Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

V Praze, v neděli I9. září 1909.

Praha

3

dlee

4

lnsen odtatettstate

5

Číslo 259.

6 article

Na ranní avečerní listy předplácí ze V Praze v administrnci na měsle. na čtvt leta . . . . 6 K —k s dvojl donáškou na měsle. . . .. na čtvrt leta . . . . 7 K e2l ve fillálkách- na měsie. . . . . . 2 K 30 h Poštou- na měsle nn čtvrt ieta . . . : 9 K 3nk a dvojí zásilkou na mřsle na tvriota : . . . k o

Praha

7 article Dnošní čislo pro Prahu le a 20 stranácb.

Dnošní čislo pro Prahu le a 20 stranácb. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pondělí dne 20. září v ob- vyklou hodinu polední.

Praha

8 article

poslancům zemským. Sněm království českého svolán je Nej- vyšším patentem ze dne 15. září 1909 n úterý, dne 21. září 1909. Vzhledem k tomu sděluje se pánům po- slancům, že bude toho dne o 12. hodině po- lední sném zahájen a že před zahájením sněmu budou konány o 11. hodině dopolední slavné služby Boží ve hlavním farním chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze. Dále se sděluje, že sněmovní kancelál (v budově sněmovní čp. 176-III.) jest ote- vřena ode dne 17. září 1909 vždy od 9 hodiny dopolední do 2. hodiny odpolední, by páni poslanci, vykážíce se certifikátem vo- lebním, zapsali svá jména do listiny presenční a po případě, aby jim byla učiněna potřebná sdělení.

Mikuláš úterý Praha

9 title

Z presidia sněmu. V Praze, dne 16. září 1909.

Praha

10 article Před otázkou sněmu českého.

Před otázkou sněmu českého. Němečtí rušitelé českého sněmu sejdou se dnes v německém kasině pražském k roz- hodné poradě o tom, mají li připustit i jen pouhé ustavení se sněmu krá- lovství českého, či pokračovat ve své pusté obstrukci hned v úterý, jedva maršálek zemský zahájí první schůzi. Dle dosavadních projevů celé řady ně- meckých poslanců a to nejen radikálnícha všeněmeckých, nýbrž i německo-pokrokových mohlo by se za to míti, že většina jich jest pro další vytrvání v obstrukci po tak dlouho. až našinci a konservativní velkostatkáři podle rady pana hraběte Bedřicha Deyma pokorně uznají zpupné německé požadavky za opráv- něné a slibí je co nejdřive uzákonit. »Ně mečtí poslanci mohou jen tehda dopustit, aby sněm český se ustavil,« zní povel němeeko- radikálních štváčů na schůzích voličských. svolávaných »Volksbundy« a »Volksvereiny« — »ujistí-li je česko-feudální většina bez- pečně, že zvolí bez odkladu zvláštní perma nentní komisi ku projednávání loňského ná- vrhu Frenglova na rozdělení sněmu a veškeré správy zemské« ... »Bez před chozí záruky že budou požadavky Němcův v návrhu Frenglově obsažené splněny — ne- buď strpěno žádné zasedání sněmu českého !- »Záruka ta,« porouči dnes trutnovská garda Wolfova, musí býti Němcům po- skytnuta 1. vládou, tím, že podá sněmu předlohy zákonův směřu- jících krozdvojení Čech; 2. če- skými stranami závaznou pří- povědí, že do určené lhůty dají tyto předlohy ve sněmu projednat. Toli ko když takové přípovědi dány bu- dou, lze připustit ustavení se sněmu, po němž však musí být sněm opět ihned odročen až do podání oněch

