2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
31. srpna 1913 číslo 239.
4
article
i v zemském výboru budou zastoupení kleri-
kálem, od něhož se zvláště slovinské učitel.
stvo nemůže nadíti ničeho dobrého.
5
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Spojeni makedonské otázky s albanskou.
Naši bulharští hosté, pp. Grigor Vasiljev
a D. Michalčev, přijelí do Prahy z Brna a do
Brna z Vídně, odkudž byla dne 23. t. m. za-
slána do Sofije „Večerné Poště“ následujíce
zpráva:
Včera večer konala se tu schůze bulhar-
ských delegátů s vídeňskými žurnalisty z
tím účelem, aby obecenstvu i představitelům
tisku pověděna byla pravda o položení na
Balkáně. Sešlo se mnoho novinářů, ruští do-
pisovatelé, hkož i Albanci. Pan Grigor Vasil-
jev promluvil o válce s Turky. Přečtené do-
kumenty vojenských mocností k Turecku
spojencům učinily silný dojem. Závěrečná vě
ta řečníkova: „Žádný bulharský vojín nepo
kládá se za poražena a v tom je naše hrdost!“
byla odměněna dlouhým potleskem.
D. Michalčev soustavně vyložil přípravy
Srbska a Řecka k vojně proti Bulharsku, je-
muž se úřadně tvářili jako spojenci a součas-
ně pronásledovali Bulhary v Makedonii; od-
pověděl na klevetnické srbsko-řecké obžaloby
a cejchoval jednání Srbska i Řecka. A. Can-
kov vypočítal oběti, Bulharskem přinesené,
podmínky míru bukureštského označil jake
vynucené, jež nevyhnutelně vyžadují revise
smlouvy v zájmu míru.
Albanec Ichsan Murad bej promluvil po-
tom o bojích Makedonců za autonomii Make-
donie, vyjádřil sympatie Albanců Makedon
cům i Bulharům a apeloval na evropské ve
řejné mínění, aby dalo podporu zákonitým
požadavkům Makedonie.
Georgov na to nakreslil situaci, utvoře-
nou bukureštským mírem, vypočetl, co vše
Srbové a Řekové učinili proti makedonskému
obyvatelstvu a apeloval na evropské noviny
aby vzaly v ochranu spravedlivou věc make-
donskou.
Grigor Vasiljev
D Michalčev
Grigor
Turek
Bulhar
Makedonec
Georgov
Srba
Řek
Praha
Brno
Vídeň
Sofijá
Balkán
Turecko
Srbsko
Řecko
Bulharsko
Makedonie
Večerný pošta
6
article
Odhlasována resoluce, ve které shromá-
ždění vyslovilo sympatie k makedonským (ko
mitským) organisacím, vytknul spáchanou
Bukurešti nespravedlivost a apeloval na vel.
moci, aby revidovaly bukureštský mír. Na ko-
nec poslány pozdravné depeše komitétu ma-
kedonských běženců v Bulharsku a dočasné
vládě albanské.
Německý císař ve Vratislaví.
Z Vratislavi, 30. srpna. (K. k.) Císařští man-
želé přibyli o 1/411. hod. dopol. do hlavní brány
stoleté výstavy, kde byli uvítáni korunním princem.
princem Augustem Vilémem a jeho chotí, říšským
kancléřem a četnými jinými osobnostmi. Císařšti
manželé si pak velmi podrobně prohlédli výstavu,
V rakouském oddělení uvítali je rakousko-uherský
konsul svob. p. Pitter, polní podmaršálek Schleyer
inženýr dr. John, ředitel rakouského vojenského
musea ve Vídni vrchní intendant Fazekaz a malíř
Holitzer. Císař Vilém bavil se delší dobu s polním
podmaršálkem Schleyerem a s ostatními rakou-
skými pány. Císařovna Augusta Viktorie vrátila
seske 12. hod. do zámku. Čísař opustil výstavu
po 1/41. hod. odpol.
Pokus otráviti čínského presidenta.
»Daily Telegraph« oznamuje, že na presidenta
Yuanšikaje byl proveden atentát. Stoupenec rebelů
dostal se do paláce a přimísil arsenik k pokrmům
určeným presidentovi! Lékařům se však podařilo
presidenta zachrániti, jenž byl tak pohněván, že
nařídil okamžitý postup proti vzbouřencům.
August Vilém
Pitter
Schleyer
doktor
John
Holitzer
Vilém
Augusta
Čísař
Yuanšikaj
Bulharsko
Vratislav
Vídeň
Daily Telegraph
7
title
Soudcovské jmenování v král.
8
article
Českém.
Českém.
Z Vídně, 30. srpna.
Mínistr práv přeložil radu zemského sou
du dra. Michala Čakrta z Děčína k zemské-
mu soudu v Praze a Františka Loulu v Kla-
tovech do Kutné Hory.
Jmenoval Emila Ottmara zemským
radou a přednostou okresního soudu v Karlo-
vých Varech, a okresního soudce Viléma
Volkmanna ryt. Volkmara v Nové Bystři-
ci okresním soudcem a přednostou okresního
soudu v Nové Bystřici.
