Periodikum ALTO Viewer

1

11. června 1905

2

Příloha „Národnich Listů

3

k číslu 159.

4

Strana 13.

5 article Výtvarné umění.

Výtvarné umění. Poslední den. = Výstavní dny v Rudolfinu chýlí se ke konci a referent, který by si byl stanovil za úlohu rozbírat v ní, nač přijde, dostal by se do úzkých. Ani čas ani místo by mu nestačily Mám jakési tušení, že by i nebožtík Weiten- veber byl se ocitl vůči letošní výstavě ve vel- kých rozpacích, i se svojí duševní rovnováhou a svou vzácnou schopností nerozčilovat a ne- zlobit se, aniž rozohňovat, a hlavně se svojí druhdy osvědčenou methodou referentskou. Byla zajisté výborná, neboť neuškodila nikomu, ani referentu ani krilisovaným objektům a jich pů- vodcům. Snad se na ni trochu pamatujete. Když jsle jeho referát přečetli, věděli jste zcela přesně, co ve výstavě je, poněvadž zaznamenával pěkně všechno pořadem s čísly katalogu i třeba cenami prodejovými, obraz za obrazem byl popsán, co ebsahuje, a nalezl-li dobrý Weitenweber někde chlapee, který si staví hrnec na hlavu jako příbu, nebo děvčátko, které si opařilo prst niležitě k tomu řve, pověděl to tak, že bylo zřejmo, klerak výborně jej takové nápady baví. Avšak při tolika stech vystavovatelův a tisících cbjektů sotva by se svým seznamovým výkla- dem mohl být před uzavřením výstavy hotov a to by jej zajisté trápilo neméně, nežli dnešního relerenta, který s námahou vybírá z množství jen hrozinky, aneb co se za ně vydává a také nestači s časem. Jest pouze otázkou, způsobí-li jakou škodu tím, že mlčel o tak mnohém a že jeho rozklady zabraly místo, jež mohla vyplniti jména těch, o nichž se nezmínil.

6 article

Ať tak či onak, vybízeti ke čtení referátu v poslední den výstavy, referátu, na němž se žádá určitá informativnost, nezdá se být dobře na místě. Je pravda, že několik velkých nebo zvučných jmen slušno ještě uvěsti a několik pozoruhodných kusů nějak karakterisovati, ale v Rudolíinu neodpovídaji vždy dila svojí jakost tíražnosti oněch jmen a co se druhých týče, sručnými slovy je dojmově vlisknouti v pamět čienářovu nezdaří se tak snadno. Přece však se pžaduje nějaká úplnost a k vůli té nelze pře- jti mlčky ku p. F. Lenbacha, ačkoli ni z jedné, ni z druhé damské jeho podobizny nemožno odvoditi velikou slávu tohoto jména. Obdivovaný pycholog v nich jen zálibně vyzvedává lichotn stránky zjevu. F. von Uhde i v malém obrázku »Kladení Krista do hrobu« ukládá dost vážné tragiky, barvou a světlem vyjadřované, byť by to byl jen odstin toho, co jsme zde přede dvěma lély velkého od něho viděli. Trvám, že

F Lenbach Uhde Krist

7 article

Josef Israels, vážný a dojemný líčitel práce a chmurných odpočinků, v Rudolfinu se do- sud neobjevil, ale jeho portrétní poprs pana D. Y., jakkoli silné výmluvností monochromního temnosvitu, pravý obraz Israel- sova uměni neposkytuje. Tské Max Liebermann, jeho německý souvěrec, je nováčkem v Praze a lépe se presentuje i svojí drobnou studií hol- landského sirotka a ještě víc svou »Hospodskou tahradou«. V prvním jako malíř bezprostřední zivosti a v obou jako mocný impresionista světla, prodírajícího se stromy a zaplavujícího vše tak, že ani formy nepřipoušti k optickému dojmu. Pohádkový L. von Hofmann »Jarem« vypovídá plesnost mládi v lidech i přírodě, živým rytmem linil i barev; G. Max zasílá teď do Prahy jen své vždy několik a někdy i mnoho let staré sbrazy, sentimentální divčí poprsí, známého, cho- robou uvábeného typu, pod různými jmény; stále však ještě cituplný a delikátní kolorista.

