ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 d07f0290-78e9-11dc-be15-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 63 celkem · entity: person 83, place 69, work 24, org 15
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
11. června 1905.
4 masthead
Číslo 159.
5 article Germaine: — Zakazuji vám, abyste
Germaine: — Zakazuji vám, abyste mne přerušoval. Raoul: — Jste hezká, velmi hezká! Jen se mne zeptejte. Germaine: — Vždyť to chci říci, ne jsem krásná, jsem jen hezká. Raoul: — Nu, pravidelně krásný je málokdo. To jsou jen sochy. Germaine: — Pokračuji. Mám tedy velmi mnoho chyb, ba myslím, že mám skoro všechny, ale zdá se mi, že nejsem přece zlá. Racul: — Dobrá, předobrál Germeine: — Odpustila bych celému světu, jsem proti trestu smrti, i vůči anarchistům. Raoul: — Já ne, ti chlapíci ... Germaine: — Pst, ted není na vás. Jsem pořádná, trochu lakomá, netřeštím se po spotečnostech a plesích; ale vím, že budu selmi milovati divadlo a koncerty. Ráda se projíždím ve voze a na lodi. Mám ráda stromy večer ptáky ráno. Zbožňuji moře, když na břehu ne- jscu kasina; nenávidím železnici a bievkl. Poesie mne dojímá a noviny már v ošklivosti. Me zdraví je dostatečné, má povaha klidná. Nejsem ani koketní, ani elegantní, ale koketuji jedno- duchostí, což je snad ještě horší. Chodím na mši v neděli a postím se na Velký pátek. Budu milovati velice toho, kde mne bude milovati také tak. Přináším věnem ducha, který nie neví a má strach, že uhádl příliš mnoho, srdce tiché a po- čestné, které by se rádo vyhnulo utrpeni, aspoň prozatím. Zkrátka, jsem dívka dobré vůle, ne- žádající na bohu, než prostou věe: pokoj ne zemi.
Raoul Germain dívka dobrá vůle
6 article
Raoul: — Jsem velmi dejat, slečno Cheete mi věnovati opět kotillon příšti čtvrlek u Mallarmontů? Germaine: — Oehotně. Raoul: — A také v sobetu u Rumiěre- sevých? Germaine: — Ano. Ale zábava se mnou vás omrzí. Racul: — Nikterak. Jsem vám nesmírně povděčen. A budeme zase hovořiti, ano? .. .a velmi vážně, velmi opravdově, není-liž pravda? Germaine: — Budeme hovořiti . .. Racul: — Uvidíte, jsem lepší, než s zdám. Germaine: — Promiňte. Matinka mi Eyno, jdeme domů. Dobrou nocl Raoul (ji doprovází): — Na shledanou ve čtvrtek, slečno. (Pozdravuje velmi roztomile její matku i ji a praví ji tiše): — Zdá se mi, že v měm životě nastala dnešním dnem vážná změna. (Germaine odchází s jakousi tesknou ne- jistotou na líčku. Je patrno, že uvažuje: Mám?)
Raoul Cheout Germain
7 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Láska sultánova . .. Známý cařihradský publicista Ali Nouri vy- dol v Paříži zajímavý spisek. Bývalý turecký díplomat není právé otitelem sultána a dle po- sudků světových kritikářů smočil prý již něko- bikzále ostří péra do kalumáře útočné stran- nickosti, kdykoli se rozepsal o panujícím vláde Abdul Hamidovi, Přes to však nepoatrádá jeho nejnovější publikace nejen kouzla zajíma- vosti, ale i pravděpodobnosti, zvláště když se pan Ali Nouri všelijak zaručuje, že na tom. co vypravuje, jest slovo za slovem nedotkuutel- nou pravdou. Autoru nelze popříti dokonalou podrobnou znalost pomárů sultánova paláce, ač mežno také se vší jistoteu tvrditi, že mnohá kapitola zajímavé hnihy zůstane většině čtenářů, do politické stránky věci nezasvěcených, i po sterém přečíení — španělskou vesnicí . .. Záhlavi jedné ze stati nadepsáno jest váb- ným titulem »Pod žezlem suitánovým«, kdež mimo jiné dovídá se čtenář o nejintimnějších záležitostech tureckého veličenatva. Na několika stránkách vyličuje dokonce pisatel živými bar- vami historku o sulfánově — pravé a je- diné lásce . ..
