2
masthead
Národní hospodář.
7
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 259. ze dne 19. září 1909.
8
article
Z pražského trhu peněžního.
V Praze, 18. září.
slitlto
(Pův. zpráva "N. L..)
Podzimní ruch rozvinul se plnou a přím
netušenou měrou na peněžních trzích. Nejen
ve Spojených státech severoamerických, odkud
docházejí zprávy, mluvící o plném rozmachu
průmyslové konjunktury, nýbrž i na západnich
trzích evropských a také u nás. Jest jen pocho-
pitelno, že spekulující obecenstvo vítá tent
obrat oproti klidu předchozích měsíců sympa-
ticky a že spekulační interes vyhání kursy při-
slušných hodnot značnou měrou. Máme vlastně
na všech stranách hausu a to hausu u někte-
rých papírů pronikavou. Bursa eskontuje již
předem nastávající rozmach průmyslu a obcho-
du — možno říci. Ale jest otázkou, zda tyto
naděje nejsou přílišny a zda jsou daným stavem
průmyslu a obchodu také zdůvodněny. Psycho-
logicky jest úplně pochopitelno, že bursa se od-
dává nadějím velikým. Deprese konjunkturáln
projevila se u nás velmi intensivně a poněvadž
spekulačních hodnot jest u nás celkem málo.
pocítily interesované kruhy tento zvrat velmi
podstatně. Bylo vlastně období, kdy nebyla ob-
chodů žádných a kdy nebylo ani tendence se-
stupné ani vzestupné, nehledě snad jedině k si-
tuací, která vyvolána byla důsledky anekční po-
litiky rakouské na Balkáně. Tehdy lide klidného
rozhledu a posuzující vývoj evropskýeh uda-
lostí na základě daných poměrů mocenských
mohli vydělati značne obnosy a také je vydělali.
Bursa
Praha
spojený stát
Balkán
Psycho
9
article
Situace tato byla však situací výminečnou a ne-
lze z ní činiti žádných důsledků jiných, nežli
že neinformované obecenstvo ve svém strachu,
ale také ve svých nadějích zabíhá často příliš
daleko. Mimo to nutno míti stále na mysli v na-
šich poměrech, že valná část naší spekulase
sestává z kruhů kapitálově slabších, jichžte spe-
kulační konta jsou kryta jen z části, tak že pří-
lišné přesuny kursové směrem dolů mohou ohro-
ziti jejich majetkový základ vůbec.
Ale konec konců vždy hojně najde se těch.
kteři věří, že šťastná náhoda dopomůže jim k ve-
likým jměním a není vždy možne a ani také ne
radno proti snům těmto stavěti střizlivou sku-
tečnost, která jasně praví, že nejbezpečnějším
podkladem každého velikého majetku jesti vy-
trvalá a soustavná energická práce. Prožíváme
tedy nyní zase období velikých nadějí, kdy in-
teres o bursovní spekulaci roste a kdy s ním
zvětšuje se i bursovní engagement.
Jest zajímavo, že tento vzestupný vývoj
kursů na peněžních trzích není provázen vzestu-
pem ukládacích papírů, nýbrž naopak, že th
rent na př. jest až překvapujícím způsobem
klidný a stabilní. Vláda, která bude nucena
obrátiti se na trh s určitými úvěrními svými po-
třebami, neopomenula proto ve svých žurnálech
upozorniti na to, že není důvodů pro přílišné
naděje v rychlý vývoj průmyslové konjunktury
a že naopak nutno zde počítati s postupem krok
za krokem. Není nic přirozenějšího, než že na
trhu motivován tento krok vlády do jisté míry
závisti, že trh rentový jest vlastně ignorov an,
avšak nebylo by přece jen správno jedině takto
kritiku tuto posuzovati. Není pochybnosti o tom.
10
article
že pohotovost peněžní neni té doby takovou, jak
tomu bylo ještě před nedávnem. Speciálně u nás
však nutno míti na mysli, že třeba větší obnosy
reservovati pro nastávající kampaň cukerní, dále
že v některých průmyslech počíná projevovati
se zlepšení konjunktury, které vede k novým
investicím a že konečně nutno také vzíti zření
k tomu, že průmysl právě v dobách zmenšené
konjunktury po velikých investicích provedených
v dobách rozmachu potřebuje větší obnosy, než
dříve. Také pokleslé kursy vůdčích hodnot prů-
myslových byly i ukladatelským kruhům vítanou
příležilostí, aby sáhly po papírech s vyšším vý-
nosem. Nicméně však zbývá zde valná část obe-
censtva, které z důvodů opatrnostních a také
jiných volí při ukládání svého kapitálu papíry
jistoty úplné a dává speciálně přednost státnín
rentám. Tato potřeba ukládací zůstává v nor-
málních kolejích a nejsouc nijak regulována.
nemá žádného podstatného vlivu na vývoj kur
sový. Jest tedy zřejmo, že na druhé straně in
teres spekulačních kruhů jest do jisté míry s ur-
čitým zájmem probouzen a veden.
