Periodikum ALTO Viewer

1

17. září 1905

2

Přiloha „Národnich Listů

3

k čislu 250.

4

Strana 13.

5 article Výtvarné umění.

Výtvarné umění. Z Basileje. = Cestou z Kostnice do Basileje letíte sice krásným krajem, ale i v pohledu naň zahrou- žíte se do myšlenek a minulosti. Za tři hodiny ji vlak proletí, pro nás však leží mezi oběma porýnskými městy půl lidského věku co do let a ohromné bouře národní. V kostnické kate- drále odpočítávají zvědaví nebo zbožní turisté 5estnácte kroků od vchodu, aby jistě nalezli na velkém kamenném obdélníku dvě temné skvrny šlepějím podobné, skvrny jakoby do desky vpá- lené, otisky nohou M. Jana Husi, když v den odsouzení stál před shromážděním prelátů.V Basileji neukazují žádných viditelných památek po českém poselství, které mínilo, že před zdej- ším koncilem dovršilo dílo Husovo. Nejsme ale šťastni ve smlouvách. Hranice kostnická dva- kráte zplála, v Čechách zkřížily požáry celou zem, potoky krve vytekly, v nadšení se bilia u vytržení jako mučenníci trpěli, aby na konee vydobili čtyři články, jež jim vlastně ani nikdy cele a právně nebyly přiznány. Tento resultát husitských bojů naleznete teď v našem Museu na dvou kamenných deskách, sporé a trpké ovoce nesmírných obětí. A sotva že kompaktata byla smluvena, už Řím počal pracovati o jich zničení. Za dalších dvě stě let připraven byl národ zase o všechno proč vzplál a krvácel.

Husův Basilej kostnice Čechy Řím

6 article

Münster však, ta divně krásná rudá stavba vysoko nad Rýnem vztýčená, kde, v Basileji, Prokop, Rokycana, Englis, Mikuláš z Pelhřimova vydisputovali, co zástupy husitů a táborských doma byly uhájily, tento münster o sto let po- zději ztratil vše, co přísným katolictvím se ho- nosilo. Dnes jeho velké prostory jsou tak prázdné, bez oltářů a soch a ozdob, bez obrazů a ornátů a kadidla, jak si přísní čeští pravověrci doma přávali. Zwingli provedl reformaci a čeho s Češi nechtěli odvážit: odtržení od Říma. Obno- vitelské proudy švýcarské započaly stejně jako kdysi v Čechách. Zde v Basileji, v kostele do- minikánském měli na stěně velký Rej smrti, je- hož zbytky uloženy jsou v museu a zde v Ba- síleji právě asi sto let po dobyti kompaktat kre- sli H. Holbein nový Rej, starý motiv v novém dramatickém vyvršení. Není to pouhé memento je to silná a umělá morálka v obrazy vtělená již není ušetřen nikdo, od papeže počínaje.

Prokop Rokycan Englis Mikuláš Zwingli Čech H Holbein Münster Rýn Basilej Pelhřimov Řím Čechy

7 article

Smrt účtuje s každým nemilosrdně a jestli- že už v 15. věku nevynechali mniši a malíři při tom nikoho z hierarchie církevní, byla to nová předzvěsť reformace a jestliže Holbein po- sadil do cely jeptišky jejího g lána, patrno. jaký pokrok tato smělost odboje a pranýřování do té doby učinila. Holbein vydal svoje kres- bičky skvěle ryté Hansem Lützelbergem ano- nymně v Lyonu a jeho dílko v Čechách na- lezlo dost záhy ohlas. Kopie jeho s volným překladem byly vydány v Praze, i několik dřevo- rytních štočků se dosud zachovalo. Na Holbeina dlužno v Bazileji myslit především. Nebyl zdejší a nezemřel zde, ale slávu svého jména předal tomuto městu, málem víc nežli Arnold Böcklin, jemuž je Basilej přece rodným městem. Ve starých částech, v křivolakých ulicích, kolem věžatých bran, v prostých domech o hlad- kých stěnách a úzkých oknech, při četných stud- nicích gotickým nebo renesančním uměním vy- zdobených, v radnici krvavě rudé, zpestřené mal- bami, svíticí do dálky zlatem s vysokého hrotu jsme nejbliže obrazu místa, kterými procházel Holbein a o mnoho nebyl jinaký, když don vstupovalo české poselství. Lidé se změnili nej- více, ale Holbein dovedl své vrstevníky udržeti na živu. Celé jeho umění nebylo vlastně ničím jiným, nežli zvěčňováním prchavé a měnivé při- tomnosti dříve nežli se změnila nebo prchla. V Museu, mezi malbami a mezi kresbami možno poznati však zevrubně tuto německou tvářnost.

