ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 a6e91ad0-8f16-11dd-ac5a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 28 celkem · entity: person 50, place 27, org 2, work 9
1 masthead
31. srpna 1913.
2 masthead
kulturního
3 masthead
Příóha „Národních Listů“ k číslu 239.
4 masthead
života.
5 masthead
Strans9.
6 article
OBSAH. Sjezd hospodářských archivář Dr. Karel Franzl: v Kolíně n. R. Lékařství: Št. Vomela: O hadích jedech. Literatura. Bibliogratie. Dr. KAREL FRANZL-
doktor Franzl Kolín
7 article Sjezdhospodářských archivářů v Kolíně n. R.
Sjezdhospodářských archivářů v Kolíně n. R. Společnost pro hospodářské vzdělání (Gesellschaft für wirtschaftliche Ausbildung) a Rýnsko-vestfálský hospodářský archiv v Ko- líně n. R. rozeslaly v těchto dnech pozvání k všeobecnému sjezdu hospodář- ských archivářů, který se bude konati dne 17. a 18. října t. r. v Kolíně n. R. První den sjezdový věnován bude veřei- ným, bezplatným přednáškám. Ředitel rýnsko- vestfálského hospodářského archivu v Kolíně n. R. dr. M. Schwann bude přednášeti o všeobecném významu hospodářských archivů, taj. rada prof. dr. Gothein o vybádání ho- spodářských dějin 19. stol. Další přednáška bude se týkati organisace moderního hospo- dářského archivu. V první den sjezdový pro- hlédnou si účastníci za vedení odborníků rýn- sko-vestfálský hospodářský archiv a městské museum pro obchod a průmysl v Kolíně n. R. V druhý den sjezdový koná se v zasedací síni obchodní komory kolínské schůze zá- stupců hospodářských archivů, ke které mají přístup pozvaní hosté. Na pořadu této schůze jest referát o možnostech odborného a míst- ního ohraničení hospodářských archivů ao zřízení a úkolech informační ústředny, dále re- ferát o hospodářském archivu osadního ústa- vu v Hamburku a referát dra. Bächtold z Bazileje o hospodářských archivech švýcar- ských.
M Schwann profesor doktor Gothein Kolín Rýnsko ko Hamburk hospodářský archiv
8 article
Současně s tímto pozváním rozeslána byla všeobecná informační stať o účelech sjezdu, ve které se konstatuje především, že dnešní hospodářská věda od delší doby nemůže již postrádati materiálu, uloženého v bilan- cích, obchodních zprávách, pro- spektech, pamětních spisech, trž- ních zprávách, zkrátka v t. zv. materiálu interesentů a v novinách a odbornýcl časopisech. Se vzmáhajícím se uznáním nutností hospodářsko-historického vybádán minulých dob, zvláště však století 19., jež zna- mená, jak známo, v průběhu dějin nejpronika- vější hospodářskou revoluci, k ústavům, sbí- rajícím aktuální materiál k účelům informač- ním a vyučovacím, přistoupily ještě zvláštn hospodářsko-historické ústavy, sbírající větši- nou pro určitý hospodářský obvod všechna ho- spodářsko-historicky zajímavá akta a jinaké dokumenty a dávající je k disposici pro hospo- dářsko-historická bádání. Tento materiál, důležité to prameny ho- spodářských dějin, sbírá se na nejrůznějších místech. Sbírají jej především archivy sou- kromých podniků (zejména velkých bank) nebo spolků, neboť hospodářské podniky nejrůznějších odvětví potřebují je jako informační materiál pro své obchodní in- teresy. Tyto archivy soukromých podniků při- rozeně slouží jejich individuálním, obchodně praktickým zájmům.
9 article
Vysoké školy obchodní a korporace jim blízké zřídily archivy pro vědecke účely, jichž úkolem jest sbírati a zpracová- vati materiál pro nejrůznější hospodářská od- větví. Jsou to archivy bilancí a obchodních zpráv, hospodářsko-historické archivy, jakož četné smíšené jejich útvary pro nejrůznějš účely. Sbírání těchto významných pramenů ho- spodářsko-politických dějin stojí mnoho práce i nákladů, neboť počet sběren stále vzrůstá Také umístění sebraného materiálu často p- sobí velmi záhy obtíže a rovněž jeho používání při vědeckém bádání namnoze není v žádném poměru k práci a výlohám, kte- ré sbírání materiálu stálo. Tyto okolnosti zavdaly právě podnět ke svolání sjezdu, který má uspokojivě rozřešiti vyskytnuvší se problémy organis ace hospodářských archivů. I hospodářské archivy nutno posta- viti pod princip hospodárnosti, aby dosahovaly největšího úspěchu nejmenším ná- kladem. Toho má se docíliti odborovým pokud možno i místním ohraničením pracov- ního pole jednotlivých hospodářských archivů uspokojivým rozřešením základní otázky jejich společné, dle principu dělby práce provedené intensivní organisace.
