Strana 2.

NÁRODNÍ LISTY

17. září 1905. Číslo 256.

na trh Marianský, kde pomník Prešernův po- staven. Místo je voleno znamenitě. Pozadím je blizký a vysoký zámecký vrch, odkud stříleno z hmoždířů, když padla rouška s památníku, odkud je rozkošný pohled na město a na celé okoli až k pásmu hor alpských. Ležít Lublan vůbec krásně. Zeleněmodrá, čistá Lublankaji protéká. Několik malých mostů klene se přes ni. Ze ssutin zemětřesení r. 1894 vyvstaly nové moderní domy, široké ulice a třídy. Je viditel- ným všude rost a pokrok, všude rozmach a roz- pinavost. Vkusné divadlo, graciosní sněm, se- cessionistický hotel „Union“, několik domů do- cela novomodních. Lublaň jest ohniskem nejen Krajiny, alébrž všech Slovinců. Však jsme do- bře pozorovali, s jakou radostí šli její branam stateční příchozí z Celje, s nimi pak zdatný hu- dební sbor, a jak je všude okázale, jásavě vy- znamenávali, jako zápasníky, vytrvalé na hork půdě, kterým kyne vílězství. Kulisami k jevišti, kam umístili bronzové- Ho Prešerna v nadživotní velikosti, jsou sku- piny domů. Mezi nimi stojí tisícové účastníků.

Ve vzorném klidu a pořádku čekají od časna rána již ve slunečním úpalu. Je to dekorace vzácná, panorama nevšedního půvabu. Je to slovinský lid. Tyto massy, později olektrisovány vybuchly v nadšení, jakého jsem jakživ nebyl svědkem. Byl v něm oheň takořka sopečný. Ne- chať dlouho ještě je Slovincům zachován. Ne- chať je zahřívá. Potřebují ho. Povyrostli sice pěkně, ale jsou ještě tam, kde byli jsme my v le- tech šedesátých. Pokračují očividně. Však ono tempo jejich vývoje se urychlí. Nejen vznětje žádoucím, také trpělivost se doporučuje. Ne slovanskou pouze, též lidovou, pokro- kovou, občanskou byla slavnost Prešernova. Ne- bylo žádných uniforem úřadnických a vojen- ských. Shledl jsem jediného nadporučíka země- branského. Nebylo také kněží. Ti se stranou bi- skupovou a Šusteršičovou byli v abstinenci. Jen z Chorvatska několik duchovních bylo. Tak na- byl tento festival rázu protiklerikálního. Ve vnější scenerii, v tendenci slavnostní řečia ještě více v tom, co se sběhlo po 10. září. Leč o tom později.

Dra. Tavčara slyšel jsem několikráte mlu- viti v poslanecké sněmovně. Je řečník výtečný. Má vtip ve smyslu francouzského ésprit, má však zvlášť útočnost onu impetuositu, která vzniká v ustavičném zápolení a která se stup- ňuje za něho. Tento muž stojí nejen prostřed kulturního boje mezi slovinskými pokrokovei klerikály, slojí v čele jeho. Je naplněn a pro- niknut válečným smýšlením proti domácímu od- půrci. Sálá mu ze všech porů. Nie nedivil jsem se, že bouřilo také v jeho stručném, ale obrně- ném proslovu. Není pouhou bájí antická zkazka o siláku Antaiovi, synu Poseidonově a Gajině, jenž do- tekem rodné půdy nabýval v soubojích nové re- sistence. Je to pravda v rouše mytickém. Ka- ždým dnem se nám osvědčuje. Nebožtik dr. Eduard Brzorád byl nadaný orator. Ale jak ji- nak plynula jeho slova, když mluvil německy. a když mateřštinou. Dalmatský Chorvat, čacký Biankini je mluvčí, který mé všechny ingre- dience obhájce na foru parlamentu vídeňského. Zcela jiný člověk je to však, může-li se pronésti svým zvučným a krásným jazykem. A tak jest i s drem. Tavčarem, svrhne-li poufa cizotya je-li ve svém elementu. K nepoznání.

