Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

19. září 1909.

4

Číslo 259

5 article

eo tu dělám. Očividno bylo, že ti pánové ni- kterak nechtěli věřiti, že mne sem přivedla krásná krajina. Několikrát mi tyto otázky dá- vali, ale jiné odpovědi nedostali. Tázali se jako dříve jejich podřízení, co dělám. — »Píšu.« — »Co píšete?« — »0 Čechách.« Na stole ležel balík českých brožur. Da- stojník prosil za dovolení, aby si je směl pro- hlédnouti. Prohlížel, ale v žádné z brožur ani novin ani jednou se nevyskytlo slovo Maďar. Prohlížeje tiskopisy, tázal se: »U vás byli dva pánově. Kdo to byli?« — »Svetozar Hurban Vajanský a Škultéty.« — »Divno, že máte styky s lidmi, kteří jsou uherským úřadům podezřeli.e — »Totě zcela přirozeno«, odpověděla jsem; »Já jsem Ruska, Slovanka, a proto mne i za ruskými hranicemi zajímají Slované a nikoli Maďaři; a kdo je vaším úřadům podezřelý, do toho mi nic není.« — »Kde jste bydlela v Mar- tině?« — »V »Domě«. — »A proč zrovne tam, proč ne v jiném hotelu?« — »Já tam jiného hotelu neznám a v maďarském hotelu vůbec nemohu sesednouti, protože maďarsky neumím a v maďarských hotelích, jak jsem sly- šela, ani s cizinci jinak mluvit nechtějí.« — »Přece je to divno. Vždyť v martinském »Domě« každému komnaty nedají, mně na př. samému nedali.« — »Nevím. Když jsem poprvé přijela do Svi Martina, v noci bylo, prosila jsem na stanici, aby mne zavedlí do nejbližšího hotelu, a zavedli mne v »Dom«, kde se mne nikdo nevyptával, kdo jsem a odkud jsem, komnatu dali a neobtěžovali. Od těch dob vždy sesedám v »Domě«.

Píša Maďar Hurban Vajanský Škultéty Slovan Čechy Rusko Mar Svi Martin Dom Slovanka

6 article

Nebudu opakovati všech otázek, mně da- ných. Na vše možné se vyptávali, jen na to ne, co jím. Ale zajímalo je věděti, mnoho-li mám v kapse peněz. Na konec mi starší důstojník poradil, zajíti k notáru a oznámiti mu, že bych ráda jestě týden ve Vrátkách pobyla. Důstojníci odešli, sle za deset minut vrátili se opět, majíce s sebou dva pány v občanském šatě, jeden z nich byl notár. Dlouho spolu něco rozmlouvali maďarsky, čemuž jsem nerozuměla. načež mí notár pravil slovensky: »Musím vám poradit, abyste ujela z Uler. « — »Dobře«, od- pověděla jsem a odjela ještě toho večera. Védouc, že v Uhrách všichni ne-Maďaři postaveni jsou mimo zákon, nepokládala jsem za potřebné, žádat od uherských úřadů žádného objssnění.

Maďar Uhry

7 article

Křivé nazírání Slovanů na podslatu česko- německého hoje. V »Kurjeru Vsršavském« čleme velmi pěkný článek p. Jiřího Bandrovského, nadepssný »Česká jeseň«. Pisateli líčí, jak Češi ve svých žírných rovinách v Čechách i na Moravě skll zejt bohatou úrodu a jak co rok hned po žníeh obnovuje se prudká válka národní s Němei, válka o dítě. Zcela věrně ličí brutálnos německých zaměstnavatelů, oheeních zastupitel stev, politiků, učitelů, studenlů atd. Je vidno, že pisatel věci, o kterých píše, nejen zná, ný- brž je i s námi procitil. Utiskování českýeh menšin v tak zv. »uzavřeném územi« jej roz- hořčuje, a věru je nesnadno nabýti z něho jiného dojmu. Ličl, jak tam »turnéři« a »bur- šáci« přepadají domy, kde se Ceši v uzavřen místnosti scházejí a při zabedněných okenjcích rokují o svých národních potřebách. Ličí, jak dělní synové Germanie v tak zv. »uzavřeném území« insullují i české ženy, nejsprostšími na- dávkami je zasypávají, české děti bijou, »revi- dují« přibytky Čechů třikráte za noc, ano do- konce ničl náhrobky s českými nápisy. Dobře praví Němcům, že, chtějíce šířiti jen svou, ně- meckou kulturu, zapomínají, že ji vyvracejía hanbou kálejí. Článek zavírá slovy: »Z roku na rok rosle počet bezpráví německých křivd a násili, z roku na rok roste počet škol českých, těch tvrzí, o které se rozbljejí nejnásilnější, útoky- A zatím co ve škole německé učitelé učí české dítě nadávkám jako »Sauböhmes a »Tseheche- naff«, nadávkám, které ono později bude ve tvář metati vlastnímu otci, ve škole české děti se uči dobropřejnosti i zlému sousedu.« Dávno jame v polském listě nečetli tak

