1
masthead
31. srpna 1913.
3
masthead
Příóha „Národních Listů“ k číslu 239.
6
article
OBSAH.
Sjezd hospodářských archivář
Dr. Karel Franzl:
v Kolíně n. R.
Lékařství: Št. Vomela: O hadích jedech.
Literatura.
Bibliogratie.
Dr. KAREL FRANZL-
doktor
Franzl
Kolín
7
article
Sjezdhospodářských archivářů
v Kolíně n. R.
Sjezdhospodářských archivářů
v Kolíně n. R.
Společnost pro hospodářské vzdělání
(Gesellschaft für wirtschaftliche Ausbildung)
a Rýnsko-vestfálský hospodářský archiv v Ko-
líně n. R. rozeslaly v těchto dnech pozvání
k všeobecnému sjezdu hospodář-
ských archivářů, který se bude konati
dne 17. a 18. října t. r. v Kolíně n. R.
První den sjezdový věnován bude veřei-
ným, bezplatným přednáškám. Ředitel rýnsko-
vestfálského hospodářského archivu v Kolíně
n. R. dr. M. Schwann bude přednášeti o
všeobecném významu hospodářských archivů,
taj. rada prof. dr. Gothein o vybádání ho-
spodářských dějin 19. stol. Další přednáška
bude se týkati organisace moderního hospo-
dářského archivu. V první den sjezdový pro-
hlédnou si účastníci za vedení odborníků rýn-
sko-vestfálský hospodářský archiv a městské
museum pro obchod a průmysl v Kolíně n. R.
V druhý den sjezdový koná se v zasedací
síni obchodní komory kolínské schůze zá-
stupců hospodářských archivů, ke které mají
přístup pozvaní hosté. Na pořadu této schůze
jest referát o možnostech odborného a míst-
ního ohraničení hospodářských archivů ao
zřízení a úkolech informační ústředny, dále re-
ferát o hospodářském archivu osadního ústa-
vu v Hamburku a referát dra. Bächtold
z Bazileje o hospodářských archivech švýcar-
ských.
M Schwann
profesor
doktor
Gothein
Kolín
Rýnsko
ko
Hamburk
hospodářský archiv
8
article
Současně s tímto pozváním rozeslána byla
všeobecná informační stať o účelech sjezdu,
ve které se konstatuje především, že dnešní
hospodářská věda od delší doby nemůže již
postrádati materiálu, uloženého v bilan-
cích, obchodních zprávách, pro-
spektech, pamětních spisech, trž-
ních zprávách, zkrátka v t. zv. materiálu
interesentů a v novinách a odbornýcl
časopisech. Se vzmáhajícím se uznáním
nutností hospodářsko-historického vybádán
minulých dob, zvláště však století 19., jež zna-
mená, jak známo, v průběhu dějin nejpronika-
vější hospodářskou revoluci, k ústavům, sbí-
rajícím aktuální materiál k účelům informač-
ním a vyučovacím, přistoupily ještě zvláštn
hospodářsko-historické ústavy, sbírající větši-
nou pro určitý hospodářský obvod všechna ho-
spodářsko-historicky zajímavá akta a jinaké
dokumenty a dávající je k disposici pro hospo-
dářsko-historická bádání.
Tento materiál, důležité to prameny ho-
spodářských dějin, sbírá se na nejrůznějších
místech. Sbírají jej především archivy sou-
kromých podniků (zejména velkých
bank) nebo spolků, neboť hospodářské
podniky nejrůznějších odvětví potřebují je
jako informační materiál pro své obchodní in-
teresy. Tyto archivy soukromých podniků při-
rozeně slouží jejich individuálním, obchodně
praktickým zájmům.
9
article
Vysoké školy obchodní a korporace jim
blízké zřídily archivy pro vědecke
účely, jichž úkolem jest sbírati a zpracová-
vati materiál pro nejrůznější hospodářská od-
větví. Jsou to archivy bilancí a obchodních
zpráv, hospodářsko-historické archivy, jakož
četné smíšené jejich útvary pro nejrůznějš
účely.
Sbírání těchto významných pramenů ho-
spodářsko-politických dějin stojí mnoho práce
i nákladů, neboť počet sběren stále vzrůstá
Také umístění sebraného materiálu často p-
sobí velmi záhy obtíže a rovněž jeho
používání při vědeckém bádání namnoze
není v žádném poměru k práci a výlohám, kte-
ré sbírání materiálu stálo.
