nových členů přijímají se v naznačených dnech. Šachy. ** Siezd českoslovanských šachista V 3. utkání 19. září) hlavního turnaje docílili Prokeš s Tausigem rekordu co do děiky partie. V odmítnutém gambitu dámy dosáhl Prokeš záhy lepší posice, do byl pěknou kombinací pěšce a stál na výhru. Na to ochabl, tak že přehlédl rychlou cestu k výhře. T'artie byla po 4 hodinách trvání přerušena. Při dohrávání ukázaí Prokeš neobyčejnou míru houževnatesti, na- máhaje se ze všech sil z remisové posice nějakou cestu k výhře nejíti. Tanssig hrál však velmi obe- zřete, tak že po 130 tazích a po Shodinné hře partie skončila nerozhodně. Partii Treybal—Dušek (ilalská) vybrál lehce Treybal. Partie dr. Slavík —Srka přeru- šena v lepší posici pro poslednějšího. Přerušenou partii Sika—Taussig z 2. utkání vyhrál Taussig- Důras měl volno. Čtvrté utkání 19. září: Prokeš vy- hrál s Treybalem (Odm. gambit dámy) ježto tento přehlédl detší kombinaci soupeřovu na dobytí figury.

Blodek Prokeš Tausig Tanssig Treybal Dušek Taussig Důras odm

13 article

Dušek se Sikou v otevření pěšcem dámy. Partie Důras-dr. Slavík, která byla nejinteresantnější, pře- rušena. Däras zahájil v italské hře záhy prudký ro- chádový útok, avšak dr. Slavík bránil se výborněa dobyl i pěšce. Jsa v tísni časové, nemohl z výhody těžiti a vrátil pěšce, tak že po přerušení stojí Důras přece o něco výhodněji Páté utkání (odpoledne). Nejdříve ukončena byla partie Prokeš—Sika. Tento se bránil nevýhodnou va- riantou sicilské hry a získal sice na počátku pře- hlédnutím soupeřovým pěšce, dostal se však do stí- sněné posice a prohrál proti elegantně provedenému útoku l'rokešovu. Partie Taussig—Treybal (francouzská dána ve vyrovnané posicí opakováním tahů na remis. Dušek proti Důrasovi v italské hře dopracoval se uspokojivé posice a kdyby byl v končicí již hře ne- učinil osudnou chybu, stěží by se bylo Důrasovi poda- řilo partii vybráti. Dr. Slavik měl voluo. Stav po pátém utkání: Důras 3 (1). Tanssig 3, Prokeš, Treybal 21/2 Dušek 2, dr. Slavík O (2), Sika U (1). Ve vedlejším v 3. utkání vyhráli Baroch se Skálou, Hromádko s Kautským, Hostáň se Stokláskou Šerý s Budinským. Remisoval Dobiáš s Hacarem. Ve 4. utkání Šerý se Skálou, Hromůdko s Ha- carem, Stokláska s Barochem, Stáně s Budínským. Kautský — Dobiáš přerušeno. V 5. utkání vyhráli: Baroch s Budínským, Stáně se Skálou, Dobiůš s Hromádkou, Šerý se Stokláskou Haear—Kautský remis.

Dušek Sica Důras Slavík Prokeš Taussig Treybal doktor Slavík O Baroch Hromádka Kautská Hostáň Stokláska Šerá Budinská Dobiáš Hacar Stoklásek Stáňa Tanssig Stokláska Haear Důras 3

14 article Události ruské.

