2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
31. srpna 1913. Číslo 239.
4
article
právě tak vážným, soustředěným a třesoucím
se na tlůsťoučkých nožkách jako huspenina
— Příští rok zkusím umělé bakteriové
hnojivo — již si dopisuji se zástupci v Ně-
mecku. Leljo, proč nepoužíváš jízdního koně
Vždyť si's tak přála jezdit na koni. Přikáza
jsem Semenu, aby jej měl vždy pohotově pro
— Nechce se mi. Vy se tedy zabýváte
všelijakými hnojivy. To je nudné. Lidé by se
měli naučit připravovati potravu v továrnách
jako zhotovují šaty, a pole, lesy, louky nechati
pro krásu, pro poesii, pro zvěř, pro ptáky
pro lidi, aby s přírodou — —
— Žije v Petrohradě, v nejprosaičtějšín
kamenném městě, a sama jest blouznilka.
Hlas Marusjin jest pokojný, klidný jako
klidné jsou pokojné, krásné, černě zarámo
vané hnědé oči. A v těch polospuštěných řa
sách je cosi váhavého, skoro lenivého, a pole
dětsky rýsuje se brada.
Všude kolem vysoká, vysoká tráva, v ro-
klinách, úžlabinách dřímající les, potoky zvo-
ní... Nikolaji Ivanoviči, budete letošního ro-
ku v Petrohradě?
— Ne, pojedeme tuto zimu na dva mě
síce do Kyjeva. Marusjo, poruč podati máslo
Ze stepi nesla se píseň. Dívky vracely s
z práce a hlasitě zpívaly v dálce, ale mlčelivě
ležící step změkčila píseň, i doplul sem měkce
a teskně dívčí žal a touha.
„Tak tedy ...
Kamkoli se obrátil, cokoli dělal, s kým
koli mluvil, dvé šerých očí v neztemnělé před
stavě stálo před ním.
Marusjin
Nikolaj Ivanovič
Marusja
Petrohrad
Kyjev
5
article
Unavil se, nerozumně mnoho chodil p
stepi v žáru, v pálícím vedru, ale právě tal
pozorně, neodvratně, neklopíce pohledu, stály
před ním dvě žeré oči.
I začal se obhajovati. „Ale, vždyť miluj
Marusju. Ona jest podivuhodný člověk.“
Tehdy mlčíce, neuvádějíce nijakých dů-
vodů, objevily se šeré oči. A to, že se objevily
bez úsilí a že jim nebylo třeba nijakých důvo-
dů, bylo strašné.
Tehdy se opět hájil. „Miluji Marusju. MM
podivuhodnou duší a polodětskou bradu.A
cosi ještě dětského jest v její tváři, v pohy
bech. Nekonečně drahá jest její milá, jak vra-
ním křídlem ovitá hlavička ...“
„Nu, tak což! ...
— Ale vždyť ony jsou jen rok od seb
věkem. Ve skutečnosti jest Marusja skoro dív
ka i po stránce duševní i vnějším vzhledem
Chytal se při těchto myšlenkách a se stra-
chem, hrůzou a zoufalstvím je hnětl a rdousi
se prací a vnějším napětím.
Nehledíce však na nic, nehledíce nato
že život tekl v témž klidném a pokojném, jed
nou již ustanoveném, ničím nerušeném pořád
ku, potlačované myšlenky kradmo, nezachyti
telně křivolakými cestami, skoro výsměšně
potaji vylézaly a znenáhla jej ovládaly.
Marusja byla pro něj jedinečná. Všecher
svět rozpadal se na ni a všechny ostatní.
teď současně s ní neústupně, klidně a neod-
vratně vždy se objevovala druhá postava
jedva nižší růstem... kaštanové vlasy ..
šeré, klidné, pozorné oči, a v nich tajemství.
i jiskérky chvějícího se smíchu i hasnoucího
smutku.
A jednou řekla:
— Bože můj, jak čas šíleně letí — už je
třeba odjeti.
Marusja
6
article
On zahleděl se na daleký svah, po jeho
zaprášeném hřebeni jako hračky se táhly
dlouhou řadou vozy, do vrchu naložené obi
lím, na potok, kde bez únavy zvučela parn
mlátička. I zahovořil:
— Ano, čas letí, a ani vteřiny nevrátíš.
Od té doby stal se zasmušilým a mlčeli
vým. Jakoby všechnu svou vnější pozorno-
věnoval všemu, co se dálo kolem, ale uzavře
se a stále naslouchal tichému, melodickému
žalu, časem stesku, jenž nikdy neumlkaje zvu
čel v srdci, zvučel nevelkou postavičkou..
kaštanové vlasy... šeré oči ...