Jest však tato tendence v úplném souhlas
s čekanými výsledky průmyslovými? Srovná-
me-li kursy směrodatných papírů spokulačních,
seznáme, že stojí na úrovni vysoké konjunktury
ba do jisté míry ji i převyšují. Kdyby spekulace
posuzovala jedině a výhradně hodnotu papíru
dle čekaných výsledků ziskových, musily by
býti dány doklady, že skutečně tyto zisky jsou
pravděpodobnými a zdůvodněnými Rozhlížíme-li
se však po jednotlivých průmyslech, shledámes
sice se zlepšenou konjunkturou u valné části
jich, avšak dokladů pro to, že nastává rychlý
přesun konjunktury k plnému jejímu rozletu,
zatím není anebo není v míře dostatečné.
11
article
Zkušenosti let předchozích ukázaly nám.
že možno srovnati vývoj konjunktury průmyslu
a obchodu se stoupajícími a klesajícími vlnam
(v intervalech stále menších) a daná situace jes
nám dokladem, že nejhlubší bod poklesu tét-
vlny byl překonán a že zvolna nastává stoupání
Jakým toto stoupání bude, dnes však plné pře
hlédnouti nelze. V poslední skvělé konjunktuře
provedl průmysl v zemích českých i rakouskýeh
veliké investice a výrobnost jeho neobyčejně
pronikavě stoupla. Byli jsme svědky překvapují
cího zjevu, jak v poměrně krátké době dvou až
tří let průmyslu, které až dosud vyráběly vý-
hradně pro domáci spotřebu, staly se činitel
vývozními a jak rakouský průmysl dnes ve svém
složení ve valné své části bez vývozu nemoh
by počítati na plnou svoji zaměstnanost. Jakým
však jsou chance vývozu dnes? Nejbližší bal
kánská odbytiště jsou nám uzavřena, naše ob-
chodní styky s blízkým východem do jisté míry
se zlepšily, avšak nenabyly dosud rozsahu skvě
lých let předchozích, náš vývoz na Rusko zůstn
nezměněn, zatím co vývoz do Německa a n
Halěí evropský západ rovněž nevykazuje valnělio
kzestupu. Hlavní naše vývozní obory do Spoje
Rusko
Německo
Halěí evropský západ
12
article
ných států severoamerických (průmysl Inua
pod.) jsou do jisté míry zmenšeny.
Naproti tomu padá jako důležitý faktor na
váhu, že sklizeň pšenice v Uhrách nepestečí na
úhradu říše, nýbrž že bude nutno sáhnouti k do
vozu chlebovin. To znamená, že naše závazky
oproti cizině stoupnou a že také pasivum našt
bilance zahraničního obchodu se zvětší; posled-
ní výkazy zahraničního obehodu byly toho ostat-
ně již patrnými doklady. Mimo to nutno se sta-
noviska předlitavského průmyslu a speciálně
průmyslu zemi českých míti stále na mysli, že
zprůmyslňovaci politika uherská činí přeče jen
postupně kroky a že nelze počítati aspoň v do-
hledné době se zvláštním vzrůstem exportu do
Uhry
13
article
Uher. Domácí spotřeba konečně následkem při
znivé sklizně a celkového zlepšení hospodář
ských poměrů do jisté míry pravděpodobně vzro-
sto. Při tom však dojde v prvé řadě na úhradu
oněch potřeb, které nebyly ukojeny následkem
méně příznivé situace hospodářské předchozích
měsíců, tak že při poměrně značných skladech
nepocití trh ihned tento vzestup našeho domá-
cího konsumu. Ovšem: námitka leží tu na sna-
dě, že hlavními spekulačními papíry u nás jsou
papíry železářské, pro něž momenty tyto více
méně na váhu nepadají. Leč na druhé straně
není dosud zlepšení odbytu tohoto průmyslu
veliké a není dále vyloučeno, že celkem příznivá
šítunce domácího odbytu a odpor proti monopolu
železárského kartelu povede k myšlence zaklá-
dati závody nové, anebo aspoň rozšiřovati zá.
vody ty, jež ke kartelu nenáleží. Není nejmenší
pochybnosti, že by tato snaha odporu proti mo-
nopolu kartelu vedla k zápasu, který by i pro
kartel i pro nekartelované závody byl spojen
s určitými obětmi.
Je-li tedy důvod k zlepšenému smýšlení,
jest stále otázkou, je-li důvod k nadějím veli-
kým. Jest jisto ovšem, že spekulace chová
v sobě určité risiko, avšak na druhé straně stojí
za úvahu, zdali speciálně české o be-
censtvo má toto risiko bráti na
sebe, kdyžtě doma rozvoj náš hospodářský
dává příležitost k ukládání peněz v dobrých
hodnotách našich, eventuálně k účasti na do-
brých našich domácích podnicích.
Uher
14
article
Naše výzbroj kapitálová nepopíratelně roste
a sílí a fakt tento projevuje se ve všech oborech
našeho hospodářského života i v oné celé tak-
lice, kterou si oblíbili proti našim hospodářským
snahám v poslední době němečtí agitátoři. Začí-
náme se uplatňovati ve všech oborech a prolo
právě hemží se německé listy různými a růz-
nými nepravdivými články, dokazujícími, na jak
nezdravých nohou stojí celý náš hospodářský
vývoj, jak nezdravé jsou naše podniky a p., člán-
ky, jež nejsou ničím jiným, než dokladem bez-
mezného záští, neznalosti poměrů a snahy za
všech okolností ničiti vše, co dokazuje, že jsme
stejně kulturním národem, jako Němci a že jsme
způsobilí ve všech oborech lidské práce uplat-
ňovati sílu své myšlenky, své činnosti i své
energie.