Události ruské. Hosudarstvenná duma. Dnešního dne koná se v Petrohradě za předsednictví hr. Solského porada o tom, že pří- pravy k volbám do hosudarstvenné dumy vyža- dují, aby voličům poskytnuta byla svoboda shromažďovací a volného slova. Myslí se, že porada se usnese, aby obojí svoboda byla dána v nejšírším smyslu, ne pouze ku příležitosti voleb. Zvláštní porada bude hr. Solským svolána, aby vzala na přetřos otázku, neodporučuje-li se nevypsati volby do hosudarstven- né dumy na Kavkaze, kde podle mínění některých není za nynějších poměrů nikterak možno vykonati pravidelné volby. Zpráva novin, že do hosudarstvenné dumy bude kandidovati také br. Lev N. Tolstoj, pro- hlašuje se za nejapný žert. Ideálem Tolstého nikdy nebyla konstituce a parlament. Kromě toho je přestárlý pro politický život a parla- mentskou arenu. Revoluce na koncertě. Z Lodi oznamují: V ponděli ve zdejším divadle dávali koncert. Galerie byla obsazena socialisty, studenty, výrostky. Mezi koncertem začaly s galerie do obecenstva litati revoluční proklamace. Policie ihned obsadila východy ga- lerie a všecko obecenstvo její, přes 200 osob, zatkla a sehnala do vojenské jízdárny. Tam byli roztříděni a čásť ponechána ve vazbě.v dotyčných kruzích loďských je z toho veliké pohoršení. Ukazují na to, že ve Varšavě rozha- zování revolučních proklamací již jaksi vešlov obyčej a nikdo tam dosud nebyl proto zatčen ani potrestán. Soudí se z toho, že car vyhověv národu a dav konstituci, bude nyní přísně tre stati každého, kdo bude ještě dále dělati vzpou- ry a revoluce.

Solská N Tolstoj Tolstý Petrohrad Kavkaz Varšava

15 article

K nynějším poměrům. Zvláštní komise odjede nyní do gubernii. kde následkem neúrody obyvatelstvo hladoví. Zapečetěná synagoga v Moskve bude opět otevřena. S polské strany učiněny kroky u vlády z povolení středního polského ústa vu v Petrohradě. Ženské technické kursy v Petro- hradě zasypány jsou žádostmi kandidátek, jež chtějí býti posluchačkami. Z kruhů literárních se sděluje, že V. v. Stasov dokončuje novou velkou práci lite- rární. A. M. Skabičevský píše vzpomínky o literárních svých stycích za mnoho let. Gorký naprosto nezamýšli kandidovati d říšské dumy. Tyto dni přijede do Petrohradu hlavn plnomocník pařížské firmy Roth sehildo vy. V Kijevě zřizuje se polský klub »Ogniwoe stanovy již povoleny. Účel spolku jest umělecko ozvělo vý. Jak známo, selhala výprava k Jenineji stála 3 milliony rublů. Nyní se sděluje, ževý prava pokračovati bude dále a chce proniknouti k ústí Jeniseje i bez ledokolu »Jermaka«, jenž jest poškozen. V Lodi správou pro lidovou stříd most zřízeno při 10 obeeních školách elemen- tárních pět dívčích a pět chlapeckých škol také večerní kursy pro dělníky bez rozdilu ná- boženského za poplatek 20 kopějek měsíčně. Na podnét městské rady v Tomsku jde hnutí v sibiřských městech za zřízení lidové university v Tomsku; potěšitelno, že práv chudší vrstvy věnují ochotně své příspěvky. Ruská kustarní výstava v Londýně Následkem války uplynulé vázl přirozeně odbyt kustarních výrobků. Vologodské gubernské zemstvo usneslo se v zájmu odbytu, obrátiti se na zahraniční trh a za účelem tim na zkoušku otevře v Londýně v říjnu, listopadu a prosine kustarní výstavu — bazar. Admirál Něbogatov. Ruské listy sdělují, že od admirála Něbo gatova z Japonska došlo podrobné vyličen příčin, přiměvších ho vzdáti se v cušimsk bitvě.