Tak přišel i poslední den. U verandy za
přaženi koně. Poslední polibky, oči blesknuvš
slzičkou, prosby, pokyny, poslední pozdravy
Ona uchopila „Tce-tce“, který sesílil za léto
a netřásl se už jako huspenina, pokryla jej ší
lenými polibky, a on chytil ji ručinkama, po-
slintal její tvář a zahovořil: te-to! ...
Prudce objala sestru, pevně, jako rodného
bratra polibila Nikolaje Ivanoviče a spěšně
vstoupila do kočáru. Koně se hnuli.
Vše bylo jako vždy bývá při odjezdu. Ale
v poslední okamžik, v nejposlednější, ona se
obrátila a na vteřinu spočinuly na něm šeré
oči... Co to? Zda v nich nebyl bezmezný
žal?... Zda nebleskly slzou stesku a zoufal
ství?...
Ale daleko již za kočárem jede klubk
prachu vždy menší a menší... Zatočil se n
vršku hřebene a ... zmízel.
Pustá step.
„Ach, tedy tak!...“
Daleký zvuk prasknuvší struny nikdy, ni-
kdy nezmírající.
Nikolaj Ivanovič
7
article
Všecko šlo zákonnou řadou — přišla je-
seň s černými dešti, přišla zima i zbělela step.
potom vše roztálo, přicházely a odcházely sta-
rosti, smutky, radosti, přišly na svět nové
děti, ale stále týž zněl ozvuk tichý a umírajíc
„nikdy!“, znějící však po celý život.
A uprostřed nocí, kdy dům i sad i ste
spaly v mlčení, náhle určitě a jasně hleděly
teskné, klidné oči, a ostrý stesk vkrádal se
v srdce, on posadil se na loži a začínal zápa-
sit, neboť chtěl život a ne stesk a vzpomínky
a žal.
„Ale vždyť kdyby ona byla mojí ženou
přijela by Marusja-děvuška, co potom? Ne-
opakovalo by se vše naopak? A měla by Ma-
rusja nějakou zvláštní cenu? Vídíš, jak je to
vše nesmyslné, vymyšlené, umělé. Je třeba
vypudit to z hlavy a žít zdravým normálním
životem. jakým jsi žil dříve . ...
A to bylo tak přesvědčivé, prosté, jasně
a logicky nezvratné, že se zcela upokojil.
Ale davši mu maličkou pausu, bez všeli
kého vyzvání a popudu, věrně do hmatatel
nosti, zjevovala se maličká postavička, tvá-
říčka v rámci kaštanových vlasů a hleděly na
jasné šeré oči. „Tu jsem!“
A to zvrátilo všecky jeho důvody, všecky
logické stavby. Jasné šeré oči, pozorně na ně
hledíci... A což, jestli milující?! ...
Oblékl se a odešel z domu a bloudil p
stepi, pokryté mlčelivou temnotou, pokud ne-
vzešlo bledé a beznadějné jitro.
Marusja
Ma
8
article
tebe.
Libovonný kvítek, odvátý vichrem let
Jemný, tiše žalující hudební nápěv, nepozoro
vatelně zvučící v srdci.
Už spánky mu bělely. Už vrásky ulehl
na čelo jeho ženy. Už brzy ...
Nehybně leží chladná zasněžená rovina
a nad ní stojí osamělá mrtvá luna a nesměle
se chvějící hvězdy. Nebe čisté, beze skvrny
zímavě jiskří.
S výše, odkud hledí chladnými paprsk
luna, taková klidná, mrtvá a bílá, patrna jes
všecka sněžná bezmeznost, smutná a bez hra
nic se prostírající.
A není živé skvrny, nikde nesvítí ohní
ček lidského obydlí, nezdvihá se neviditelným
pohybem bílý teplý dým, neskřípe sníh po
nohama.
První chlad.
9
article
Jihoindické povídky.
Jihoindické povídky.
(Dle zkazek domorodců volně zpracoval
dr. Otakar Pertold)
Potrestané lakomství.
V kterési vsi žil muž, jehož žena byla
hloupá osůbka, která věřila všemu, co kdoj
napovídal. Proto kdykoliv někdo od ni něc
chtěl, přišel v nepřítomnosti jejího manžela
lichotil jí: bylť totiž její muž velice lakotný
nerad se loučil ani s měďákem, jakkoliv by
nesmírně bohat. A tak přece leckdy podařile
se žebrákům, kteří o tom všem dobře věděli
zastihnouti jeho ženu samu doma a tu každý
obyčejně něco dostal za své lichocení, nebo
to byla ženina nejslabší stránka. Běda však
přišel-li na to její muží Tu bylo v domě boží
dopuštění a často od nadávek došlo i n
rány. Tyto hádky stále se stupňovaly, až ko-
nečně žena — aby měla pokoj — zařekla se
že nikomu již nic nedá bez vědomí svého
muže.