Israels D Y Liebermann L Hofmann Izrael Praha

8 article

»Návrat vítězů« Józefa Brandta je malován skvěle v nezmarném způsobu tohoto stále ži- vého malíře stepních jezdců a jestliže jeho ob- mz F. Roubaud v »Zápasu v lese«, kavkazskou spisodou, předstihuje rušnosti, malností barevného chsahu mu podlehá. Jiři Schuster-Woldan, milý malie dětí, distinguovaný od hlavy k patě, po- hikář ušlechtilé poetiky, má zde dva svoje pelní obrazy: »Fantasii třikrálovou« a »Kry- aee a první je vskutku jakoby vtělení naivní pesie zimní v libý popěvek, ne tak lidově postý, jak nám Aleš obdobné scény předvádí, jako zase »Krysař« je dalek tIsnivé a bizarrn ialastiky Schwaigerovy, ale obojí má pěkný ryhmický chod a spád. Oproti jeho přidušeným lcinám působí C. Marr v portretu svého otee a zvláště v »Západu« skoro žhavě, při vší své tozmyslnosti a umělecké rozvážnosti. Několik energických tónů zazní v něme- ekých krajinách: u R. Franka v přimořských plistavních motivech, u W. Hamachera na š- rém třpyticím se moři, u A. Zoffa, F. Over- becka a O. Modersohna; široký klid, třeba male snergje, leží v táhlých, tichých motivech G. Kampmanna, klid soumraku a podjeseně.

Brandt Schuster Woldan Aleš Schwaigerův R Franco W Hamacher A Zoff F Over beck O Modersohn G Kampmann

9 article

Opouštím s touto notou krajinářskou, kte- ls už nechci dále rozváděti, Rudolfinum a jdu na krátkou návštěvu do jiných výstav a cestou s právě umiňuji, že je projdu a prohlédnu ne jako krilik, jen jako pozorovatel. Nemohu obe- jili všechny, jeť jich příliš mnoho, k nimž lo- kálky v novinách zvou. Souborné školy umělecké koněí právě teď své kursy a některé pořádaj své výslavy. Byl jsem u Jansy a Kalvody. Maj mnoho uěících soudruhů a konkurentů, ač není jich daleko ještě tolik jako hudebních ško! v Praze, koncertujících při závěru školního roku. Obě školy mají řadu podobností: jsou to školy krajinářské, mají převahu žaček; oba učitelé obirají se jimi velmi vážně, horlivě opravdově, oba poznáte, jejich umění, názor sěr, v různých odstinech a odlescích v pra- ceh jejich žáků. Přirozeně přebírají žáci nej- dtlve techniku od svých učitelů a nechť se tito sebe více tomu vzpírají, většina navyká a osvo- juje si záhy také jejich výběr motivů a pohled lajinových; hledají malebnost v nich podle loho, co u svého učitele viděli, neb z jeho vý- lhdů pochytili. Není mnoho takových, kteří by už před jejich očima počínali odhalovati a roz- víjsli svoji osobní nuanci talentu. Ale jsou tu laké a s nimi jedině si přejeme setkati se králkém čase mimo školu, na vlastních nohou, jiko s umělci svého rázu. Ne všichni, kteří, když byli školu absolvovali a prošli šťastně vý- běrom poroty do výročních výstav, uhajují si právo a úctu umělecké osobitosti. Takové jsem měl na zřeteli, mluvě minule o jejich, jinak pěkném diletantismu a že v katalogu své školní výslavy A. Kalvoda též o dilelantismu vy- kládá, vracím se k tonu a řeknu hned, že se s ním shoduji aspoň jednou větou. »Značka diletantova — praví — je passivní napodobení.«

Jansa Kalvoda A Kalvoda Praha Rudolfinum

10 article

S toho stanoviska jsem mluvil úhrnem minule o mnohých, kterým schází tvůrčí jiskra a mo- hutnost, kteří vidí jen cizíma očima, vyjadřují se technicky a obrazově, jak byli komukoliv odkoukali. Výsledem toho je mnohdy dobrý, ano i velmi slušný obraz, ne však individuální dílo umělecké. A to jenom jako silný a od ostatních odlišný výtvor platí, to jest jako výtvarný vý- sledek zvláštního cítění a rozvlnění, uchvácení Zcela dobře pochopuji vůli a snahu učite- lovu, ze žáků vychovati víe než takové dile tanty, ale to není v jejich moci, leda by do- vedli hned všechno ze své školy vyloučiti, ee neprozrazuje nějaký rys osobitý. Kdo dovede to v prvých počátcích a nejistotách žákových hned a definitivně rozpoznati? Jinak ale vidím diletantismus v mnohem příznivějším světle nežli Kalvoda. On jej pova žuje za škodlivý a chorobný zjev, ač dobře ve- dený a řízený diletantismus je i umění oprav dovému věcí zdravou a prospěšnou. Není beze všeho významu, že slovo i pojem diletant jes odvozeno od »dillelare«, že tedy obojí na lásce k věci, k umění, se zakládá. Právě v tomto bodu se stýká diletant s vlastním umělcem. Pak te- prve se rozcházejí, ne podle toho, co umějí, nýbrž co dovedou. Mnozí považují za diletanta toho, kdo se uměleckou prací bez výdělkových zře- telů a cílů zabývá, ale E. Zola kdysi trefně řekl, že jen ten přestává být diletantem, kdo dovede uměleckou formou silně vyjádřiti svoji potenci.

