Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 10.

2

NÁRODNÍ LISTY-

3

19. září. 1909 Číslo 259.

4 article Socha.

Socha. Napsal Karel M aš eE.

5 article

Homodeo dokončil sochu. Bylo to po dlouhé řadě dnů velkých vnitř- ních zápasů a pochybností, kdy tvar sochy stále mu jasně zářil v duši — ale nikdy nedal se snoutati v hlínu, již ruka znova a znova brala k pokusům; povstávaly jen směšné potvary toho co tak ideálně tanulo před jeho vnitřním zra- kem. Zoufalou odvahou přemáhal bázeň, vzrů- stající z nezdarů, velikou láskou k svému snu veden byl vždy znova ku práci, budoval a mo- deloval zrova, naděje rostla s pokračujícím dí lem vznícená fantasie víděla je již blízko vy- sněnému ideálu; přemožen slastnou únavou ustával v práci a odebíral se na lože — — — a pak přišlo chladné a střízlivé jitro, ktere znova mu osvětlilo, že jen optimismus naděje ukazoval mu výsledek včerejší práce tak zdařilý jen doplnění vlastní fantasií činilo ji krásnou ale k dokonalosti že je stále stejně daleko. Pak opustil Homodeo svou tichou, osamě- lou dílnu v staré zahradě a zašel bloudit do lesů a hor, zapomínat na tvůrčí sny, učit se po- koře a odříkání mezi chudými a skromnými, k - řit se věčnému obrodu přírody, logikou neko- nečna tvořící vždy znova zázračné krásy. Ale kterýsi večer přivedl ho zpět do starého parku, kde sníval a svou slabou, lidskou ruku zvedával k dílu, které mělo stělesnit myšlenku života; vrátil se do své dílny, zadíval se do řady zavržených, nicotných modelů — a náhle, tak přirozeně zjevila se mu výslednice všeho, náhle byl jist výsledkem schopností, zachytiti hmotou formu své myšlenky; klidně a s úsmě- vem přikročil ku práci — a poddávaje se zvolna exlasi, ve velkých, hrubých obrysech sestavil tvar sochy, kterou počal nazývati „Životem“. Základ byl přípraven.

6 article

Nastaly dny práce. Počínaly rozechvěním nedůvěrou v další schopnost a vytrvalost, bázní aby nebylo zkaženo zdařilé dílo včerejšků — ale nejistota záhy minula, záhady forem samy sebou se rozlušťovaly a usnadňovaly cesty po- stupu, jsouce tak důkazem, že práce roste na základech správných. Práce stávala se tím roz- koší, píle rosila — a v tom opojení, vznikajícím z přesvědčení, že rodí se dílo debré — dobré nejen vlastním domněním tvůrcovým, ale i pro oči ostatních — že dílo to bude správným tva- rem myšlenky tvůrcovy — — v tom opojení jž dosažen byl — před ukončením sochy — eí umělecké snahy: rozkoš tvoření a uspokojen vlastního nitra. Konečně bylo dílo hotovo; ruka s dlátem poklesla a nenalézala více místa, na které by ještě bylo třeba je přiložiti. Oko zadívalo se na velikou, bílou postavu mramorovou — a v témž okamžiku zmocňovala se těla únava a duše chlad. Práce skončena — výsledek její stal se tím tvůrci cizím; už nebylo důvodu, proč milo- vati, hýčkati tento tvor. Úmorná práce a vášnivá láska stvořily s ním povinnost, by nyní existoval sám a svým bytím sjednal si práva a uznání. „Není už mým!“ zašeptal Homodeo, - hodil dláto, odvrátil se od sochy a otevřeným dveřmi zadíval se do staré zahrady. Byl vlahý večer dubnový, vše dýchalo tlumenou vášní rostoucího jara, z nedaleka zněla píseň kosa a silhouetty rašících větví splétaly se ve fantasti- cké arabesky před jasnou plochou nebe, jemně a klidně zbarvenou, západem. Homodeo pocítil mocnou touhu vzdáliti se odsud, od té nové bytosti, kterou stvořil a která se mu stala tak cizí, a jíti zase do jiných po- měrů, kde bude jenom chudým divákem při veli- kém díle jiných.

