ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a6d14d10-8f16-11dd-ad11-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 36, person 56, org 10, work 5
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, v neděli 31. srpna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 239.
4 article
aranní a večerní Histy předplácí se V Praze v administraní sa mésle na čtvrt lst a dvojt donáškou a měsle ns čtvrt leta va Hiliálkách na měsle Poštou mésla na čtvrt lota s dvojí zásilko na měsie na dtvrt iata
Praha
5 article
kei rzl
6 article Dnešní číslo pro Prahu jest o 16 s přílohou pro venkov o 20 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o 16 s přílohou pro venkov o 20 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pondělí dne 1. září v ob- vyklou hodinu polední.
Praha
7 article Po německém poprasku.
Po německém poprasku. S takovým barnumovským hlukem ohlašovaný a připravovaný útok předstíra- ného rozhořčení Němců v Čechách na vlá- du Stürgkhovu a místodržitele kn. Thun — zahájený nejostřejší toninou ašské re- soluce, ztlumen, jak známo, již ve středu po konferenci německých po- hlavárů v saloně minister. předsedy jako když se turecký buben — suknem potáhne; avšak na sjezdu německo-nacio- nálního svazu vyzněl teprve již v pouhé — mručení na nevyhovující a ne- uspokojivou odpověď Stürgkho- vu a v planou resoluci, že pro případ. kdyby c. k. správní komisí Němcůmv Čechách bylo nějak ubližováno, učiní za to vládu odpovědnou, a kdyby spravedlivých německých požadavků nebylo venkoncem dbáno, pak že se německo-liberální svaz ujme věci Němců českých jako své vlastní a bude ji zastávati do posledních důsledků. Pováží-li se, že na podiu tábora cho- mutovského požadovalo se na německém národním svazu, aby za heslem: „Roz- dvojení Čech! A národní samo- správa Němcům v Čechách“ bez prodlení, střemhlav vypověděl vládě Stürgkhově válku, jakmile ona této ži- votní podmínky německých obstrukčníků nepřijme a na ručest nesplní — vyjímá se resoluce národního svazu pro vyhý- bavé, ne-li zamítavé odpovědi vlády věru spíše jako tišící opiová tinktura na hysterické křeče v útrobách německého „Volksratu“ a „poltícího výbo- ru“, nežli jako hněvivá výpověď německé- ho národního svazu z parlamentní služby většiny, pro postrach vládě Stürgkhově.
Němec Stürgkhův Thun Čechy národní svaz národní svaz pro vyhý
8 article
Marně hledí pánové Bachmann, Schrei- ner, d Elvert, Damm a Erler dnes tuto svou resoluci Němcům v Čechách vyložit jako epochální velečin, kterým prý se cho- mutovským usnesením dostalo nepodceni- telné posily mravní, vládě Stürgkhově pak vážné výstrahy a upominky k obratu na prospěch Němců v Čechách. Marně „N. Fr. Presse“ volá, že prý „dnešním dnem většina poslanecké sněmovny jest otřese- na, ba snad roztříštěna“ — dojem celé té sehrané komedie vídeňské na německé radikály v Čechách jest docela jiný, jest to pocit velikého zkla- mání a selhání jejich tak závratně vypja- tých nadějí a choutek ... Zatím co „Neues Wiener Journal“ asi tlumočí mínění kruhů vládních, an břitce kárá politiky německého národního svazu. že se demonstrací svou propůjčili za ná- stroj Tittovu „Volksratu“: — německo- nacionální „Reichenberger Zei- tung“ v největším rozhorlení kritisuje celou tu německou akci od Chomutova po Vídeň jako neupřímnou, nicotnou komedii s německým lidem, která končí úplným fiaskem... Již nadpis článku praví vše Opětnic!“ („Wieder nichtsl“)
Bachmann Damm Erler Němec Stürgkhův Wiener Reichenberger Dei Čechy Volksra Chomutov Vídeň německý národní svaz Schreiner d Elvert Tittův
9 article