Michalus Čakrt
Loula
Emil Ottmar
Volkmann
Volkmar
Vídeň
Děčín
Praha
Kl
Kutná Hora
Karlavýchod Vary
Nová Bystřice
9
article
Propůjčil místa okresních soudců dru. Al-
brechtu Schmerhovskému v obvodu
pražského vrchního soudu u vrchního zem-
ského soudu v Praze, Janu Knitlovi v Do-
bříši u okresního soudu ve Slaném, a Adolíu
Ellederovi v Nýřanech u krajského soudu
v Plzni.
Dále jmenoval okresními soudci
ponechaje je na dosavadních služebních mí-
stech, soudce: Josefa Saidla ve Vysokém
Mýtě, dra. Josefa Stěhule a dra. Roberta
Maršana v obvodě pražského vrchního
zemského soudu, Václava Koláře v Unhošti
Dobromíra Součka ve Vysokém Mýtě, dra-
Františka Fialu v Chotěboři, Emila Vin-
klaře v Opočně.
Přeložen byl rada zemského soudu Fran-
tišek Tocháček v Chrudimi k zemskému
soudu v Praze.
Propůjčena byla: místa radů z. s.
soudních dvorů zemským radům a přednostům
okresních soudů: Juliu Geishoferoviv
Hartmanicích u krajského soudu v Českých
Budějovicích a dru. Josefu Bufkovi v Pře-
šticích u krajského soudu v Plzni, dále radovi
zemského soudu Jaroslavu Pacovskému
v Berouně u krajského soudu v Kutné Hoře.
Jmenováni byli rady z. s. pro služební
místa okresní soudcové František Kubátv
Hradci Králové pro Jičín, Stanislav Pudil
u zemského soudu v Praze pro tento zemský
soud Josef Sturm v Hradci Králové pro
Hradec Králové, dr. František Pardusv
Chrudimi pro Chrudim, Štěpán Zimmer-
mann v Písku pro Kutnou Horu, Matyáš
Jakeš v Chrudimi pro Chrudim, Josef Cti-
bor v Hradci Králové pro Tábor, Viktor
Scherder v Chebu a dr. František Hai di
v Liberci, oba pro Liberec.
Dále náměstkem státního návladního dra.
Václava Huyera v Litoměřicích pro Most.
Rady zemského soudu s ponecháním n
dosavadním služebním místě byli jmenováni
okresní soudcové a přednostové okresních
soudů: dr. Alois Kollinger v Křivoklátě.
Knitl
Elleder
Saidl
Stěhule
Maršan
Kolář
Souček
Fiala
Emil
Tocháček
Bufka
Pacovský
František
Pudil
doktor
Pardusv
Zimmer
Jakeš
Josef ctít
Scherder
Hai
Huyer
Kollinger
Praha
Nýřany
Plzeň
Vysoký Mýto
Unhošť
Chotěboř
Opočeň
Chrudim
Český Budějovice
Beroun
Kutná hoře
Hradec Králové
Jičín
Písek
Kutná Hora
Tábor
Cheb
Liberec
Litoměřice
Most
Křivoklát
Julius Geishoferoviv Hartmanice
Josef Sturm
10
article
Karel Rypáček v Lomnici n. P., Jan Štěp-
nička v Bechyni, konečně okresní soudcové
dr. Ivan Schulz u zemského soudu v Praze.
Bohuslav Doubek v Plzni, dr. Rudolí
Müller a dr. Ervín Šámal rady u vrchního
zemského soudu v Praze.
Ministr práv jmenoval náměstkem vrch-
ního státního návladního v VIII. hodnostní
třídě vrchního státního návladního v Praze
dra. Ant. Blaschtowiczschku stát-
ním návladním, ponechav ho v dosavadní
službě.
Přeloženi byli: okresní soudce Rudolí
Stifter v Říčanech do žižkova, Josef Cik-
hart v Benešově do Jilemnice, August
Blobner v Tanvaldě do České Lípy.
Jmenováni byli dále soudci auskul-
tanti: dr. Jaroslav Stibral pro Dobříš,
Rudolf Kolanda pro Říčany. Hubert
Kroutil pro Most, Jiří Prokesch pro
Nýřany, Bruno Grund pro Děčín, Krištoí
Mayer pro Cheb, Jan Komma pro Karlovy
Vary, dr. Jan Kneissl pro Liberec, Rudolí
Partusch pro Rokytnici, dr. Adolf Haa sz
pro Postoloprty, Josef Oskar Steidl pro No-
vou Bystřici, Felix Bauer pro Litoměřice.
dr. Robert Wien pro Jablonec n. N., dr.
Jindřich Lebeda pro Tanvald, dr. Emil
Eisert pro Vrchlabí, Vavřinec Schimme
pro Blatno (Platten) a dr. Otto Stotz ky
pro Horní Litvínov.
Dále byli jmenováni pro obvod vrchního
zemského soudu pražského tito auskul-
tanti soudci: Josef Borovec, Jan Bö h m.
dr. František Havelka, dr. Jan Synáček,
dr. Stanislav Čáslavský, dr. Ant. Tyk ač.
dr. Josef Novák, dr. Karel Beznekr, Ja-
roslav štěpán, dr. Vilém Šimon, dr. Václ.
Šuler, Karel Novotný, Zdenko Ryc,
Josef Jenikovský, Rudolf Kalenský,
dr. Josef Wolf, dr. Karel Hagel, František
Dykast, dr. Vojtěch Cmunt, dr. Joseí
Dvořák, dr. Rudolf Boček, František
Reif, dr. Jan Kukrál, dr. Rudolí Schrei-
ber a dr. Ferd. Bořický.