Kurjera Vsršavský Bandrovský Čech Čecho Němec Sauböhmes Čechy Morava Slovan

8 article

srdečného psaní o našich národních věcech. A přece i panu Bandrow skému musíme vy tknouti, že nerozumí dobře příčině, pro kterou Němci s námi takový boj vedou. Včera jsme ukázali na omyl srbského listu, přičitajícího ně- mecké brutálnosti naproti nám na vrub jejieh zoufa!ství. Podobně na věc nazírá i pan Jerzy Bandrowski. On si předslavuje, že Němei v Čechách jsou jako mezi kladivem a kovadli- nou: z českých rovin tlačí se na ně do hor » massy uvědomělého českého proletariálu« a spojení jejich s Němci zahraničními ztěžují české hory »Slovem«, praví pisatel, »Němeům jde prostě o život; odtud jejich vzteklost odtud jejich skutečný furor teutonicus.« Tento výrok o podstatě česko-německého boje je naskrze falešný. Němcům v Čechách nikterak nejde o život, a tvrdí-li to o sobě, je to největší lež a liceměrství. Národnostní jejieh život v Čechách je více než zabezpečen. Ačkol jsou v menšině, mají všech kulturných ústavi poměrně více, než my. Oni žijou ze svěho i z našeho, my pouze ze svého. Žádného ne- bezpečí pro ně není, že by Češí je vy- tiskli z posic, které ode dávna drží. O to nám Čechům nejde, nýbrž jen o to, aby naše menšiny byly národně zachráněny. Statistika učl. že obě národnosti zachovávají co do počtu stejný k sobě poměr, ano německý přírostek obyvatel- stva jest o něco málo větší českého. Kamkol se podiváme, všude spatřujeme, že Něme v Čechách a na Moravě maji všech podminek národního života a rozvoje více, než jim v po- měru k nám přináleží, a přece my Čechové ne zasazujeme se v boji, nám vnuceném, o nie víe, než o rovnoprávnosť a o to, aby se Němei podrobili platným zákonům, a ovšem také, aby vláda a úřady, kde toho třeba, dovedly naprot nim zákonitost ehrániti.

Bandrow Němec Jerzy Bandrowski Čecho Čechy Morava Němei Nout

9 article

Oč tedy Němcům jde? Oč jim vždyeky šlo, o to, co již starožitný jejich historik o niek pověděl, když napsal, že Němeům jde o široko panství a Slovanům o uhájení chatrné svobody Taková je podstata všeho odvěkého boje Ger mánstva naproti Slovanstvu a v naších zemíci v přítomnosti ona jen přikřeji vystupuje, než vzdálenější Slované, nepolepšitelní ve své dobro myslnosti, si připouštějí. Doufáme, že svůj bludný názor opravl. Kritické poměry v Itali. Ve Spezzii při pouličních demonstracích dělnictva zastřelen byl jeden námořník. Nově demonstrace strhly se v den pohřbu, jehož se zúčastnilo přes dva tisíce dělníků. Dělníci i po- licisté stříleli po sobě revolvery, při čemž opět jeden námořník zabit. Pohřbu zúčastnily se organisace socialistické a anarchistické. Na konec musilo býti povoláno do Spezzie vojsko. V Římě počíná býti situace rovněž kritickou. Ae »Avanti«, ústřední italský orgán socialistický k tomu nikterak neradl, množství dělnických vůdců a organisací chystá se ke všeobecné stávce a to proto, že událo se několik srážek mezi stávkujícími kováři a zámečníky a policil.

Němec Slovan Gera Řím

10 article

Smrt prvého lorda anglické admiralily. V Londýně zemřel ve čtvrtek lord Twesd- mouth, prvý lord admirality anglického loďstva- Jméno tohoto muže proletělo svého času svě- tem, když císař Vilém II. zaslal mu dopis, v němž žádal od lorda Tweedmoutha, aby za- sadil se vlivem svým o menší rozmnožování vyzbrojování anglického loďstva, tak aby Ně- mecko mohlo držeti s Anglií stejný krok. Dopis byl tehdy lordem Tweedmouthem odevzdán státnímu tajemníku Groyovi a způsobil pak ostrou kampaň protiněmeckou ve všem tisku anglickém a měl svou dohru i v obou sněmov- nách angliekých, Lordu Tweedmouthovi nyní bylo 60 let. Demonstrace pro anglický rozpočel. V pátek byla uspořádána v Birminghamu velká demonstrace pro rozpočet, při čemž sedělo u předsednického stolku 70 členů parla- mentu. Předseda ministerstva Asquith prohlásil že shromáždění musí žádati stejnoměrné zalížen

Vilém II Tweedmouth Groy Asquith Londýn Twesd Anglie Birmingham

11 article

bohatství. Zvolení zástupci národa musí v tom míti poslední slovo. Uznává vážnost výtek pro- nesených Roseberem; vždy vracející se návrhy o pozemkové dani nejsou však žádným so- cialismem nejnovějšího data, nýbrž téměř úcly- hodného stáří. Asquith skončil prohlášením, ž liberálové přijmou zmužile výzvu lordů. Odpor lordů proti rozpočtu je neslýchanou revolueh nynější doby a jejl následky jsou mnohem hlubší a dalekosáhlejší, než pouhé právo lordů vměšovati se do státních financí. Schůze dozorči rady vodárny král hlav. města Prahy a obcí sousedních. (Vyšší náklady o 3,750 000 K) Včera konala svrchu uvedená korporace ve vel- Eé zasedací síni staroměstské radnice XV. schůzi jíž se zúčastnili: předseda starosta měst pražských p. dr. K. Groš, dále zástupcové Prahy pp. řed Kukla, ob. st. Pinz, stav. Seilert, inž. Kovařovic, J Trnka, dr. Růžička, arch. Č. Gregor, dr. Janatka, G. Herites, cís. r. A. Novotný, dr. Fr. Kašpar, cís. r Schiller, dr. Scharí, Fr. Hubáček, cís. r. J. Červený Vejžvalda, okr. soudce Mattuš, arch. Pasovský, Pav- las, Hodek, omluvil se p. Portík; zástupcové K rál Vinohradů pp. náměstek Al. Bureš, tov. Proko- pec, Štěpánek, nám. M. Bílek, stav. Holeček, dr. Jahn. dr. Čmuchal; zástupce města Karlína p. Kremli- čka; zástupcové města Smíchova pp. starosta dr. Koldinský, Křížek, prof. Vejdělek, prof. Vlach: zástupcové města Zižkova pp. Kotland aJ Winter. Schůzi zahájil o 5. hod. odpol. předseda dozorěí rady p. starosta dr. Grož, uvítav přítomné, načel dal přečísti zápis o minulé schůzi dozorčí rady ze dne 30. prosince 1908; zápis byl schválen.