Němec
15
article
Kdo posuzuje vývoj poměrů hospodářských
i mocenských v této říši s klidného hlediska
úvahy mocenských sil, tomu jest zřejmo, že
Němci všech směrů a stran jsou za oněmi cíli
politickými, jež položil na závěr svého díla,
věnovaného boji o nadvládu v Německu, vídeň-
ský historik Friedjung. Učinil přesné, ale logické
závěry z myšlenky o sjednocení německéma
z oné politiky, na níž založil vyrovnání s Uhry
hrabě Andrassy. Němci mají zálibu na Rakou-
sku německém, uznávajíce hegemonii maďar
skou v zemích koruny sv. Štěpána, jež mají zů-
stati vždy vděčnými a věrnými spojenci Berlína
i Vídně. Dle slov Friedjungových Němcům Ra-
kousko bude milou otčinou jenom dotud, dokud
zde bude uznáván jich primát, poněvadž nejsou
nuceni za všech okolností zřiti v Rakousku svoji
jedinou ochranu a záštitu, jako na př. Češi. Jest
známo, s jak těžkým srdcem loučili se rakoušti
Němci s myšlenkou spojitosti zemí starého ně-
meckého Bundu, a jak vším úsilím pracovali
k tomu a pracují dosud, aby Rakousko vstoupilo
s Německem ve svazek státoprávně založený
nespočívající pouze na vypověditelném poměru
smluvním, jak tomu až dosud. Odtud jejich poli-
tika v době annexe Bosny, odtud jejich radost,
když nešikovnost politiky anglické způsobila,
že hrabě Aehrenthal proti své vůli byl nucen
přijmouti uznání annexe z rukou německých
a kdy Německo, odvolávajíe se na svou osvěd-
čenou spojeneckou věrnost, pracuje soustavně
k utužení závislosti Vídně na Berlínu. To jest
Němec
Friedjung
Andrassy
Štěpán
Friedjungův
Ra
Čech
Aehrenthal
Německo
Uhry
Berlín
Vídeň
Rakousko
Bosna
16
article
situace pro německou politiku neobyčejně vý-
hodná a Němci byli by špatnými politiky, kdyby
jí plně nevyužili. To se také děje a odtud úsilna
snaha přivoditi nově upevnění německého ja-
zyka ve správě tohoto státu, zgermanisovati bev
ohledně menšiny české v zemích českých i Dol-
ních Rakousích, vytlačiti Čechy z jakéhokoliv
vlivu na správu státní a dospěti v této pro nás
nevýhodné situaci k takovému vyrovnání v Če-
chách, které by nám v naší vlasti nepřivodile
rovnoprávnosti a zavřelo by nám jakýkoliv vliv
na správu věcí státních. V tomto faktickém vý-
voji nutno hledati důvod zostřenéhc postupu ně-
meckého, který ukládá vážné úkoly české poli-
tice, o níž nám na tomto místě arciť nepříslušl
mluviti. Jest však naší povinností, poukazovati
na okolnost, že v těchto poměrech vší sna-
hou musime udržovati své hospo-
dářské prostředky tak, abychom z
všech poměrů uhájili to, čeho jsme si svou
vlastní praci v naší vlasti vydobyli.
Proto speciálně v této době jest povinnosti
každého, kdo věří v rozvoj českých sil hospo-
dářských, poukazovati k tomu, že jest účelno
a jedině správno, vzhledem k naší celé posici
užívati naší síly kapitálové k tomu, aby na pod-
kladu reelmí práce rostl a sílil náš hospodářský
život a mohutnila jeho výzbroj. Evangelium prá-
ce a nepodajné síly a energie jest jediným spás
ným evangeliem pro náš další rozvoj. Jsme v si
luaci, kde není možno čekati nějakého náhlého
obratu, poněvadž protiněmecký tábor světový
není hotov se svou výzbrojí a nějaké nepředlo-
žené jednání mohlo by ho vysaditi nebezpeč
Němec
Čecho
Dolo
ne Rakousy
17
article
porážky. Jsme odkázáni sami na sebe s povin
ností buditi myšlenku reelní a zdravé politiky
vzájemné. Tento přirozený základ naší politiky
nevede ovšem k politice kompromisů a strachu
nýbrž k politice energie práce a síly a je-li za-
ootřebí, k odhodlané obraně, vytrvalému útoku
Na pražské burse peněžní bylo tento týden smý-
šlení pevné a ustálené, obchod čilý za dobrého zájmu
a za směru věíšinou vzestupného.
Po delší d bě došlo k uzávěrkám na trhu uklá-
dacím: ve 4proceniních komunálních dlužních úpi-
sech Zemské banky po K 95.50, za papíry Rakousko-
uherské banky nabízeno K 1766.
