Periodikum ALTO Viewer

1

Strana z.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

11. června 1905. Číslo 159.

4 article

konitými útvary mohou existovati právě jen jako velmoc nebo nebudou vůbec. Rozdělena ve dva prostřední státy, říše byla by sobě samé smrtel- nou závadou a krutou závadou i světu. To plat zejmena o Uhrách. Naší národní imperialisté jsou poněkud hystericky naladěni. Vidí všecko nesmírně veliké, brzy obrovská nebezpečí, brzy nekonečnou moc Uher. Pro rozměry realní ne- mají smyslu. Ve skutečnosti Uhry nejsou an tak malé a nepatrné, že by mohly uniknout zrakům světa a nepozorovaně žíti dále, ani tak mocné a imposantní, aby mohly překonati histo rické nutnosti i přirozené překážky svého roz voje. Nechť se proti tomu vzpíráme, nechť po- kládáme to za pokoření, jest to nezměnitelno tak od bitvy u Moháče. Jsme odkázáni svou státní existencí z důvodů zahraničních i vnitř- ních na spolek s Rakouskem, jako i Rakousko na nás Z vnitřních důvodů proto, že naše národo- pisné poměry nedají se oddekřetovati ze světa a jejich důsledky nelze odbýti ni velikýmí frázemi ni pletkami. Zrovna tak, pokud běžt o národní poměry a státní podmínky životní, není rozumně možno srovnávati poměry švédské s rakouskými neb norské s uherskými. Toliké uení vzdálené analogie mezi dynastickými vztahy tamějšími a zdejšími. Přejeme rodu Bernadottů mnoho zdaru nyní i budoucně, ale můžemesi zcela dobře představiti, že obě země, sloučeny neb rozloučeny, i bez krále znamenaly by právě tolik jako nyní, neboť dynastie Bernadottů sama o sobě není velmocenským činitelem, naopak ale dynastie habsburská, kteráž kotví ve sta- letých dějinách, v historickém vědomí národů a ve stycích svých s nejmocnějšími panovnickými rody evropskými, značí již sama o sobě mo- hutnou moc, jež ovšem prospívá bezprostředn i jejim národům a státům.«

Bernadott Uhry Moháč Rakousko

5 article

Norové a velmoci.

Noro

6 article

Koncem měsíce odebere se zvláštní norské poselstvo ke dvorům velmoci, aby žádalo z uznání samostatnosti. Poselství přibude nejdříve do Berlína a potom do Petrohradu, Vídně, Říma, Paříže a Londýna.

Berlín Petrohrad Vídeň Řím Paříž Londýn

7 article

Pro republiku.

8 article

V některých norských městech udály se za včerejší výměny vlajek bouřlivé demonstrace proti Svédsku. Radikální strany snaží se, aby národní shromáždění vyslovilo se pro republiku a president aby byl volen všeobecným hlasová- ním. Tomu opírají se však konservativní strany houževnatě.

Svédsko

9 article

Car o Norsku.

Norsko

10 article

»Daily Graphie« sděluje z Petrohradu Car vyslovil se proti snahám norskýmza zamostatnost a ujistil prý krále Oskara II. že bude vždy jeho dobré právo podporovati. I ostatní velmoci zachovají se k požadavku Norů zdrželivě. Zdá se však, že »D. Gr. « hled jen Nory poštvati. Nansen o převratu. Z Londýna, 10. června. Známý cestovatel po severních končinách dr. Fridjob Na nse projevil v rozmluvě se zpravodajem »D ail Telegraph«, v Christianii meškajícím, svůj náhled o skandinavském převratu v tom smyslu, že unie jest definitivně zrušena. Norové ne- ustoupí. Pravil: Nemáme ničeho proti králi Oskarovi, naopak, osobně vážíme si ho jako krásné povahy. Ale jeho veto proti konsulární předloze zabránilo utvoření norské vlády a ná- sledkem toho musilo dojíti na definitivní roz- hodnutí mezi Švédskem a Norskem. Koruna s Norska vzdala a norský národ dle tohoto roz- hodnutí jedná. My Norově, končil Nansen, jsme přichy- stáni na nejhorší a běh události nás jistě ne- překvapí. Norský lid. Norové (Nordmaend) jsou národ zcela samo- statný a svým národnostním smýšlením od Švědů rozdílný, byť i s nimi byl v národo- pisném ohledu úzce příbuzný, tvoře s nimia s Dány severní větev národů germánských. Kromě Norů vlastních žije v Norsku slabý zlomek obyvatelstva původu finno-ugorského, Laponci (1%) a Čuchonci (1/2%). Dle výpočtů k 1. lednu 1898 páčí se obyvatelstvo Norska na 2,122.400 duší. Norové jsou lid silnýa statný, rázu zřejmě germánského, postavy pře- vyšující všecky ostatní evropské národy jak průměrnou výškou tak obvodem prsou.

Oskar II Noro D Gr Nora Nansen doktor Fridjob Oskar Norův Dán Laponec Čuchonec Petrohrad Londýn Christiania Švédsko Norsko Daily Graphia Nordmaend