Kalvoda E Zola

11 article

Množství soukromých škol a jejich žáků v Praze nezaráží ani neznepokojuje, jsou li jen ony dobře a seriosně vedeny. Nepřinese-li si žák dost zdatné umělecké nadání, schopné vlastní tvořivosti, může odtud vyjíti jako vycvičený mi lovník všeho krásného v přírodě a umění. Vý- cvik našeho oka, optického citu, umělecké vnl mavosti zjevů, krasocitného vkusu a taktu, oce- ňování ušlechtilosti nám obecně schází, poně- vadž byl a jest zanedbán. Proto nemáme stále ještě samozřejmou potřebu miti kolem sebe věci krásné, ušlechtilé, umělecké; proto dovedeme žít bez nich a nemáme lásky k nim. V diletan- tech dobře vychovaných ale vyrůstá pokolen žádoucí. Dovedou-li jen překonati samolibosta sebepřeceňování. Jejich práce ve svých výsled- cích jim zajisté činí potěšení, ale nad tuto osobní cenu prostředkem může zároveň býti ku pro- spěchu a povznesení společnosti a národa. Je předsíní, kterou tyto skupiny mají vejíti do sln zdravého a silného požitku uměleckého, tedy toho, co příroda ve své nádheře a umění ve své kráse nabízí. Dosud se tento diletantismus u nás přília jednostranně obrací jen k hudbě a k maliřstvl. Obory umělecké jsou mnohostrannější; všude je místo pro láskyplné zaměstnávání se s nimia heslo »umělecké výchovy« by, myslím, splš do- spělo k cíli obezřelně řízenou diletantskou praxí nežli pouhým theoretisováním a estetickým se Karel B. Mádl. rozčilováním.

Mádl Praha

13 article

=Nově publikace redakci této rubriky zaslané Český lad. Roč. XIV., čís. 7. a 8. obsahuj m. j. dokončení dobrého přehledu, popisu a klassiíi kace dřevěných zvonic na Slánsku od F. Velce vřelou stať od redaktora prof. dra. Č. Zibrl o illustracích Ad. Kašpara k jubilejnímu vydán »Babičky« Bož. Němcové u »Unic« pro jejich národo- pisnou dokumentárnost. Knihař. Vydává L. Welgner. Roč. VII. Čís.1. (L. Weigner: Rozvoj moderního knihařstv v Dánsku.) Ve Vacatkově očborné škole konány klausurn práce dne 28., 29., 30. května. Úloha byla portrét v 3 odpolednech zhotoviti. Rozdány byly 4 ceny v origi nálech mistrových, jež obdrželi pan Fiala, slečna Hon zíkova, slečna Kabalova a p. Šmatt. Studum v atelieru tímto zakončeno. Na rozloučenou : atelierem uspo- řádán veselý piknick v atelieru při účinkování hudby pěšího pluku č. 73, ke kterému pozvány byly tak čelnější osoby. Mistr nyní pracuje v Keji u Prahy, kamž se za ním odebralo též několik žáků na studium plei- nairu.

F Velc profesor doktor Kašpar Bož Němcová L Welgner L Weigner Fiala Kabalův Šmatt Slánsko Č . Pearl Dánsko Kea Praha Ada

14 article Školská hlídka.

Školská hlídka. Připravme se k zápisu do českých škol! Za krátko přikvapí prázdniny, ukončí se školní rok a nastanou přípravy — k novému školnímu roku. Již při závěrku roku rodičové z pravidla rozhodují se o tom, kam s dítětem po prázdninách, a kdo prakticky působil jako učitel v krajinách jazykově smíšených, nebo na rozhraní národnostním, neupře, že právě tatc doba, před skončením školního roku, je pro příští zápis do škol velmi směrodatná a vlivná. Žák, o němž bezpečně soudíte, že zase po prázdninách přijde k vám do české školy, pře- kvapí vás poslední den. Ohlásí z čista jasna, že po prázdninách bude choditi do školy německé. Pátrátc po příčině tohoto nepředvídaného kroku. a zvíte ke svému překvapení, že již před něko- lika týdny němečtí náhončí ve vašem rayonu chytře a lstívě, opatrně a bedlivě připravoval úspěch přištího zápišu do německé školy. Snad tehdy, hned v zápětí, bylo by vaše poučovánía přesvědčování zviklalého otce odvrátilo od ne- prozřetelného kroku, ale nyní, poslední školn den, když již rodina se svým předsevzetím jaksi srostla a kdy se v něm opětným agitováním německé strany za dobu několikatýdenní utvrdila aniž z české strany bylo působeno směrem opač ným, nyní jest již pozdě napravovati, co bylo zmeškáno. A poněvadž příklad jest nakažlivý stane se, že přestoupí nám do německé školy děti cela řada.