Rakousko
18
article
Na trhu bankovním-kupovaly se akcie Hospod
úvěrní banky po K 424 nž 426; nebídka pak zůstala
stejná. Opětný vzestup zaznamenávají akcie Pražské
úvěrní banky, bytyť brány z trhu zprvu po K 654.50.
potom však až i po K 657; posléze však byla na-
bldka o K 1.50 snižena. Za akcie směn. společnosti
»Merkuru« byl počátkem týdne nabízeno K 624.
t. j o 2 K více než v týdnů minulém; hiněd pótom
přidala nabldka 3 K, a při záznama K 627. již zu-
stalo. Akciu Zajišťovaci banky měly hojně obchodu
po K 212.50 až 214; poslední nabídka zněla na
213. Akciím Záložního úvěrního ústavu královéhra
deckěho přidala nabídka 1 K, tak že mají konečný
záznam K 449. Akcie kolfnské továrny lučební zla-
ciněly o K 2.50, jsouce nabídkou znamenány po k
385. Akcie České společnosti pro průmysl cukerní
pozbyly počatkem týdne 2 K a během týdne ještě
1 K, i jsou nyní znamenány nabídkou K 216. Značný
byl vzestup akcil Daňkovy strojírny. Počálkemi tohol
týdne bylo za ně nabízeno o 50 h více než koncem
týdne minulého, t. j. 428.50, později však byly kupo-
vány po K 430 75 až 1 432, a posléze přidalá na-
bídka ještě 2 K Rovněž podražily akcie závodů Ško-
dových: zprvu je nabídka oceňovala na K 294,o
50 h výše než v minulém týdnu, ale později přidala
jednou 3 K, po druhé hned 7 K 25 h, takže uprostřed
týdne znamenaly K 30475. Po dlouhé době stalý se
na peněžní burse pražské předmělem obchodu akcie
Pražské železářské spolačnosti a kolbenky; ony pro-
dávány byly po K 2858, načež nabídka ještě 1 K
přidala, tyto zprvu kupovány po K 396, kdežto polom
byla nabídka o 1 K levnější.
ode
Daňkův
úvěrní banka
Akcio Zajišťovac banka
snižen
19
title
Z vídeňské bursy.
21
article
(Pávodní zpráva »Národních Listů«.)
(Pávodní zpráva »Národních Listů«.)
Z Vídně, 18. září.
Minulý lýden rozvíjel se z části za dojmu kur-
sového pohybu rýmnvsko-muráňských akcií, u nichž
se v jediném hursovním dnu objevilo kursovní zrůz-
nění o 170 K. Zatim však nastalo opět vystřízlivění.
protože — jak se praví — Bankovní jednota si za-
jistila většinu akcil a poněvadž stanovením poslední
lnůty pro složení akcil na den 22. září by další
koupě pro vainou hromadu byly beztoho nepotřebny.
Skutečnost, že Bankovní jednota sama určila před-
časnou dobu pro valnou hromadu, nasvědčuje, že
Bankovní jednota skutečně je si jista svým postave-
ním ve společnosti rýmavsko-muráňské. Podle toho
byly také akcie společnosti te sniženy na úroven
polonormální.
Vídeň
22
article
Datší smýšlení bursy zůstalo pevné vzhledem na
zprávy ze zahraničních trhů. Jako dříve, také nyní
stály v popředí hodnoty baňské a zvláštní přizní se
téší akcie Pražské železařské společnosti; byly v nich
podníkány velké spekulační koupě, protože se sou-
visle s připraveným zvýšením kapitálu očekává pří-
jemné překvapení pro akcionáře. Jaké to býti má
překvapení, nevi se ovšem dosud určitě. Ostalně ke
koupím podněcoval též poslední výkaz železářského
karfelu, ve kterémžto výkaze se jeví větší úbytek
toliko kolejnic. Odb,t tyčového železa ovšem také
vykazuje úbytek, ale podstatně menší než v předcho-
zím měsíci. Ale s úbytkem odbytu kolejnie se počí-
talo a myslí se, že asi bude odčiněn ještě v tomto
obchodním rece, jakmile se vice rozvine investíční
činnost statních drab.
Nejen hodnotami báňskými, také akciemi státní
dráhy a lombardy se spekulace znova zabývala
mimo to však dávala přednost též akciím bank. Pr
akcie Úvěrního ústavu mluvily zprávy o nastávají-
cích velkých objednávkách v závodech Škodových
pro námořnictvo. Akcie Banky pro země rakouské
stouply souvisle s projektem monopolu na sirky,
který prý snad bude pronajat společnosti »Solo“.
Škodův
Solo
23
article
Poptávka byla též po jiných hodnotách bankovních,
po akciích Ústavu pro úvěr pozemkový, Dolnorakou-
ské eskontní banky. Uherské hypoteční banky, jakož
i Agrární i rentové banky, které prý vynesou větší
dividendu.
Věršího pohybu byly účastny též akcie závodů
petrolejářských: v jejich prospěch uváděn byl pří-
znivý prý stav vyjednávání o kartel. O věci bude
asi za krátko rozhodnuto a zda se ovšem, že vy-
hlídky nejsou neupokojivé, ježto rafinerie, ntvořivsl
společný blok, zvýšily ceny. Z jiných hodnot těšily
se přízni akcie společnosti Hutterovy a Schrantzovy
a Zeltenovy a Gnilleaumeovy.
Na sklonku týdne nastalo malé uklidnění, vysvě
tlované méně příznivou politickou situací a obavou.
že Říšská banka německá co nejdřive vyhlásí zvý-
šení úrokové míry. Ostatek též na vídeňském trhu
peněžním nastalo povšechné znesnadnění poměro
peněžních. Renty a valuty byly celý čas bez ob-
chodu a zůstaly bez podslatné změny kursové.