Deym Němcův Wolfův Němec Čechy

11 article

předloh vládních. Jinak očekává německé voličstvo, že němečti poslanci v obstru kei setrvají.« — Drzé čelo lepší, než poplužní dvůr. myslí si patrně němečti obstrukční gentle- mani a spolehají na naši českou, dobráckou povolnost, na naši lásku k českému sněmu, která se rovná jejich nenávisti proti němu. Soudí, že v poslední chvíli poslanci češti couvnou před jejich zatvrzelým, hrozebným a neustupným vzdorem, aby umožnili by sebe kratší a sebe jalovější zasedání sněmu českého. Za tou spekulací také ještě v před- večer porady německých obstrukčníků Schrei- nerova »Brüxer Zeitung« apeluje na — české poslance těmito důtklivými fari- zejskými tiradami: »Blaho i bída země závisí na ochotě, jakou — Češ osvědčí Němcům ohledně jejich požadavků. »Ať se čeští vůdcové chrání jednati po zásadě: »Po nás přijď si potopa l« Potopa by zajisté přišla hned a pohltila by je první. Neboť až by po rozbití doroz- umívací akce těžké hospodářske škody dolehly na zemi, pak by čeští voličové() v bouřném hně- vu smetli tyto nezodpovědné politiky s povrchu země«. —

Blaha Němec Brüxer Zeitung

12 article

Povedený, jen že už prastarý šibalský trik, opotřebovaný již dávno po různých zněmčených městech, kde místo německých výtržníkův a násilníků bývá zpravidla zatčen a zavřen ztýraný Čech .. . Zrovna tak zde »Němečtí poslanci«, tak tvrdí »Brüxer Zeitung« výslovně: »sledují politi ku která má navrátit zemi mír! On svou obstrukcí v nejvlastnějším slova smyslu pracují pro mír a podařili se docíliti dohody, pak bude lze právě o Němcích říci, že oni to byli, kteří ukázali míru do země české cestu. Z takových po hnutek velikého rázu (l) vyvře la německá obstrukce. (ll) Pozbyla by svého důvodu, kdyby přestala, aniž by v národních poměrech nastal dů kladný obrat... Leč takový konec jest téměř vyloučen. Toliko kdyz Čes uznají oprávněnost německých požadavkův a opravdově o nich pojednávati budou. bude krátké příměří s nimi možné. Co po něm bude následovat, zdali mír nebo obno- vená válka — to spočívá v rukou česko sněmovní většiny.« —

Němec Čechy Brüxer Zeitung

13 article

Takováhle nálada panuje celkem v ně- meckém táboře v předvečer porady něme ckých poslancův obstrukčníkův ve zdejším kasině o osudu sněmu království českého. — Potřebí nám potom ještě pronésti slova ku poslancům národa českého, aby za žád ných okolností nedali se svěsti ku politice slabosti a poddajnosti? Spoleháme stejně na jejich český cit jako na jejich rozum zdravý. Obojí brání jim schýliti šij v porobu a zkázu, která nám hrozí ze zná- mých požadavků německých. Jakmile i jen zdaleka, theoreticky, uznáme trhací ty po- žadavky německé za oprávněné, povede se nám jako onomu pláčeti Tolstého; »Uvázne-li za spárek, lapeno jest ptáče celé.« Představme si, co by následovalo v případě ústupnosti naší, jak by vypadalo to dals sněmování pod stálým Damoklovým mečem německé obstrukce?

Tolstý Damoklův

14 article

Již hrabě Bedřich Deym nakreslil nám v »Neue Freie Presse« obrázek pěkného po- čátku té hrbolaté dráhy příštího sněmování »z milosti Němcův«. Bude pokryta nánosem a štěrkem zpupných německých nárokův, čelících vesměs k rozdělení sněmu a země, k rozdvojení veškeré zemské správy, k rozhraničení okresů i krajů dle národnosti vesměs na úkor rov- ného práva našeho ve vlasti naší. A vláda Bienerthova Schreinerova bude naléhati na kurii velkostatkářskou i na nás neustále abychom pro ten »boží mír v zemi« vyho- vovali těmto »uznaně spravedlivým požadav kům německým, jakož jim ona vyhoví řa dou již ohlášených vládnlch před loh a sice: o změně zřízení zem ského, rozdělením sněmu na národn kurie poslanců lidových, aby ně mecké menšině byl zabezpečen Iví podí zastoupení v zemském výboru. v komisích i v ústavech zem- ských, dále: předlohou o novém roz dělení krajův, sestrojených výhradně dle přání německého »na podkladě národ- nostním«, předlohou o krajských za- stupitelstvech bez předchozíh rozšíření pravomoci sněmu zem ského, rovně tendenčně dle přání Němcův upravenou předlohou o užívání jazyků zem ských v samosprávných úřadech atd. atd.

