1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, v neděli 31. srpna 1913.
Praha
4
article
aranní a večerní Histy
předplácí se
V Praze v administraní
sa mésle
na čtvrt lst
a dvojt donáškou
a měsle
ns čtvrt leta
va Hiliálkách
na měsle
Poštou
mésla
na čtvrt lota
s dvojí zásilko
na měsie
na dtvrt iata
Praha
6
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o 16
s přílohou pro venkov o 20 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o 16
s přílohou pro venkov o 20 stranách.
Příští číslo „Národních Listů“
vyjde v pondělí dne 1. září v ob-
vyklou hodinu polední.
Praha
7
article
Po německém poprasku.
Po německém poprasku.
S takovým barnumovským hlukem
ohlašovaný a připravovaný útok předstíra-
ného rozhořčení Němců v Čechách na vlá-
du Stürgkhovu a místodržitele kn. Thun
— zahájený nejostřejší toninou ašské re-
soluce, ztlumen, jak známo, již ve středu
po konferenci německých po-
hlavárů v saloně minister. předsedy
jako když se turecký buben — suknem
potáhne; avšak na sjezdu německo-nacio-
nálního svazu vyzněl teprve již v pouhé —
mručení na nevyhovující a ne-
uspokojivou odpověď Stürgkho-
vu a v planou resoluci, že pro případ.
kdyby c. k. správní komisí Němcůmv
Čechách bylo nějak ubližováno, učiní za to
vládu odpovědnou, a kdyby spravedlivých
německých požadavků nebylo venkoncem
dbáno, pak že se německo-liberální svaz
ujme věci Němců českých jako své vlastní
a bude ji zastávati do posledních důsledků.
Pováží-li se, že na podiu tábora cho-
mutovského požadovalo se na německém
národním svazu, aby za heslem: „Roz-
dvojení Čech! A národní samo-
správa Němcům v Čechách“
bez prodlení, střemhlav vypověděl vládě
Stürgkhově válku, jakmile ona této ži-
votní podmínky německých obstrukčníků
nepřijme a na ručest nesplní — vyjímá se
resoluce národního svazu pro vyhý-
bavé, ne-li zamítavé odpovědi
vlády věru spíše jako tišící opiová
tinktura na hysterické křeče v útrobách
německého „Volksratu“ a „poltícího výbo-
ru“, nežli jako hněvivá výpověď německé-
ho národního svazu z parlamentní služby
většiny, pro postrach vládě Stürgkhově.
Němec
Stürgkhův
Thun
Čechy
národní svaz
národní svaz pro vyhý
8
article
Marně hledí pánové Bachmann, Schrei-
ner, d Elvert, Damm a Erler dnes tuto
svou resoluci Němcům v Čechách vyložit
jako epochální velečin, kterým prý se cho-
mutovským usnesením dostalo nepodceni-
telné posily mravní, vládě Stürgkhově pak
vážné výstrahy a upominky k obratu na
prospěch Němců v Čechách. Marně „N.
Fr. Presse“ volá, že prý „dnešním dnem
většina poslanecké sněmovny jest otřese-
na, ba snad roztříštěna“ — dojem celé té
sehrané komedie vídeňské na německé
radikály v Čechách jest docela
jiný, jest to pocit velikého zkla-
mání a selhání jejich tak závratně vypja-
tých nadějí a choutek ...
Zatím co „Neues Wiener Journal“ asi
tlumočí mínění kruhů vládních, an břitce
kárá politiky německého národního svazu.
že se demonstrací svou propůjčili za ná-
stroj Tittovu „Volksratu“: — německo-
nacionální „Reichenberger Zei-
tung“ v největším rozhorlení kritisuje
celou tu německou akci od Chomutova po
Vídeň jako neupřímnou, nicotnou komedii
s německým lidem, která končí úplným
fiaskem... Již nadpis článku praví vše
Opětnic!“ („Wieder nichtsl“)
Bachmann
Damm
Erler
Němec
Stürgkhův
Wiener
Reichenberger Dei
Čechy
Volksra
Chomutov
Vídeň
německý národní svaz
Schreiner
d Elvert
Tittův
9
article
Stůjtež zde aspoň nejmarkantnější
místa: „Požadavky, které byly na chomu-
tovském sjezdu důvěrníků prohlášeny za
vůli německého lidu v Čechách a jejichž
oslyšení se strany vlády mělo znamenat
příčinu k válce: požadavky ty
sevrkly se ve středu v saloně hraběte
Stürgkha na ubohé drobečky, jimiž
povolaní zástupci našeho lidu nechávají
naše Čechoněmecko odbýti až bůh brání.“
Německé požadavky v Chomutově
formulované zněly: „Národní roz-
dvojení a samospráva“. Včera jsme
však zvěděli, kterak ráčil pan hr. Stürgkh
Čechoněmce odbýti. Němci požadovali.