Relicfový jen podal obraz poetické činno- sti, literárních, národních a politických záslul Prešernových. Obraz pevnou rukou kreslený, jehož rysy byly názorny. Salvy souhlasu zně- ly, když položil na to důraz, že odhalení sochy. tomuto pěvci zřízené, je sněmem všeslovan- ským a liberálním. Ohlas tohoto projevu byl mo- hutný. Byl to úchvatný noment, když akcento- val pevnou odhodlanost slovinského lidu, krá- četi ve šlépějích svého apoštola, zůstati národ- ním a svobodomyslným zároveň a setrvati v od- boji proti duchu zpátečnickému, když v plném jasu slunného poledne objevila se vysoká posta- va oslaveného věšíce, kterou jeho musa zdobí laurem, když tisícové díváků ze všech končin slovinských a slovanských provolali „Sláva!“, když prudký děšť růži spadl s útlých rukou ženských na monument, když ohromní zástu- pové beze všeho povelu a znamení zanotovali hymnu „Hej, Slované!“ Byl tc jeden z oka- mžiků, které se nězapomenutelnými nejen zvou, nýbrž jimi také jsou, které se vrývají nesmaza- telně v pamět. Věru, v našem věku tupé blaseovanosti ta- kevá elementární, eruptivní manifestace působí neodolatelně. Bezděky sám se rozohníš, na- dehneš, vzplaneš. A v největším paroxysmu zněmí ústa, zvlhnou oči. Ve chvíli té vědom jsem si byl, co zkusil Prešern, co zkusil národ. z něhož vyšel a jemuž pěl, a slzy lily se mi po tváři. Nestydim se za ně.

Když professor dr. Zabolotský vkročil na tribunu, hnuli se zástupové, pomník obklopu- jící. Všechno tlačilo se blíž a volalo: „Urál“ Jakoby záleželo všem na tom, osvědčiti sym- patie ruskému národu, jejž neschopná diploma- cie, shnilá byrokracie, zlotřilá administrativa vedla na jatky mandžurské. Jakoby všichni ří i chtěli: „Porážkami východoasijskými morálni svazy mez: Rusy a národy slovanskými nebyly uvolněny, nebyly dotčeny.“ Takový byl smysl spontanní demonstrace. Čtyřicet tisíe ruk zdvíhlo se na pozdrav dra. Srba. To byly díky českému národu za jeho věrnou družnost a pomoc mladšímu bratru, mladšímu a také menšímu a chudšímu. To byla přísaha na novou nepsanou smlouvu, kterou siarosta první obce české slavně proklamoval. klada stříbrný lipový a vavřínový věnec na pod- slavec pomníku. To byla alliance Prahy s Lu- blaní, po které následoval zásnub Záhřeba s touto. Trojspolek to, který nejde na výboj, ale ve kterém jsou záruky trvanlivesti. Kdyby slavnost odhalení Prešernova nebyla přinesla žár : světlo Slovincům, kdyby nebyla stala se ani děkovací oběti za minulost, ani prosebnou oběti za budouenost, kdyby nebyla východištěm k další práci osvětové, že vybudo- ván za ní trojhran Praha—Lublaň— Záhřeb. učinilo ji dnem památným a povznášejícím fak- tem historickým.

Hluboký stín padl na slavojas tohoto dne. A zatemnil jej podstatně. My hosté cítili jsme to více nežli domorodei, separatismu, rozbroji, secessi zvyklí. Nešlo nám na rozum, proč ka- tolická stiana nemůže neho nechce oslaviti muže, jenž prácoval pro všechny Slovince bez rozdílu. Nectime-liž my všichni Čechové kněze Kamaryta, Douchu, Sušila, Vinařického, Prav- du, Benoše-Třebízského, Kosmáka, Křížkov- ského? Překážela jim jejich oddanost církvi ve věrnosti vůči národu? Překáží nám onano vděčně uznati tuto? Jedno přece musí býti místo, kde zastav se domácí rozbroj, jedna přece půda neutralní, kde vyloučen je třesk zbraní a kde dovoleno je závodění jen o palmu. To je společné pole pí- semnictví, na kterém zkusiti mohou všich svůj um, na kterém je proslovu dost, aby všich- ni rozopjali svoji energii k činnosti, jejíž vý- sledky jsou zdarem a požehnáním pro všechny aktéry a zápasníky. Nám je strike slovinské strany katolicko- národní při této příležitosti nevysvětlitelným, nepochopitelným, neomluvitelným. Je nám zá- hadou. Je nám horším proviněním, nežli je vzdor a rozkolnictví tam, kde primum necessa- rium jest: unilas! Nedosti toho: biskup lublaňský vychrstl n hotový, již odhalený, již lidem, bez kněží, vy- svěcený a posvěcený pomník ex post celou díž pemluvy, že jest ohavou, protože má musa Pre- šernova obnažené prsy. Jeho Eminence zatracuje památník jako zkázu mravopočestnosti a vyzývá starostu Hribara: Dolů proklatou tu ženskou!

