ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 12 d2469c90-8fd2-11dd-89c1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 12
Chunky — 32 celkem · entity: person 104, place 47, org 8, work 29
1 masthead
Strana 12.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
31. srpna 1913. Číslo 239.
4 article
právě tak vážným, soustředěným a třesoucím se na tlůsťoučkých nožkách jako huspenina — Příští rok zkusím umělé bakteriové hnojivo — již si dopisuji se zástupci v Ně- mecku. Leljo, proč nepoužíváš jízdního koně Vždyť si's tak přála jezdit na koni. Přikáza jsem Semenu, aby jej měl vždy pohotově pro — Nechce se mi. Vy se tedy zabýváte všelijakými hnojivy. To je nudné. Lidé by se měli naučit připravovati potravu v továrnách jako zhotovují šaty, a pole, lesy, louky nechati pro krásu, pro poesii, pro zvěř, pro ptáky pro lidi, aby s přírodou — — — Žije v Petrohradě, v nejprosaičtějšín kamenném městě, a sama jest blouznilka. Hlas Marusjin jest pokojný, klidný jako klidné jsou pokojné, krásné, černě zarámo vané hnědé oči. A v těch polospuštěných řa sách je cosi váhavého, skoro lenivého, a pole dětsky rýsuje se brada. Všude kolem vysoká, vysoká tráva, v ro- klinách, úžlabinách dřímající les, potoky zvo- ní... Nikolaji Ivanoviči, budete letošního ro- ku v Petrohradě? — Ne, pojedeme tuto zimu na dva mě síce do Kyjeva. Marusjo, poruč podati máslo Ze stepi nesla se píseň. Dívky vracely s z práce a hlasitě zpívaly v dálce, ale mlčelivě ležící step změkčila píseň, i doplul sem měkce a teskně dívčí žal a touha. „Tak tedy ... Kamkoli se obrátil, cokoli dělal, s kým koli mluvil, dvé šerých očí v neztemnělé před stavě stálo před ním.
Marusjin Nikolaj Ivanovič Marusja Petrohrad Kyjev
5 article
Unavil se, nerozumně mnoho chodil p stepi v žáru, v pálícím vedru, ale právě tal pozorně, neodvratně, neklopíce pohledu, stály před ním dvě žeré oči. I začal se obhajovati. „Ale, vždyť miluj Marusju. Ona jest podivuhodný člověk.“ Tehdy mlčíce, neuvádějíce nijakých dů- vodů, objevily se šeré oči. A to, že se objevily bez úsilí a že jim nebylo třeba nijakých důvo- dů, bylo strašné. Tehdy se opět hájil. „Miluji Marusju. MM podivuhodnou duší a polodětskou bradu.A cosi ještě dětského jest v její tváři, v pohy bech. Nekonečně drahá jest její milá, jak vra- ním křídlem ovitá hlavička ...“ „Nu, tak což! ... — Ale vždyť ony jsou jen rok od seb věkem. Ve skutečnosti jest Marusja skoro dív ka i po stránce duševní i vnějším vzhledem Chytal se při těchto myšlenkách a se stra- chem, hrůzou a zoufalstvím je hnětl a rdousi se prací a vnějším napětím. Nehledíce však na nic, nehledíce nato že život tekl v témž klidném a pokojném, jed nou již ustanoveném, ničím nerušeném pořád ku, potlačované myšlenky kradmo, nezachyti telně křivolakými cestami, skoro výsměšně potaji vylézaly a znenáhla jej ovládaly. Marusja byla pro něj jedinečná. Všecher svět rozpadal se na ni a všechny ostatní. teď současně s ní neústupně, klidně a neod- vratně vždy se objevovala druhá postava jedva nižší růstem... kaštanové vlasy .. šeré, klidné, pozorné oči, a v nich tajemství. i jiskérky chvějícího se smíchu i hasnoucího smutku. A jednou řekla: — Bože můj, jak čas šíleně letí — už je třeba odjeti.