Stasov A M Skabičevský Gorká Jermak Něbogatov Petrohrad Petra Kijev Tomsk Londýn Japonsko Roth kopějka

16 article

Dar synodlní? Z Magdeburku, 16. záři. »Magd. Zlg.- sděluje z Moskvy, že nejsvětější synod povoli 120 millionů rublů z klášterních a církevních pokladů ku podpoře vlády pro reorganisae lodstva a armády ruské. Není bratrem útočníka Schau- manna. Z Kodaně, 16. září. (C-B.) Zpráva časo pisu »Politiken«, že vůdce parníku u Jakoh- statu ve Finsku ponořivšího se »John Graftonu Schaumana jest bratrem vraha gubernáfora Bobrikova, vyvrací se sestrou Schaumannovou Nové ruské loďstvo. M— Z Kolina nad Rýnem, 16. září. (Pův tel.) »Kölnische Ztg.« sděluje z Pe- trohradu, že včerejší korunn rada za předsednictví carova po- volila 200 millionů na opětné vy- stavění válečného loďstva. Nov lodatvo má býti po pěti léte ch k válce pohotově. Nepekoje na Havkaze. Z Oděssy, 16. září (C.-B.) Z vojenského okruhu kijevského odjíždějí oddlly 21. armád- ního sboru přes Oděssu na Kavkaz. Z Tiflisu, 15. září. (C.-B.) Generál Širikin dostal dnes ráno z Baku zprávu: Na různých místech města bylo stříleno, došlo k malým srážkám, za nichž zastřeleno několik osob. Si- tuace jest vážná, poněvadž mezi Tatary jes rozechvění velké.

Magda Schauman Bobrikův Schaumannův Širikin Tatar Magdeburk Moskva Kodaň Finsko Kolina nad Rýn Kavkaz Tiflis Bak Schau Kölnische Ztg

17 article

Obavy průmyslníků. Z Pelrohradu, 16. záři. (Původní telegram »N. L.«) 1 když nastane klid v Baku, nedojde tak hned na práci obvyklou v naftových loži- skách. Průmyslníci za neutěšených poměrů dneš- ních a po dosavadních smutných zkušenostech nepřikročí rychle k novým stavbám. Dokud vláda sama neučiní jisté opravy bezpečnostní a dále na prospěch také dělníků (zřízení kolonií dělni- ckých a pod). Průmyslníci uvádějí, že za tř dni zničeno, co vyžadovalo léta a léta pro vybu dování nynějšího pramyslu. Provolání místodržitelovo k lidu. Z Tiflisu, 16. září. (C.-B.) Časopis »Kav kaz« uveřejňuje provolání carského místodrži- tele k obyvatelstvu, v němž poukazuje se k škodlivému rázu tajných stran a společnostl které usilují nezákonitým bojem o změnu správy Provolání upozorňuje na zhoubné následky pro- pagandy těchto organisací, jež kořistí z potřeb dělníků a sedláků k účelům agitačním a jak se ukázalo, niči zmíněné stavy. Tak průmysl v Baku, který ještě před krátkým časem kvetl a poskytoval svým velikým obchodem a továr- nami tisícům dělníků prostředky k výživě, nyní vázne. Továrny přestaly pracovati. Sedláci, svedení agitací, chystají se oloupiti vlastníky pozemků, jejichž hospodářská zkáza zbavuje je sama příjmů. Provolání připomíná dále sedlá kům povinnost, nahraditi ztráty plenem způso- bené a ličl blahodárný vliv říšské dumy na zájmy obyvatelslva, poněvadž odnímá tajným organisacím půdu ku vykonávání jejich činnosti. Mistodržitel vyzývá posléze obyvatelstvo, tisk veřejné korporace, aby jej podporovaly př uklidnění země.

Sedlák Bak Tiflis

18 article

Včerejšek v Baku. Z Baku, 16. záři. (B.-B.) Město jes rozděleno ve dva nepřátelské tá bory. Vynucený klid trvá. Skorem všechny krámy a kanceláře jsou uzavřeny. Vraždy, jež sporné strany prot sobě navzájem páchají, dějí s nyní misto střelnou zbraní zbra- němi bodnými a sečnými, aby vojsko nebylo lomozem ran k zakročení přivoláváno. Z Tiflisu, 16 září. (C.-B.) Všechny instituee v Baku, také vládní, zastavily činnost. Hlavních potravin, jichž cena nesmírn stoupla, jsou jen nedostatečné zásoby. Obyvatelstvo trpí hlad. Ned stává se i chleba. Úplná anarchie, jako dřive, vládne dosu

Ned Bak Tiflis

19 title

Rusko-japonský mír.