Holbein Lützelberg Bazilea Böcklin Lyon Čechy Praha Basilej

8 article

Nejprve Holbeina samého v portretu klidně, ne- vzrušené tváře a chladně, ale bystře zkouma- vého oka. Tvář je rysů jemných, oko jak oce- lové barvy. Jeho stejnoměrnou pronikavost, která bez jakéhokoliv rozechvění, ale s neskonalou ze- vrubnosti a úžasným smyslem pro realitu pro- hlíží lidí i věci do nejsubtilnějších podrobnostl, vidíte vyzírati zcela totožnou měrou z portretu Erasma Rotterdamského, z jeho ostrého profilu a nervosně písařských rukou i z podobizny ženy a děti Holbeinových, jež maloval mistrně, aniž by ale mžiknutím oka prozradil, že maluje by- tosti sobě blízké. Jak září Rembrandtova Saskia Jak se v obrazech holedbá Rubens svojí kyprou krasavici Helenou a s jakou radostnou pýchou otcovskou portreluje svoje syny? Holbein jest umělecké oko, ne umělecké srdce. Poměrně málo o něm víme jako o člověku a z toho mála zajisté není bez významu, že když v Lon- dýně sestavoval svůj testament, nevzpomně v něm ani ženy ani děti v Basileji zane chaných. V Basileji žil H. Holbein od roku 1515 do roku 1526. Náboženským nepokojům se vyhnul Zwingliho obrazoborství 1529 jej po druhé vy pudilo do Anglie. A přece souvisí s humanismem a reformaci. Žije ve styku s Erasmem, pracuje pro velké tiskaře basilejské, pro Frobenia na př. u něhož také Zikmund Hrubý z Jelení byl za- městnán a neopustil jej, když jej volali huma- nisté do Čech domů.

Holbein Erasmus rotterdamský Holbeinův Rembrandtův Saskie Rubens Helena H Holbein Zwingli Erasmus Frobenius Hrubá Lon Basilej Anglie Čechy

9 article

Ušlechtilou loď dra. Boniface Amerbacha možno v Museu Holbeinem malovanou dodnes viděti a proň maloval Holbein onoho mrtvého Krista, hned vedle visícího, klerý je divem re- alistického umění a zároveň opačným polen oněch vzrušených a velké drama duševní pro- živajících Kristů, jež A. Dürer týmž časemv Norimberce ryl a maloval. Holbein položil před sebe nahou mrtvolu, hubenou a tuhou, mrtvolu uťopence, už místy modrající a zelenající as neuprosnou věrností a subtilnosti ji zobrazil. Je to úžasný obraz mrtvoly, ne však obraz tragiky smrti. Jediné hnutí, zdá se, že Holbein v duš své znal přece: ironii. S ironickým úsměvem na úzkých rtech kreslí marginalní glosy do exemplaru Erasmovy »Chvály bláznovství !« knihovně vyloženého, Rej smrti hraje a bouří na télo struně a později v Anglii kresli satyrické Passion, cyklus, v němž mniši velmi horlivě za- stupují žoldnéře a katany Kristovy. A zde má Holbein sve styky s Čechy. Nevypátral jsem, kterak asi vznikla zpráva, že maloval podobu M. Jana Husi. Je to ne- pravda i nesmysl a pravě proto snad se udr žuje houževnaté a prokluzuje z jedné kompi- lace do druhé. Jině spojení je závažnějšía zajímavějšl. »Rej smrti«, jak jsem pravil, objevil se, ná- podoben ne právě dokonale, brzo mezi českými knihami, aniž by ovšem byl se kdo staral o umělce. Roku 1636 přibyl z pevniny do Lon- dýna mladý rylec, sto let po Holbeinovi, který pak skoro až do své smrti Holbeinovy práce mistrně reprodukoval. Byl to Václav Hollar.