Tyto okolnosti zavdaly právě podnět ke
svolání sjezdu, který má uspokojivě rozřešiti
vyskytnuvší se problémy organis ace
hospodářských archivů.
I hospodářské archivy nutno posta-
viti pod princip hospodárnosti, aby
dosahovaly největšího úspěchu nejmenším ná-
kladem. Toho má se docíliti odborovým
pokud možno i místním ohraničením pracov-
ního pole jednotlivých hospodářských archivů
uspokojivým rozřešením základní otázky jejich
společné, dle principu dělby práce provedené
intensivní organisace.
10
article
Svolavatelé sjezdu doufají proto, že sje-
zdu zúčastní se četní interesovaní zástupc
vědy i praxe a přednesou svá přání. Zejména
bylo by žádoucno, aby své názory projevil
též ti, kdož archivů používají.
Pracovní pole závodních archivů sou-
kromých podniků bude ovšem jako dříve ur-
čováno v první řadě individuálními, obchodně-
praktickými zájmy jednotlivých podniků. Přes
to však jest účast archivářů velkých bank
jinakých podníků na sjezdu žádoucí a nutná.
Nejvýznamnější a také z ohledů finančních
naléhavě nutné bude vzájemné odborové neb
místní ohraničení pracovního oboru pro ar-
chivy, sloužící vědecké práci a bádání, pro
něž platí zásada: non multa sed multum. U
těchto archivů nezáleží na rychlosti informace
za účelem předstižení konkurenta, nýbrž na
důkladnosti. Obmezí-li se jejich pracovní obor
na určitý místní obvod nebo na určité odvětví
nebo kombinací obou těchto principů, mohou
bez dalšího vzájemně používati takto sebra-
ného materiálu. Dnešní místní decentralisace
všech hospodářských archivů vyžaduje z eko-
nomických důvodů nutně místního a odboro-
vého specialisování práce, jež pro jednotlivé
archivy znamená možnost důkladnějšího
hlubšího projednání příslušných problémů a
souhrnu větší bohatství a lepší jakost sebra-
ného materiálu.
11
article
Provedení této místní decentralisace a od-
borové specialisace předpokládá ovšem zříze-
ní informační ústředny, jež by byla
ve stálém spojení se všemi sběrnami, vedla
pro všechny archivy katalog a poukazovala
dotazovatele na příslušný archiv, kde najde
žádaný materiál. Dotazovatel použil by pak
materiálu na místě nebo by mu byl posílán.
jestliže by jeho osobnost poskytovala dosta-
tečných záruk. Úkolem ústředny bylo by na-
vazovati styky s vědeckými badateli, aby se
docílilo většího přihlížení k archivnímu ma-
teriálu a používání jeho ve vědeckých pracích.
Úkol takové ústředny obstarávala z části již
nyní Gesellschaft für wirtechaftliche Ausbil-
dung, jež k tomuto účelu nabízí bezplatn
svou kancelář. Samostatnost jednotlivých ar-
chivů přirozeně nebude tím dotčena.
Gesellschaft für wirtechaftliche Ausbit
12
article
Jak z programu sjezdu, z otázek, který-
mi se bude zabývati, jest patrno, bude průběl
sjezdu velice zajímavý a pro další vývoj ho-
spodářských archivů, pro veškeru národoho-
spodářskou vědu neobyčejně důležitý. Bylo t
právě poznání velikého významu hospodář-
ských dějin, které vzbudilo snahu, aby veške-
rý důležitý materiál, namnoze dosud nedosta-
tečně oceňovaný a hynoucí, byl sbírán a za-
chován k disposici pro vědecká badání. V Nč-
mecku od r. 1901 propaguje zřizování hospo-
dářských archivů dr. Arnim Tille, autor spi-
su „Wirtschaftsarchive“. Profesor státních věd
na rostocké universitě dr. Richard Ehren-
berg založil r. 1905 při universitě rostocké
ústav pro národohospodářské badání metho-
dou exaktně srovnávací a nazval jej po před-
ním německém národním hospodáři šl. Thüne-
novi „Thünen-archiv“. Záhy pochopilo se, že
sběratelská činnost jednotlivců nepostačí.
