Periodikum ALTO Viewer

1

11. června 1905

2

II. Příloha „Národních Listů

3

k číslu 159.

4

Strana 17.

5 article Národní hospodář.

Národní hospodář. Z pražského trhu peněžního. V Praze, 10. června. Minul týden od počátku června a taková je pro Prahu jeho bilance: ze sedmi dnů pět dnů slavnosti a ani jediný, ve kterém by byly pro- nikaly známky nějakých nových snah na poli hospodářském, ve kterém by bylo zřejmo, že pro circenses nezapomínáme na panem. Jako pro jednollivce, plati i pro celý národ stará, pra- stará pravda, která je tajemstvím dobrých roz- počtů: chceš-li vydati 15 zl., vydělej si předem dvacet zlatých. Ovšem výnos slavností byl vě- nován dobrým účelům a ráz jich byl velice dů- stojný. A potom: člověk přece zábavy potřebujel Samé pravdivé námitky a snad tu i tam pře- svědčující. Ani v naší střízlivé době, koketujíeí do jisté míry s odporem proti hlučným a okáza- lým slavnostem, touha po veselí, po chvilko- vém odsunutí trudů a starostí dne pod přívalem všeobecného veseli nezmlkla a je dobře, že ne- zmlkla. Klid a zábava jsou nutným protikladem práce — ale otázka úměrnosti prostředků a sil padá tu stejně na váhu jako v případech jiných, nehledě ani k tomu, že jsme opětně jen pestrým dekoracemi průvodovými, smavými barvami ná- rodních obleků, celým tím třpytem dokázali. jak značnými spotřebiteli jsme — výroby ne- české. Kolik asi těch pestrých látek pocház z české továrny? Když už okázalost, tedy ale- spoň méně častou a s rázem snahy, aby nade vším ležela pečeť české práce. V době zápasu proti invasi bavlny tvořila elita Anglie vlaste- neckou ligu, která boykotovala každého, kdo neměl oděvu z domácí vlny — hnutí stavělo se proti nutnému pokroku a proto bylo poraženc.

Praha Anglie

6 article

Ale jedno zbylo: při svých potřebách obrací se Angličan jen k tovarům výroby domácí. Takové příklady platí i pro nás. Ale nač odbihati? Bi- lance prvého červnového týdne není zrovna tedy potěšitelna, ne proto, že slavnosti vynosly hojně finančního úspěchu účelům, jimž věne- vány (a byly to vesměs účely dobré), ale proto že schází nutný předpoklad: že, jak se zdá, ne- chápeme hospodářského významu doby a že s nesnažíme všemožně úkolům svým dostáti. Ne- jsou maly. Příštím rokem nabudou platnosti nové ob- chodní smlouvy a průmysly všech zemí připra- vují se pro nové poměry. Zvýšená celní ochrana dává podněty k novým podnikům a vzbuzuje za- jímavý zjev: stěhováni průmyslů do dosavad- ních odbytišť. Konjunktura je nepopíratelně pří- zniva a lidem silné vůle a práce otevírá se hojně vyhlídek zdaru. V Německu, které tak úžasně rozpjalo své síly a které rychle vyrůstá v nej- mocnějšího hospodářského činitele Evropy, naší to prací a přípravami pro budoucno, národ při- pravuje se k novým úkolům a jeho vůdčí hlavy vytyčují mu veliké úlohy. Investice kapitálové z Německa v cizině a také u nás rostou, zatím co oslabení Ruska otevírá bránu jeho starým snům politickým... Dojde-li ku přovratům ve střední Evropě, budou přivoděny a opřeny mo- menty hospodářskými: co činíme, aby naše ho- spodářská základna byla pevná pro všechny pří- pudy, bychom byli pevně ustrojeným tělesem bospodářským? Kde jsou známky, že výhod splavněných toků využijeme my, kde doklady vážných úsilí o pozvednutí výkonnosti a zlepšení finančních základů našeho zemědělství, kde pří- znaky, že otázku hospodářského obrození ne- chápeme pouze jako snahu po větších výdělcích,