Než v téže vesnici žil prohnaný tašká
který dobře si vždy všímal, co se dálo v la
komcově domácnosti. Dlouho číhal na vhod
nou příležitost, aby vymámil od ženy lakom
covy, co by zrovna mohl potřebovati, až ko
nečně jednoho dne lakomec odjel na koni pro
hlédnouti si své statky. V pravé poledne šiba
řiběhl k domu lakomcovu a stavě se vysíle
ným padl na práh. Žena okamžitě přiběhla
ptala se ho, co je zač a odkud přichází.
„Pocházím z Kailásu,“ ) pravil, „a dva
staří lidé poslali mne na svět, abych jim sdě
lil, co dělá jejich syn a snacha.
„A kdo jsou oni šťastní obyvatelé šivov
nebe?“ tázala se hned zvědavá žena.
Načež ovšem šibal rychle jmenoval ro
diče jejího muže, jejichž jména a poměry dřív
pečlivě vyzvěděl od sousedů.
doktor
Pertold
Kailás
10
article
„Opravdu přicházíte odtamtud?“ ptalas
ještě jednou žena. „A daří se jim dobře? Ja
můj muž by byl rád, kdyby byl doma! Prosí
vás, posaďte se a odpočiňte si trochu, nežs
vrátí. Mají tam dosti jídla a šatstva?“
Tak a podobně se tázala šibala, jenž hle
děl, aby se dostal co nejdříve z domu, nebo-
dobře věděl, jak by ho lakomec uvítal, kdyby
jej zastihl v domě. Proto tedy odpověděl
„Matičko, to nemáte ani ponětí, jak bídn
se mají na onom světě. Nemají ani kus hadru
jímž by se přikryli, a celý týden již nic nejedl
žijíce jen o pouhé vodě. Srdce by vám puklo
dybyste je viděla!
Tato slova šibalova ovšem měla žádan
účinek na ženu, která skutečně věřila, že při
řel z Kailásu od rodičů jejího manžela.
„Proč by měli tak trpěti?“ řekla si, „kdyí
jejich syn má nadbytek jídla i šatstva a kdy
jejich snacha nosí nejdrahocennější šperky?
S těmito myšlenkami vešla do domu a vrátila
se s dvěma truhlami, plnými šatů jejích i je
jího manžela a dala vše to šibalovi s příkazem
aby vzal to s sebou na Kailás pro staré mu
žovy rodiče. Mimo to odevzdala mu krabic
se šperky jako dar pro její tchyni.
„Ale šaty a klenoty nenaplní jejich hla-
dové žaludky,“ vece na to šibal.
Prosíc jej, aby ještě trochu posečkal
hloupá žena přinesla mužovu pokladničku
vysypala z ní všechny peníze do pláště šiba-
lova, který nyní pospíchal z domu, slibuje, že
vše odevzdá oněm dobrým starým lidem n
Kailásu. Žena vyprovodila ho před dům
vzkázavši ještě pozdravy tchánovi i tchyni
vrátila se domů. Šibal potom svázal svou ko-
říst do rance a prchal k řece, kterouž také
přebrodil.
Kailás
11
article
Když se žena vrátila domů, zastala tan
již svého muže, který přijel ze své objíždky
Její radost nad vznešeným skutkem byla tal
veliká, že hned u dveří mu vypravovala, jak
přišel posel z Kailásu a jak poslala rodičům
oděv, šperky i peníze. Hněv mužův však ne-
znal mezí; ale opanoval se přece na chvilia
vyptal se ženy, kudy šel posel z Kailásu, ježto
prý chce za nim jíti a ještě něco vzkázati
svým rodičům. S tím ovšem žena byla hned
srozuměna a naznačila směr, kudy šibal ode-
šel. Zuře ve svém nitru, že se jeho žena tak
dala napáliti, vsedl na kůň a po dvouhodinné
zběsilé jízdě zahlédl prchajícího šibala, jenž.
vida že jest pronásledován, vylezl na velikou
smokvoň. Muž napálené ženy brzo přihnal se
ke stromu a rozkřikl se na podvodníka, aby
slezl dolů.
Kailás
12
article
„Promiňte, já však nemohu dolů, nebot
tudy vede cesta na Kailás“, posměšně zvolal
šibal a rychle vyšplhal se až do špičky stro-
mu. Vida, že podvodník po dobrém se stromu
nesleze, lakomec sestoupil s koně, přivázal jej
ke stromu a počal sám šplhati na strom. Šíbal
děkoval bohům, když to viděl, a čekal, až
se jeho nepřítel došplhal až k němu. Tu pak,
shodiv nejprve ranec, rychle sklouzl s větve
na větev a tak v několika okamžicích octl se
na zemi. Potom zmocnil se koně a se svou ko-
řistí ujížděl k lesu, v němž stěží kdo by se
byl odvážil jej hledati. Lakomec, jsa mnohem
starší, a nemaje koně, nemohl se odvážiti je
pronásledovati. Pomalu slezl tedy se stromu
a proklínaje svou hloupost, že nechal svého
koně na pospas lupiči, zvolna se vracel domů.