Homodeo

7 article

Setřásl se sebe prach práce — zavadil po- hledem o sochu „Života“ a usmál se. Mramor zalit byl růžovým odleskem západu — slunce jako boží dech oživilo kámen, že sálal teplem a dechem, — žil skutečně? Zajisté byl života schopen a hoden. „Budeš žiti — mrtvý, ale nesmrtelný ! Bu- deš žíti nad mým prachem, nad oněmělým zvu- kem měho jména!“ pravil Homodeo a přikročil ke splnění poslední povinnosti. Svolal své po- mocníky, kteří mu připravovali kámen a býval oddanými svědky jeho zápasu s myšlenkou i hmotou, a kázal jim sbořiti starý pavillon, jenž byl mu dílnou a přístřeším jeho výtvoru. Dal zahladiti všecky stopy svého působení, namáha- vého postupu práce, odkliditi pomůcky, upravi okolí tak, že socha samostatně na svém pod- stavci zůstala v zátiší staré zahrady nedaleko cesty, v kouzlu jarní přírody. Když jitro se rozbřesklo, bylo vše doko- náno — „Život poprvé pozdravil příchod boha slunce a Homodeo odešel, necítě v duši své sou- vislosti s tímto novým dílem kosmického prachu jehož bytí sám byl popudem. — — — Ale jak dlouho mohl na to zapomenouti. že nechal tu část svojí bytosti, zrozenou v znoj čela a úzkostech duše? Únava, reakce těla pominula a intensivně přihlásilo se pouto lásky, ukuté za oněch nadše- ných okamžiků tvoření, které byly pochybnost i extasí, útrapou i rozkoší, bojem i vítězstvím. Naprosto zmizely ony porušující vzpomínky na nezdary a jich stopy v duši, které budivaly ne- důvěru a byly pramenem bázně, znechucujícín návrat k soše. Minula únava práce a minulo také její opojení. Dostavil se klid a s ním touha po nové práci, po novém tom slastném utrpení,; touha ta vede cestou přes díla minulá.

Života Homodeo

8 article

Homodeo se vracel. Přicházeje v místa své nedaleké minulosti slyšel zpěv a jásot ze staré zahrady. Zmocnil se ho pocit současné bázně i radosti. Jest onen ples úspěchem, či ohrožením jeho díla? Nežádal pochvaly těch, jež opustil, od kte- rých žil vždy vzdálen — ale byl si jist, že ne- jsou také povoláni k soudu nad jeho dílem. A přece — opouštěje onoho jarního jitra svůj „Život“, zdaž nevěřil, že poctivou svoji pod- statou dobude si ne obdivu, ale lásky a po- chopení? Zdaž nedoufal, že i jiným stane se zdrojem radosti a povznešení, jakým byl je- mu, že najdou ve výsledku práce — tuto oce- ňujíce — stupeň ke sblížení se a dokonalosti? S návrší dohlédl v místa, kde stála socha Jakási karikatura bnechantického průvodu Brala se zahradou. V pestré směsíci veselí a zpí- vající zanikali mezi spitými a hulákajícími, mumrej na chvíli obtočil sochu — ale nebylo patrno, zda gesta a výkřiky jeho vztahují se k ní. Potom bral se dále — zmizel v loubía pouze rozptýlení chodci kmitli se časem na pa- louku, soše pozornosti nevěnujíce. Jen jakési děvče na okamžik se zastavilo, zadívalo a pak rychle sledovalo ostatní. Homodeo seběhl stezkou v houštinách n prostranství před sochou — a dotknuv se jí je- diným pohledem, ueftil strašlivou bolest v srdci. Jak byla znetvořenal Byl to týž „Život“ sice, jak jej Byl opustil táž postava, totéž gesto — ale sněhový mramoí potřísněn byl nesčíslným množstvím otisků špi navých rukou všude, kam člověk dosáhl; kdosi chtěje snad zvýšiti krásu sochy, ověsil ji kolem nahých beder cár s pestrými a zlatými květy Na mnoha místech byla jemná práce ulámána a zurážena a mezi necudnými a potupnými ná- pisy na podstavci i nohách sochy byla velkým písmeny vyškrábána a vytesána jména nezná- mých lidi.

9 article

Líto a hnus pronikly nitro Homodeovo — a nenávist, jež vzplanula v touze, vymstíti se za tuto potupu na díle samotném, jeho zniče- ním. V malomocném rozvášnění pátral po ná stroji, kterým by nejrychleji uskutečnil zkázo- nosný úmysl. A tu zavadilo jeho oko o dva růžové kvěly bílý a rudý, které neznámá ruka položila k no hám sochy — a trpkost Homodeova vyprchala Byly to snad tytéž růže, které kmitly se mu ve vlasech dívky, prve před sochou na mžik sta- nuvší? Ať kdokoli je sem obětoval — byly důka zem, že někdy přece tu přešlo pochopení .. Snad i jiné květy v minulých dnech sem byly kladeny, třeba zřídka — přece postačují na dů kaz, že vedle hlomozného posměchu a znesvě cujícího poskvrnění lidmi malými, nevidoucím nad sebe, dostavil se i cit harmonický, pravidel ně němý, ale vždy zúrodňující. A Homodeo povznesl své oči k temeni so chy, kam žádná ruka mimojdoucích nedosáhla — „Život“ týčil jako dřive neposkvrněnou, ne- porušenou hlavu svoji, v hrdé póse, s jasným poliledem, s úsměvem míru. Opět — jakoby kouzelný odlesk růží u jeho nohou — světil jeho postavu tichý přísvit západu, a budil illus dechu a tepla . .. K patě podstavce pak upínaly se mladě ha luze šípků a prachové zárodky mechu zazelená- valy se v dutinách modelace — obé slibujíc za- krýti a zničiti stopy, kterými poznamenali se tu malí a samolibí. „Zůstaneš přece mým „Životem“, usmá se Homodeo „nad prachem nás všech a nad oněmělými zvuky našich zmatků!“ A kliden opustil sochu „Života“ na věky