doktor Holbein Krist A Dürer Erasmův Kristův Holbeinův Václav Hollar Norimberk Anglie Čechy Lon satyrický Passion mrtvý Krist

10 article

Portretů Holbeinových je celá řada, jež Holla- rova jemná jehla převedla v leptový tisk. Hol- lar sám měl velký sklon k miniaturní zevrub- nosti a proto Holbeinovy malby v něm na- lezly vřelého interpreta. Než Hollarovi vděči obec Holbeinova daleko víc. Satyrické pasion zachovalo se jen v Hollarových leptech. Origi- nály jsou dávno ztraceny. Celá serie Holbeino- vých skvostných návrhů na ozdobné číše, po háry, jilce a kování mečů a pod. jenom v Ilol larových leptech exisluje. V žádné biegra lli H l beinově neschází proto jméno Hollarovo. Podivný kruh! Z celé Evropy nejdřívev Čechách prudce a rozhorleně obrátili se proti řádům mnišským, pokleslým a zdemoralisovaným. Sto let potom v Anglii Jindřicha VIII. umělee z Basileje, města kompaktat, přišlý s nejukrut- nějším výsměchem, mnichy mění na mučitele Kristovy a za další století z Čech uprchlý pro- testant zachovává tuto řezavou ironii před úpl- ným zaniknutím.

Portret Holbeinův Holl Holbeinův Hollar Hollarův Jindřich VIII Kristův Origi H l Evropa Čechy Anglie Basilej Holbein

11 article

Basilej má dost českých vzpomínek a od- cházim-li z Musea kol malé budovy universitní dolů do města, přihlašují se s Blahoslavem ti, kteři zde kdysi za dob protestantských místo v Italii pobývali na vysokém učeni, jež Eneáš Silvius jako papež byl založil, historik Čecha odpůrce Jiříka krále, a která se stala tak dů- kladně a trvale protostantskou jako münster nahoře na Falci. Tento münster dovede učaro- vat. Tyčí se a rdí na tichém prostranství, zčer- venalý jako štrasburský, odráží se svým složi- tým profilem na sytě modrém nebí jak vystří- hán, zelené koruny platanů šumí kolem a v kři- žových chodbách po boku závodí hlahol dět se štěbotem ptactva. Směs romanských forem a gotických na stavbě má cosí fantastického v sobě, a není to vlastně směs, nýbrž slohový rozrůst budovy, jak jej čas s sebou přinášel. Je však lépe nechodit do vnitř. Třeba že kubické poměry lodí a chorů jsou šťastné, třeba hlu- boké galerie kolem jsou malebně, třeba kaza- telna a křtitelnice jsou virtuosní práce kamen- níků pozdní gotiky, to vše je málo a slabé vůč spoustě prostých po většině, hlavně však uni- formních lavic ve všech částech kostela huste rozestavených. Kostel působí naze a studeně Ale venku lze obcházet kostel bez únavy. Kaž- dým krokem jiné křížení linií, na každé ploše nové sochy. Portal sv. Havla se svými četnými. naivně vyzirajícími figurkami vykládá, jak zvolna se ztracený smysl plastický ve středověku znovu probouzel a oproti těmto soškám romanským. jež se pohybují jako loutky na divadélku ; na hlavním průčelí směli svati jezdci, štihlé panny. vážné portréty královské, svěží a řízné, jak do- vedla být gotika v prvním svém rozběhu. Tato rudá stavba v zeleném okoli a na modrém poli zdá se, že má v tomto sytém troj zvuku ohlas u A. Böcklina

Blahoslav Eneáš Silvius Čecho Jiřík Falk A Böcklin Basilej Italia Portal svatý . Havel

12 article

Karel B. Mádl.