Stůjtež zde aspoň nejmarkantnější místa: „Požadavky, které byly na chomu- tovském sjezdu důvěrníků prohlášeny za vůli německého lidu v Čechách a jejichž oslyšení se strany vlády mělo znamenat příčinu k válce: požadavky ty sevrkly se ve středu v saloně hraběte Stürgkha na ubohé drobečky, jimiž povolaní zástupci našeho lidu nechávají naše Čechoněmecko odbýti až bůh brání.“ Německé požadavky v Chomutově formulované zněly: „Národní roz- dvojení a samospráva“. Včera jsme však zvěděli, kterak ráčil pan hr. Stürgkh Čechoněmce odbýti. Němci požadovali. aby kníže Thun byl sesazen s místodržitel- ství a nahražen opravdu nestranným úřad- níkem. Než o tom přešel hrabě Stürgkhs chladným úsměvem k dennímu po- řádku. Ani se o tomto požadavku Němců nezmínil. Německá deputace požadovala. aby bylo vůčí Němcům dbáno úplne rovnosti při zdělávání zemského rozpočtu (správní komisí), jakož i při přijímání úřadníků a sluhů do úřadů zem- ských. Hrabě Stürgkh podotknul, že při všem tom bude jednáno z cela objektiv- Však určité přípovědi v otázce úřad- nické, ohledně paritetního přijímán úřadníků neučinil... Chladné, střízlivé jedva chatrně zakryté odmítnutí té- měř všech přání Němců, prozírá ze všech obratů a slov, jimiž hr. Stürskh své německé hosty z Čech počastoval ...
Stürgkh Němec Thun Stürgkhs Čechy Chomutov
10 article
Toliko jedenkráte se rozehřál: to když hovořil s Němci o zamýšleném novém vyrovnacím vyjednávání. Tu přímo ohnivě domlouval německé deputa- ci, aby Němci čeští dílo to podporovali svou ochotností. — Ku této zamítavé od- povědi ministerského předsedy zaujal vče- ra německý národní svaz své stanovisko. Proklamoval znovu souručenství všech rakouských Němců. Toto prohlášení lze nazvati jediným světlým bodem včerej- ší schůze jeho. Pravíme: jediným. Ne- boť co mimo to ještě včerejší schůze ná- rodního svazu německého skytla, nebyla leč pouhá slova, jakých jsme již s to- kráte slýchali. Tak když se včera opět na vládě žádalo, aby s veškerou roz- hodností se zasazovala o uspořádání po- měrů v Čechách, které by se shodovalos německými přáními, anebo když se stěžo- valo, že aní správní komise, ani osobnost kn. Thuna „neposkytují záruku za ne- stranné spravování věcí v Čechách, anebo že nouze učitelstva vyžaduje nejrychlejšt pomoci, a což podobných obecně známých moudrostí více . .
Němec Thun Čechy
11 article
„Ke všem těmto požadavkům a ste- skům včerejší schůze národního svazu dal hr. Stürgkh již — předeyčír em odpověď svou. Neníť žádným letošním za- jícem a zná své lidi. A jakož až dosu vždy zacházel s největší stranou v rakou- ské sněmovně (německo-nacionální svaz čítá ke 100 poslanců) jak toho pánové zasluhovali, tak mu asi též pohrůžka s pospolitým ručením všech Němců za po- žadavky Němců českých „až do nejkraj- nějších důsledků“ — sotva zkazí klidný spánek. Hrabě Stürgkh ví, zač podobné pohrůžky stojí. Kdyby si chtěl vzít práci. nalezl by podobných „hrozeb“ ve svém koši na papírové odpadky — více... Optimisté, kteří čekali od něme- ckého „Nationelverbandu“ něco kloudné- ho, dnes zaznamenávají nové z kl a má ní, poněvadž zapomněli, že tato největšt strana rakouské sněmovny čítá sice ke stu členů, avšak že by německý „National- verband“ pouze tehda dovedl parlamentu i vládě vtisknouti německý a pokusný ráz kdyby čítal sto — mužů. Co nastane nyní
Stürgkh Němec národní svaz ský sněmovna National
12 article