Jeho žena čekala jej již před domem a když
jej spatřila jíti pěšky, s radostnou tváří zvo-
lala:
*) Kailás jest hora v Tibetě nad jezerem Mau-
sarovarem, o níž Judové se domnívají, že tam sídlí
bůh Šiva a že tam odcházejí duše zemřelých, které
spravedlivě žily na světě. Jest to tedy jakésí indí-
2ké nebe.
„Také jsem si to myslila. Poslal jsi svéh
koně otci na Kailás, že?!“
Taje svůj vztek, lakomec přisvědčil, aby
neprozradil vlastní svou hloupost.
Šíbal
bůh
Judová
Šiva
Kailás
13
article
Tchyně, proměněná v oslíci.
V kterési vsi žil Bráhman se ženou,
matkou a tchyní. Byl to veliký dobrák, stejně
laskavý ke všem třem. Jeho matka nemohla
si naň stěžovati: za to však jeho žena byla
velmi zlá a týrala svou tchyni, kde mohla
celý den ji honila z práce do práce a ke
všemu večer ji nedala skoro nic jísti, tak že
stařena tím byla celá zbědovaná. O syou
vlastní matku ovšem starala se mladá Brah-
manka velmi pečlivě a svého manžela tak
ovládala, že nemohl se opříti týrání svě
matky.
14
article
Jednou večer, zrovna před západem slun-
ce, vynadala své tchyní s takovou zuřivostí.
že tato raději utekla, aby snad ještě nedo-
stala bití. Soužena svým neštěstím, stařena
utíkala z vesnice, ale slunce již zapadaloa
za chvíli překvapila ji hustá tma. Octnuvši se
náhodou u polozbořeného chrámu, vešla do-
vnitř, aby tam strávila noc. Náhodou to byl
chrám bohyně Kálí, ochránkyně vesnice, kte-
rá přícházívala každé noci shlédnout svou
obec. Této noci zpozorovala, že ve svatyni
skrývá se žena — matka ubohého Brähmana
— a jsouc velmi laskava ke svým lidem, za-
volala ji a ptala se jí, co ji tak souží, že mu-
sila opustiti domov za tak tmavé noci. Stará
Bráhmanka sdělila jí své těžkosti několik
slovy, a bohyně svou nadpřirozenou mocí
srovnávala její vypravování se skutečností.
a shledavši, že mluvila pravdu, odpověděla jí
konejšivě: „Jest mně tě opravdu líto, matičko,
že tě tvoje snacha tak týrá a moří, když se-
itárlas a nemáš již žádných sil. Vezmi si toto
nango,“ a vytáhnuvši zralé mango ze svého
taňádří, podala je staré Bráhmance a usmí-
zajíc se, pokračovala — „sněz je a záhy se
proměníš v mladou ženu, jako tvá vlastní sna-
cha, která tě pak už nebude moci týrati. Po-
těšivši takto sklíčenou stařenu, milostivá Káli
odešla. Zbytek noci ztrávila Bráhmanka ve
chrámě a jsouc něžná matka, nechtěla snísti
selé mango, aby nedala kousek svému synovi.
15
article
Večer, když syn se vrátil domů a nena-
lezl matku, vysvětlila mu žena vše tak, jako
by matka byla příhodou sama vinna. Protože
pak po tmě stěží by ji byl nalezl, sečkal do
rána a sotva se rozbřesklo, vydal se za svou
natkou. Nešel dlouho, když spatřil matku
chrámě bohyně. Kálí.
„Jak jsi ztrávila noc, má drahá mami-
čko?“ tázal se. „Co pak jsi jedla? Klnu si, že
jem si kdy vzal takovou fenu za ženu. Od-
usť jí, prosím tě, a vrať se domě.
Jeho matka utřela si slzy z radosti i zá-
mutku a sdělovala, co se jí v noci přihodilo
Načež syn odpověděl: „Neváhej ani chvilku
nýbrž sněz hned celé ovoce. Já z něho nic
nechci. Jen když omládneš a sesílíš, abys vy-
lržela týrání té mízerné feny.“
Matka tedy snědla božské ovoce a syr
vzal na ramena a nesl ji domů. Když přišel
domů a postavil ji na zem, vzkřikl radostí, ne-
boť jeho matka nebyla již slabá stařena, nýbrž
mladá dívka, silnější než jeho žena. Tím byla
protivná žena usazena, vždyť proti tak silné
tchyni byla bezmocná.