Angličan Německo Evropa cizina Rusko

7 article

ale jako touhu po mravním přerodu, přerodu k solidnosti, reelnosti, pravdě a vytrvalé, ne- únavné práci? Není malou chvíle dnešní a veliké převraty v seskupení sil mocenských, jichž jsme svědky, nemohou zůstati bez dalších, pro- nikavých důsledků. V tak vážných momentech jen silni, zdraví a vytrvalí dosahují cíle a byt nelze ničeho namítati proti oddechu a úsměvu, seriosní pojímání situace má prorážeti celým naším životem. K vůli našim písním, k vůli na- šim krojům a také i k vůli našim kulturním sna- bin nebude žádný národ na celém světě nám ojrou ve dnech trudných, . přátelství mezi ná- ndy kotví na velmi střízlivém odhadování pro- spěchů. A prospěch může druhému dáti jen ten. kdo je mocenským faktorem v plném slova smyslu. Abychom jím byli, k tomu schází nám právě jen moc. Má-li býti trvalou a pevnou. musí vyrůsti z vlastní podstaty, z vlastní práce národa. Kde stkvějí se jarem známky tohoto. v pravdé obrozeneckého úsilí? Ovšem: nejsme bez úspěchů a v našich malých poměrech vykonali jsme nejeden pěkný kus práce. Český podnikatel není již bílou vra- ncu a český obchod začíná nám slibně síliti. Naše peněžní organisace přes různé nepo- řádky a přes příliš napjatou soutěž, která brání vzniknutí vědomí pospolitosti pracovní, jest přece jen ve své podstatě zdravá, odborné škol- ství potěšitelně vyrůstá a se prohlubuje. Ale to jsou počátky. Stále ještě daleko máme do lcby, kdy celé ovzduší starých Čech bude pro- vsnuto úsilím, aby každý náš člověk toužil, po- kad jen lze, po samostatnosti v hospodářském směru, aby mu jako muži byl ideálem muž, spo- lehající jen a jen na svoji práci. Probuzení k síle a důvěře: úspěch vytrvalé, samostatné práce.

8 article

Touha býti svým ve všem a všudy. I náš domácí trh nám znovu ukazuje, jak máme daleko k cíli tomuto. Svou peněžní po- hotovostí zaujímá Praha jedno z hlavních míst této říše. Odtud odvádějí vídeňské bankovní fi- tiálky své hlavní zdroje kapitálové do ústředí a v poslední době ukázaly přečetné subskripce pravdu poznatku tohoto, který byl znám více jen v odborných kruzích. Zatím co banka pro země rakouské váhá provésti subskripci nových svých akcií na vídeňském místě a obrací se na Paříž — provádí Praha subskripci na ruskou půjčku, přejímá s klidem zvýšení akciového ka- pitálu několika bank, aniž by v nejmenším trpěla pohotovost její. To jsou známky značné potence — jak vyjádřena našim trhem peněžním? neni píchyby: jeho obchody rostou, jeho význam sílí. Odpovídá ale tento stav daným pomě- rům? Máme ještě bodně daleko k zdůraznění významu našeho trhu dle významu místa, kte- rému slouží. Z valné části vinou naší. Ještě mnoho schází nám na našem trhu peněžním těch, kdož by měli v prvé řadě přispívati k jeho posilování, stále ještě jest míjen těmi, kter vlastní zájem měl dávno naň přivésti. Ale ani naše akciové podniky nenavykly si v našem trhu zřili místo, jež by svými kalkulacemi vyjadřo- valo cenu jich papírů. Česká exola jsou stále ještě velíkým rejstříkem. K neprospěchu pod- niku, jehož papíry cení nekontrolovatelná po

Praha Paříž

9 article

ptávka a nabídka soukromá, a k neprospěchiu majitelů jich, kteří vysazeni cenolvornému či- niteli naprosto neznámému. Ale odpor proti ve- řejnému znamenání jest konečně známkou vy- růstajících teprve poměrů a vývoj to překoná. Ale poslední dny přinesly známky ještě jiné. Není tomu dávno, co rozeslal bursovní spolek vídeňský četným akciovým společnostem oběž- ník, ve kterém je vyzývá, aby daly své papíry znamenati na vídeňské burse. Poukazuje se v něm velmi správně na význam znamenání tohoto, a zdůrazňovalo se velmi nesprávně v mo- tivech akce, že papíry, na vídeňské burse zna- menající, mají jakousi cenu zvláštnostní. A heslo působí a správní rady některých českých pod- niků prý uvažují, mají-li přání vídeňské organi- sace vyhověti. Proč neučiniti Prahu ústřed- ním trhem průmyslových papírů zemí českých a proč místo ochoty ke svodům vídeňským, ne- penouknouti raději akci, která by usilovala pro Prahu o totéž, co pro Vídeň? Proč nemají býti znamenány na naší burse akcie pivovarů smí- chovského, pražského měšťanského, vinohrad- ského, bránického, pardubického, novopackého atd. atd.? Proč vyhýbají se jí akeie továrny dříve Kolbenovy, továrny kyseliny uhličité, kaolinky, slánské chemické, kolínské rafinerie petroleje atd.? Ale to jsou staré stesky a snad přece jen konec konců probudí se porozumění pro věc, která je nejen dobrá, ale i prospěšná. ..