10 article
Svolavatelé sjezdu doufají proto, že sje- zdu zúčastní se četní interesovaní zástupc vědy i praxe a přednesou svá přání. Zejména bylo by žádoucno, aby své názory projevil též ti, kdož archivů používají. Pracovní pole závodních archivů sou- kromých podniků bude ovšem jako dříve ur- čováno v první řadě individuálními, obchodně- praktickými zájmy jednotlivých podniků. Přes to však jest účast archivářů velkých bank jinakých podníků na sjezdu žádoucí a nutná. Nejvýznamnější a také z ohledů finančních naléhavě nutné bude vzájemné odborové neb místní ohraničení pracovního oboru pro ar- chivy, sloužící vědecké práci a bádání, pro něž platí zásada: non multa sed multum. U těchto archivů nezáleží na rychlosti informace za účelem předstižení konkurenta, nýbrž na důkladnosti. Obmezí-li se jejich pracovní obor na určitý místní obvod nebo na určité odvětví nebo kombinací obou těchto principů, mohou bez dalšího vzájemně používati takto sebra- ného materiálu. Dnešní místní decentralisace všech hospodářských archivů vyžaduje z eko- nomických důvodů nutně místního a odboro- vého specialisování práce, jež pro jednotlivé archivy znamená možnost důkladnějšího hlubšího projednání příslušných problémů a souhrnu větší bohatství a lepší jakost sebra- ného materiálu.
11 article
Provedení této místní decentralisace a od- borové specialisace předpokládá ovšem zříze- ní informační ústředny, jež by byla ve stálém spojení se všemi sběrnami, vedla pro všechny archivy katalog a poukazovala dotazovatele na příslušný archiv, kde najde žádaný materiál. Dotazovatel použil by pak materiálu na místě nebo by mu byl posílán. jestliže by jeho osobnost poskytovala dosta- tečných záruk. Úkolem ústředny bylo by na- vazovati styky s vědeckými badateli, aby se docílilo většího přihlížení k archivnímu ma- teriálu a používání jeho ve vědeckých pracích. Úkol takové ústředny obstarávala z části již nyní Gesellschaft für wirtechaftliche Ausbil- dung, jež k tomuto účelu nabízí bezplatn svou kancelář. Samostatnost jednotlivých ar- chivů přirozeně nebude tím dotčena.
Gesellschaft für wirtechaftliche Ausbit
12 article
Jak z programu sjezdu, z otázek, který- mi se bude zabývati, jest patrno, bude průběl sjezdu velice zajímavý a pro další vývoj ho- spodářských archivů, pro veškeru národoho- spodářskou vědu neobyčejně důležitý. Bylo t právě poznání velikého významu hospodář- ských dějin, které vzbudilo snahu, aby veške- rý důležitý materiál, namnoze dosud nedosta- tečně oceňovaný a hynoucí, byl sbírán a za- chován k disposici pro vědecká badání. V Nč- mecku od r. 1901 propaguje zřizování hospo- dářských archivů dr. Arnim Tille, autor spi- su „Wirtschaftsarchive“. Profesor státních věd na rostocké universitě dr. Richard Ehren- berg založil r. 1905 při universitě rostocké ústav pro národohospodářské badání metho- dou exaktně srovnávací a nazval jej po před- ním německém národním hospodáři šl. Thüne- novi „Thünen-archiv“. Záhy pochopilo se, že sběratelská činnost jednotlivců nepostačí. 1904 vystoupila obchodní a průmyslová ko- mora v Düsseldorfu s plánem, aby každá ko- mora oblasti porýnské opatřila soupis starších písemností obchodních a průmyslových, zacho- vaných v jednotlivých podnicích, a soupisy aby soustředily se ve zvláštní sbírce ústřední jejímž úkolem bylo by usnadňovati badatelům orientaci.