Marusja
6 article
On zahleděl se na daleký svah, po jeho zaprášeném hřebeni jako hračky se táhly dlouhou řadou vozy, do vrchu naložené obi lím, na potok, kde bez únavy zvučela parn mlátička. I zahovořil: — Ano, čas letí, a ani vteřiny nevrátíš. Od té doby stal se zasmušilým a mlčeli vým. Jakoby všechnu svou vnější pozorno- věnoval všemu, co se dálo kolem, ale uzavře se a stále naslouchal tichému, melodickému žalu, časem stesku, jenž nikdy neumlkaje zvu čel v srdci, zvučel nevelkou postavičkou.. kaštanové vlasy... šeré oči ... Tak přišel i poslední den. U verandy za přaženi koně. Poslední polibky, oči blesknuvš slzičkou, prosby, pokyny, poslední pozdravy Ona uchopila „Tce-tce“, který sesílil za léto a netřásl se už jako huspenina, pokryla jej ší lenými polibky, a on chytil ji ručinkama, po- slintal její tvář a zahovořil: te-to! ... Prudce objala sestru, pevně, jako rodného bratra polibila Nikolaje Ivanoviče a spěšně vstoupila do kočáru. Koně se hnuli. Vše bylo jako vždy bývá při odjezdu. Ale v poslední okamžik, v nejposlednější, ona se obrátila a na vteřinu spočinuly na něm šeré oči... Co to? Zda v nich nebyl bezmezný žal?... Zda nebleskly slzou stesku a zoufal ství?... Ale daleko již za kočárem jede klubk prachu vždy menší a menší... Zatočil se n vršku hřebene a ... zmízel. Pustá step. „Ach, tedy tak!...“ Daleký zvuk prasknuvší struny nikdy, ni- kdy nezmírající.
Nikolaj Ivanovič
7 article
Všecko šlo zákonnou řadou — přišla je- seň s černými dešti, přišla zima i zbělela step. potom vše roztálo, přicházely a odcházely sta- rosti, smutky, radosti, přišly na svět nové děti, ale stále týž zněl ozvuk tichý a umírajíc „nikdy!“, znějící však po celý život. A uprostřed nocí, kdy dům i sad i ste spaly v mlčení, náhle určitě a jasně hleděly teskné, klidné oči, a ostrý stesk vkrádal se v srdce, on posadil se na loži a začínal zápa- sit, neboť chtěl život a ne stesk a vzpomínky a žal. „Ale vždyť kdyby ona byla mojí ženou přijela by Marusja-děvuška, co potom? Ne- opakovalo by se vše naopak? A měla by Ma- rusja nějakou zvláštní cenu? Vídíš, jak je to vše nesmyslné, vymyšlené, umělé. Je třeba vypudit to z hlavy a žít zdravým normálním životem. jakým jsi žil dříve . ... A to bylo tak přesvědčivé, prosté, jasně a logicky nezvratné, že se zcela upokojil. Ale davši mu maličkou pausu, bez všeli kého vyzvání a popudu, věrně do hmatatel nosti, zjevovala se maličká postavička, tvá- říčka v rámci kaštanových vlasů a hleděly na jasné šeré oči. „Tu jsem!“ A to zvrátilo všecky jeho důvody, všecky logické stavby. Jasné šeré oči, pozorně na ně hledíci... A což, jestli milující?! ... Oblékl se a odešel z domu a bloudil p stepi, pokryté mlčelivou temnotou, pokud ne- vzešlo bledé a beznadějné jitro.
Marusja Ma
8 article
tebe. Libovonný kvítek, odvátý vichrem let Jemný, tiše žalující hudební nápěv, nepozoro vatelně zvučící v srdci. Už spánky mu bělely. Už vrásky ulehl na čelo jeho ženy. Už brzy ... Nehybně leží chladná zasněžená rovina a nad ní stojí osamělá mrtvá luna a nesměle se chvějící hvězdy. Nebe čisté, beze skvrny zímavě jiskří. S výše, odkud hledí chladnými paprsk luna, taková klidná, mrtvá a bílá, patrna jes všecka sněžná bezmeznost, smutná a bez hra nic se prostírající. A není živé skvrny, nikde nesvítí ohní ček lidského obydlí, nezdvihá se neviditelným pohybem bílý teplý dým, neskřípe sníh po nohama. První chlad.
9 article Jihoindické povídky.