Kolbenův Praha Vídeň

10 article

Uplynulý týden prošel na domácím trhu klidně. Základní smýšlení bylo sice pevno, ale uváznutí obchodů, které vyznačovalo bursu vídeňskou, uplatnilo se i u nás — obyčejný ostatně vstup do měsíců letních. Příznivé zprávy sklizňové budily hojně nadějí do podzimu a tak přes malé poměrně obraty byl trh klidný a pevný. Zájem pro zástavní listy Hypoteční banky království českého opět po- trval a došlo k opětným závěrkám speciálně co do 31/4% titrů (při kursu 95.20 a 95.25) — mo- ment, na jehož význam pro naše zemědělstv jsme již minule upozornili. K zástavním listům Hypoteční banky družily se železničn úpisy Zemské banky král. českého při kursu 100.371/4, 3% obligace spo- lečnosti rakouských státních drah (opětně za 84.65) a rakouská investič- ní renta (93.12 1/2). Na poli akciových papírů stály v popředí opět papíry strojírny dříve Daňkovy a Za- jišťovací banky. Poptávka po papíru prvém byla velmi živá při variaci peněz 458.— až 450.—, zatím co závěrky sjednány při kursu 458.— a 456.—. Oslabení ke konci týdne při- voděno ale momenty bursovně technickými: zprávy o jednání s dělnictvem na ně vlivu ne- měly. Vi se, že hnutí dělnictva v Daňkovce je praeludiem jednání v jiných závodech, a tak ne- věnuje se momentu tomu valně pozornosti. Akcie Zajišťovací banky jednány za 230.—, poptávka, zahájená v ponděli, na 232.— a stouplá v úterý na 233.—, sestupuje koncem týdne na 230.—, tedy na úroveň sjednávek. Při značné poptávce není ale zboží. Zprávy o za- mýšleném prý zvýšení akciového kapitálu této banky vzhledem ku povaze její neměly toho účinku, kterého snad dle jistých přání míti měly. Z ostatních akcií jednány: Továrny umělýchhnojiv za 370.—, České prů- myslové banky za 416.—, rakousko- uherské banky za 1654.— a 1654.50.

Daňkův hypoteční banka zemský banka král Daňkovka Český pr

11 article Vídeňská bursa v týdnu minulém Ve Vídni, 10. června.

Vídeňská bursa v týdnu minulém Ve Vídni, 10. června. (Zvl. zpráva »Nár. Listů«.) Proroctví nebylo nikdy vděčným řemeslem — proroctví bursovní snad nejnevděčnějším z toholo oboru. Ukazuje se pak dodatečně jen opět a opět, jak často i ti, kdož hrají si na nejinformovanější a n nejlépe orientované a znalé poměrů, mýlí se — právě jako ostatní. Když loďstvo Rožestvenského se plížile k cíli své plavby a když ve francouzských vodách nešťastný admirál ruských eskader cvičil své mužstv pro nastávající zápas, usuzoval „Tresor“, orgán Ra- kousko-uherské banky, že případná porážka ruských lodí přivodí silný otřes a sestup ruských rent. Jich držitelé připravováni na chvíle vzrušení a lítosti nad lím, že se dali svěsti výhodnými podmínkami upiso- vacími. V této prognose hrály ovšem motlvy politické značnou roli, ale vývody vzbudily pozornost. Po po- rážce Hožestvenského, jejíž rozsah zprvu překvapil i největší pessimisty co do posuzování zdatnosti eskadry a která byla větší, než touhy nepřátel Ruska

Rožestvenský Vídeň Rusko Rakouskýuherský banka

12 article

zůstaly kursy ruských rent pevny. Přímo nepatrně oslabení vyrovnáno druhým dnem a nota bene bez jakýchkoli intervencí — pověsti o míru připravily ru- ským rentám nové avance, zatím co Petrohrad by velmi pevným. Ve dnech porážek a ztrát tento effek dlužno Rusku jen přáti. Ukazuje se, že síla říše po- rážkami otřesena není a nalezne-li Rusko pravého muže, který ve dnech hrůzy dovede rcorganisací zří- zení probuditi síly národa a rozžíci pochodeň nového budoucna, nalezne-li se muž, který vytčením nové dráhy dovede zároveň položiti základy mravního obro- zení ruských kruhů intelligentních, vyjde z neúspěchů na dálném Východě jen posíleno. Ale zatím zřejmo tolik, že porážka u Cušimy na vývoj kursů ruských papírů vlivu neměla, a že jich majitelé mohou s kli- dem očekávati věcí příštích. Ale buď jak buď: necht jakákoli vláda převezme vedení říše Romanovů, zá- vazkům převzatým dostojí plně a cele. A to je pro držitele papírů ruských konečně věcí hlavní.