15 article

My se obyčejně dlouho teprve rozhoupá- váme k ráznějšímu podniku, a odkládáváme všechnu akci pro zápis do českých škol až ke sklonku prázdnin. Pak arci tu a tam pořádají se schůze, přednášky, rozdávají poučné brožurky a p., — ale v nejednom případě přicházíme již poněkud pozdě. Jeť přirozeno, že na př. slovo učitelovo n rodiče v tomto směru více působí, dokud ještě žák k učiteli do školy chodí. Tenkrát jest snadno možno bez jakéhokoliv zdání agitace přesvědčiti rodiče o potřebě dalšího vzdělání dítěte jazykem mateřským. Tenkráte ještě může učitel navázat na výsledky učhy, ukázati k momentům výchov- ným a p., — a vždy spíše nalezne sluchu a po- rozumění než před samým začátkem školního roku, kdy sebe upřímněji míněná paedagogická rada vykládá se pak jako agitace, zasahování do práv rodičů a p.

16 article

Odložíme-li přípravnou akci pro zápisy až na prázdniny, snad na poslední dny, a ponechá- me-li zatím volné pole osvědčené, neochabujíe a jistě vlivné agitaci německé, ztěžujeme si práei sami a pohodlností svou pomáháme k národn škodě. Nezapomínejme také, že dítě samo, jak ne jednou se stalo, jest v rodině své u rodičů nej- účinnějším agitátorem. Toho nesmí býti zapo- mínáno, a věru, dovede-li škola a národní naše společnost dítě vznítiti k odporu k docházce do školy německé, dovede-li zavčas ovládnouti srdce jeho, má pak naše obranná a záchranná práce na národním pomezí valně ulehčeno. A k tomu všemu jest právě nynější doba nepříhodnější. Učitelstvo samo může nejúčinněji v akci naši zasáhnouti právě jen v době před prázdninami kdy každý náš učitel najde příležilost, aby si s dítětem promluvil od srce k srdci, a kdy jest dána učiteli možnost, aby v jakékoliv přihodné formě, při setkání, při poradách učitelů s rodiči, a snad i při schválné návštěvě a vůbec kdykoliv do hovoru o prospěchu a chování žáka vsunuí taktně paedagogickou radu o prospěšnosti vyučo- vání v jazyku mateřském. Po prázdninách př zápise, kdy potřebí jednati naskrze officiálně, a — opatrně, poněvadž jednotliví slabí našinei jsou již německou stranou ovládáni, — nemůže se již škola i při nejlepší vůli exponovati v tétc pro nás důležité věci.

17 article

Očekávati, že němečtí učitelé vesměs po- užijí svého práva daného vynesením c. k zemské školní rady ze dne 8. srpna 1881č. 19.014 a že dle odst. 5. poradí rodičům, by dítě do německé školy zapsati nedali, poněvadž při- jetí ohlášeného dítěte z důvodů vychovatelských se nedoporučuje — očekávati, že konečně uči- telstvo německé zaslepeným rodičům českým bude otvírati oči, bylo by bláhovostí, jakou je, učiníti kozla zahradníkem. Víme bezpečně, že správcové českých škol v krajinách zněmčelých řečeným vynesením se řídí, neboť jim děti ně- mecké v přeplněných třídách jen přokážejí. Ale také vime bezpečně a můžeme dokázati, že správcové německých škol nejen že nikdy rodiče ve smyslu onoho nařízení nepoučují, ale přimo lákají a vábí české děti do svých škol, jsouce ostatně z pravidla honorovanými a slušně hono- rovanými a odměňovanými předáky a funkcio- náři sdružení a akcí, směřujících ke zgermani- sování českých dětí. Peněžní slušné dary, roz- dané německému učitelstvu na jazykovém roz hraní a uváděné anonymně ve výročních účet ních zprávách Schulvereinu, a rychlé povýšo vání a přesazování na nejlepší místa těchto ně- meckých učitelských agitátorů, nejlépe dokazují že nelze očekávati rozumně paedagogické rady neuvědomělým českým rodičům od těchte zfa- natisovaných agitátorů. Zveme tudíž včas ku práci obranné a ochranné všechny naše národní organisace města, všechnu naši uvědomělou národní intelli- genci, aby již nyní před prázdninami stáli be- dlivě všichni na stráži. Ať letáky a brožurami, ať přednáškami nejlepších našich řečníků, at agitaci od obce k obci a od rodiny k rodině, at jakýmkoliv způsobem dle místa a doby nejpří- hodnějším působí se k odvrácení národní škody u výchově mládeže, ale jen zaháleti a vyčkávati se nesmí.é Živě si připomínám, jak zvěčnělému dru.