Mádl

13 article Školská hlidka.

Školská hlidka. Unum necessarium. „Jedno potřebné,“ volal Komenský, ale jedno nejpotřebnější pro výborně kvalifikovaného učitele je umět dobře psát, vlastně státi se doko- nalým byrokrafem. Lákalo by spočítati seznam „úřadních čísel“ „dokonalého“ správce školy. které zapíše do jednacího protokolu, oznámí cir- kulářem členům sboru učitelského, přečte pro zopakování v domácí konferenci — po případě zavede se o nich rozhovor — kolik sám „naři- zení“ oznámí písemně členům sboru, a to vše napíše se „krasopisně“ „na stejném stále pa- píru“ do protokolu porady tak, aby při inspeke mohl se pochlubiti dokonalým pořádkem úřad- ních listin a aby i mladší sily zvykaly tomu, prot čemu kde kdo brojí, totiž těžkopádnému byro- kratismu. Tím není však všechna písařská práce odbyta. Učitelé opravují úkoly, píší katalogy vysvědčení, přírostky a odpady, různá dobro- zdání o jednotlivých žácích, třídní knihy, vy- počítávají procenta vyučovacích půldnů vůbee zameškaných zvláště, dále zameškaných omlu- vených i neomluvených, několikrát do roka píšt seznam žáků neočkovaných a z těch zvláštní výkaz, kteří se očkovat dají anebo očkovat dát se odpírají, dále udávají dvakrát měsíčně nedbalé žáky a rodiče, na některých okresech píší školní přípravy, zapisují se knihy a po- můcky učebné.

Komenský

14 article

Kromě toho zavedl některý „zvláště pořád ný“ inspektor zvláštní způsob zaznamenávání absencí. Doslovný text pokynu z okresní po- rady: „Půlden přítomnosti označí se tečkou (.) půlden nepřitomnosti omluvené —, půlden ne- přítomnosti neomluvené /, dodatečně omluveno +. V měsících o 30 dnech jest rubr. pro 31. vyplniti X. Při dnech feriálních jest to v do- týčné rubrice zkratkou (N. = neděle, sv. svátek konf.) označiti atd. Krátce poznamenává se ve výkaze přítomnost i nepřílomnost žáka. Uvedené stačí k poznání, c0 k pořádku učitele patří a jaké pokyny učitelstvu dotýčného okresu se dostávají. Ale zároveň lze si předsta- viti duševní trýzeň, kterou jen normální člověk musí snášeti, než podle těchto a podobnýeh „pokynů“ katalog si zařídí. Proč ovšem do- týčná okresní porada učitelská, která tyto po- kyny poslouchala, se hned neusnesla, aby kniho- sklad byl požádán za změnu dosavadních tisko- pisů, ovšem zůstává také nejasno. Bohužel nutno však podotknouti, že podob ných naprosto zbytečných „rad“ učitelstvo do- stává na mnohém okresu a každému je take zajisté známo, že podobné pokyny mají v okrese dotýčném moc i význam zákona. Krátce učitel stále prací písařskou a úplně bezduchou tak je zaměstnán, že mu často ne- zbývá buď fysický čas nebo duševní čilost pro zaměstnání zajisté účelnější. K těmto však, z největší části zbytečno- stom, v poslední době přibylo nové zlo. Okresní školní rady mají katastr učitelstva. Proti zalo- žení katastru učitelstva okresu nelze podstatně ničeho namítati, ale naprosto zbytečnou seka- turou je, každoročně vyžadovati si od učitelstva