aby kníže Thun byl sesazen s místodržitel-
ství a nahražen opravdu nestranným úřad-
níkem. Než o tom přešel hrabě Stürgkhs
chladným úsměvem k dennímu po-
řádku. Ani se o tomto požadavku Němců
nezmínil. Německá deputace požadovala.
aby bylo vůčí Němcům dbáno úplne
rovnosti při zdělávání zemského
rozpočtu (správní komisí), jakož i při
přijímání úřadníků a sluhů do úřadů zem-
ských. Hrabě Stürgkh podotknul, že při
všem tom bude jednáno z cela objektiv-
Však určité přípovědi v otázce úřad-
nické, ohledně paritetního přijímán
úřadníků neučinil... Chladné, střízlivé
jedva chatrně zakryté odmítnutí té-
měř všech přání Němců, prozírá ze
všech obratů a slov, jimiž hr. Stürskh své
německé hosty z Čech počastoval ...
Stürgkh
Němec
Thun
Stürgkhs
Čechy
Chomutov
10
article
Toliko jedenkráte se rozehřál: to když
hovořil s Němci o zamýšleném novém
vyrovnacím vyjednávání. Tu
přímo ohnivě domlouval německé deputa-
ci, aby Němci čeští dílo to podporovali
svou ochotností. — Ku této zamítavé od-
povědi ministerského předsedy zaujal vče-
ra německý národní svaz své stanovisko.
Proklamoval znovu souručenství všech
rakouských Němců. Toto prohlášení lze
nazvati jediným světlým bodem včerej-
ší schůze jeho. Pravíme: jediným. Ne-
boť co mimo to ještě včerejší schůze ná-
rodního svazu německého skytla, nebyla
leč pouhá slova, jakých jsme již s to-
kráte slýchali. Tak když se včera
opět na vládě žádalo, aby s veškerou roz-
hodností se zasazovala o uspořádání po-
měrů v Čechách, které by se shodovalos
německými přáními, anebo když se stěžo-
valo, že aní správní komise, ani osobnost
kn. Thuna „neposkytují záruku za ne-
stranné spravování věcí v Čechách, anebo
že nouze učitelstva vyžaduje nejrychlejšt
pomoci, a což podobných obecně známých
moudrostí více . .
Němec
Thun
Čechy
11
article
„Ke všem těmto požadavkům a ste-
skům včerejší schůze národního svazu
dal hr. Stürgkh již — předeyčír em
odpověď svou. Neníť žádným letošním za-
jícem a zná své lidi. A jakož až dosu
vždy zacházel s největší stranou v rakou-
ské sněmovně (německo-nacionální svaz
čítá ke 100 poslanců) jak toho pánové
zasluhovali, tak mu asi též pohrůžka
s pospolitým ručením všech Němců za po-
žadavky Němců českých „až do nejkraj-
nějších důsledků“ — sotva zkazí klidný
spánek. Hrabě Stürgkh ví, zač podobné
pohrůžky stojí. Kdyby si chtěl vzít práci.
nalezl by podobných „hrozeb“ ve svém
koši na papírové odpadky —
více... Optimisté, kteří čekali od něme-
ckého „Nationelverbandu“ něco kloudné-
ho, dnes zaznamenávají nové z kl a má
ní, poněvadž zapomněli, že tato největšt
strana rakouské sněmovny čítá sice ke stu
členů, avšak že by německý „National-
verband“ pouze tehda dovedl parlamentu
i vládě vtisknouti německý a pokusný ráz
kdyby čítal sto — mužů. Co nastane nyní
Stürgkh
Němec
národní svaz
ský sněmovna
National
12
article
Bude se vyčkávat. Tak uplyne čas
a rozčílení se ztiší... A neztiší-li se, svolá
se nový sjezd důvěrníků, na němž hněv
lidu svede se znovu v náležitě přípravenou
resoluci. A tak to půjde dále do kolečka
do kola, jako dosud. Výsledek pak bude.