Láska Nouri Hamid Paříž
8 article
Stojí to za vyslechnutí. Safi Nas byla přes 30. rok se sestram Idisou a Nadií otrokyní tureckého generála Ma- hmuda paše, kdysi mimořádného velevyslance tureckého dvora v Paříži. Mahmud, zalibiv si Nadiu, poslal obě její sestry r. 1875 tehdej- šímu sultánu Ahdulu Azizovi na znamení své oddanosti a pokory darem. Ildis a Safl Na byly zjevy nepopíratelně krásné a stepilé. Sul- tán byl lepostí dívek v pravdě unešen. Kázalje obléci do brokátu a hedvábí, čelu vyzdobil jim diademy a jich šfje, rámě i ruce posel prachem hrillantů. Oslňujíci lesk drahokamů, hrajíeí kou- zelným žárem střídavých barev, zápolil s ča- rovnou spanilostí obou andělských bylostí, jimž na příkaz panující hlavy vykázány v sernilu nádherné, přepychem oplývající byty s množ- stvím dvořanek a otroků. —Ba sultán by kouzelnou bájí Mahmudova daru, jímž témět vrcholila příroda svou mrhavostí, tak uchvácen, že obě exolické krásky svéřil přísnému dozoru a nejbedlivější péči vlastní své matky.
Idisa Mahmud Nadia Aziz Ma Paříž Sula
9 article
Eunuchové Mahmudovi, kteří sesterskou dvo- jici ke dvoru sultánovu přivedli, odměnění byl zpropitným po 500 tureckých librách (pře 10.000 korun) a Mahmudovi projeveno nejvyšs uznání a nevýslovná radost nad skvostným da- rem vzájemným, věnováním drahocenné taba- úiéry . . Netrvalo dlouho a Abdu! Aziz dal si před- volati Sali a oznamoval krásce, že ji učinit hodla — svou chotí. Ale k nemalému překvapení: krásná Saí — nabídku odmítla . Vládce Turků právě nevzal si věc k srde příliš prudce. Oželel Sali Nas, propusliv j z audience v nemilosti a přízní manželskou vy znamenal na to sličnou Iidis. Škeda — lituje vypravovatel — že Abdu Aziz neprohlédl tehda zákulisí svého haremu .. Byl by zjistil, že mezi Sall a jeho nástupcem. dnešním tureckým panovnlkem Abdulem Hami- dem, té doby již navázány byly styky prvé horoucí lásky . . . Abdul Hamid tobiž zamilo- val se do čarokrásné otrokyně láskou šílence. Pronásledoval ji, kam se hnula, seházel se s ni potají a příszhal ji oddanost. Poměr milenců byl, jak samozřejmo, přísně zatajován, nebot přísludnice haremu ode chvile, kdy vešla do jeho stén, nesměla náležeti nikomu jinému nežli všemocnému sultánovi. Synovec panovníkův Abdul Hamíd svěři se po dlouhém rozmýšlení se svým bolem a utr- pením matee vladařově, své tetě, zcela otevřeně. Její péči a dozoru, jak už řečeno, podroben byly sestry Iidis i Saf.