Jihoindické povídky. (Dle zkazek domorodců volně zpracoval dr. Otakar Pertold) Potrestané lakomství. V kterési vsi žil muž, jehož žena byla hloupá osůbka, která věřila všemu, co kdoj napovídal. Proto kdykoliv někdo od ni něc chtěl, přišel v nepřítomnosti jejího manžela lichotil jí: bylť totiž její muž velice lakotný nerad se loučil ani s měďákem, jakkoliv by nesmírně bohat. A tak přece leckdy podařile se žebrákům, kteří o tom všem dobře věděli zastihnouti jeho ženu samu doma a tu každý obyčejně něco dostal za své lichocení, nebo to byla ženina nejslabší stránka. Běda však přišel-li na to její muží Tu bylo v domě boží dopuštění a často od nadávek došlo i n rány. Tyto hádky stále se stupňovaly, až ko- nečně žena — aby měla pokoj — zařekla se že nikomu již nic nedá bez vědomí svého muže. Než v téže vesnici žil prohnaný tašká který dobře si vždy všímal, co se dálo v la komcově domácnosti. Dlouho číhal na vhod nou příležitost, aby vymámil od ženy lakom covy, co by zrovna mohl potřebovati, až ko nečně jednoho dne lakomec odjel na koni pro hlédnouti si své statky. V pravé poledne šiba řiběhl k domu lakomcovu a stavě se vysíle ným padl na práh. Žena okamžitě přiběhla ptala se ho, co je zač a odkud přichází. „Pocházím z Kailásu,“ ) pravil, „a dva staří lidé poslali mne na svět, abych jim sdě lil, co dělá jejich syn a snacha. „A kdo jsou oni šťastní obyvatelé šivov nebe?“ tázala se hned zvědavá žena. Načež ovšem šibal rychle jmenoval ro diče jejího muže, jejichž jména a poměry dřív pečlivě vyzvěděl od sousedů.
doktor Pertold Kailás
10 article
„Opravdu přicházíte odtamtud?“ ptalas ještě jednou žena. „A daří se jim dobře? Ja můj muž by byl rád, kdyby byl doma! Prosí vás, posaďte se a odpočiňte si trochu, nežs vrátí. Mají tam dosti jídla a šatstva?“ Tak a podobně se tázala šibala, jenž hle děl, aby se dostal co nejdříve z domu, nebo- dobře věděl, jak by ho lakomec uvítal, kdyby jej zastihl v domě. Proto tedy odpověděl „Matičko, to nemáte ani ponětí, jak bídn se mají na onom světě. Nemají ani kus hadru jímž by se přikryli, a celý týden již nic nejedl žijíce jen o pouhé vodě. Srdce by vám puklo dybyste je viděla! Tato slova šibalova ovšem měla žádan účinek na ženu, která skutečně věřila, že při řel z Kailásu od rodičů jejího manžela. „Proč by měli tak trpěti?“ řekla si, „kdyí jejich syn má nadbytek jídla i šatstva a kdy jejich snacha nosí nejdrahocennější šperky? S těmito myšlenkami vešla do domu a vrátila se s dvěma truhlami, plnými šatů jejích i je jího manžela a dala vše to šibalovi s příkazem aby vzal to s sebou na Kailás pro staré mu žovy rodiče. Mimo to odevzdala mu krabic se šperky jako dar pro její tchyni. „Ale šaty a klenoty nenaplní jejich hla- dové žaludky,“ vece na to šibal. Prosíc jej, aby ještě trochu posečkal hloupá žena přinesla mužovu pokladničku vysypala z ní všechny peníze do pláště šiba- lova, který nyní pospíchal z domu, slibuje, že vše odevzdá oněm dobrým starým lidem n Kailásu. Žena vyprovodila ho před dům vzkázavši ještě pozdravy tchánovi i tchyni vrátila se domů. Šibal potom svázal svou ko- říst do rance a prchal k řece, kterouž také přebrodil.
Kailás
11 article
Když se žena vrátila domů, zastala tan již svého muže, který přijel ze své objíždky Její radost nad vznešeným skutkem byla tal veliká, že hned u dveří mu vypravovala, jak přišel posel z Kailásu a jak poslala rodičům oděv, šperky i peníze. Hněv mužův však ne- znal mezí; ale opanoval se přece na chvilia vyptal se ženy, kudy šel posel z Kailásu, ježto prý chce za nim jíti a ještě něco vzkázati svým rodičům. S tím ovšem žena byla hned srozuměna a naznačila směr, kudy šibal ode- šel. Zuře ve svém nitru, že se jeho žena tak dala napáliti, vsedl na kůň a po dvouhodinné zběsilé jízdě zahlédl prchajícího šibala, jenž. vida že jest pronásledován, vylezl na velikou smokvoň. Muž napálené ženy brzo přihnal se ke stromu a rozkřikl se na podvodníka, aby slezl dolů.