11 article

Všech měst jest 61, pouze 1 (Christiania) má přes 100 000 obyv. (226.423). Mimo městu jest osad velice pořídku, neboť norský rolník nebydlí ve vsích, nýbrž v osamělých dvorcích (gzard), pouze na pobřeží kupí se rybáři ve větší osady vesnické, ve vnitrozemí pak jsou některé v průmyslových střediskách, jako Lille- ström a Röros. Hustota obyvatelstva jest v Norsku menší než v kterémkoliv jiném státé evropském, činíe jen 6.2 obyv. na 1 km3, kdežto i Čuchonsko dnes vykazuje 6.4 obyv. na 1 km2. V ohledu náboženském náleží veliká většina obyvatel k eírkvi lutheránské, jež od r. 1537 jest církví státní a nazývá se také úřadně »eírkev norského státu«. K této církvi musí se přiznávati král a členové jehe rady, k ní náležející občané jsou povinni vy- chovávati v tomto vyznání své děti. Jesuité jsou ze země vyloučeni. Jinak jsou připuštěna všeck křesťanská vyznání, jimž r. 1851 postaveno na roveň i náboženství židovské. Mezi nejvyspělejší země evropské náleží Norsko stavem svého školství. Školy obecné jsou přístupny zdarma dětem od 7. do 15. roku, návštěva jejich sice není povinna, avšak dět školy nenavštěvující musí prokázali vzdělání, odpovídající učebné osnově těchto škol. Jina mohou býti rodiče přidržování pokutami k řád- nému posílání dětí do školy. Školství obecně upraveno jest zákonem z r. 1889, jímž zbaveno rázu náboženského a dobročinného, stavši se školstvím v pravdě národním a obecným. Uni- versita v Christianii a museum v Bergenu po- řádá pro lid zvláštní prázdninové kursy. Vyšší školství bylo upraveno zákonem z r. 1896, dle něhož rozděluje se na reslné střední školy a gymnasia. Latina a řečtina jest z učební osnovy obou škol úplně vyloučena.

Uni Lille Norsko Christiania Bergen Christiania km

12 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Klub svobodomyslných Iidových po- slanců českých na radě říšské koná schůzi ve středu 14. t. m. o 9. hodině dopolední ve své místnosti v budově parlamentní. — Klub mladší generace národní strany svobodomyslné uspořádá v pátek dne 16. t. m. o 8. hod. večerní v místnosti »Klubu národní strany svobodomyslné« první členskou schůz v novém správním roce, na kteréž promluv jednatel klubu p. JUDr. Otakar Herol »O reformě volebního řádu do sněmu království českého«. Vzhledem k zajímavosti a časovosti předmětu lze se nadíti četné účasti členstva příznivců klubu, zejmena z kruhů posla- neckých. — Vzdechy ciziucův. Se všech stra se ozývá nářek, že přes všechno úsili různých činitelů turistů a vůbec cizinců v Praze nijak nepřibývá. Saisona cestovní ovšem ještě nepo- čala, však v jiných velkých městech již nyn jeví se cizinecký ruch zcela jiný než u nás Co toho příčinou? Vždyť Praha přece městem velice zajímavým, plným dějinných a uměle- ckých památek, s překrásnou rozlohou a upro- střed rozvětveně železniční sítě. Je skutečně pravdou, že ti, na něž — pokud jde o ruch cizinecký — v první řadě jsme odkázání, že Némci z říše do Prahy se bojí, domnivajíce se, že v tomto našem českém městě vydal by se v šane nepříjemnostem, kdyby zde mlu- vili německy? — Publicistika německá, praž- ská i vídeňská, ovšem poetivě se nama hala Prahu zostudit, aniž by při tom dbala fakta, že tím poměrně víc než obyvatel- stvo české, poškodí Němce, zvláště ty, již zabývají se zde obchodem. Že by ale byl efekt pomluv těch tak veliký, jakým se skutkem jeví v ho- spodářských poměrech Prahy a jejího obyvatel- stva, nedá se přece jen mysliti. Styky Prahy s německým sousedstvím jsou tak četné, že by před nimi novinářská zlomyslnost neobstála.

JUDr Herol Némec Praha klub národní strana

13 article

Sluší tedy hledati příčiny, proč Praha poměrně tak slabou jeví přítažlivost též v jiných okol- nostech. A tu se nám se všech stran do- stává odpovědi, že Praha je město nepo- měrně drahé, tak jako všechna městav Rakousku. A věru, že v Německu, i ve Francii, ba v samé Paříži možno žíti laci- něji než ve Vídni a do jisté míry i v Praze Je ovšem nesnadno při lichvě, jež u nás se provozuje se stavebními pozemky a pr hrozných břemenech, jež uvaluje stát na domy velkoměstské, levnější poskytnout útulek v ho telích, zejmena ve hlavních, representativníeh ulicích. Však i v jiné příčině nese se sližnost neboť při několikadenním rozpočtu ani u šetrného Severoněmce nerozhodne několik těch korun, jež musí zaplatiti za byt víc, než by se mu zdálo. Cizinci stěžují si u nás zejmena na drahotu povozů. Řekne se ovšem, vždyť máme zde rozvětvenou síť elektrické tramwaye. Však cizinec, topografie města neznalý, tohoto komu- nikačního prostředku užiti může jen po skrovnu a jestli se uchýli k jinému povozu veřejnému, zaplati u nás třikrát tolik co v Berlině a dva- krát tolik bezmála co v Paříži. A při toms naši povozníci nařikají a nalehají na zvýšení sazeb a nemáme příčiny jim nevěřiti, že za nynějších poměrů existovati nemohou. Kde to vězi? Snad právě v tom, že pro drahotu tak málo se jich užívá. Možná, že by lépe pocho- dili, kdyby taxy snižili aneb aspoň tak je upravili, že by se aspoň přibližovaly sazbám v jiných velkých městech. Ostatně by se snad snosla i vyšší sazba nynější, kdyby kočí tak často a tak důkladně se nad ni » nepovznesli«, spekulujíce při tom na to, že není dvakráte příjemno ani domácímu, tím méně cizinci, dát se s pánem na kozliku do diskusse o tom, eo mu právem náleží. Nepořádku v povoznictví našem vinen ovšem v první řadě dozorčí úřad.