Homodeův Homodeo Života tichý přísvit

10 article Různě zprávy.

Různě zprávy. = Také výprava k severní ločně. Zájmem, který zvířilo dobytí severní točny Cookem a v zápětí Pea ryem, byl pařížský „Gil Blas“ upamatován na po- dařenou výpravu k severní točně, jejíž hrdina n rozdíl od Cooka a Pčara se snažil vzbuditi co nej menší pozornost. Asi před 18 měsíci vyplul na palu- bě parníku „Jzoques Cartier“ badatel Charles Ber nard na výzkumnou cestu do věčného ledu. Charle Bernard už před tím podníkl několik polárních vý- prav. Tentokráte však vyplul s velikolepým progr- mem: byl pevně přesvědčen, že v Karském moli nalezne rybu, která by mohla nahraditi bachni; mlu- vil o zlatých dolech, které musí býti ukryty v ze- mích polárních. Vědecká pozorování budou ovšem velmi zajímava a cenna. Badatel dosáhl podpory Ligue Marilime Francaise, generální rady departe- mentu Gironde, ministerstva námořního a municipa- lity pařížské. Choť tuhdejšího ministra námořnictve pí. Thomsonová byla kmotrou při křlu lodi, kter hrdě vyplula na moře. Účastníci výpravy bylí tak zajímavi, že zasluhují býti představení. Byli tu pře- devším dva aspiranti z ministerstva námořního, ka- pitán mimo službu, lékař, inženýr a několik nezbyt ných námořníků. Všichni dohromady neměli o polár- ních krajích ani za nehet vědomostí. A jak by také

Cook Gil Blas Pčar ber Charle Bernard Thomsonová Jzoque Cartier Ligue Marilime Francaise Gironde

11 article

Aspiranti byli bezvadní lvi pařížských boulevardů kapitán mimo službu se zabýval nejraději sochař- stvím; lékaře popadla touha pů severní točně v nud- ných chvílích prázdnych ordinačních hodin, inžený netoužil tak po točně, jako po příbuzných, které měl kdesi v severním Rusku. Loď „Jacques Cartier“ byla důstojna svého mužstva, nebylať větší než velká rybářská bárka. Po zastávkách v mnohých přístavech doplula konečně do Archangelska, kde se výpravě tak zalibilo, že za střídajících se radovánek, návštěv salonů, holdování hudbě a flirtu pomalu zapomínala na velkolepé plány. Snad by ještě dnes se bavili v Archangelsku, kdyby nebyl nastal šprýmovný obrat. Kapitán-sochař pojímal výpravu vážně a chtěl stůj co stůj objeviti zlaté doly, konati vědecká po- zorování a nalézti náhradu za bachně. Tak naivní může býti jen umělec! Chef výpravy činil všemožně. aby kapitána přivedl k rozumu. Me s tím nebylo řečí. Prohlásil energicky, že učiní skandál, jestliže výprava ihned se nevydá do věčného ledu. Poněvadž Bernard s ním nemohl nic poříditi, sedl prostě na železnici a jel do Francie. Tam řekl korporacím jichž patronátu se těšil, že jeho lidé onemocněli Kapitán-sochař to zvěděl a oznámil telegraficky, že zdravotní stav posádky nikdy nebyl špatný a ze- jména nyní že jest znamenitý a že jest pevně od- hodlán jíti k severní točně. Ve Francii nazvali so- chaře šílencem a panu Bernardovi dali řád.