Důležitější kursové variace v minulém týdnu
seznati lze z sohoto sestavení:
Rak. korunová renta . ..
Rak. zlatá renta . . . . .
Uherská zlatá renta . . . .
Uherská korunová renta .
Turecké losy
Rak. kreditky
Banka pro země rakouské.
Uherské kreditky . . . . .
Bankovní jednota . . . .
Pozemkový úvěrní ústav ..
Živnostenská banka .. ..
Společnost státní dráhy .
Jižní dráha
Buštěhradská dráha lit. B..
Dunajská paroplavební spol..
Rakouská továrna na zbroj -
Rým. muráňská společnosť!.
Pražská železářská společnost
Mostecká uhlářská společnost
Schodnica . . . . . ..
Londýnská deviza . . . .
Říšské marky . . . . . .
Hutterův
Schrantzův
Zeltenův
Gnilleaumeův
živnostenský banka
státní dráha
mostecký uhlářský společnost
Schodnica
Věrší pohyb
24
article
Přímé daně v Čechách v letech 1901
a 1904 a přirážky
předepsaně knim pro účely místní sa
mosprávy, jakož i obecní dávky ná-
pojové a daně z nájemného r. 1901, je titu
právě vydaného sešitu X. 2. »Zpráv zemského stati
stického úřadu království českého«, Sešit tento ob
sahuje především statistiku řečených přímých daní
v podrobném rozčlenění jak věcném (dle druhů daní)
tak i místním (dle zastupitelských okresů a v každén
okrese zase s rozlišováním obcí větších, majících více
než 2000 obyvatelů, pro něž data jsou jednotlivě uve-
dena a obcí menších, majících méně než 2000 oby
vatel); přináší tudíž materiál, který v té podrobnost
dosud nebyl uveřejněn a jehož potřeba byla často po
citována. Mimo to obsabuje pro r. 1901 v témže ro
Čechy
25
article
členění také data o výši a obnosu všech přirážel
obecních, osadních, okresních i zemských, jskož i nej
důležitějších samostatných daní obecních (dávek ná-
pojových a daní z nájemného). Na konec připojeny
jsou dvě tabulky srovnávacl, ve kterých data za r. 190t
jsou srovnána s daty z r. 1882, resp. 1883 a znázo
něn vývoj přímých daní i přírážek v jednotliv ýeh
okresích; dále připojeno 12 barevných mapek, ze
kterých nejdůležitější výsledky znázorněny jsou gra
ficky. V textovní části, která jest spracována drem.
Vilibaldem Mildschuhem, podány jsou nejprve
potřebné vysvětlivky k tabulkám. a stručně vyliče
vývoj zákonodárství o přímých daních v zemích ra-
kouských v letech 1849 až 1904. Potom následuje
vlastní rozbor statistických dat o přímých daních,v
němž vyličen vývoj i nynější výše přímých daní
v jednotlivých částech Čech (okresích a skupinách
okresů) a vysvětleny zároveň hospodářské příčiny
jimiž vývoj ten i nynější výše daní jsou podmíněny.
Ke srovnání s Čechami uvedena též výše jednotli-
vých přimých daní v ostatních zemích rakouských
podll, který z úhrnu jednotlivých daní připadá n
Čecby. K některým základním výsledkům důležité
této statistické pomůcky se při přiležitosti vrátíme.
Cena sešitu, který lze obdržeti ve všech knihkupec-
tvích, zvláště u komisionáře Fr. Řivnáče v Praze
činí 6 K; samosprávné korporace a ústavy mobou
jej přímo u Zemské statistické kanceláře obdržeti z
cenu polovičnl.
Mildschuh
Řivnáč
Čechy
Francie
Praha
26
article
Srpnová těžba uhlí v Předlitavsku.
Srpnová těžba uhlí v Předlitavsku.
V úřadním listě vídeňském byl včera uveřejněn
výkaz těžby minerálního uhlí za srpen t. r., vydaný
minsterstvem pro veřejné práce. Dle výkazu toho
činí těžba
brikel
ubli
metr. cento
A. kamenného ublí
37.63
ostravsko-karvínském
Předlitavsko
28
article
rosicko oslavanském.
středočeském (kladen-
sko-slánském) . . .
západo-českém (plzeň-
44.59
1,165.738
sko-stříbrském) . .
žacléřsko - svatoňovi-
367.334
ckém . . . . . .
966.417
v Haliči . . . . . . . .
94.610
v ostatních zemích
164.53e
celkem kamen. uhli v srpnu 1909 11,925 892
138. 201
1908 11,893.55
od ledna do konce srpna 1909 92.603.120 1,198.750
1908 91,755,279 988. 132
Koksu bylo vyrobeno v revírech: ostravsko-kar
vínském 1,547.016 q. v rosicko-oslavanském 46.456a.
v plzeňsko-střibrském 20.400 q, v žacléřsko svatoňo-
vickém 8246 q, celkem letos v srpnu 1,622.118 .
loni v srpnu 1,619.887 q. letos do konce srpna
12,318.202 q. v loňském soudobl 12.692.298 q-
Těžba výroba
uhlí briket
metr. centů
Halič
rosickýoslavanský 46.456 a
29
article
B. hnědého ublí
v reviru mostecko teplicko-cho-
mutovském . . . .