zkratka

15 article

vypisování či opisování všech dekretů do zvlášt- ních tabulek, které se uloží jako opisy k původ- ním opisům jednotlivých učitelů u okresní škol- ní rady se nalezajícím. Zcela zbytečnou tuto práci vykonávají učitelé, ač vyžaduje často ně- kolik hodin práce. Není řídkým zjevem, že- mnohý učitel mnohokrát byl zatímně i defini- tivně přeložen, dostal pochvalný dekret, podro- bil se několika zkouškám, navštěvoval několik kursů, snad byl i diseiplinárně trestán a každý takový skutek má své datum, číslo atd., takže vyžaduje celá tato procedura mimo bedlivou po- zornost — mnonem lepší věci hodnou — znač- ný čas. Jsme přesvědčeni, že se tak všude neděje. aspoň u těch školních inspektorů, kteří, dříve než jakékoli nařízení učitelstvu vydají, uvažují o praktické ceně jeho. Snad stačí těchto několik řádků k tomu, aby byly upozorněny instance vyšší, horlivost některých školních inspektorů omeziti na míru účelnou. Snad stane se taki k zármutku mnohých správců škol, kterým ubude jednak číslo v jednacím protokole, jednak revise dokladů členů sboru učitelského, kterou vykoná než „to“ pošle „nahoru“ k vyšší revisi. Uváží-li se však naprostá zbytečnost této práce, která často vyžaduje i hmetných oběti, ježto nutno si opatřiti duplikáty dokladů, které delší dobu „nahoře“ si poleží, pak zajisté nelze nežli vřele každoroční předkládání kvalifikačních tabulek zrušiti a žádati je jen tehdy, když učitel přijde Senior. do jiného školního okresu.

16 article Sportovní věstník.

Sportovní věstník. Šerm. ** V Českém šermířském klubu (v Praze, I., Jilská ul. č. 16.) počnou opětně v nej- bližši době šermířská cvičení a zavládne zase živý ruch, jenž vyznamenává toto sportovní sdružení. Šermířský mistr klubu, p. A. Fériaud, navrátil se v těchto dnech z Paříže a počne dnem 1. října vy- učovati šermu a boxování (rohování). Přihlášky členů a elévů přijímají se denně v klubovních míst- nostech. ** Maestro Orazio Santelli, vrátiv se z Italie, započal dnem 15. t. m. ve svých, veškerým pohodlím opatřených, letos opětně znovuzřízených místnostech vyučovati šermu. Zvláštní kroužky pan- ské, damské, jakož i dětské požívají výhod. Kurs počíná dnem 15. t. m. a přijímají se přihlášky denně v místnostech školy šermířské v Mikulandské ulici č. 4 (na Studenci) od 10—1 hodiny dopoledne a od 5—8 hodin večer.

A Fériaud Santelli Praha Paříž Mikulandská ulice Studenec

17 article

** Šermířský mistr Vanderlind za počal dne 15. t. m. ve svých nových místnostech. s uměleckou nádherou zařízených, vyučovati šermu Škola jeho značně se rozšiřila, neb i členstvo S. K Slavia korporalivně v šermu tam se cvičí. Při- hlášky žáků přijímají se denně v místnostech školy na Riegrově nábřeží čís. 233 od 3 hod. do 6 hodin odpůldne. *Pražský šermířský klub. Aby šer mířský sport byl co možná spopularisován, úlvoři se ze soukromého šermiř, kroužku nový šermířský klub pod uvedeným jménem, jenž má za účel po- skytnouti pokud možno s nejmenšími výlohami členstvu řádný výcvik za vedení odborného mistr Beniamina Alesiana. Šermovati se bude šest hodin týdně v nových místnostech, opatřených lázněmi, v šermířské škole na Riegrově nábřeží č. 7 v při- zemí. Pravidelná cvičení počnou 1 října. Příspěvek za sezonu činí 30 K, zápisné 3 K. Rekvisit vlastníeh vyjma zbrani není potřebí. Ustavující valná hromad koná se dne 23. září v S hodin večer v Tůmove kavárně. Dotazy račte adresovati: Pražký šermiřský klub v Praze, II., Václavské nám. č. 21.