Asquith K Groš Kukla Pinz Seilert Ing Kovařovic Trnka doktor Růžička Gregor Janatka G Herites Novotná František Kašpar Schiller Scharí Hubáček J Červená Vejžvald Mattuš Pasovský Hodek Al Bureš Štěpánek M Bílek Holeček Jahn Koldinská Křížek profesor Vejdělek Vlach Zižkův Winter Grož Praha Francie Páv Karlín Smíchov staroměstský radnice

12 article

Následovala volha náměstka předsedy dozorči rady na zbytek roku 1909. K návrhu dra. Růžičky zvolen aklamací p. dr. Al. Koldinský. Do komise ke zkoumání účtů (na místě pp. v. Brože a J, Stětky) zvoleni pp. dr. Čmuchal a J. Trnka. Referent p. mal. rada dr. Jirol podal zprávu o nálezu správního soudu ze dne 27. ledna 1909o stížnostech do rozhodnutí ministerstva orby z1. března 1906 v záležitosti vodoprávního schválení projektu vodárny. Zpráva vzata na vědomí. Schválen návrh, aby výroční účet z nákladů, vzešlých na společnou vodárnu v roce 1908 s námit- kami obcí Smichova, Král. Vinohradů a Žižkova. přikázán byl komisi, zvolené ku prozkoumání účt za léta 1906 a 1907. Usneseno systemisovati místo závodního inže- nýra se základním služným ročních 3200 K, s na- turálním bytem a odměnou 100 K měsíčně po dobu stavební. Pan řed. Kukla vílal fento návrh a vyslovi přání, aby kancelář společně vodárny byla úplně osamostatnělá. Doporučoval opatření nových míst- ností pro kanceláře společně vodárny učinil v tě přičině návrhy, které budou sděleny správní radě společné vodárny. Následovala zpráva o polřebném nákladu na do- dávku a postavení strojního zařízení pro společnou vodárnu dle výsledku veřejného ofertního Hízení Zpráva odůvodňuje návrh na povolení vyššího ná- kladu 3,750.000 K na strojní zařízení a uvádí ze- jména: Ve schůzí dozorčí rady ze dne 29. září 190 schválen byl rozpočet na stavbu společné vodárny v Káraném obnosem 16,250.000 K.

Růžička doktor Al Koldinská Brož J Trnka Jirol Smichův Král Kukla Žižkov

13 article

Základ a hlavní součást pro tento rozpočet tvořil stavební projekt, rozpočtený na 12,668.000 K z stavby, stroje a objekty, ko strojnímu zařízení pa- Správní rada společné vodárny, hledíc pak k ně- kterým pochybnostem a olázkám, týkajícím se stroj- ního zařízení vodárny, načerpacích stanic, disposic závodních budov a pohonu, jež vyskytly se vůči sta- vebnímu projektu, usnesla se dne 15. října 1906 na tom, aby pro tyto pochybnosli a otázky svolána byla zvláštní anketa znalců. Vypracovaný pak ela- borát toulo anketou tvořil podklad ofertního Hízeni na dodávku strojního zařízení společné vodárny. Jest samozřejmým faktem, že následkem změn detnilů a některých disposic, původní číslice jak z stroje, tak i za stavby nezůstaly nedotčenými, nýbrz doznaly značných změn. V původním schváleném rozpočtu stavebním uvedeny jsou položky za strojni zařízení obnosem 917.924 K, za stavby budov zá- vodních, úpravy dvoru, oplocení, dlažba atd 1,104.176 K. Chrnem 2,022.100 K. Výslovně budiž zde podotknuto, že v číslici tét není obsažen a také v celkovém rozpočtu uveden není náklad na zřízení a úpravu cest k načerpacím stanicím jizerským, dále náklad na racionální přívod kondensační vody ke hlavním čerpacím strojům náklad na čištění vody napájecí a náklad na některá opatření pro blaho dělníků, ve vodárně zaměstna- ných. Tato všechna opatření rozpočtena jsou na 190.000 K a měla by sepřipočísti k udaným 2,022.100 K, takže by původní náklad byl činil 2,212.100 K. Dle výsledku ofertního řízení možno nyní dosti přesně vypočísti náklady jak na strojní třícl.