Mahmudov Abd Aziz Turek Sali Naso Abd Aziz Hamid Synovec Abdul Hamíd Salla krásný Saí Abdul Hami
10 article
Abdul Hamid byl si podporou i ochranou staré matrony téměř jist, neboť byl její mi- láčkem a ve chvili, kdy se jí z hřichu svého vyzpovídal, nezapomněl připomenouti, že by se mu bez božské Safi život stal obtížným bře- menem .. A to pomohlo. Stará paní konečně slibila, že svému miláčku Ahdulovi pomůže. A jednou v pří- hodné chvili, kdy Abdul Aziz trávil ve- černí siestu v hustém stínu palem svého palácového zákoutí, oznámila mu matka, že Safi vážně churaví a že by ji jedině pro- spěti mohl pobyt na vzdáleném venkově. Sultán nařídil, aby kráska ihned sproštěna byla pří- slušnosti haremové ... A za nedlouho potom zvěděl Abdul Aziz, že život květiny z bujné arabské půdy, předčasně zvadl pod tureckým nebem . .. Ať už zprávě té sulián věřil nebo ne, jisto jest, že nepodnikal žádných kroků, aby pravdu zjistil. Ostatně nezbývalo již k tomu ani tolik času. Chvatem blížil se osudný 4. červen roku 1876, kdy po památné zápletce politických udá- lostí násilně odstraněn a pak skolen byl tu- recký vladař spiklými dvorskými živly, jichž rů- žové kdysi naděje rozbil svou nestálosti a ne- dostaisem bystrozraku. Nástupcem jeho stal se již v srpnu Abdul Hamid. A právě před nastoupením trůnu obda- fena Safi titulem »Kadyn effendi, « totiž čestným ná zvem legitim. choti sultánovy. Podotknouti dlužno, že názvu toho dostává se otrokyním v Turecku jen při nejřídších příležitostech a toliko podmí- nečně, že staly se matkou sultánova děcka. Pan Ali Nouri zaznamenává, že Abdul Hamid svěřil se jednomu z nejvérnějších eu- nuchů, od něhož autor tajemství to později zvěděl .. . že Safi byla jedinou a pravou láskou vladařovou, jemuž — dle vlastních slov — prý život oslazovala a činila snesitelným . ..
Hamid Aziz Kadyn Nouri Turecko Ahdul
11 article
Avšak ne právě záviděníhodným byl osud božské Safl. Ostatní nelegilimní ženy sultánovy a příslušnice vladařova haremu oslepeny žárli- vosti a vznfeeny hněvem, nenáviděly ji a pro- následovaly, jak jen mohly. Docházelo k různi- cím, výstupům a šarvátkám a vnitřek haremu proměněn takořka v tábor válěieích žen . . . Saíi pociťujíc, že stává se kamenem úrazu, roz- hodla se, že raději — ustoupí. Zvláště pak, když se za nedlouho po posledním výstupu udála v haremu jiná hrozná přihoda . .. Jednou v noci zazněl výstražný signála zmrtvělé jindy okoli sultánova paláce Yídiz kiosku oživlo rušným počtem stříkaček a hasí- eích přístrojů. Harem hořel se tří stran ... A pachatelem označena — « krásná Saíl. Ubohá žena byla jen obětí pomsty a po- tupy. Oheň založily její sokyně a pravda také brzy potom vyšla na jevo. Ale Safi byla zatím ke své žádosti z ha- remu propušténa s doživotní pensí 50 tureckých liber měsíčního platu (asi 1000 korun). Za ne- dlouho opatřen jí působnosli sultánovou druhý manžel v osobě Safeta beje, správce panovní- kovy šatny a jménem výbavy pořízen jí velko- lepý, nádherný paláe v Čamlidě. Sultán Abdul Hamid nesl prý odehod Safin velmi těžce a dlouho po ní truchlil. Vždyť byla jedinou a skutečnou jeho láskou a zůstala ji. jak pan Ali Nouri tvrdí, až do chvile poslední Z Čamlidy více nevyšla. A když její náhlou smrt Safet bej před dvěma roky oželil, zakmitlo prý se i v očích sultánových cosi jako krůpěj brillantů, jež kdysi ve šťastnější chvíli, před řadou prchlých let, v době sladkých počátků snivé lásky zdo- bily žbavým leskem čelo, šíji, rámě i mramo- rovou ruku krásné Safi Nas...