Mohu na ručesť ujistiti, že tento soud a dojem má pastýř dičcese krajinské docela sám. A zdá se mi, že tato kletba není ani z něho. Že mu byla suggerována těmi, kdož byli nemile překvapeni, že vydařila se velikolepě a vyzněla v mohutné kredo neodvislosti na moci biskup- ské a kněžské slavnost Prešernova, proti které provozovali nemístný, nevčasný a nevěcný trp- ný odpor. Že burcováním morálky, které nebylo pranic ublíženo, má býti tento dojem oslavy Prošernovy víry národně-pokrokové seslaben a paralysován. T. j. pokálen, pošpiněn, znehod- nocen, v ošklivost obrácen.

Proč v biskupském paláci paladinové cud- nesti vyvstali teprve po 10. září? Kdeže byl strážní ochrancové nezkaženosti eelých šest let. po která budoval se pomník, za kterých byl mo- del opět vystaven, opět opraven, tudiž všeobecně znám a též vyobrazen? Proč nehřímali tehdy. dřív a dokud byl čas? Proč najednou teprv útlocitnost věru chorobná, prve však otrlosta lhostejnost? Proč? Na otázku tu nemohou dát uspokojivé odpovědi. Agitace proti bronzové Muse, které sňal tvůrce pomníku ce nejcudněji, co nejestetičtěji s ramenou a s prsů řízu, proti dílu zcela nezávadnému a nevinnému není ve skutečnosti namířena proti mrtvému kovu, ný- brž proti živoucí a mohutnící straně pokrokové- Agitace ta je nejapnou, nešťastnou, nediploma- tickou, marnou. Její původcové prozradilijí svoji slabost. Jenom špatní vozkové, jichž ná- klad trčí v úvoze, zapřahuji k voji své káry mrchy tak schátralé, jakou je pseudomorálka, jejíž roucho je tak tenké a průsvitné, že viděti je pod ním nekalé motivy akce, která všude skončila fiaskem a která stejně skončí tady. Protože vítězná moc čistého umění, ryzí lásky a všemi temnolami pronikající pravdy jde k den- nímu pořádku přes omezenost, která chodí s mumrají Katona, by zakryla svoji dábelskou zvrhlost a svoji infernalní sprostotn. Jos. Penížek.

Politické zprávy domáci. V Praze, 16. září. (Vlašská právni- cká fakulta. Předsednietvo poslanecké sně- movny rozesílá spolu s jednacím pořadem prvé sněmovní schůze také zprávu rozpočtového vý- boru o vládní osnově, týkající se zřízení samo- statné vlašské právnické fakulty v Roverodě. Zpráva, vypracovaná posl. Starzynským, vytýká nejprve oprávněnost požadavku, aby se Vlachům dostalo v brzku náhrady za vlašské přednášky, konané do loňského roku na universitě inšpru- cké. Ačkoliv výbor není přítelem pouhých fakult a dal by přednost universitě celé, přece souhlasí se zřízením jediné fakulty, aby se Vlachům mohlo dostati náhrady co nejdříve. Náhrada má se jim dáti v téže zemi, v níž byly dosud vlaš- ské přednášky, tedy v Tyrolsku, také z toho důvodu, že v Tyrolsku obývá více než 409 všeho vlašského obyvatelstva rakouského a Tri- dentsko tvoří tam souvislé vlašské územi. Jako příští sídlo vlašské fakulty mohou býti vzaly v úvahu Trident a Roveredo. Trident s 25.000 obyvatelů a sídlem arcibiskupa, dvou vlašských gymnasií atd. zdál by se sice vhodnějším pro vysokou školu, než Roveredo s 10.000 obyva- teli, jedním gymnasiem a jednou vlašskou reál- kou; ale výbor dává přednost Roveredu prolo, že jeho obyvatelstvo jest z 95%% vlašské, kdežto v Tridentě jest Vlachů jen 90%, a proto v Ro- veredě sotva lze se obávati národnostních třenie. Mimo to Roveredo leží dále na jihu a jest pří- stupnější Vlachům z ostatních zemí, pročež vý- bor doporučuje přijeli vládní předlohy. Poslane Malfatti bude hájiti své minoritní votum, aby se vlašská fakulta zřídila v Terstu. V Praze, 16. září. (Uherská kri s e.) Po včerejší schůzi uherského říšského sněmu rozestřelo se nad uherskou krisi opět šero.