Deym Němcův Bienerthův Schreinerův boží mír Neue Frei Presse

15 article

Všechny tyto rozdvojovací předlohy pak budou přikázány zvláštní permanentní sně movní »komisi vyrovnací«, která by praco vala i po čas dlouhých prázdnin sněmov ních, zatím co by systém Bienerth ů zpracovával nás ve Vídni svou politikou »křesťansko-sociální«, jako svo politikou fiskální, před níž i samým Němcům centralistům dnes se tají dech. Takový »život« budoucí vykoupili by chom sobě a sněmu českému — kdybychon dnes zapomněli se sami nad sebou a v do brácké ústupnosti uznali požadavky něme ckých obstrukeníků za odůvodněné a opráv Nevyvázli bychom odtud jakživi z ná tlaku a podruží německo nacionální rozpína vosti a panstvílačnosti, stále by nám nad hlavou svištěl karabáč teroru znovu hrozíe německé obstrakce, té české hlavě bylo by se dále a stále nížeji chýlit pod jařmo vzty čené. Takova perspektiva otvírala by se nám neklamně za prvním naším pokleknutím před houževnatým vzdorem německých obstruké- nikův. Odoláme li však veškerým svodům i hrozbám pevně, síalečně, nepoddajně, jak zdravý rozum i cit český radl, pak dokoná ta svévolná obstrokce německých Bach mannů, Wolfů a Irů v bržce tak neslavně jako vznikla, poněvadž pak vezm záhy celý onen systém za sve v jehož ovzduší jedině mohla žíti a týti. A že ten dlouho nevydrží, za to ručí neslýchane finanční tiseň, k níž to dopracoval Nepovolit a vytrvat — toť dnes je dině správná politika česká! něně

Bienerth Němec Takov Bach Wolf Ir Vídeň

16 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 18 září. (Český sněm Němci.) Krajně nacionální videňská »Deut Korresp.« doznává dnes, že dělnost sněmu království českého je stejně v zájmu Němeů. jako Čechů. Sněm — prý — čeká množst pilných praci. Finanční stav země je žalostný Prolo především Čechové, kleří si hrajouna pány () v zemi, mají příčinu přáti si, aby

Němec Čecho Praha Deuty Korresp

17 article

sněmovní práce konečně započaly. Němci maj také dobře pochopilelný zájem ne sněmu a proto s obou stran projerena ochota, aby se vyhledalu nějaká forma, jež by připustila zahájení činnosti v pražské zemske sněmovně. Vídeňská korrespondence vývozuje z této německé ochoty velikou politiekou vý hodu pro Němce, které všichni Němci maj využíti v parlamentě Tim, že připouštějí praž ské sněmování, odňali prý Čechiům možnos pokračovati na říšské radě v obstrukci. Jestliže však, až se český sněm uslaví, Č-chové v říjnu budou na říšské radě pokračovati v česko slovinské obstrukci, pak už nebude možno sváděti na Němce ani nejmenší část viny Zrovna beránci jsou naši Němei v politice. Dovoli ustavení českého sněmu, aby jim sněm mohl odhlasovati ústupky, jež si předem diktovali a tím všechny své účty s námí Čechy a Slovinei pokládlají za vyrovnané. Tak lacin to přece nepůjde. V Praze, 18. září. (Uherská krise.