Alesian Riegrův Riegrův nábřeží Praha Václavský já Slavia šermířský klub nový šermířský klub Pražký šermiřský klub II

18 article

Athletika a sportovní hry- ** A C. Sparta hraje již dnes odpoledneo 4. hod. zahajovací mezinárodní zápas podzimního ob- dobí. Zápasem dnešním odevzdáno bude k použ'vání nově upravené nříště letenské. S. S. Graphia posílá do Prahy své úplné mužstvo, takže domácí budou miti vhodnou příležitost rozvinouti kombinační hru a toulo soupeře svého zdolati. Vstupné stanoveno mírné, takže možno zajisté očekávati velice četnou návštěvu. ** Z A. C. Sparta se nám sděluje: U příležitosti dnešního zahájení podzimní mezinárodní saisony A. C Sparta odevzdán pude na hřišti kapitánu mužstva J. Sharpovi čestný dar od kroužku přátel. Účelem vyznamenání toholo jest ocenění ryzího charakteru Jeady Sharpa, kterýž, nedav se nijakými sliby navnaditi a maje vždy zvláště na zřeteli svou bez- úhonnou česť sporismana-gentlemana, zůstal věrným barvám Sparty, jejihož mužstva celého jest nezdolnou duší. Však pocta tato jest v jeho osobě, jako kapilána, vyznamenáním i mužstva Sparty, za jeho výbornou representaci českého footballu předešlého týdne v Pe- šti, kdež hráno třikráte za sebou proti nejsilnějším mužstvům Uher. V zdravém duchu — stle zdarl ** Mužstvo Sparty k dnešnímu zápasu po staveno je následovně: Gordon (branka): Modři nka Kohout; Koudela, Rezek, Raymund: Beránek, Bělka.

S S A C J Sharp Jeady Sharp Gordon Koudela Rezek Raymund Beránek Bělka Praha Uhry Sparta

19 article

Hradecký, Jenda Sharp (capt.) a Plesnivý. **S. C. Graphia vysílá proti Spartě následujíe hráče: Klomser (branka); Sandhöfer, Pöche: J. Blässy D. Blässy. Dolesch; Wacha, Koubik, R. Svoboda, A Svoboda, Purzner- Před zápasem s Graphií hraje Sparta I. B. s S.k Čechií z Karlína. Začátek v 1/43. hod. odpol ** Podzimni saisona A. C. Sparty Bude tak uspořádána, aby střídaly se vždy kluby maďarské s vídeňskými a s říšskoněmeckými; mimo to projed- návají se ještě 2 jině velké zápasy, které v pravý čas budou oznámeny. Mužstva, jež Sparta bude hostili během saisony, jsou vesměs prvotřídná; ovšem že mezi nimi jsou i mistrovské teamy. Sparta upozor- ňuje na výhody, jež skýtá přispívající členství A. C Sparty: roční příspěvek obnáší 10 K a na zápasy se vůbec ničeho nedopláci; přihlášky a dotazy vyřizuje na hrišti pokladník p. K. Malý a to kazdodenně od- poledne.