Bude se vyčkávat. Tak uplyne čas a rozčílení se ztiší... A neztiší-li se, svolá se nový sjezd důvěrníků, na němž hněv lidu svede se znovu v náležitě přípravenou resoluci. A tak to půjde dále do kolečka do kola, jako dosud. Výsledek pak bude. nedojde-li konečně ke změně systému. pořád týž jako dosud: ni cl“ Tak zkritisoval dnes nejznámější kra- jinský denník Němců v Čechách celou tu výpravu pp. Bachmannů, Pachrů, Schrei- nerů a Wolfů, jakož i pánů Grossů, Erlerů a dElvertů — za rozpeltěním královstvi Českého. V celku pánov pohořeli. Avšak přes to nemysliž nikdo, akoby nebezpeči pro jednotu vlasti naší b lo šťastně a úpl- ně zažehnáno pro dobu dozírnou. Spíše radno si povšimnouti, kterak právě k 6. bodu německých požadavků, jenž zněl Budiž provedeno urychlené še- tření o národnostním ohraní- čení okresů“. — ministerský předseda nedal Němcům odpovědi vyhýba vé neřku záporné, nýbrž naopak připověděl že způsobí, jakmile jen ministr vnitra bar Heinold se vrátí z dovolené, aby šetřen o této důležitosti brzy bylo skoncováno
Němec Bachmann Pachr Wolf Gross Erler Čechy Schreiner
13 title
Politický přehled.
14 article Země české.
Země české. Konference Němců se Stürgkhem bez- výsledna. Pražský i vídeňský tisk německopokro- kový tone v čirém jasu, vyzařujícím z reso- luce německého Nationalverbandu a nemůže se ani nabažiti utěšení ze znamenitých přípo- vědí, jež Verband učinil Němcům v Čechách. Už to je důkazem, že resoluce, třeba že není nijak ratifikací chomutovské resoluce a způ- sobem skvělé a srdečné dikce trvá při původ- ních úmyslech Verbandu, odročiti taktická usnesení na dva měsíce, překonává naděje. jež se německé sdružení z Čech odvažovale chovati. „Bohemia“ sama včera psala o svých pocitech „příjemného zklamání“ z usnesen Nationalverbandu a „N. F.. Presse“ tento mo- tiv rozvádí šíře. Usnesení nacionálního svazu nestalo se na jeden ráz. Sledují-li prý se hlasy. kteréž bylo lze slyšeti od chomutovského usnesení z různých stranických kruhů něme- ckých, tu zdálo se, že jen z těžka bude možn sjednotiti je v harmonický soulad. Ještě prý v předporadách nejposlednějších dnů, ba ještě v předvečer schůze, bylo prý zřejmě cítiti po- ruchy a brzdy, jež vznikají z věčného rozporu mezi národní a kuloarovou politikou. V oddě- lených poradách frakcí, z nichž se Verband skládá, bylo slyšeti tak mnohou řeč nesmírně dalekou od směru a smý- šlení konečné resoluce. Původn návrh na resoluci měl v hlavní věcí pouze největší důraz položiti na zásadný projev solidarity všech Němců, až se úvahouo tom, pro koho a proti komu tato solidarita platiti má, došlo k tomu, že se v první řadě jedná o osobu místodržitele knížete Thuna. Krok za krokem prý možno sledovati, j ak strana přes všechen svůj původ ní odpor proti roztržce s vládou
Němec Stürgkh Thun Čechy nacionální svaz Bohemia
15 article
stále dále tlačena byla až k předvče- rejšímu svému usnesení. Mohlo by se podle tohoto rozboru nálad ve Verbandu souditi že celá resoluce uskutečněna byla s „ach uno weh“, jak Němci říkají. Ale „N. Fr. Presse“ líčí po té jednomyslnost jednání a debaty, v ní nebylo rozdílu mezi Němcem zrozeným severně a Němcem z jihu od Dunaje. S velkým účasten- stvím vyslechnuto líčení národního útlaku Němců z Čech, jichž postavení označeno v re- soluci jako nesnesitelné. Věčná škoda, že tuto nejinteresantnější část svazového jednání po- nechali si němečtí zpravodajové a listy pro sebe. S velkou prý nevolí vyslech- nuta pak zpráva o bezvýsledné konfe- renci u předsedy mínisterstva. Nejživějš projevy ozvaly se prý však prot knížeti Thunovi a líčení jeh úřadní činnosti přimělo shromá- ždění k zostření resoluce. Také tuto část zprávy o schůzi umlčely německé listy úplně, ačkoli by se mohlo myslet, že musí ob- sahovati nejmohutnější argumenty na podporu požadavku za odvolání knížete Thuna. Tentc nedostatek odvahy seslabuje velice prestiž re- soluce v nejdůležitějším jejím místě.