Praha Rakousko Německo Francie Paříž Vídeň Berlín

14 article

jiným slovem policie, kde departement povoz- nický spravován náramně laxně. Proč není za- vedena u nás povinnost kočí, odevzdati pasažeru při nastoupení jízdy lístek s určitým udáním ceny, jako je to zvykem jinde u oněch povozů, jež nejsou opatřeny taxametrem. Přejeme vý- dělek každému a pokud možná veliký, ale cheeme pořádek. Ostatně i v jiné příčině nesouse ještě stížnosti. V Praze není nikde slušných průvodčích, kteří by za přiměřenou odměnu i cizincům vzdělaným posloužiti“ mohli. Jaké nesmysly u nás za drahé peníze nucen je cizinec od těch našich samorostlých ciceronů vyslechnouti. U nás vůbec se na to zapominá, že město, jež chce upoutati turisty, musí býti ne pouze zajímavé a svými paměti- hodnostmi poučné, nýbrž také příjemné. A v ohledu tom se u nás tak mnohého nedn- stává. Mohli bychom ještě leceos uvěsti. Zají- mavo je též, že znalci stěžují si na úpadek dříve tak slavené pražské kuchyně. Je sice i v restaurantech druhé třídy mnohem lepší než na příklad v Německu v závodech nejpředněj- ších, nehledě k některým restaurantům v Berlině a v Hamburku, kde jí se znamenitě, však s mnoha stran se ozývají žaloby a dokazuje se. že vídeňská kuchyně dnes pražskou překonala- A to člověka, jenž našemu hlavnímu městu z duše přeje, mrzí. O tom, že u nás neví ci- zinec za letního večera, nechce-li jej stráviti v divadle, kam se vrtnout, nechceme se ani zmiňovati. Uvedli jsme zde pouze sine irae studio, nač u nás v Praze se žaluje a co dle úsudku znalců jest příčinou, že nechce se u nás ruch cizinecký jak náleží rozvinouti.

Praha Německo Berlín Hamburk

15 article

— Český učenec a politik prof. František Tilšer dovrší v pondělí 80. rok svého zásluž- ného, otčině a vědě posvěceného života. Tiše, v ústraní mezi svými milými dětmi v Opatovi- cích n. L. oslaví památný okamžik ten v životě svém. Tilšer narodil se 12. června 1825 v Bu- děcku na Moravě, vystudoval filosofiekou a práv- nickou fakultu v Olomouci, načež oddal se stu- diu exaktních věd, r. 1850 přijat do inženýrské akademie ve Vídni, po roce stal se poručíkem u ženijního oddělení v Kremži a ještě téhož roku šel dokončit vyšší kurs ženijní na akademii do Louky u Znojma přeložené. R. 1854 jako nad- poručík štábu přidělen k ředitelství oddělení té- hož do Milána, kde působil jako professor de skriptivní geometrie a stereometrie na tamější akademii. Byv povýšen r. 1857 na selníka, se trval zde do konce r. 1864, načež přišel na re organisovanou utrakvistickou polytechniku do Prahy jako professor deskriptivní geometrie s če skou vyučovací řečí, kde působil celá desililetí. Roku 1870 byl rektorem české tech niky

profesor Tilšer Opat Morava Olomouc Vídeň Kremže Louky u Znojmo Milán Praha dio exaktní věda inženýrský akademie právnicka

16 article

Za pobytu v Praze neodolal politickému ruchu a boji národa našeho za svatá jeho práva, kdy vstoupil do předních řad politických bojovník českých jako neohrožený a nepoddajný zápas- ník se svými přáteli, zvláště s drem. Juliem a Eduardem Grégrem, s drem. Karlem Slad- kovským a drem. Trojanem, s nimiž neo- chvějně stál při praporu demokratickém, svobo- domyslném. R. 1869 zvolen za zemského po- slance na Příbramsku. Súčastnil se od dob de- klarace české všech zápasů našich státoprávníeh a národních až po náš zápas protipunktační. Později byl zvolen na sněm za venkovské obce na Českobrodsku; do říšské rady za venkov skou skupinu okresů karlínského a brandýsského. přináležeje povždy k prvním stoupencům národ- ní strany svobodomyslné. Jeho neohrožené há- jení českých práv a svobod v sborech zákono- dárných zůstane povždy čestně zaznamenáno v politických zápasech našich. Ničím a nikým nedal se zvláště v letech 1880. odvrátiti od boje proti dvojakosti vídeňské soustavy a ne- přátelům moderní školy české, a úplné rovnoprávnosti české, jejichž nadšeným zastancem povždy byl, stejně jako českých menšin.

Julius Grégr Slad Trojan Praha Příbramsko Českobrodsko jení český práv a svoboda

17 article

Jest v dobré paměti jeho činnost také jako organisatora a náčelníka strany naší, jež v něm nalezla prozíravého a bystrého předsedu v »Klubu poslanců národní strany svobodomyslné«. Činně zúčastnil se politiky do r. 1895, kdy pro chu- ravost zanechal poslanecké činnosti a oddal se výhradně vědeeké práci. Všestranná byla činost Tilšrova, budiž zde také zaznamenáno, že byl miláčkem českého student- stva vysokých škol pražských, s nímž povždy udržoval přátelské styky a na jeho schůzíeh promlouval památné řeči, provanuté ryzím idealismem. Na poli vědeckém získalsi svými pracemi zásluh trvalé ceny. Četné jsou jeho práce odborné od let 1860, kdy sepsal řadu pomůcek pro ženijni akademii. Z jiných prací budiž zvláště uvedena: »Soustava deskriptivní geometrie. Vyvinuta dle nové methody a hledie k jejímu upotřebení ve všech odborech praxe technické, jakož i umění výtvarného«; dále vzácné dílo »Zákla dy ikognosie«. Za vědeeká díla svá vyzna- menán od panovnika velkou zlatou medail literis et artibus; r. 1866 jmenován mimořádným členem České akademie věd; podobně jest čle- nem četných jiných vědeckých společností. An v pozdním věku svém nenddal se odpočinku. nýbrž s novou chutí ponořil se do zamilova- ného studia svého o Komenském a jeho filoso- fických spisech (Pansofii). A s nevšedním zájmem stopuje dosud veškerý zápas náš s Vídní a od- vékými nepřáteli, jsa oduševněn jedinou my- šlenkou, viděti český lid opět šťastným a svo- bodným v odvěké vlasti, o jejíž zdar a slávu pracoval a vytrvale zápasil, nelokaje se žádnýel nástrah, žádného protivenství, příkoří a nevděku.

