Načítám náhled…
Chunky — 38 celkem
· entity: person 115, org 29, place 64, work 10
1
masthead
19. září 1909. Cislo 259
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY
3
masthead
Strana 13
4
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Dvorní rada Wenlg-
Těsně před samým počátkem školního roku.
kdy učitelstvo s osvěženými silami přístupoval
znovu k těžké své práci, překvapena byla česká
veřejnost smutnou, zdreující zprávou, že dvor.
rada Wenig — odcházi na odpočinekl
Nebylo jistě učitele, který by nebyl při přečtení
této zprávy do duše žalostně pohnut; nebot
okolnosti, jaké přímo diktovaly dv. r. Wenigovi,
aby hamižnou spleť intrik, bohopustou vřavu
záštiplných odpůrců věci české a věci učitelské
a přímo cynickou, nevážnou hru velkých pánů
o nejdůležitější české zájmy zpřetrhl rázněa
důstojně podáním žádosti za pensionování —
jsou nejvýše žalostné a věc národní vůbec
a učitelskou zvlášt v nejvyšší míře
deprimujicí. Kdyby v naší veřejnosti bylo víe
smyslu pro nojdůležitější oblast kultury národ-
ní, jakou je právě naše školství, kdybychom
neměli všechen veřejný život rozeštvan a zne-
chucen nejrozmanitějšími zápasy vnitřními a bo-
jem všech proti všem, musilo by po ce-
lém našem národě vzplanouti ele-
mentarni silou nejkrajnější roz-
čilení ze zprávy, že všemu českému posla-
nectvu, celá učitelské obci české bez rozdílů
kategorii nepodařilo se dosíci, aby správa nejdů
ležitějšího oboru veřejné správy, školství, své-
řenn byla — našemu člověku a že navzdor
všeobecně projevovanému přání, navzdor slibům
a ujišťování byle možno ještě ve XX. stoleti,
abyv čelonejvyššího školního úřa-
du českého nebyl postaven náš
člověk jen proto, žo právě je zenla
otevřeně a nepokrytě náš, že se cít
i projevuje jako Čech a že právě
on byl všemi skupinami českého
poslanectva a všemi organisace-
mi českého učitelstva označován
jako nejzpůsobilejší kandidát z
místopředsedu české zemské škol-
ní rady.
Wenig
Wenlgie
5
article
Nonchalantní odstrkování dv. rady Weniga
zúmyslné protahování jeho jmenování bylo a zů-
stane naprosto urážlivým, závistným aktem auto
kratické, všemocné naší vysoké byrokracie,
jsouc právě urážkou celého národa, stává se pro-
jevem frivolní a cynické nevážnosti vysokých
úřadních kruhů k zástupcům našim.
V ničem neprojevila se tendenční a justa
mentální přezíravost nejvyšších politických úřa-
dů pražských a vídeňských k spravedlivému
českému desideriu tak, jako právě v této věci.
jejíž uskutečnění nevyžadovalo přece mimořád-
ného rozpěti blahovůle, poněvadž nebylo třeba
přece v ničem koncedovati, ježto dv. r. Wenig
je osobností nepopíratelně kvalifikovanou a sa
mou byrokracií v popředí zem. šk. správy posta-
venou. Slo jen o přemožení jakés šedé kancelář-
ské tradice, šlo jen o trošínek dobre
vůle — a té právě se nedostávalo na místech
příslušných. A tak k řadě důkazů o znehodnoco-
vání našeho národa kruhy oficiálními, k řadě
„neúspěchů politických“, t. j. k ustavičnému
pokořování našemu, přibyl tak neúspěch nový,
jehož volíkost dovedo nejvíce procftiti, kdo
z blízka pozoruje, že pořád ještě drží velcí pání
naši českou školu ve svých službách politických.
aby tak co nejdéle ovládali skolskou výchovu
našeho dorostu.
Wenig
6
article
Ale to by byla kapitola politická, pro niž není
snad místa v této hlídce paedagogické ... Pro
český učitelský svět je katastrofa Wenigo-
vým odchodem nastalá i jinak bolestná; nebot
neporažena jen věe česká nepříznivými elemen-
ty, ale znehodnocen také stav pae da-
gogický a školství vůbec všeovláda-
jícím režimem byrokratickým. V době vyvrcho-
lené odbornické samosprávy, kdy každý stav
právem dožaduje, aby veden byl odborníkem,
nepodařílo se ještě zlomiti zastaralý, tradicionální
odpor byrokratů k paedagogům ani tenkráte, kdy
celá česká paedagogická obec bez rozdílu se spo-
jila ve svorné žádosti, aby v čelo zemského úřa-
du školního postaven byl odborník, paeda
gog. Odchod Wenigův není tak jen smutným
dokumentem naší slabosti r dosud malé potence
politické, ale je příznakem porážkya
odstrčení českého paedagogické-
ho světa. Po čtyřicet let, kdy naše školství
zorganisováno říšským zákonem školským, mělc
české školství v čele svém chefy nečeské a ne-
odbornické; důsledkem starých tradie, dle nichž
vrchnopansky ignorováni byli paedagogové jako
stav méně cenný; a když učítelská obec shodla
se svorně na jedné osobě, jejíž odbornou kvali-
fikaci musili všude všichni uznati jako nejvyšší
a když prostřednictvím české delegace prohlá-
sila, že je jejím nejvroucnějším přáním, aby
právě tato osoba byla v čelo školního úřadu po-
stavena, byl právě doporučenec českého pneda-
gogického světa odstrčen proto, že právě je
paedagogem a žesi hoti nenáviděn
Weniga
Wenigův
7
article
[kantořř“ přejí. Ano, nepřišla ještě ho
dina, kdy rovnocennost paedagogů bude uzn
vána nejen lichotivými slovy a prázdnou theorií
ale také účinnou, důslednou praxi.