Němec Thun Dunaj Čechy uno weh
16 article
Motívy německých slavistů pro zavedení obligátní češtiny. O deputaci německých slavistů u ministra vy- učování za lepší úpravu vyučování češtiny n středních ústavech německých v „zemích sudet- ských“ přinesli jsme v pátečním večerníku tele- fonickou zprávu. Zajímavé jsou důvody, kteréžu- vádí se se strany německé pro tento postup češti- ny do středních škol německých. Důvody tyto připomínají organisační rozvrhy pro střední školy v Řakousku, podle nichž v zemích českých na ně- meckých školách měla býti čeština obligátním předmětem, v r. 1866 v době zákona o závaznosti jazyků byly oba zemské jazyky prohlášeny za po- vinné předměty na německých středních školách. Němci však neměli prý tenkrát dosti prozíravosti. aby poznali význam tohoto zákona pro Němce Čechách a vymohli si r. 1867 zrušení tohoto záko- na, kdežto prý Češi, jakožto reální politikové, po- starali se o zkoušené učitelské síly pro němčin na svých školách, takže němčině bylo vyučováno jakožto předmětu nezávaznému více méně dobře a tak umožněno českým uchazečům ve státní služ- bě provozovati Němcům úspěšnou konkurenci. T ž postup odehrál se na Moravě a ve Slezsku [I). v osmdesátých letech ukázalo prý se stále větší nut- ností, vystoupiti proti rozpínavosti české politiky Německých úřadníků, znajících česky, bylo pr málo. Do čistě německých měst dostali se češti úřadníci, také ve všech místech, kde žádána zna- lost druhého zemského jazyka, byli Němci poško- zováni svými českými konkurenty. Neochota
Němec Čech Čechy Morava
17 article
Němců, učiti se česky, byla podporována politi- ckými poměry, zvláště události za vlády Badeno- vy zvětšily odpor Němců proti češtině. Cen znalosti druhého zemského jazyka jako ochranný prostředek, nutnost, vésti národní a hospodářský boj fýmiž zbraněmi jak Češi, byla zneuznána. Zesnulý ředitel libereckého gymnasia, otec posl. Wolfa, v pozdních letech sám se naučil češtině, aby jí mohl vyučovati. Teprv v letech devadesátých nadešel obrat na Moravě, kdež německý živel neznalostí češtiny silně byl zatlačen (ve skutečnosti to byla neznalost něm- činy u největší části českých dajčírajndlichů!)a hlavně působením posl. Albrechta usnesl se zem- ský sněm r. 1897 na zákoně, jímž se oba zemské jazyky zavádějí jako povinné na zemských reálních školách. Pozvolna také v Čechách nastal obrat. německý Volksrat hájil vyučování češtině na střed- ních školách německých, německé profesorské spolky ankety pro středočkolské vyučování kladly důraz na důležitost vyučování češtině. V poslednim zasedání zemského sněmu slez- ského byl podán podobný návrh zákona v zem- ském výboru vypracovaný. Podle nařízení mini- sterstva vyučování má býti čeština pojata opětně do vyučovacího plánu středních škol německých a ministr přislíbil pracovati o zdar těchto snah Tyto pamětihodné vývody, kteréž z německé strany neslyšíme ovšem poprvé a k nimž nedávno i pražský německý tisk dodal, označiv češtinu jako klíč k ostatním slovanským jazykům, zasluhuji V drobném prodejle ranní čislo o sobě . za sb večerní Ve flialkách na venkovš ranni čislo večerní- lnseráty plutí se hotově napřed. Předplacení a inserty přijíma ndministrace v Marianské ul.,a Tam nacházojí se těž redakce, tiskárna a sxpedioe „Národních Listů“ Rukoplsy se nevraceji.