Rypáček
Štěp
doktor
Schulz
Doubek
Müller
Šámal
Josef
Blobner
Stibral
Kolanda
Kroutil
Prokesch
Bruna Grund
Komma
Kneissl
Haa
Steidl
Bauer
Robert Wien
Lebeda
Eisert
Schimm
Stotz
Borovec
Havelka
Jan synáček
Čáslavský
Antonín
Novák
Beznekr
Vilém Šimon
Václ
Šuler
Novotná
Zdenko
Jenikovský
Kalenský
Wolf
Hagel
Dykast
Cmunt
Dvořák
Boček
Reif
Kukrál
Ferd
Bořický
Lomnice
Bechyně
Praha
Plzeň
Říčany
Benešov
Jilemnice
Tanvald
Český Lípa
Dobříš
Most
Nýřany
Děčín
Karlov Vara
Liberec
Postoloprty
Bystřice
Litoměřice
Jablonec
Vrchlabí
Blatno
Litvínov
Rudolit Stifter
Krištoe Mayer pro Cheb
Rudolit Partusch pro Rokytnice
Jan Bö h
Rudolit Schrei
11
article
Svobodomyslné mládeži!
Svobodomyslné mládeži!
Dvacátýčtvrtý a dvacátýpátý říjen le-
tošní mají býti dny manifestace naší sebe-
vědomé účasti a zájmu na politickém žití
myšlení přítomnosti. Stupňované obtíže so-
ciální i politické situace doby vyžadují časné
a důkladné přípravy, pilného vzdělání
úsilné výchovy vůle pro všechny ty, kteři
chtějí býti plnoprávnými občany moderního
státu. Je-li však politické uvědomění a po-
litická kultura nejširších vrstev — a přede-
vším již mládeže — dnes aktuálním problé-
mem evropským, je desetkráte aktuálnějším
problémem rakouským a — českým. Stačí
vzpomenouti jen velikých událostí posled-
ních dnů a všímnouti si stínů, jež vrhají ku
předu, abychom pochopili všechnu vážnost
našeho úkolu. Jen národ opravdově politi-
cky vzdělaný a vychovaný uhájí a zlepší
svou posici v Evropě, jen tenkrát pochopí
národnosti rakouské smysl svého státu a
dobrý svůj prospěch, stanou-li se politicky
kulturními. Svobodomyslná mládež česká ne-
smí osvědčiti lhostejnost a neporozumění po-
vinnostem, jež se ji ukládají.
Čtvrtý náš sjezd bude zabývatí se otáz-
kami, které dotýkají se zajisté blízko mysl
Vás všech, proto očekáváme, že sejdeme se
dne 24. a 25. října 1913 v Plzni všichni.
Ústřední výbor organisací svobodo-
myslné mládeže.
Evropa
Plzeň
organizace svoboda
12
article
Studentská organisace národní
strany vobodomyslné.
Program sjezdu
V sobotu dne 25. října 1913 o 8. hod. večerní v
Měšťanské besedě: Veřejná schůze
za protektorátu rady král. města Plzně,
na níž promluví o otázkách politických
posl. dr. Karel Kramář, o kulturní
práci mládeže poslanec dr. F. Lukav-
ský a o politických tendencích svobo-
myslné mládeže PhC. Rudoli Pro-
cházka.
dne 26. říina 1913 o 9. hod. dopolední
v Měšťanské besedě: Pracovní jednání
Referáty: 1. Dr. Vladimír Slavik
Náš poměr ke státu. 2. Vladi-
mir Frumar: K sociálnímu pro-
gramu. Debata. — O 5. hod. odpo-
lední v Měšťanské besedě: Zemská
konference delegátů organisací svobodo-
myslné mládeže. — O 8. hodině večerní
tamtéž: Přátelský večer.
doktor
Kramář
Slavik
Plzeň
Vlad
národní strana
organizace svoboda
15
article
S důtklivou žádostí obracíme se k Tobě
S důtklivou žádostí obracíme se k Tobě
lide český!
Zatím co vším možným úsilím a terorem
v mistech zněmčených brání se českým rodi-
čům, aby své dítky dali do školy české, za-
tím co hrozbami a násilím útlá mládež česká
proti vůli rodičů na škodu její vhání se do
škol německých, plní v samém ústředí národ-
ního života českého, královské Praze a okoli
na sta dítek českých, němčiny neznalých, ško-
ly německé.
Nechceme zkoumati důvody, pro které
mnozí rodičové tak činí. Ať důvody ty jsou
jakékoliv, smutný zjev tento svědčí nejeno
neuvědomělosti národní, o nelásce k rodnému
jazyku, ale i o naprostém nedostatku správ-
ného pojímání základů školského vychování.
které se zdarem se setkati může jen tehdy
koná-li se v jazyce mateřském.
Vůči tomuto kormutlivému zjevu jest po-
vinností každého věrného Čecha a Češky, aby
radou a poučením zakročili, kde toho třeba
a aby každý se přičinil všemožně o to, aby
toto zanedbávání zájmů národa, aby toto po-
škozování národní výchovy českých dětí
vlastního jejich prospěchu se strany mnohých
rodičů a pěstounů nebylo nadále možno.