nedojde-li konečně ke změně systému.
pořád týž jako dosud: ni cl“
Tak zkritisoval dnes nejznámější kra-
jinský denník Němců v Čechách celou tu
výpravu pp. Bachmannů, Pachrů, Schrei-
nerů a Wolfů, jakož i pánů Grossů, Erlerů
a dElvertů — za rozpeltěním královstvi
Českého. V celku pánov pohořeli. Avšak
přes to nemysliž nikdo, akoby nebezpeči
pro jednotu vlasti naší b lo šťastně a úpl-
ně zažehnáno pro dobu dozírnou. Spíše
radno si povšimnouti, kterak právě k 6.
bodu německých požadavků, jenž zněl
Budiž provedeno urychlené še-
tření o národnostním ohraní-
čení okresů“. — ministerský předseda
nedal Němcům odpovědi vyhýba vé
neřku záporné, nýbrž naopak připověděl
že způsobí, jakmile jen ministr vnitra bar
Heinold se vrátí z dovolené, aby šetřen
o této důležitosti brzy bylo skoncováno
Němec
Bachmann
Pachr
Wolf
Gross
Erler
Čechy
Schreiner
13
title
Politický přehled.
14
article
Země české.
Země české.
Konference Němců se Stürgkhem bez-
výsledna.
Pražský i vídeňský tisk německopokro-
kový tone v čirém jasu, vyzařujícím z reso-
luce německého Nationalverbandu a nemůže
se ani nabažiti utěšení ze znamenitých přípo-
vědí, jež Verband učinil Němcům v Čechách.
Už to je důkazem, že resoluce, třeba že není
nijak ratifikací chomutovské resoluce a způ-
sobem skvělé a srdečné dikce trvá při původ-
ních úmyslech Verbandu, odročiti taktická
usnesení na dva měsíce, překonává naděje.
jež se německé sdružení z Čech odvažovale
chovati. „Bohemia“ sama včera psala o svých
pocitech „příjemného zklamání“ z usnesen
Nationalverbandu a „N. F.. Presse“ tento mo-
tiv rozvádí šíře. Usnesení nacionálního svazu
nestalo se na jeden ráz. Sledují-li prý se hlasy.
kteréž bylo lze slyšeti od chomutovského
usnesení z různých stranických kruhů něme-
ckých, tu zdálo se, že jen z těžka bude možn
sjednotiti je v harmonický soulad. Ještě prý
v předporadách nejposlednějších dnů, ba ještě
v předvečer schůze, bylo prý zřejmě cítiti po-
ruchy a brzdy, jež vznikají z věčného rozporu
mezi národní a kuloarovou politikou. V oddě-
lených poradách frakcí, z nichž se Verband
skládá, bylo slyšeti tak mnohou řeč
nesmírně dalekou od směru a smý-
šlení konečné resoluce. Původn
návrh na resoluci měl v hlavní věcí pouze
největší důraz položiti na zásadný projev
solidarity všech Němců, až se úvahouo
tom, pro koho a proti komu tato solidarita
platiti má, došlo k tomu, že se v první řadě
jedná o osobu místodržitele knížete Thuna.
Krok za krokem prý možno sledovati, j ak
strana přes všechen svůj původ
ní odpor proti roztržce s vládou
Němec
Stürgkh
Thun
Čechy
nacionální svaz
Bohemia
15
article
stále dále tlačena byla až k předvče-
rejšímu svému usnesení. Mohlo by se podle
tohoto rozboru nálad ve Verbandu souditi
že celá resoluce uskutečněna byla s „ach uno
weh“, jak Němci říkají. Ale „N. Fr. Presse“
líčí po té jednomyslnost jednání a debaty, v ní
nebylo rozdílu mezi Němcem zrozeným severně
a Němcem z jihu od Dunaje. S velkým účasten-
stvím vyslechnuto líčení národního útlaku
Němců z Čech, jichž postavení označeno v re-
soluci jako nesnesitelné. Věčná škoda, že tuto
nejinteresantnější část svazového jednání po-
nechali si němečtí zpravodajové a listy pro
sebe. S velkou prý nevolí vyslech-
nuta pak zpráva o bezvýsledné konfe-
renci u předsedy mínisterstva. Nejživějš
projevy ozvaly se prý však prot
knížeti Thunovi a líčení jeh
úřadní činnosti přimělo shromá-
ždění k zostření resoluce. Také tuto
část zprávy o schůzi umlčely německé listy
úplně, ačkoli by se mohlo myslet, že musí ob-
sahovati nejmohutnější argumenty na podporu
požadavku za odvolání knížete Thuna. Tentc
nedostatek odvahy seslabuje velice prestiž re-
soluce v nejdůležitějším jejím místě.