1904 vystoupila obchodní a průmyslová ko-
mora v Düsseldorfu s plánem, aby každá ko-
mora oblasti porýnské opatřila soupis starších
písemností obchodních a průmyslových, zacho-
vaných v jednotlivých podnicích, a soupisy
aby soustředily se ve zvláštní sbírce ústřední
jejímž úkolem bylo by usnadňovati badatelům
orientaci.
doktor
Arnim Till
Ehren
Düsseldorf
13
article
R. 1906 za součinnosti několika rýnsko-
vestfálských komor a profesorů vysoké ob-
chodní školy v Kolíně n. R., od r. 1901 ote-
vřené, založen byl přičiněním kolínské ob-
chodní komory „Archiv für Rheini s ch-
Westfälische Wirtschaftsgesch i ch-
te“, při čemž přikročeno bylo nejen k soupisu
starších písemností, nýbrž přímo k jejich sbí-
rání. Na uskutečnění archivu vedle komory
jednotlivců přispělo též město. Archiv sbírá.
pořádá a pro vědecká badání k disposici dává
rukopisné i tištěné prameny k hospodářským
a sociálním dějinám. Sebrané písemnosti, kte-
ré byly archivu svěřeny od státu i četných
soukromých podniků, zpravidla nestávají se
majetkem archivu, nýbrž jsou pouze v jeho
správě jako deposita, jež mohou býti vlastní-
ky kdykoliv reklamována. Vedle činnosti zá-
chranné nezapomíná se na vědecké zpraco-
vání a na základě materiálu kolínského archi
vu vydány byly již četné práce, na př. Kamp-
mannova monografie o vývoji železných drah
v Porýnsku.
Kolín
Kampa
Porýnsko
14
article
Také u nás vzrostlo pochopení pro vý-
znam hospodářských dějin. Kdo měl příleži-
tost listovati v nynějších učebnicích všeobec-
ného dějepisu pro vyšší střední školy (Bidlo-
Hýbl-šusta) a po letech vzpomenul si na děje-
pisy, z kterých se sám ještě učil, byl zajisté
příjemně překvapen tím, jak i historie, které
se vyučuje na středních školách, přestává býti
namnoze pouhými dějinami válek, stávajíc se
především dějinami kulturními, ve kterých
přihlíží se stále více k dějinám hospodářským,
ještě za našich dob středoškolských skor
úplně opomíjeným. Toto stále rostoucí pocho-
pení pro důležitost hospodářských dějin také
u nás vzbudilo snahy o záchranu dosud nedo-
ceněných pramenů hospodářských dějin. Nej-
dříve u českých Němců, kteří z politických
důvodů usilovali dokázati, že průmysl v Če-
chách, chlouba to Rakouska, jest převahou je-
jich dílem. R. 1887 na podnět bývalého po-
slance a univ. prof. Augusta Fournier
ujal se Verein für die Geschichte der
Deutschen im Böhmen vydávání sbírky „Bei-
träge zur Geschichte der deutschen Industrie
in Böhmen“, v které vyšly již četné práce
Zároveň učiněny kroky ke studiu jednotlivých
podniků, k záchraně všech písemností pro je-
jich vznik a vývoj důležitých.
Bidlo
Hýbl
Němec
profesor
Augusta Fournier
Rakousko
in Böhmen
15
article
Otázka archivu pro dějiny průmyslu do-
stala se u nás na přetřes při příležitosti jed-
nání o uskutečnění technicko-historickéh
musea. Prof. dr. Josef Gruber v „Nár. I.
ze dne 23. června 1907 navrhl, abychom se
přičinili o uskutečnění technicko-historického
musea a do programu zařadil vedle památek
na proslulé pěstitele technické vědy a práce.
jejich podobizen, životopisů a pracoven, též
důležité listiny a jiné písemné neb tištěné pa-
mátky obsahu technického, archivy průmyslo-
vých podniků, jež jako historické dokumenty
měly tvořiti část sbírek technického musea.
Publicisticky propagoval myšlenku zří-
zení archivu pro dějiny českého průmyslu
obchodu zejména dr. Zd. V. Tobolka a po-
zději univ. prof. Jos. Šusta. Dr. Tobolka
v „Nár. Listech“ dne 20. července 1907 v člán-
ku „Archiv pro dějiny českého průmyslu“ pro-
jevil souhlas se svrchu uvedeným návrhem
Grubrovým, dokazoval nutnost, aby materiál.
vysoce důležitý pro naše dějiny hospodářské
a sociální, byl sbírán a zachován a doplnil
Grubrův podnět návrhem, aby při budoucím
technickém museu v Praze zřízen byl a r ch iv
pro dějiny českého průmyslu. Zá-
roveň přimlouval se za vydávání zvláštní sbír-
ky nebo sborníku, stejně označeného, jeho
vydávání vzhledem ke svrchu vylíčeným sna-
hám českých Němců stalo se nejen vědeckým.
nýbrž i politicko-národním příkazem.