Tvrdí se sice, že do 10. října, než se sně- movna opět sejde, kabinet Fejérvárův bude vy- střídán novým ministerstvem, ale bude-li to ministerstvo opět přechodné nebo definitivnía kdo bude v jeho čele, o tom obíhaji sice různé kombinace, ale neví se nic pravdě podobného. Soudilo se, že příštím důvěrníkem královým, nebo dokonce i přištím ministerským předsedou, bude klerikálně konservativný hr. Jan Zichy, známý se svých blízkých styků s následníkem arciknížetem Frant. Ferd. z Este; ale hr. Jan Zichy dnes sám popírá, že by byl přijal nějaké politické poslání. Podobně popíraji se pověstio předpokládané dnešní cestě bar. Fejérvára do Vídně, ba neví se ani, budou-li vůdcové koa- ličních stran povoláni ke králi hned s neděle, jak se tvrdilo do posledních dnů. O nejasnosti situace v Uhrách svědčí též hlavní orgán koalice, »Budapest«, jenž píše, že vůdcové opposičních stran nesdílejí optimistický názor na řešení krise. Slanovisko koruny v otáz- kách vojenských vůbec se nezměnilo a tak koalice musí trvati na zásadách, vyslovených v adrese. Čeká-li se ve Vídni, že koalice vy- stoupí s novými návrhy, jak se vyjádřil baron Fejérváry, úspěchu nebude, neboť opposice nemá nijakých nových návrhů. Opposici neběží o moc, nýbrž o dosažení eíle; nemůže-li svého cile dosíci, ve vládu se neuváže.

Ze Lvova, 14. září. (Polské pobočky v Těšíně.) »Dzien. Pol.« má velmi podráž- dénou stať o polských učitelských pobočkách v Těšíně a viní polské kolo, že se nepostaralo v čas o změnu poboček i samostatný učitelský ústav, jako se postarali Češi, když jejich po- bočky na nátlak Němců odstraněny z Opavy. Vzhledem k všeobecné nespokojenosti mezi Poláky těšínskými posl. Michejda odjel do Vídně, aby vyličil vládě pravý stav věcí a vy- mohl zatím, než bude zřízen samostatný polský učitelský ústav, uby již počátkem nynějšího školního roku otevřena byla opět prvá třída ústavu, a nikoli pouze druhá třída, jak má býti dle lonského ujednání s vládou. Také před- seda polského kola, hr. Dzieduszyski, obdržel více dopisů a telegramů, v nichž se těšínští Po- láci domáhají pomoci. Nespokojenost s vedením polské delegace jest tak veliká, že se na Ti- šínsku ozývají hlasy, aby dr. Michejda vystoupil z polského kola. Z Turč. sv. Martina, 14. září. (Politi- cké schůze.) Na Slovensku chystá se celá řada politických schůzi, z nichž čtyři budou pořádány již v neděli dne 17. t. m. V Sv. Martině koná se schůze na náměstí, po při- padě ve dvoraně »Domu« a řečniti budou Pavel Mudroň o všeobecném volebním právu a taj- ném hlasování, dr. Jan Vánovič o národ- nostním zákoně a dr. Jan Mudroň o právu shromažďovacím. Téhož dne budou lidové schůze ve Slatině v stolici zvolenské, v Záhoře ve stolici prešpurské a v Brezové na Po- vážsku. Pro další neděle připraveny schůze Krajném, v Krakovanech, ve Staré Turé, v Čach- ticích a Pobědímě, v Moravském Lískovém, Melčicích, Stankovanech a Bánoveích. Na všech schůzích navrženy budou resoluce, žádající vše- obecné, rovné a tajné hlasovací právo.

Politické zprávy zahraničné. Kdo je vinníkem kavkazských řeží? Bakinšti musulmané v »Novém Vremenie telegraficky se brání proti nařčení socialistického »Syna Otečestva«, jenž je označil jako iniciá- tory hrozných řeží v Šuši, Baku a j. Podle jejich vyličení začali pouze Arméni, kteří se po- mocí svého tisku a pomocí svého spojení s ti- skem petrohradským zpředu postarali, abyv očích veřejnosti všechna vina svalena byla na musulmany. Uváději účastníky této krvavé in- triky jmény a dovolávají se svědectví všech vyšších úřadů jak v Baku, tak v Šuši, že Arméni nejen zavinili vzplanutí nových řeži, nýbrž už dávno a soustavně k nim se chystali To vyplývá z úřadních zpráv bakinských úřadu a ze slov generál. gubernátora, jenž to Armé- nům přímo řekl do očí. Proto je radno k událostem kavkazským jakkoli jsou hrozné, chovati se v politickém ohledu střízlivě. Socialistické vílězství v Sasku. Za předvčerejších voleb volitelů k volbám do sněmu saského zvoleni byli v třeti třídě vo- lební ve veškerých městech Saska volitelé sociálně demokratičti.