jizerský

14 article

zafízení, (aE i náklad na závodní Fudovy a drobněj stavby a práce. Strojní zařízení s dálkovým vedením, osvětle ním a elektrickým pohonem bude vyžadovati nákla- du při docílené slevě 25.000 K a při použití železo betonových sloupů pro dálkové vedení 2,500.000 K Stavební náklady na strojovnu 360.000 K, na kotelnu 155.000 K, na přístavby 60.000 K, na kolnu na uhl 45.000 K, na kominy 50.000 K, různé 50.000 K K tomu na přívod vody kondensační, tázně, záchody parní topení, inventář, dílna, přepad vody, požárn vodovod 114.000 K. Úhrnem 3.334.000 K. Stavba čtyí načerpacích stanic jizerských 240.000 K, dosavadní stavby 120.000 K, rourovody při studnách 56.000 K Celkem tedy 3.750.000 K. Oproti uvedeným 2,212.000 korun jeví se překročení 1.532.000 K, okrouhle 1.550.000 korun. V prvé řadě dlužno uvěsti, že původní rozpoč sestaven byl v roce 1905 za poměrů odlišných ny- nějším, při nízkých mzdách i nízkých cenách ma- teriálu. Původní rozpočet doznal by při nynějších poměrech zvýšení nejméně o 15%, t. j. 2,022.100 0.15 = 303.305 K, Personál k obsluze strojů v na- čerpacích stanicích sestávati má při změněném stroj- ním zařízení ze 2 strojníků a 1 dělníka v každé sta- nici oproti 2 strojníkům a 2 topičům, 2 popelářům a 1 dělníku při motorech na nassávaný plyn, jak původně bylo projektováno. Denní menší Iklad při jedné stanici činí 14 K při 4 ročně 20.160 K. Pri 41/4 zúrokování a smortisaci representuje obno ten kapitál 449.000 K. Cena riynových motorů a ge- nerátorů vysazena byla v původním rozpočtu se 126. 100 K. Ulržování tčchto strojů jest velmi nákladné, ze- jměna opravy a mazadla činí značný obnos, okrouhle 976, oproti tomu u motorů elektrických činí udrže vání as 1% ročně z nákladu.

K Pri

15 article

Bylo by tudíž udržování plynových motor družší as o 10.080 K. Když se obnos tento zkapita- lisuje, representuje to sumu 224.000 K. Při osvětlování načerpacích stanic, jež by s díti musilo petrolejem, činí větší náklad zkapitalise- vaný 100.000 K. V kotelně v hlavní čerpací stanici utváří so podstatně pracovní poměry jinak. Oproti původním 12 kotlům bude v kotelně 5 parních kotlů. Skládání ublí s vagonů, doprava uhlí ke kotlům a přikládání uhlí pod kotle, díti se bude mechanicky. Čištění parních kotlů následkem postavení přístroyů ke změkčování vody státi se může 2kráte ročně. oproti šesterému čištění při vodě nezměkčeně. Z těchto okolností není těžko uspořiti při skládání uhlí 2 dělníky, při dopravě do kotelny 4, při přikládání 4 a 4 topiče. Mzda těchto zřízenců činila by u děl- níků 3 K 20, u topičů 3 K 50 h denně/ Činí ročně 16.560 K - Když se obnos tento při 41/22% zúrokování amortisaci zkapilalisuje, vychází 368.000 K. Sečtou-li se uvedené položky, vychází 1.446.305 kor. oproti udanému překročení 1.550.000 K, tudíz rozdíl as 103.000 K číselně neodůvodněný, a mluvil by ve prospěch původního návrhu. Avšak i tuto zdánlivou výhodu lze snadno vývážiti Strojní zařízení doznalo značného přeměnění nepopíratelného zdokonalení anketou znalců, správ- ní radou svolanou. Nahražení motorů na nassávaný plyn motory elektrickými s výrobou elektriky v hlavní čerpací stanici v Káraném, stane se provo- zování nesporně jednoduchým, z jednoho místa ovla- dafelným. Již tato výhoda vyvází uvedený rozdí 103.000 K Přihlédněme ale blíže k poloze načerpacích sta- nic a původně navrženého druhu paliva pro tyto stanice.

16 article

Jak by se utvářil dovoz palíva na podzím neb v zimě? Vzdálenost stanic od dráhy jest značná, velkých zásoh činiti se nedoporučuje z ohledů fi- nančních. Jest možným zabezpečiti si u venkovské- ho obyvatelstva pravidelný dovoz? Jak to bude vy- padati v době dobývání řepy anebo ve žních? Když by se i tyto obtíže překonaly, jak se zachovati v ná- sledujících případech? Plynový motor jest odkázán pouze na hulní koks neb antracit, když má poněkud trvale pracovati, co by se mělo dělati, když by bu nedostatek toboto paliva nastal, aneb stávka vy- pukla? Na načerpacích stanicích žávisí hlavni sta- nice čerpací bez těchto pracovati nemůže. Musí proto v provozování, načerpacích stanic absolutní bezpeč- nost a pravidelnost spočívati, a to se dalo docíliti jen navrženými změnami v původním projektu pohonem elektrickým a dálkovým vedením. Ostatní menší avšak cenné výhody, jež pozměněný projekt poskytuje, netřeba jmenovati, jelikož uvedenými fak- ly jest překročení nákladu náležitě odůvodněno. Ko- nečně budiž ještě uvedeno, že vypočtený náklad 3.750.000 K na strojní zařízéní, závodní budovya příslušenství má za podklad nynější ceny materiálu a běžné mzdy a nebudou-li míti na stavbu zvláštní okolnosti vliv a nenastanou-li podstatné změny v ce- nách a mzdách, uvedený obnes překročen nebude. Z uvedených. příčin navrhuje správní rada, by dozorčí rada vodárny král. hlav, města Prahy a městských obcí Karlína, Smíchova, Král. Vinohradů a Žižkova vzala výše uvedenou zprávu na vědom a povolila na strojní zařízení a stavby budov závod- ních, úpravu dvorů, oplocení aid. pro vodárnu v Ká- raném celkem částku 3,750.000 K. Výsledek ofertního řízení na dodávku strojního zařízení byl tento: 1. Dle nabídky Bromovský. Schulz a Sohr s čá- stí elektrotechnickou od firmy Kolben a spol 2,540.876 K,