doktor Arnim Till Ehren Düsseldorf
13 article
R. 1906 za součinnosti několika rýnsko- vestfálských komor a profesorů vysoké ob- chodní školy v Kolíně n. R., od r. 1901 ote- vřené, založen byl přičiněním kolínské ob- chodní komory „Archiv für Rheini s ch- Westfälische Wirtschaftsgesch i ch- te“, při čemž přikročeno bylo nejen k soupisu starších písemností, nýbrž přímo k jejich sbí- rání. Na uskutečnění archivu vedle komory jednotlivců přispělo též město. Archiv sbírá. pořádá a pro vědecká badání k disposici dává rukopisné i tištěné prameny k hospodářským a sociálním dějinám. Sebrané písemnosti, kte- ré byly archivu svěřeny od státu i četných soukromých podniků, zpravidla nestávají se majetkem archivu, nýbrž jsou pouze v jeho správě jako deposita, jež mohou býti vlastní- ky kdykoliv reklamována. Vedle činnosti zá- chranné nezapomíná se na vědecké zpraco- vání a na základě materiálu kolínského archi vu vydány byly již četné práce, na př. Kamp- mannova monografie o vývoji železných drah v Porýnsku.
Kolín Kampa Porýnsko
14 article
Také u nás vzrostlo pochopení pro vý- znam hospodářských dějin. Kdo měl příleži- tost listovati v nynějších učebnicích všeobec- ného dějepisu pro vyšší střední školy (Bidlo- Hýbl-šusta) a po letech vzpomenul si na děje- pisy, z kterých se sám ještě učil, byl zajisté příjemně překvapen tím, jak i historie, které se vyučuje na středních školách, přestává býti namnoze pouhými dějinami válek, stávajíc se především dějinami kulturními, ve kterých přihlíží se stále více k dějinám hospodářským, ještě za našich dob středoškolských skor úplně opomíjeným. Toto stále rostoucí pocho- pení pro důležitost hospodářských dějin také u nás vzbudilo snahy o záchranu dosud nedo- ceněných pramenů hospodářských dějin. Nej- dříve u českých Němců, kteří z politických důvodů usilovali dokázati, že průmysl v Če- chách, chlouba to Rakouska, jest převahou je- jich dílem. R. 1887 na podnět bývalého po- slance a univ. prof. Augusta Fournier ujal se Verein für die Geschichte der Deutschen im Böhmen vydávání sbírky „Bei- träge zur Geschichte der deutschen Industrie in Böhmen“, v které vyšly již četné práce Zároveň učiněny kroky ke studiu jednotlivých podniků, k záchraně všech písemností pro je- jich vznik a vývoj důležitých.
Bidlo Hýbl Němec profesor Augusta Fournier Rakousko in Böhmen
15 article
Otázka archivu pro dějiny průmyslu do- stala se u nás na přetřes při příležitosti jed- nání o uskutečnění technicko-historickéh musea. Prof. dr. Josef Gruber v „Nár. I. ze dne 23. června 1907 navrhl, abychom se přičinili o uskutečnění technicko-historického musea a do programu zařadil vedle památek na proslulé pěstitele technické vědy a práce. jejich podobizen, životopisů a pracoven, též důležité listiny a jiné písemné neb tištěné pa- mátky obsahu technického, archivy průmyslo- vých podniků, jež jako historické dokumenty měly tvořiti část sbírek technického musea. Publicisticky propagoval myšlenku zří- zení archivu pro dějiny českého průmyslu obchodu zejména dr. Zd. V. Tobolka a po- zději univ. prof. Jos. Šusta. Dr. Tobolka v „Nár. Listech“ dne 20. července 1907 v člán- ku „Archiv pro dějiny českého průmyslu“ pro- jevil souhlas se svrchu uvedeným návrhem Grubrovým, dokazoval nutnost, aby materiál. vysoce důležitý pro naše dějiny hospodářské a sociální, byl sbírán a zachován a doplnil Grubrův podnět návrhem, aby při budoucím technickém museu v Praze zřízen byl a r ch iv pro dějiny českého průmyslu. Zá- roveň přimlouval se za vydávání zvláštní sbír- ky nebo sborníku, stejně označeného, jeho vydávání vzhledem ke svrchu vylíčeným sna- hám českých Němců stalo se nejen vědeckým. nýbrž i politicko-národním příkazem. K tomuto podnětu, aby při technickém museu v Praze zřídil se archiv pro dějiny prů- myslu v Čechách, do kterého by se ukládaly archivalie, týkající se českého průmyslu a na- lézající se namnoze v rukou soukromníků, vrá- til se dr. Tobolka v lednu 1909 v „Národo- hospodářském Obzoru“, neboť považoval za nutné, aby soustavné sbírání materiálu bylo neprodleně zahájeno a příslušné kruhy byly na