Věc je tím křiklavější, poněvadž dv. rada
Wenig není osobností jakkoliv a v kterékoliv
sféře prononcovanou. Jeho objektivnost a vysoká
duševní potence ve spojení s křišťálovou ryzosti
charakteru činily dv. r. Weniga oblíbeným na
všech stranách: u učitelstva i klerikálů, ve ve-
řejnosti i v soukromi. Ate byl upřímným Čechem
a skutečným přítelem, přísným sice, leč spra-
vedlivým chefem učitelstva, a to jsou vlastnosti,
jež nynější režím vídeňsko-pražský — nesnese.
Leč murné všechny rekriminace. Stojíme
smutně před hotovou událostí. Hoto voru?
Což, probůh, nelze vskutku celé české poli-
lice, všem vlivným činitelům, celé české dele-
gaci zmoci, aby uskutečnilo se, což spravedlivě
a jednosvorně žádoucí? Což nepochopuje se, jak
právě nyní třeba jest, aby v čele zemského
úřadu českého stál náš člověk? Což je myslitel-
no, aby skropule vysokých byrekratů uplatňo-
valy se navzdor svorně vůli celého českého ná-
roda? Což dá si zastupitelstvo národní vskutku
líbiti, aby veškeren jeho vliv byl anulován, kdy
jedná se o obsazení místa v českém úřadě?
Ach, kdyby tak u Němců nastal ob-
dobný případ, žo by ruce české od-
strkovaly z něimeckého úřadu ně-
meckého člověka, což by to bylo
poplachu, rozhorčení a jaká děsná
bouře zalomcovala by německou
veřejnostíl
A my? Dá-li si vskutku naše veřejnost l.
biti, aby i v tak snadno provedifelné záležitosti,
jako je jmenování Čecha a školského odborníka
chefem školského úřadu, nestalo se, čehoje
třeba na prospěch věci české, pak stojím
před nejsmutnějšim zjevem národ-
nt hrdosti a národního se b el
vědomil
Wenig
Čecho
Němec
8
article
Zákou Axmannův.
Zákou Axmannův.
Nekřesťanské běsnění křesťanských sociálů
a něm. nacionálů vídoňských znovu pohnulc
záležitosti frivolního návrhu Axmannova. Byla-li
dosud bagatelisována troufalost Koliskova a Ax-
mannova jako demagogické „šlágry“, hozené
na upokojení vídeňské ulice, dostává se novým
parádním inscenováním, jaké obstaral dr. Lue-
ger svým pilným návrhem za sankci zákona
Axmannova celá záležitost do dosti povázlivého
stadia, povážíme-li, že žijeme ve státě pravdě-
nepodobnosti a vzpomeneme-li, že ani u nás
v Čechách na Moravé a ve Slezsku neubraňuje
říšský zákon školský stavu exlegálnímu, byť se
věnovala národnostní stránce české politiky škol-
ské obzvláštní péče a pozornost celé české ve-
řejnosti.
Musila-li česká škola čtyři desetiletí od vy-
dání školských zákonů probijeti se tradicem
a předsudky vysoké byrokracie, soustavnou a
zorganisovanou nepřízní německou, podporova-
nou účinně vlivnými administrativními kruhy ví-
deňskými, a nedosáhla-li dosud, aby zpevněna
byla spravedlivou a jasnou interpretací § 19
základního zákona říšského, není nikterak zn-
jištěno, že by horrentní návrhy svrchu řečené
musily jíti do stoupy, kdyby ze slovanských stran
vůbec a české zvláště nebylo učiněno zavčas,
čeho učiniti třeba.
Záka Axmannův
Axmannův
Koliskův
Musil
vídeňský
Čechy
Slezsko
Axa
9
article
Oč tu jde? Dolnorakouský sněm, jak zná-
mo, ve schůzi 8. lodna 1909 schválil osnovu
zákona, dle níž vyučovacím jazykem na školách
obecných a měšťanských v Dolních Rakousích
má býti výhradně — němčina, Jest nepopíra-
telno, že by sankcí této osnavy porušen byl § 19.
základních zákonů státních, který stanoví, že
rovné právo všech v zemích obvyklý ch
řečí ve škole od státu se uznává a že v zemích,
v kterých bydlí někohik národů, zřízena býti
mají veřejná učiliště tím způsobem, aby se kaž
dému národu dostalo náležitých prostředků
vzdělati se ve své řeči, aniž by byl kdo nucen
učiti se druhému jazyku zemskému.
Při sčítání lidu r. 1900 příznalo se v Dol-
ních Rakousích 132.968 osob k obcovací řeči
české a ve Vídni úřadně zjištěno 102.974 osob,
k české oheovací řeči příhlášených. Rozumí se
ovšem, že počet ten by se jisté zpateronásobil.
klyby sěttáno bývalo s naprostou spravedinosto
a nestranností.