18 article

V. Paříkovi v Třebenicích býval zápis do škol každoročně předmětem veliké péče, obsáhlých příprav a mnohých a mnohých starostí. Nikdy neodkládal s přípravami až po prázdninách na debu několika dní před zápisem. V ten čas již dávno byl soukromý zápis vykonán, v ten čas již bylo dávno rozhodnuto v rodinách a jen o několik dětí zvlášť nerozhočných rodičů veden před zápisem — zápas. Příkladu toho třeba následovati. Což platno rozhoditi na sklonku prázdnin spoustu vyzvání tištěných a letáků, co platna sebe fulminantnější přednáška v době. kdy již němečtl agitátoři dávno opanovali půdu. Nedovedeme-li své řady pracovní spořádat k této práci v čas, nedovedeme-li úkoly si roz- děliti a potřebnou agitační práci vykonati dle poměrů místa a poměrů společenských v pravou debu — nemůžeme v poslední chvíli od nějaké, na rychlo sehnané formální akce očekávati úspěchu pražádného. Jsme, chvála bohu, pro obrannou práci národní zorganisováni slušně. Národní rada naše, četné místní odbory našich obranných jednot, naše spolky vzdělávací a poli- tické, naše města, větší obce i okresní zastupi- telstva stojí tu vždy k disposici, jedná-li se o zá- chranu českého živlu. Nuže, vzchopme se všichni k činu, spořádejme se ku práci, roz- dělme si v městech, okresích a jednotách své úkoly a začněme ihned připravovati své okolí k úspěšnějšímu zápisu do českých škol. Arci spořádanost německých řad, finanční závislost mnohých našich jednotlivců na něme- ckém kapitále, zakořeněný předsudek v neuvě- domělých řadách našeho lidu, a nekáraná lho- stejnost a vlažnost mnohých našich „lepších“ lidí — to vše jsou a zůstanou ještě dlouho moc- nými překážkami našeho ochranného snaženi.

V Pařík bůh Třebenice

19 article

Ale navzdor tomu všemu jest potřebí, ba právě proto je nutno otázku zápisu do českých škol zdůrazniti, učiniti ji předmětem obecného na- šeho národního interessu a všeobecné naší péče. Nevěřím, že nynější status je nezměnitelný. Sta českých dětí v naší královské Praze a před- městích vyučováno je dosud ve školách něme- ckých, tisíce našich dětí na pomezí umořují ducha svého ve školách německých, sta a sta dětí našich rolníků a řemeslníků dosud v letech, pro mravní a rozumový rozvoj nejdůležitějších nuceno je krněti „na handlu“ ve školách něme- ckých, sta našich dívek zakrňují v německých pensionátech atd. Nuže, vzchopme se všichni v čas, a napněme všech sil svých, aby příští zápis do škol byl pro- veden ve prospěch českého škol- ství, ke zdaru české mládeže. Odslov k činů ml Zápls žáků na obecní reálce král. města Nym- burka do I. třídy před prázdninami bude dne 15.a 17. července vždy od 8—10 hod. dopoledne: taktéž po prázdninách dne 15. a 16. září. Do třídy II. a III. přihlásí se žáci ze škol měšťanských dne 13. a 14. září k zápisu a přijímacím zkouškám, žáci z jiných škol středních budou zapisováni dne 15. září. Dvě nadace pro žáky obecní reálky v Nymburce budou uděleny ve příštím školním roce 1905—1906. Jsou to nadace, které založil starosta král, města Nymburka p. Josef Červený se svou pí. chotí Růženou. Nadac čís. 1. zní na 2000 K a čís. 2. na 1500 . Ke čl. hygiena topení a větrání v pražských ško- lách sdělila nám ředitelství obecných a měšťanských škol n Sludánky, že není správné tvrzení, že se do učeben škol u Studánky přivádí ventilační vzduch z chodeb, ale pravda je, že se ventilační vzduch při- vádí do většiny učeben přímo průduchy z venčí (ze sadů, jež obklopují školu)

Červená Růžena Praha Ny Nymburk měšťanský škola můj Sludánka

20 article Sportovní věstník.

Sportovní věstník. Athletika a sportovní hry. ** Zajímavou novinku ve sportu athletickém zavádí letos Sportovní klub Slavia v Praze. Dne 18. června uspořádá na Letné I. inter- klubový match athletický dle vzoru výročních zápasů Oxford-Cambridge. — Mužsivu S. K. Slavie postaví se representační athletický team města Vídně, aby pokusil se zvítěziti v náslodu- jících závodech: Závodě na 100 m, 400 m, 800 m. 1500 (běh i chůze), skoku vysokém, dalekém, v disku a běhu překážkovém na 110 m. V mužstvu města Vídně vidíme všechny nejlepší athlety vídeňské, tak na př. L. Saxe, vítěze v ceně Nicholsonově nad Hlell- strömem (Svědem). J. Rušižku, místra Rakouska n 1500 m. G. Krojera, mistra Vídně v běhu na 60 m a přemožiteie Angl. Stainfielda. Jest též nejlepším skokanem vídeňským a skončil loni jako junior s Karlínským v mrtvém závodě. E. Schönecker, jeden z nejlepších sprinterů D. Rakouska. Spiegler a P'laile nepřemožitelní ve Vidní chodci, jimž konkurovati může snad jediný N. de Sorgo z Pešti. J. Prokš, bývalý člen Slovana a nejlepší čtvrtkář vídeňský. K. Lubo vicki, mistr Rakouska a rekordman ve vrhu diskem Dále Wraschtil, Wachuda, Albala, Pichler, Trommer Stürmer, Beh * Dnes na hřišti Slavie konají se následujíe zápasy: o 2. hod. Slavia juniors reserves — S. K Libeň; Slavia reserves — S. K. Plzeň; Old Boys — S. K. Viktoria (Žižkov). V pondělí: Slavia juniors re- serves — S. K. Meteor (Karlín); S. K. Slavia — S. K Meteor (VIII.): Old Boys — S. K. novoměstský.