profesor doktor Gruber Zdeněk V Tobolka Jos Šust Tobolka Grubrová Grubrův Němec Praha Čechy technický muzeum v Praga
16 article
to upozorněny. Pokud se týče otázky, co dlužno považovati za materiál hospodářsko- historický, lišil prameny: a) tištěné, z kte- rých vyloučil noviny, neboť sbírku žurnálů máme u nás v pražské universitní knihovně; jsou to hlavně: tiskopisy jednotlivých podni- ků průmyslových, jež nejsou určeny ku pro- deji a do universitní knihovny nedocházejí. resp. nejsou tam katalogisovány, totiž výroční zprávy akciových společností, tištěné oběžní- ky, cenníky, reklamní oznámení, prospektya pod. různých závodů, jež si často neponechá- vají ani firmy, jež je vydaly; dále pamětní kni- hy, katalogy výstav: b) netištěné prame- ny, totiž obchodní knihy, obchodní korespon- dence, které ovšem se zřetelem na zachování obchodního tajemství mohly by býti odevzdá- vány teprve po delší době, dle návrhu dra A. Tilleho až po 30 letech; dále psané pamět jednotlivých podnikatelů, plány místnosti obrazy různých technických zařízení a strojů Současně žádal, aby byl získán cenný mate- riál registratur obch. a živn. k o mo Pokud se týče soudních registratur obsahujících četná akta o soudních procerech rázu hospodářského, důležítá pro historiky vyslovil požadavek, aby při občasných revi- sích soudních registratur kvalifikovanými úřadníky státních archivů nepřihlíželo se jen ke spisům politického rázu, nýbrž i hospo- dářského rázu. Při uspořádání materiálu bylo by nutno použítí zkušeností, získaných v Ně- mecku.
A Tille
17 article
Pro případ, že by se nezačalo hned se sbíráním materiálu, doporučoval dr. Tobolka. aby archiv nezřizoval se při technickém mu- seu, nýbrž při knihovně c. k. vy s. š ko technických v Praze, a to tím spíše ježto dle organisačního statutu této knihovny profesorské sbory obou technik mají zřízení archivu ve svých rukou. Až by se vybudovalo technické museum, mohla by se tam ostatně přestěhovati knihovna a s ní i archiv.
Tobolka Praha
18 article
Další vývoj záležitosti zřízení archivu pro dějiny průmyslové a obchodní v Čechách vy- líčil prof. Jos. Šusta v článku „Otázka ar- chivu pro dějiny průmyslu a obchodu v Něme- cku a u nás“, uveřejněném v „Národohospo- dářském obzoru“ (září 1910), kde dokázal vý- znam materiálu, o jehož záchranu jde, na ně- kolika příkladech z dějin středověkých a no- vověkých. Uskutečnění návrhu na zřízení ar- chivu při zakládaném technickém museu pro král. České vadil nedostatek prostředků, což uznal i jeden ze zakladatelů musea dr. Gruber. Proto r. 1909 ve schůzi zemské statistické ko- míse učiněn byl návrh, aby zřízením samo- statného archivu pro průmyslové dějiny v če- chách pověřen byl Zemský archiv pro král České, který měl současně zabývati se otázkou zřízení českého ařchivu agrárního, uvedenou na přetřes hlavně zásluhou dra. A. Bráfa. Proti tomuto návrhu zemské komise statistické vyslovila se správa zemského archi- vu, poukázavši na nedostatek nutných odbor- ných vědomostí techníckých a národohosno- dářských, jichž nelze požadovati od historiků a úředníků archivních. Rovněž zemským vý- borem dotázaná obch. a živn. komora v Praze vyslovila se, že pokládá nově zřízené Techni- cké museum za nejvýhodnější místo pro zří- zení archivu pro dějiny průmyslu v Čechách.