Romanov Petrohrad Rusko Cušima

13 article

Náš trh sice všem zprůvám o míru věnoval plně pozornost, se značným zájmem sledoval pevný vývo cizích burs, Petrohradu v prvé řadě, ale ke vlastní činnosti povznésti se nemohl. Až příliš doléhá již saisona letní a příklad Berlina vyznivá na marno. Jest ovšem hojně výmluv pro tulo nečinnost, pravdy nedostatek silného, samostatného hospodářského ži- vota této říše, nevyslovuje otevřeně nikdo. A tak sváděna stagnace na uherskou krisi. Episoda Kvassay ova posuzována velmi slibně a když se ukázalo, že poslání Kvassaye ztroskotalo, nastala obvyklá lho- stejnost. Nemohly ji prolomiti ani dobré vyhlídky sklizňové, slibující oživení četných odvětví průmy- slových, ani uspokojivé zprávy z některých obvodo průmyslových. Jediné alpské báňské rušily klid bursy. Počátel týdne přinesl jim silnou reprisu následkem zpráv dobré závěrce čtvrtletní. Odhadováno, že výnos skon- čeného čtvrtletí převýší totéž čtvrtletí loňské o 350.000 korun. Když odhad tento se potvrdil, došlo k několik zpětným koupím, jimiž krus znovu upevněn. Alpsk báňské byly vlastně jediným papírem, v příčině něhož došlo k častějším závěrkám a o který se bursa denně zajímala. Zlepšení pražských železářských jest právě jen malou episodou, která záhy zanikla.

Petrohrad Berlín

14 article

Také hirtenberským akciím přinesl počátek týdne oživení a vzestup. Ale obchodů sjednáno tu jen mále a při malé pohotovosti zboží sebe menší poptávk dochází výrazu v kursu. Závěr týdne vedl alo při tomio papíru k oslabení. A jako vždy kryla výmluva vlastní příčinu prodejů (snahu realisovati zisk): uváděno že mír na dálném Východě přivodí zmenšení potřeby válečného materiálu. Z akcií bankovních trpěly akcie Banky pro země rakouské místními a malými realisacemi, které ne- mohly ani zastaviti zprávy o tom, že v příštím parla- mentním zasedání bude konečně kladně vyřízena otáz- ka nově losové půjčky. Za to ale docílily uherské kre- ditky zpevnění. Trh ukládací byl pevný Důležitější varlace v tomto týdnu poznati lro z tohoto sestavení: 3. června 100.50 119.90 117.95 97.75 143.— 661.50 454.75 776.50 551.50 1008.— 246.— 416.— 663.50 88 40 443..50 1091.— 991.— 606.— 524.— 550.— 2647.— 1543.— 650.— 854.— 630.— 240 27

15 article

10. června 100.45 119.90 118.— 97.. 75 142 65 664.— 454.— 781.50 552.50

16 article

Rak. korunová renta Rak. zlatá renta . . . . . Uherská zlatá renta . . . . Uherská korunová renta . Turecké losy . . . . . . Rak. kreditky . . . . . . Banka pro země rakouské Uherské kreditky . . . . . Bankovní jednota . . . . Pozemkový úvěrní ústav . . Živnostenská banka . . . . Česká průmyslová banka .. Společnost státní dráhy . . Jižní dráha . . . . . . . Polabská dráha Buštěhradská dráha lit. B. Dunajská paroplavební spol.. Rakouská továrna na zbroj . Alpinky . . . . . .. Rým.muráňská společnost Pražská železářská společnost Česká báňská společnost . Mostecká uhlářská společnost Wienerberger . . . . . . Schodnica . . . . . . . Londýnská devisa . . . . Říšské marky . . . . . .

živnostenský banka Český průmyslový banka státní dráha pražský železářský společnost Český báňský společnost Wienerberger

17 article

1047.— 416.— 663.25 86.55 440.75 1090.— 928.— 601.— 529.75 553 25 2675.— 1555.— 646.— 863.— 635.— 240 30

18 title

117.35

19 title

117.38

20 article Sezení státní rady železniční.