L Sax J Rušižka G Krojer Stainfield E Schönecker Spiegler jít sorgo J Prokš Slovan Albal Pichler Beh S K Meteor Praha Oxford Cambridge Vídeň Rakousko Anglie Pešť Libeň Plzeň Žižkov Karlín sportovní klub Slavia Letná I . inter Mužsiv S . K Nicholsonův nad Hlell Svěd Old Boy — S . K . Viktoria Trommer Stürmer Meteor Old Boy — S . K

21 article

** S. K. Plzeň vybojuje dnes a zejtra v Praze dva zápasy a sice s druhými mužstvy S. K. Slavia a A. Č. Sparta. Plzeňští docilili letos pěkných vý- sledků, tak že zápasy budou asi velmi pěkné a vý- sledky velmi tčsné. Zápas Slavie proti Meleoru VIII., zejlra pořádaný, koná se ve prospěch Husova fondu, načež zvláště obecenstvo upozorňujeme ** Dnes nastoupí A. C. Sparta v Pešti proti ma- darskému klubu Ferenczvarosi T. C. a zejtra o svato- dušním pondělí očekává mužstvo Sparty ještě těžší zápas proti nejlepšímu klubu uberskému Budapesti Torna Clubu, který v poslední době po dvakráte po- razil prv jmenovaný klub uherský, Úkol ten tím těžší. ježto Sparta vyslala tři náhladníky (místo Bamruka, Kudely a Jendy), přes to však doufáme, že mužstvo to aspoň prvý den barvy české obhájí, a že i druhý den čestně obstoji. Mužstvo A. C. Sparty Ib schraje v pondělí svatodušní o 5. hodině odpolední na svém hřišti na Letné revanch match proti S. K. Plzni. takže i tota mužstvo očekává zápas těžký ** Lawn-tennis. Lawn-lennisový cerkl (ten- nisová hřiště Letná, Slavie) pořádá na svých dhvorcích ve dnech 13. až 16. června klubovní závody. Čísla, jež jsou otevřena hráčům cizích klubů jsou: I. Handicap single vklad K 2.—, II. Handicap double vklad K 4.— za oba. III. Open single vklad K 4.— za hráče. Lo- sování hráčů koná se v pondělí dne 12. června o 11. hodině dopol. Přihlášky přijímá úřadující člen závodní komise na Letné. Vstupné k závodům K 1.— za osobu na den (členové sportovních sdružení 60 hal.).

S K A Č Husův Kudela Jenda Plzeň Praha Pešť Budapest Letná Lawn Lo Sparta Slavia Meleor Ferenczvaros T Sparta Ibo Letná Lawntenis

22 article

** Na hřišti „Čechie“ v Karlíně hraje dnes o 1/46. hodině A-mužstvo proti Pražskému teamu; 144. hodině B-mužstvo proti Staroměstskému sportov- nímu kroužku. V pondělí pak o 126. hod. A-mužstv Čechie proti S. K. Spartě I. Žižkov; o 1/44. hod. B- mužstvo proti S. K. Sparta II. ** Sport. kluh Čechie koná dnes o 10. hodině dopol. členskou schůzi v restauraci p. Šestáka v Kan- lině. Program důležitý. Přítomnost členů nutná.

Šesták Karlín Žižkov Čechie Čechie Sparta Amužstvo

23 article

Automobilism. ** Za účelem získání zevrubné informace o přá ních, vyskytujících se v účastněných kruzích v pří čině všestranného upravení jízdy, roz hodlo se ministerstvo vnitra dle vynesení ze dne 3 června 1905, že uspořádá s přibráním zástupců zem- ských výborů, zuniců i kruhů technických a oso z kruhu majitelů a vyrabitelů motorových povozů anketu o vydání policejních předpis pro jízdu automobily a koly motoro- vými. Do ankety té, která se bude konati 26. června t. r. o desálě hodině dopolední v zasedneh slní c. k. ministerstva vnitra ve Vídni a v jejímž rokování se po případě v nejbližších dnech bude pokračovati, pozval místodržitel hr. Coudenhove pana stavitele J. Rosenberga, předsedu Českého klubu automobilistů v Praze.