Král Bromovský Schulz Sohr ko Praha Karlín Smíchov Žižkov Kolben

17 article

2. dle nabídky Českomoravské továrny na stroje se zařízením elektrotechnickým od Františka Křižíka 2.524.615 K a od Kolben a spol. 2,540. 473 K 3. dle nabídky Pražské akciové strojírny s částí elektrotechnickou od Františka Křižíka 2,619.975 a od Kolben a spol. 2,641.720 K, 4. dle nabídky F. Ringhoffer s částí elektrotech- nickou od Františka Křižíka 2,690.284 K a od Kolben a spol. 2.706.709 K. 5. dle nabídky firmy Breitfeld, Daněk a spol s částí elektrotechnickou od Fr. Křižíka 2,735.031 a od Kolben a spol. 2.752.359 K. Anketa znalců předložila po několika poradách posudek o nabídkách dne 6. července 1909, ve kte- rém dospěla k výsledku tomu, že uznala na zalizen strojní projekt První česko-noravské továrny na stroje nejlepším, na druhém místě uvedla projek firmy Bromovský, Schulz a Sohr, na třetím projek firmy Breitfeid. Daněk a spol. a na čtvrtém projekty firem F. Ringhotfer a Pražské akciové strojírny zako rovnocenné.

Křižík Kolben Ringhoffer Daněk Schulz Sohr F Ringhotfer Francie Breitfeld Bromovský Breitfeid

18 article

Když posudky o nabídkách na strojní zařízení jednak od technického oddělení kanceláře společné vodárny a jednak od ankety znalců předloženy byly. radil se o nabídkách především odbor správní rady a správní rada sice zásadně se usnesla na tom, by dodávka všeho strojního zařízení zadala se jedin firmě a to První českomoravské továrné na stroje v Praze, zároveň však ustanovila, by projednaly se s touto továrnou některé modilikace její nabídkya zejména také o to, zda by při některýcb částech do- dávky (pumpovní stroje, ekonomiséry, jeřáby atd) slevila s požadovaných cen. Na základě toho usnesení jednáno s Česko- moravskou, kdy tato firma na požadované modi- fikace její nabídky přištoupila, potřebné za tím úče- lem návrhy s rozpočty předložiti přislíbila a s poža- dovaných cen celkem slevu 25.000 K poskylla. K tomuto značnému přek ročení rozpočlu vyžádal si slovo p. řed. Kukla a zmínil se o tom, že dle zpráv novin, které bývají lépe informovány než členové dozorčí rady, předměstské obce rozšiřují své vodárny a patrně dle toho nebudou ochotny přispěti na stále rostoucí náklady společné vedárny, neboť nebudou potřebovati projektované množství vody. Dává úvahu, aby se předloha nových nákladů vrátila tech- nické komisi k novému prozkoumání Zástupce města Smíchova p. Fil. Křížek uvedl, že zásada jednotného vodovodu jest porušena, dále že Smíchov a Král. Vinohrady své vodárny rozší- řují. Jménem zástupců města Smíchova řečník pro- hlašuje, že setrvávají na stanovisku dvojitého vodo- vodu a z toho důvodu nemohou hlasovati pro zvý- šenou položku na opatření strojního zařízení.

Kukla Křížek Král Praha Smíchov

19 article

Zástupce města Král. Vínohradů p. nám. A. Burož pravil, že v minulé schůzi správní rady spo- lečné vodárny bylo mu sděleno, že celkový náklad na společnou vodárnu bude činiti 16,250.000 Ka dnes již přichází se se zprávou o překročení roz- počtu o 31/4 mil. korun! Než se práce dokoněl, kdož ví, jak se číslice ta ještě zvýší. Řečník vidí v tom nedostatek správného generálního roz- počtu. Diví se ohromnému překročení rezpočtu v výši 200% a vylýká, že se na strojní zařízení roz- početlo původně 800.000 K a dnes pojednou vidíme, že na strojní zařízení je potřeha přes 3 mil. korun! Žádá předložení generálního rozpočtu, který může být o 2 mil. K vyšší, ale nechť alespoň není překro- čen! Půjde-li to takhle dále, poroste náklad na společnou vodárnu každoročně o 2 až 3 miliony korun a může dosáhnouti výše až 25 mil. korun! Vzhledem k tomu, že řečníkovi bylo řečeno, že ná- klad na společnou vodárnu bude činiti 16,250.000 K, oznamuje řečník, že pro povolení zvýšené- ho nákladu hlasovati nebude. Přistupuje se ke hlasování. Návrh správní rady na povolení nákladu 3,750.000 K na strojní zařízení schválen byl 22 hlasy proti 10 hlasům. Proti návrhu hlasovali zástupcové Smíchova, Král. Vinohradů a někteří členové pražští. Jednací pořad tím byl vyčerpán a starostap dr. Groš ukončil schůzi před 6. hod, večerní. Obyvatelé Prahy a okolí odp- v ězťe na německé násidí ve Vídni vstupováním do pražsikéhotodboru »Komenského« v Praze II., Ječná ul. 14 (Schöblova restaurace). Příspěvky roční K 1.20, K 3 60, K 12.— a K 24.—.

Král Groš Komenský Ka Smíchov Praha Vídeň Ječná ulice Schöblov

20 title

České studentstvo na slovanském jihu.