Cartier Bernard Rusko Archangelsko Archangelsk Francie

12 article

= Ukradená francouzská mitrailleusa. Pařížský „Matin“ oznamuje: Neznámý muž doručil otci uprch- lého Deschampsa dopis, v němž tento protestuje prol nařčení z krádeže mitrailleusy v Chalons. Sběhl prý prolože se mu zdá vojenská služba příliš hloupá. avšak zrádcem není. Udává, že od 21.—29. srpna se zdržoval v „Soleil d'or“ v Toulu u své milenky Většinu času zůstal zamknut v pokoji, byl prý však také jednou nebo dvakrát v koncertu. 29. srpna jel prý do Štrasburku (čtenář se rozpomíná na nedělní náš článek o této aféře, v němž zaznamenáno faktum zjištěně francouzskými listy, že Deschamps bylv Štrasburku), kde hledal práci. Nenašed žádné a male před německými úřady strach, cestoval dále. Zdržuje prý se nyní na místě, které ovšem neudává a pra cuje jako kreslič vzorků. Dopis končí: Má ctižádost se nesla k omu, abych se slal důstojníkem, avšak to mi překazili. — „Matin“ zahájil okamžitě v Toulu vyšetřování, z něhož usuzuje, že dopis jest vylhaný. = Největší objednávku na radium učinili loru Iveagh a sir Cassel. Objednali 71/% gramu radia, které chtějí dáti darem ústavu, který v Londýně založili.

Deschamps Cassel Chalon Toul Štrasburk Londýn Matin Soleil d ' or

13 article

Kupní cena je st 456.000 K. Před tím největší množ- ství radia bylo 1 gram. Bylo dodáno od British Metalliferons Company, která vyrábí radium ze smolince. Nová, mnohem větší objednávka udělena Blitish Radium Corporation Limited, která pod vede- ním sira Williama Ramsaye zpracovává amoline z Treuwíthu v Cornwallu. Jak sir Ramsay sděluje jest možno jím zlepšenou výrobou získati z 1000 k rudy smolindové 196 milligramů radium bro- midu. Z tohoto údaje možno vypočítati, že k zfskání objednaného množství bude třeba zpracovati 36.000 kilogramů rudy. = Nohoda při námořních manévrech ilalských Z Gaety, 17. září (K. k) Po skončených dnes ná mořních manevrech, jichž zůčastnil se král, stala se nepatrná srážka mezi křižákem »Amatfi« a signálo vým člunem »Coatit«, při čemž byl člun lehce po- škozen na levé straně. Křižák nebyl poškozen. = Bouře v Haliči. Z Tarnobrzegu. Dna 14. září snesla se nad zdejším ckolím strašná bouře, silný dvě hodiny trvající lijavec a krupobití. V obci Trzeszni u Nadbrzezia udeřil hrom do dvorské stodoly hr Tarnowského, v nichž nacházeli se tři páry koní vozy s přívezeným obilím. Slodola celá a veškerým obilím lehla popelem, koně i vozy shořeli, dva čele- dinové hrozně popáleni, přivezení do nemocnice v Tarnobrzegu.

Ramsay Křižák Bouře Nadbrzezio Tarnowski Cornwall Gaeta Halič Tarnobrzeg Trzeszeň British Metalliferon Company Corporation Limited gram

14 article Lékařská hlídka.

Lékařská hlídka. Hmyz přenášečem nemocí. Již lid sám vždy za to měl, že mouchy jiny hmyz jsou přenášeči různých nemocí. Správná tato domněnka však teprve v posledních letech nezvratně byla dokázána. Za příklad možného přenesení nákazy himy zem uvésti možno různá onemocnění. Na př nejsou-li výkaly onemocnělého tyfem břišním neb cholerou desinfikovány, totiž bakterie nemou působící nebyly zhubeny a odtud by nákaz zcela mechanicky mouchami v hojném počtu byla na různé předměty, jako talíře, oděv a lid přimo přenášena. Je jisto, že způsobem tímto mnohá nemoc byla přenesena. V posledních létech postaveno na jisto, žo mor krys přenášen býti může z jedné na dru- hou blechami, které příležitostně i člověka štip- nouti a tak mor dýmějový i na něho přeněst mohou. Komáry určitého druhu (Anopheles) pře nášena je zimnice střídavá č. bahenní (malarna) Kdežto však přenos moru blechami děje se, aby- chom tak řekli, pouze mechanicky, prodělávaj parasiti zimnice, které patří do tak zv. třídy protozoí, v těle komára svůj vývoj, které tvol tak jakousi nákazovou spojku. Vývoj je dosti slo- žitý a děje se takto: Komár ssaje krev zimnicí stíženého jedince a s touto v ni obsažené para- sity, které v žaludku komára pohlavně dospí- vají. Po oplození pronikají stěnou žaludeční. opouzřují se a rozpadávají v tak zv. srpovilá tělíska. Když pouzdro pukne, dostávají se tato tělíska do dutin tělesných a tedy také do žluz jedových, odkud při náhodném píchnutí člověk zdravého vnikají do krve, v ní se rozmnožujía tak nemoc zimnici vzbuzují. Pouze samičky ko- máří ssaji krev a to výhradně v noci.