Němec
Thun
Dunaj
Čechy
uno weh
16
article
Motívy německých slavistů pro zavedení
obligátní češtiny.
O deputaci německých slavistů u ministra vy-
učování za lepší úpravu vyučování češtiny n
středních ústavech německých v „zemích sudet-
ských“ přinesli jsme v pátečním večerníku tele-
fonickou zprávu. Zajímavé jsou důvody, kteréžu-
vádí se se strany německé pro tento postup češti-
ny do středních škol německých. Důvody tyto
připomínají organisační rozvrhy pro střední školy
v Řakousku, podle nichž v zemích českých na ně-
meckých školách měla býti čeština obligátním
předmětem, v r. 1866 v době zákona o závaznosti
jazyků byly oba zemské jazyky prohlášeny za po-
vinné předměty na německých středních školách.
Němci však neměli prý tenkrát dosti prozíravosti.
aby poznali význam tohoto zákona pro Němce
Čechách a vymohli si r. 1867 zrušení tohoto záko-
na, kdežto prý Češi, jakožto reální politikové, po-
starali se o zkoušené učitelské síly pro němčin
na svých školách, takže němčině bylo vyučováno
jakožto předmětu nezávaznému více méně dobře
a tak umožněno českým uchazečům ve státní služ-
bě provozovati Němcům úspěšnou konkurenci. T ž
postup odehrál se na Moravě a ve Slezsku [I). v
osmdesátých letech ukázalo prý se stále větší nut-
ností, vystoupiti proti rozpínavosti české politiky
Německých úřadníků, znajících česky, bylo pr
málo. Do čistě německých měst dostali se češti
úřadníci, také ve všech místech, kde žádána zna-
lost druhého zemského jazyka, byli Němci poško-
zováni svými českými konkurenty. Neochota
Němec
Čech
Čechy
Morava
17
article
Němců, učiti se česky, byla podporována politi-
ckými poměry, zvláště události za vlády Badeno-
vy zvětšily odpor Němců proti češtině. Cen
znalosti druhého zemského jazyka
jako ochranný prostředek, nutnost, vésti
národní a hospodářský boj fýmiž zbraněmi jak
Češi, byla zneuznána. Zesnulý ředitel libereckého
gymnasia, otec posl. Wolfa, v pozdních letech sám
se naučil češtině, aby jí mohl vyučovati. Teprv
v letech devadesátých nadešel obrat na Moravě,
kdež německý živel neznalostí češtiny silně byl
zatlačen (ve skutečnosti to byla neznalost něm-
činy u největší části českých dajčírajndlichů!)a
hlavně působením posl. Albrechta usnesl se zem-
ský sněm r. 1897 na zákoně, jímž se oba zemské
jazyky zavádějí jako povinné na zemských reálních
školách. Pozvolna také v Čechách nastal obrat.
německý Volksrat hájil vyučování češtině na střed-
ních školách německých, německé profesorské
spolky ankety pro středočkolské vyučování kladly
důraz na důležitost vyučování češtině.
V poslednim zasedání zemského sněmu slez-
ského byl podán podobný návrh zákona v zem-
ském výboru vypracovaný. Podle nařízení mini-
sterstva vyučování má býti čeština pojata opětně
do vyučovacího plánu středních škol německých
a ministr přislíbil pracovati o zdar těchto snah
Tyto pamětihodné vývody, kteréž z německé
strany neslyšíme ovšem poprvé a k nimž nedávno
i pražský německý tisk dodal, označiv češtinu jako
klíč k ostatním slovanským jazykům, zasluhuji
V drobném prodejle
ranní čislo o sobě . za sb
večerní
Ve flialkách na venkovš
ranni čislo
večerní-
lnseráty
plutí se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijíma
ndministrace v Marianské ul.,a
Tam nacházojí se těž
redakce, tiskárna a sxpedioe
„Národních Listů“
Rukoplsy se nevraceji.