» falknovsko - lokelsko-
karlovarském . . .
» wolfsegg thomasroith-
ském . . . . . .
lubenském a fohns-
dorfském . . . . .
voitsbergském a köflaš-
ském . . . . . .
» nebovljském a zagor-
843.090
ském . . . . . .
v Istrii a Dalmacii . . ..
11.800
v Haliči . . . . . . ..
231.710
v jiných dolech v zemích českých
7.00
577. 167
» » » alpských
20,805. 93 146.39
dobrom. hněd. unli v srpnu 1909
21.242 272 138.865
1908
od ledna do konce srpna 1909 169,662.UTU I, 180.137
1908 178,017.954 1,252.64
Koks z hnědého uhlí se lelos v srpnu nikde ne
vyráběl; loni za srpen bylo bo vyrobeno 14.582 a.
lelos od ledna do konce srpna 150.362 q. za loňské
soudobí 212.070 metr. centů.
Istria
Dalmacie
Halič
falknovskýlokelský
577 . 167
Uta I
30
article
Z trhů peněžních. (18. září.) Včerejší výk az
Rakousko-uherské banky z polovice zář
ukazuje u srovnání s loňskem, že zpětný přítok ho-
tovostí do banky byl letos o něco menší než lon
(na př. směnečný porlefeuille poklesl letos o 31.8
mit. K proti 44.14 mil. loai), ale vzhledem k tomu
že již dřívější situace cedulové banky byla přízni-
vější, je i nynější stav lepší nežli loni. Banka dispo-
nuje nyní daně prostou reservou bankovek 151.40
mil. K proti pouze 17 mil. K loni. Pokles kovového
pokladu o 1.63 mil. K na 1739.75 mil. K poněku
překvapuje vzhledem k tomu, že na řečený týden
ještě byly ohlášeny četné dodávky zlata i vysvětluje
se asi tím, že banka vydala se značným ziskem větší
obnosy zlatých rublů. — Současný výkaz Řišské
banky německé není tak nepříznivý, jak se
z prvních zvěstí dalo čekati. Zvýsení daně prosté
reservy bankovek činí 33.9 mil. na celkový stav
104.4 mil. mk. proti 50.3, resp. 238.8 mil. mk. loni.
Rakousko
31
article
Že letošní zlepšení stavu banky je mnohem menší
než loni, vysvětluje se jednak velice značnějším
vzrostem portefeuillu směnečného (+ 38.8 mil. proti
+ 15.4 mil. mk. loni), jednak menším sesílením
účtu depositního (+ 79.2 mil. proti + 101.5 mil. mk.
loní). Zlatý poklad přes značné exporty do Ruska
se nepatrně zvýšil na 797.1 mil. mk. Bankovky jsou
nyní hraženy 52 proc. zlalem proti 52.2 před tý-
dnem. Celkový stav banky je asi o 134 mil. mk. ne-
příznivější než touž dobou loni. Ředitelství banky
není dosud rozhodnuto v otázce zvýšení diskontu
a konalo v té věci ještě interní porady. Není však
vyloučeno, že již v pondělí nebo některý den další
sejde se ústřední výbor, aby zvýšení úroku o 1/27
přece jen provedl. Dle „B. T.“ byly by bance pro to
směrodatnými asi tyto důvody: jednak prý banka
zamýšlí utažením diskontního šroubu varovati bur-
sovní spekulaci před výstřelky, jednak však by hle-
děla tím zameziti, aby na ni nebyly činěny přílišné
nároky, speciálně na účtu lombardním, ve lhůtě říj-
nové. Účet cenných papírů dozná asi v brzku ulevy;
budou totiž splatny větší obnosy pokladních pouká-
zek, jež říše dá asi vyplatiti ze své pohledávky
banky.
Rusko
32
article
Praba. Na dnešní burse nedošlo v žádném
oboru k závěrkám a vzestupným směrem braly se
pouze akcie strojírny Daňkovy, za kteréž kladeno
K 434.—, získaly tudiž 2 K, dále akcie Pražské žele-
zářské společn. oceňovány dnes K 2859.—, stouply
o K 9.—. Ostatní hodnoty vykazují jen menší změny
podáváno za akcie: České průmyslově bank
K 416.—, Hospod. úvěrní b. K 426.—, Pražské úvěrní
banky K 655.—. (— K 1.50), »Merkuru«, směnárn
akc. spol. K 627.—, České banky Union K 248 50
Zajišťovací banky K 213.— (— 50 h),. Živnostenské
banky K 246.—, Králohr. úvěrního ústavu K 449.
(+ 1 K), Akc. továrny na vyrábění uměl. hnoj iv
lučebnín v Kolíně K 385.—-, Podolské cemenfárny
K 198.—, Čes. spol. pro průmysl cukerní K 216.—
pivovaru v Českých Budějovicích K 950.—, Elektro-
techn. akciové spol. dříve Kolben a spol. K. 395.—
První českomoravské strojírny K 950.—, První česko
akciové továrnv orientálských cukrovinek K 225.—-.