Komár

15 article

Jiný druh komárů (Stegomyia fasciata) je přenášečem zimnice žluté, která dosu jest omezena na přímoří Západní Afriky a Vý- chodní Ameriky. Omezení to působí zvláštní podmínky při přenášení nemoci. Komár je teprve za 10 až 12 dní, co ssál krev. onemocnělého člověka, schopen nákazu přenésti a zůstává jim jen krátký čas. Při ssání krve přijímá nakažlivé zárodky pouze v prvých třech dnech nemoci. později již nakaziti se nemůze. Žlutá zimnice netrvá tak dlouhou dobu, jako střídavá, což samo klade meze přenášení a další nákaze. I pří jiné nemoci tropické, tak zv. fila- riase, u níž nacházejí se v krvi lidské zárodky vlasoyce, hrají prý komáři při nákaze důležitou úlohu. Z hmyzů dvojkřídlých mimo komáry za znamenati sluší určité druhy píchavých much z nichž na prvěm místě je druh glossina pal- palis, jejíž píchnutím přenášejí se na člověk živočišné mikroorganismy, trypanosomy zvaně které v krvi žijíce působí chorobnou spavost jež přes sto let již ve vnitru Afriky jako mo řádí, vylidňujíc celé kraje. Trypanosomy obje veny v krvi mnohých zvířat. Jimi zaviňovánje jistě aspoň jménem známý mor hovězího dobyt ka v Aírice, působený píchnutím mouchy tselse. která rovněž k rodu glossin náleží. Moucha sa ma nakazí se krví antilop a velhloudů, v jichž krvi trypanosomy žijí, neboť pozorováno, že ne moc mizí, jakmile divoká zvěř z krajiny od- táhne.

Komár Moucha Afrika chodní Amerika Aírice

16 article

V posledních letech zjištěno nezvratně, že i různé druhy klíšťat (Ixodinac) mnohé zhoubné nemoci, hlavně na zvířata, přenášejí. Zajímavo je, že neděje se tak bezprostředně, že parasil (piroplasma ligeminum), původce tak zvané Texasské horečky hovězího dobytka, dědí se na potomstvo klíšťat, larvy totiž, které vylézají na špičky trav a keřů: Larvy ty uchycují se na kolem jdoucí dobytek, zakusují se do kůžea dospívajíce opouštějí dobytek, až když proměnu dekonavše vajíčka klásti počínají. I psi trpí po- dobnou piroplasmosou, která klíštěmi se pře- náší. Nemoci touto, která v celé Africe, jakož i jižní Evropě se vyskýtá, nastává u psů chudo- krevnost a žloutenka. Ve střední Evropě až po Finsko postihován jest dobytek hovězí nemoe Texasské horečce podobnou, která u nás oby čejným klíštětem (lxodes) se přenáší.

Afrika Evropa Finsko Ixodinac

17 article

Další skupinu nemocí, jichž zárodky hmy zem mohou býti přeneseny, zaviňují tak zv spirilly čili spirochaety, jemné, šroubovitě vi- noucí se nitky, které jako trypanosomy v krvi kolují. Nemoci přenášeny jsou klíšťaty, které oproti druhům, u nás žijícím, mají sosáček na spodní ploše (Argasinae). Jimi přenáší se zvratna horečka Východoafrická na různé druhy opic. V krvi lidské zjištěny spirochaety již r. 1872 jako příčina Ruské či Evropské horečky zvratné, nemoci to, vyznačující se opětovnými záchvaty zvýšené teploty. Jako přenášeč podezřívaná již dlouho naše štěnice (cimex lectularius), ačkoli pokusy přenosné nebyly dosud uspokojivé. Jiný druh klíšťat (argas sefletus), žijící n holubech, kurech a husích, v Evropě a Egyptě se vyskytující, přenáší nemoc spirochaety zavi- něnou na své hostitele. Poznání role, jakou různé druhy hmyzu při přenášení nemocí zde uvedených hrají, zajistilo i pevný podklad, na kterémž proti nemocem těmto sluší postupovati. Úkolem naším je:1. zjistiti nemocné a jedince, mající choroboplodné zárodky v krvi, 2. zničení těchto choroboplod- ných zárodků v krvi lidské a zvířecí, aby hmyz se nakaziti nemohl. Při zimnici bahenní děje s to chininem, při nemocech trypanosomy vzbu- zených atoxylem, sloučeninou to arsenovou. 3.