Marokko. V okolí Tangeru udály se nové boje zne- svářených kmenů. Avšak poměry jsou v celém kraji velmi nejisté a mezi diplomatickými zá- stupci evropských vlád koloval oběžník, vyzýva- jící k hromadnému zakročení u sultána, aby učinil náležitá opatření pro bezpečnost Evropanů. Avšak někteří plnomoeníci se vzepřeli hromad- nému vystoupení, dali přednost individuální akei a tak bylo upuštěno od tohoto záměru. Cizinei bydlící v okolí stěhují se do Tangeru. Dle zpráv »Standardu« zahájil magbzen činnost pro udr- žení pořádku. Oznámil členům sboru diploma- tického, že byly vojákům posádky rozděleny nové pušky a že na pokraji města byly posta- veny hlídky. Sbor šerifského mužstva v počtu asi 1000 hlav je na pochodu do Tangeru. Tyto kroky přispěly valně k uklidnění mysli Evropanů. V otázce mista, kde se má kon konference, učinilo Německo zpro- středkující návrh, jenž má vyhověti přání sultánovu a s nimž by souhlasila fran- couzská vláda. Sultán chtěl mít konferenei v Tangeru, Francie navrhovala Madrid. Jak oznamuje »Berl. Tagbl.« navrhuje německá vláda, aby konference byla konána v Algeci- rasu, ležicím na španělské půdě a spojeném s Tangerem přímou dopravou parnikovou. Nent dosud jisto, zdali bude tento nový návrh přijat. Z Paříže se oznamuje: Dr. Rosen a Revoil měli včera novou delší rozmluvu. Je pravdě- podobno, že za krátko bude uveřejněna úřadní zpráva o stavu vyjednávání v marocké otázce. Dle posledních zpráv z Tangeru by uzavřen mír mezi Raisulim a kme nem Angrů. V rozmluvě se zástupcem velkého listu venkovského prohlásil president Loubet, že je pevně odhodlán nekandidovati více na presidentství republiky. Bylo by mu však milé, kdyby byl zvolen do senátu, aby mohl svých nabytých zkušeností užiti ve službách vlasti.

Švědsko-norský konflikt. S napjetím očekává se výsledek dnešní po- rady obapolných delegátův v Karlstadu. Možno. že tlak cizích státův pohne Švédy přece, aby slevili aspoň částečně s umíněných požadavků svých. Velikou sensaci vzbudilo ve Štokholmu již, že anglické loďstvo, jež vrací se z vyjíždky do Baltického moře, pozorováno bylo při samém jižním pobřeží norském a že anglický ministn vnějších záležilosti Lansdowne, když byl měl roz- mluvu s Nansenem, vyslal zvláštního kurýra an- glickému vyslanci ve Štokholmu. Tvrdi se také, že rozhodnou-li se Noron definitivně, povolati na trůn dánského prinee Karla, že Švédové spokojí se tím, vidouce v prine záruku dlouhého míru. Přes to ale zatím zbroj se silně s obou stran i jest prý zvláště mobili sace norských záložníků v plném proudu. Vzhle- dem na toto vážné zbrojení, nebude zajisté od místa, sdělíme-li s čtenáři svými i některé po drobnosti o síle a složení norské armády.