Coudenhove stavitel J Rosenberg Vídeň Praha Český klub automobilista

24 article

eoNrtNá pšlsi

25 article

DÁVENÍ PRMU A STŘEVNÍM KATARRHu NA SKLDE V LERARHAOÍ A DROGE NIÍC NUSNÝM ÚČLLM POLOVIČNÍ RRABICE PO 4 ROR2, aP TPORODNÍ BABičKY ORDEží vzORROvÉ KRApiě RV A BROŽURNY zDARMA-V HLOVNÍMA SNL a0 JGNDĚLA DaOcERII V PPAZE-I. HUSOva TŘÍDa 13.

Husův KRApi RV JGNDĚLA Daocerie V PPAZE DROGE NIÍC NUSNÝM ÚČLLM

26 article

(Z a s lá noo.

28 article

Čoské ženy a domácnostl upo- zorňujsme, že pečiná právě vycházeti vy- soce důložité a užitečné dílo pro české do- mácnosti, jaká dosud literatuře české chy bělo

29 article DOMÁCÍ VŠEVĚD,

DOMÁCÍ VŠEVĚD, illustrovaný slovník všech oborů domácího hospodářství, jonž zahrne v zohě zejména: 1. žlvot podinný (adsavolnictrí človéka i obydli, živolospráva matky i ditěte, damnácí lékař, prvni pomoc, ošetlování nemsocných, tělesná i duševní výchova ditěle, vychova- telatví, domácí télecvik, společenská pruvidla atd. ald.)— 3. zněizoní cbydli a do- mácnosti (opatřování potřeb domnácích. oděva, obuví a prádla: uchovávání a udršo- vání jich; domáci práce, umění a peůmnysl nanka o vedení domácnosti a pracích domá- cich; umění v dosácností atd. atl.) — 1. vý- živu těla lldského (naoka o potravi- nách, jich zušitkování a konservování; nauka o vařeni, o náhiažkách, zvlášť pak o falin- vání polravin; nauka o zboší abl. abd.) — a. stručnou nauku o chovu domá- cich zvířat a pěstování rostlin. Přehojné zdařilé illustrace doplňovati budeu pestrý, bohařý a velice za- jímavý obsali, jenž každou otázku zodpoví stručně, názorně a ihned! Celé díle vyjde pu sešitech ve dnou di- lecá, jichá objem nebude překročen. Aby bylo možne odbirati je každé, i méně zá- možné hospodyni, stanovena jest cena i pře nákladné vypravení dila co nejlevněji sešlt pouze za 50 haleřů, tak že při 14denním vycházení stačí hospo- dyní malá úspara 1 K měsičně, aby opa tiila si poslupně diln, jež, až bude ukončeno. stane se zajisté v každé rodině nexbylneu zlatou knihou domácností. Pivní sešit »Bomácího Váověda- zašle se ná požádání no ukáziu zdlar- ma. Předplatné na b sešllů K BDl h. podtou 2 K G0 h. Objednávky přijímá a ochotně vyřízuje každů řádné knih- kupoctví v Praze i na venkově neb d misl, kde knihkupeciví není, přímo expeduje Nakladatelství F. Šimáčka v Praze Jeruzalémská ulice ai.

F Šimáček Praha G 0 zlatý kniha domácnost Bomácí Váověd

30 article Zaponsko, země i lid.

Zaponsko, země i lid. Napsal GRIGORI de-VOLLAN. Nejlepším až dosud ruským spisem o Japon- sku jest dílo býv. ruského konsula v Nagasaki de- Vol- lana. De-Vollan vynikl také jako belletrista, ztrávilv Japonsku několik roků a procestoval všechny jeho ostrovy křížem krážem. Píše nestranně; haní, co hany zasluhuje a neskrblí chválou kde jest něco chvály hodného

Vollan jítvolit Nagasaki Japonsko

31 article Zaponsko, země i lid.

Zaponsko, země i lid. s četnými vyobrazeními a mapkou neváz. K 5-04, váz. K 6.40 neb v 14 sešitech po 36 hal. od dra. V. K. Korsakova. Brož. Pel lěl PeKI K 2.40, váz. K 3 60. od dra. V. K. Korsakova. Brož.

Korsakův Brož

32 article PekinsKé udalůsll K 2.60, váz. K 3. 80.

PekinsKé udalůsll K 2.60, váz. K 3. 80. od J. P. Juvačeva. Brož.

Juvačev Brož

33 article Usm let na Sacnalině K 5.40, váz. K e 40.

Usm let na Sacnalině K 5.40, váz. K e 40. Črty a obrazy ze života Peršanů od Nzhamla Zemů. S. Lomnického- Redžepa. Brož. K 5.40, váz. 6. 40 napsal P. Krasnov.