Evropa Egypt

18 article

Ničiti hostitele zárodků choroboplodných a to poprvé odnětím půdy výživné, na př. vybitím zvěře (moucha tsetse), podruhé mechanickým zničením přenášečův a jich potomstva, pálením, vykuřováním, poléváním pařenišť zárodkových petrolejem a pod. — Pokusy k vyplemenění zim- nice bahenní na poznatcích nahoře uvedených provedené osvědčily se dosud znamenitě a učinily přístupnými obávané kraje. Právě v posledních měsících podařilo se po- prvé řediteli Pasteurova ústavu v Tunisu, Ni- collcovi, přoněsti skvrnitý tyf na opice. Nemoe tato, jinak i tyf z hladu zvaná, vyznačuje se kro- mě obrazu obyčejného tyfu charakteristickou skvrnitou vyrážkou podlitin krevních. Nassáté vši krvi onemocnělých opic přeneseny na opice zdravé, které po určité, t. zv. době inkubační onenocněly, čímž podán přesný důkaz o přená šení zárodků nemoci prostřednictvím vší.

Tunis Pasteurův ústav

19 article

Nejnovější doklad přenosu nemocí Eomáry zjištěn při zvláštním druhu horečnatého kataru žaludečního, který endemicky, zejména v Herce- govině a Boce Kotorské, postihuje právě nastou- pivší službu vojáky. Nemoc tak zv. psinka, letn horečka, „pappataci“, probíhá pod obrazem prudkého, horečnatého kataru žaludečního s pří znivým zakončením a přenášena je druhem Phlebotomus pappataci, povšechně „pappataci zvaných komárů, které ssají krev onemocnělých Po několika dnech, v nichž zárodky nemoci pro- dělají v těle komára svůj rozvoj, přenášejí se zárodky píchnutím komára na zdravého jedince, u něhož po 3—9 dnech vypuká zmíněný katar. jímž až čtvrtina mužstva při větších odděleních Dr. K. Kithier. trpívá. 1917/,09. ŠACHY. Všechny dopisy, šachové rubriky se týkající, buďtei adresovány: Redakae „Národních LIstůt, Praha lI., Marianská ul. s poznámkou: ,Šach Partie č. 441. Hrána dne 6. září 190n. v VII. ntkání mistr. turnaj- „Ú. J. Č. Š.“ v Praze. Černý: V. Dyk B(1ý: L. Prokel. 12. Sg5xfs g7Xfe

Boc K Kithier Černá Dyk L Prokel Praha marianský ulice národní LIstůta

21 article

1. d2—d4 d7—d5 2. Jg1—f . 13. Jl5—d4 Se5—d6f c7—c5 14. Sf1—b5+ Ke8—fs e7—e6 3. d4xcc 15. Sb5 xKa6. bTXa6g Sf8xces 4. e2—eda) 16. Jf3—h4 Vh8—ggh Ddsx«dnb 5. e4x«d5 6. Ddtxd5 e6xkd5 17. g3—g3 Si16—c5 7. Jb1—e Sc8—e6 18. 0—0—0 Vds—cs 8. Je3—bt Jb8—a6 19. Vh1—dt Kf8—e7 9. Sc1—ft Va8—dse) 20. Jd4xeci) f7XKee Se5x«fek 10. c2 — e3 Jg8—fe 21. Vdlx«d5 Ke7—fvi F7— hee) 22. Jh4—f5- 11. Sf4—g5d)

Jl Ddtxd 5 e 6 xkd c 5 Sf 1 e 6 3 Sb 5 xK 6 Jg 8

23 article

23. Vd5—d7— Kf7—gsl 24. Jf5—e7+ Kg6 —g5 25. Vet—e2m) Vg8—g7n) 6. Jevxc8 Vgrxk«kcdv 16—f 27. Vezxkíe Poznámky L. Prokeše. s) Tak hrál dr. Laskor v XV. partii matche s drem. Tarraschem. Tah tun směřuje k isolován pěšce d5, čemuž černý, nechce-li tahem Da5+- ztratiti mnoho času, nemůže zabrániti. b) Rozhodně lepší jest 5.e8xd5, neboť po vý měně dam jest pěšec příllš slabý. Dr. Tarrasch hrá 5.. eůxd5 s pokračováním 6. Sť1—b5 +- Jb8—c6,z 0—0 Jg8—f6, 8. Jb1—e3 0—0, 9. Sc1—g5 Sc5— e7 atd c) Lépe 9...0—0—0. d) Bilý mohl zde hráti na dobytí pěšce a7, 11. b2—h4 Sc5—e7l, 12. Jb5xa7. Chtěje se však vyhnou komplikacím, jež mohly po 12. Jí6—e4 vzniknouti, volil raději klidnější pokračování. Rozbor po parti však ukázal, že po 13. Va1—c1 nebylo třeba ničeho se ohiávati. e) Oslabuje pěšce, chtěje si zachovati dva střelce, 11.-Sč5—e7 mělo se hráti. f) Proč ne 13. Ja6—c7 g) Černý síce má, co chtěl — dva střelce — ale postavení péšců jest nadmíru slabě. h) Hrozilo dobytí kvality. i) Začátek kombinace, která bílému vynáší aspoň pěšce k) Na to bílý právě čekal; nyní dobývá aspoů kvality. 1) Zajímavá posice, všechny tří figury bílého jsou napadeny. m) Karta se rázem obrátila; bílý své figury za- chránil, černému se to však nepodaří. (Na 25. Vel) e6 brání se černý s úspěchem tahem Vg8—d8.) n) Černý ještě doufá, že polapí jezdce. o) 28. Vf2—12 Vd7d2, 99. KdIXd2 Kg5—g4 dávalo snad černému ještě trochu chancí.