Kailás
12 article
„Promiňte, já však nemohu dolů, nebot tudy vede cesta na Kailás“, posměšně zvolal šibal a rychle vyšplhal se až do špičky stro- mu. Vida, že podvodník po dobrém se stromu nesleze, lakomec sestoupil s koně, přivázal jej ke stromu a počal sám šplhati na strom. Šíbal děkoval bohům, když to viděl, a čekal, až se jeho nepřítel došplhal až k němu. Tu pak, shodiv nejprve ranec, rychle sklouzl s větve na větev a tak v několika okamžicích octl se na zemi. Potom zmocnil se koně a se svou ko- řistí ujížděl k lesu, v němž stěží kdo by se byl odvážil jej hledati. Lakomec, jsa mnohem starší, a nemaje koně, nemohl se odvážiti je pronásledovati. Pomalu slezl tedy se stromu a proklínaje svou hloupost, že nechal svého koně na pospas lupiči, zvolna se vracel domů. Jeho žena čekala jej již před domem a když jej spatřila jíti pěšky, s radostnou tváří zvo- lala: *) Kailás jest hora v Tibetě nad jezerem Mau- sarovarem, o níž Judové se domnívají, že tam sídlí bůh Šiva a že tam odcházejí duše zemřelých, které spravedlivě žily na světě. Jest to tedy jakésí indí- 2ké nebe. „Také jsem si to myslila. Poslal jsi svéh koně otci na Kailás, že?!“ Taje svůj vztek, lakomec přisvědčil, aby neprozradil vlastní svou hloupost.
Šíbal bůh Judová Šiva Kailás
13 article
Tchyně, proměněná v oslíci. V kterési vsi žil Bráhman se ženou, matkou a tchyní. Byl to veliký dobrák, stejně laskavý ke všem třem. Jeho matka nemohla si naň stěžovati: za to však jeho žena byla velmi zlá a týrala svou tchyni, kde mohla celý den ji honila z práce do práce a ke všemu večer ji nedala skoro nic jísti, tak že stařena tím byla celá zbědovaná. O syou vlastní matku ovšem starala se mladá Brah- manka velmi pečlivě a svého manžela tak ovládala, že nemohl se opříti týrání svě matky.
14 article
Jednou večer, zrovna před západem slun- ce, vynadala své tchyní s takovou zuřivostí. že tato raději utekla, aby snad ještě nedo- stala bití. Soužena svým neštěstím, stařena utíkala z vesnice, ale slunce již zapadaloa za chvíli překvapila ji hustá tma. Octnuvši se náhodou u polozbořeného chrámu, vešla do- vnitř, aby tam strávila noc. Náhodou to byl chrám bohyně Kálí, ochránkyně vesnice, kte- rá přícházívala každé noci shlédnout svou obec. Této noci zpozorovala, že ve svatyni skrývá se žena — matka ubohého Brähmana — a jsouc velmi laskava ke svým lidem, za- volala ji a ptala se jí, co ji tak souží, že mu- sila opustiti domov za tak tmavé noci. Stará Bráhmanka sdělila jí své těžkosti několik slovy, a bohyně svou nadpřirozenou mocí srovnávala její vypravování se skutečností. a shledavši, že mluvila pravdu, odpověděla jí konejšivě: „Jest mně tě opravdu líto, matičko, že tě tvoje snacha tak týrá a moří, když se- itárlas a nemáš již žádných sil. Vezmi si toto nango,“ a vytáhnuvši zralé mango ze svého taňádří, podala je staré Bráhmance a usmí- zajíc se, pokračovala — „sněz je a záhy se proměníš v mladou ženu, jako tvá vlastní sna- cha, která tě pak už nebude moci týrati. Po- těšivši takto sklíčenou stařenu, milostivá Káli odešla. Zbytek noci ztrávila Bráhmanka ve chrámě a jsouc něžná matka, nechtěla snísti selé mango, aby nedala kousek svému synovi.
15 article
Večer, když syn se vrátil domů a nena- lezl matku, vysvětlila mu žena vše tak, jako by matka byla příhodou sama vinna. Protože pak po tmě stěží by ji byl nalezl, sečkal do rána a sotva se rozbřesklo, vydal se za svou natkou. Nešel dlouho, když spatřil matku chrámě bohyně. Kálí. „Jak jsi ztrávila noc, má drahá mami- čko?“ tázal se. „Co pak jsi jedla? Klnu si, že jem si kdy vzal takovou fenu za ženu. Od- usť jí, prosím tě, a vrať se domě. Jeho matka utřela si slzy z radosti i zá- mutku a sdělovala, co se jí v noci přihodilo Načež syn odpověděl: „Neváhej ani chvilku nýbrž sněz hned celé ovoce. Já z něho nic nechci. Jen když omládneš a sesílíš, abys vy- lržela týrání té mízerné feny.“ Matka tedy snědla božské ovoce a syr vzal na ramena a nesl ji domů. Když přišel domů a postavil ji na zem, vzkřikl radostí, ne- boť jeho matka nebyla již slabá stařena, nýbrž mladá dívka, silnější než jeho žena. Tím byla protivná žena usazena, vždyť proti tak silné tchyni byla bezmocná. Samo sebou se však rozumí, že zlá žena nebyla spokojena touto změnou, protože mu- sila nechati obvyklého svého rvaní a týrání. Přemýšlejíc o tom, přišla konečně na tento nápad: „Tahle mršina mé tchyně omládla, když pojedla ovoce darované bohyní Kálí. Proč by moje matka nemohla omládnouti, po- učím-li ji a pošlu-li ji do téhož chrámu.“ Na- vedla tedy matku, co by měla vypravovati bo- hyni, a poslala jí do chrámu. Stařena radostně uposlechla ponoukání své dcery a odešla do chrámu. Když o půlnoci přišla bohyně, lhala jí stařena, že ji její snacha týrá, ačkoliv ne- mohla si naprosto na něco takového stěžo- vati. Bohyně svou nadpřirozenou mocí pozna- la, že stařena lže, ale předstírajíc, jakoby ji litovala, dala jí také mango. Stařena na radu dceřinu uschovala mango do rána, aby je snědla u přítomností švého zetě.