Yídiz kiosek Hamid Safin Nouri Haro
12 article
= Jako kapitola z románu. Štěstěna ukázala ko- nečně manželce tesaře Augusta Beckera, Anně, žijlcí v Pittsburgu, usměvavou tvář. Německý kovsul hle- dal již paní Beckerovou po někotik měsíco, abyji uvědomil o neobyčejné události v jejím životě. Pře třiadvaceti roky nalezl syn Filipa Vortische z Wil kinsbugu nemluvně ženského pohlaví na poli svého otce. Zpřavil o nálezu matku a ta děcko přijala do domu; pískle bylo napolo zmrzlé a skorem umíralo, avšak pečlivým ošetřováním zase se zotavilo. Za de- set dnů dostavila se sousedka, manželka Guslava Steina, do příbytku Vortisehových a vyžádala si od ních děcko, dokládajíc, že je vychová a za vlastní přijme. Stalo se po její vůli. Dévěátku dáno jméno Anna a mládí strávilo v úplné nevědomosti, že by nebylo dítětem Steinových. Když před třemi roky se provdala za tesaře Beckera, byla jí ovšem historka jejího dětství sdělena, avšak nikdo neznal pravých rodičů její Nyní konečně vypátrání byli německým konsulem, který sdělil paní Beckerové překvapující zprávu, že její otec v Německu zemřel a zanechalji jmění půl millionu dollarů. Před smrtí popsal po- drobně místo, kde svou dcerušku opustil a dle toho paní Beckerová byla také vypálrána. Rozumi se, že neočekávaná zvěsť způsobila u manželů nemalé vzrušení.
Augusta Becker Anna Beckerův Vortisch Guslava Stein Vortisehový Steinův Becker Beckerová Pittsburg Německo Wil
13 article
= Letní prázduly. Sezóna letních prázdnin pro občany novoyorské nastává, ba mežno řlci, že jest už v proudu, ač zdá se býti divno, že by nastati měly prázdniny dříve, než rozkvetla krásná růže červnová. Avšak faktem jest, že přímá paroplavební doprava do středomořských výletních a lázeňských míst úpině změnila novoyorskou výletní sezónu za posledních pět roků. Sezóna prázdnin počíná ve sku- tečnosti v dubnu, kdy boháči ubírají se do Evropy. aby účastní byli života v Londýně a v Paříži. březuu již odjiždějí lodi naplněné turisty, kteří přejí si býli zúčastnění výhod nejiepších klimatických po- měrů v jižní Evropě. A pobyt jejich končí obyčejně až v říjnu. Za tento čas Novoyorčané, vyhledávající zdravi, zábavu a občerstvení, vydají od padesáti do šedesáti millionů dollarů. Sumu tuto vypočítává ge- nerální zástupce největší turistické agenfury ve světě. agenti dvou největších drah, vycházejících z Nového Yorku a representanti zaoceanských paroplavebníeh linií. Příjem první s gentury, jež má úřadovnu svou na dolejší Broadwayově třídě, přesahoval minulého léta za jeden měsíc 1,000.000) dollarů. Valná část příjmu toho ovšem přičísti se musí na vrub světové výstavy v St. Lonise, avšak správa agentury ujišťuje, že nejméně jedna polovina této sumy vydána jest osobami, které obmezují se na poměsně levné prázd- niny jednoho nebo dvou týdnů nedaleko Nového
Evropa Londýn Paříž Nový York Broadwayov třída St . Lonis
14 article
Yorku. Počet osob, jež během sezóny vyjedousi z Yorku na prázůniny, páčí se na 650.000. Ně které z nich vycházejí s 25—35 doll. na čtruácii denoích prázdninách. Pro jiné ona suma nen vůbec vymezena. Přiměfený výdaj pro Novoyorčana na roční výlety obnáší 75 doll. Avšak jest na sta lidí, kteří ani v nejmenším neohližejí se na to, vy- daji-li sumu devetkráte větší. Největší počet výlel níků na krátkou dobu nbsírá se do severní části statu do Adirondaeksu a Catskilla. Zde možno strávi čtrnáclidenní prázdniny za 25 doll., v čemž zahrnulo jest již také jizdné. Tím ovšem míní se prázdniny na farmě anebo v nějakém tichém koulečku; v ho- tela jest ovšem pobyt ten dražší. V poslední době lákáni jsou výleluáci laké na západ a dráhy posky- tují jim za účelem tim značné výhody. Lstos nabízi se snížení jizdného z Nového Yorku na výslavuv Portlandu (Oregon), do něhož zahrnuta jest tako návštěva hlavních bodů na Pacifickém pobřeží až k San Francisku. Naši krajané v době poslední za- milovali si farmy v sousedním Conneclicutu a na Long Islandě jako útulky pro letní odpočinek a zo- tavení. Šachy. Pořádá J. Rašovský Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský Uh. Ostroh, Morava. Úloha čís. 160. (originál). Václav Cisař v Plzni (Z úlohové soutéže „Národních Listů“ č. 3.