Český studentstvo

21 article

Cesta výkladu dnešních jmén místních je vskutku kluzká a to, jak vidět, stejně kluzká pro etymologa lidového jako pro elymologa »vědce«. Nezbývá, než prozatím se obrnit — vzájemnou trpělivoslí. Slýcháte, cesta ku pravdě vede přese spory Třeba postavit názor proti názoru, fakt prot faktu, ať pravda na konec sama vysvitne. Jen zhurta a vesele do boje, není-li vyhnuu! Zajistě. nmě 155 Jsou však spory a spory. Jednou sporem pravda se ujasní, ale jindy se — zatemúuje. Jsou spory silnými slovy. Tuze oblibený druh. Odpůrci takhle pod nos. — Nemluv, jsi diletant! Úžasno, jaký diletantism chce mluvit do otázek odborných!.. Silné slovo, leč ujasní as tolik jako palice do hlavy. Někdy má svůj účinek, omámí pro- tivníku, ale co jím dokázáno? Věc pravdy ani za nehet neosvětlena. Jindy arci najde se naproti ruka stejně mrštná a prostě obrátí — palici a — Úžasno, jaký dilelantism osobuje si, pro- nášet ortele jménem nějakého prý »odboru« vědy, který přec sám teprv pracné sbírá a sesta- vuje nějaké základy své existence . . .

22 article

Také silné slovo, také mnoho nedokazuje, ale už néco zajelo pod kůžičku, krev uhodila do tepen a — vlastní rej může začít. Známý druh sporu, odvrátit zájem o věcné stránky k jiné, zábavnější. Tuze oblibený druh! Gallerie jak víte vždy si potrpí na hru, kde lítají ťafky a kopance. Ať už fuotball nebo — »vědecká« polemika. Konečně diletantism, snaha posvítit někde do temna, něco dokázat, vyložit, něco zvědět an snad není hnuti zcela neušlechtilé? Nent-li tedy druhého zločinu, obě strany snad neměly bysi slodi vaslaží ani co vyčítat. Jediná je cesta odstranit, potřít, na vždy umlčet všechen dilelantism ve vědě: postavit zřejmou, nepochybnou, nezvratnou ji stotu Jakmile to se podaří, ustane, ustoupí na vždy, všechen diletantism sám, ochotněn a přirozené. Dokud však zůstává sporno, je-li dvakrát dvě sedm nebo pět, dotud se nedivte, jestli v zájmu příštiho světla . . . dopovite si ostatné sami.

23 article Hudba.

Hudba. Z České jednoly pro orchestrální hudbu. Le- ťos pořádány budou opět tři symfonické konicerty za řízení chefa opery Národního divadla p. Karla Kovařovice. Členům poskytaula budou určitá sedadla a to členům zakládajícím s příspěvkem 50 K sedadla, jež si zvolí, členům přispívajícím (10 K) sedadla dle projevených přání, avšak jen dle pořadu přihlášek. Ježto již přihlášek je značný počet, žádá výbor, aby všichni, kteří reflektují na některá se- dadla, přihlásili se co nejdříve v kanceláři Českého filharmonického družstva na Václavském nám. č. 53 (telefon 2995), Programy letošních koncertů jsou již sestaveny. + Orchestrální sdružení v Praze zahájilo letošní saisonu v nové spolkové místnosti „u Vejvodů“v Praze I., Jilská ulice. Pravidelné zkoušky konají se každé pondělí od 7—1/210. hod. večer. Orchestr žídi hudební skladatel pan prof. Ostrčil. Noví členové, dobří hudebníci-diletanti, přijímají se vždy ve zkouškách, nejdéle však do 27. t. m.

Kovařovic Vejvoda profesor Ostrčil Václavský já Praha jilský ulice národní divadlo p Český filharmonický družstvo orchestrální sdružený

24 article

+ Jaromir Weinberger, mladistvý hudební skla- datel, zahraje na koncertě, pořádaném v neděli dne 26. t. m. na počest hostí prvního kongresu českých esperantistů v Plodinové burse několik rukopisných novinek, mezi nimiž je v časopise „Česká Hudba“ právě vyšlá píseň „Na pochodu“ na slova Jar. Kři- čky, kterou skladatel věnoval svému učiteli panu prof. Karlu Hofímeistrovi. Písně zapěje pan Jaroslav Karbulka + Pan Bolumil Pták, člen opery Národního dí- vadla v Praze, zařídil po vzoru vynikajících hudeb- ních a pěveckých středisk operní a pěveckou školu Přijme ochotně žáky dobrých, zdravých a pěveckého vývoje schopných hlasů, kteřínemohou podniknouti velikých obětí, jež pěvecké vzdělání vyžaduje. Škola bude míti tři oddělení: V prvním budou žácí a žá- kyně, kteří nemají ještě žádných příprav a žádného pěveckého vzdělání, ve druhém žáci, kteří již studi pěvecká konali a chtějí se připravovati ke zpěvu opernímu, ve třetím budou žáci vedeni ke studiu ce- lých operních partil s dramatickým podáním na zá- kladě přirozené mimiky a hry. Záci přijímají se den- ně mezi 3.—4. hodinou odpolední na Král. Vinohra- dech, Letohradská ul. (villová čtvrt) čp. 1068 v při- zemi.