Sezení státní rady železniční. Z Vídně, 9. června. (TII. zpr) Státní rada železniční konala se ve dnech 7. a 9. června za předsednictví správce min. železnic Wrby svoji řádnou schůzi. Na programu nalézalo se hojně předmětů z oboru slavby a doplnění železnič- ních zařízení, z oboru jízdního řádu a úpravy sazeb železničních. Mezi prvými nalezá se mimo jiné též žádost obce žižkovské za zřízení zastávky pro osobní dopravu na trati české severní dráhy v obvodu města Žižkova. ke kterému předmětu byly podány dva návrhy a sice posl. Kaftanem a členem st. ž r. p. Bondym. Posl. Kaftan ujal se ve schůzi horlivě této záležitosti, poukázav na velké zalidněné měst. Žiž- kov, jeho hospodářský význam, z čehož lze souditi zajistě i na značnou frekvenci zmíněné zastávky, ze- jmena polud, pokud se týče cestujících směrem ze Žižkova do severovýchodní části král. českého. Tecn- nické obtíže lze bez velkého nákladu překonati, právě tak, jak se při zastávce v Karlíně na rak. severo- západní dráze dělo. Taktéž člen p. Bondy přimlouval se za to, by ministerstvo želozniční konalo opětně šetření a na zřízení zastávky naléhalo; po doslovu posl. Kaftana byl tento návrh schválen.

Kaftan Bondy Posl Bond Vídeň Žižkov Karlín

21 article

Návrhy posl. Heimricha v příčině zřízení za- stávky v obci Čeladné na trali Kojelin—Bílice, po- tom návrh člena p. Houdka týkající se osvětlen nádraží v Rokycanech a pořízení lepších vozidel při rychlovlaku z Prahy do Brodu n L.: posl. Kubra, jenž opětoval loňský návrh poslance Kaftana na zři- zení skladiště nákladového v Libici; posl. Lichta na zlepšení osvětlení osobních vozů zejmena na dra- hách místních — byly min. železničnímu k povšimnutí a pokud možno k příznivému vyřízení doporučeny Návrh posl. Nitsche na změnu názvu stanic Lenora na Lenora-Kunžvart byl schválen, taktéž bylo přislibeno k nalehání posl. Kaftana, aby název stanice Běšiny byl změněn na „Č a- chrov-Běšiny“ Návrh člena p. Riedla na upravení zastávky Mnichovice, byv podporován posl. Kaflanem, jenž se o tuto úpravu již loňského roku horlivě za- sazoval, byl schválen, taktéž návrhy dra. Rusa, by příště byla min, železnic předložena St. r. ž. zpráva o výsledku pokusů s motorovými vozy na drahách státních a soukromých; podobně návrh člena dra. Seylerta v příčině zřízení zastávky u hlídač- ského domku č. 5.3 na trati Olomouc—Česká Tre- bová.

Houdek Kubr Kaftan Kaflan Rus Čeladná Rokycany Praha Libice Lenora Kunžvart Běšiny Mnichovice St . r . ž Olomouc Český tre

22 article

Návrh na zřízení veřejného telefonu na hlavnícl stanicích železničních byl schválen. Na to bylo přikročeno k vyřízení záležitostí- tý- kajících se jizdních řádů železničních. Při položce o zásadách zimního řádu jízdního na drahách státních ujal se slova posl. Ksítan, aby poukázal na nedostatečnou dopravu na dráze Březnice— Blatná—Strakonice, zejmena pokud se týče části z Blatné do Strakonic. Z Blatné odjíždí první vlak teprve o polednách, dorazí do Strakonic v1 hod. 30 min. a vrací se již ve 2 hod. 30 min., kterýžto interval sotva stačí dostati se z nádraží strakoni- ckého do města, na pořízení obchodních neb úřadních záležitostí nezbývá času, proto nelze na této trati oče- kávati valnou frekvenci. Posl. Kaftan plimlouvá se za to, by byl první vlak z Blatné do Strakonie vy- praven v době ranní, kterýžto návrh byl schválen. Návrhy posl. Heimricha v příčině připojen vlaku č. 3756 c. k. státní dráhy z Německého Brodu do Tišňova k rychlíku čís. 4 severo-západní dráhy. potom dopravování cestujících mezi stanicemi Táborem a Milínem trati Jihlava—Domažlice nákladními vlaky 2181 a 2184 byly odkázány min. železničnímu k blahovolné úvaze, taktéž byly návrhy člena Houd- ka v příčině vložení nového páru vlakového na traii Plzeň—Klatovy, potom připojení osobního vlaku čís 618 trati Protivin—Zdice na rychlíky 306 a 307 ve Zdicích min. železničnímu k šetření doporučeny.