Samo sebou se však rozumí, že zlá žena
nebyla spokojena touto změnou, protože mu-
sila nechati obvyklého svého rvaní a týrání.
Přemýšlejíc o tom, přišla konečně na tento
nápad: „Tahle mršina mé tchyně omládla,
když pojedla ovoce darované bohyní Kálí.
Proč by moje matka nemohla omládnouti, po-
učím-li ji a pošlu-li ji do téhož chrámu.“ Na-
vedla tedy matku, co by měla vypravovati bo-
hyni, a poslala jí do chrámu. Stařena radostně
uposlechla ponoukání své dcery a odešla do
chrámu. Když o půlnoci přišla bohyně, lhala
jí stařena, že ji její snacha týrá, ačkoliv ne-
mohla si naprosto na něco takového stěžo-
vati. Bohyně svou nadpřirozenou mocí pozna-
la, že stařena lže, ale předstírajíc, jakoby ji
litovala, dala jí také mango. Stařena na radu
dceřinu uschovala mango do rána, aby je
snědla u přítomností švého zetě.
Matek
16
article
Jakmile ráno se rozbřesklo, ubohý Bráh-
man, úpící pod pantoflem své ženy, dostal roz-
kaz, aby šel do chrámu pro svou tchyni, po-
dobně jako před nedávnem přivedl svou mat-
ku. Vskutku Bráhman šel a vyzval svou tchy-
ni, aby šla domů. Tchyně vybídla jej, abys
s ní vzal kousek ovoce, což on ovšem odmítl;
na to ona snědla je celé sama, doufajíc pevně.
že také omládne. Zatím vzal ji zeť na ramena
a vracel se domů, jsa pevně přesvědčen, že
doma uzří na místě staré tchyně mladou ženu.
Na cestě jej napadla zvědavost, jak asi tchyně
mládne, ohlédl se, leč ona část břímě, kterou
mohl shlédnouti, podobala se oslu. Než nepři-
kládal tomu mnoho váhy, domnívaje se, že jest
to přechodní stav k omládnutí. Opět a opět
se obracel a opět a opět viděl totéž: jeho
břímě stále víc a více podobalo se oslu, až ko-
nečně doma břímě samo seskočilo a s pravým
oslím hýkáním utíkala skutečná oslice.
Tak bohyně Kálí, prohlédnuvši zlý úmysl
zlé Bráhmanky, potrestala ji, proměnivši její
matku v oslici.
Čís. 508.
191/,13
Sachy.
Všechny dopisy šachové rubriky se týkající, buďtež
adresovány: Redakce „Nár. Listů“, Praha-II.
Marianská ulice, s poznámkou: „Šachy“.
Úloha čís. 983.
P. F. Blake, Londýn
I. cena v soutěži nizozemského šachového svazu
1913.
P F Blake
Praha
Londýn
17
article
Mat ve » tazich
Mat
18
article
Hra dvou jezdců v obraně.
Hrána v IX. mezinárodním švýcarském korespon
denčním turnaji od 10. říjn. 1912 do 7. srpna 1913
Černý: JUC. B. T ou-
Bílý: Albert Lenz,
palík. Praha.
Hamburk.
18, d3Ye4jo Dd7—e6
1. e2—e4 27—e5
2. Jg1—f3 Jb8—c6
19. Jf5—g3 Va8 — d8.
3. Sf1— cl
Jg8—t6
20. a2—a48 a7—a5
21. Va1—dí h7—h5l
St8— c51
4. Jb1—c3
22. Vdlxd8' Vísxds
5. d2—d3
d7—d6
3. Ví1—14 De6—d6
6. Scl—e3
Sc5—bé
24. Vř4—f2 Dd6—dí-
7. Ddí— d2
Sc8 - eo
8. Sc4—b3
d6 — d5
2 . Jg3—f1 Ddí— c l
26. e4—e5?u Vds—dí
9. e4xd5
Sebxd5
10. Je3 d5
27. Dc3—c4++ Kg8 — b7
Jí6xds
11. Sb3 a42
28. De4—e21! Kh7—ho
Dd8—d
29. Vf2—13 Vdí—ei
12. Sa4x c6-
b7xc
3. o2o
30. De2—12 16x65
Jd5xe3
14. 12xe3
31. Ví3—16+12 g72 g6
e5— e4
5. Jí3—h4!“ 0—0
12. Dí2—f57 De1xe3-
16. Jh4—15 Dd6—d7
33. Dí5—12 De3—e2
17. Dd2—c3 17—f6
bilý vzdal.