Matek
16 article
Jakmile ráno se rozbřesklo, ubohý Bráh- man, úpící pod pantoflem své ženy, dostal roz- kaz, aby šel do chrámu pro svou tchyni, po- dobně jako před nedávnem přivedl svou mat- ku. Vskutku Bráhman šel a vyzval svou tchy- ni, aby šla domů. Tchyně vybídla jej, abys s ní vzal kousek ovoce, což on ovšem odmítl; na to ona snědla je celé sama, doufajíc pevně. že také omládne. Zatím vzal ji zeť na ramena a vracel se domů, jsa pevně přesvědčen, že doma uzří na místě staré tchyně mladou ženu. Na cestě jej napadla zvědavost, jak asi tchyně mládne, ohlédl se, leč ona část břímě, kterou mohl shlédnouti, podobala se oslu. Než nepři- kládal tomu mnoho váhy, domnívaje se, že jest to přechodní stav k omládnutí. Opět a opět se obracel a opět a opět viděl totéž: jeho břímě stále víc a více podobalo se oslu, až ko- nečně doma břímě samo seskočilo a s pravým oslím hýkáním utíkala skutečná oslice. Tak bohyně Kálí, prohlédnuvši zlý úmysl zlé Bráhmanky, potrestala ji, proměnivši její matku v oslici. Čís. 508. 191/,13 Sachy. Všechny dopisy šachové rubriky se týkající, buďtež adresovány: Redakce „Nár. Listů“, Praha-II. Marianská ulice, s poznámkou: „Šachy“. Úloha čís. 983. P. F. Blake, Londýn I. cena v soutěži nizozemského šachového svazu 1913.
P F Blake Praha Londýn
17 article
Mat ve » tazich
Mat
18 article
Hra dvou jezdců v obraně. Hrána v IX. mezinárodním švýcarském korespon denčním turnaji od 10. říjn. 1912 do 7. srpna 1913 Černý: JUC. B. T ou- Bílý: Albert Lenz, palík. Praha. Hamburk. 18, d3Ye4jo Dd7—e6 1. e2—e4 27—e5 2. Jg1—f3 Jb8—c6 19. Jf5—g3 Va8 — d8. 3. Sf1— cl Jg8—t6 20. a2—a48 a7—a5 21. Va1—dí h7—h5l St8— c51 4. Jb1—c3 22. Vdlxd8' Vísxds 5. d2—d3 d7—d6 3. Ví1—14 De6—d6 6. Scl—e3 Sc5—bé 24. Vř4—f2 Dd6—dí- 7. Ddí— d2 Sc8 - eo 8. Sc4—b3 d6 — d5 2 . Jg3—f1 Ddí— c l 26. e4—e5?u Vds—dí 9. e4xd5 Sebxd5 10. Je3 d5 27. Dc3—c4++ Kg8 — b7 Jí6xds 11. Sb3 a42 28. De4—e21! Kh7—ho Dd8—d 29. Vf2—13 Vdí—ei 12. Sa4x c6- b7xc 3. o2o 30. De2—12 16x65 Jd5xe3 14. 12xe3 31. Ví3—16+12 g72 g6 e5— e4 5. Jí3—h4!“ 0—0 12. Dí2—f57 De1xe3- 16. Jh4—15 Dd6—d7 33. Dí5—12 De3—e2 17. Dd2—c3 17—f6 bilý vzdal.