Němec Čech Wolf Albrecht Morava Čechy
18 article
uvážení v české výměně názorů o záhodnotě gátní němčiny na středních školách českých obli-
19 article
Bude Volkstag, bude?! Zaznamenali jsme podle německých večerníků zprávu, podle kteréž na schůzi sdružení říšských německých poslanců z Čech byla projednávánaa v nepříznivém smyslu vyřízena otázka svolání vel- kého německého Volkstagu, umluveného mezi sva- zem býv. zemských poslanců německých a Volks- ratem a dokonce usneseného chomutovským sjez- dem. Jak včerejší večer. „Bohemia ujišťuje, byl prý to sám posl. Pacher, který se přimlouval za svo- lání Volkstagu co nejdříve, kdežto prý s jiné stra- ny činěny byly námitky proti aktualitě takového sjezdu. Konečně usneseno, že se o té věci má docíliti dohoda v pondělí s předsedou Volksratu, drem. Tittou.
Pacher Čechy Bohemia
20 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Bar. Skerlecz o sítuací v Chorvatsku Bar. Skerlecz, jehož rána se již zacelila a jenž v nejbližších dnech se vrátí opět do bánského paláce, mluvil v nemocnici se zpra- vodajem „Zeitu“ o situaci v Chorvatsku. Úto- kem Dojčičovým nikterak se prý nezdrží akce, kterou podníkl v Záhřebě, aby rozřešil chorvatskou krisi. Po svém návratu z Pešti shledal situaci celkem jasnou. Hr. Tisza, vy- slechnuv referát Skerleczův, pokládal pod- mínky, činěné chorvatskými politickými stra- nami, které se mohou bráti do počtu, nepřija- telnými, ačkoli ho bar. Skerlecz upozornil, že řešení krise se nedá odkládati. Hr. Tisza stál přece na tom, aby se sečkalo až do podzima. Do té doby může se prý ledaco změniti ve vnější i vnitřní politice, takže chorvatsko-srb- ská koalice bude pak povolnější, aby neuvalila na sebe odium neústupnosti. Dojčičův atentát ukázal, že další odklad v řešení krise je ne- přípustný. Některé maďarské listy vybízely vládu, aby po atentátu zahájila zase represá- lie, ale marně. Zvítězilo přesvědčení, že ná- silnickou vládou v Chorvatsku nesvede se pranic: atentát tělesně sice král. komisaři ublížil, politicky však mu pro- kázal výbornou službu. Projevily se po něm smířlivé úmysly politických stran a také uher- ská vláda jest nyní přesvědčena, že rozhodnutí v Chorvatsku musí se státi rychle.
Dojčičův Skerleczův Tisza RakouskoUhersko Chorvatsko Záhřeb Pešť Hradec
21 article Posl. Robičt.
Posl. Robičt. Zástupce Slovinců ve štyrském zemském výboru, prof. Frant. Robič, zemřel dne 29. srpna následkem mrtvice, která ho ranila, jsou tomu 3 týdny. Prof. Robič, jemuž bylo 73 let, byl přívržencem staré konservativní slovinské stra- ny kterou nyni ve Štyrsku úplně vytlačili kleri- kálové, takže byl posledním zemským poslan- cem onoho směru. Od r. 1891 do 1901 byl říš- ským poslancem za slovinský volební okres mariborský a také na zemském sněmu štyr- ském zastupoval tento venkovský okres od r. 1890 až do své smrti. V poslanecké sně- movně byl ještě členem konservativního klubu Hohenwartova. Svým povoláním byl národním učitelem, od r. 1871 byl učitelem na maribor- ském učitelském ústavě a od r. 1877 okresním školním dozorcem. Když klerikální agitací rozeštváni i Slovinci v jižním Štyrsku ve dva nesmiřitelné tábory, byl prof. Robič jediným poslancem slovinským, v něhož měly důvěru oba tábory a proto byl také zvolen do zem- ského výboru. Postavení jeho bylo tu obtížné. neboť svým jediným hlasem nemohl zmoci od- poru německé většiny proti sebe spravedlivěj- ším požadavkům slovinským. Náhradníkem Robičovým v zemském vý- boru jest dr. Verstovšek, rozhodný kleri- kál. Liberální Slovinci jsou rozmrzelí, že nyní
Posl Slovinec profesor František Robič Hohenwartův Verstovšek Štyrsko
22 title
FEUILLETON.