20 article Japonsko po míru.

Japonsko po míru. R. Z Petrohradu, 8. září 1905. (Pův. dop. Hlavní příčina nespokojenosti Japonců s uza- vřením míru, která přešla až v otevřenou vzpou- ru, spočívá v tom, že japonský národ po dobu války byl hanebně klamán a o skutečném stavu věci špatně zpraven, a že nynější vystřízlivěn z těch všech snů a illusí jest mu tak strašlivým že u horkokrevnějších, zejmena pak u intelli- gence a studentstva, musilo propuknouti v zou falé zuření. Neočekávané úspěchy japonských armád byly by konečně mohly pomásti hlavu snad jinému národu, ale, jak nyní vychází na jevoa co jsme i my zde na Rusi nevěděli, vláda úmy slně zmenšovala ztráty japonské a zveličovala porážky ruské, takže lid si válečnou situaei představoval zcela jinak než jaká jest ve sku- tečnosti. Mluvilo se celkem o 30.000 mrtvých a zatím ztráty japonské obnášejí více nežl 350.000 mužů! Pokud se týče financí japonských, byl li taktéž udržován v klamu, a stálé ujišťování vlády, že je peněz dosti k vedení války třeba do nelonečna, vzbudilo takovou pevnou důvěru v budoucnost, že lid ten nyní přirozeně o míru nechce ani slyšeti. Dále byly nepokoje, které se udály u nás na Rusi, tak velice tam zveličovány a důsledně tak využitkovány, že v celém tom žlutém ple- meni ujalo se přesvědčení, že naše ruská říše je úplně desorganisována a tak rozvrácena, že ear náš bude dosti záhy přinucen prositi o mi za každou cenu. A nejvíce k nynější nespokojenosti sna působilo to, že naděje Japonců, jejich tužby a sny do budoucnosti stále byly zveličovány přepínány, takže nynější hrozné zklamání mus býti pro ně tím bolestnějším.

Japonec Japonsko Petrohrad Rus

21 article

Tak psal hrabě Okuma, vůdce strany po- krokové, ve svém orgána „Tejo“ („Slunce“ následovně: „Pakli jiné moenosti nezakročí dobudeme Charbin a vyženeme Rusy z Man- džurska ven. Pak dobudeme Sibiř a půjdeme uzavříti mír de Petrohradu. Každé vítězství. které nepůjde tak daleko, nestačí, aby Rusko náležitě zkrotilo. Věhlasný doktor Tomidzu, professorn universitě tokijské, psal v „Revuc diplomati quc“ ze dne 20. října 1904 následovně: „Ja pensku stačí, když nynější válkou si přivlastn jen územi na východ od Bajkalu; ve válce příšt však musí japonský prapor zavláti na výšinách Urálu a naše koně musí býti napájeni ve Volze.

Okuma Rus jít Petrohrad Tomidza Bajkal Tejo Charbin Man Sibiř Rusko Volha

22 article

Jiný zas professor, jakýsi Kondo Nofu, na vrhoval zcela vážně rozdělení Ruska těmito slovy: „Angličané tvrdí rozhodně, že Rusko svým barbarstvím jest odvěkým nepřítolem ci- vilisace. Chceme-li doufati v dokonalé štěstí člo- věčenstva a všesvětový mír, jest především nutno vyškrtnouti Rusko z mapy zeměkoule.“ Jak je vidět, ten dobrý Kondo si to před stavuje jer tak A v „Bulletin de la Société Orientale“ z 20. srpna 1904 Teramaro Munetomo již tenkráte varoval národ před příliš velikou slabostí japon ské diplomacie a uváděl změny, které musí na stati po válce. Dle něho Korco připadne Japon sku, s Čínou bude uzavřena alliance a její po- litika vnitřní i zahraniční bude zreformována Sibiř od Bajkalu bude postoupena Japonsku. východní loďstvo ostatních mocí bude obmeze no, neboť „jakmile Japonsko postará se o udr žení míru v Korejí a Číně, jest doceln zbyteč- no, aby ostatní národy tam vydržovaly své vá- lečné loďstvo“, celá sibiřská trať bude postou- pena Japonsku a veškeré východní otázky budou řešeny toliko v dorozumění s Japonskem. A na konec pravi: „My národ japonský máme za to. že nenecháme-li se ovládati myšlénkami více méně pošetilými, musí válka býti ukončena způ- scbem, který jsme právě naznačili.“