V oknese mistelbašském přihlásilo se k české-
mu jazyku obeovacímu v Poštorné 3118, Nove
Vsi1152, Havranohradě 275, Hlohovei 990 ob. Ve
vitoražské župě v nynějším okresu bejdovském
přihlášeno k české obcovací řeči v Rabšachách
1002 ob., Německé 576 obyv., Dolní Velenici
997 ob., nesporno tedy, že čeština je v Dol. Rakvu-
sích řeči obvyklou a že tedy nejen tyto obee
venkovské, ale i našinci ve Vídni mají naprosté prá-
vo dovolávati se, aby také pro ně platil 3 19. stát-
ních zákonů, čemuž na další důkaz jsou i rozhod-
nutí rsského soudu z 25. dubna 1877 a 10. njne
Dolní Rakousy
Dolo
Vídeň
Poštorná
Rabšach
Dolní Velenica
Havranohrad 275
Hlohovei 990
10
article
1882, jimiž uznáno za právo, že v obcích Poštorná
Hlohovci a Nové Vsi zije obyvatelstvo české, že če-
ština je v Dol. Rakousích řečí obvyklou a že nen
správno, aby školní úřady nařizovaly, by vyučoval
se ve školách řečených obcí jazykem německým. Ta
ké většina rady říšské ve schůzi 7. ledna 1897 při-
jala resoluci, doporučující vládě, aby udělíla české
venkovské škole v X. okrese vídeňském právo vefej-
nosti, čímž uznáno majoritou parlamentu práv
Čechů vídeňských na školu českou. Uvážíme-li dále,
že dle § 6. říšského zákona školního má zemský
úřad rozhodovati v mezích zákona, v kterém jazyku
se má vyučovati a zda-li se má učiti některému ji-
nému jazyku vlasteneckému (I). a připamatupeme-li
si, že říšský soud svého času rozhodl, že při rozho-
dování o vyučovacím jazyku, nesmí, zemský úřad
vyžadovati, aby jazyk některý byl obvyklý v celě
zemi, ale že stačí, když od vělšího počtu obyvatelů
v zemi zrozených se ho užívá, tu poznáváme, že b
sankci návrhu Axmannova stala se in-
iurře, čehoz za normálních poměrů na-
díti se nebze. meh oiinodiidojen
Ale, nieméně nesmíme patřiti na celou záleži-
tost tuze růžovým sklem a dobře učiníme, o zve-
me-li se všichni rázně a v čas proti chy-
staně křivdě a učiníme-li všechny kro-
ky pomocně na ochranu svých lidí v
Dol. Rakousích.
Čecho
Axmannův
Dolo
Rakousy
Poštorná Hlohovec
český venkovský škola v X
11
article
Jista je, 2e ani sankci Axmannovy předlohy škol-
ská věc česká na Podunají nezahyne, ani že odepře-
ním sankce neustana leij pnoti českéj škole v Dol.
Rakousích. Naší devissou jest: odepření sank-
ce a zabezpečení české veřejné, rovno-
cenné školy ve Vídni i v českých obcích
dolnor akouských. Má-li se tote přání splniti,
musí brzy nejen ozvati se hlasitý prolest proti ná-
vrhu Luegrovu, ale musí podniknuto býti vše, zby
ony skutečné poměry, jimiž se rozvoj školství zabez-
pečuje za všechi okolností, i na vzdor nepřátelským
útokům se zpevnily v Dol. Rakousích tak, aby si
české školství vynutily.
K obénu může učitelstvo, české i všechna inteli-
gence všech kategorií přispěti dle svých sil, jednak
poučováním lidu o významu návrh
Axmannových, Koliskových a Luegro-
vých ao potřebě pomoci Čechům dolno-
rakouským, jednak z1s kává mi mi pomoci
„K o men skémul, spolku k zařizování a vydrzo-
vání českých škol pro Dolní Rakousy.
Učitelstvo čcské utvořilo si sbor, jehož účelem
je sbírati na pensijní fonď učitelstva škol „Komenské-
bo“. Bylo svého času s nadšením přijato, aby v ka-
ždé obci zábavou, sbírkou a j. získávána byla po-noe
a zasílána sl. Rosa Jonášové v Kolíně. Nuže, necht
při počátku podzimního období více než dosud foudu
je pamatováno- To budn dobrá odpověd če-
ského učitelstva — Luezrovi.
F. V. Moravee,
Axmannův
Koliskův
Luegro
Čecho
Komenský
Jonášová
F V Moravee
Dolo
Rakousy
Dolní Rakousy
Kolín
12
article
Výtvarně umění.
Výtvarně umění.