Tilšrův Komenský Vídeň Český akademie

18 article

U prostřed zápasů veškerých osvědčil se jako zlato v ohni — vzor českého občana, ryzího charakteru, zlatého srdce, bystrého ducha, ne- ochvějného bojovníka za českou demokracii Záslužné, všestranné činnosti Tilšerovy vděčně vzpomíná český lid, jenž přeje neunavnému ve- likému pracovníku svému, aby mu mnohá léta ještě byla dopřána k další čihností a splnily se vrouci jeho tužby na prospěch české demukracie, nedílné vlasti naší, svobody a řeči českél — Diky poslancům. Z Čelakovic. Za obě a lásku, již jate přinesli všem vrstvám obyvatelstva v P'olabí vymožením zákona vodocestného, přijměte naše srdečné díky. My i naši polomci budou vám žehnati. Obecut úřad v Přerověl n. Labem. — Osobní. Pan Ant. B. Neubert, dlouholelý účelní firmy F. Topiřovy a odborový učitel zde by pražským obchod. soudem jmenován stálým přísež- ným znalcem účetním pro obor veškerého knihvedení knihkupeckého a nakladatelského s příbuznými od větvími v obvodu obchodní a živnostenské komory pražské. — MUDr. A. Hofímann, em. vrchní lé- kař nemocnice Milosrdných bratří v Praze I., č.p 1072, dli od 10. do 24. června t. r. mimo Prahu. — Z české techniky. Páni inženýři: Jankove Gustav z Nasavrk, Jelínek Jindřich z Pardubic, Kost- livý Zdeněk z Plzně, Mráz Josef z Prahy a Šimmer Aut. z Rakovníka podrobili se s úspěchem před c.k. zkušební komissí druhé stální zkoušce ze stroj -inže- nýrství.

Tilšerův Antonín B Neubert MUDr A Hofímann Gustav Jelínek Zdeněk Mráz Josef Šimmer Praha Jankov Nasavrky Pardubice Plzeň Rakovník živnostenský komora pražský

19 article

— Sedmdezátiny Adolfa Heyduka oslavil ve Slez- sku spolek žen a divek českých 7. června. Ve dvoraně spolkově v Opavě-Kateřinkách skvěl se obraz sla víka pootavského a básníka slezské hymny v kve toucím háji. Nadšeně sledovali ctitelé jeho slavnostn řeč (slč, jednatelka E. Urbanova), zpěvy na slova mi strova, jakož i recitace básní jeho. Ze slav nost tlumočen oslavenci hold Slezanek. — Pohřeb. Za účaslenství velmi skrovného — poněvadž doba pohřbu nebyla dostatečně známou — byl včera o 5. hod. odpol. pochován zesnulý spise- vatel Jan Wagner. Pohřeb konal se z domu smutke č. p. 191 v Barákově ulici ve Vašovicích a jaku skrovnost byla údělem v životě Wagnera, tak se je vila i ve výpravě pobřbu. Vše jednoduché, velm. prostičké. Obřady pohřební vykonal P. Pejšek z Vršo- vic a skrovný počet přátel doprovodil zesnulého k hrobu.

Heyduk E Urbanův Slezanka Wagner Pejšek Opava Kateřinka Barákův ulice Vašovice Vršo

20 article

— Jak se stal poslanec Fr. Vollgruber Němcem Poslanec za město Č. Budějovice, jenž, jak známo „zvítězil“ proti českému kandidálu většinou jednoho hlasu, ale to ještě za vynaložení všech možných ne- kalých volebních prostředků, velmi se rozčilil, když ve sněmu království českého poslanec Ant. Kalina po zásluze tepal mizernost vůdců budějovického ně- mectví. Pan posl. Vollgruber jest sice již starý pán, ale přece je dosti ještě pamětníků, kteří nám potvrdí, že jeho „nefalšovaně“ němectví jest původu velmi pochybného. Otec posl. Vollgrubra, jenž byl sklenářem v Kanovnické ulíci v Č. Budějovicích, byl Čech také mladý Vollgruber za studijních let asi netušil, že se stane někdy německým poslancem. Když vy- studoval gymnasium, byl dán do semináře a měl se státi knězem. V semináři byl Čechem a kdyby náhoda nebyla rozhodla jinak, mohl býti z p. Vollgrubra český farář nebo snad dnes již děkan. Pan Vollgruber totiž jako bohoslovec rád si vyhodil z kopejtka a to mělo za následek, že po nějaké době seminář volky nevolky opustil. Šel pak na učitelství a v německém učitelském ústavu stal se z něho Němec, jako z mnohých jiných

Němec Antonín Kalina Vollgrubr Čo Čecho Vollgruber Francie Č . Budějovice

21 article

Čechů. Manželka posl. Vollgrubra jest rovněž takovou Němkyní, jako on Němcem — jest dcerou českého otce, jehož jméno jest Dvořák. My ovšem máti Ger- manii nabylého zde zisku nezávidíme, nýbrž uvádíme tento případ jenom jako další doklad nezfa lšovanosti okázalého němectví v Českých Budějovicích. — Ze spolku pro postavení Husova pomníkuv Praze. V první schůzi spolkové ustavil se výbor za předsednictví dra. Jana Podlipného takto: místopřed- sedou p. arch. Ouido Bělský, jednatelem dr. Karel Baxa, pokladníkem dr. Rud. Pulkrábek, zapisovatelem Václav Štěpánek. Zástupcem jednatelovým zvolen p. Al. Simonides. Ilavním úkolem spolku jest dnes docílení konečného projektu pomníku. Poslední valná hromada se — jak známo — usnesla, aby na základ výroku umělecké poroty byla uzavřena definitivní smlouva se sochařem panem Šalounem o vyhotovení pomníku. V první své schůzi zabýval se výbor toute otázkou a zvolil komisi, která měla smlouvu připra- vili. Do komise byli zvoleni pp. dr. Podlipný, Quid Dělský, prof. Koula, arch. Koukola, dr. Karel Pippich, dr. Karel Baxa a jako prakličtí znalci požádáni pp. prof. Mauder a prof. Sucharda. O návrzích této ko- mise jednal výbor ve své schůzi dne 8. června