Vd Kf Jf L Prokeš doktor Laskor Tarrasch Jb Sč Černá Virginie e 7 + kg Vgrxk c 1

24 article

Partie č. 442. Hrána dne 8. září 1900 v XI. utkání hlavního turnaje „U. J. Č. Š.“ v Praze. Člerný: K. Hromádka Bílý: H. Procházka. 11. 0—0 Va8—cs 1. d2—d4 d7— d5 12. Sd3—b1 c5x«d4 e7—00 2. c2—c4 o—0 Jg8—f6 13. Jf3xíd4 3. Jb1—c3 14. Dd1—e2b) b5—b4l Sf8—e7 4. Sc1—g5 15. Je3—d4 Vesxxccí Jbs-- dr e2—e3 16. Vílxct Dd8—d5 a7—a6a) 6. Jgt—fs 17. Sgóxf6 Se7xkc fe d5xe4 7. Sf1—da 18. b2—b3c) Sf6xd4 b7—b5 8. Sd3xcc4 19. e3xdžd) Da5—g5 e7—c5 9. Sc4—ds Sc8—b7 l a bílý se vzdal.

K Hromádka H Procházka Sgóxf Praha Virginie Jbs d 5 12 Sf 8 c 3 14 e 7 4 c 5 9

25 article

10. Val—ci Poznámky K. Hromádky. a) Tak hrál dr. Bernstein s Rubinstelnem v P trohradě a partie pokračovala: 7. c4—c5 Jf6—e4, 8. Sg5e7 Dd8xe7 atd. Lepší jest však 7. Sf1—da nebo c4xd5. b) Tento tah zaviní všechny nesnáze bílého; lepší snad bylo a2—a3 nebo také Je3—e2. e) Správné bylo 18. Dez—d3, ač i pak černý po- drží výhodu. 18.g7—g6, 19. b2—b3 Da5—g5. (Nikoliv 19.Sf6xd4? pro 20. Dd3xdí Da5—g5, 21. Sb1—e a černý nemá ničeho.) 20. Jd4—c6 Jd7—e5 atd. anebo 20. g2—g3 Dg5—d5, 21. 12—f3 c6—e5l, neb též Jd7—e5 a konečně 20. f2—13 Sf6x«dá, 21. Dds- d4 Sb7xf3 atd., 18. De2—c2 se nezamlouvá, poně vadž po g7—g6 jsou hrozby Vf8—c8 a zároveň Šfo d4 a Da5—d5 velmi nepříjemné. d) Ani 19. De2—ds nezachránilo partil. Na p 19. Jd7—f6, 20. Dd3xd4 Vf8xd8, 21. Di4—b6 Da5— d5, 22. f2—f3 Dd5—d2, 23. Ve1—f1 Jí6—g4, 24. e3— e4 Jg4—e3 s matem. Nebo 23. Db6—c5 Jf6— g4, 24. Dc5—c2 (Sb1—e4 Jg4xe3!) Dd2xe3+, 25. Kg1 —ht Sb7—e4, 26. fXe4 Jg4—f2+, 27. Kh1—g1 Jf2—d3 + 28. Kg1—f1 Jdsxcl a vyhrae. Partie č. 413. Hrána dne 8. září 1902 v IX. utkání mistr. turnaje „Ú. J. Č. S.“ v Praze. Černý: F. Treybal Bílý: M. Gargulák. 13. Vfl—e1 Dd8—e7 1. d2—d4 d7— d5. 14. Ddl—e2 Va8—ds c7—c5a) 2. Jg1—f Vds—d? 15. Val —cí e7—66 3. 62—e3b) Vf8—ds 16. Vel—dli Jg8— fe 4. c2—ck e6 —e5 17. Ša2—bl JB8 —ce 5. a2—a3c) g7— g6f 18. Jf3—h4 Sf8xe5 6. d4xcch 65—0 19. Sb1—a2 a7—a6 7. Jb1—d2d) e4xkefs 20. f2——f4g Sc5—d6 8. b2—b4 21. Jh4cfslh) Sd6—bs d5xKc4 9. Sc1—b2 Sb8—a7 22. Jdz - fi b7— b5 10. SfIXKKc4 Jí6—g4 23. Vdí——ct Sc8 —b7 11. Sc4—a2 24. Jí3—dai) 12. 0—0e)