= Fr Vavřina na vlastní pěsť odvážil s
hned s celou výstavou na první krok do veřej
nosti. Není-li to právě první, je nanejvýš dru
hým. V menším sále Plodinové bursy, jehoži ne
výhodnost dokázala nedávno tam výstava C. Wo-
stryho, je rozvěšeno a rozestaveno na šedesát
maleb, bez ladu a skladu. Pohledy do vnitř
Prahy, na náměstí, do malých dvorků a mizí-
oích stärých ulie; motivy z krajinářských po-
tulek v Posázavl, z českého severu, mlýny, su-
šárny, statky, ehalupy, úvozy, pily, fary, potů-
čky, snopy na poli, vše, jak se namane, jen
když se nalezne bod, odkud pohted na krajinový
objekt není právě nemalebný. A všechno to je
malováno stále jedním a týmž způsobem. ; to
jest, viděno stále stejně povrchně, okem vnitřně
nezaujatým. Nikde neozve se srdečnější tón
Kresba není právě špatná a stětee má rutinu,
jsnom že první je bez zvláštního karakteru
druhé bez zvláštní výraznosti.
Vavřina
Francie
Praha
na náměstí
Posázavl
13
article
Produkce sotva je namahavá, za to ovšem
také ne hluboká. Barvy, nanášené zhusta v pen-
tlových proužcích, jsou suché. Z této ateliern
zásoby pouze. »Zámecké aleje«, kretoucí ka
stany, vrhající široké stíny na vvětlou cestu
podél svítivé zdi, mají zralost zaokrouhleného
z plnějšího díla, aniž by bohužel jakou osobi
tostí překvapovaly
Co jsem napsal a co lze o této výstavě
povědít, neni věru pro nového matíře a kraji-
náře lichotivé a povzbuzující. Spíše naopak.
Možná že by bylo i lépe o takové výstavě po-
mlčeti a čekati, až by její autor jednou přece
přišel s výtvorem, který by o jeho umění a ne
pouze malbě svědčil, ale F. Vavřina i se svojí
výstavou není zjevem zcela ojedinělým v našem
»ruchu« uměleckém. Takových tvářnosti je
mnoho a množi se stále. Mají na visitce při-
psáno »akademický malíř« a vlastně zůstávaí
jen »absolventy akademie«.
Místo umělecké vokace, místo tvořivého ta-
lentu mají jen nezkrotnou chuť k malovánía
pomoci učitele naučili se jakž takž malovat.
F Vavřina
14
article
Poněvadž však malují obrazy, považují se a bývají
považováni za umělce jako zástupy těch, kteří
pouze proto, že píšou, tisknou a vydávajíí verše, za
básníky. Umělecké školy veřejné a měrou ještě
vyšší soukromé vábí mnoho takových chutí
k malování, jež potom, kdy mají vlastní sílu
citu a dovednosti ukázati a ze sebe vydati, ob-
jeví sami v sobě a s hrůzou vlastní prázdnotu
a nemohoucnost. »Divoefe nedávno u Topiče,
nyní F. Vavřina typisují takové zjevy, které
třeba obtíží svými jmény seznam umělců příštiho
F. X. Harlasa nebo nějaký budoucí naučný
slovník, ale pro umělecké tvoření a ještě méně
pro umělecký vývoj jsou prázdným zvukem
K. B. N.
F Vavřina
Harlasa
15
article
=B. Kaüpfer: Královna racků. Velkou repro-
dukci v barevném světotisku, který výborně provedla
»Unie«, vydává »Zlatá Praha« jako svoji novou pre-
mii na r. 1910. V poslední souborné výstavé Knüpfe-
rově patřil original k výtvorům pro jeho umění
zvláště příznačným, v nichž trojice Knüpferova —
hylná toň moře, skály a svůdný rusalkový zjev —
zapředena znovu v osvětlenon barevnou škálu jeho
palety. Dusná chvíle před bouři.
Raprodukce podává hotový fakaimil originalu,
nevynechávajíc jediného jeho rysu uměleckéhoa
technického.
= Nové publikace redakci této rubriky zaslané
Městské průmyslové museum pro severových. čá
krát. českého v Hradci Králové. Zpráva o činnosti za
rok 19 8. — Hradec Králové. Nákl. kuratoria 1909.
XV. zpráva kuratoria průmyslového musen cisaře
a krále Františka Josefa I. pro východní Čech
v Chrudimi za rok 1908. — Chrudim. Nákladem prů-
mysl. musen 19 9.
Dotřel Jan: Julius Mařák 1835—-1899. Nástin
životopisný. 10 vyobrazení v textu, 20 černých,
barev, přiloby. — Praha. R. Ryšavý 19. 9.
K desátému výročí mistrova úmrtí a tím take
k otevření jeho souborné výstavy v Rudolfinu. Přec
však daleko víe než rychlý spisek příležitostný. Jeho
váha a cena leží právě ve vypsání života Mařákova,
pragmatickém, velmi zevrubném a bezpečně doku-
mentovaném. Autor čerpal vše jednak z údajů ose
Mařákoví blízce příbuzných anebo přatelských, jedna
z jeho dopisů, a úryvsy z nich jsou nejcennější části
této pěkné, s láskou sestavené a psané mono grafie.
která jenom na dvou, třech míslech ve svých údajích
je buď nejista nebo na omylu. Na př: Jul. Maták
odešel z Prahy už roku 1856 a počatkem 1858 by
už ve Vídni a ne teprve 186U. Nejspíše čas mez
tím pobyl v Mnichově, ne však u K. Rottmanna,
klerý už 1850 byl zemřel, nýbrž u Ed. Schleicha.