Peršan Nzhaml Brož Krasnov

34 article Z potulek po Mlanižursku autor dila „Kozkciv

Z potulek po Mlanižursku autor dila „Kozkciv Habeši“, kapitán gardových kozáků a válečný zpra- vodaj „Ruského Invalida“, tudíž znalec tamějšich po- měrů nejdokonalejší. Brož. K 4.—, váz. K 5.— i Denník velitele průvodce car- KDzaci V HaneSl. ského poselství do Habeše v r. 1897 až 1898. Napsal P. K. Krasnov. Cena brož K 3.60, váz. K 4.80. Napsal Veščij Oleg

Brož Krasnov Oleg Habeš

35 article Bulharsko a Makedonla. Cena brož. k z40

Bulharsko a Makedonla. Cena brož. k z40 váz. K 3.60. Právě vyšlo: Cestovní causerie s četnými vy- Ku Brenum Bal. obrazeními. Napsal Vikt. Kami Jeřábek. Brož. K 1.26, váz. K 2 . 26. Sešitově vycháí

Breno Bala Jeřábek Brož Bulharsko

36 article Rusové nad lndií.

Rusové nad lndií. Obráky a črty z válečného života na Pamiru. Napsal B. L. Tagějev. S illustracemi. Cena seš. 18 hal. Dostati lze ve všech knihkupeetvích jakoži v Nakladatelství E. Beauforta, Praha-ll, Jungmannova třída č. 21. 13208

Rus B L Tagějev E Beaufort Pamir Praha Jungmannův třída

37 title

Jarní motivy.

38 article Tři skladby na honsle s průvodem klavír

Tři skladby na honsle s průvodem klavír Složil prof. Jos. Procházka. Op. 17. 1. Píseň. — 2. Jarní bouře. — 3. V zamy- šlení. 17 a 4 str. Cena 3 K i poštou. „Der Klavier-Lehrer“ v Berlíně vč. 8. dne 15. dubna 1905 píše doslovně v pře- kladě: „Tyto tři kousky jsou velice melodl- cké, znějíce velice plnozvněně a kara- kterisujíce obsah („Píseň“. „Jarní bonři“ a „V zamyšlení“). Houslím připadá v celku hlavní úkol, jsoutě vlastním podílem melo- dické myšlenky. Žeť místy i klavír jest účastněn, tu vyznívaje v zajímavé akkor- dové pořadí, vhodný kontrapunktický, okras- ný neb i samostutný motiv, dlužno ceniti skladateli opravdu za skutečně vyšší zá- sluhu. Ku pěstění hudby domácí nutno Procházkovy kousky hodně doporu- čiti; zvláště že ony nejsou nesnadny ku provedení a budou, jsouce arci dobře pro- vedeny, vždy nejlépe působiti.“ 12517 Nakladatel Fr. A. Urbánek, český knihknpec v Praze, ve dle Národního divadla- Prvý český závod hudební.

profesor Jos Procházka Procházkův A Urbánek Berlín Francie Praha národní divadlo der Klavier

39 article Každá dospělá dívka

Každá dospělá dívka dříve než se rozhodne vstoupiti do stavu man- želského, každá mladá žena každá mladá matka, která chce vychovati zdravé dítky a své zdraví př tom ušetřiti, má se poučíti o všech svých povinuo- stech ze spsku vydaného nákladem knihkupectví R. Storcha v Praze- Karlíně

R Storch Praha Karlín

40 article Mladá matka.

Mladá matka. Pravé rady českým ženám, jak při vstupu do stavu manželského, tak v těhotenství, při porodu a ošetřo- vání děcka. — Poučení o čmýře, postupu těhote nství a šestinedělí. — Kterak dociliti lze snadný porod. — Děcko a jeho ošetřování. — Kojení a umělá výživa. — Nemoci věku dětského. Dle mnoholeté vlastní zkušenosti napsal Dr. L. Svoboda. S 29 vyobrazeními. Cena této pončné knihy 3 K 20 hal., v plátěné vazbě 4 K, poštou franko o 30 h (rekomandované 55 hal) více, kdo obnos předem poštovní poukázkou zašle nakladateli Rudolfu Storchovi, knihkupci v Karlině. = Na skladě u všech knihkupců. = Spohrův znamenitý spis v překladě MUC. Jana Vodičky

doktor L Svoboda Storch Spohrův Vodička Karlin

41 article Pohlavní nemocí muž

Pohlavní nemocí muž jich vznik, předejití a přiro- zená léčba jest jediné dosud toho druhu dílo v české lite- ratuře a má cenu trvalou. Spis ten psán jest proti vyssavání nemocných a nevědomých a ob- saženy jsou v něm více než padesátileté zkuše- nosti spisovatelovy. Dle návodu ve spisu jasně vyloženém může každý kteroukoli dosud známou pohlavní chorobu snadno a bez výdajů sám spolehlivě vyléčíti. Spis hodí se však i pro zdravé svým poučným a morálníma naní- ráním na život. Spis zasílá nenápadně (úplně zalepený) za 3 koruny 20 haléřů aneb na dobírku administrace časopisu 13189 PRÍRODA A ZIVOTT. St. Strašnice, pošta Žižkov.

St . Strašnice Žižkov