Posl Kaftan Březnice Blatná Strakonice Strakonie německý Brod Tišňov Tábor Milín Jihlava Domažlice Plzeň Klatovy Zdice

23 article

Návrh posl. Kaftana a člena p. Riedla na prodloužení večerního vlaku č. 617 ze Zdic do Pří- brami až do Březnice byl po důkladném odů- vodnění posl. Kaltana, jenž dokázal, že nestává z ohledů dopravních žádných značných překážek, mi- nisterstvu železničnímu k přiznivému vyřízení do- poručen. Taktéž návrh posl. Kaftana na prodlou- žení vlaku 4454 z Rataj—Přívlak—Kácov do Ledče a Světlé. Posl. Kaftan ukazuje tu na nesrovnalost dosavadního jízdního řádu na téfo trati. Cestující, jenž Prahu vlakem č. 216 o 6 hod. 18 min. ráno opust a do Kácova o 10 hod. 6 min. dopoledne dorazí, jest nucen v Kácově dvě plné hodiny na pokračo- vání jízdy do Ledče a Světlé čekati, kam teprvo 2. hod. 27 min. odpoledne se dostane. Jizda na po- měrně nevelkou vzdálenost 90 km vyžaduje tedy doby S hodin. Posl. Kaítan nalehá, by zmíněný vlak z Kácova č. 4456 byl bez delší přestávky veden do Ledče a do Světlé, kde by zastihl vlak č. 8 severo- západní dráhy, jenž jede směrem na Německý Brod, Jihlavu, Znojmo a Vídeň, zapotřebí bylo by toliko malého zvýšení rychlosti vlaku sázavského, která desud toliko 21 kilometrů za hodinu obnáší. Návrh posl. Kaftana byl na to doporučen vládě k příznivému vyřízení, Velmi důkladně a obšírně pojednal posl. Kaft an o nedokonalosti jízdního řádu společnosti státní dráhy. týkajícího se zastávky v Holešovicích

Kaftan Riedl Kaltan Posl Kácův Zdice Březnice Rataj Přívlaky Kácov Ledeč Praha Brod Jihlava Znojmo Vídeň Holešovice km

24 article

Holešovice, VII. čásť Prahy, čítající 40.000 obyvatelů kde nalezá se bohatě vyvinutý průmysl a obcho nemá dosud lepšího železničního spojení, než leckterá víska pohorská, jsouc společnosti železniční dosud odkázána po výtce toliko na spojení s vlaky omnibusovými t. zv. „bumly“ jak ve směru k Podmoklí, tak ku Praze. Tak zejmena neslaví rann vlak osobní, jenž Prahu o 7 hod. 33 min. směrem k Podmoklí opoušti, v Holešovicích, ač v ostatních malých a nejmenších stanicích a zastávkách na p. v Bubenči, Podbabě, Selci atd. zastavuje; tím jsou cestující z Holešovic nuceni, pěšky neb povozem odebrati se do 3 km. vzdálené stanice bube- nečské se svými zavazadly a tam vlak osobní č. 17in očekávati Podobně má se věc s osobním vlakem č. 18 n. jenž také v Holešovicích nestaví, čímž ztrácejí tyto výhodné spojení přes Prahu směrem ke Kolínu Pardubicím a dálo Ačkoliv by mohly Holešovice vzhledem ke svému velkému hospodářskému významu vším práv e žádati, by mimo jmenované vlaky osobní stavěi tam také aspoň jeden pár rychlíkový, ob- mezují se na prvé. Posl. Kaftan poukázal případně že soukromé společnosti, obdrževse výnosný privilej od státu, mají take povinnost dbáti potřeb obecenstva. Toho společnost státní dráhy v tomto případě nečiní, důvody ji podané jsou příliš nicotnéa upomínají spíše na jistou umíněnost vrchního správce dopravy ve Vídni a na animositu vůči Praze.

Posl Kaftan Holešovice Praha Podmoklý Bubeneč Podbaba Vídeň Kolín Pardubice km

25 article

Vývody poslance Kaltana, jenž ke konci úsi- lovně naléhal, by již v letním jízdním řádu bylo oprávněnému přání VII. části Pra- hy vyhověno, byly st. radou železniční s velkou pozornoslí sledovány a min. železničnímu doporu- čeno, by s největším důrazem u společ nosti státní dráhy na zmíněnou změnu jízdního řádu na prospěch Holešovic naláhal. Návrh poslance Nitschea na zlepšení jízdního řádu z Vimperka do Strakonic, který byl ve větším rozsahu, toliž pokud se týká lepšího spojení Pra- hy s Pošumavím loňského roku posl. Kaftanem podán a st. ž. r. schválen, byl min. žel. k blahovol- nému povšimnutí odkázán, takléž návrh člena pana Riedla na zlepšené připojení vlaku Protivín—Zdice na rychlík č. 3 o 1 hod. 16 min. v Protivíně. Návrh dra. Cyrilla Selíerta v příčině po- zdějšího odjezdu osobního vlaku č. 13 Vídeň—Přerov vzhledem ku připojení na rychlík z Prahy do Vídně č. 810 v Břeclavi, jakož i návrh, by plakáty jizdního řádu na »tanicích moravských byly také v jazyku če- ském sestaveny, byly schváleny. V přičině lepšlho spojení Prahy s Mni- chovema vedení zvláštního vozu v tom- to směru stěžují sobě poslanec Kaltan a člen p. Bondy na dlouhý interval ve Schwandorfu, čím stává se úspora času při rychlíku illusorní. Poslanec Kaítan poukazuje na svůj loňský návrh v příčině přímého rychlikového spo- jení Vratislavi s Prahou a Mnichovem a žádá zástupce vlády, by zahájili v otázce této v brzku jednání s drahami bavorskými, což ministr železniční učiniti slibuje.