Nedopusťme, aby nadále trvaly poměry
které nás tak hluboce pokořují!
Co nejdříve otevrou se zase školy naše
a tu voláme k Tobě, lide český:
Koncj každý svou národní povinnost!
V král. hlav. městě Praze v srpnu 1913.
Čecho
Češka
Toba
Praha
královský Praga
16
title
Národní rada česká.
17
article
Denní zpravy.
Denní zpravy.
— Radikální koalice neexistuje? Včerejší
„Čas“ vyvrací tvrzení „Prager Tagblattu“o
přípravách radikálních stran (nár. sociálů,
státoprávních pokrokářů a realistů) k volbám
a tvrdí, že neexistuje ani koalice, ani volební
pakt realistů s ostatními stranami radikálními.
„Právo Lidu“ zaznamenává tvrzení „Času
jako zřeknutí se strany realistické koalice
s národními sociály a dokládá: „Je to známka
procitání nyní, kdy je patrno, že národní so-
ciálové stejně s německými nacionály jen a jen
o to usilují, zmařit dělnickou kurii a prosadit
kurii všeobecnou?“ — Dle našeho názoru ne-
stojí tvrzení „Času“ za mnoho víry, jak nás
o tom přesvědčuje způsob, jakým „Čas“ usi-
luje „dovoditi“, že zpráva v „Prager Tag-
blattu“ vyšla prý z naší redakce! To může
tvrdit jen špatné svědomíl
Prager
18
article
— Protest českých zemských organisací
učitelských proti stanovísku vlády. Společný
permanentní výbor českých zemských organi-
sací učitelských zaslal dne 30. srpna minister-
skému předsedovi hr. Stürgkhovi tento te-
legrafický protest: „Jménem krutě strádají-
cího a nanejvýš rozrušeného učitelstva v Če-
chách projevuje permanentní výbor českých
zemských organisací učitelských veliký podiv
nad tím, že přese všecka ujišťování i pro rok
1913 má býti učitelstvo zůstaveno bez úpravy
platů ve své bídě, ač zvýšené dávky a při-
rážky, které pro učitelstvo permanentní fi-
nanční komisi byly navrhovány, již byly zave-
deny. Na základě dnešních zpráv časopise-
ckých, té věci se týkajících, vidí se perma-
nentní výbor povinen proti takovým úmyslům
protestovati a žádá Vaši Excelenci, aby správ-
ní komisi nařídila, by pro rok 1913 bylo při
nejmenším učitelstvu pomoženo takovým způ-
sobem a takovou měrou, jak bylo permanentn
školskou komisí proponováno již pro r. 1912
aby se však tak stalo s platností od 1. červen-
ce 1913. Za společný permanentní výbor če-
ských zemských organisací učitelských: Smrt-
ka, Skála, Skalický.“
— Český úspěch v „německém“ Jablonci. Ně-
mecké časopisy bědují — v Jablonci zvítězili při
volbě představenstva pomocnické hromady př
živnosti pekařské čeští kandidáti sociál-
ně-demokratičti 90 hlasy proti 48 německým.
Stürgkh
Skalický
Jablonec
19
article
Německé listy vyvozují z této porážky jen to, že
Němci nemají dosti řemeslnického dorostu. Mají
ovšem pravdu, ale my máme rovněž pravdu, tvrdí-
me-li, že s „ryzím němectvím“ města Jablonce se
něco děje. To „něco“ je také obsaženo ve „sdě-
lenf“ „Ortsrátu“ v Jablonci, uveřejněném v „Ga-
blonzer Tagblattu“: sdělení lamentuje, že přes ve-
škeré jisili „Ortsrátu“ podařilo se dvěma Čechům
v Jablonci zakoupiti dům a stavební místo, n
němž vystaví nový „český dům“. Vídno, že všechno
pronásledování Čechů v uzavíraném území má
opačné účinkyl
— Národně-sociálně-klerikální kompromis k
obecním volbám v Kutné Hoře. Po „Právu Lidu“
potvrzuje i svobodomyslný týdenník kutnohorský
„Podvysocké Listy“, že k nastávajícím obecním
volbám v Kutné Hoře spojily se strany národně-
sociální a klerikální do boje proti národní straně
svobodomyslné. „Podvysocké Listy“ neprorokují
sice tomuto spojenectví úspěchu, charakterisují je
však výstižně takto: „Ale to stojí k zapamatování
pro vždy, že u nás, v městě Havlíčkově, je
to strana národně-sociální, která prvá
v dějinách tohoto vždy svobodomyslného města
pomáhá klerikálům na radnici.“ Jsme zvědavi, co
řekne „Čas“ tomuto paktu svých spojenců...
Němec
Čecho
Jablonec
Kutná hoře
Havlíčkův
20
article
— Stoletého výročí porážky Francouzů a
Chlumu použil včera večer úřadní „Prager Abend-
blatt“ k oslavnému článku, při němž osedlal do
únavy sedřeného oficiosního Pegasa, kterýžto chu-
dinka musí vydat ze sebe nejméně 12krát do roka
nějaký slavnostní nebo jubilejní článek myšlenkově
jednoho a téhož obsahu. Tak také včera skončil
úřadní list svůj jubilejní článek takto: „Zde n
hranicích Čech splnilo Rakousko ve spolku se svým
spojencem (rozuměj: Pruskemi Pozn. redakce)
svůj nejkrásnější úkol na světě tím, ž
lidstvu vrátilo uloupený mír a v naší zemi zahá-
jilo periodu vývoje, otevřelo říši ideí, uměnía
věd na pokojném pracovním poli.“ Velmi krásně
řečeno, jak však vyhlíží to u nás ve skutečnosti?