Kondo Angličan jít le Société Oriental Rusko Čína Sibiř Bajkal Japonsko Korea

23 article

Pan Jamada Šio burácí v listě „Žid i Šišo“: Což nemá se vyplniti proroctví našeho velkého Neširena? Civilisace všech národů musí shrnouti se v Japonsku a toto, přetvořivši ony civilisace vlivem svého vlastního nábožen- ství, obdaří svět eivilisací jednotnou o skuteč- nou. V tom spočívá ono obzvláštní poslání Ja- ponska. Tak jako slunce jest středem vesmíru, tak jest Japonsko středem obývané země. Země musi miti svůj střed, a tím středem může být toliko Japonsko. Břehy Anglie jsou obklopen oceánem, který zaujímá teprve druhé místo v pořadí moří a dovoluje jí styk jen se zeměmi po evropsku civilisovanými. Indie jest osamo- cena v lůně starého světa. Mladá Amerika jest příliš rozlehlou, Čina příliš těžkopádnou. A přece středisko světa musí někde tkvíti! Zceln přirozeně jest to Japonsko, které shrnuje vše- cky žádoucí podmínky. Japonsku přináleži tedy úkol, sjednotiti celý svět, a co více, ono zjevuje se jako střed všelidské civilisace. Uvědomte si tedy, jak důležité jest poslání naší země, že jest skutečným střediskom světa, a — dle vý- roku našeho velkého Nišerena — jest „jeho upomínkou, sloupem, který ho podpírá, jeho zřítelnicí, jeho korábem“. Věřte, že národ ja- ponský jest Buddhou budouenosti, synem bo- Podobných článků mohli bychom citovat ještě celou řadu, avšak bylo by to poubým opa- kováním těchže myšlének.

Jamada Šio Žid Šiša Japonsko Anglie Indie Mladá Amerika

24 article

Když president Roosevelt navrhl své zpro středkování, národ japonský myslil, že Rusové ztrativší Pert Artur, poraženi u Mukdenu a Ču- šimy, rozervaní vnitřními nepokoji, musí ko- nečně uznati svou porážku, a podvoliti se pod- mínkám vítěze. Tisk, finančníci, politické stra- ny, jeden přes druhého stanovil podmínky míru, které by se Rusku měly předepsati. Tyto všecky obsahovaly odstoupení Sachalinu, zru- šení pevnosti vladivostocké atd., a válečnou ná hradu od 5 do 71/4 milliard franků. V každém případě všichni shodovali se v tom, že Rusku musí naprosto býti znemožněno vésti odvetnou válku aspoň po padosát roků.