Čecho Vollgrubr Němec Dvořák Podlipný Ouido Bělský doktor Baxa Ruda Pulkrábek Štěpánek Simonides Šaloun Podlipná Quid Dělský profesor Koula Koukola Pippich Mauder Suchard Gera Český Budějovice Husův pomníkuv Praga

22 article

1905 a v této bylo 11 proti 4 hlasůn usneseno z pa- nem Šalounem uzavříti smlouvu ve smyslu usnesen valné hromady. Byl by to nyní poslední přípravný krok, ovšem krok rozhodný. Výbor se nikterak netaj tím, že dosavadní stav na dále je nemožným. Defi nitivní zadání pomníku domácímu umělci se již nyn konečně státi musí stůj co stůj a od té chvíle, co se tak stane, bude záleželi pouze na umělci, v jakém čase on pomník vyhotoví. Výbor se cítí přímo po- vinným vůči české veřejnosti i zejmena vůči těm kdož na pomník přispěli, aby v té věci jednal roz- hodně, bez ohledu na všecky překážky, jež se v cestu staví. Heslem výboru pro tento rok jest: svěřiti de- finitivně vybudování pomníku do rukou umělcových Neopomeneme podati zprávu o dalších krocích. V po- slední době přihlásila se řada nových členů. Upozor- ňujeme, že mnozí opravdoví ctitelé Husovi dosuc nejsou členy spolku. Činní členové platí ročně pouze 2 K, obnos, který zajisté každý rád dá k účelu t krásnému — Jmenování komisařů živuost. společenstev.

Šaloun Def Hus

23 article

Komisařem společenstva kovářů v Táboře jmenován byl p. Ludvík Zuckriegel, c. k. vrchní okresní zvěrolékař: společenstva hostinských v Kutné Hoře p. Čeněk Porecký, soukromník; živn. společenstv v Ousobí p. Jan Tichý; živn. společenstva v Větrném Jeníkově p. Josef Heřman; živn. společenstva v Kuklenách c. k. míst. konc. prakti- kant p. Čeněk Hanousek; společenstva hostinských v Hradci Králové c. k. míst. koncip. p. Mrhá- lek; společenstva č. III. v Hradci Králové c.k míst. konc. praktikant p. Jaromír Skořapa; spole- čenstva č. II. v Pardubicích p. František Po těšil, učitel; živn. společ, ve Vilímově p. Ant Žďárský, správce školy; společenstva povozníků na Smíchově p. Josef Otto Srb, statkář; společen- stva 5. I. v Něm. Brodě p. Rudotf Havel, hostin- ský; společenstva živn. staveb. v Pardubisích p. Josef Jirout, ředitel škol.

Zuckriegel Porecký Tichá Heřman Hanousek Skořapa František Žďárský Josef Otta Srb Rudotf Havel Jirout Tábor Kutná hoře Kukleny c Hradec Králové Pardubice Vilímův p Smíchov Německo . Brod

24 article

— Ze Lvova, 10. června. (Tlfgrm.) Z příčiny skonu zasloužilého spisovatele a vlastence Fran- tiška Prusíka, prosíme, byste přijali výraz upřímného žalu našeho a naší účasti. Dr. Ostaszewski-Baraňski. — Z méstského úřadu v Žižkově. Za parna sucha nyní panujícího stoupla spotřeba potrubní vody v městě Žežkově tou měrou, že výkonnost vo- dárny král -vinohradské jest ohrožena a obce, jež tato vodárna vodou zásobí, vydány jsou nebezpeči nedostatku vody. Z důvodu toho upozorňuje se oby- vatelstvo města Žižkova důtklivě, aby vodou ne- plýtvalo, neboť jen tak lze možnému nedostatku vody zabrániti. — K oslavám Hurovým. Za účelem porady o po- řádání oslavy Husovy pro město Smíchov konati se bude společná schůze pořadatelstva ve čtvrtek 15. června o 71/2 hod. večer v tělocvičně »Sokola« smí- chovského v Plzeňské třídě. Zástupci spolků, které každoročně se zúčastňovaly, opělně tímto do schůze se zvou. — K oslavě Husově připravuje »Če skt Uranie« věcnou přednášku o životě Husově a celém hnutí husitském Pro širší kruhy určenou kul- turně-historickou přednášku uvolil se napsati známý odborný pracovník p. dr. F. X. Harlas. P'řednášku provází serie původních světelných obrazů, poříze- ných dle starých památek, jakož i dle výtvorů mo- derních umělců, tak že poskytnut bude věrný a vy- soce cenný obraz celého mohutného bnutí. Mnobá města si přednášku tuto již zamluvila, další při- hlášky, které učiněny buďiež co nejdříve, přijímě »Česka Uranie« v Praze, v Mikulandské ulici čís. 3.