Jaromir Weinberger profesor Hofímeistr Karbulka Pták Král Praha letohradský ulice

25 article

4 Slečna Maris Nedhalova, Voršilská ulice č. 2. vyučuje zpěvu a hře na klavír. +V klavírní zkole Boženy Kolárové počalo opět vyučování ve hře klavírní. Příprava ke státním zkouškám. Přihlášky denně od 9 hod. dop. do 5 hod- odp. v domě ústavu, Praha, Riegrovo náměstí čls. 1772—II. Nastoupiti možno každým dnem.e + Pražské hudobní něiliště v ul. Karoliny Svě- a m no tlé 4 (řed. Knot). Zápis denně. + Klavírni virtuoska Mlarie Čáslková počne pra- videlně vyučovati od 1. října. Připrava ke slátn zkoušce. Král. Vinohrady, Hálkova ul. 48 (II. pošch.- + Z Jindř. Hradce. Zpěvácký spolek „„Černtn pořádá za spoludčinkování pěvecké jednoty „Slávy

Nedhalův Kolár Karolina Sv Knot Král Jindřichův Sláva Praha Riegrův náměstí Hálkův Hradec dům ústav

26 article

Dcery“ a jiných sil ochotnických ve středu dne 22 září 1909 o 8. hod. večer ve dvoraně „Střelnice“ koncert ve prospěch Ústřední Matice školst + Česky vydané pomůcky k hudobním školám. Hudební závod Mojmíra Urbánka v Praze (Jungmannova tř. 14), který čelí cizím vydáváním nejpotřebnějších instruktivních pomůcekl vydal z klavírní literatury Bertinovy Etudy op. 100. 29. a 32., Chopinovy veškery valčíky, Beethovenovy skladby (výběr), Studium sonat (dva díly), z hou- slové literatury nepostřádatelná dueta pro dvoje housle: Gebauer op. 10., Kalivoda op. 178. 179. a 180., Mazas op. 38. (2 sešity) a op. 60. Pleyel op. 8. a pro solové housle Compagnoli op. 12. ze zpěvní literatury pak vydáno 50, popu- lárních cvičení od Conconne op. 9. Úpravy klavírní pořídil prol. Trneček, houslové prof. Suchý a zpěvní profesorka Doetscherová-Emmingerová, vesměs učite- lé pražské konservafoře, + Krummer Jos, Příspěvek ke studiu zpš- vu. Pokus páně Krummerův, vyšlý jako 6. číslo „Knihovny Smetany“ u firmy Fr. A. Urbánekv Praze, se zdařil. Poučí laika o pravidlech zpěvní školy jakož i hlasové potence zcela jasně, aniž by jej uváděl strannicky do toho neb onoho určitého směru hlasové školy. Cena 50 hal.

Urbánek Bertinův Chopinův Beethovenův Kalivoda Mazas Trneček Suchá Krummerův Smetan Praha Jungmannův třída Krummer Jos Francie . A . Urbánekv Praga Gebauer op . 10 Compagnoli op DoetscherováEmmingerová

27 article

Různé zprávy = Mohamedánští kněži přestoupili ke křesťanslví V Poslupimi budou 10. října pokřtěni slavnostně dva bývalí vyznavačt Allahovi a klomu ještě jeho kněti Zajímavo, že pastor, který je pokřtí, Jan Awetarian. jest sám bývalý mohamedán, který jest léta činným u německé výcbodní misie a působil dlouho jako mi sionář mezi mohamedány. = Inkoustové alentáty. V Berlíně byl zatčen 35letý dělník, který polil dámě šaty inkoustem. Po- licii jest muž len znám jako zalížené individuum které už dříve několik takových atentátů provedlo. Pobyl už také delší dobu v úslavě pro duševně choré když byl odlamtud propuštěn, byl bedlivě střešen svou ženou, která ho provázela do práce i z práce Onehdy jí unikl a provedl kousek, který ho uvedl opět ve styk s policií. = Zadnšena obilím. Zvláštním způsobem zahy nula na statku Sědlci v Poznani dělnice. S horního patra špýcharu se spouští obilí dlouhou rourou do místnosti v přízemí, kde jeho příchod pozoruje a re- guluje dělnice. V těchto dnech byla nalezena mriva. Byla asi při své práci stižena mdlobou, upadla byla zasypána obilím, v němž se udusila. = Třašlění sufragetek. Z Londýna, 18. září.

Alláhův Awetarian Berlín Poznaň Londýn

28 article

Sufragetky užily pobytu ministerského předsedy Asquitha v Birminghamu ke skandálním scánám. které předstihují jejich dosavadní výtržnosti. Asqniíb mohl zahájiti svoji řeč jenom za ochrany policie. kte- rá však nemohla zabrániti sulragetkám obsaditi sou- sední střechy. S těch házely cihlami, (aškami a pr- skavkami na policejní strážníky. Cihlou zasažea byl také automobil, ve kterém jel Asquith. Tolikéž roz- bily sufragetky skoro všechna okna dvorany a ně- kolik třaskavek vybuchlo před vchodem do ní. Poně- vadž policie nemohla se sufragotkami nic svésti, po- voláni hasiči. Ti počali silně stříkat proti demon- strantkám, kteréž byly úplně promočeny. Potom při- stavili hasiči k domům žebříky a několik srdnatých hasičů sneslo sufragetky, které si počínaly jako ší- lené a divoce pokřikovaly, se střech dolů. 5 dam které se oháněly sekyrami a kladivy, bylo zatčeno a za jásotu lidu dopraveno do věznice. Za tahanic s nimi byly jim strhány s těla úplně všechny šaty. Demonstrantky hrozí, že Asquitha násiln unesou a že jej uvězní na skrytém mí- stě. Asquith — jak známo — byl již sutragetkami několikráte insultován a policie se obává, že nyní sufragetky svou hrozbu uskuteční = Pekelné stroje v Barceloně. Z Madridu 18. září. (K. k.) Dle časopisu „El Pais“ vybuchlyv poslední době v Barceloně pekelné stroje. Censura však zadržela o tom veškeré telegrafické zprávya zapověděla jich uveřejnění. Dne 28. srpna udály se dva výbuchy a 30. srpna byly nalezeny dva pekelné stroje a 8 petard, z kterých jedna vybuchla, nikoho neporanivši. 13. září stal se však ve třídě San Pablo výbuch, kterým 5 osob bylo zraněno.