Sharp S C Graphia Klomser Sandhöfer Pöch J Blässy D Blässy Wach Koubik R Svoboda A C Karlín Sparta Graphia Sparta I Čechie Dolesch Podzimni saisona

20 article

* Sportovní kroužek Čechie v Ber- líně zahájil minulou neděli podzimní footballovou saisonu společným zápasem I. a II. mužstva s vý- sledkem 4:0 (polovice 0:0.) Hřiště nalézá se na „Tempelhofer Feld“; spolková místnost ve „Wilhelms- höhe“ v Belle-Alliance Str. 47. Členové scházejí se každou neděli odpol. ve spolkové místnosti, jakoži každý úterý, pátek a sobolu večer v místnostech „So- kola“ v Alexandrinenstr. 110, „Messpalast“. Případné dopisy buďtež zasílány na jednatele J. V. Frýbu, Alexandrinenstr. 109, který i veškeré informace mile- rád vyřídl. Frýba. »Magyar Athletikoi Club« v Pešti pořádá dne 8. října mezinárodní athletické závody. ** Klub severočes. cyklistů „Blesk v Bruchu pořádal v neděli 13. srpna t. r. oslavu svého 10lelého trvání ** „Zpravodaje“ klubu velocipedistů „Slaný vyšlo č. 6 ročníku 3. Mimo obsáhlou zprávu o zda- řilém výletě klubu na Šumavu obsahuje i tolo čísto opět spoustu zajímavých zpráv i pro širší cyklistickou obec. Čilost klubu „Slaný“ a neúmorná píle jeho náčelníka a redaktora „Zpravodaje“, p. učitele Erle- bacha, zasluhuje všeobecného uznání Msteorologická pozorování na rozhladně na Petřině 325 metrů nad mořem. Dne 15.—16. září 1905. 9 h. več. 7 h. ráno 2 h. onp. Tlakoměr.. 735.0 733.9 735.1 Teploměr C. + 112 + 11.4 + 13.4 Vlhko. .. . 90 93 Obloha . .. zamračená

Frýb Alexandrinenstr 109 Blesk Bruch Erle Wilhelms Pešť Slaný Petřin Čechie Tempelhofer Feld Magyar Athletikoi klub klub na Šumava BellAlliance vlhko

23 article

ten jistě se zájmem přečte ná- sledující řádkym Zrovna v tyto dny je tomu šest let, co jsme s obavami a s důvěrou zároveň ohlašovali první sešit prvního díla našeho, právě tehdy založe- ného uměleckého nakladatelství. Jansovy stolisté práce „Staré Prahy“. S obavami: neboť byl to velmi odvážný a nebezpečný krok, jejž jsme podnikali — sotva založené, úplné neznámé na- kladatelství s dílem tak rozsáhlým, ohromně ná- kladným, které odstrašovalo od vydání už dříve několik zkušených nakladatelů, pevně opřených, zakotvených, s pevným kádrem odběratelstva. A přece s důvěrou: neboť tehdy byly mysli všeho národa českého rozpáleny napjetím a rozhorle- ním, že známá bestia triumfans sahala neuctivou, svatokrádežnou rukou i na nejvzácnější památky z minulosti „Staré Prahy“ a tu tedy náš soubor nejskvostnějších partií staropražských z rukou povolaného, zaniceného umělce přicházel právě vhod jako obrana proti bestii triumfans, jako revise všech skvělých krás města Libušina a pro přemnohé, kteří Prahy vlastné neznali, jako ho- tové zjevení. Doufali jsme, že dílo tak časovéa přec tak trvalé ceny se uchytí pevně v přízni českého vzdělanstva a že úspěch díla tohoto usnadní nám další záměry na poli uměleckého nakladatelství.

Jansův Libušin Praha

24 article

Očekávání naše bylo nade vše pomyšlení daleko předstiženo. Úspěch Jansova díla byl ohromný, vydání hned prvních sešitů bylo pravou, dalekosáhlou událostí, na trhu knihkupeckém byla to sensace prvého řádu, nadšení kritiky i vlasteneckého obecenstva bylo jednomyslné. Čeho jsme však vůbec ani ve snách neoče- kávali, stalo se. Jansova „Stará Praha“ stala se majetkem národním v pra- vém slova smyslu, stala se národní zrovna tak jako v oboru literatury „Babička“, „Kytice“ a nečetné jiné vzácné skvosty tvorby domácí. Tak mocně k ní přilpul národ náš, že v ději je pro mnohého nedostižná a proto jistě přečetně přátel umění nistra Jansy s radostí uvítá naše rozhodnutí uspořádati zcela nové, originálně upravené lidové vydání Jansovy „Staré Prahy o 100 barevných obrazích s úplným textem c. k. konser- vatora architekta Jana Heraina a dra. Teigeho.