K tomuto podnětu, aby při technickém
museu v Praze zřídil se archiv pro dějiny prů-
myslu v Čechách, do kterého by se ukládaly
archivalie, týkající se českého průmyslu a na-
lézající se namnoze v rukou soukromníků, vrá-
til se dr. Tobolka v lednu 1909 v „Národo-
hospodářském Obzoru“, neboť považoval za
nutné, aby soustavné sbírání materiálu bylo
neprodleně zahájeno a příslušné kruhy byly na
profesor
doktor
Gruber
Zdeněk
V Tobolka
Jos
Šust
Tobolka
Grubrová
Grubrův
Němec
Praha
Čechy
technický muzeum v Praga
16
article
to upozorněny. Pokud se týče otázky, co
dlužno považovati za materiál hospodářsko-
historický, lišil prameny: a) tištěné, z kte-
rých vyloučil noviny, neboť sbírku žurnálů
máme u nás v pražské universitní knihovně;
jsou to hlavně: tiskopisy jednotlivých podni-
ků průmyslových, jež nejsou určeny ku pro-
deji a do universitní knihovny nedocházejí.
resp. nejsou tam katalogisovány, totiž výroční
zprávy akciových společností, tištěné oběžní-
ky, cenníky, reklamní oznámení, prospektya
pod. různých závodů, jež si často neponechá-
vají ani firmy, jež je vydaly; dále pamětní kni-
hy, katalogy výstav: b) netištěné prame-
ny, totiž obchodní knihy, obchodní korespon-
dence, které ovšem se zřetelem na zachování
obchodního tajemství mohly by býti odevzdá-
vány teprve po delší době, dle návrhu dra
A. Tilleho až po 30 letech; dále psané pamět
jednotlivých podnikatelů, plány místnosti
obrazy různých technických zařízení a strojů
Současně žádal, aby byl získán cenný mate-
riál registratur obch. a živn. k o mo
Pokud se týče soudních registratur
obsahujících četná akta o soudních procerech
rázu hospodářského, důležítá pro historiky
vyslovil požadavek, aby při občasných revi-
sích soudních registratur kvalifikovanými
úřadníky státních archivů nepřihlíželo se jen
ke spisům politického rázu, nýbrž i hospo-
dářského rázu. Při uspořádání materiálu bylo
by nutno použítí zkušeností, získaných v Ně-
mecku.
A Tille
17
article
Pro případ, že by se nezačalo hned se
sbíráním materiálu, doporučoval dr. Tobolka.
aby archiv nezřizoval se při technickém mu-
seu, nýbrž při knihovně c. k. vy s. š ko
technických v Praze, a to tím spíše
ježto dle organisačního statutu této knihovny
profesorské sbory obou technik mají zřízení
archivu ve svých rukou. Až by se vybudovalo
technické museum, mohla by se tam ostatně
přestěhovati knihovna a s ní i archiv.
Tobolka
Praha
18
article
Další vývoj záležitosti zřízení archivu pro
dějiny průmyslové a obchodní v Čechách vy-
líčil prof. Jos. Šusta v článku „Otázka ar-
chivu pro dějiny průmyslu a obchodu v Něme-
cku a u nás“, uveřejněném v „Národohospo-
dářském obzoru“ (září 1910), kde dokázal vý-
znam materiálu, o jehož záchranu jde, na ně-
kolika příkladech z dějin středověkých a no-
vověkých. Uskutečnění návrhu na zřízení ar-
chivu při zakládaném technickém museu pro
král. České vadil nedostatek prostředků, což
uznal i jeden ze zakladatelů musea dr. Gruber.
Proto r. 1909 ve schůzi zemské statistické ko-
míse učiněn byl návrh, aby zřízením samo-
statného archivu pro průmyslové dějiny v če-
chách pověřen byl Zemský archiv pro král
České, který měl současně zabývati se otázkou
zřízení českého ařchivu agrárního,
uvedenou na přetřes hlavně zásluhou dra. A.