395
Kolín
Český Budějovice
úvěrní banka
Český banka
Union
+ 1 K
33
article
18. září 11. září
90.55
95 35
117.05
117.25
113.4
113.35
92.00
92. 40
204 50
206.75
669.75
667 20
490 10
473.25
772.50
775.—
539.50
540.—
1187.—
1183
246.—
762.50
758 25
127.—
124.50
983.—
959.—
1019.—
1017.—
681.—
683.—
735.50
718.75
679.40
757 5
2854.—
2837.—
760.— 760
56 3.—
552.—
239 8
239 80
117.52
117.46
vi
34
article
Západočeských továren kaolinových a šamotových
K 5U0.— penlze.
Vídeň. Dnešní bursa potvrdila haussu posled
ních dvou dnů a ještě ji zlepšila následkem přízni-
vých zahraničních zpráv. V čele hnulí byly baňske
a bankovní papíry, které měly živou poptávku a byly
značně dráže placeny. Zejména Länderbanky a Anglo-
banky měly animovaný obchod. Také průmyslové
hodnoty ve šraňku se zvedly. Pouze hlavní mezi-
národní papíry zůstaly refalivně zanedbávány a na
konec kreditky a akcie státní dráhy klesly. Rýmavské
a zbrojovky se rovněž do konce upevnily. Na polední
burse se nálada uklidnia, protože došlo k četným
prodejům Pevná tendence se však potvrdila, protože
z Berlina následkem překvapujícího prohlášení divi-
dendy společnosti »Fenix« stouply báňské paplry.
Jistou poptávku měly akcie Länderbanky. Renty ne-
téšily se zájmu, zejména uhorské se seslabily. Va-
luty se nezměhily. Na eskomptním trhu peníze ne-
změněny: 3/2 proc.
Ve sohůzi správní rady vzájemně pojištující
banky »Slavie«, konané včera, dne 18. září 1909, uvl-
tal úřadující místopředseda p. poslanec J. Hu c
jako nového člena správní rady p. Fr. Ma lého,
tajemníka okresního výboru v Libochovicích, jenž
jsa náhradníkem nejvělším počtem hlasů při po-
slední řádné valné hromadě zvoleným na místo ze-
snulého člena správní rady a předsedy p. Quidona
Bělského do správní rady vstoupil. Na to pro-
vedeny volby nového předsednictva. Za předsedu
zvolen poslanec p. Josef Hucl, za místopředsedu
p. JUDe. Lad. Klumpar, advokát v Praze. Za tře-
tího člena ředitelstva zvolen p. Jos. Daneš, ná-
jemce dvora v Předboři. Veškeré volby vykonány
byly jednomyslně mimo hlasy kandidátů, což jest
zárukou svorného postupu správní rady také pro
budoucnost.
J Hu
Quidon Bělský
Hucl
Jude
Klumpar
Jos
Daneš
Vídeň
Berlín
Virginie
Praha
Předboř
anglickýbanka
Fenix
Länderbanka
Slavia
okresní výbor v Libochovice
35
article
Zvýšení ceu železa na důsseldorfské burse. Vče-
rojší vseobecnou zpravu doplňujeme dnes těmnito po-
dtobnostmi: Na páteční burse provedeny tyto zá-
znamy: stegerlandské pudlované sur. železo 55 mk.
(J. září škrtnuto), osel 56—58 mk. (minule 55—5
mk.), německé Bessemerovo železo o8— 60 mk. (56
až o8 mk), Thomasovo žel. škrinuto (48—50 mk-),
lucemburské pudlované železo 44—46 mk. (43—4
mk.), lucemb. hitinové železo 47 49 mk. (46 - 43 mk.).
německé litinové žel. č. I. 56—58 mk. (55—57),
totéž č. III. 55— 57 mk. (54—56 mk.) německé he-
matit 57—59 mk. (56—58), angl. litinové sur. železo
71—72 mk. (70 -11 mk.), obručové železo 122.50 az
125 mk. (120—122.50), tyčově železo plávkové 98 až
104 mk. (96—102), hruby plech 106 - 112 mk. (104
až 110), kotlový plech 116 -122 mk. (115- 120),
jemný plech 120—125 mk. (118—125). Úřadní zpráva
praví dále: Trh na uhlí a koks nezměněn. Na
železářském trhu zůstává smýšlení pavné; žá-
dané vyšší ceny se namnoze také povotují. Také
trvale príznivé zpravy z ciziny působí dále směrem
oživujicím.
Bessemerův
Thomasův
36
article
Cukerní kartel obnoven. Dne 17. t. m. konala s
ve Vídni plná schůze cukerních rafinerií, v níž
schválena nová dohoda kartelní. Tim je kartel ra-
kouských rafineri i formálně prodloužen na 1 rok
za nezměněných podmínek. Nebude-li do
30. června vypovězen, prodlužuje se mnlčky o další
rok. Také příslušné jednání uherských cukrovarů
blíží se ke konci, i čeká se, že v Uhrách do 22. t. m.
dojde k obnově kartelu. Perfekce uherského kartelu
a dorozumění s rakouským kartelem (v příčině vý-
vozu známého rak. kontingentu) závisí na tom, že
se v Uhrách docílí dohody stran cen řepy a že také
uherský kartel bílého cukru dojde k místu.
Ceská průmyslová bauka (železařské oddělení)
převzala od firmy J. Mrklas. Zelezný Brod, továrna
na šrouby, kovové zboží a aparáty, výhradný komi-
stonářský prodej.