profesor Jos Šust doktor Gruber A Bráf Čechy Nout Praha
19 article
Museum také již skutečně se sbíráním mate- riálu počalo a vykazuje pozoruhodné výsle- dky. Prof. Šusta projevil souhlas s názorem komory, vyslovil však přání, aby interesované korporace se řídily příkladem porýnských ko- mor a museum náležitě — mravně i hmotně — podporovaly. Vydatné subvence možno sna očekávatí po urovnání zemských financí. Takový byl vývoj otázky zřízení archivu pro hospodářské dějiny v Čechách. Jako v Ně- mecku, i u nás četné podniky, zejména pe- něžní, mají své archivy, jejichž význam ukázal se právě v uplynulém roce 1912, který byl ju- bilejním rokem pro celou řadu našich peněž- ních ústavů i odborných spolků hospodář- ských. Tyto podniky a korporace oslavily jubileum svého padesátiletého trvání namnoze vydáním pěkných publikací, obsahujících hoj- nost cenného materiálu, nezbytného pro sepsá- ní našich hospodářských dějin. Právě tyto publikace svědčí, jaké bohatství důležitých hospodářsko-historických pramenů bylo by možno u nás ještě zachrániti. Ovšem k tomu je třeba, aby stát, odborné korporace i jed- notlivé podniky projevily i u nás stejné po- chopení pro význam zachování tohoto mate- riálu jako v Německu a dávaly jej k disposici Ježto i u nás roste pochopení pro důleži- tost hospodářských dějin a pro význam hospo- dářsko-historického archivu, možno snad dou fati, že všeobecný sjezd hospodářských archi vářů v Kolíně n. R. a problémy, kterými se bude zabývati, vzbudí zájem a pozornost pří slušných kruhů v Čechách.
Šust Čechy Německo Kolín
20 title
Lékařství.
21 article O hadích jedech.
O hadích jedech. Živočichů, jež příroda vyzbrojila v boj život ústroji jedovatými, je známo dosti. Vy- skytují se skoro ve všech řádech soustavy živočišné. Ze známějších možno připomenouti některé pavouky a štíry, jejichž jedy smrtí mepší živočichy, dále některé stonožky, jedo- vatý hmyz dvoukřídlý (včely, vosy), ryby, ně které obojživelníky. Zejména však zasluhuj pozornosti jedovatí hadi krajín hlavně tropi- ckých, kteří jsou pravou metlou člověka do- norodého i Evropana kolonisty. Povšimneme-li si statistiky ušiknuti seznáme, že v některých zemích tropických vyžaduje si uštknutí jedovatými hady skor tolik obětí jako velké epidemie lidové. Klasi- ckým takovým příkladem jest Indie, země morem, cholerou skoro každoročně šlehaná V Indii zmírá ročně průměrně 20.000 lidí po uštknutí (r. 1889 jedovatými hady kousnuto 22.480 lidí a 3793 dobytčat). Značnou tu úmrtnost lze si vysvětliti jednak tím, že v ú- vahu přicházející hadi jsou velice jedovatí jednak též tím, že snadno vníkají do příbytk domorodců, kteří jsou svým volným způsoben života i jinak stále vystaveni nebezpeč uštknutí. Jedovaté hady dělíme ve dvě velké sku- piny: Proteroglypha a Soleno glypha. Zmíním se stručně o některých nejznámějších druzích. Ke skupině prvé patří východo-indicky brejlovec (Naia tripudians), egyptský had Kleopatřin (Naia haje), koralový hac Jižní Ameriky (Ellaps corallinus), kr a j t a Východní Indie a Javy (Bungarus coeruleus) černý had australský (Pseudechis porphy- riacus), konečně strašně jedovatí mořšt hadi Indického a Tichého oceánu.