Náš spojenec pruský z r. 1813 na účet dynastie
habsburské postavil si na hlavu německou cisař-
skou korunu ve Versaillu, k němuž vedla cesta
přes Hradec Králové. Je zajímavo, že úřadní liet
ani slovem se nezmiňuje o tom historickém faklu,
že r. 1813 bylo i Rusko naším spojencem.
Francouz
Prager
Čechy
Rakousko
Hradec Králové
Rusko
21
article
— Pan Klofáč mravokárce a pan Klofáč hlavi
redaktor. Jsou to, jak se zdá, dvě docela rék-
né osobnosti. Pan Klofáč mravokárce napsa
ve večerníku „Českého Slova“ 29. srpna v odpo
věď „Pr. Lidu“ na jeho různé výtky: „Musím poni-
kud se zamyslit o sesurovění, jaké je pořád u ná
možné, kde sprostota a surovost často
ještě stotožňují se s demokracií.“ —
Pan Klofáč, hlavní redaktor téhož „Č. Slova“, ve
večerníku z 30. srpna napsal, anebo dovolil na-
psati proti „Národním Listům“ a jejich redakci zase
jeden, již obligátní, sprostý a surový útok, kde s
mluví o podkupnosti a prodejnosti, až se hory ze-
lenají... Pan Klofáč těsně před svým odjezdem
do Ameriky požádal ve vší formě dra. Kramáře
za prominutí surových utoků proti
„Národním Listům“, jichž se dopouštěl
sám, a jichž se dopouštěla redakee
„Českého Slova“, jehož jest on hlav-
ním redaktorem, a prohlásil, že jich lituje,
že sám osobně zná celou řadu členů redakce,
že si jich velice váží... Toto odprošení se stal
v Národní radě, a výjevu tomu byla přítomni
řada vážných mužů, vesměs veřejných pracovník
českého národa, byl mu přítomen i jeden z red-
aktorů „Národních Listů“. Dr. Kramář tenkrál
přijal ruku nabídnutou k smíru, maje za to, že mi
co činiti s mužem čestným a vážným. Pan
Klofáč po svém návratu z Ameriky poprvé osob-
ně promluvil ve svém listě v podepsaném
zaslánu, a projevil politování nad sesurověním
v českém tisku, které se stotožňuje s demokracil .
Klofáč
Kramář
doktor
Amerika
22
article
A v zápětí na to, druhého dne, týž list, jehož je pan
Klofáč hlavním redaktorem, v těch sprostotách
surovostech, v nichž má už rekord, pokračuje ..
Není vyhnutí: pan Klofáč buď odsoudí zcela ote-
vřeně a bezohledně svůj vlastní list, anebo dá kaž-
dému právo, aby ho považoval za docela oby-
čejného žvanila a člověka ve své vlastní
redakci naprosto bezmocného proti
sprostotě a surovosti, která tam řádí.
Klofáč
23
article
— Oslava stého výročí bitvy u Chlumu. Slav-
nost zahájil předseda slavnostního výboru pro
oslavu stého výročí v Chlumu a protektor spolku
pro zřízení chlumského pomníku Otakar hrabě
Westphalen projevem loyality, načež mu odpově-
děl pan arcivévoda. Po polní mši, kterou slouži
pak litoměřický biskup dr. Gross, a při níž baterie
26. pluku pol. dělostřelectva vypálila 24 pozdrav-
ných výstřelů, pronesl univ. prof. dr. O. Weberz
Prahy slavnostní řeč, v níž vzpomněl do podrob-
ností hrdinných bojů spojených armád a výsledků
jimi dobytého vítězství. Dále promluvil předsed
spolku pro zřízení pomníku padlým rakouským bo-
jovníkům v roce 1813 v Chlumu p. Václav Ha as
načež byl odhalen nápis pomníku a pan arci-
vévoda, dále zástupce německého císaře ge-
nerál-plukovník šl. Kessel a všechny důstojnické
deputace položili věnce na podstavec pomníku.
Pak si pan arcivévoda s ostatními slavnostními
hosty prohlédl síň a odebral se k pomníku Collo-
reda-Mannsfelda ve Varvažově, kde potomci pol.
podmaršálka Colloreda-Mannsfelda uspořádali slav-
nost, při níž pan arcivévoda položil u pomníku
věnec. Pruská důstojnická delegace navštívila pru-
ský pomník a prodlela tam až do příjezdu pana
arcivévody, jenž také zde uctil památku padlých
německých druhů ve zbrani položením věnce. Př
zpáteční jízdě konala se před obcí Chlumem před
panem arcivévodou přehlídka vojska, dostavivšího
se k slavnosti, dále spolků, jakož i korporací.