Norské vojsko doplňuje se všeobecnou brannou povinností norských občanův a děli se na 3 výzvy: řadové vojsko, zeměbranu domobranu. Povinnost vojenské služby nastává v 23. roce věku a trvá šest let v řadovém vojště, šest let v zemské obraně a čtyři v do- mobraně, kromě toho každý zbraně schopný Nor náleží od 18. do 50. raku k místní do- mobraně. Služba praesenční omezuje se jen na výcvik, který trvá u vozatajstva osmnáct dní, pěchoty, horského a pobřežního dělostřelectva a zdravotnického sboru 48 dní, u zákopníků 60 dní, u polního dělostřelectva 80 dnía jezdectva 90 dní. K tomu připojuje se 24denní cvičení, které opakuje se v 2., 3. (u pěchotya vózajatstva) a 4. služebním roce. Zeměbranaa domobrana určeny jsou jen k obraně země. Vojsko skládá se: z 5 brigád pěšich po4 sborech, složených z 1 praporu aktivního, zeměbraneckého a domobraneckého, úhrnem 240 setnin, jež v plné síle mají po 4 důstoj- nících a 205 mužích, dále ze 2 setnin gardo- vých a 8 pro severní krajiny; ze 3 sborá lehkého jezdectva, úhrnem s 9 eskadronami v každé výzvě po 4 důstojnieích a 131 mu- žích; ze 3 sborů polního dělostřelectva po 1 praporu z každé výzvy s úhrnem 27 batle- riemi a 9 selninami po 5 důstojnících, 137 mužích a 6 dělech; ze 2 batterií horského dělostřelectva z 5 pevnostních batteril pobřež- ního dělostřelectva; 5 setnin telegrafních a 5 podkopnických; ze zákopnického sboru po 1 praporu s 5 selninami z každé výzvy; z 2 sappeurských, 1 mostařské a 1 inženýrské setniny; ze sboru vozatajského po 1 praporu s 3 setninami z každé výzvy; ze. sboru zdra- votnického po 3 setninách z každý výzvy; z 9 poddůstojnických škol. Úhrnem aktivní vojsko má asi 900 důstojníků a 30..000 mužův a zvětšuje se zemskou obranou a domobranou asi o 8000 důstojníků a 50.000 mužův.

Přehled branné moci švédské, jež jest mnohem silnější norské armády — důvod to víe, by se Švédové mohli zříci po- žadavku na zrušení všech pohraničných pev- nosti norských! — přineseme při nedostatku místa v čísle dnešním, příště. Švéd professor Hjärne vyjádřil se o krisi k zástupcům angliekého listu takto: »Nev- řím, že dojde k válce, doufim mnohem spíše, že oba stály dospějí k dohodě. Cose týče pohraničných opevnění našich, určeny jsou pro ochranu naši proti Rusku (?) nebot, kdyby tam vyskytl se jednou nový Napoleon, byla by hranice naše první v nebezpečí. Jest nesmysi tvrditi, že máme na hranici norské 70.000 mužů přichystaných k válce. Konalyí se jen obvyklé manévry. Krise by dospěla nej- rychleji k rozřešení, kdyby Norové a Švédové vyslali po dvou delegátech a kdyby Roosevel byl pálým. Jestiť on nejméně interessován. Skončí-li vyjednávání v Karlstadu bez výsledku. zůstane krise po nějakou dobu bez rozhodnutí. Kdyby však Norové překročili hranici naši, mu- sili bychom odpověděti obranou země svojí.«

V Praze, 16. záři.

Chyby lisku. Ve včerejším čl. této rubriky »Pláč ruských slavjanofilů« v řadé slavných ru- ských vojevůdců a námořníků jmenováni jsou Suvarov, Karmilov, Istomin. Správně má býti Suvorov, Kornilov, Istomin. Řadu menších chyb zůstavujeme k opravení laskavým čtenářům. Volební boj v Zábřehu nad Odrou Pův. zpráva „Nár. L. “ V Mor. Ostravě, 15. září. Veřejnosti naší jest zajisté ještě známo, že v únoru letošního roku byl v důležité české obci na Ostravsku, v Zábřehu n. O. sveden tuhý boj mezi Čechy a vítkovickými germanisátory o správu obce. Čechům podařilo se tehdy po vysilujícím boji zachrániti II. a I. sbor, vítkovičti uchvátili pomocí terroru a podplácení skorem celý sbon III. Byli sice tehdy zvoleni tři kandidáti čeští, ale místodržitelství volbu jich zrušilo, dva kan- didáty vítkovické na jich místo povolalo a naří- dilo zároveň provedení doplňovaci volby desá- tého člena výboru. Volba vypsána na dnešek. Proskakovaly po- věsti, že češti předáci zábřežští uzavřeli se zá- vody kompromiss: aby měli od závodů »pokoj«, slibili, že budou svorně s germanisálory volit továrníka Gůssa, zakladatele schul- vereinské školy v českém Zábřehu. Starostenský sbor okresu moravsko-ostrav- ského chtěl předejít veliké této ostudě —a svolal proto ve středu schůzi, na níž měli se »čeští předáci« — mimochodem řečeno, většinou klerikálové — zodpovídat ze svého jednání. Bylo však to popřeno. Starosta Černý dokonce slibil, že bude podporovat českou kandidaturu oppo- siční, bude-li postavena. V týž den večer konala se Politickým spol- kem pokrokovým svolaná sehůze voličů, na níž byla přijata kandidatura pana Londýna, uvědo- mělého našince. Avšak starosta Černý a ostatní »předáci« odepřeli kandidatuře té slíbenou pod- poru — a tím potvrdili, že kompromiss s ger- manisátory uzavřeli.