Roosevelt Rus Artur Mukden Rusko Sachalin

25 article

Konečně „Niši-Niši“, tokijský velice roa šířený denník, prohlašoval, že bez válečné ná hrady finanční situace stala by se velmi pová žlivou a že tudíž nelze od této podmínky na- prosto upustiti. Pak arci musily býti podmínky míru, kter mikado byl nucen přijmouti, strašlivou ranou pro takým slavomamem rozpálené mozky z- ponské. Shrben pod tíží svých dluhů, nemaje peněz na nové zbrojení, vidí japonský náro teď prchati svůj krásný sen o opanování Činy a na místě co by se stal mocným vůdcem a vlád- cem všech žlutých plemen, s hrůzou poznává že jest toliko žoldnéřem ve služkých Anglie Nechť se jí také za to poděkuje Nespekojenost na Koreji- —ch. Z Berlína, 16. září. »Berl. Tagblatte sděluje z Nového Yerku: Korejské listy píšou o rostoucí nespokojenosti s japonskou nadvlá- dou. Tisíce Korejeů táhnou z venkovských okresů do Seulu, aby tam protestovali proti ja ponskému utiskování. Japonské četnictvo násiln jn rozehnalo, při čemž byl jeden četník zabi a četní Korejci poraněni. žím. Japonský přebytel . Z Tokia, 16. září. (»Times«.) Účetní zá- věrka za minulý rok, vyprševší 31. březn 1905, vykazuje přebytek 50 mill. jen ů z správních úspor vělších příjmů. Použije se h k vojenským a j. mimořádným výdajům. Nový ministr vnitra v Japensku. Z Tokia, 16. září. (C.-B. Demisse ministra vnítra byla přijata a jeho nástupcem bude mi nistr orby a obchodu Kijura, jenž podrší také tento odbor.

Berl Niš Anglie Korea Berlín Seul Tokio

26 article Balkan.

Balkan. Z Cařihradu, 16. září. (C.-B.) Člen anglické dolní sněmovny a zároveň předseda balkánského komitétu sir James Bryce, jenž přibyl do Skopije, tvrdí, že nesleduje cíle politické, nýbrž cestuje jen pro zábavu a za archeologickými studiemi a proto že navštivil ves Taon, 19 km jihovýchodně od Skopije, která pokládá se z rodiště císaře Justiniana. Ale Porta jest zne- pokojena touto cestou, poněvadž tajemník bal- kánského komitétu Moore, jenž projel 22. srpna Skopijí a nyni mešká ve vilajelě bitoljském n své ceslě v Konopnici a rovněž na jiných mí- stech konal šetření o zavraždění 8 Bulharů. Téhož obává se u Bryce. Proto úřady vilajetu dostaly přiměřené pokyny. Z Gařihradu, 15. záři. (C.-B.) Od 31. srpn neudály se na černohorských hrani- elch na Mokré Planině žádné už srážky. Si- tuace je však napjata. Lugovaně snaží se velmi horlivě přiměti mohamedány z Peče, aby jim na branicích pomáhali. Z Cařihradu, 16. září. (C.-B) Vrah Var tanian, jehož Amerika rekla muje, byl dopraven předevěírem do sultánova paláce, kdež doznul, že zpšchal vraždu na rozkaz revolučního ar- měnského komitétu a s pomocí spoluvinníků. Tímto doznáním vražda nabývá politického rázu a reklamace Ameriky jest tím odbyta. Z Cařihradu, 16. září. (C.-B.) Vyslan i rakouský a ruský podali dnes na Portě pa- mětní spis pro oznámené událo st v Mirkovci (2 hodiny od Skopije) se žá- dosti za sdělení podrobností. Žádají za vyšetřo- vání, potrestání vinnikův a náhradu poškozeným Vláda slibila přísné vyšetřování. Sultán přijal po včerejším selamliku ru- ského vyslance Zinověva a blahopřál k uza vření míru.

James Bryce Skopij Port Moor Bryce Zinověv Cařihrad Skopijá Konopnice Peč Vara Amerika dolní sněmovna km Skopija Bulhar

27 article Uherská krise.

Uherská krise. Nový prostředník. Z Vídně, 16. záři. »Wiener Allg Zeitung« sděluje k uherské krisí: V politi- ekých kruzích dohře zpravených zahostilo se nazírání skeptické. Proslýchá se, že koalice trvá na zásadním uznání práv uherského parla- mentu v příčině armády. »M agyar Hirlap« uveřejňuje z zuten- tického pramene tuto zprávu o zprostředkovaci akci prof. Steina v Bernu. Tento byl přijat hr. Golu- chowským. Stein Maďarům navrhl plán, jejž vy- pracoval. Hrabě Goluchowski pokládal jej přijs- telným a prohlásil, že schváli-li ho koalice, bud předložen panovníkovi. Nežli Stein odjel z Pešti, předložil plán některým vůdeům koalice. P některých změnách byl plán přijat a prof. Stein zmocněn, aby ho předložil na rozhoduji- cích mistech jménem koalice. Výsledek jeh však byl záporný. Košut obdržel tento telegram od Steina: »Předloženo, zamítnuto, Stein.« Za- znamenáváme zprávu jmenovaného listu s nej- větší reservou.