Fran Prusík doktor Ostaszewski Baraňski Hurův Husův Harlas Lvov Žižkov Praha Mikulandská ulice Husův pro město Smíchov Sokol Uranie Česko Uranie

25 article

— Kostnická jednota nabízí spolkům, měst- ským radám, slavnostním výboům, že k nastávají- cím oslavám Husovým opatří vhodného řečníkaa dle potřeby uspořáda kdekoliv v Čechách, na Mo- ravě, ve Slezsku i ve Vídni Husovu slavnost rázu vážného. Dotazy všeho druhu adresujte: Kostnická jednota v Praze II., v Klimentské ulicí čís. 18. — »Proč uctíváme památku Husovu?« je thema letáku z pera říšského posl. J. Černého, který právě vydala Ústřední škola dělnická, svaz vzdělávacích spolků v král. českém, nákladem 30.0C0 výtisků Drouhaléřový letáček tento psán je s plným poroz- uměním pro důležitost kultu Husova i bude dle do- šlých dosud přihlašek co nejdříve rozebrán. Doporu- čuje se obecním zastupitelstvům, spolkům a korpo- racím, jež mají zájem na tom, aby oslava Husova trvale se vžila, by zavčas učinily objednávky, tak aby druhý naklad přesně mohl býti slanoven. Žá dosti o řečníky na schůze a tábory lidu k oslav Husově zaslány buďlež nejdéle do 20. června sekre- tariatu Ústřední školy dělnické v Praze II., ve Škol ské ulicí č. 10 n — Letošní universitní kurs učilelský v Hranicích Je již rozhodnuto, že letošní universitní kurs učitel- ský se bude pořádat v Hranicích. Projektován je na dobu od 8. do 25. srpna. Loni byl kurs pořádán v Ná chodě (v Čechách) a letos o Velikonocích v Praze.

Husův J Černý Čechy Slezsko Vídeň Praha Praha II ský ulice Hranice svaz vzdělávací spolek v král C 0

26 article

O prázdninový kurs letošní ucházela se mnohá města česká i moravská; pokud nám známo, chtěla hostiti učitelstvo na Moravě zejmena města Prostějov, Pře- rov, Frenštát p. R., Val. Meziříčí a také lázně Luha- čovice. Z kruhův učitelských ozval se hlas pro Hra- nice jako místo velmi vhodné. 1. Spojení Hranic na všechny strany naší vlasti, ať s Čechami, nebo západní Moravou, ať se severní Moravou a Slezskem, neb i východní a jižní Moravou je velmi příhodné. 2. Hra- nice mají krásnou polohu, ovzduší je zdravé. Jsou obklopeny se všech stran rozsáhlými lesy, a lázně Teplíce, asi 1/4 hodiny od města vzdálené, jsou rozto- milým útulkem v době letní a svými uhličitými pra- meny přispějí nemálo ke zdraví mnohého návštěv- níka kursu. Blízká hrůzyplná propast je pozoruhod- ným geologickým zjevem. 3. Hranice mají pěkné a krátké spojení se všemi památnými, významnými a výletními místy: Radhoštěm, Hostýnem, Velehradem, Štramberkem, Starým Jičínem, Mor. Ostravou, Kra- kovem, Věličkou atd. 4. Hranice byly nedávno vyrvány z moci našich národních odpůrců, avšak dlouholetým bojem znavená strana národní potřebuje posily, poně- vadž nepřítel docela ještě se nevzdal. Vyjednávání s městskou radou o potřebné místnosti vedlo k cília městská rada ocholně přistoupila na podmínky Jedno- tou učitelskou kladené. Učitelskou jednotu zastupuje při jednáních v Hranicích p. Josef Havlík, nad- učitel ve Velkých Hostěhrádkách u Sokolnic. Hranice nabudou kursem tímto značného vzpružení. Pová- žíme-li, že zavítá na kurs osm universitních profes- sorů a kolem dvou set učitelů, vidíme již v duchu neobvyklý ruch v klidném městě Jurikově. Život spo- lečenský se vzpruží a do budoucnosti zajisté upevní.

Mor Havlík Jurikův Morava Prostějov Frenštát Val Luha Čechy Slezsko Radhošť Hostýn Velehrad Štramberk Stará Jičín Ostrava Vělička

27 article

Hranice se postarají, aby pobyt návštěvníků byl pří- jemným a aby pak daleké končiny naší vlasti byly poučeny, že na Pobečví je nejen dosti krás přírodních. ale i dobrý lid. Kurs bude tak uspořádán, že vždy dopoledne budou přednášky a odpoledne výlety (v sa- mém nejbližším okolí města je mnoho výlelních míst) zábavy, hudební večírky a pod. Doufáme, že česká intelligence, která se hodlá o letošních prázdninách zotavit a pozdravit, příjemné zátiší ztrávit a při tom se i mile pobavit, zavítá jistě v době kursu universit ního, mezi nímž budou také uspořádány veřejné před nášky lidové, do Hranic a nebude toho litovati. Chtěl- by někdo kromě dotazů, jež učiněny budou u Jednoty učitelské, zvěděti ještě jiné podrobnosti, nechť se dbrátí směle na městský úřad v Hranicích. Vzhůru o prázdninách do Hraniel — Spolek českých farmaceutů zrušen. Ve vče rejší valné hromadě lohoto spolku, konané v ka várně Tůmově, bylo všemi přítomnými 38 členy usneseno spolek tento zrušiti. Bývalí jeho členové vstoupí do Klubu českých farmaceutů, čímž rozpory v poslední době vzniklé mají býti urovnány.

Tůmův Hranice Hraniel

28 article

— Na povzbuzení k horlivému pěstování fran- couzské řečl u našeho studenlstva usneslo se presi- dium sl. městské rady v Praze na požádání profes sora p. Louisa Fellera, lektora frančiny na české uni versitě a technice, věnovati studujícím jistý počel předplacení na výlečnou Chérademeovu revue „L'Energie Francaise“. Professor Feller je bude mez své nejlepší žáky obou vysokých škol rozdělovati — Prvý mezinárodní sjezd pro fysioterapli v Lu tychu v srpnu 1905. Ustavující schůze českého ná rodního komitétu koná se v úterý 13. t. m. o 6. hod več. v zahradním reslaurantu u Choděry — Slavnest českých Baráčníků ve prospěch školy v Pláni Věžovaté. Po třetí letošního roku ole- vrou se brány oblíbeného našeho výstaviště, které tentokráte hostiti bude široké vrstvy lidové, přináše- jfcí oběť Národní jednotě pošumavské Obce baráčnické vytkly si za cíl vystavěti českou školu ve zněmčeném Pošumaví a byla jim Národní jednolou pošumavskou vykázána Pláně Věžovatá obec národnostně velmi důležilá. Má tedy zejtřejší slavnost odůvodnění a účel velmi významný a možno proto právem doufati v účasť pražškého obecenstva