Otakar
Westphalen
doktor
Gross
profesor
Weberz
Václav ha
Kessel
Collored
Mannsfeld
Chlum
Praha
spojený armáda
Colla
Varvažov
spolek pro zřízený chlumský pomník
24
article
— Americký konsulát v Praze. V pondělí 1.
září jest americký národní svátek, tak zvaný Labor
Day čili Dělnický den; v ten den zůstane úřadov-
na tohoto konsulátu zavřena.
— Pohřbu p. MUDra. Antonína Steidla zúčast-
nil se za Hypoteční banku král. Českého, v jejímž
ředitelství zesnulý zasedal, p. J. Doležal, úřa-
dující náměstek generálního ředitele, a členové
ředitelstva pp. JJÚDr. rytít z Pergrů a JUDr.
R. Lindner, kteří položili na rakev nádherný
věnee.
— Schůze obecního výboru na Smíchově koná
se ve čtvrtek dne 4. září o 4. hod. odpol. v zase-
dací síni městské radnice.
— Pokrokové učitelstvo slovinské, sdružené
Zaveze avstrijskih jugoslovanskih učiteljskih dru-
štev, koná ve dnech 6.—8. září t. r. v Lublani
oslavu 20letého trvání této organisace. Plníce
usnesení výboru Svazu slovanského učitelstva, vy-
bízíme ony učitele a učitelky, kteří buď se vraceií
z pobytu na jihu nebo se tam ubírají, aby program
své cesty tak přizpůsobili, by se mohli v tyto dny
onoho jubilca zúčastniti. Četná přítomnost českého
učitelstva velmi by potěšila slovinské učitelstvo,
které zejména v Kraňsku krutě je pronásledováno
panující stranou politickou. Společný permanentní
výbor českých zemských organisací učitelských.
— Návštěva sládků v zemské komisi. Čeští
sládci ze sdružených okresů kladenského a kralup-
Day
Mudra
Steidl
J Doležal
JUDr
R Lindner
Praha
Smíchov
Lublaň
Kraňsko
obecní výbor
svaz slovanský učitelstvo
25
article
bátky z imitovaného astrachanu, který přijde
na trh v různých barvách. Pokud se týče ba-
rev, jsou jako vždy na podzim v oblibě barvy
připomínající barvy podzimní přírody. Nej-
méně modrá, za to však u velkém množství
všecky odstíny zelené a hnědé barvy.
K trotérovým kostýmům budou klo-
boučky z měkké plsti, nepatrně zdobené stu-
hou, takže budou dělat dojem klobouků spor-
tovních. K oděvům promenádním budou tma-
vé, většinou černé sametové klobouky tvarů
nejrůznějších, zdobené prostými ozdobami z
per volavčích, rajčích nebo pštrosích. Péří se
nebude klásti kolem dýnka, jako bylo v obli-
bě v létě, ale budou z něho ozdoby, které
vždy v páru, jako tykadla nebo dvojité ocasy
budou trčet na straně skoro vodorovně nebo
šikmo. Příliš hezké to není, ale z toho množ-
ství, co se nabízí, si budeme moci přece něco
vkusného vybrati. Kromě tmavohnědé barvy
„téte de negre“ přichází do mody také barv
bronze a proto se uplatňují všecka péra, jimž
příroda tuto barvu uštědřila. Jsou to především
maličtí kolibříci, pak péra z kohoutích ocasů
která dosud paradovala jen na hlavách stráž-
níků a konečně páví péra, kterým však ne-
bude ponechán jejich přírodní tvar. Péro se
tak ostříhá, že zbude jen modrozelené oko na
dlouhém brku.
26
article
To je všecko pro podzim, ale zatím mäme
ještě léto, které v posledních dnech svého ži-
vota chce — jak se zdá — nahraditi, co je
nám letos dlužno. Máme nyní krásné slunečné
dny a do těch se nehodí ani klobouky z lako-
vané kůže a voskovaného plátna, uchysfané
pro deštivé podzímní dny, ani na pohled těžké
pláště z tlustých anglických látek. Třeba užíti
ještě lehoučkých toilett, které tak dlouho vi-
sely nečinně v šatnících a kloboučků, zdobe-
ných illusionem a tylem. Z těchto lehoučkých
mlhavých látek dělají se motýli, jako jediná
hezoučká ozdoba přechodních kloboučků. Je
to snad symbolické. Prchavá krása. Memento,
jež nás nutí aspoň ještě v těchto posledních
dnech vykoupati v slunečních paprscích těla
oděná lehoučkými rozkošnými letními šaty
nežli oblékneme na několik dlouhých zimních
Heda.
měsíců teplé pláště a kožešiny.
27
article
Týdenní táčky.
Týdenní táčky.
Tuhle ve čtvrtek ráno, když najednou
celá Praha ocitla se bez vody, hrklo asi dů-
kladně v slovutných obhájcích jednotného
vodovodu! V domácnostech nebylo z čeho va-
řít, kde ženské praly, byly zoufalé, v továr-
nách neměli vody do kotlů, na ulicích nebylo
čím kropit — ještě štěstí, že nevypukl nikde
požár!
Dostavilo se a velmi záhy — požehnání
jednotného vodovodu! Malá porucha v Kára-
ném stačila, aby celé dopoledne nebylov
Praze kapky vody a současně stačila, aby
ukázala, jak pro takové případy je postaráno
o reservu. Kde ta zůstala?