Tím ovšem byl by boj proti Süssoví mar- ným. Vítkovičti germanisátoři alarmovali své závislé voliče. Získávali sliby a poukazováním na kompromis i voliče nezávislé. Süss byl by zvolen obrovskou většinou, poněvadž česká slrana opposiční dozvěděla se o zradě již pozdě a ne- mohla vyvinouti agitaci. Česká věc na Ostrav- sku byla by utržila velikou ostudu. Leč přece nepovedl se smluvený ten plán Členové volební komise, pp. dr. Ma- touš, Londyn, Holuša a Matěj za- chránili čest naši věci svojí ab- stineneí při volbě. Kromě starosty Čer- ného, nepřišel k volbě ani jediný člen komise — a volba konati se nemohla. Bylo to děsné zklamání pro vítkovické Němce a spojené s nimi české zaslepenice. Vše měli již připraveno: dělničtí voličové byli svými dozorci přivedeni do volební síně, hostinský Heitlinger, u něhož měli Němei agitační míst- nost, navařil kotle guláše . . ., ale abstineneí volební komise bylo vše zmařeno. Když starosta Černý oznamoval svým německým spojencům, že volba se konati nemůže, byli páni Landauer a ostatní závodní úřadníci nemile překvapeni Závodní mistr Krečmer obrátil se k dělníkům a dal jim následující charakteristický rozkaz »Tak když se nebude volit, pojdt sníst guláš — a haidy do robotyl- Zmaření volby způsobilo veliké nadšení v českém voličstvu. Nyní se bude připravovati samo, bez »předáků«, k nové volební bitvě. Dokončení volebního boje bude velmi na- pínavé.

Druhá odborná výstava truhlářská. V místech, která před lety s tak značným zájmem obecenstvem byla navštěvována, v Krá- lovské Oboře ve výstavišti, je uspořádána vý- stava truhlářská. Výrobky českých rukou jsou tam vyloženy a dlužno s politováním vytknouti, že zájem obecenstva nebyl dosud tak horoucí a velkolepý. Značného úkolu podjaly se korpo- race truhlářů v Praze i předměstích, ale u nás nenastalo pro tyto snahy náležité porozumění. Lidé přicházejí z ciziny a vypravují, že tam či onde je velkolepá výstava a zatím domáci vý- robky a jich uspořádání mnohem předčí podobné objekty v cizině. Jinde je korunkové, vstupné, u nás při 40 hal. aby výstavní výbor postaral se také o koncerty a jiné nákladné attrakce. A přece výstavka v průmyslovém paláci Král. Obory je tak půvabná a pozoruhodná, že za- sluhují toho naši zdatní čeští řemeslníci, aby výrobky jejich naše obecenstvo s větší zálibou pozorovalo. V nynější pokročilé sezoně, kdy s výlety nepořádaji, může každý věnovati těch několik kroků a malý obnos k návštěvě druhé výstavy truhlářské v Král. Obořel Předcházející zprávy o vystavených objek- tech dnes doplňujeme. Velmi pěknou jidelnu vystavuje p. Juseí Noll, truhlář v Praze II. Pan Hynek Š teťi ek v Praze II. representuje se kredenci a stříbr- níkem a p. Fr. Čižek z Prahy III. psacím stolem. Kuřácký stolek vystavuje p. Antonín Dezort z Prahy I. Pan Boh. Jahoda z Nuslí zhotovil kredenc a střibrník a p. A. Eichler z Prahy II. arranžoval půvabný salon. Zasloužené pozornosti odborníků těší se kollekce pian firmy »První pražská továrna na piana a pianina Alois Novák«. Vystavené ná- stroje elegantním zevnějškem, mohutností a jas- nosti tonů dokazují vysoký stupeň dokonalosti. Upozorniti dlužno na piana s Errardovou opa- kovaci anglickou mechanikou.