K Hromádka doktor Bernstein Rubinsteln Jd Dc Černá F Treybal M Gargulák Sd Val Deza Praha Vela Ddd 4 Sb 7 e 7 Dd 8 Sb 1 c 2 Sb 1 — e 4 Jg Sb 7 Jf 2 Jdsxcl e 7 1 c 7 c 5 a Š 2 Sb 8

31 article

28. Ve1—c Poznámky F. Treybala v „Unionu“. a) Jak známo pokládá se nyní tento gambit dámy v obraně (a to hlavně přičiněním dra. Tarrasche) za nejlepší odpověď na otevření pěšcem dámy. b) Na 3. d4xc5 následuje Jg8—fe (nikoliv e7—6 pro 4. e2—e4!) c) Připravuje diXc5 a pak b2—b4. Tohoto způ- sobu hry užil již Zuckertort v matchi proti Steinitzovi. d) Obvyklejší jest 7. Jb1—c3. e) Na 12. Sb2xf6 nutno ovšem bráti g7XKf6; ale pak je černý se dvěma střelci ve výhodě. f) Jezdce na f5 nelze pustiti; nyní však naráží Sbí na žulovou hradbu a vrací se proto zase na a2. g) Jinak Jc6—e5 s pěkným útokem. R) Na 21. g2xf3 podlehne bílý po Jf6—h5 brzo útoku černého. i) Na 24. h2—h3 následuje Jgl—e5! (nikoliv Jg4e3 pro 25. Jf1—e3 Vd7.—d3 a 26. Vet—c5l). k) Na 25. e3xd4 Je6xd4l, 26. Sl2xd4 (De2v e7 ovšem nelze a na De2gi následuje Jd4—f3—. 27. Kg1—h1 Jfsel atd.) Sa7)dt+, 27. Kgl—ht De7—g5l, 28. Jf1—g3! Jg4—f2 +, 29. Kh1—gl Jf2— e4+, 30. Kgt—ht Je4xg3+ a mat ve dvou tazích. Krásné a prekvapující obraty má 25. Vetxc6 v zápětí. Sb7xc6 26. e3)d4. (Na 26. Sb2xd4 Vds)d4, 27. e3xd4 Sa7Xdí, 28. Kg1—hl De7—g5l a vyhraje) Vdsxdáli, 27. De2e7 Vd4—d2+, 28. De7xca7 Vd2xg2+, 29. Kgt—hi Vg2xh2+, 30. Kh1—gt Vh2—ht mat. 1) 28. Kgt—ht JfsXel a vyhraje. Jestlíže nyní 26. Ve1xc8 tu Sb7xc6, 27. e3d1 Sa7XKd4. 28. Kg1—hl De7—g5l (nikoliv Jg4—f2-+ pro De2x«fal), 29. Jf1—g3 Jg4—f2+, 30. Kh1—gt Jf2—e4+., 31. Kg1—fi (Kgt—h1 Jetg3- a mat ve dvou tazích) Je4g3, 32. h2g3 Dg5—f5 -+- ntd. m) Na 27. De2xe3 ztrácí bílý dámu. n) Ztrátě jezdce nelze již zabrániti. o) Neboť na 33. Vele3 Sa7xe3+ musí bílý obětovati dámu, chce li odvrátiti mat ve 3 tazich (34. Kgt—ht Jf5—g3+, 35. Kh1—h2 Jg3—f1+, 36. Kh2—h1 Df4—h2 mat).

F Treybal Steinitz Jc Jgl Jd jít 7 Vetxc jít 2e7 Jg 28 Vela e 7 Jfsel sa 7 e 4 + Sb 7 Sb 2 c 5 Kh 1 Sb 7 xc 6 Vd xg 2 + h 2 Jg Kh 2

36 article Psací stroje REMINGTON vzor čÍs. X.

Psací stroje REMINGTON vzor čÍs. X. s viditelným pismem- GLOGOWSKI a SPOL., c. a k. dvorní dodavatelé 19033 v Praze, Na příkopě č. 17. Počasí vzdorující, patentní váponné asádní barvy Kronsteinerovy 14045m v 50 odstinech, 1 kg od 24 hal, výše. Během vice dositilesí co nejlépe osvěděena a předěi všechny konkurenění výrobky. Jednoduchýa úšelný nátěr při barvených již fasá dách Vroravk a prospekt zdurma a franko. Wšetička a spol., Praha ll., 368, Podskalí. Továrna cementových výrobků a podník sta- veb betonových. Výroba vápna kylolishu (Zasláno.

Glogowski Praha Podskalí Remington kg