Nehoda způsobila nesmírný, ale také
oprávněný rozruch, neboť na ráz exemplárně
ukázány tu slabiny jednotného vodovodu,
proti němuž všechny rozumové důvody tři-
štily se o brilantní výpočty odborníků a znal-
ců. Ti změřili její tvrdost, provedli analysu
jejího složení, vypočetli báječné množství
spodních vod a dokazovali, že celá Praha bude
vydatně vodou zásobena.
Praha
Kára
28
article
Ale šedivá theorie a skutečnost je rozdilí
Dnes víme všichni, že káranská voda je tak
tvrdá, že nelze z ni dobře vařit ani prát, ale
zase není tak tvrdá, aby se dala pít. Dnes
víme všichni, že po čertech draze nám příšla
tato polonepotřebná voda. Je skoro dvakrát
tak dražší jako byla vltavská a poněvadž
ovšem žádný domácí pán platit ji nemíní, do-
stali jsme my nájemníci ještě k té dobré vodě
přirážku na činži. Teď ale ke všemu můžeme
míti ještě tu nadějí, že každé chvíle tato drahá
voda nepoteče... Stačí, jak jsme se dočtli
aby někde mizerné „šoupě“ prasklo a — krá-
lovské hlavní město Praha je hotovo. Řekne
se ovšem, že takový malér by se mohl také
státi, kdyby voda místo z Káraného šla z Vlta-
vy. Budiž — mohl by se státi, ač za všechna
ta dlouhá leta, co voda z Vltavy probíhala
potrubím, nestalo se, aby celá Praha byla
bez vody. Ale i kdyby — je velký rozdíl najít
závadu na trati mezi Vltavou a vodárnami
mezi Káraným a Prahou ..
Horší a povážlivější věcí však je, že od
té doby, co tlačí se do potrubí voda z Kára-
ného, řada výše položených domů, třetích a
čtvrtých pater velmi často ocitá se bez vody.
Praha
Vltava
Kára
29
article
Voda buď jen teče z vodovodu crčkem nebo
kape — poněvadž vodojem u Olšan není tak
vysoko položen, aby do vyšších poloh mohla
býti voda tlačena. Šlo prý by to násilím, ale
zase by pod tlakem popraskaly roury. Z dří-
vějších vodáren to ovšem šlo a dobře — —
Teď ke všemu jsme ještě slyšeli tuhle ra-
dostnou zprávu: Když ondyno v Pojizeří byly
povodně, najednou se objevila ve vodovodu,
byť na dobu zcela krátkou, kalná voda. Do-
kud to byla zkalená vltavská, tedy měkká
voda, nikdo ji nepil — dnes však už přese
všechno zakazování nedá se bránit, zvláště ne
služebným duchům v domácnostech, aby ji
nepily. A druhá zpráva sděluje, že prý padla
na radnici, když o maléru debatováno, slova,
že prý nesmí se zapomínat na to, že velmi
mnoho obecenstva se již do Prahy vrátiloa
že tedy spotřeba vody je větší — čímž mělo
se asi vysvětlovati, že nebyla žádná zásoba
pohotově. I to je velmi špatná reklama vodo-
vodu káranskému. Je přece známo, že za po-
sledních deset let letošní rok byl nejbohatší
deštěm a že spadlo tolik vody, až byly obavy
před povodní. Když tedy v tak mokrém roce
a v době, kdy Praha ještě z poloviny není ve
svém „normálním“ stavu, zásobování káran-
ským vodovodem nestačí, jak bude, až přijde
suché leto a Praha bude plná?
Co teď dělat?
Zdá se, že nejmoudřejším bude, když vrá-
tíme se ke staré vltavské vodě, kterou zase
pustíme do vodovodu, káranskou zavedeme do
stojanů na ulicích pro vaření, a pitnou bude-
me rozvážet a brát ze studen, které byly
dávno dobré a nescházelo jim nic než je dát
vyčistit.
Tak bychom se aspoň mohli pochlubit
že máme v Praze trojí vodu a nemuseli se
bát, když to jedna náhle vypoví ...
Olšany
Pojizeří
Praha
30
article
Na novoměstské radniční věži do daleku
na všechny čtyři světové strany svítí obrov-
ské bílé rafije hodin. Člověk, který tudy den-
ně spěchá za svou prací, mechanicky srovnal
si svoje hodinky a pochvaloval si, že tyto
věžní hodiny dobře jdou. šly skutečně také
pěkně a přesně bily a opakovaly — ale tomu
již je dávno.
Tak asi před osmi týdny přestaly opako-
vat. Zdvořilé upozornění na to v novinách jim
však nenapravilo hlavu. Krátce po té pře-
staly bít čtvrti a tloukly jen celé. Pak, když
pořád si jich nikdo nevšímal, přestaly bít
celé hodiny, ale šly. Chtěly patrně zkoušet
jak dlouho to v Praze trvá, než si někdo zá-
vady povšimne.
Když si jich ale pořád ještě nikdo z po-
volaných odborníků nepovšiml, dopálily se
provedly včera malou demonstraci. Zůstaly
stát a sice tak, že na každém orloji ukazovaly
jinak. — Teď snad konečně si jich někdo po-
všimne a podívá se, zdali si vrány v kolečkách
neudělaly hnízdo.
Různé zprávy.
Cholera ve Vídni.