Evropan Klas Kleopatřin Indie jižní Amerika člověk po uštknutý Java
22 article
Ke skupině druhé řadíme chřestýš jihoamerického i severoamerického (Crotalus horridus a durinsimus) a zmije i u nás často hojně rozšířené. Pro území rakouské uvésti potřebí zmijí obecnou, zmiji písečnou, rozší řenou v jižnějších krajinách, hlavně v Dal- macii. Hadí jed, tvořící se ve zvláštních žlazáci a vnikající odtud kousnutím do rány zubem způsobené, jest hustá, olejnatá tekutina barvy více méně žluté. Usušený jed hadí se soustře- ďuje v průhledných lamellách jako gumi ara bicum neb bílek a možno jej v tomto stavu chráněný ovšem před svétlem, vzduchem vlhkem, uchovati velmi dlouho. Snadno se roz- pouští opět ve vodě. Nutno předem upozorniti že mezi jedy jednotlivých druhů hadích jšou rozdíly jak fysikální, tak chemické. Některé z nich prostupují, jiné neprostupují blanami živočišnými; některé jsou rozkládány a činěny neškodnými teplotou 75.—80°, jiné vzdoruj zahřátí až na 100, po případě až na 120 Svým chemickým složením jsou hadí jedy proto- a deutero-albumosami. Vážnost otravy závisí na řadě různých či- nitelů. Především na množství jedu do rány vniknuvšího. To je různé podle druhu hada i pohotovosti jeho. Tak dává podle bada tele Floktistova jedno kousnutí zmije 22 mg jedu, písečné zmije 60 mg a kousnutí chřestýše 520 mg. Záleží též na tom, kolikrát týž had bezprostřední blízkosti časové už uštknul. Udá- vá se též, že je jedovatost hadího veninu, jak jedy ty označujeme, větší po svlékání neb po dlouhém postu. Není přírozeně též lho- stejno, stalo-li se uštknutí na končetině nebo do tváře. Též na délce zubů hadích závisí. Rána vstřebává hadí jed velice rychle, čemž podává svědectví pokus, provedený jed- ním z nejlepších znalců hadích jedů, drem.
mg
23 article
Calmettem. Calmette vočkoval kryse n konci ohonu jed brejlovce a po jedné minutě ohon uřízl. Přes to nastala ve chvilce smr zvířete. To svědčí pro to, jak rychle se jed vstřebává a šíři celým organismem. Německý badatel S. Faust hleděl určiti smrtelnou dávku pro kg živočicha různých druhů. Z jeho chemických rozborů vysvítá veliký stupeň jedovatosti hadích jedů. Vypo- četl, že 1 g suchého jedu brejlovce bylo by možno usmrtiti 1250 kg psa, 2000 kg králíka 2500 kg morčete, 1430 kg krysy, 8333 kg vrabce, 20.000 kg koně a 10.000 kg člověka. čili 165 dospělých lidí průměrně těžkých. Uve- dená čísla nejsou snad jen brilantní vědeckou hračkou, ona jsou založena na pokusném pod- kladě. Možno z nich vyčísti zajímavou, i pro jedy bakterií (na př. toxin tetanu) platnou zá- sadu, že není vnímavost druhu živočišného ni jak odvislá od velikosti, váhy jeho. Nutno se zmíniti na tomto místě též o in- kubaci uštknutí. Inkubací') rozumíme hlavně u nakažlivých chorob dobu, jež uplyne ode dne stavší se nákazy až po vypuknutí pří- znaků chorobných. Tak obnáší inkubační doba u vztekliny několik týdnů až měsíců, kterážto okolnost právě podmiňuje možnost úspěšného zákroku serotherapeutického u této hrozné choroby. Hadí jedy působí bez inkubace, neb lépe řečeno, u nich jest inkubace velice kra- tičká, jak ukazuje uvedený už pokus Cal- mettův. Jak vlastně působí v těle hadí jed fysio- logicky čili proč je právě jed určitých hadí tak zhoubný pro organismus? Připomeneme-l si, že jed jednotlivých hadů není látkou jed- notnou, nýbrž směsí nejméně dvou sloučenin chemických, jest na snadě i odpověď na tuto otázku: že totiž fysiologické působení hadíh jedu též není jednotné, nýbrž mnohotvárné.