Černá
Lenz
Jf
jít 6
jít 2
Praha
Hamburk
Dd
Virginie
Sculptor
Sebxd 5 10
Vdlxd 8 ' Vísxd
d 6 3
Kh 7
T ou
e 6 1
e 2
e 4 27
e 5 2
Sf 1
Ddit
c 4 + + kg 8
Sb 3
e 5 — e 4 5
e 2 17
19
article
1 Také se zde hrává 4.— Jí Xe4. 5. Je3xe4
d7—d5, bílý však, nedá-li se svésti koběti střelce
na 17 (5. Se4xí7+). získá lepší hru.
1 Bílý zamýšli demolovat černé dámské křídlo
ovšem za oběť tempa.
* Nevčasný útok, jejž bílý skvěle vyvrátí.
* Černý uvažoval hlavně varianty po 15.
Jí3—e1, které vedou většinou k lepší černé hře.
15. d3xe4 ztrácí ovšem kvalitu.
* Nejlépe. Na 18. De3—c4+ Kg8—h8, 19
De4xe4 dobude černý pěšce zpět: 19. Va8—e8.
20. De4—h4 g7—g6, (20. De4— 13 g7—g6, 21. J15— da
Ve8xe3l), 21. Ji5—d4l Ve8xe3, načež 22. Vf1xie
nelze pro Ve3—e1+. 23. ValXe1 Dd6xdá+. 24
Dh4xd4 Sb5xd4+, 25. Kgl—hl Vi8Xf5 a vy-
hraje.
* Tímto a následujícím tahem prozrazuje bílý.
že hraje úplně hez plánu, spoléhaje na svého
splus« pěšce. V této fási partie má však bilý ne-
tolika materiální, nýbrž i posiční převahu: volnou
f—linii a útok na oslabené královské křídlo,
eslabý« pěšec e4 byl by pak účinně podporoval
útok. Proto lépe bylo Vř1—13 s pozdějším Val—fl.
e4—e5 atd.
1 22, Ja3xh5? Vdsxdl, 23. VÍ1Xd1 De6—g4.
* Teď ovládá černý sám volnou d— linku.
* Také přicházelo zde v úvahu 24. h5—he
s touto svůdnou kombinací: 25. Jg3—f1 (25. Jg3—15
Dd6- dl+, 26. Ví2—fl Ddl—g4 ... Dd6—e6, 26
Jf—d2 De6—g4, 27. Ví —13 jaby zabránil zhoub-
u mu ša bu na dl; na Vf2—f1 následuje h4—h3)
—h3! 28 Ví2xh3 (vynuceno, g2—g3? nejde pro
Vdsxd2) Dg4—e2. 29. Jd2—11? Vd8—dl, 3
Vh3—13 Sbo+e3+l a vyhraje. Pěkná kombinace
má však háček: 29. Dc3— c4—.
19 Maobem lépe bylo 26. g2—g3l s pokračo-
váním: Vde—dí, 27. Kg1—g Vdl—el, 28. Ví2—13
Sboxe3, 29. De3xc6 (Jiixe3? Ve1—e2+, 30
Kg2—h3 De1—h1, 31. Je3—f1 Dhl—g2+, 32
Kh3— h4 Dg2xh2+ l, 33. Jí1Xh2 Ve2xhastl.
Černá
jít 4
jít 6
Dd
Sbo
jít 1
Virginie
Val
h 1
d 7
e 1
c 4 + kg 8 — h 8
e 1 + . 23
Sb 5
e 2 +
kg
Dhl
Kh
xh 2 + l
20
article
11 Na 30. De2—c4 vyhrál by černý: .. . f6xe5
31. D.4x06+ 27—g6, 32. Do6—c4 (vynuceno) e5— eh
a vyhraje (33. De4Xe4 Velxii+ neb 33. Ví3—f
DelXe3 neb 33. Ví3—g S 6xe3l.
Při tomto tahu oferuje bílý, jenž, jak sám
píše, jest již »tance na provaze« syt. černému re-
mis (—g i6, 32. Dí X16+ remis věčným šachem)
což černý ovšem odmítne.
1 Nepochopitelný tah Bilý volí rychlou smri
č jeho snemoc« není ještě nikterak vážná. Bílý
měl se klidně vrátit věži: 3. Ví6—13 po e5—e
3. Ví3 g Sp6x3, 34. Va3xe VelXi1+, 35
Di2xÍl DelXe3—, 36 Kgi—hl (po Díl—í2 by
cerný výménil d my a bílébo vytempoval) — výh
černého není vzhledem k rozbitemu damskému
B. T.
křídlu niklerak snadna.
Zprávy šachové.
Ml. Boleslav. V sjezd Ústřední jednoty
českých šachistů byl zde zahájen dne 27.
srpna za četne účasti domácích i cizích šschistů.
Za sjezdový výbor uvítal pítomné p. dr. K. Meis-
ner, za Ústřední je nolu českých šachistů místo-
předseda dr. A. Dušek. Provedeno pak vyloso-
vání učastníků mistrovského a hlavního turnaje,
jež dalo následující pořad: v mistrovském: 1. K
Hromádka, 2. F. Ireybal. 3 J. Dobláš. 4. JJ Brach.