Němec Čechy Praha zemske sněmovna

18 article

Uherský ministerský předseda, dr. Wekerle jenž má panovníku předněsti minimální poža davky, po jichž splnění by bylo možno rozřešít uherskou krisi, bude přijat ve slyšení až v pon délí. Dle toho, jaká bude panovníkova odpověd rozhodne se uherský kabinet, setrvá-li v úřadě nebo má-li trvati na slíbené demisi. Poněvadž vyjednávání s korunou i v příznivém případě potrvá delší dobu, není naděje, aby krise mohlu býti rozřešena do 28. záři, v kterýžto den se má opět sejíti uherská sněmovna. Vláda bude tedly nucena navrhnouti sněmu, aby se opět na krit kou dobu odročil. „Mag. Hirl.“, orgán ústavn strany Andrássovy, vyzývá opětně uherské pol- tiky, aby se v zájmu míru spojili a umožnili fus koalovaných stran. Nový Wekerlův návrh n rozřešení krise byl schválen hr. Andrássem také Košut dal již k němu souhlas. Tím prý jsou dány podmínky, aby fuse se stala skutkem. Ale bankovní skupina nechce o fus ani slyšeti. Posl. Hollé vyzývá ve svém orgáně Košuta, aby bez odkladu jel do Vídně, vyžádal si tam slyšení a sdělil panovníku, že platnost společné banky nemůže býti stranou neotivislosti prodloužena za nijakých podmínek. Stranu sedmašodesátníků nelze v Uhrách vzbuditi k ži- votu. Komedii o fusi nutno učiniti konec a Košut má panovníku oznámiti, že vůdcem většiny jest on a jen on je zmocněn, aby krisi rozřešil.

doktor Wekerle Mag Hirl Andrássův Košut Posl Hollá Vídeň Uhry

19 article

Ze Lvova, 17. září. (Všepolská depu tace ve sn ěmovně.) Polští národní demo- kraté uspořádali dnes po příkladu sociálních de- mokratů manifestační průvod svých přívrženeů ke sněmovně, aby přednesli žádost za proveden volební opravy ve smyslu všeobecného, rovného, příměho a tajného volebního práva. Průvodu zúčastnilo se několik set zástupců Lvova i růz ných venkovských měst a vsí. Deputace průvodt byla ve sněmovně přijata maršálkem hr. Bade nem, a když mu jednotliví mluvčí přednesli žá dost stran volební opravy a národního katastru pro východní Halič, maršálek odpověděl, že otázka volební opravy, o kterou se zajímá celá země, má v celé sněmovně přivržence. Bude však záviseti od dorozumění mezi sněmovním stranami, jak bude vyřízena. I národní demo kraté budou nuceni bráti do počtu praxi a místn poměry. Sněm má dobrou vůli, ale otázka je ob tížná a vyžaduje času. Sám maršálek bude prý pomáhati, aby volební oprava byla vyřízena ce nejrychloji. Z Pošti, 17. září. (Srbský patri ar chát do Peští?) Novosadský „Branik“ do vidá se z Pešti, že hr. Apponyi zanáší se úmy V úrobném prodejin ranní číslo o sobě . . za Sh večerní . . . . . . . za 4 k Ve fltalkách na venkově ranní číslo . . . . . . . 10h večerni . . . . . . . . 5k lnseráty plati se hotově napřed Předplacení a inaurty Imá administrace v Murianské ul.,a Tam nacháseil se tál redakce, tiskárna a expedice „Národnich Listů“ Rukopisy se nevraceji

Bade n Pošť Lvov Halič Pešť Murianský ulice

20 article

slém přeložiti sídlo srbského pravoslavného pa triarchátu z Karlovců do Pešti. „Branik“ pozna- menává k této zprávě, že je pravděpodobna vzhledem k jednání nynější uherské vlády. Hr. Apponyi chce patrně použiti příložitosti, kdy je patriarchou Lucián Bogdanovič, který byl radikální většinou srbského církevního sněmu zvolen za patriarchu na přímý nátlak uhersk vlády. Ze Lvova, 18. září. (Ukrajinská vý- stava ve Stryji.) Dnes byla ve Stryji za- hájena první maloruská výstava v Halici, uspo- řádaná stranou ukrajínskou. Z Terslu, 17. září. (Gorický učitel- ský ústav.) „Edinost“ dovídá se z pramene hodnověrného, že ministerstvo osvěty již roz- hodlo, aby se slovinské oddělení koperského uči- telského ústavu a sice všechny čtyři třídy pře místily ihned do Gorice. Ústav bude v Goric umístěn zatím jen provis o r ně.