Calmette S Faust kg
24 article
Dle Koberta možno mluviti při hadích jedech o trojím různém účinku: místním, na krevanasoustavunervovou. Účinek místní projevuje se zánětem, spojeným se silnýr zduřením. Na krev působí hadí jed několika směrech. Především nastává jím srá- žení fibrinu, látky to, již možno obdržeti z ssedlé krve vypráním krvinek. Nastává často agglutinace, to jest slepování červených krvi- nek, zejména však haemolysa. Haemolyse je zjev, jejž možno pohodlně studovati ve skle- něné rource. Přidáme-li k lidské krvi něco plasmy nebo sera krve, na př. králičí, cizt plasma rozpouští krvinky lidské, haemo- lysuje je. To znamená, že červené barvivo haemoglobin, jež právě dodává krvi zná- mého zbarvení, vystoupí z krvinek a zbary okolní tekutinu. Hadí jedy působí tedy haemolysu krve tak jako jiné látky (jedy bak- terií, syrovatčiny krevní). Vlastní látkou hae- molysující je dle novějších výzkumů leci- thin, vysoce složitá sloučenína chemická, vy- skytující se ve všech buňkách a tkaních živo- čišných a rostlinných. Lecithin jest obsažen krvinách, od nichž se snadno odlučuje a spo- juje s jedem. Lecithin s jedem brejlovce dá- vají sloučeninu, jež má takové vlastnosti che- mické, že nelze na ní zjistiti ani lecithinu an jedu. Kombinaci tu nazval Kyes lecithidem a ježto pracoval s jedem brejlovce, cobraleci- thidem. Lecithid možno isolovati v podob krystalické, rozpustiti ve vodě. On působí n krev všech druhů živočišných bez inkubace Přidáme-li lecithid ke krvi, nastává velm ) Český starý výraz „lihnutí“ je úplně př Pozn. red. padný.
Kobert Kyes
25 article
prudká haemolysa. Zajímavo jest, že tuto čin- nost lecithidu možno zdržeti přidáním jiné sloučeniny, cholesterinu. Pěkným dokla- dem této antagonistické činnosti jest pokus Morgenrothův a Reicherův: vstřikneme-li cobralecithid pokusnému zvířeti, nastáváu tohoto anaemie, chudokrevnost. Přidáním cho- lesterinu však možno chudokřevnosti předejíti. Mimo na červené krvinky působí hadí jedy též na leukocyty, krvinky bílé. O tom se možno přesvědčiti pokusem v reagenční rource, jak Flexner a Noguchi první ukázali. Pokud se týče působení hadích jedů na soustavu nervovou, jest ono rovněž složité. Jed brejlovce napadá na příklad hlav- né ústředí prodloužené míchy. Působení jedu tohoto hada bylo vůbec nejlépe ze všech stu- dováno. Pozoruje se neprve všeobecné ubý- vání výkonů, jež jsou závislé na nervových buňkách, stojících ve spojení s nervem bloudi- vým, přístupným a podjazyčným, později se dostavuje dráždivost zakončení nervových ve svalech. Poslední účinek připomíná nám pů- sobení šípového jedu, kurare. Hadí jedy jsou poškozovány a ničeny svě- tlem, látkami fotodynamickými. Chlorové zlato a chromová kyselina ničí jedovatost jejich, takže lze obou sloučenin použíti ve 100%% roz- toku k léčení ran a zameziti tak vstřebání jedu, nedostal-li se ovšem ještě do krve. Připo- meneme-li si uvedenou už rychlost vstřebá- vání jedu ranou, seznáme, že má tato léčebná methoda stěží význam praktický.
Morgenrothův Reicherův Noguchi Flexner
26 article
Ještě jednu dosti zajímavou věc chci při- pomenouti. Zjištěno bylo, že jedy hadí mají povahu jistých vysoce důležitých činidel při lysiologické výměně látkové, tak zvaných fer- mentů. Ony mohou zažívati bílkoviny podobně jako činí některé fermenty. Z toho nutno sou- diti, že vylučování jedu u hadů nemá snad pouze význam útočný nebo obranný, nýbrž že je ono pochodem normálním, velice užitečným k zažívání. Názor ten potvrzuje též zkušenost. že i ti hadi, jež my označujeme v praxi za nejedovaté, přece chovají žlázy jed vylučující potřebují ho asi k zažívání. Léčení uštknutí má přirozeně velký význam, uvážíme-li zejména strašné následky. hadími jedy vyvolávané. Nejradikálnějším pro- středkem by bylo ovšem vyříznutí neb ampu- tace údu. Doporučovalo se dříve též vypálení rány. Prospěšné jest vyssáti jed z rány. V jiho- amerických zemích se používá protijedu La- cerdova (t. j. 1—5% roztok kal. perman- gan), též antidotu Bibronova (směsi bro- mové vody, jodkali a sublimatu). Též koncen- trovaný alkohol působí dobře. Dle Brunto- na a Alta se vylučuje část jedu sliznicí ža- ludeční a může se sloučiti se silným alkoho- lem v sloučeninu neškodnou. V Dalmacii se při uštknutí opijejí vínem, totéž činí pří uštknutí chřestýšem v Sev. Americe. V Indi pijí směs kořalky s tabákem nebo konopím.