Němec
Čech
Wolf
Albrecht
Morava
Čechy
18
article
uvážení v české výměně názorů o záhodnotě
gátní němčiny na středních školách českých
obli-
19
article
Bude Volkstag, bude?!
Zaznamenali jsme podle německých večerníků
zprávu, podle kteréž na schůzi sdružení říšských
německých poslanců z Čech byla projednávánaa
v nepříznivém smyslu vyřízena otázka svolání vel-
kého německého Volkstagu, umluveného mezi sva-
zem býv. zemských poslanců německých a Volks-
ratem a dokonce usneseného chomutovským sjez-
dem. Jak včerejší večer. „Bohemia ujišťuje, byl prý
to sám posl. Pacher, který se přimlouval za svo-
lání Volkstagu co nejdříve, kdežto prý s jiné stra-
ny činěny byly námitky proti aktualitě takového
sjezdu. Konečně usneseno, že se o té věci má
docíliti dohoda v pondělí s předsedou Volksratu,
drem. Tittou.
Pacher
Čechy
Bohemia
20
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Bar. Skerlecz o sítuací v Chorvatsku
Bar. Skerlecz, jehož rána se již zacelila
a jenž v nejbližších dnech se vrátí opět do
bánského paláce, mluvil v nemocnici se zpra-
vodajem „Zeitu“ o situaci v Chorvatsku. Úto-
kem Dojčičovým nikterak se prý nezdrží
akce, kterou podníkl v Záhřebě, aby rozřešil
chorvatskou krisi. Po svém návratu z Pešti
shledal situaci celkem jasnou. Hr. Tisza, vy-
slechnuv referát Skerleczův, pokládal pod-
mínky, činěné chorvatskými politickými stra-
nami, které se mohou bráti do počtu, nepřija-
telnými, ačkoli ho bar. Skerlecz upozornil, že
řešení krise se nedá odkládati. Hr. Tisza stál
přece na tom, aby se sečkalo až do podzima.
Do té doby může se prý ledaco změniti ve
vnější i vnitřní politice, takže chorvatsko-srb-
ská koalice bude pak povolnější, aby neuvalila
na sebe odium neústupnosti. Dojčičův atentát
ukázal, že další odklad v řešení krise je ne-
přípustný. Některé maďarské listy vybízely
vládu, aby po atentátu zahájila zase represá-
lie, ale marně. Zvítězilo přesvědčení, že ná-
silnickou vládou v Chorvatsku
nesvede se pranic: atentát tělesně sice
král. komisaři ublížil, politicky však mu pro-
kázal výbornou službu. Projevily se po něm
smířlivé úmysly politických stran a také uher-
ská vláda jest nyní přesvědčena, že rozhodnutí
v Chorvatsku musí se státi rychle.
Dojčičův
Skerleczův
Tisza
RakouskoUhersko
Chorvatsko
Záhřeb
Pešť
Hradec
21
article
Posl. Robičt.
Posl. Robičt.
Zástupce Slovinců ve štyrském zemském
výboru, prof. Frant. Robič, zemřel dne 29.
srpna následkem mrtvice, která ho ranila, jsou
tomu 3 týdny. Prof. Robič, jemuž bylo 73 let, byl
přívržencem staré konservativní slovinské stra-
ny kterou nyni ve Štyrsku úplně vytlačili kleri-
kálové, takže byl posledním zemským poslan-
cem onoho směru. Od r. 1891 do 1901 byl říš-
ským poslancem za slovinský volební okres
mariborský a také na zemském sněmu štyr-
ském zastupoval tento venkovský okres od
r. 1890 až do své smrti. V poslanecké sně-
movně byl ještě členem konservativního klubu
Hohenwartova. Svým povoláním byl národním
učitelem, od r. 1871 byl učitelem na maribor-
ském učitelském ústavě a od r. 1877 okresním
školním dozorcem. Když klerikální agitací
rozeštváni i Slovinci v jižním Štyrsku ve dva
nesmiřitelné tábory, byl prof. Robič jediným
poslancem slovinským, v něhož měly důvěru
oba tábory a proto byl také zvolen do zem-
ského výboru. Postavení jeho bylo tu obtížné.
neboť svým jediným hlasem nemohl zmoci od-
poru německé většiny proti sebe spravedlivěj-
ším požadavkům slovinským.