Lucián Bogdanovič Tersl Karlovec Pešť Hradec Lvov Stryj Halice Gorica

21 article Politické zprávy zahraničné

Politické zprávy zahraničné V Praze, 18 zár Vypovězení paní E. de Vitte z Uher. Ruská spisovatelka paní E. de Vitte, ne dávno z Uher vypovězená, přeje si, aby v »Ná- rodních Listech« bylo uveřejněno autentické vylíčení té episody, a za uim účelem nám píšet Od r. 1906 vždy v srpnu navštěvují slav- nosti »Živeny« v Turčanském Sv. Martině. Také letos přijela jsem tam 2. a pobyla do 11. srpna. Zbývaly mi ještě tři neděle času a ty jsem chtěla ztráviti v horách na Váhu, kde se m velmi libí. I přijela jsem do Dolních Vrůtek, prvé stanice od Martina. V D. Vrůtkách jsem si najala pokoj u jisté české rodiny, odkud jsem měla krásnou vyhlídku na hory, jichž jest u Vrátek mnoho skupeno. Počasí bylo zname- nité a já se mohla plně kochati jak rozkošnými krajinnými obrazy, tak čistým horským vzdu- chem. Čas jsem trávila tak: ráno v 7 hodi jsem vstávala a procházela se po břehu řeky. kde mne svobodně ksždý mohl vídati; po pro- cházce jsem pracovala za psacím stolem a v 4 hodiny vycházela jsem zase na procházku buď do hor nebo do okolních vsl.

E Vitte Martino Praha Uhry svazek . Martin Váh Dolní Vrůtek

22 article

Dvě neděle přebývala jsem v klidu, nikd mne neznepokojoval. Jednou navětívili mne z Sv. Martina na půl hodiny pp Svetozar Hlurban Vajanský a J. Škultěty. Tak bylo do 26. srpna Toho dne chyslala jsem se na celý den n Striečno. Tu mne navštívili dva žandarmové začali mne vyslýchati, proč jsem přijela a c tu dělám. Na prvou otázku jsem odpověděla, že se mi ta krajina velmi libí pro svou krásu, a na druhou, že se zabývám pracemi svého po- voláni. — »A čo vy robitě?« ptají se mne. — »Píšu, neboť jsem spisovalelka. — »A čo pi šetě?« — »0 Čechách. Přijela jsem z Čech zapisuji, co jsem tam viděla, slyšela a zažila« Jeden ze žandarmů, velmi mladý, vzal do ruky můj rukopis a nerozuměje vrtěl jej v ru- kou, až konečně prohlásil, že jej vezme s sebou. Dala jsem mu tři listy poznámek na nečisto, jež on schoval a rukopis mi vrátil. Na lístkách, které jsem žandarmovi dala, byly historické po- známky o německé kolonisaci v severních Če- chách ve XII.—XVII. stol. Potom žandarmové šli slibivše, že zase přijdou po obědě a po úřadním prozkoumání vráti mi odnesené listy. Ale nepřišli, nýbrž dostavili se ke mně d důstojníci, z nichž starší odporučil se mi jako důstojník pohraničné žandarmerie. Tento důstoj- nik opět se mne vyplával, proč jsem přišlaa

Martino Svetozar Hlurban Vajanský Píša Čechy

23 article FEUILLETON.

FEUILLETON. V Praze, 18. září. 5— (Kronika.) Zajímá vás snad otázka tajemné mluvy místních názvů? Přáli byste si trochu světla do temnot, kleré tu dosud pa- nují? Jste snad povděčni za každou jiskérku poznání, která tím směrem zamihotá? Špatně jste se polázali. Jsou učenci, kteří vám tuze ve zlé vyklá- dají snahu, něco tím směrem zvědět. Zasahujet snaha ovšem poněkud rušivě do tkaniva uče- ných tradic. A co vyrušuje, budí nevoli. A ne vole ráda propuká výrazem ne právě vlidným. Nedávno také vážený druh zde na jevo dal svoji nevoli vůči pokusům diletantismu, který se osměluja, projevovat nějaké mínění v otázkách, kde ani povolané vědě dosudse nepodařilo povědět více, než také jen nějaké — mínění. Nazval nešťastniky »lidovými etymology« Hle, co znamená strašlivé, zdreující slovo — Lidovými etymology nazýváme ve vědě ty dlistanty, kleří z poubého zvuku dnešního jména seudt o jeho původu a významu. Vědecký etymo leg hledi arci k bislorii slova, ke vzájemně příbuz- nosti jazyků a nářečí a k dokladům pisemným Od dob Kollára a Vinařického až po Žunkoviče Sasinka netrhla se u nás řada takových lidových etymologů, Obyčejným jejich koničkem .. . ald.