Černá Lenz Jf jít 6 jít 2 Praha Hamburk Dd Virginie Sculptor Sebxd 5 10 Vdlxd 8 ' Vísxd d 6 3 Kh 7 T ou e 6 1 e 2 e 4 27 e 5 2 Sf 1 Ddit c 4 + + kg 8 Sb 3 e 5 — e 4 5 e 2 17
19 article
1 Také se zde hrává 4.— Jí Xe4. 5. Je3xe4 d7—d5, bílý však, nedá-li se svésti koběti střelce na 17 (5. Se4xí7+). získá lepší hru. 1 Bílý zamýšli demolovat černé dámské křídlo ovšem za oběť tempa. * Nevčasný útok, jejž bílý skvěle vyvrátí. * Černý uvažoval hlavně varianty po 15. Jí3—e1, které vedou většinou k lepší černé hře. 15. d3xe4 ztrácí ovšem kvalitu. * Nejlépe. Na 18. De3—c4+ Kg8—h8, 19 De4xe4 dobude černý pěšce zpět: 19. Va8—e8. 20. De4—h4 g7—g6, (20. De4— 13 g7—g6, 21. J15— da Ve8xe3l), 21. Ji5—d4l Ve8xe3, načež 22. Vf1xie nelze pro Ve3—e1+. 23. ValXe1 Dd6xdá+. 24 Dh4xd4 Sb5xd4+, 25. Kgl—hl Vi8Xf5 a vy- hraje. * Tímto a následujícím tahem prozrazuje bílý. že hraje úplně hez plánu, spoléhaje na svého splus« pěšce. V této fási partie má však bilý ne- tolika materiální, nýbrž i posiční převahu: volnou f—linii a útok na oslabené královské křídlo, eslabý« pěšec e4 byl by pak účinně podporoval útok. Proto lépe bylo Vř1—13 s pozdějším Val—fl. e4—e5 atd. 1 22, Ja3xh5? Vdsxdl, 23. VÍ1Xd1 De6—g4. * Teď ovládá černý sám volnou d— linku. * Také přicházelo zde v úvahu 24. h5—he s touto svůdnou kombinací: 25. Jg3—f1 (25. Jg3—15 Dd6- dl+, 26. Ví2—fl Ddl—g4 ... Dd6—e6, 26 Jf—d2 De6—g4, 27. Ví —13 jaby zabránil zhoub- u mu ša bu na dl; na Vf2—f1 následuje h4—h3) —h3! 28 Ví2xh3 (vynuceno, g2—g3? nejde pro Vdsxd2) Dg4—e2. 29. Jd2—11? Vd8—dl, 3 Vh3—13 Sbo+e3+l a vyhraje. Pěkná kombinace má však háček: 29. Dc3— c4—. 19 Maobem lépe bylo 26. g2—g3l s pokračo- váním: Vde—dí, 27. Kg1—g Vdl—el, 28. Ví2—13 Sboxe3, 29. De3xc6 (Jiixe3? Ve1—e2+, 30 Kg2—h3 De1—h1, 31. Je3—f1 Dhl—g2+, 32 Kh3— h4 Dg2xh2+ l, 33. Jí1Xh2 Ve2xhastl.
Černá jít 4 jít 6 Dd Sbo jít 1 Virginie Val h 1 d 7 e 1 c 4 + kg 8 — h 8 e 1 + . 23 Sb 5 e 2 + kg Dhl Kh xh 2 + l
20 article
11 Na 30. De2—c4 vyhrál by černý: .. . f6xe5 31. D.4x06+ 27—g6, 32. Do6—c4 (vynuceno) e5— eh a vyhraje (33. De4Xe4 Velxii+ neb 33. Ví3—f DelXe3 neb 33. Ví3—g S 6xe3l. Při tomto tahu oferuje bílý, jenž, jak sám píše, jest již »tance na provaze« syt. černému re- mis (—g i6, 32. Dí X16+ remis věčným šachem) což černý ovšem odmítne. 1 Nepochopitelný tah Bilý volí rychlou smri č jeho snemoc« není ještě nikterak vážná. Bílý měl se klidně vrátit věži: 3. Ví6—13 po e5—e 3. Ví3 g Sp6x3, 34. Va3xe VelXi1+, 35 Di2xÍl DelXe3—, 36 Kgi—hl (po Díl—í2 by cerný výménil d my a bílébo vytempoval) — výh černého není vzhledem k rozbitemu damskému B. T. křídlu niklerak snadna. Zprávy šachové. Ml. Boleslav. V sjezd Ústřední jednoty českých šachistů byl zde zahájen dne 27. srpna za četne účasti domácích i cizích šschistů. Za sjezdový výbor uvítal pítomné p. dr. K. Meis- ner, za Ústřední je nolu českých šachistů místo- předseda dr. A. Dušek. Provedeno pak vyloso- vání učastníků mistrovského a hlavního turnaje, jež dalo následující pořad: v mistrovském: 1. K Hromádka, 2. F. Ireybal. 3 J. Dobláš. 4. JJ Brach. 5. F. Schubert, 6. dr. Vítkovský, 7. R. Réti. 8.V Dyk 9. L. Prokeš, 10 O. Tenner, 11. A Pokorný v hlavním: 1. Mitovský, 2 Milka, 3. Stokl ska, 4 Mrůzek, 5. Jacobson. 6. Sundstrom. 7. Hrdina, 8. oloušek. 9. dr. Meisner. 10. Židlický, 11. Opo- čenský, 12 Kornia, 13. Hajn, 14. Gargulák, 15 Löwenborg, 10 Havliček Dnes začina turnaj ve dlejší, k němuž se přihlásilo těchto 25 hráčů: Dr- Růžička, F. Kraus, J. Novák, F. Konečný, Král.