Knüpferův
Jan
Julius Mařák
R Ryšavá
Mařákův
Jula
Maták
K Rottmann
Praha
Hradec Králové
Chrudim
Vídeň
Mnichov
Rudolfinum
královna racek
král František Josef I . pro východní Čo
16
article
V životopisném tíčení vystupují hlavně lidské
osudy Mařákovy v obraze plném trudu a bolesti
v tísni a starostech, jež stále oblehaly jeho ústraní
a doléhaly naň nemocí a nedostatkem: Nelze si před-
staviti vělšího kontrastu: Na jedné strané muž, který
na konec hořce si označuje vlastní život za zbědo-
vaný, na druhé straně dílu plné poesie ar úsměvné
dumavosti. Mařákovy hlavní cykly nic neprozrazují
o hmotných starostech ano úzkoslech a přece nej
spíše jejich romantické samoty a snění někde hlu
boko dole v duší s nimi souvscelyt řho
J. Dotřel jde krok za krokem, rok od roku s Ma-
řákem — hlavně ve Vídni a potom zase v Plaze. C
jenom můlo lidí vědělo, zde zevrubně vypisuje: po
řad jeho prací, jeho úspěchy, jeho starosti a radosti
učstelské a mezitím jako refren z domácího života
»z nás tří (Mařák, choť, dcera) je vždycky někdo
nemocen.«
Tu onde z dopisů nějaké umělecké kredo, zlomek,
úryvek Mařákových uměleckých názorů a přesvědčení.
jednostranných, jak při uměkci nejinsk, krajnostních.
jak při silne umělecké individualitě a přesvěu čenosti
není jinak možno. Jeho ideali smus musel nutně vi-
děti naturalismus jen v podobě strašidelné. Po této
stránce osobní má úhledná knížka cenu historického
dokumentu, Karakteristika umění Mařákova na kone
spočívá na tom, co dosud o něm bylo jinde pově-
děno; zaokrouhiuje obraz s vědomou skrom nost
kreslený.
Mařákův
J Dotřel
Mařák
Karakteristik
Ma
Vídeň
17
article
Sportovní věstník
Sportovní věstník
1o
li v
Mistrovství č. S P.
Dnes začínají mistrovské zápasy, k jejichž vy-
psání se Č. S. F. odhodlal teprve po mnohém vá-
hání. Přimiouvali jsme se vždy vřele za vypsání
mistrovství, neboť udělovati mistrovský titul resp.
organisovati boje o něj pokládáme — abychom tak
řekti — za nejvznešenější právo a povinnost ústřední
korporace. Mistrovská soutěž však jen tehdy může
míti blahodárný vliv na dotyčný sport, jestliže jest
bezvadně organisována a příšně provedena. Mistrov-
ská soutěž jest zatěžkávací zkouškou kázně klubů
síly svazu. Tyto důvody asi způsobily váhání Č. S.
., které omlouváme, ač jsme rozhodní přímluvčí
mistrovské soutěže. Apelujemu na zůdastněné kluby,
aby v zápanoch mistrovských si vedly s plnou loya-
litou sportovní, paměthvy toho, že jen úspěchi loválně
dobylý má trvalou cenu a zjednává si úctu všech.
Na dnešek byly ohlášeny tyto zápasys
Č . S
18
article
Athletika a sportovní hry
19
article
Mistrovské:
Č. A. F. C. v. Vinohradský, s. Kratina
Čechie (K.) v. Praha A. C., s. Mareš.
(Training. uřístě S. K. Slavia v 1/23. hod. odp
Přátelské:
Slavin Ii v. Meteor Vin., s. Herites.
Viktoria (Ž.) v. Slavia Res., s. Kostar.
Sparta v. Pardubice, s. Cejnar
Sparta Il. v. Břevnov, s. Votýpka,
Olympia VII v. Braník, s. Hrabě.
Čechie (Sm.) v. Sport Fávorit, s. Slanička.
Viktoria (Ž.) II. v. Praha. II., s. Flšer.
Čechie (Malá strana) v. Čechie I. B (K.). s. Hereyí
Vršovice I. v. Bivoj I
Vršovice I. B v. Bivoj I.B
Vršovice II. v. Střešovický S. K. I. B.
F C
Kratina
A C
Mareš
Herites
Cejnar
Votýpka
Hrabě
Slanička
Bivoj
K I B
Č . A
Praha
Pardubice
Břevnov
Braník
Čechie
Vršovice
Slavia
Slavia Resa
Sparta
Olympia
Sm
Čechie
Čechie I . B
Hereye Vršovice
Slavin ia
Viktoria
Bivoj I . B Vršovice
20
article
Mimo Prahu
Kolin v. Union (Ž). s. Bartoř
Kladno v. Olympia Staro., s. Kratochvíl
Radlice v. Union (Ž.) II., s. Hamáček
Hradec Král. v. X., s. Plenkot.