Asquith Cihla Birmingham Barcelona Madrid El pais Sana Pablo

29 article

=Princezna Matylda saská a pí. Tosellová Z Turina oznamují zajímavou episodu, která se odehrála mezi bývalou saskou královnou a její šve- kruší. Když princezna Matylda přišla do hotelového sálu k obědu, vešla paní Tosellová a pokročivší k princezně, podávala jí ruku. Princezna dělala, ja- koby jí neviděla. Když si dámy vmetly ve tvář ně- kolik nepříjemných slov, odešla princezna a okamžite opustila hotel. = Nová pomůcka zpravodajství. Z Londýna oznamují: Když lord Rosebeny měl v Glasgově svou sensační řeč, sedělo v redakci londýnských „Evenin News“ několik mužů u dlouhého stolu, kteří jeho řč stenografovali. Vynález, nazvaný „elektrofon““, byl zdokonalen zavedením nového přenášecího stroje který podává hlas řečníkův hlasitě, se všemi modu- lacemi. Elektrofon se osvědčil už na vzdálenost i 3500 angl. mil a otevírá nové perspektivy na zdokonalení zpravodajství. Kdo vzal v londýnské redakci slu- chátko, byl jakoby přenešen do „meetingu“ v Galas- gově, slyšel lorda Rosebera tu vážně, tu ironickya hned zase s trpkým sarkasmem melati obžaloby do shromáždění, jehož pochvala, výkřiky a smích byly rovněž věrně přenášeny, takže v duši posluchačově se kouzlil dokonalý obraz. Přijímací přístroje elektro- fonu byly postaveny na řečnické tribuně v Glasgově a spojeny 2000 milemi drátu s Londýnem. Dvanáct stenografů se střídalo po 2 minutách, převádějíce ihned řeč, která odevzdávána sázecím strojům, takže několik minut potom, co lord Rosebery ukončilv Glasgově svou řeč, byl už Londýn rozčilen zvláztním vydáním listumn

Matylda saský Turina Matylda Tosellová Rosebit Roseber Rosebery Glasgův Londýn Galas Evenin News

30 article

V Lublani, 17. zálí. Ve slředu 15. t. m. o 14 10. hod. večerní odjel z Prahy do Lublané asi 120 studentů na studijní ce- stu po slovanském Jihu, Měli přijeti do Lublaně ve čtvrtek o 37. hod. več., avšak následkém zpozdění vlaku nestihli ve Sv. Michalu rychlík a tak cesl prodloužila se — o celých 12 hodin. Teprve v pátek o 714 hod. ranní přijelí do Lublank. Ve čivriek odpol. byli očekáváni v Jesenicíeh i jin. místech tamními spolky, zvl. Sokoly, v Lublaní nádraží po třikráte bylo naplněno očekávajícímje obecenstvem, jež vždy sklamáno odcházelo z ná- draží. Je pozoruhodno, že ač pořadatelé výpravy dva- kráte telegrafovali (o svém odjezdu z Prahy a o zpo- zděném příjezdu), přece ještě do nynějška te- legramy nedošly! Nejrůznější domněnky vzni- kaly v Lublani o příčině, proč Čechové nepříjeli. Ve čtvriek večer konal se v hotelu Tivoli uví- tací večer pro hosty sjezdu národně-radikálního stu- dentstva slovinského, který konal se v Lublani v drech 17. a 18. září a na nějž též na své studijní výpravě zavítati mělo české studentstvo. Uví.ac večer konal se ovšem bez Čechů, pouze za přítom- nosti hostí srbských, chorvatských a bulharských. Poněvadž v Lublani nebyla známa hodina přl- jezdu Čechů, odpadlo jich uvítání, jež jinak bylo by se stalo opravdu důstojnou manifestací pro shodu česko-slovanskou.

Michal rychlík Sokol Čecho Lublaň Praha Tivoli

31 article

České studentstvo očekávali na nádraží jen čle- nové výboru, s nmiž odebralo se studentstvo z ná- draží do hotelu Tivoli, kdož rozdány legitimace n sjezd, byty a pohostění, jež poskytuje obec lublaň- ská a strana nár, -radikální. Na to zúčastnilo se studentstvo zahájení sjezdu. konaného v hotelu Tivoli, jenž konal se jako dů- věrná schůze, poněvadž byl vládou zakázán. Po zahájení sjezdu kol. JUC. Mastnakem volbách funkcionářů, při nichž zvolen „ředsedou kol. JUC. Korun, místopředsedy JUC, Brunčke a JUC. Trampuž, předseda vytkl, že účelem sje- zdu je manifostace protiklerikální, ujasnění otázky jihoslovanské a přehled práce menšinové. Pak za ne- utuchající bouře nadšení vítá české studentsívo oznamuje odeslání pozdravného telegramu sjezdu če- ské pokrokové mládeže v Hradci Králové za bouřli- vého souhlasu. Kol. Hanzík, místopředseda Svazu českoslo- vanského studentstva pozdravuje sjezd, vzponuná styků českého a slovinského studentstva, jež iv budoucnosti potrvají a se rozmohou a přeje sjezdu všeho zdaru. (Bouřlivý pollesk.) Za studentstvo chérvatské přináší pozdrav kol irž. C. Novak, jměnem státoprávního studentstva českého činí tak kol. Stehlk ryt. z Čenkova za slovinskou Volnou myšlenku red. V. MI. Zalar za „starešiny“ (bývalé členy-studenty) dr. Ribni- kar. Po přečtení došlých hlahopřání přechází s k vlastnímu jednání sjezdovému.

Brunčke Hanzík Novak Tivoli Hradec Králové Čenkov JUC svaz českoslovanský