Pensijní ústav česko slovanského peněžniciví
čítal k 1. záři: 684 zaměstnavatelů, 3188 úřadníků,
majetek ústavu vzrosti na K 502.455.72, vdovám vy-
placeno na odbytném K 8820; v posledních dnech
zaznamenává ústav mezi jiným přistoupení Pozem-
kové banky v Praze, Dubrovačke trgovačke (ob
chodní) banke v Dubrovníku, spořitelen Vys. Mýto,
Vyškov. Beroun, firmy Jan Hernych a syn v Ústi
n. Orl. atd.
Ruská státní banka vykazuje ke 14. září t. r.
zlatý poklad obnosem 1319.0 mil. rublů (z toho
177.1 mil. v cizině) proti 1305.4 mil. (resp. 165
mil.) rubiů vykázaným týden před tím. Oběh ban-
kovek stoupl současně z 1146.7 mil, na 1172.4 mil.
rublů.
Zvýšení cen hedvábných stuh. Rakouské továrny
na hedvábné stuhy usnesly se zvýšiti cen
asi o 10 proc. a odůvodňují tento krok stoupnu-
tím cen za barvení stuh, jakož i všeobecným upev-
něním cen surovin.
J Mrklas
Hernych
Vídeň
Uhry
Zelezný Brod
Praha
Dubrovník
Mýto
Vyškov
Beroun
Orlický
Dubrovačke trgovačke
Vy
37
article
Phöníx, akc. společnost pro hornictví a hutnictví
v Berlíně, vykazuje za uplynulé období 19089
zisk okrouhle 23 mil. marek proti 26.36 mil. v roc
předchozim a s přičlením přenos a uplynulého roku
celkem 25.597 000 marek. Po odpisech v obnosu
10,.856.899 mk (loni 11.092.015 mk.) zbývá čistý získ
14,741.001 mk. (loni 16,299.367 mk.), z čehož na-
vrhla správní rada vypláceti 9procentní dividendu
(proti I1proc. loni) a přenésti 3,539.487 mk. (lon
2,597.300 mk) na nový účet.
Prodej starého papíru. Reditelství priv. rak. uher.
společnosti státní dráhy ve Vídní I., Schwarzenberg-
platz 3, prodá starý papír, který se v roce 1910
jeho administrační budově a ve skladišti ve Vídní
nahromadí. Podmínky prodejní a vzorce ofertní,
z nichž seznati možno též přibližné množství papíru,
obdržeti lze za náhradu poštovného u jmenovaného
ředitelství. Nabídky do 1. října 1909 do 12 hodin
v poledne. (Sdélení obchodní a živnostenské komory
v Praze.)
Dražba práva k vybírání potravní daně z masm
v okresu unhošťském podminečně na tři léta 1910.
1911 a 1912 konati se bude dne 20. října 1909 o 10.
hod. dopol. u c. k. okresního finančního ředitelství
v Praze. Bližší podminky lze zvěděti u řečeného
ředitelství a u okresní kontrolní správy c. k. finanční
stráže v Unhošti.
Z ústředních jatek pražských. Na trh dobytč
v pondělí dne 20. záři přihlášeno jest 230 kusů ho-
vězího dobytka původu domácího, 810 kusů původu
haličského a 119 kusů původu uherského.
Trhy. Výroční trh na hovězí dobytek konati s
bude v král. městě Čáslavi dne 23. září tr.
Oprava. Včerejší telegram o zřízení Vídeňske
obchodní společnosti železářské (ranní
čís. 258) dlužno opraviti v tom směru, že společnost
tu zakládají železárny ve Fryštátě (a nikol
v Bystřici).
Schwarzenberg
Berlín
Vídeň
Praha
Unhošť
Čáslav
Fryštát
Bystřice
státní dráha
živnostenský komora v Praga
Vídeňske obchodní společnost
železářský
38
article
surového výroba
39
article
6,572.416
393 704
2,365.673
41
article
14.396.185 6.1
2.933.936 133.250
311.33
14.396.185 6.1
2.933.936 133.250
311.33
766.565
572.836
43
article
v a
Slavební ruch co nejvíce podporovati bude nově
založená Pozemková banka v Praze. Kupuje
pozemky a stavební místa v každé rozloze a pp sta-
vebníkům a stavitelům hodlá přijíti k ztskávání nej-
vyššího stavebního úvěru výhodnými podmínkami c
nejvíce vstříc a opatřovati bude pro ně vadia
kauce. — Zůčastňovati se bude všech finančních ope-
rací s realitami a zasluhuje prolo podpory a dopo
ručení se strany jednoho každého držitele jakékoliv
nemovitosti.
Prny peněžni.
Vídeňská bursa.
z. Z Vídně, 18. září. (Telelgr. »Nár. Listů«.)
Po burse. Kreditky 669.75 po —.—, uherské kre-
ditky 773.—, anglobanka 305 50, bankovní jednota
540 25, unionka 572 50, länderbanka 491.75, státní
dráha 763.—, jižní dráha 127.25, polabská dráha
—, severozáp. dráha -..—, turecké tabákové
372.—, rýmavsko muráňské 681.50, alpinky 736.50 p
—.—, květnová renta 95.40, uherská korunová 92.05,
turecké losy 204.50, marky za hotové 117.52, ultime
Smýšleni opevnění.
Praha
Vídeň