Kollár Žunkovič Sasinka Praha

24 article

Tedy dokonalé analhema. »Lidový etymo leg«, jak vidět, je naprostý nevědomec a ne- šika Nevi, k čemu kde třeba hledět, nemá po nětí o historii, o přibuznosti jazyků a nářečí, nevi nic o dokladech a o tom, jak jich třeba užít. Je vůbec neschopný, nepříčetný a nemožný pro úkol, který si vytkl a proto ven s ním z učené společnosti. A v zájmu »pravého vě- dectví« a pod trestem vyloučení z kruhů, které něco na sebe dají, zakazuje se prael nešťast níků si všímat, jejich názorům a vývodům ně- jaké váhy přikládat neb dokonce je doporu- čovat. Nejlěpe kdyby tak bylo možno, tu bid- nou plevel někde na hromadu snést a potichu do pece expedovat. Učiněná kletba vrchnomo zenské instiluce, jak vidět. Zcela ve stylu doby

Ted

25 article

zasloužilých někdy o věc »pravdy a svělla « pánů Koniášů a donů Huertů. Co pak si vlastně přejí učení pánově? Je zajisté zcela jssno, jaký je pramen důvod vší nevole. Učení pánové si přejí, aby jen samotní byli pokládáni za jedi né pravé vědce a vykládače pravdy. A třeba mit pochopení pro jejich bolest. Výborně! Ať si ji mají, svoj pravdu! Vždyť ani sami nic jiného si vlastne nepřejete, třeba jste zatím stáli ke straně ne šťastných — prokletců ! Nic jiného si nepřejete než aby někdo, ať už kdokoli, měl pravdu, j - stou, pevnou, nezvralnou pravdu. Neboť pravda jednou objevena, má zázračnou vlaslnost: ne náleží jen svému objeviteli, nýbrž hned všem. komu na ni záleží a kdo se přihlásí. A budou- učení pánové jednou mít opravdovskou věde ckou pravdu, jedinou, na kleré sejde, pak . . Inu, pak ji budeme mít zároveň všichní a bu deme spokojeni. A přestanou hned všecky hádky a spory, jako nejsou hádky a spory o t je-li dvakrát dvě sedm nebo devětl První a jediná podmínka, objevit světu novou pravdu je arci nezbylna: třeba o ní svét přesvědčit.

Koniáš Huert

26 article

Hledáte poučení o věci. Čstli jste pilně vy klady učených pánů, prohlašovaných za pravo vědce. Ale bylo vám nějak smutno. Nedovedl vás přesvěděiti. Což dělat! Obrátili jste s v jinou stranu. Všimli jsle si prací nešťast ných vypovězenců, jak je listina uvádí, všeli kých Kollárů, Vinařických, Žunkovičů, Sasink a j. A ojhle, co jste neshiledali! Nešťastníci uká zali se býli muži velmi úctyhodnými, kteři nejen dobře vědí, čeho je kde věděti třeba a k čemu sluší především přihližet, ale kteří dokunce, c do učených vědomostí a potřeb pánům naproti nijak nezadají, znalostí věcnou jistě se jim vyrovnají, jestli naposled samotné je daleko. daleko ach nepředstihují. A jestli jste si z vý- vodů jejich dokonce odnesli dojem, ze jejich způsob názoru a postupu má do sebe sílu mnohem splše přesvěděující, nežl postup a názor jejich slovutných a vysokopo stavených pánů inkvisitorů — co pak? Co pak?