J Rašovský Cisař York Nový York Portland Oregon San Francisko Island Morava Plzeň
15 article
Číslo 85.
16 article Mat ve 3 tazích.
Mat ve 3 tazích. Úloha čís. 161. (reprodukce) Valentin Marin v Barceloně Poctěna I. cenou v turnají čas. „Norwich Mercury
Valentin Marin Mercury Barcelona
17 article Mat ve 3 tazích.
Mat ve 3 tazích. Partie čís. 183. Hrána v Praze dne 24. května 1905. — Odmítnutý gambit dámy. — Černí: Kantský Bílý: K. Schlechter Prokeš a Šerý. 25. Se2xb5 Ddrxcb5 d7—d5 Ví8—e8 e7—-66 26. e3— e4 a5—a4 Jg8—f 27. e4 —65 Sf8—e7 28. (2— fi a4xkcbá a7—a 29. a2xcb3 Va8—a3?b (6xKe Jb8—d7 30. Sg3.-hl Ves)ce d5xc4 S1. Sh4 xKe7 b7—b5 32. f4 e5 Db5— d7 c7—c5 33. Vft— f Dd7.—es c5—c4 34. Ve1—ft Vas—aš 35. De2— d3 Ve7—b7e
Černý K Schlechter Prokeš Dd Praha Virginie ft Vasa Kantský Bílá d 5 xc 4 S 1 c 5 33 c 4 34
18 article
1. d2—d4 2. c2—c4 3. Jb1 —c3 4. Jg1—f 5. Sc1 —fk 6. e2—e3 7. Dd1—c2 8. SfIXKet 9. Se4 —e2 10. Va1—dí 11. 0—0 12. J63—e5 13. Se2—f 14. Je3x« d5 15. g2—gl 16. Je5xk«dz 17. b2 —h3 18. Sf4 — g3 19. Dc2 — es? 20. De3—ci 21. Vd1—ei.
Virginie c 4 3 c 3 4 c 2 e 2 10 J 63 e 5 13
19 article
Scs—b 0—o 36. D43—f3 h7—hů Jf6— d5 37. Dí3 — ds Vb7—ba e6x«d5 38. Vf3— f De6— e7 ! f7—f6 39. Vfexch6 e) g7Xchů Ddsxd? 40. Dd3—g6- De7— g7 Sb7—c6 41. Dg6—e6. Kg8—ks Vas—cs 42. Ví1— fe Va8—a1-pf) b5—be 43. Kgt—h2 Vat—a2- Sc6—ak 44. Kh2—g3 Dg7—g c4—c3 45. Vf6—g6 Va2—g2+ lg Sa1—b5 46. Kg3«g2 Dg5— d2 a6—a5 47. Kg2—g3 Dd2 — er - Ve8—- as 48, a remis věčn. šachem Poznámky V. Kautského: a) Výhodnější bylo 21. . . b4—3. b) Nerozvážné; černá věž musí brzy zpět k ochrane královského křídla. c) Chrání pěšce b4, ježto hrozilo 36. Dds —h5. d) Věž nelze ovšem bráti p o 39. Dd3—g6-i- atd. e) Nekorrektní oběť; 39. Vf6—f2 (proti brozicímu Va8—a2) bylo lepší. ) Dává výhru z ruky: 42. . . Dg7—g5 vyhrávalo. g) Jediná cesta k remise; klyby 45. . . Dg5— e3. +- tu 46. Kg3——h4 De3—2+ 47. Kh4—hö a vyhraje,
Jf Vfex Ddsxd jít 7 Vasa V Kautský jít 3 Kh h 5 e 7 ! f g c g 7 Sb 7 c 6 41 Kh 2 sa 1 f 2
20 article
22. b2 —b3 23. 8f3 — ez 24. Dc1 — ce.
21 article Českým šachistům!