S. K. Slavia (Brno) v. Čechie (Vídeň), s. Koch.
zvo
všeobsená ske-
společnost pro
pejlšforání
naproti „Národnímu divadlu“
Pojlšťuje ve všech možných kombinacioh za pevnou premli,
= Žádejte prospekt. =
Kratochvíl
Král
S K
Koch
Praha
Brno
Vídeň
Bartoř Kladno
Olympia
Hamáček Hradec
Čechie
národní divadlo
Union
21
title
P CESk
22
article
v Prane
17900
23
article
K mezinárodním závodům A. C
Sparty. Protektorát závodů o mistrovství zemí
koruny české, v neděli, 26. září na hřišti A. C
Sparta pořádaných přijaí prof. dr. Jiří Gulh, presiden
českého výboru olympického. O závody se jeví ob
vyklý zájem v cizině, zejména v Německu jest celá
řada závodníků, kteří přes bojkoty rádi na závody
se dostavíí Jest to především rekordman G. Z mme
z hamburské Viktoria S. C. nedávný vílěz nad Petero
sonem, dale známý chodve Heřman Müiter (S. Č.
Comet v Berlíně) a ji v. Pořadatelistv o vy
jednáva se světovým rekordmanem
Walkerem, dále vynikajíc mi švédskýme athlety
Vidiem, Börnem a Fockem, Francouzem Verse-
lem a celou řadou jiných závedníků Že Madnři
budou zde zastoupeni svými nejlepšími silami, roz-
umí se při zavodech Sparty samo sebou. Nádberné
čestné ceny, jaké jen málokdy u nás byly vypsány
vystaveny budou příští týden ve velkoobchodě p. Jos.
Hlavsy v Hybernské ulici, vedle hotelu su saskéno
dvora“.
A C
profesor
doktor
Gulh
Petera
Heřman Müiter
Walker
Börne
Fock
Francouz
Hlavsa
Německo
Berlín
hybernský ulice
Sparta
Viktoria S . C
24
title
BARCHEIv
25
article
a modni vlněně 1 bavlněné
URNA látky pro pány i dámy
nabízí vývezní dům
Prokop Skorkovský a syn v Humpolei.
18878
** Na hřišti S. F. Slavila. První mužstv
kombin. (Hejda, Morry. Čech; Benda, Kotnuč, Milda
st.; Srch, Lous, Jenny, Košek Bohata) se utká o 4.
hod. odpol. s A teamem S. S. K. Meteoru (Vinohr.).
kterého výsledky v jarní saisoně s mužstvy prvotříd-
uími docflené zařadlly do I. tř. pražské. Meteor hraje
v sestavě: Jelinek; J. Musil, Brandejs ; Jareš, Mila
K., Vořech; Matějček, Pochman, Fišer, Jeník, Svo-
boda V. — Před tím o 2. hod. ndpol. utkají se v za-
jimavém zápase o mistovstvi Č. S. F. I. třídy dva
rovnocenné teamy Čechie karlinské a A. C. Prihy.
* Na hřiští Viktorie »na Ohradě« v Žiž-
kově hraje o 4. hod odpol. s Viktorií, jejiž mužstvo
v letošním turnaji o věnec dostalo se až do finale,
toto mužstvo Slavie: Vodcházel; Krummer, Veselý
Msisl, Bára, Holý; Široký, Holeček, Rázny, Milda
ml., Řenner.
Prokop Skorkovský
Hejda
Morry
Benda
Kotnuč
Mild
Jenna
Košek Bohata
S S K
Vinohr
Jelinek
J Musil
Brandejs
Jareš
Mil
Matějček
Pochman
Fišer
Jeník
Svo
S F I
Krummer
Bár
Široká
Holeček
Rázny
Řenner
Čechy
Srch
Lous
Žiž
Meteor
Čechie karlinský a A . C . Priha
Viktoria
Slavia
26
title
NABYTEK
27
title
STÁLK VYTAVA
28
article
B. MAYER
B. MAYER
PRAHA II, Štěpánská 62
Patentní knihevn
B Mayer
Praha II
29
article
Házená. K. HI. Praha a K. H. Vino-
hrady pořádají dnes odpoledne pro členy a hosty
vycházku do Hvězdy. Schůzka na Král. Vinohra-
dech ve 342 u Národního domu, na Smíchově ve2
hod. u vchod. do Kinského zahrahy. Návrat vlakem
v 8 h. 39 m., příjazd v 9 h. 9 m
Kroužek»Házenásna Král. Vinohra-
dech, v srpnu založený, hledí dosíci svého vzoru
K. H. Praha pilným trainingem i čitým šířením zájmu
o házenou. Ježto za poměrně krátkon dobu asi dvou
měsíců dosáhl pěkné formy, donfáme, že se utki
aspoň ženský leam na sueské olympia dě
s prvním kroužkem pražským.
** Sport při jubilejní sliavnosti Nán
jednoty pošumavské. Zejtra v pandělí jest
konec přihlášek k řecko římskému zápasu a vzpírání
břemen. Přihlášky přijímá kancelář Národní jednoly
pošumavské v Praze—II., Vodičkova ulici proli vyšší
dívčí škole.
závody motorovýck kol
15./8. Víďeň-Schottwien
Hradecký X. kat
15./8. Schottwlen— Simmering
Hradecký V. kat
20./8. Budnpešť, A. Roka
29./8. Budapešť, A. Roka
mistrovství na 100 km.
Vino
Hvězda
Král
Kroužek
Házenásna Král
Simmering
Praha
Smíchov
Vodičkův ulice
Budapešť
národní dom
II
km
30
article
první
pevní
první
první
17900
31
article
na dvoukolce
32
article
Laurin Klement,
Laurin Klement,
akc. spel., továrna automo balů
Továrna: MI. Boleslav. Sklad: Praha, Josefské nám.