Kollár Žunkovič Sasink

27 article

Nové dílo vyšlo osvědčeného pracovnika. Místopisný slovník historický. Čiete pěkný refe rát, jaká je práce bohatě dokumentovaná, jakou kořist slibuje hislorikovi a topografovi. Těšíte se, až vám samolným zbude chvilka, čerpati vyloženého bohatství. Sbírka dokladů je vždý nejlepší pomůckou, kde se po světle pátrá- I »lidové etymologii«, doufále, poskytne dílo vděčnou kořist. Zpravodaj usuzuje jinak. Naskytla se domačnka. Kde a jak se a vzala německá forma názvu »Hradschin« pro naše pražské Hradčany? Němei snad —any na —in z vlastního popudu nepřehlasovali? Sne vznikl tvar podle slovanského »Hradešln ? Kdož ví? Momentů je dost, které by výkladu nasvědčovaly. Srovnáváte, co kde je nápaduého a soudite tak. Zle je, holečková! Jste nevědomí, domý šliví, potupy hodní »lidovi etymologové«. — Takový etymoleg spatři nebo uslyší skome lené německé slovo Hradschin a usoudí, že kdysl třeba někohk tisíc let před Kristem, sluli Hradčan vlastně Hradsšínem. Nemá pro to žadných doklad ale mysli si to, napad o ho to, tedy to bude pravd Je mu marně dokazovati, že původně, ještě ve XII stol. Hradčan nebyfo, že byl jen královský »hradee — a něsteři jeho příslušníci, že se vsldlovali »pře hradem« a odtud že přišlo jméno Hradčan atd.. A tamu, komu tyto věci jsou známy, je etymologie Hradčany Headešin prostý nonsena, abychom neužil schválně výrszu českého . .

Krist Hradčany

28 article

Vida, jaký politování hodný tvor, takov lidový etymolog! Marno mu něco dokazovnt nie mu není známo, nic nechápe, co jiní duka- zaji a sám-li co usoudí, je leda holý nonsens po česku nesmysl. Dobrá tedy Pražské Hradčany si pražšti Něme pojmenovali » Hradschinem« zcela ze svého něme ckého ducha a nápadu. Jen co bude potom s Hrad schinem třeba někde v Bavořích, v okoli Hofun př.? A co s ostatními Hradschiny a Radshiny Rabscheiny a Radsleiny v německém územi Jisto je, pražský náš Hradschin není Hradsehi nem ve světě sám. Najdou se i Hradce, Hrádky Hradešice, Hradiska, Hradiště, Hlradčany da leko, daleko mimo čáru dnešního slovanského území. Či snad dávní Němci tak z ducha zvuku vlastního jazyka označovali své opevněn- vrchy? A Hradešín u Českého Brodu a množ stvi Hradešínů a Radešinů, Hradčic a Radčie po Čechách a ostatní Slovančině snad jsou leda památky někdejšího německého osld lení ?*) Dojisla jen žert. A žertem tu nic ne vyřídi

Nout Hradschin Němec Radčie Slovančin Hradčany Bavory Hradec Hrádek Hradešice Hradešín Český Brod Radešin Čechy Radshina Rabscheina Radsleina Hlradčany da leko Hradčic

29 article

Tedy vážně ! Řašit otázku původu českýeh názvů místních nelze jen pomocí dat a doklad českých a nejméně pomocí českých listin. Li stiny sáhají něco málo stoleti na zad a půvo názvů zatím sáhá? Nkdo neví prozatím až kam Slejný je kasus s výkladem Praga — Prag Jodní mají za to »praha« jsou místa v lese kdysi »vypražená« za účelem kulturným- Výklad zcela podobný pravdě. Mšme vrch »Prahu« v Brdech, máme také staroslavnou Pracheň a jiná místa, jež mohla být kdysi ohněm »vypražena«. Však i druhý výklad je neměně blizký pravdé Prah, prag = mělké místo v řece časem snad suché, »vyprablé«. Kron ka vypra- vuje, dokud nebylo jezů, bývalo v Praze za parných let možno přejíti suchou nohou o břehu ke břehu. Není či vlastně nejsou jen »praga« na Vltavě v Čachách a v Polsku u Var- šavy! Je množsíví »pražeů« (Prax, Prags) i v mimoslovanské topografii, jsou »prahelce« (Pragels) a »prahovy« (Pragerhof) jsou známě