Českým šachistům! Již od staletí šachová hra zaujímá vynikající mí sto mezi intelligentními zábavami vzdělaných národů Pěslována a doporučována byla vždy moudrými proslavenými muži všech věkův a národů a též bu ditel našeho národa k novému životu duševnímu. tichý genins náš Josef Jungmann, již počátkem minu lého století v »Hlasateli« slovy vřelými chválil bru šachovou. Zároveň s rozvojem umění a věd vždy stejně poslupovala záliba v literatuře a hře šachové a jevií se v poslední době zájem o zápasy mezinárodní tak živě, jako dosud nikdy. Mezinárodní, národní a krajinské turnaje a sjezdy v posledních letech skoro ve všech zemích pořádané přispěly nemálo k vycvičení nových nadějných sil ke zdokonalení hry šachové. I náš rozvoj v tomto důmyslném oboru nezůsta za ostatními národy, jen že vyvinul se přiměřeně našim poměrům společenským. Zprvu naše nadane sily obrátily se k uměleckému skládání úloh šacho vých a dosáhly za 30 let nejčestnějšího uznání ce lého světa šachového, vytvořivše samostatnou a rá zovitou »českou školu úlohovou«. Ale v oboru praktické hry rozvoj náš nepostu poval tak rychlým krokem, jako u národů ostatních Teprve v posledních letech, vlivem turnajů ko rrespon denčních a klubovních, zvlášté však založením no vých čilých spolků šachovních v Čechách i na Mo ravě, síla praktických česlých hráčů se značně po vznesla. Důkazem toho jest, že již několik českých ša chistů se značným úspěchem na mezinárudních hlav ních lurnajích zápolilo.
Jungmann Čechy
22 article
Aby čeští šachisté mobli častěji síly své ve váž ných tvrnajích měřiti, založena r. 1885 na druhém sjezdu českých šuchistů v Praze »Česků associace š chová«, která pořádala r. 1891 při přilvžitosti jubi- lejní výstavy velmi zdalilý a největší dosud sjez českých šachistů v Praze. Bohur el »Associace« záby na to zanikla. Od té doby konáno několik zdařilých sjezdů, bk v Praze, Olomouci. Osykách, Veseii, Pardubicích, Blansku a Plzni a skoro všude bylc projeveno přání aby znovu bylo zřízeno ústředí českých šachistů Myšlenka ta byla na sjezdu v Plzní schválena a na- šla v Čechách i na Moravě vřelého souhlasu. Právě v těchto dnech budou předloženy stanovy »Ústřední jednoty českých šachistů« k úřadnímu schválení. Aby založení »Ústřední jednoty českých šachistů« přiměřeným způsobem bylo oslaveno, usnesly se pražské spolky šachovní: »Český spolek šachovní«a »Šachovní klub »Dobruský« pořídati ve dnech 7. až 10. září 1905 »Sjezd českých šachist v Praz ee.
Osyka Veseia Dobruský Praha Olomouc Pardubice Blansko Plzeň Čechy Morava Český spolek šachovní Šachovní klub
23 article
Jest čestnou povinností našich přálel hry ša- chové v Čechách, na Moravě i ve Slezsku, aby obě- tovnou podporou přispěli k provedení důstojného sjezdu, na němž by čeští šachisté změřili své síly a spolu se zdokonalovali k příštím turnajům mezin- rodním. Dle výše hmotných prostředků lze teprv seslaviti podrobný program a výši cen v turnajích. Projektován jest turnaj hlavní, spojený s mistrovslvím přiští jednoty, přístupný nejiepším českým hráčům, pak turnaj vedlejší a turnaje skupinové dle počtu přiblášek. Aby podrobný program sjezdu mohl býti co nej- dříve rozeslán, prosí podepsnný výbor sjezdový, aby češti šachisté a přátelé sjezdu s upisováním a zasí- láním příspěvků neotálell. Přispěvky přijímá p. Kare! Anderle, úřadul Zemské banky v Praze, II., Na přikopě, Zemská banka. Veškeré dolazy pak zodpovídá p. Jar. Genttneu v Žižkově, Přemysl va ul. č. 9. Účastníkům vjezdu bude postaráno o levné nel přáteiské obylování. V PRAZE, dne 7. června 1905. Výbor sjezdový.