Feller Francaise Choděra Slavnest Praha Pošumaví Chérademeovo revue

29 article

nejhojnější. — Hlavní den slavnosti je svatodušní pondělí. Úvodem bude koncert v nedlli Hodě božím s dětským dnem na výslavišti. Průvo v pondělí ve 2 hod. odpol. (přesně) vyjde z Karlon náměstí od techniky ulicí Vodičkovou, Václavským náměstím přes Příkop na výstaviště. Na výstav promluví slavnostní řeč obecní starší pan A. Náhlon. ský. Polom rozvíří se lidová zábava, připraveni způsobem po většině staročeským a tudíž původnln — »Vltavan« v průvodu. V průvodu severoče ské jednoty první cenou vyznamenané alegont vozy bodrých našich Podskaláků budou též v prt vodu na výstaviště. »Vltavan« bude provázen hudboa Pražské dítky Národní jednotě poje mavské. V průvodu zúčastní se přes 1000 dí které na výstavišti různé hry a cvičení provedon.—

A Náhlon Karlon náměstí Vodičkův Václavský náměstí Polom Vltavan Vltavan

30 article

Průvod upoutá jistě mimořádně pozornost pri ského obecenstva pestrostí národních krojů. Pot datelka »Obec baráčníků novoměstských« vypntí banderium v krojích s oznámenou již staročeskoe svatbou, jež pojede na dvou vozech. Z nich jedn poveze svatebčany, druhý pak svýbavu« nevěstin V průvodu půjdou dále účastníci podařeného »verb vání staročeského«, které uzří obecenstvo na výst višti. Celkem zařaděno 23 vlasteneckých spolt mezi nimi ohlášené již obětavé »Pražské trhye které provázeti budou heroldové na koni. Baráčsl vypravili alegorický vůz, znázorňující »České díti do české školy«. — Vzlet balonu. Po del přestávce »vylitne« opět p. kap. Hůlka v ten pražsj vzduch. Vzlet ve 4 hodiny z balonové arény. Jižet ranních hodin vznášeti se bude upoutaný bala ohlašující slavnost. — Předprodej lístků K četným dotazům oznamuje se, že lístky obdrka možno v panorámatu jednoly ve Ferdinandově tií- a v restauraci su Sedlerů« na Karlově náměstí. M »rekrutýrku« a ostatní atrakce slavnosti se zvlášn vstupné nevybírá. Vstupné ladové 10 kr. — Dítky jež účinkovaly na slavnosti feriálníe osad za vedení pana MUC. B. Jůzy, akad. tancčn- ho učitele, zúčastní se v neděli dětského dne s svými rodiči, v pondělí pak mají ve 2 hodiny cda schůzku u české techniky a půjdou v průvodun výstaviště.

Hůlka B Jůza Ferdinandov tie Karlov náměstí

31 article

— Výroční výstava Krasoumné jednoty v Rude Hinu. Zítra večer o 6. hodině uzavřena bude po dvo- měsíčním trvání 66. výroční výslava Krasoumné je- noty. Z nepatrných počátků, k nimž podnět daly vý- kony žáků malířské akademie, domohly se tyto vý- stavy během několika desetiletí vždy většího význl- mu a letošní výstavu považovati lze za nejrozsáhleji avšak i nejvýznamnější svých předchůdkyň. Namab la-li se Krasoumná jednota již v posledních lete dodati svým výstavám mezinárodního rázu, tož n sadila zvláště tentokráte všechny své síly, by dosák tohoto cíle. Proč by královská naše zlatá Praha, jel za časů Rudolfa II. těšila se světovému jménu, j kožto město umělecké, nemohla dle vzoru jiných měleckých středisk vystupovati s velkými mezinárod ními výstavami? Vytýkalo-li se s jedné strany, žet nebrání přívalu moderního maliřství, byť nemenl oprávněn stesk druhé strany, že převládá dávno pl- konaný směr akademický a ubíra místa pracím do brým. Z velké části oprávněn byl také stesk na př- plnční výstav, zavinily to však malé místnost v nichž překáželo pro nedostatek místa jedno dobr dílo druhému, jsouc nepříznivě umístěno. Tak s hlavně letos opět uplatnil naléhavý požadavek po při- měřených místnostech výstavních. Nejvíce pociťován byl nedostatek osvětlení. Je známo, že umělecká dí vždy nejpříznivěji přicházejí k platnosti v malých in- timních místnostech. Poslednější však vyžadují k vůl uzavřenému celku nízké stropy, tyto dociliti možn ve vysokých sálech Rudolfinských jedině pomocí me- zistropí, tak zvaným vélem. Tim ovšem nastanoe trojí překážky, jež brání nerušenému vniknutí světl.