Bráfa. Proti tomuto návrhu zemské komise
statistické vyslovila se správa zemského archi-
vu, poukázavši na nedostatek nutných odbor-
ných vědomostí techníckých a národohosno-
dářských, jichž nelze požadovati od historiků
a úředníků archivních. Rovněž zemským vý-
borem dotázaná obch. a živn. komora v Praze
vyslovila se, že pokládá nově zřízené Techni-
cké museum za nejvýhodnější místo pro zří-
zení archivu pro dějiny průmyslu v Čechách.
profesor
Jos
Šust
doktor
Gruber
A Bráf
Čechy
Nout
Praha
19
article
Museum také již skutečně se sbíráním mate-
riálu počalo a vykazuje pozoruhodné výsle-
dky. Prof. Šusta projevil souhlas s názorem
komory, vyslovil však přání, aby interesované
korporace se řídily příkladem porýnských ko-
mor a museum náležitě — mravně i hmotně —
podporovaly. Vydatné subvence možno sna
očekávatí po urovnání zemských financí.
Takový byl vývoj otázky zřízení archivu
pro hospodářské dějiny v Čechách. Jako v Ně-
mecku, i u nás četné podniky, zejména pe-
něžní, mají své archivy, jejichž význam ukázal
se právě v uplynulém roce 1912, který byl ju-
bilejním rokem pro celou řadu našich peněž-
ních ústavů i odborných spolků hospodář-
ských. Tyto podniky a korporace oslavily
jubileum svého padesátiletého trvání namnoze
vydáním pěkných publikací, obsahujících hoj-
nost cenného materiálu, nezbytného pro sepsá-
ní našich hospodářských dějin. Právě tyto
publikace svědčí, jaké bohatství důležitých
hospodářsko-historických pramenů bylo by
možno u nás ještě zachrániti. Ovšem k tomu
je třeba, aby stát, odborné korporace i jed-
notlivé podniky projevily i u nás stejné po-
chopení pro význam zachování tohoto mate-
riálu jako v Německu a dávaly jej k disposici
Ježto i u nás roste pochopení pro důleži-
tost hospodářských dějin a pro význam hospo-
dářsko-historického archivu, možno snad dou
fati, že všeobecný sjezd hospodářských archi
vářů v Kolíně n. R. a problémy, kterými se
bude zabývati, vzbudí zájem a pozornost pří
slušných kruhů v Čechách.
Šust
Čechy
Německo
Kolín
21
article
O hadích jedech.
O hadích jedech.
Živočichů, jež příroda vyzbrojila v boj
život ústroji jedovatými, je známo dosti. Vy-
skytují se skoro ve všech řádech soustavy
živočišné. Ze známějších možno připomenouti
některé pavouky a štíry, jejichž jedy smrtí
mepší živočichy, dále některé stonožky, jedo-
vatý hmyz dvoukřídlý (včely, vosy), ryby, ně
které obojživelníky. Zejména však zasluhuj
pozornosti jedovatí hadi krajín hlavně tropi-
ckých, kteří jsou pravou metlou člověka do-
norodého i Evropana kolonisty.
Povšimneme-li si statistiky ušiknuti
seznáme, že v některých zemích tropických
vyžaduje si uštknutí jedovatými hady skor
tolik obětí jako velké epidemie lidové. Klasi-
ckým takovým příkladem jest Indie, země
morem, cholerou skoro každoročně šlehaná
V Indii zmírá ročně průměrně 20.000 lidí po
uštknutí (r. 1889 jedovatými hady kousnuto
22.480 lidí a 3793 dobytčat). Značnou tu
úmrtnost lze si vysvětliti jednak tím, že v ú-
vahu přicházející hadi jsou velice jedovatí
jednak též tím, že snadno vníkají do příbytk
domorodců, kteří jsou svým volným způsoben
života i jinak stále vystaveni nebezpeč
uštknutí.
Jedovaté hady dělíme ve dvě velké sku-
piny: Proteroglypha a Soleno
glypha. Zmíním se stručně o některých
nejznámějších druzích.
Ke skupině prvé patří východo-indicky
brejlovec (Naia tripudians), egyptský had
Kleopatřin (Naia haje), koralový hac
Jižní Ameriky (Ellaps corallinus), kr a j t a
Východní Indie a Javy (Bungarus coeruleus)
černý had australský (Pseudechis porphy-
riacus), konečně strašně jedovatí mořšt
hadi Indického a Tichého oceánu.
Evropan
Klas
Kleopatřin
Indie
jižní Amerika
člověk po uštknutý
Java
22
article
Ke skupině druhé řadíme chřestýš
jihoamerického i severoamerického (Crotalus
horridus a durinsimus) a zmije i u nás často
hojně rozšířené. Pro území rakouské uvésti
potřebí zmijí obecnou, zmiji písečnou, rozší
řenou v jižnějších krajinách, hlavně v Dal-
macii.