Náhradníkem Robičovým v zemském vý-
boru jest dr. Verstovšek, rozhodný kleri-
kál. Liberální Slovinci jsou rozmrzelí, že nyní
Posl
Slovinec
profesor
František
Robič
Hohenwartův
Verstovšek
Štyrsko
23
article
Žofínské zdýmadlo. )
Žofínské zdýmadlo. )
V minulém roce byla dokončena stavb
zdýmadla, jezu a vorové propusti u ostrova
štvanice a nyní pracuje se horečně na druhe
části kanalisačních objektů kolem ostrova
Střeleckého a Žofínského, aby tak splavnění
řeky Vltavy uvnitř Prahy bylo uskutečněno
ku prospěchu hlavního města i celého našeho
království.
Dosud staré jezy šítkovský a staroměst-
ský odstupňují hladinu Vítavy uvnitř Prahy
ve tři nádrže o různých výškách hladiny.
Plavba z nádrže horní nad šítkovským jezem
do střední, mezi tímto a staroměstským jezem
a dále do hladiny spodní pod jezem staro-
městským jest možna jedině vorovými pro-
pustmi v jezech umístěnými, a to pouze vo-
rům a lodim o úzce vymezených rozměrech
a ponoru, tedy lodím s malým nákladem. Zpět-
ný přechod jest i pro lodi prázdné velmi ob-
tížný a zdlouhavý. Parníky a lodi větších roz-
něrů jsou z plavby z jedné zdrže do druhé až
dosud vyloučeny.
Prováděné žofínské zdýmadlo umožn
plavbu jak osobních parníků, tak celých lod-
ních vlaků nákladních z horní nádrže do
střední a spodni, ke zdýmadlu na Štvanici, a
límto dále po splavněné Vltavě a Labi, aneb
opačným směrem proti proudu. Zdýmadlem
bude poněkud pozměněno spodní ohraničení
střední nádrže mezi šítkovským a staroměst-
ským jezem. Bude spojen staroměstský jez je-
zem novým — který má býti zřízen na místě
navržené a Klubem za starou Prahu potírané
dělící zdi — s pravou zdi v dolním ohlaví ko-
morového plavidla pro osobní parníky, při-
léhajícího ku pravému břehu severního cípu
Střeleckého ostrova. Tím bude vyhověno stál
a vždy důrazněji opětovaným protestům prot
porušení imposantní vodní základny panorá-
matu malostranského a hradčanského.
Z Techníckého odboru nár, strany svobodo-
nyslné.
Vltava
Praha
strana svoboda
24
article
Část staroměstského jezu od připojova-
cího nového nájezku až k mlýnům Helmov-
ským bude zrušena, tak že hladina spodní ná-
drže bude sáhati jednak až k betonovému
jezu, který bude umístěn pod druhým a třetím
obloukem mostu císaře Františka, jednak ke
vratům dolního ohlaví vlakového plavidla me.
zi severním cípem Židovského ostrova a Ferdi-
nandovým nábřežím. Severní cíp Židovského
ostrova bude spojen přípojnou zídkou s prvním
návodním pilířem mostu. Tím bude spodní
ohraničení střední hladiny uzavřeno.
Pod prvním malostranským obloukem
mostu císaře Františka bude procházeti spodní
plavební kanál nákladních lodí a podbřeží
s vloženým betonovým kanálem, který bude
ústiti do Čertovky a napájeti ji dostatečným
množstvím vody tak, že „pražské Benát-
ky“ budou zachovány. Napájecí kanál jest
proveden až pod most. Vtok kanálu jest vedle
vrat horního ohlaví vlakového plavidla. Kanál
jest uzavíratelný vřetenovým šoupátkem po-
blíž vtoku umistěným.
František
Čertovka
Benát
25
article
Hladina horní nádrže bude sáhati ke vra-
tům v hořejším ohlaví vlakového plavidla ko-
morového, neboť nový šítkovský jez, spějící ke
svému dokončení, bude připojen k jižnímu
cípu Židovského ostrova a ponechá volným
hořejší plavební kanál nákladních lodí, vytvo-
řený Židovským ostrovem na jedné a Petržil-
kovým ostrovem respektive Ferdinandovým
nábřežím na druhé straně, a končící, u vrat
v hořejším ohlaví vlakového plavidla.