Kare Anderle Čechy Morava Slezsko Praha Žižkov II zemský banka
25 article
Prážek barvy v 50 ae- atín., vodou k rozmích. smý vatol , povětr. vad. obnlvzsor., jak omaii tvrdš, svšak porovité. Jeni nátér, lepši než ole- Nejlev, nátěr. barva naa řiozdy, vnitiní jová barva. prostory a předměty všeho druhu. Výloky za čtv. matr 21/% krojenru. — Výsludak pěok vasujlel. Povětrnosti vzdorná fapadní barva ve vápné rozpu z lná olejovénu natěru roval. v od-tínech od 12 krej- curů za kilogram výše Žedojte sdlurma vzorek. vzorník a 6. dl. KAREL KRONSTEINER. Vídeň. lil., Hauptstr. 120 Hlavní sklad u E. KOWERA v Plraze, 93 10-l
Kronsteiner Vídeň
29 article Hotel Métropole ve Vídn
Hotel Métropole ve Vídn orainplata ranrJorere. onan Velký hotel I. řádu, deporučuje velké i malé elegan kně Vypravoné appaztementy i akož jednetlivé pokola ve njlevnější ceky. — Flektr. světlo, obsluha a vý top se zvláště neúčtní. Pokoje od K 3.50 poč- Sasby v každém pokoji Výtah pro escby. — Ústřední tepení hork ou vodou „Park Hotel“a „Vila Savoy prvého řádu. Novým majitelem dokonale obnoveno. - Poblíž nádraží s vlastním, velkým, překrásným par- kem. - Elektrieké světlo. - Lázně. - Tennisové hřiště. - Automobilová garage. - Interurban. te- lefon. - Otevřeno po celý rok. - Při delším pobytu arrangement pensionní. KAREL KRAUS, ma jite.
Kraus Métropola vít Savoy počátek
32 article Skladby instruktivní
Skladby instruktivní a pomůcky při vyučování klavíru Edm. Ondř. Cimra, klavírního paedagoga. Op. 1. Album pro mládež. 20 me- lodických klavírních skladeb. Sešit I. 1. Probuzení. 2. Malý jezdec. 3. V kostele, 4. V dobré náladě. 5. Ukolébavka. 6. Žal.7. Veselá vycházka. 8. Pohádka. 9. Klid. 10. V lodce. — Sešit II. 11. U večer. 12. Za- staveníčko. 13. Sokolka. 14. V kovárně. 15. Mezi sousedy. 16. Spěch. 17. V aréně. 18. Smuteční pochod. 19. Věrné přátelství. 20. Pestrý motýl. Každý sešit za 2 K. Op. 2. Dvsnáct etud k docílení správ- ného prstokladu a dynamických odstínů při chodech stupnicových. 2 K. Op. 3. Rej mládeže. 7 tancův na klavtr pro 2 ruce (bez oktáv). Sešit I. 1. Skotská. 2. Furiant. 3. Mazurka. 4. Polka. — Sešit II. 5. Sousedská. 6. Valčík. 7. Ma- zurka. Každý sešit 2 K Op. 4. 14 elementárních etud rozsahu kvintovém. 2 K 50h Op. 5. 24 elementárních etudv rozsahu sextovém. Sešit I. a II. po 2 K Op. 6. 16 elementárních etud rozsahu septimovém. 3 K Op. 7. Základové hry akkordo- vé. 12 elementárních etud v rozsahu oktá- vovém. 2 K 50 h.
Cimr Mazurek Ma K op . 6
33 article
Op. 8. 12 sneciálních etud v roz sahu oktávovém. 2 K 50h Op. 9. Trio instruktivní pro klavír, housle (nebo klarinet) a violoncello (neb fagot). 6 K. Op. 10. 12 akkordických etud (bez podkladu). 3 K. Op. 11. 12 akkordických etud (s podkladem). 2 K 50 h. Op. 12. Škola hry sonatinové. 24 studie ve formě sonatin. Sešit I.—IV. po 2 K 50 h, sešit V. za 1 K 30h Op. 13. Praktičtí základové hr klavírní. Sešit 1.—10. po 1 K. Op. 14. Šest fantasií na Sme- tanův cyklus symfon. básní „Má Vlasť“ pro klavír na 2 ruce ve snadném slohu. I. Vy- šehrad. II. Vltava. III. Šatrka. IV. Z če- ských luhův a hájův. V. Tábor. VI. Blanik. Každé číslo za 2 K. Nalladztcl Fr. A. Vrbánek, český knihkupe pro literaturu paedagogickou i hudební a pomůcky učebné, znalec v oboru svém u c. k. obchodního soudu v Praze, II., nároží Ferdinandovy tř. č. 4 n. vedle Národního divadla. Prvý český závod hudsbní.