23 article Žofínské zdýmadlo. )
Žofínské zdýmadlo. ) V minulém roce byla dokončena stavb zdýmadla, jezu a vorové propusti u ostrova štvanice a nyní pracuje se horečně na druhe části kanalisačních objektů kolem ostrova Střeleckého a Žofínského, aby tak splavnění řeky Vltavy uvnitř Prahy bylo uskutečněno ku prospěchu hlavního města i celého našeho království. Dosud staré jezy šítkovský a staroměst- ský odstupňují hladinu Vítavy uvnitř Prahy ve tři nádrže o různých výškách hladiny. Plavba z nádrže horní nad šítkovským jezem do střední, mezi tímto a staroměstským jezem a dále do hladiny spodní pod jezem staro- městským jest možna jedině vorovými pro- pustmi v jezech umístěnými, a to pouze vo- rům a lodim o úzce vymezených rozměrech a ponoru, tedy lodím s malým nákladem. Zpět- ný přechod jest i pro lodi prázdné velmi ob- tížný a zdlouhavý. Parníky a lodi větších roz- něrů jsou z plavby z jedné zdrže do druhé až dosud vyloučeny. Prováděné žofínské zdýmadlo umožn plavbu jak osobních parníků, tak celých lod- ních vlaků nákladních z horní nádrže do střední a spodni, ke zdýmadlu na Štvanici, a límto dále po splavněné Vltavě a Labi, aneb opačným směrem proti proudu. Zdýmadlem bude poněkud pozměněno spodní ohraničení střední nádrže mezi šítkovským a staroměst- ským jezem. Bude spojen staroměstský jez je- zem novým — který má býti zřízen na místě navržené a Klubem za starou Prahu potírané dělící zdi — s pravou zdi v dolním ohlaví ko- morového plavidla pro osobní parníky, při- léhajícího ku pravému břehu severního cípu Střeleckého ostrova. Tím bude vyhověno stál a vždy důrazněji opětovaným protestům prot porušení imposantní vodní základny panorá- matu malostranského a hradčanského. Z Techníckého odboru nár, strany svobodo- nyslné.
Vltava Praha strana svoboda
24 article
Část staroměstského jezu od připojova- cího nového nájezku až k mlýnům Helmov- ským bude zrušena, tak že hladina spodní ná- drže bude sáhati jednak až k betonovému jezu, který bude umístěn pod druhým a třetím obloukem mostu císaře Františka, jednak ke vratům dolního ohlaví vlakového plavidla me. zi severním cípem Židovského ostrova a Ferdi- nandovým nábřežím. Severní cíp Židovského ostrova bude spojen přípojnou zídkou s prvním návodním pilířem mostu. Tím bude spodní ohraničení střední hladiny uzavřeno. Pod prvním malostranským obloukem mostu císaře Františka bude procházeti spodní plavební kanál nákladních lodí a podbřeží s vloženým betonovým kanálem, který bude ústiti do Čertovky a napájeti ji dostatečným množstvím vody tak, že „pražské Benát- ky“ budou zachovány. Napájecí kanál jest proveden až pod most. Vtok kanálu jest vedle vrat horního ohlaví vlakového plavidla. Kanál jest uzavíratelný vřetenovým šoupátkem po- blíž vtoku umistěným.