Brunto Dalmacie Seva . Amerika
27 article
Nejdůležitějším však prostředkem všeobecně působícím jest serum Calmettovo (se- rum antivenenosum). Základní pokusy sero- therapeutické s hadími jedy provedl už 1887 Sewa!l. Autor ten vstřikoval holubům nejprve velice nepatrné dávky jedu chřestýše, jež ještě nevyvolávaly těžkých příznaků otrav- ných a postupoval znenáhla k dávkám stále silnějším. Holubí se stali na konec tak resi- stentními, že tato jinak velice vnímavá zví- řata snesla desetkrát vyšší dávky jedu chře- stýšího, nežli je minimální dávka smrtelná. Stala se odolnými. Calmette dokázal, že lze u králikůa morčat získati trvalou odolnost vůči jedu brejlovce tím, že vstřikujeme jim postupně vždy silnější dávky. Zjistil ale též, že takto vůči kobřímu jedu immunisovaná zvířata sne- sou bez pohromy smrtící dávky jedu zmijí neb i jiných plazů a konečně — což je ovšem ne- obyčejně důležité — že serum takto immuni- sovaných zvířat chová určité protijedné lát- ky, jež, byvše vstříknuty jinému neodolnému zvířeti, činí je svou přítomností odolným. Po zjištění těchto skutečností přistoupil Calmette ku pokusům immunisačním u koní a oslů, aby si připravil veliké množství účinného sera krevního. Pokusy měly zdárný výsledek. Cal- mette mohl immunisovati koně do té míry, že snesli konečně vstříknutí až 2 gramů suchého jedu brejlovce, tedy dávku dvousetkr át převyšující smrtelnou. Pokusem se totiž Cal- mette přesvědčil, že neočkovaného koně usmrtí as 0-01 gr. jedu kobřího v 36—48 ho- dinách.
Calmettův Calmette Cal
28 article
Abychom se přesvědčili o tom, že serum koně immunisovaného chová skutečně proti- jedné, antitoxické vlastnosti, vstřikneme krá- liku 2 cm2 sera toho do žíly pravého uchaa pět minut potom 1 mg. jedu brejlovce do žíly levého ucha. Tato dávka 1 mg. je pro normál- ního králíka v každém případě smrtelná: smrt nastává v méně než 30 minutách. Nezhyne-li zvíře, jemuž vstříknuto immunisační seruma po té jed, svědčí to pro účinnost sera: jed jest protijedem vázán, nepůsobí. Velikého vý- znamu nabyl další objev, že odebrané serum, zahřívané jednu hodinu na 58°, podržuje svou chránivou schopnost. Zjištěno pokusně, že jeho immunisační síla vydrží neztenčena až 2 leta. Jaký to má nesmírný význam pro lékař- skou praxi hlavně v zemích tropických, jest samozřejmé. Pro obchod se vyrábějí léčebná sera proti uštknutí hlavně v Pasteurově ústa- vu v Lille, kde je právě přednostou několikrát už uvedený dr. Calmette, též v Pasteuro- vě ústavu pařížském a v celé řadě bakteriolo- gických laboratoří tropických krajů. Serum uštknutým se vstříká buď podkožně nebo do žil a to 10 cm a více. Při uštknutí brejlovcem v tropech až 400 cme. Účinek immunitního sera jest u uštknutých eklatantní. Několik minut po vstříknutí zmízí u většiny případů místní bolesti, vzrušení, kře- če a malátnost. Zlepšení nastává tak rychle že příštího dne už nebývá patrných příznak uštknutí. Nijak tím nezmenším Calmettových zá- sluh o trpící lidstvo, zmíním-li se též o námit- kách, jež jeho seru činili svého času někteři badatelé. Námitky ty týkaly se hlavné otáz- ky, zda je Calmettovo serum polyvale nt-
Pasteurův Calmette Calmettův Lille Pasteuro Sero mg centimetr