** Řecko-římských zápasů o mistrov
slví Evropy, kleré se včera a dnes konaji
v Drážďanech, zúčastní se též české lěžko- athletické
osmičienné mužstvo, seslavené z klubu athletů
»Žižka« v Praze a v Plzni. Mužstvo vedené tajem-
níkem Č. A. A. U. p. Šindelářem a před sedou plzeň-
ského klubu p. Přibíkem, sestaveno jest z nejlepších
českých boreů. Pražský klub zastupují: Bechyně.
Halik. Jakoubek, Hlaváček, B. Taussig, plzeňský, pak
Chmelik, Pázler, Verdán a Husák. Pilným a svědo-
milým trainingem jsouce připraveni borci doulají, že
podaří se jim se umístiti ve velké mezinárodní kon-
kurenci, kde zastupuje Dánsko mistr světa Ege-
berg. Rusko Rebaum z Revalu, Rumunsko
Jučenkov. Vídeň Toduschek, Drá žďany Günze
Mnichov Kerstan; na závadu regulernosti bude
všák nesprávné uslanovení závodní, kde po 2dminu-
tovém nerozhodném zápase roshoduje los. Donfáme,
že mužstvo český těžko athletický sport za hranicemi
čestně obhájí. Podrobný referát a výsledky přine-
seme v čísle pondělním.
** S. K. Praha-VII. hraje dnes v Hradci Král.
s tamějším klubem, jemož poslední podlehl 3 4l.
Laurin
Žižek
A A
Přibík
Jakoubek
Hlaváček
B Taussig
Chmelik
Pázler
Verdat
Husák
Pilná
Rebaum
Jučenkov
Drat
Král
Boleslav
Praha
josefský já
Evropa
Drážďany
Plzeň
Bechyně
Dánsko
Rusko
Reval
Rumunsko
Vídeň
Hradec
Günz Mnichov
33
title
FEUILLETON.
34
article
Týdenní táčky.
Týdenní táčky.
Podzim je už vidět na věšácích v kavár-
nách, na sežloutlém listí a ještě žlutších sla-
měných kloboucíeh, v třikrát týdně se opakují
cích švestkových knedlících... doufám proto,
že je konce lehkemyslným dovoleným a že celá
Praha už je doma z letních lázní a bytů.
Dovoluji si proto svolut generální sbromá
ždění všech Okrašlovacích spolků, aby členstv
jejich mělo příležitost pohovořit si tak trochu
o radostech a starostech, jaké jim velevážení
Pražané svým pobytem způsobují. Je totiž zná-
mo, že my, „divoši z města“, nedovedeme ani
dosti oceniti, co všechno pro nás venkov dělá,
aby zmlsanosti nasí a pohodlí docela nic neschá-
zelo. Jací už jsme, domníváme se, že slavný
Okrašlovací spolek v místě, kde ztrávili jsme
prázdníny, nedélá nic jiného, než vybírá pří-
spěvky a jednou do roka vydá seznam p. t. let-
ních pánů hostů. Je takový názor; proto svolal
jsem generální shromáždéní a tady je z něho
stenografický protokol:
„Slovutní pánové! (To je totiž řeč centrál-
ního předsedy.) Minula opět letní saisona a sešli
jsme se, abychom si navzájem sdělili svě zku-
šenosti. S povděkem mohu konstatovati, že po
celém našem venkově idea Okrašlovacích spolků
znamenitě se šíří, že přibývají nové a nové od-
bory a že dostavuje se práci naší porozumění,
kterého tu před dvaceti léty nebylo. Je jisto, že
řada míst v krásné naší vlasti, ležících dosud
ladem, přičiněním Okrašlovacích spolků uve-
dena byla v širší známost a tak stala se vyhle-
dávanou a navštěvovanou. Není ani třeba při-
pomínati, jaký význam tedy máme pro turistiku
a jaký význam má činnost naše v oboru národo-
hospodářském. Práce naše je namáhavá, nebo
nemáme těch subvencí a nemáme těch prostřed
ků, s jakými disponovati mohou némecké spol
ky; nle přece zaznamenati můžeme i u nás
te
v tom směru pokrok.
Pražan
Praha
35
article
Bohužel, ve svých dobrých snaháchi nará
žíme namnoze na celou řadu překážek, bohužel
jest nám zápasiti vedle netečnosti i se zlomysl
ností lidskou. (Hlasy: Tak jest.) Prosím pány
referenty, aby nám stručně přednesli některe
své zkušenesti. Pan A. má slovo.
Pan A.: „Po dlouholetém namáhání se po-
dařilo našemu spolku docíliti, že vrchnost v na-
šem místě dala svolení ku přístupu do lesů. Do
té deby byly všude tabulky, že vstup do losu
se zapovídá. Krajina naše tím ovšem značně
získala na návštěvě letních hostů, ale teď po
jejich odjezdu máme opět obavy, že lesy budou
uzavřeny. Neboť přese všechnu naše upozornění
a prosby staly se případy, po kterých by nebylo
divu, kdyby přístup do lesů byl opět zakázán.