František Čertovka Benát
25 article
Hladina horní nádrže bude sáhati ke vra- tům v hořejším ohlaví vlakového plavidla ko- morového, neboť nový šítkovský jez, spějící ke svému dokončení, bude připojen k jižnímu cípu Židovského ostrova a ponechá volným hořejší plavební kanál nákladních lodí, vytvo- řený Židovským ostrovem na jedné a Petržil- kovým ostrovem respektive Ferdinandovým nábřežím na druhé straně, a končící, u vrat v hořejším ohlaví vlakového plavidla. Hladina spodní nádrže bude sáhati — jak již výše bylo uvedeno — ke vratům dolního ohlaví tak, že näkladní lodi klesnou v tomto plavidle z hořejší zdrže nad šítkovským jezem přímo do spodní pod jezem staroměstským. Spád plavidla bude 2.20 m. veliký. Osobní parniky budcu překonávati tento spád zvětšený o spád řeky, od spodního ohlaví vlakového plavidla u severního cípu Židov- ského ostrova k severnímu cípu ostrova Stře- leckého, ve dvou komorových plavídlech V hořejším, žofínském, jež bude umístěno šítkovském jezu u šítkovských mlýnů, klesne parník s úrovně hladiny hořejší do výše hla- diny střední; ve spodním plavidle, „střele- ckém“, u severní špičky Střeleckého ostrova. klesne parník ze střední do spodní nádrže. Veškerá plavidla jsou dvoukomorová každá komora jest sama o sobě používatelná Základy zdí, obtoky, výtoky, šachty stavidlo- vé jsou z betonu, zdi z lomového zdiva a ob. loženy cyklopem. Vrata jsou vzepírací, opa třená ve spodní částí každé vrátně dvěma klapkami, jichž použitím se doba vyprazdňo vací zkrátí. Stavidla, uzavírající obtoky, jsou klapková. Pohybný mechanismus jest pro kaž- dou součást jak na pohon ruční tak i elek- trický.
Ferdinandová
26 article
Vory budou proplavovány vorovými pro- pustmi, jež budou umístěny uprostřed jezů. Šítkovská propust byla již odevzdána veřejné dopravě. Střední část šítkovského jezu v délce 95 m přetíná kolmo tok řeky, ježto obě křídla jsou souměrně po proudu odkloněna, šítkov- ské v délce 93 m, a druhé křídlo v délce 85m tak, že celková délka jezu činí 273 mi jest tedy o 23 m delší než délka jezu dříve schvá- leného projektu. Propust jest uzavíratelná segmentovou uzavírkou systému bratří Prášilů. jest 50-10 m dlouhá a 12 m široká, takže jest možno jí proplavovati současně dva pra- meny vorů. Následkem odporu proti stavbě střele- ckého plavidla a přípojné zídky v navržené formě bylo třeba měniti několikrát návrhy Tím opozdily se však práce pro letošní sta- vební období proponované tak, že nemožn s jejich prováděním již letos počítati. Vešker stavební činnost jest tedy nutně soustředěna na Židovském ostrově a v nejbližším jeho okolí. Právě tyto dny byla dokončena jímka. která obmyká stavební jámu jižní špičky ž - dovského ostrova a pilíře budoucího mostu jehož osa směřuje na šítkovský mlýn, dále Petržilkův ostrov s bývalou malostranskou vodárnou a uzavírku proti velké vodě. Jižní cíp Židovského ostrova, který bude navezen do navrženého tvaru a žádané výše bude oddělen uvedeným mostním pilířem od ostatního ostrova. Pilíř tento bude tvořiti s protilehlým pobřežním uzavírku proti velké vodě. Obě, pilířem oddělené části ostrova bu- dou přístupny s mostu. Sestup s Ferdinandova
Šítkovská Petržilkův Ferdinandov
27 article
nábřeží na osírov Petržilkův bude umožněn schodičtěm a železobetonovou lávkou. Nový jez šítkovský bude po obezdění jižního cíp židovského ostrova do něho zapuštěn. Veškeré právě jmenované práce budou letos skončeny, takže židovský ostrov obdrži tím — nehledíme-li k dosud nehotovým archi. tektonickým výzdobám — své definitivní vze- zření. Pravděpodobně bude letos provedena laké pobřežní zeď u Dinzenhoferova pavílonu. Dle původního projektu mělo býti pro obsluhující i dozorčí personál komorových plavidel zřízeno obydlí na Židovském ostrově. jehož niveau jest v inundaci; proto stavba do- mu vyžadovala by podstatného zvýšení ostro- va. Tímto nákladným zvýšením zúžil by se průtočný profil velkých vod a proto raději při- stoupeno k adaptaci tak zv. Karpelesova mlý- na, kterážto budova, dosti zachovalá, po nále- žité opravě slouží také za místnosti úřadní „Komisi pro kanalisování Vltavy a Labe“ V předchozím jest vylíčen dnešní stav stavby žofínského zdýmadla. Na uskutečnění čekají ještě tyto stavby: žofínské a střelecké plavidlo, přípojný jez Střeleckého ostrova ke staroměstskému jezu, jez betonový pod mo- stem císaře Františka, vorová propust staro- městská, nábřeží malostranské, přípojná zídka od židovského ostrova k pilíři mostu a vy- ústění napájecího kanálu Čertovky.