A Vrbánek Ferdinandův Vltava Tábor Praha Sme II národní divadlo
43 article Pnocnázry PRIRODOU.
Pnocnázry PRIRODOU. Vychází v sešitech (asi 10) po 40 hal. S 25 skr. barvotisky a mnoha sty obrazů v textu. „Vesmír“ přináši o díle vřelý posudek: „Vě- hlasný antor prof. J. Janda popisuje veselý rej v pří- rodě. Uvádi do tajemných dílen přírody, popisuje by- dliště zvířat, boj o život, umění, užitek i škodu, kterou působi“ 12277 Tak poutavě není psáno žádné české dílo příro- dopisné. Žádejte první sešit
profesor J Janda
46 article MNERAL
MNERAL 26 skvostných tabulí mi- nerálů s 396 barevnými obrazy a četnými obray v textu. Celé dílo vyjde v 17—18 sešitech po 45 kr. a cena úplného díla ne- bude obnos 8 zl. přesa- hovati. 13057 Skvostné provedení každého překvapí. Každý z mine- rálá zobrazen je se vší nádherou barev, ano i leskua možno směle tvrditi, že jest toto dílo pravým trinmfem umění chromolitografického. Na skladě u všcch knih- kupců. Žádejte ukázkou!
50 article KUCHARKA
KUCHARKA Beh. Jermáčové. Jediné toho druhu dílo. Věemi donnimilisty českými doporučena- Recepky vyzkoučené. — Dosud prodáno 10000 výtisků. — Jídla. Nápoje. Cukro- vinky. Dorty. Ubrousky. Úprava tabule a mnobé liné. Kuchyá pro nemocná- Cena zl. 3.50, váz. zl. 4.—, s harev. ta- bulemi zl. 4.40, vydání o 1955 recepty zl. 2, váz. zl. 2.40. 12280
Kucharek Dort
58 article JRRMEN
JRRMEN Črty ze Slezska. Napsal J. Vyhlídal. (Slezská Kronika ročník XVI., sv. I.) Pérem v krvi a slzách smočeným líčí spi- sovatel z viastního názoru zkuženosti ze svého dlouholetého pobytu slezského, líčí úporný zá- pas živlu českého se surovým odvěkým nepři- telem naším. Úžas budí odbalení, jež činí autor o právu a spravedinozti ve Slezsku. Slezšká Kronika vychází ročně o4 objemných samostatných svazcích velkého for- mátu (22 archá) za K 2.—, Poštou K 2. 20 v prospěch „Matice Osvěty lidové v Téšině“. Žádejte 1. svazek na ukázku v knihkupec 12336 tvích uebo přímo u vydavatele R. PROMBERGRA, knihkupe v OLOMOUCI. 1251
J Vyhlídal R Prombergr Slezsko Olomouc slezský kronika svatý . I
62 article
Lázně Roncegno . oe Minerální a veškeré moderní lázně a le- čebné přístroje Grand-Motel ďen Rivtus, prvé třidly, 200 pokojů a splonů se všim pohodlim. Stinný, velký park. Ko- řeněný, prachu prostý vzduch. Lázeňská hudba. Všechny lotni sporty. Lotni tuplota prům. 18—42 stup. O Lázeňská sezona: 20. květem nž 15. říjen. o Prospekty zašle ředitelství lázni Roncegno, 8540 jižní Tyroly.
ko jižní Tyroly Grand Roncegno
63 article
Polévková lžíce JANA HOFFA přírodníh sladaváhe vetináa rh a n v Vzvn Va jako přísada k dennímu jidlu a nápoji nejprospěšnější stravu pro nemocné, dorostlé i dítky, zvýší lahod- nosť a nahradí cukr- Výroba výživných připravků Ke koupi v lékárnách adregueriích. JAN HOFF, Stadlan. K přání zašleme naši brožurku „Přírodní výživa člověka“ Hlavně sklad Fr. Vitek a sp. v Praze, Vodlčk. ul,i9 817e
Hoff Stadlan Vitek Virginie Francie Praha