K Meis doktor A Dušek Hromádka Dobláš Jj F Schubert vítkovský R Réti Dyk L Prokeš O Tenner Jacobson Meisner Židlický Hajn Gargulák Růžička F Kraus J Novák F Konečná Král Virginie Boleslav 4 Mrůzek Opo Velxie X 16 Velxi 1 + xÍl Milka Löwenborg Havliček
21 article
Jiroušek, Klos. Hanuš, Dlask, Rickert. Havlík, Te- rebo, Krtička, Skali ka, Hýbl. Miřitinský, Rejha, Syrový. Procházka. Vaněk. Pšád. Hašek, Máslo. Piskaé a Bröckl. Bude se hráti napřed ve skupi- nách po šesti hráčích, vítězové (vždy 2 z každé skupiny) se pak utkají v užším zápase o vypsan ceny. O průběhu všech turnajů přinášíme každo- denné telegrafické zprávy. (Viz blavní list-) Uberský Ostroh. Ve dnech 24.—26. srpna byl zde konán krajinský sjezd slováckých šachistů, na němž usneseno založiti »Sdru- žení slováckých šachistů« a přistoupiti k Ústřední jednoté českých šachistů. Při sjezdu sehrán turnaj, v němž 1. ceny dobyl M. Mayer- höfer 41% výhrami z 5 partií. II. K. Weber 3 1e. III —IV. Říha a Sátara 3, následují Bilek 1 a Dvo- řáč k. Dne 24. srpna sehrál mistr J. Brach z Brna simultanně 11 partií, z nichž 7 vyhrál- 4 probrál. Kolin. V Klubu šachistů v Kolíně hrá dne 23. srpna p. B. Židlický simultanně 11 partií z nichž 10 vyhrál a 1 zremisoval. Cheltenham Sjezd British Chess Fede ration byl zde skončen 22. srpna. Podává mo jen stručně výsledký turujů. Tornaj o anglický championat: 1. Yates 9, II. Mahood 71/2 IIl. Black burne 7, 1V. Sauders 61/2, V.—VI. Gibson a Ja- cobs 6; Michell 5, Gunston 41/2 atd. — Hlavní turnaj (mezinárodní). 1.—II. Mackenzie a Middl- ton 9, III.—IV. Müller A., Shories 8, Maas 6 l Schelíhout 6, dr. Schumer 51/% atd. — Amateur- ské turnaje: I. A. I. Wilkes 9, II.—IV. Adcock. Macalister a O. Tipal (člen Šuch. klubu Dobru- ský) 7. 1. B. I. Holmes 9, II.—III. Watts a Comp- ton Ellis 71/2.— Damské mist rovství: I. Mrs. Ster- ling, Mrs. Mosely a Miss Stefenson 71/2. Abra- am, Houlding 6, Sidney 514. Gooding. Michell Roe 5 atd.
Jiroušek Klos Hanuš Dlask Rickert Havlík Krtička ka Hýbl Miřitinský Rejha Syrová Procházka Vaněk Hašek Máslo Piskaý Bröckl M Mayer K Weber Říha J Brach Židlický Yates Gibson Michell Mackenzie Middl Müller Shories Schelíhout doktor Schumer I A I Wilkes Macalister O Tipal Šuch I Holmes Watts Ellis Ster Mrs Houlding Sidney 514 Brno Kolín Cheltenham Mosel Misso British Ness Fed Black burne 7 Michell Roe 5
23 article Jaké jsou přednosti Odkolkova chleba?