Z Vídně, 30. srpna. Zdravotní departe-
ment ministerstva vnitra oznamuje, že ob-
chodník Aron Pardo, který sem přibyl 26.
t. m. ze Soluna a onemocněl za podezřelých
příznaků, byl dopraven do nemocnice císaře
Františka Josefa. Tam byla u něho zjištěna
asijská cholera. Nemoc má dosud klid-
ný průběh. Obchodník Pardo nakazil se tedy
v Srbsku.
Pardo
František Josef
Praha
Vídeň
Srbsko
Soluna
31
article
= Socinlistický poslanec za Ivry Jules Con-
tant zemřel
= Malý hrdina. Nový York má sensaci, která
zaujala vrstvy dělnické právě tak, jako nejhořejší
čtyři sta. Hrdinou dne a příčinou sensace je 13letý
Josef Perry, chudičký hoch, o němž do nedávna
nikdo nevěděl. Noviny přinášejí jeho fotografie,
objevuje se na filmech a bude prý odměněn zá-
služnou medailí města a to vše proto, že se zastal
své matky a chtěl ji ochránit. Josef Berry na-
rodil se v největší novoyorské tmě. Otce ztratil
a s matkou protloukali živobytí jak to šlo. Když
jednoho večera hoch, který, jako i ostatní děti
chudých rodičů, vydělával si denní svůj chlé
posilkami, přišel domů hladov a unaven, našel
matku zoufale zápasíci s podomním obchodníkem
Josefem Murphym, s nímž se dostala do hádky.
Jules Con
Perry
Berra
Otka
Murphy
Nová York
32
article
»Nech mou matku!« křičel ustrašený hoch, ale
Murphy odpověděl ranami pádnějšími. Nyní však
hoch přiskočil a pokoušel se silného muže od-
trhnouti od své matky. Leč Murphy mu zasadi
důkladnou ránu, chytil starou ženu za vlasya
vlékl ji po podlaze. Hoch, chvěje se rozčilením,
šel do vedlejší světnice a vytáhl odkudsi jediné
dědictví po zemřelém otci, zachovaný, dobře na-
bitý revolver. Když se vrátil, našel svou matku
s krvácejícím nosem a naběhlým okem. »Pust
mou matku, nebo střelíml« vzkřikl na surovce,
ale odpovědí mu bylo jen divoké zaklení. Na to
hoch vypálil na tyrana své matky čtyři rány.
Dvě chybily, třetí zasáhla Murphyho do
ruky a čtvrtá přímo do srdce. Formálně
musil býti ovšem hoch zatčen a předveden
na policii. Vyšetřující úřadník, k němuž byl hoc
nejprve předveden, ptal se ho: »Proč jsi zastřelil
onoho muže?« Načež hoch klidně odpověděl,
»Tloukl mou matku a nadával jí. Má matk
stojí ve světě sama a já ji musím chránit, jako
by ji byl chránil můj otec.« Soudce políbil hoch
na čelo a osvobodil ho. »Hořejší čtyři sta« z Nov.
Yorku se o malého hrdinu neobyčejně zajímají.
Dámy se dávají vytahovati do několikátého po-
schodí, v němž hoch bydlí, a přinášejí jeho matce
peníze a jemu pamlsky. Několik milionářů se již
nabídlo, že se postarají o vzdělání malého
hrdiny.
Zevlou.
Murphy
York
33
article
= Balonem přes Alpy. Z Inšpruku, 30.
srpna. Balon »Tirol«, patřicí vzduchoplaveckému
spolku v Inšpruku, přelétnuv střední Alpy, přistál
dnes hladce u Sillianu v Bystřické Dolině.
= Nové mince ve Francií. Drobnou měnou
francouzskou byly dosud niklové 25centimya
bronzové 10- a 5centimy, známé pod jménem sou.
gros sou a petit sou, čili v českém žargonu »vel-
kého a malého sováku«, kteréžto jméno zajisté
zasluhuje, aby bylo zachováno pro nějaký slovnií
zahraniční češtiny. Záhy budou nahraženy tyh
mince novými a to vesměs niklovými s kulatí-
otvorem uprostřed. »Úřadní denník« vypisuje práí
konkurs na návrh jednotné formy pro všechny t
druhy, a jmenuje členy jury z odborníků men
umělci a správci musef. Definitivnímu návrha s
dostane ceny 20 tisíc franků.
= Legionář Tremel propuštěn. Z BBerlína
30. srpna. (K. k.) „Berliner Zeitung am Mitlag
oznamuje ze Saidahu (Oran): Bývalý starostat
Uznojma Tremel byl konečně před dvěma týday
propuštěn z cizinecké legie. Té doby nalézá se
lidumilném ústavu v Oranu, aby se zotavil.
— K defraudaci v Peští. Z Pešti, 30. srpna.
(Uh. tel. kor. kanc.) V záležitosti defraudace, kterí
byla spáchána u plovdivské filiálky generální ban-
ky bulharské, byl v Pešti zatčený vrchní účetní
Szegefy podroben zevrubnému výsledku. Přiznl,
že dostal 20.000 korun od pokladny na základě
falešných poukázek, které pak nemohl vyplatiti.
Tremel
Alpy
Inšpruk
Tirol
Francie
Oran
Pešť
Sillian
Berliner Zeitung
Mitlag