II Praha Rude Hin

32 article

kterážto vada hlavně v postedních šerých dnech n- mile rušila. Vzdor tomu, že trvání výstavy následkem opozděného zahájení zkráceno bylo oproti lonsku celý týden, předčí ji letošní výstava číslicí platících navštěvovatelů daleko. Taktéž as byla koupěchtives umění milovných kruhů Prahy daleko čilejší. Nehled k prodejům, jež se ještě nalézají ve stadiu projední- vání, lze zaznamenati odbyt následujících děl, proda ných v minulém týdnu: čís. sez. 641, Lawrensa? Philipps »V Lagunáche; čís. sez. 231. 233, 2/44, 25t. 237, Vilém Löwith kKuřák«, »Vzácný list«, »Kardi nál«, »Karakterní studie«, »Pozorovatel«; čís. sez 826, Anna Boudová »Ovoce«; čís. sez. 204, Vacian Radimský »Jitro v ovocném sadě«; čís. sez. 61e Garcia y Rodrignez »Slavnost na Qsadalquiviru«; čís sez. 494, Robert Schifl »Dáma na pobřeží« ; čís. sen 691, Nicolaas van der Waay »Studium«; José Galle- gos »Tajemný liste; čis. sez. 842. 843e, 843a, 844 474d, Nelly Brabetzová, paravent, polátáře s aplikac vasa; čís. sez. 493, Helena Dietrichová, vása s moi- ským pavoukem; čís. sez. 858k Bing a Gröndahl »Jezevčík« po druhé; čís. sez. 286, baron Spaun l Kirschnerové, 11 skleněných nádol — Karlín — českému Severu. Dne 18. červe rozproudí se pestrý život, plný radosti a ples v sadech Kaizlových na Invalidovně v Karllne

Philipps Löwith Boudová Radimský Garcia Rodrignez Schifl Gall Brabetzová Dietrichová Bing Gröndahl Spaun Kirschner Kaizlův Praha Karlín Nicolaas van der Waay

33 article

Místní odbory Národní jednoty severočeské napjaly všecku silu, aby obecenstvu, dostavivšlmu se na luto slavnost, jejíž protektorát přijala městská rada kar- linská, dostalo se za nepatrný obol, složeným obětní oltář utiskovaných bratři našich na českát severu, velmi milého a příjemného překvapení, jsta i všestranného pobavení a obveselení. Athleta klub »Žižka« provede zápas o mistrovství zeml te runy české ve zdvihání břemen; nebude schive ani velmíč, aniž jiný sport. Pan Farkač, český mis v šermu, předvede své umění šermířské. Známýt milý kapitán Hůlka vypusti balon »Captiv« a různ figuriny pro obveselení. Zoologická zahrada pěči od- borníka poskytne seznámení se životem jak domií zvířeny, tak i zvířectva cizího (30 živých krokodnů Divadlo, hudba, zpěv, tanec budou rovněž závodil o přízeň obecenstva. Naše dámy postarají se zajisíé ke spokojenosti všech účastníků o občerstvení a na sycení hladových a žíznivých. Nebude arci scházei hypodrom, tombola a různé jiné atrakce zábavně jako jeskyně Krakonošova, museum rarit, chanta Miss Lunaine, tajemná bytost z hvězdné říše a mnohé jiné. Pořadateistvo doufá tedy, že přeplněny budou všecky prostory sadů Kaizlových. Ve prospěch slavnosti laskavě darovali: Baron Ringhoffer a ake pivovar v Čes. Budějovicích po 20 K, M. Sukout 13 K, »Národní Politika« 5 K, pražský měštanský pivovar 100 lahví piva, Josef Kasýk a B. Rosenkrann cukrovinky, K. Podhorský kapra, Jos. Ledvina a Jo Jelínek mýdlo, J. Čeleda (Opava) čaj, kníže Fen z Lobkovic měln. víno, Flor. Osčádal (Přerov) kp selku, J. E. Vonky synové škrob, M. Hübschon nářez, V. Michner sklenářské předměty, HH. Schreiben konsoly, J. Hubínek likéry, M. Knapp tiskopisy, a Wiesner, Slavík a Löbl a bratři Kleinové pohlednic

Žižek Farkač Krakonošův Lunaine Kaizlův Baron Ringhoffer Kasýk Ledvina Jelínek J Čeleda Osčádal Vonk M Hübschon V Michner J Hubínek M Knapp Wiesner Slavík Löbl Klein Čes . Budějovice Jos Opava Přerov Athlet klub Flore

34 article

(Pokrač) — Pražské děti — dětem sulislavským věnují či výnos výroční produkce žáků hudební školy p. R. A- děla na král. Vyšehradě, kterou za přispění kroužie mandolinistů uspořádá ředitel ústavu p. R. Anděl n středu dne 14. června t. r. o 7. hodině večerní v velkém sále „u Němečků“. Úspěch tohoto večera le v rukou obětavého obecenstva vyšehradského, klen českým dětem z uzavíraného území způsobilo j tolik radostných chvil a také tentokráte účastenstvin svým jiště umožní uskutečnění výpravy českých dě ze Sulislavi, této jediné české obce na ostrůvku sti brském, která jako poslední útulek české národnos v tamním kraji jest vydána nezřízeným útokům Nin ců, neštítících se žádných prostředků na dobytí jele pevné dosud české tvrze. Listky pro dospělé p.g hal. a pro děti po 20 hal. jsou v předprodeji k dosts u ředtele ústavu p. R. Anděla na král. Vyšehr v Neklanově ulici, v papírnickém závodě p. Fr. Hr šiny a v obchodě slč. Marie Firlingovy ve Vyšehr ské třídě. — Národní slavnost na vrchu Žížkově. Mistn odbor Národní jednoty severočeské v Žižkově po- řádá dne 25. června t. r. IV. národní slavnost n vrchu Žižkově ve prospěch českých měšťanskýc škol pro české menšiny v Podkrušnohorsku. Slav- nost samu předcházeti bude za spoluúčinkovin místních vlasteneckých spolků velkolepý prův s allegorickými vozy, který ubírati se bude hlavním ulicemi na vrch Žižkov. Odbor doufá, že při tél národní slavnosti shromáždí se obecenstvo co nej- četněji v útulných a stinných sadech na vrchu ž- kově, kdež při nenucené zábavě a za zvuků hudb vytrvá do pozdních hodin večerních. Pro zábavt obecenstva vynasnažil se výbor, aby zpříjemnil po- byt na slavnosti této, kdež mimo zřízení bažeta pošty, skvostné tomboly a různé attrakce zplrah

Pokrač Němeček Nina ec R Anděl Firlingův Vyšehrad Neklanův ulice Žižkov národní slavnost můj vrch