Dilna p. Petra Pechana z Prahy I. vy- stavuje pohovku, židle a stolek. Pan St. S ve- boda ze Smíchova stojánky a ozdobné práce. Velmi pěknou je jídelna p. Josefa Bělí ka z Prahy II. Psací stůl vystavuje p. Ed. Hrd- lička z Prahy I., p. Ant. Hlaváček z Kon- viktu postele, p. inž. J. Zelenka z Prahy I starý barokový nábytek, p. Vl. Jahoda z Ma- lešic hnihovnu. V oddělení vzdělávacím je zastoupeno tech- nologieko-průmyslové museum a sice vystavuje výkresy a detaily z nábytkových a stavebnich kursů truhlářských. Vychovatelna libeňská vý- kresy žáků a ukázkami prací dílenských; král. če- ská řemeslnická škola v Kolíně, v Litomyšli, ve Volyni, státní škola na Kladně a v Jaroměř vystavují výkresy žáků a ukázky prací dílen- ských.

Výstavka prací učednických, dorostu řeme- slnického, poutá pozorným a pečlivým prove- dením. K dnešnímu dni připravil čilý zábavní vý- bor řadu attrakcí, chtěje návštěvníkům výstavy pobyt na výstavišti co nejvíce zpříjemniti. Tai od 3 hod. odpol. bude na výstavišti koncerto- vati kapela p. Švarcova, která dosavadními vý- kony dovedla si ztskati přízeň obecenstva. Ka- pitán větroplavby p. Hůlka pobaví tentokrále zvláště mládež roztomilými aěronautickými hrami, vypouštěním pestrých balonků, figurin atd. V le- vém křídle průmyslového paláce produkovati se bude podnik Ponrepův. Vzhledem k těmto, ja- kož i různým jiným attrakeím očekávatí lze ve- selou neděli výstavní. Museum král. českého přišlo výstavnímu výboru ochotně vstříc a po- volilo všem návštěvníkům truhlářské výstavy volný vstup do lapidaria v retrospektivní budově. Lapidarium toto, v němž umístěn i známý z minulých výstav Langveilův model »Staré Prahy« otevřeno jest dnes od 2 do půl 7. h. večer. Vstupné na výstavu obnáší dnes při kon- certě 40 hal., pro děti 10 h, po 6. hodině bea rozdílu 10 hal.

Plány Loubetovy.

Prof. dr. K. V. Zenger o katastrofálním zemětřeseni v Kalabrii ,. Snivé kraje nejjižnějšího italského polo- ostrova, proslulé Kalabrie, které Edmond d'Amici v půvabných svých novellách tak často vzpomíná, po- stiženy byly v nedávných dnech pustým zem- třesením, jež v několika vteřinách změnilo četná městečka a vesnice v rozvaliny, zmařilo sta životů lidských a tisíce připravilo o přístřeší. Maně vzpom- něl asi čtenář děsivých těch zpráv, že v pěti lětech nového stolelí jest to již třetí katastrofa rozměro ohromných. Prvá stihla francouzský ostrov Martinique v květnových dnech r. 1902, druhá Hlimalaji v dubnu roku letošního a třetí nyní, nejjižnější Italii. A př všech původcem zemčtřesení nebo příčinou katastrofy byla činnost některé ze sopek v nejbližšíne okol tentokráte, v případu kalabrijském, osudný vulkán Stromboli.

Dne 29. a 30. srpna t. r., tedy před zatměním slunce, začal chrliti lávu a devět dní potom násle- dovalo zemětřesení. Zcela tak, jak stařičký učene český, prof. dr. Zenger byl předpověděl při své z- jímavé přednášce o zatmění slunce v balonové arén na výstavišti. Tenkráte, dle zápisků pisatele těchl- řádků, doslovně pravil: „Každé zatmění slunce způ- sobuje značné změny jak v atmosféře tak na zemi Dle mě theorie světové jsou slunce, země i měsíe obrovskými elektromagnety, mající své póly i vlas- nosti těchto. Následkem toho působí svou radiacíi indukcí jak na atmosféru, tak na zemi, v jejímž nitr přivádějí bouře magnetické, erupce sopečné, na po- vrchu pak větry, bouřky, taifuny a cyklony. V noti na včerejšek revoluce vnitrozemská se již ohlásila. Největší vulkán světa; Stromboli, jeal v činnosti. Nechci býti „prophěte de malhenr“. ale očekávám, že ze v Ilalii dostaví silné zemš- třesení.“ Zenger měl pravdu! Hrůzné zemětřesení s dostavilo. Jak bolestné a přece podivuhodné tvrzení theorie zajímavého vědátora, jenž do nedávna naráže ještě na odpor většiny vědeckého světa. Nechtělo s připustiti, že svrchu uvedené zjevy původ svůj ma mimo vnitro naší zeměkoule, až několik případů de kázalo, že s velikou pravděpodobností jest tomu tal ba, že sojva přípuslný jept výklad jiný. Navštívilí jant