5. F. Schubert, 6. dr. Vítkovský, 7. R. Réti. 8.V
Dyk 9. L. Prokeš, 10 O. Tenner, 11. A Pokorný
v hlavním: 1. Mitovský, 2 Milka, 3. Stokl ska, 4
Mrůzek, 5. Jacobson. 6. Sundstrom. 7. Hrdina, 8.
oloušek. 9. dr. Meisner. 10. Židlický, 11. Opo-
čenský, 12 Kornia, 13. Hajn, 14. Gargulák, 15
Löwenborg, 10 Havliček Dnes začina turnaj ve
dlejší, k němuž se přihlásilo těchto 25 hráčů: Dr-
Růžička, F. Kraus, J. Novák, F. Konečný, Král.
K Meis
doktor
A Dušek
Hromádka
Dobláš
Jj
F Schubert
vítkovský
R Réti
Dyk
L Prokeš
O Tenner
Jacobson
Meisner
Židlický
Hajn
Gargulák
Růžička
F Kraus
J Novák
F Konečná
Král
Virginie
Boleslav
4 Mrůzek
Opo
Velxie
X 16
Velxi 1 +
xÍl
Milka
Löwenborg
Havliček
21
article
Jiroušek, Klos. Hanuš, Dlask, Rickert. Havlík, Te-
rebo, Krtička, Skali ka, Hýbl. Miřitinský, Rejha,
Syrový. Procházka. Vaněk. Pšád. Hašek, Máslo.
Piskaé a Bröckl. Bude se hráti napřed ve skupi-
nách po šesti hráčích, vítězové (vždy 2 z každé
skupiny) se pak utkají v užším zápase o vypsan
ceny. O průběhu všech turnajů přinášíme každo-
denné telegrafické zprávy. (Viz blavní list-)
Uberský Ostroh. Ve dnech 24.—26. srpna byl
zde konán krajinský sjezd slováckých
šachistů, na němž usneseno založiti »Sdru-
žení slováckých šachistů« a přistoupiti
k Ústřední jednoté českých šachistů. Při sjezdu
sehrán turnaj, v němž 1. ceny dobyl M. Mayer-
höfer 41% výhrami z 5 partií. II. K. Weber 3 1e.
III —IV. Říha a Sátara 3, následují Bilek 1 a Dvo-
řáč k. Dne 24. srpna sehrál mistr J. Brach
z Brna simultanně 11 partií, z nichž 7 vyhrál-
4 probrál.
Kolin. V Klubu šachistů v Kolíně hrá
dne 23. srpna p. B. Židlický simultanně 11 partií
z nichž 10 vyhrál a 1 zremisoval.
Cheltenham Sjezd British Chess Fede
ration byl zde skončen 22. srpna. Podává mo
jen stručně výsledký turujů. Tornaj o anglický
championat: 1. Yates 9, II. Mahood 71/2 IIl. Black
burne 7, 1V. Sauders 61/2, V.—VI. Gibson a Ja-
cobs 6; Michell 5, Gunston 41/2 atd. — Hlavní
turnaj (mezinárodní). 1.—II. Mackenzie a Middl-
ton 9, III.—IV. Müller A., Shories 8, Maas 6 l
Schelíhout 6, dr. Schumer 51/% atd. — Amateur-
ské turnaje: I. A. I. Wilkes 9, II.—IV. Adcock.
Macalister a O. Tipal (člen Šuch. klubu Dobru-
ský) 7. 1. B. I. Holmes 9, II.—III. Watts a Comp-
ton Ellis 71/2.— Damské mist rovství: I. Mrs. Ster-
ling, Mrs. Mosely a Miss Stefenson 71/2. Abra-
am, Houlding 6, Sidney 514. Gooding. Michell
Roe 5 atd.
Jiroušek
Klos
Hanuš
Dlask
Rickert
Havlík
Krtička
ka
Hýbl
Miřitinský
Rejha
Syrová
Procházka
Vaněk
Hašek
Máslo
Piskaý
Bröckl
M Mayer
K Weber
Říha
J Brach
Židlický
Yates
Gibson
Michell
Mackenzie
Middl
Müller
Shories
Schelíhout
doktor
Schumer
I A
I Wilkes
Macalister
O Tipal
Šuch
I Holmes
Watts
Ellis
Ster
Mrs
Houlding
Sidney
514
Brno
Kolín
Cheltenham
Mosel
Misso
British Ness Fed
Black burne 7
Michell Roe 5
23
article
Jaké jsou přednosti
Odkolkova chleba?
Jaké jsou přednosti
Odkolkova chleba?
Nejjemnější jakost!