Hladina spodní nádrže bude sáhati — jak
již výše bylo uvedeno — ke vratům dolního
ohlaví tak, že näkladní lodi klesnou v tomto
plavidle z hořejší zdrže nad šítkovským jezem
přímo do spodní pod jezem staroměstským.
Spád plavidla bude 2.20 m. veliký.
Osobní parniky budcu překonávati tento
spád zvětšený o spád řeky, od spodního ohlaví
vlakového plavidla u severního cípu Židov-
ského ostrova k severnímu cípu ostrova Stře-
leckého, ve dvou komorových plavídlech
V hořejším, žofínském, jež bude umístěno
šítkovském jezu u šítkovských mlýnů, klesne
parník s úrovně hladiny hořejší do výše hla-
diny střední; ve spodním plavidle, „střele-
ckém“, u severní špičky Střeleckého ostrova.
klesne parník ze střední do spodní nádrže.
Veškerá plavidla jsou dvoukomorová
každá komora jest sama o sobě používatelná
Základy zdí, obtoky, výtoky, šachty stavidlo-
vé jsou z betonu, zdi z lomového zdiva a ob.
loženy cyklopem. Vrata jsou vzepírací, opa
třená ve spodní částí každé vrátně dvěma
klapkami, jichž použitím se doba vyprazdňo
vací zkrátí. Stavidla, uzavírající obtoky, jsou
klapková. Pohybný mechanismus jest pro kaž-
dou součást jak na pohon ruční tak i elek-
trický.
Ferdinandová
26
article
Vory budou proplavovány vorovými pro-
pustmi, jež budou umístěny uprostřed jezů.
Šítkovská propust byla již odevzdána veřejné
dopravě. Střední část šítkovského jezu v délce
95 m přetíná kolmo tok řeky, ježto obě křídla
jsou souměrně po proudu odkloněna, šítkov-
ské v délce 93 m, a druhé křídlo v délce 85m
tak, že celková délka jezu činí 273 mi jest
tedy o 23 m delší než délka jezu dříve schvá-
leného projektu. Propust jest uzavíratelná
segmentovou uzavírkou systému bratří Prášilů.
jest 50-10 m dlouhá a 12 m široká, takže jest
možno jí proplavovati současně dva pra-
meny vorů.
Následkem odporu proti stavbě střele-
ckého plavidla a přípojné zídky v navržené
formě bylo třeba měniti několikrát návrhy
Tím opozdily se však práce pro letošní sta-
vební období proponované tak, že nemožn
s jejich prováděním již letos počítati. Vešker
stavební činnost jest tedy nutně soustředěna
na Židovském ostrově a v nejbližším jeho
okolí. Právě tyto dny byla dokončena jímka.
která obmyká stavební jámu jižní špičky ž -
dovského ostrova a pilíře budoucího mostu
jehož osa směřuje na šítkovský mlýn, dále
Petržilkův ostrov s bývalou malostranskou
vodárnou a uzavírku proti velké vodě.
Jižní cíp Židovského ostrova, který bude
navezen do navrženého tvaru a žádané výše
bude oddělen uvedeným mostním pilířem od
ostatního ostrova. Pilíř tento bude tvořiti
s protilehlým pobřežním uzavírku proti velké
vodě. Obě, pilířem oddělené části ostrova bu-
dou přístupny s mostu. Sestup s Ferdinandova
Šítkovská
Petržilkův
Ferdinandov
27
article
nábřeží na osírov Petržilkův bude umožněn
schodičtěm a železobetonovou lávkou. Nový
jez šítkovský bude po obezdění jižního cíp
židovského ostrova do něho zapuštěn.
Veškeré právě jmenované práce budou
letos skončeny, takže židovský ostrov obdrži
tím — nehledíme-li k dosud nehotovým archi.
tektonickým výzdobám — své definitivní vze-
zření. Pravděpodobně bude letos provedena
laké pobřežní zeď u Dinzenhoferova pavílonu.