Mladší generace pražská, docela bez ohledu na
nebezpečí, které pro les tím vzniká, dělalasi
36
article
ohníčky a ovšem lámala ku přikládání, kde se
co dalo. Pečení bramborů v přírodě má ovšem
svůj půvab, ale k tomu není místem suchý les.
kde všechno může rázem chytit, nýbrž pole.
Ale nejen to! V dobách červených jahod, malin
a ostružin, tedy vlastně po celé léto lezla do
pasek, kde vysázeny jsou nové kultury, strome-
čky o málo větší než travička. A šlapala a du-
pala tu bez milosrdenství, bez respektu k há-
ječce, bez ohledu na to, že takový ubohý stro-
meček léta musí růst, než se uchytí.“
Pan B.: „Já mám k tomu malou poznámku.
Una nejen mladší, ale i starší generace ledaeos
provádí. Zavěšuje si houpací sítě na mladší stro-
my, rozkývá je celé, sedře s nich kůru a pak
jde na jiné. Nebo z dlouhé chvíle jde lesem
holí otlouká větvičky na stromech.“
Pan C.: „Uznávám pravdivost těchto
stesků, zde pronešených a mám rovněž několik
dat k tomu. Náš okrašlovací spolek letošního
roku označoval v lese na různých místech cesty
ku pěkným partilm. Obvyklým způsobem: bar-
vou červeno-bílou v podobě pásky na stromech.
A co se nám, prosim, stalo? Najednou přišlo
několik turistů a stěžovalo si, proč je máme za
blázny a posíláme je do horoucích pekel. Neroz-
uměli jsme z počátku, ale pak jsme přišli věci
na klouh: Nějací rozpustilci natřeli nám podob-
ným způsobem celou řadu stromů a zavádějl
tak turisty do roklí a močálů.“ (Slyšte!)
Pan D.: „Ano, velectění, já také mám malý
příspěvek k této činnosti. Mir opětně poříi
Mir
37
article
jsme na rozcestích ukazatele cest v podobě dře-
věné ruky a s udáním vzdáleností. A rovněž ně-
jaci zbujníci provedli nám kousek, za který jiste
nejeden pocestný posílal náš spolek do horou-
cích pekel. Otočili nám celý sloup tak, že ruce
ukazovaly docela opačným směrem.
Páni E., F., G., HI., Ch., I., J. — znaji ješte
jiné variace na toto thema.
Pan K.: „Všecko, co zde bylo proneseno
mohli bychom více méně všichni podepsat; ale
věci ty nodotýkaly se konečně ani tak majetku
našich spolků. Jsou však bolestnější stížnosti.
Náš spolek pořidil letošního roku nové lavičky
na promenádu. Krásné, ne jen tak z prken sbité.
nýbrž drahé, jako jsou v Praze v parcích. Ale
jen jsme je vystrčili, už někomu překážely! D
rána bylo jich několik zvráceno, u jedné ura-
žena železná noha, po čerstvém laku bylo bě-
háno nohama, na jiné hráli hoši nůž. Přes
prázdniny byly do nich vyřezány všelijaké
obrázky, srdce, začáteční písmena jmen, mazány
po nich verše inkoustovou tužkou — zkrátka.
za jedno léto musíme je dát přelakovat a do
správy.
Celá řada členů hlásí se o slovo a prohla-
šuje, tohle že se děje všude — to že už je osuo
všech lavic. A spravedlivě uznávají, že to poško
zování nespadá jen na vrub mládeže pražské
nýbrž že lví podíl na něm má i domácí. Ostatně
nejsou t jen lavičky, do kterých zamilovan
blázni vyřezávají srdce a iniciálky svých jmen.
Ch
Praha
38
article
Pan lesní L. konstatuje, že kde jaký starší buk
Pan lesní L. konstatuje, že kde jaký starší buk
nebo památný strom, je celý rozřezaný jak
buršák.
Stížnost jiného drubu má pan K. Je občs
nutno na různých místech uveřejniti všeliké
spolkové vyhlášky. Ty bývají z pravidla objek-
tem slohových cvíčení mladých pánů z Prahy.
Opravují prý, když tu tam schází nějaká čárka,
vyhlášku červenou tužkou, jako profesoři úlohy
a připisují ještě různé vtipy, obyčejně pod jmě-
no podepsaného. (Hlučný souhlas.)
Slečna R., která je kustodkou pamětn
knihy, do které se zapisují příchozí, sděluje,
že má přes zimu dost práce, aby vymazala
z knihy všechny ty zlomyslné a rozpustilé po-
známky, ktoré pozdější návětěvnící k jménům
předehozích přičinuji.
A konečně ještě jedna stížnost. koluje slav-
ným shromážděním
Pánové S.,T., U., V., X., Y., Z., Z. si stěžují, že
jsou hoste, kteří jsou sice velmi nedůtktivými
když najdou nějakou neurovnanou cestu, uvol-
něné zábradli na rozhledně, polámanou lavičku
nebo jiný defekt a lmed kritisují činnost celého
spolku, ale když jednou za prázdniny objeví se
u nich sběratel Okrašlovacího spolku s archem,
prohlašují, že ze „zásady“ na podobné věci nie
etjnsa
nedávají.
Jakou resoluci generální shromáždění
učinila, nevím; ale jisto, že v tom protokolu,
třeba vymyšleném, je ledacos pravdivélio.
Zevloun.
ne bod aa
Zevloun
Praha
Pánová S