Jaké jsou přednosti Odkolkova chleba? Nejjemnější jakost! Neobyčejná vydatnost a láce Výborná chut a výživnost! Uznaně vzornáčistotavýroby! Odkolkův chléb jest vyráběn v nejkrás- nějším toho druhu závodě v Rakousku za stálé odborně vědecké kontroly způ- sobem co nejdokonalejším 33594 Žádejte výhradně Odkolkův chléh aodmitejte každý bochnik naněmž neniochr. značk FR. ODKOLEK, akc. spol., parní mlýjn a továrna na chláb, Vysočany-
Odkolkův František Rakousko Vysočany Odkolek , akciový . společenský
25 article ARODNí IISn
ARODNí IISn vycházející dvakrát denně. „NÁRODNÍ LISTY“, s jichž jménem a historií nerozlučně spojena jest památka nejskvě- lejších jmen národa, jako Sladkovského, Julia a Eduarda Grégra, Hálka, Nerudy, Svatopluka Čecha atd., jsou nejen represen- tativním orgánem české svobodomyslné in- teligence, nýbrž také jedním z hlavních or- gánů nového Slovanství. Slovanství bratr- ské lásky, snášelivosti a opravdové vzájem- nosti všech členů velké slovanské rodiny. NÁRODNÍ LISTY“ jako největší český a ne- odvislý list vycházejí od roku 1860 a jsou nejrozšířenějším a nejstarším svobodomysl- ným a pokrokovým časopisem národa če- ského zde i za hranicemi království. Zábavní příloha nedělního čísla těší se velíké oblibě, a jelikož si „Národní Listy“ dobyly čestné místo mezi nejlepšími a nejrozšíře- nějšími listy slovanskými, staly se populár- ním listem rodinným. NÁRODNÍ LISTY“ informují své čtenáře ve- lice rychle a spolehlivě, soustavně a pře- hledně o všem, co nás jako Čechy a Slovany vůbec zajímá. Ve zvláštních přílohách, vě- novaných nejnovějším zjevům z oboru pí- semnictví, vědy, umění, školství, duševnía tělesné výchovy národa, sportu atd., uvědo- mují na slovo vzatí odborníci a vědci čte- náře „Národních Listů“ o všem, co pozor- nosti zasluhuje.
Sladkovský Julio Grégr Hálek Neruda Čecho Čechy
26 article
Národohospodářská rubríka vedena jest osvědčenými odborníky a pojednáváo aktuálních otázkách, jež týkají se uplatnění a zvelebení naší hospodářské i finanční síly jak v Rakousku, tak i na trzích světových vůbec. Každý předplatitel „N. L.“ obdrží dva veliké listy denně. Na „Národní Listy“ ranní a večerní (v 5 hodin večer) předplácí se: v Praze v admínistraci. na měsíc . . . . . . . . . 2 K na čtvrt leta . . . . . . . . 6 k s dvojí donáškoua na měsíc . . . . . . . . . 2 K 54 h na čtvrt leta . . . . . . . 7 K 62h Ve filiálkách pražských na měsíc . . . . . . . . . 2 K 30k Jednotlivá čísla ranní prodávají se za . . . . . . . . . 8h Jednotlivá čísla večerní prodá- vají se za. Ve filiálkách venkovských: s dvojí zásilkoua s jednou zásilkour na měsíc . . 3 K 20 h . . . 3 K 80h na čtvrt leta 9 K 60 h . . . 11 K 40 h Jednotlivá čísla ranní prodávají se za . . . . . . . . . Jednotlivá čísla večerní prodá- vají se za . . . . . . . Na venek poštou: v Rakousko-Uhersku: na měsíc . . . . . . . . . 3 K 20h na čtvrt leta . . . . . . . . 9 K 60 h s dvojí zásilkoua na měsíc . . . . . . . . . 3 K 80 h na čtvrt leta . . . . . . . . 11 K 40h Dále předplácí se čtvrtletně s jednou zá- silkou: do Německa. do Ameriky, Francie, Švýcarska, Italie, Bel- gie, Turecka, Anglie, na Černou Horu, do Bulharska, Rumunska, Ruska a do Srbska. Do ostatních zemí nále- žejících světovému ( čtvrtletně spolku pošt. odd. B. . . . . 21 K Předplatiti se lze každým dnem, avšak před- platné zakončití musí posledním dnem v měsící.
Rakousko Praha RakouskoUhersko Německo Amerika Francie Švýcarsko Bela Turecko Anglie Černá Hora Bulharsko Rumunsko Rusko Srbsko Italia