Hadí jed, tvořící se ve zvláštních žlazáci
a vnikající odtud kousnutím do rány zubem
způsobené, jest hustá, olejnatá tekutina barvy
více méně žluté. Usušený jed hadí se soustře-
ďuje v průhledných lamellách jako gumi ara
bicum neb bílek a možno jej v tomto stavu
chráněný ovšem před svétlem, vzduchem
vlhkem, uchovati velmi dlouho. Snadno se roz-
pouští opět ve vodě. Nutno předem upozorniti
že mezi jedy jednotlivých druhů hadích jšou
rozdíly jak fysikální, tak chemické. Některé
z nich prostupují, jiné neprostupují blanami
živočišnými; některé jsou rozkládány a činěny
neškodnými teplotou 75.—80°, jiné vzdoruj
zahřátí až na 100, po případě až na 120
Svým chemickým složením jsou hadí jedy
proto- a deutero-albumosami.
Vážnost otravy závisí na řadě různých či-
nitelů. Především na množství jedu do rány
vniknuvšího. To je různé podle druhu hada
i pohotovosti jeho. Tak dává podle bada tele
Floktistova jedno kousnutí zmije 22 mg
jedu, písečné zmije 60 mg a kousnutí chřestýše
520 mg. Záleží též na tom, kolikrát týž had
bezprostřední blízkosti časové už uštknul. Udá-
vá se též, že je jedovatost hadího veninu,
jak jedy ty označujeme, větší po svlékání neb
po dlouhém postu. Není přírozeně též lho-
stejno, stalo-li se uštknutí na končetině nebo
do tváře. Též na délce zubů hadích závisí.
Rána vstřebává hadí jed velice rychle,
čemž podává svědectví pokus, provedený jed-
ním z nejlepších znalců hadích jedů, drem.
mg
23
article
Calmettem. Calmette vočkoval kryse n
konci ohonu jed brejlovce a po jedné minutě
ohon uřízl. Přes to nastala ve chvilce smr
zvířete. To svědčí pro to, jak rychle se jed
vstřebává a šíři celým organismem.
Německý badatel S. Faust hleděl určiti
smrtelnou dávku pro kg živočicha různých
druhů. Z jeho chemických rozborů vysvítá
veliký stupeň jedovatosti hadích jedů. Vypo-
četl, že 1 g suchého jedu brejlovce bylo by
možno usmrtiti 1250 kg psa, 2000 kg králíka
2500 kg morčete, 1430 kg krysy, 8333 kg
vrabce, 20.000 kg koně a 10.000 kg člověka.
čili 165 dospělých lidí průměrně těžkých. Uve-
dená čísla nejsou snad jen brilantní vědeckou
hračkou, ona jsou založena na pokusném pod-
kladě. Možno z nich vyčísti zajímavou, i pro
jedy bakterií (na př. toxin tetanu) platnou zá-
sadu, že není vnímavost druhu živočišného ni
jak odvislá od velikosti, váhy jeho.
Nutno se zmíniti na tomto místě též o in-
kubaci uštknutí. Inkubací') rozumíme
hlavně u nakažlivých chorob dobu, jež uplyne
ode dne stavší se nákazy až po vypuknutí pří-
znaků chorobných. Tak obnáší inkubační doba
u vztekliny několik týdnů až měsíců, kterážto
okolnost právě podmiňuje možnost úspěšného
zákroku serotherapeutického u této hrozné
choroby. Hadí jedy působí bez inkubace, neb
lépe řečeno, u nich jest inkubace velice kra-
tičká, jak ukazuje uvedený už pokus Cal-
mettův.
Jak vlastně působí v těle hadí jed fysio-
logicky čili proč je právě jed určitých hadí
tak zhoubný pro organismus? Připomeneme-l
si, že jed jednotlivých hadů není látkou jed-
notnou, nýbrž směsí nejméně dvou sloučenin
chemických, jest na snadě i odpověď na tuto
otázku: že totiž fysiologické působení hadíh
jedu též není jednotné, nýbrž mnohotvárné.