Neobyčejná vydatnost a láce
Výborná chut a výživnost!
Uznaně vzornáčistotavýroby!
Odkolkův chléb jest vyráběn v nejkrás-
nějším toho druhu závodě v Rakousku
za stálé odborně vědecké kontroly způ-
sobem co nejdokonalejším
33594
Žádejte výhradně Odkolkův chléh
aodmitejte každý bochnik
naněmž neniochr. značk
FR. ODKOLEK, akc. spol.,
parní mlýjn a továrna na chláb, Vysočany-
Odkolkův
František
Rakousko
Vysočany
Odkolek , akciový . společenský
25
article
ARODNí IISn
ARODNí IISn
vycházející dvakrát denně.
„NÁRODNÍ LISTY“, s jichž jménem a historií
nerozlučně spojena jest památka nejskvě-
lejších jmen národa, jako Sladkovského,
Julia a Eduarda Grégra, Hálka, Nerudy,
Svatopluka Čecha atd., jsou nejen represen-
tativním orgánem české svobodomyslné in-
teligence, nýbrž také jedním z hlavních or-
gánů nového Slovanství. Slovanství bratr-
ské lásky, snášelivosti a opravdové vzájem-
nosti všech členů velké slovanské rodiny.
NÁRODNÍ LISTY“ jako největší český a ne-
odvislý list vycházejí od roku 1860 a jsou
nejrozšířenějším a nejstarším svobodomysl-
ným a pokrokovým časopisem národa če-
ského zde i za hranicemi království.
Zábavní příloha nedělního čísla těší se velíké
oblibě, a jelikož si „Národní Listy“ dobyly
čestné místo mezi nejlepšími a nejrozšíře-
nějšími listy slovanskými, staly se populár-
ním listem rodinným.
NÁRODNÍ LISTY“ informují své čtenáře ve-
lice rychle a spolehlivě, soustavně a pře-
hledně o všem, co nás jako Čechy a Slovany
vůbec zajímá. Ve zvláštních přílohách, vě-
novaných nejnovějším zjevům z oboru pí-
semnictví, vědy, umění, školství, duševnía
tělesné výchovy národa, sportu atd., uvědo-
mují na slovo vzatí odborníci a vědci čte-
náře „Národních Listů“ o všem, co pozor-
nosti zasluhuje.
Sladkovský
Julio
Grégr
Hálek
Neruda
Čecho
Čechy
26
article
Národohospodářská rubríka vedena jest
osvědčenými odborníky a pojednáváo
aktuálních otázkách, jež týkají se uplatnění
a zvelebení naší hospodářské i finanční síly
jak v Rakousku, tak i na trzích světových
vůbec.
Každý předplatitel „N. L.“
obdrží dva veliké listy denně.
Na „Národní Listy“ ranní a večerní (v 5
hodin večer) předplácí se:
v Praze v admínistraci.
na měsíc . . . . . . . . . 2 K
na čtvrt leta . . . . . . . . 6 k
s dvojí donáškoua
na měsíc . . . . . . . . . 2 K 54 h
na čtvrt leta . . . . . . . 7 K 62h
Ve filiálkách pražských
na měsíc . . . . . . . . . 2 K 30k
Jednotlivá čísla ranní prodávají
se za . . . . . . . . .
8h
Jednotlivá čísla večerní prodá-
vají se za.
Ve filiálkách venkovských:
s dvojí zásilkoua
s jednou zásilkour
na měsíc . . 3 K 20 h . . . 3 K 80h
na čtvrt leta 9 K 60 h . . . 11 K 40 h
Jednotlivá čísla ranní prodávají
se za . . . . . . . . .
Jednotlivá čísla večerní prodá-
vají se za . . . . . . .
Na venek poštou:
v Rakousko-Uhersku:
na měsíc . . . . . . . . . 3 K 20h
na čtvrt leta . . . . . . . . 9 K 60 h
s dvojí zásilkoua
na měsíc . . . . . . . . . 3 K 80 h
na čtvrt leta . . . . . . . . 11 K 40h
Dále předplácí se čtvrtletně s jednou zá-
silkou:
do Německa.
do Ameriky, Francie,
Švýcarska, Italie, Bel-
gie, Turecka, Anglie,
na Černou Horu, do
Bulharska, Rumunska,
Ruska a do Srbska.
Do ostatních zemí nále-
žejících světovému ( čtvrtletně
spolku pošt. odd. B. . . . . 21 K
Předplatiti se lze každým dnem, avšak před-
platné zakončití musí posledním dnem
v měsící.
Rakousko
Praha
RakouskoUhersko
Německo
Amerika
Francie
Švýcarsko
Bela
Turecko
Anglie
Černá Hora
Bulharsko
Rumunsko
Rusko
Srbsko
Italia