Kaltan Nitschea Kaftan Riedl Bond Kaítan Holešovice Vimperk Strakonice Pošumaví Protivín Zdice Vídeň Přerov Praha Břeclav Schwandorf Mnichov

26 article

Taktéž přimlouvá se poslanec Kaftan za návr Riedlův v příčině zavedení lepšího spojení mezi drahou severozápadní a státní v Kolině a Pardubicích a doporučuje k tomu účelu svolání konference zá- stupců zmíněných drah v min. železničním. Na to bylo přikročeno k vyřízení záleži- tostí tarifpíc h. Návrh člena p. Bondyho v příčině zavedení nižších osobních sazeb v místní dopravě Praha— Beroun, Praha—Modřany—Dobříš, Praha—Benešov doporučuje se vládě k blahovolnému šetření Značnější debatu způsobily již v odděleních ná- vrhy dra. Lichta v příčině promítání se zek severní dráhy Ferdinandovy z Haliče k západní sít c. k. státních drah, potom návrhy Dattnera, Rus- mana a Baczewzkého na úpravu sazeb pro vývoz dřevní a návrh člena p. Bondyho na revisi výhod sazebních v dopravě do a z Uher a za- vedení tarifů směnných v této relaci; veškeré tyto návrhy byly přikázány min. železničnímu k bedli- vému šetření, po pripadě svolání dotyěné ankety. Tím bylo sezení státní rady železniční ukončeno

Kaftan Riedlův Bondy Ferdinandův Kolina Pardubice Praha Beroun Modřany Dobříš Benešov Halič Rus Uhry

27 article

Texlilní anketa. Výroba tlačených šátků plstí, o níž jednáno v dalším průběhu ankety, na- lezá se v poměrech platebních celkem uspořádaných. Moment tento vysvětluje se tím, že výrobky tohoto průmyslu jsou vlastně jen pomocnými prostředky výrobními jiných průmyslů, že tedy platební pod mínky pro odběratele zvláštní roli nehrají. U vý- roby koberců jsou nákupní poměry suroviny uspořádány a nedávaji podnětu ke stižnostem. Od- bytové podmínky této skupiny se však v poslední době podstatně zhoršily. Knihovní úvěr nabývá stále vrchu, zatím co placení hotovými a směnkou potla- čováno. Konečným důvodem těchto nepřístojnost jest přilišné uvěřování poslednímu spotřebiteli, čimž ovšem i továrník nucen k úvěrovým ústupkům. Také dovoz z ciziny zhoršuje podmínky. Nápravy bylo by lze za tohoto stavu věcí nejsnáze dosíci tím, že by byli obchodníci povinní v určité době předkládati účty. Organisaci průmyslu v tomto směru vadí růz- nost jednotlivých výrob: jední pracují jen pro gros- sisty, druzí i přímo pro spotřebu. Pouze co do jedno- tlivých předmětů bylo by lze dosíci nápravy. I ná- kupní poměry surovinné co do výroby pokrý vek jsou upraveny, zatím co se při prodeji vyskytují přes dobrý stav této výroby tytéž nepřistojnosti jako ve skupinách jiných. Zde spectálně zhoršovány pod- mínky odbytové tím, že tato výroba prodává těmže odběratelům jako ostatní textilní průmysly. A tak přeneseny nešvary úvěrní i do tohoto oboru. Při dobré vůli výrobců bylo by lze dosíci nápravy — dosavadní pokusy v tomto směru výsledku neměly. V poslední době obnoveny snahy úpravové opět některými velikými firmami, možno se tedy nadit eventná ní dohody.