Calmette
S Faust
kg
24
article
Dle Koberta možno mluviti při hadích
jedech o trojím různém účinku: místním, na
krevanasoustavunervovou. Účinek
místní projevuje se zánětem, spojeným se
silnýr zduřením. Na krev působí hadí jed
několika směrech. Především nastává jím srá-
žení fibrinu, látky to, již možno obdržeti z
ssedlé krve vypráním krvinek. Nastává často
agglutinace, to jest slepování červených krvi-
nek, zejména však haemolysa. Haemolyse
je zjev, jejž možno pohodlně studovati ve skle-
něné rource. Přidáme-li k lidské krvi něco
plasmy nebo sera krve, na př. králičí, cizt
plasma rozpouští krvinky lidské, haemo-
lysuje je. To znamená, že červené barvivo
haemoglobin, jež právě dodává krvi zná-
mého zbarvení, vystoupí z krvinek a zbary
okolní tekutinu. Hadí jedy působí tedy
haemolysu krve tak jako jiné látky (jedy bak-
terií, syrovatčiny krevní). Vlastní látkou hae-
molysující je dle novějších výzkumů leci-
thin, vysoce složitá sloučenína chemická, vy-
skytující se ve všech buňkách a tkaních živo-
čišných a rostlinných. Lecithin jest obsažen
krvinách, od nichž se snadno odlučuje a spo-
juje s jedem. Lecithin s jedem brejlovce dá-
vají sloučeninu, jež má takové vlastnosti che-
mické, že nelze na ní zjistiti ani lecithinu an
jedu. Kombinaci tu nazval Kyes lecithidem
a ježto pracoval s jedem brejlovce, cobraleci-
thidem. Lecithid možno isolovati v podob
krystalické, rozpustiti ve vodě. On působí n
krev všech druhů živočišných bez inkubace
Přidáme-li lecithid ke krvi, nastává velm
) Český starý výraz „lihnutí“ je úplně př
Pozn. red.
padný.
Kobert
Kyes
25
article
prudká haemolysa. Zajímavo jest, že tuto čin-
nost lecithidu možno zdržeti přidáním jiné
sloučeniny, cholesterinu. Pěkným dokla-
dem této antagonistické činnosti jest pokus
Morgenrothův a Reicherův: vstřikneme-li
cobralecithid pokusnému zvířeti, nastáváu
tohoto anaemie, chudokrevnost. Přidáním cho-
lesterinu však možno chudokřevnosti předejíti.
Mimo na červené krvinky působí hadí
jedy též na leukocyty, krvinky bílé. O tom
se možno přesvědčiti pokusem v reagenční
rource, jak Flexner a Noguchi první
ukázali.
Pokud se týče působení hadích jedů na
soustavu nervovou, jest ono rovněž
složité. Jed brejlovce napadá na příklad hlav-
né ústředí prodloužené míchy. Působení jedu
tohoto hada bylo vůbec nejlépe ze všech stu-
dováno. Pozoruje se neprve všeobecné ubý-
vání výkonů, jež jsou závislé na nervových
buňkách, stojících ve spojení s nervem bloudi-
vým, přístupným a podjazyčným, později se
dostavuje dráždivost zakončení nervových ve
svalech. Poslední účinek připomíná nám pů-
sobení šípového jedu, kurare.
Hadí jedy jsou poškozovány a ničeny svě-
tlem, látkami fotodynamickými. Chlorové zlato
a chromová kyselina ničí jedovatost jejich,
takže lze obou sloučenin použíti ve 100%% roz-
toku k léčení ran a zameziti tak vstřebání jedu,
nedostal-li se ovšem ještě do krve. Připo-
meneme-li si uvedenou už rychlost vstřebá-
vání jedu ranou, seznáme, že má tato léčebná
methoda stěží význam praktický.
Morgenrothův
Reicherův
Noguchi
Flexner
26
article
Ještě jednu dosti zajímavou věc chci při-
pomenouti. Zjištěno bylo, že jedy hadí mají
povahu jistých vysoce důležitých činidel při
lysiologické výměně látkové, tak zvaných fer-
mentů. Ony mohou zažívati bílkoviny podobně
jako činí některé fermenty. Z toho nutno sou-
diti, že vylučování jedu u hadů nemá snad
pouze význam útočný nebo obranný, nýbrž že
je ono pochodem normálním, velice užitečným
k zažívání. Názor ten potvrzuje též zkušenost.
že i ti hadi, jež my označujeme v praxi za
nejedovaté, přece chovají žlázy jed vylučující
potřebují ho asi k zažívání.
Léčení uštknutí má přirozeně velký
význam, uvážíme-li zejména strašné následky.
hadími jedy vyvolávané. Nejradikálnějším pro-
středkem by bylo ovšem vyříznutí neb ampu-
tace údu. Doporučovalo se dříve též vypálení
rány. Prospěšné jest vyssáti jed z rány. V jiho-
amerických zemích se používá protijedu La-
cerdova (t. j. 1—5% roztok kal. perman-
gan), též antidotu Bibronova (směsi bro-
mové vody, jodkali a sublimatu). Též koncen-
trovaný alkohol působí dobře. Dle Brunto-
na a Alta se vylučuje část jedu sliznicí ža-
ludeční a může se sloučiti se silným alkoho-
lem v sloučeninu neškodnou. V Dalmacii se
při uštknutí opijejí vínem, totéž činí pří
uštknutí chřestýšem v Sev. Americe. V Indi
pijí směs kořalky s tabákem nebo konopím.