Wiener profesor Stein Gola Goluchowský Košut Vídeň Bern Pešť Allgie Zeitung

28 article

Uherská krise a Hohenzollerové. Z Pešti, 16. října. (C.-B.) Žalobní sená zdejšího trestního soudu vyslovil se pro dala vyšelřovací vazbu Ziganovu a potvrdil na- vrženou žalobu kr. státního zastupitelatví pr přímé vyzývání k urážce majestátu. Z Pešti, 16. září. (»Magyar Hirado«.) Su vyšetřující Zeysigovu sfféru, vyslechne v pon dělí ministerského předsedu bar. Fejérvár a bar. Bánífa. Z Pešti, 16 září. K afféře Zig ano v sděluje se: Vyskytly se četné momenty, vůč kterým chování policie jeví se býti obojetným. Tvrdí se rozhodně, že policie přímo působila n některé svědky, aby vypovídali proti baronu Bánffovi. Účelem těchto machinací je zastříti skutečného vinníka. Stalo se dnes známým, že Zigany co nejrozhodněji popírá, že je spisovate- lem známé brožury. Z prolokolu sepsanéh s Ziganem vyšlo na jevo, že tento popřel tak dřívější své udání, že pisatelem brožury je žur- nalista Fekete. Zigany vypovídal před vyše- třujícím soudcem, že za svého výslechu na po- licii policejní rada Berczy nechal ho několik minut ve světnici samolného a tu k němu přišel Lakatos a prosil ho, aby vzal na sebe vinu a udalBánífajakointelektuálního původce brožury, začež prý se m dostane 8000 K a svobody. (Bylo již částečně dřive v listu našem uvedeno. Pozn. red.) Policie vybrala jej k této roli, poněvadž je vše- obecně známo, že spisuje brožury a s Bánífem je ve spojení. Zigany prohlásil dále, že má vé- domost o tom, že za celou touto v ěse skrývá se jen a jedině vláda.

Ziganův Zeysigův Bánff Zigana Lakatos Pešť

29 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Gautschovy porady s Čechy a Němci o volebn reformě. Z Vídně, 16. září. Ministerský předsed Gautsch zahájí v ponděli porady se zástupe jednotlivých stran poslanecké sněmovny, zvlášte Čechy a Němci z království českého v př čině pracovního programu říšsk rady a sněmů zemských. Těžisko tnace nalézá se však z veliké části i v zastupi- telstvech zemských, ovšem hlavně, ba skoro vý- hradněna sněmu království českého, který sejde se v druhé třetině říjnov k důležité kampani, věnované pod-tatně vyříze oněch předloh, které hr. Coudenhove v mi- nulém zasedání již ohlásil. Mistodržitel království česke- ho meškal tady v posledních dnech, jednak aby vyslechl instrukee chefa vlády a ministra vnitr hr. Bylandta-Rheidta, jednak aby s ám referoval o smýšlení v zemi české. Nevíme, zdali následkem jeho z práv vláda jest ochotna změniti původní svou osnovu na reformu zemského volebníh řádu v příčině zřízení nové tak zv. vše- obecné kurie. Ale jest faktum, že mini- sterstvo dopělo k poznání, že 18 mandátů pro- jektovaných pro tuto kurti, která by čítala 806.400 voličů, dosud volebního práva nepožívajících, je cifra do krajnosli křiklavě malá vůči 70 man- dátům velkostatkařů, kterážto skupina má pouze několik set velkostatkářských voličů a že uvažuje o tom, navrhnouti proprio mota pro tuto kurii vševbecnou počet dvojnásobný t. j. 3e

Gautschův Němec Gautsch Coudenhove Čechy Vídeň poslanecký sněmovna