Jansův Jansa Herain Teige Praha

25 article

Vydání toto bude úplně nové (žádné obálkové vydání starých výtisků): formát bude menší, elegantní, pohodlný, v rozměru 3525 cm.; na krásném, silném, skvěle bílém a hladkém papíře budou obrazy s veškerou péčí tištěny přímo (ne nalepovány jako při vydání původním); každý týden vyjde vkusně upravený sesit s půvabnou originální obál- Obnos to úžasně nízký, nejen naproti jiným podobným publikacím, nýbrž i naproti krámské cené původního vydání „Staré Prahy“, která pro nepatrný počeť zbývajících výtisků zůstane i na dále nezménéna (140 korun). Že krámská cena nového lidového vydání může býti stano- vena tak bezpříkladné nízko, vysvětluje se právě My však jdeme ještě dále a prohlašujeme Kde se na toto nové lidové vydání Jansovy „Staré Prahy“ přihlás jako odběratel nejdéle za 8U koruR počinsje řinem eb ihotov zazkoru. Pruháeubskripěniihtajsdot do 15, listopadu 1905. Každému, kdo nám umožní zjiatiti pokud možno přesný náklad sešita 4. a dalitch včasnou přihláskou za odběratele, jsne ochotni dčtovati lerné vydání „ Staré Prahy na měsíční splátky po 3 korunách, počínae stopadem pebo při botovén zaplace za 36 kor. za 30 kor.

Jansův Praha centimetr

30 article

nách českého nakladatelství není vůbec druhého případu takového. „Stará Praha“ volena napořád jako nejvzácnější předmět k darům, ve vlaste- neckých rodinách vykazováno jí nejčestnější místo, s pýchou ukazovali ji štastní vlastníci hostům, na salonních stolech českých skvěla se Jansova „Stará Praha“, cizlncům předkládána s očima jiskřícíma hrdostí „Stará Praha“ nejen jako památník, jakým honositi se nemohlo žádné druhé město světové, nýbrž i jako mistrný vý- tvor domácího umění reprodukčního. A cizina opravdu všimla si vysoce významného díla tohoto s pochopením nanejvýš lichotivým pro autora i pro vydavatele. — Dnes je „Stará Praha“ Jan- sova v našem národé pevné a trvale zakotvena. Význam její nejen niky nebyl popírán, nýbr deu ode dne roste a prohlubuje se: z publikace té posiluje se nejen národní české vědomí, láska k naší ctihodné matičce nad Vltavou, nýbrž ona slonží i rozmanitým účelům praktickým: škole, jsouc schválena c. k. ministerstvem kultu a vy- učování jako učebná pomůcka na školách obec- ných, měšťanských, středních, ústavech nči-el- ských a školách průmyslových, pro studium architektury, studium dějepisu, tu- ristice, snahám o rozšiření zná- mosti o Praze a Čechách v cizině, úsilí o zachování památek staropražských atd Životná a oplozující síla „Staré Prahy“ je tedy nesmírná a byla by jistě větší a pronika- vější, kdyby — ano! kdyby její poměrně vysoká cena nevadila tisícům méně zámožných jednotlivců, aby si ji opatřili. Nuže, chceme ukázati, že opravdu nám z duše záleží na tom, aby národní toto dilo znárodnělo ještě viee, aby rozešlo se po milém lidu českém v tisících a desetitisících výtisků, jak toho také tato skvostná práce za- sluhuje

Jansův Jan Praha Vltava Čechy