Brunto
Dalmacie
Seva . Amerika
27
article
Nejdůležitějším však prostředkem všeobecně
působícím jest serum Calmettovo (se-
rum antivenenosum). Základní pokusy sero-
therapeutické s hadími jedy provedl už
1887 Sewa!l. Autor ten vstřikoval holubům
nejprve velice nepatrné dávky jedu chřestýše,
jež ještě nevyvolávaly těžkých příznaků otrav-
ných a postupoval znenáhla k dávkám stále
silnějším. Holubí se stali na konec tak resi-
stentními, že tato jinak velice vnímavá zví-
řata snesla desetkrát vyšší dávky jedu chře-
stýšího, nežli je minimální dávka smrtelná.
Stala se odolnými.
Calmette dokázal, že lze u králikůa
morčat získati trvalou odolnost vůči jedu
brejlovce tím, že vstřikujeme jim postupně
vždy silnější dávky. Zjistil ale též, že takto
vůči kobřímu jedu immunisovaná zvířata sne-
sou bez pohromy smrtící dávky jedu zmijí neb
i jiných plazů a konečně — což je ovšem ne-
obyčejně důležité — že serum takto immuni-
sovaných zvířat chová určité protijedné lát-
ky, jež, byvše vstříknuty jinému neodolnému
zvířeti, činí je svou přítomností odolným. Po
zjištění těchto skutečností přistoupil Calmette
ku pokusům immunisačním u koní a oslů, aby
si připravil veliké množství účinného sera
krevního. Pokusy měly zdárný výsledek. Cal-
mette mohl immunisovati koně do té míry, že
snesli konečně vstříknutí až 2 gramů suchého
jedu brejlovce, tedy dávku dvousetkr át
převyšující smrtelnou. Pokusem se totiž Cal-
mette přesvědčil, že neočkovaného koně
usmrtí as 0-01 gr. jedu kobřího v 36—48 ho-
dinách.
Calmettův
Calmette
Cal
28
article
Abychom se přesvědčili o tom, že serum
koně immunisovaného chová skutečně proti-
jedné, antitoxické vlastnosti, vstřikneme krá-
liku 2 cm2 sera toho do žíly pravého uchaa
pět minut potom 1 mg. jedu brejlovce do žíly
levého ucha. Tato dávka 1 mg. je pro normál-
ního králíka v každém případě smrtelná: smrt
nastává v méně než 30 minutách. Nezhyne-li
zvíře, jemuž vstříknuto immunisační seruma
po té jed, svědčí to pro účinnost sera: jed
jest protijedem vázán, nepůsobí. Velikého vý-
znamu nabyl další objev, že odebrané serum,
zahřívané jednu hodinu na 58°, podržuje svou
chránivou schopnost. Zjištěno pokusně, že
jeho immunisační síla vydrží neztenčena až 2
leta. Jaký to má nesmírný význam pro lékař-
skou praxi hlavně v zemích tropických, jest
samozřejmé. Pro obchod se vyrábějí léčebná
sera proti uštknutí hlavně v Pasteurově ústa-
vu v Lille, kde je právě přednostou několikrát
už uvedený dr. Calmette, též v Pasteuro-
vě ústavu pařížském a v celé řadě bakteriolo-
gických laboratoří tropických krajů. Serum
uštknutým se vstříká buď podkožně nebo do
žil a to 10 cm a více. Při uštknutí brejlovcem
v tropech až 400 cme.
Účinek immunitního sera jest u uštknutých
eklatantní. Několik minut po vstříknutí zmízí
u většiny případů místní bolesti, vzrušení, kře-
če a malátnost. Zlepšení nastává tak rychle
že příštího dne už nebývá patrných příznak
uštknutí.
Nijak tím nezmenším Calmettových zá-
sluh o trpící lidstvo, zmíním-li se též o námit-
kách, jež jeho seru činili svého času někteři
badatelé. Námitky ty týkaly se hlavné otáz-
ky, zda je Calmettovo serum polyvale nt-
Pasteurův
Calmette
Calmettův
Lille
Pasteuro
Sero
mg
centimetr