Dle původního projektu mělo býti pro
obsluhující i dozorčí personál komorových
plavidel zřízeno obydlí na Židovském ostrově.
jehož niveau jest v inundaci; proto stavba do-
mu vyžadovala by podstatného zvýšení ostro-
va. Tímto nákladným zvýšením zúžil by se
průtočný profil velkých vod a proto raději při-
stoupeno k adaptaci tak zv. Karpelesova mlý-
na, kterážto budova, dosti zachovalá, po nále-
žité opravě slouží také za místnosti úřadní
„Komisi pro kanalisování Vltavy a Labe“
V předchozím jest vylíčen dnešní stav
stavby žofínského zdýmadla. Na uskutečnění
čekají ještě tyto stavby: žofínské a střelecké
plavidlo, přípojný jez Střeleckého ostrova ke
staroměstskému jezu, jez betonový pod mo-
stem císaře Františka, vorová propust staro-
městská, nábřeží malostranské, přípojná zídka
od židovského ostrova k pilíři mostu a vy-
ústění napájecího kanálu Čertovky.
Petržilkův
Dinzenhoferův
Karpelesův
František
Vltava
Labe
28
article
Se stavbou bylo započato 14. srpna 1911
Bude-li se pokračovati v dosavadním tempu
možno předpokládati, že stavba bude dokon-
čena do konce roku 1916.
Doufejme, že navržená změna projekti
střeleckého plavidla a jeho připojení ke staro-
městskému jezu, která plně hoví všeobecné-
mu přání po zachování imposantní vodní zá-
kladny v celé dosavadní šíři pod hradčanským
amfiteatrem, uspokojí každého a umožní ne-
rušené pokračování na pracích stavebních
jehož jest si též přáti v zájmu nezaměstna
ných, aby v brzku tepna splavněné Vltavý
vnesla v srdce Čech nový život a s ním i no
Inž. —ský.
vou sílu.
Ing
Čechy
29
article
Modní hlídka.
Modní hlídka.
(Látky na zimní obleky. — Množství nápadů.
Kožešiny. — Astrachan. — Klobouky. — Pérové
ozdoby. — Poslední letní dni.)
Již jsem se jednou zmínila ve své rubrice
o některých novinkách letošního podzimu, ale
zdá se, že je jich hodně a to dosti rozdílných.
Každý tvůrce mody, každý továrník, krejčí,
každá modistka, hledí uplatniti své nápady.
jako to bývá vždy začátkem nového obdobía
proto jeden přes druhého se snaží být origi-
nální. Leč přes svou různost mají nápady
všech modních mistrů to společné, že uplat-
ňují na svých výtvorech silné měkké látky,
ať už je to vlněný nebo hedvábný velur čili
po česku samet, plyše, astrachany, silná sa-
metová nebo bobrová plst, peří a kožešiny.
Klobouk
30
article
Všecko, co hodně hřeje. Viděli všichni tvůrci
mody, že bylo krasavicím letos zima a tu si
myslí, že v zimě se jejich bílá tělíčka (letos
měla málo příležitosti opáliti se do bronzova)
budou chtíti hodně zahřáti. Na začátku ob-
dobí je vždy těžko říci, co se „bude nosit“. Lze
vždy jen konstatovat, co se objevilo nového
na trhu. Z toho si pak zákaznice, udávající
tón v modě, vyberou a to se pak nosí. Vliv
letošního studeného léta je vidět na všem. Ka-
báty se zapínají výše u krku, následkem če-
hož jsou výložky menší a rukávy podzimních
oděvů jsou většinou až ke kotníkům ruky. Také
kožešiny už se kvapem nosí od kožešníků, kde
byly přes léto uschované a přicházejí ku plat-
nošti. Jako výstřední nevkusnou novinku mu-
sím zaznamenat, že se v Paříži objevily kože-
šiny nemožných barev, jako modré, zelené.
fialové, růžové. To je ovšem surový nevkus.
který tak zmizí, jako se objevil. Velice oblí-
beny budou letos kožešiny hnědé, jako tchoř.
bobr a vydra, které byly taková léta zneuzná-
vány. Drahocenným kožešinám, jako hrano-
staji, selskinu, sobolu, skunku atd., bude ovšem
stále dávána přednost těmi, které si oblibuj
věci nejen pro jejich krásu, ale více snad ještě
proto, že je pro jejich velkou cenu může málo-
kdo mít. Tam, kde nebudou přístupny tobolce
kožešinové kabátky, spokojí se ženy s ka-
Ka
Paříž