Kron Prax Prags Praha Vltava Polsko Vara Praga Mšme vrch Pragerhof

30 article

*) I v Němcích odedávna zamihne občas správné tušení, jak vysvětlovat zmatek místních názvů. Mala ukázka z docházející poš y: »Ze staré knihy o Praze. kterou napsal Carl Adolí Redel (r. 1710), Buch 1l Von dem Hradschiu str. 258: Der Strahow ist den obere Tneil des Hradachin, von dem Löh nischen Wort Stras, welches Teutsch Warte heisst . . . als so viel, als der Warlenberg . . . Ich kann hier bei läuffig, mit kurzem zu melden, nicht unterlassen dass ln Halle in Sachsen, als meinem Vaterlande sich ein mit der Saale ringsum fl ssener Ort, gleich falls der Strabow genant, vor dem Thot und Eingang in solche Staat befludet, Welches son der Zwetfel eine alte Warte oder Burg in alten Zriten guwesen, so von der sclavonischen Nation, welche aucl Halie in aiten Zeiten eines Theils besassen . . . ein- genommen: man leget zwarheute zu Ta g dlesen Namen aus Unwissenheit der scla vonischen Sprache aus, dass er so viel ala ein Strohhof, das ist, ein Hof für das Strol heisse, welches aber mit der gewissen Gegend, so diesen Namen führet. nicht überelukommit« . .. »porohy« na Dušpru a pod. Teprv další pro- zkum rozhodne, bohdá, který výklad je tu asi ko- nečný. Prozatím oba jsou — rovnoprávny. Zdá-l se vám jeden diletantismem, není prozatím pří- činy, proč by jeden diletantism měl ustoupit — druhému. Nazvete-li jeden diletantism »pravou vědou« a druhý — »nedouctvem«, je to snad řizný obrat polemický, leč, kolik věcné pravdy jím objasněno Zpravodaj se těší novému dílu zasloužiléh pracovnika hlavně proto, ža sukazuje zřetelně díletantu elymologu, jak kluzká je cesta, na niž se odvažuje a jak lehko se sic etymolog suje, ale těžko z listin a zapisů dokazuje.

Redel Ort aus Praha Buch Wort Stras Burg in alten Zriten Hall in Sachsen Thot und Eingang

31 article

Nemáte ještě po ruce nové pomocné dilo zasloužilého pracovníka, tolik však můžete po- vědět předem: zajistí je nejen těžko, ale vůbe nemožno z listin a zápisů něco dokazovat, eo tam ani nemůže být obsaženo. Ukazuje-li Historický slovník »jak řídko jsou rozsela místní jména v Čechách do vymření Přemysloveů« — může to leda znamenat, jak řídko jsou zastou- pena — v dotyčných listinách. Jiného druhu data nasvědčují pravý opak. Místní mapa Čech, kdyby tehdy už byla sdělána bývala, co do hustoty místních jmén as by se sotva mnoho lišila od dnešní. Pohříchu byla kartografie tehdy ještě velmi nedokonale vyvinuta a proto třeba hledati jině cesty, aby bylo zjištěno, na čem záleží. Je-li český Beroun v latinské listině jme- nován Verona, není to důkaz, že by české jméno bylo cizího původu, nýbrž možno led litovati, že se nenašla česká listina — starší. Kořeny brn a vrn jsou hustě zastoupeny v místních jménech celé Evropy. Klerý z nich je starší a jaký jeho význam a původ ? Otázk teprv dalšího prozkumu. Kolin bude asi tak jisté někdejší Colonia jako jsou bývalými řimskými »koloniemi« všeliké Kolany, Kolary, Zákolany, Ko- liska, Koliště, Kolavy, Kolné a last not least i Kolce a Koláče rozseté nejen doma po vla- stech, ale i daleko za hranicí dnešního slovan- ského území. Ve sporu o Postoloprty = Apo stolorum Porta jsou prozatím uzavřena akta Nejstarší český pramen, Cosmas, výslovně uvádí kterak klášter Apostolorum Porla zřízen by vedle s tar ší už vesnice Postolo prt.

Kolar Kolná Čechy Přemyslove Verona Evropa Zákolany ko Kolka Postoloprty Apa český Beroun Kolava res Porla