Petržilkův Dinzenhoferův Karpelesův František Vltava Labe
28 article
Se stavbou bylo započato 14. srpna 1911 Bude-li se pokračovati v dosavadním tempu možno předpokládati, že stavba bude dokon- čena do konce roku 1916. Doufejme, že navržená změna projekti střeleckého plavidla a jeho připojení ke staro- městskému jezu, která plně hoví všeobecné- mu přání po zachování imposantní vodní zá- kladny v celé dosavadní šíři pod hradčanským amfiteatrem, uspokojí každého a umožní ne- rušené pokračování na pracích stavebních jehož jest si též přáti v zájmu nezaměstna ných, aby v brzku tepna splavněné Vltavý vnesla v srdce Čech nový život a s ním i no Inž. —ský. vou sílu.
Ing Čechy
29 article Modní hlídka.
Modní hlídka. (Látky na zimní obleky. — Množství nápadů. Kožešiny. — Astrachan. — Klobouky. — Pérové ozdoby. — Poslední letní dni.) Již jsem se jednou zmínila ve své rubrice o některých novinkách letošního podzimu, ale zdá se, že je jich hodně a to dosti rozdílných. Každý tvůrce mody, každý továrník, krejčí, každá modistka, hledí uplatniti své nápady. jako to bývá vždy začátkem nového obdobía proto jeden přes druhého se snaží být origi- nální. Leč přes svou různost mají nápady všech modních mistrů to společné, že uplat- ňují na svých výtvorech silné měkké látky, ať už je to vlněný nebo hedvábný velur čili po česku samet, plyše, astrachany, silná sa- metová nebo bobrová plst, peří a kožešiny.
Klobouk
30 article
Všecko, co hodně hřeje. Viděli všichni tvůrci mody, že bylo krasavicím letos zima a tu si myslí, že v zimě se jejich bílá tělíčka (letos měla málo příležitosti opáliti se do bronzova) budou chtíti hodně zahřáti. Na začátku ob- dobí je vždy těžko říci, co se „bude nosit“. Lze vždy jen konstatovat, co se objevilo nového na trhu. Z toho si pak zákaznice, udávající tón v modě, vyberou a to se pak nosí. Vliv letošního studeného léta je vidět na všem. Ka- báty se zapínají výše u krku, následkem če- hož jsou výložky menší a rukávy podzimních oděvů jsou většinou až ke kotníkům ruky. Také kožešiny už se kvapem nosí od kožešníků, kde byly přes léto uschované a přicházejí ku plat- nošti. Jako výstřední nevkusnou novinku mu- sím zaznamenat, že se v Paříži objevily kože- šiny nemožných barev, jako modré, zelené. fialové, růžové. To je ovšem surový nevkus. který tak zmizí, jako se objevil. Velice oblí- beny budou letos kožešiny hnědé, jako tchoř. bobr a vydra, které byly taková léta zneuzná- vány. Drahocenným kožešinám, jako hrano- staji, selskinu, sobolu, skunku atd., bude ovšem stále dávána přednost těmi, které si oblibuj věci nejen pro jejich krásu, ale více snad ještě proto, že je pro jejich velkou cenu může málo- kdo mít. Tam, kde nebudou přístupny tobolce kožešinové kabátky, spokojí se ženy s ka-
Ka Paříž