28 article

Hnědouhelná doprava labská. V posledním týdnu dopraveno na překladiště ústecké jen 3810 vagonů uhlí a vázla doprava proto, že nedocíleno shody o lodních sazbách se společenstvem privátních loďařů Teprve včera podařilo se aspoň docíliti prozatímníh dohodnutí a placeno do Magdeburku 210 fen., do Ham- burku 260 fen. za tunu při + 65 cm. vody, úbytel o 1 cm. zvyšoval sazbu o 1 fen. za tunu. Prozatímn dohoda uspišena zlepšenou nosnosti lodí, umožněnou stoupáním vody. Olstanovení definitivních sazeb dál se vyjednává. Dne 10. června stálo Labe v Ústí n + 46 em. Pro uherský průmysl. Ministr honvédů vydal vý- nos, dle něhož mají velitelstva hraditi na příště po- třebu pouze z domácích pramenů. Ke každé objed- návce z ciziny (také tedy z Předlitavska) je potřebí svolení ministerskéno. Rumunský zákar vyvážsti píci byl dle rozhodnutí vlády pro veškery druhy pícnin a krmiv zrušen. Různé zprávy. Výkaz německé banky říš- ské přináší tyto změny: kovový poklad + 3, směnky — 37. lombard — 5 mill. mk., cenné papíry + 62.000 mk., oběh bankovek — 21, žirový účet — 15 mill. mk. — Správa vídeňské elektrické společno- sti usnesla se navrhnouti valné hromadě placení 14K dividendy (loni 12 K). — Divídenda berlínské všeobecné elektrotechnické společ- nosti odhaduje se 10% proti 9% loni.

Magdeburk Ham Ústí Předlitavsko centimetr

29 article

Anglické finance. V londýnském Institute oí Bankers měl E. Speyer zajímavou přednášku, z ní zasluhuji hlavně tyto vývody pozornosti: Za různé znepokojivé zjevy a poruchy, které se zračí v angli- ckém finančním životě v posledních letech, nutno či niti zodpovědny určité výstřednosti úřadů vládnícha městských a některých osobností. Momenty těmito nutno vyložiti pozvolně a nepřiměřené rozmnožování národního blahobytu a obchodu, silný pokles vkladů kapitalových v cizině, jinými slovy zmenšení vývozu kapitálu, jež přivoděno v podstatě zdvojnásobením nepříznivé platební bilance v posledním desetiletí

Speyer

30 article

K tomu druží se vzrůst přechodního druhu v posledních létech, hlavně státních pokladních poukázek. Jimi zmenšeny podstatně pohotové prostředky trhu, čímž ovšem trpí obchod i založený statní dluh. Při tom nutno míti na mysli, že se pak při mimořádných pří- padech přivádí zahraniční kapitál, jako tomu bylo jihoafrické válce, kdy umístěno na evropské pevnině asi na 80 mill. lib. st. státních pokladních poukázek a tedy citlivost trhu peněžního posílena. Mimo to bylo přes rostoucí přijmy třeba v posledních létech značných dodatečných úvěrů; pro tento rok povo- leno na př. již nyní 8 mill. st. a učiněny kroky na opatření dalších 25 mill. liber st. Národní dluh se v posledních létech účinně nezmenšil. Co se týče městských správ, stouply výdaje jich ze 737 mill. lib. st. z 1886—1896 na 1270 mill. liber st.v dekadě 1896—1906. V poměrech zdaňovacích dopo- ručuje se řada oprav, hlavně co do základů zdaňo- vacích. V posledním desetilelí vynesla na př. daňz důchodů 264 mill. lib. šterl. proti 143 mill. lib. št. předchozího desetiletí. Veškeré tyto okolnosti oslabily finanění mohoucnost Anglie a zdržely rozvoj ob- chodu. Jest tedy nutno, aby byly náklady národní. obecní i soukromé obmezeny, aby odpadly doda- tečné úvěry resp. byly kryty příjmy, daný dluh aby byl zmenšován operacemi amortisačního fondu ap.

Anglie

31 article

Za správního vedení uplatnily by se i zde výtečné vlastnosti anglického národa; nyní jest na čase přiznati si učiněné chyby a starati se o jich ná- pravu. Petrohradská bursa. Veškerý zájem kruhů bur sovních tečil se kolem otázky míru. V prvních dnech proslýchalo se, že bude se za každé okolnosti pokra- čovati ve válce; v dalším průběhu týdne proskako- valy však zprávy, dle kterých připouštěla se možnost vyjednávání o mír. Ve středu a ve čtvrtek odkázány byly bursovní kruhy — vzhledem k ruským svátkům — na bursu pařížskou a ta hlásila vzestup všech ruských hodnot. To bylo signálem pro Petrohrad na páteční a dnešní petrohradské burse uplatnila se haussa, která zabrala ve svůj vliv všechny běžné ruské papíry. Mimo naděje na mír očekává bursa svolání lidového zastupitelstva a vnitřní reformy Bude-li tento náhlý vzestup trvalým, lze těžko posouditi. Trh bankovní podlehal v prvních dnech drobným realisacím a teprve po svátcích na páteční burse na

Petrohrad

32 article

stal rozhodně obrat k lepšímu a na dnešní burse mohly se právě papíry bankovní vykázati vydalným vzestupem. Akcie diskontní banky kolísaly počátkem týdne mezi 370 a 368, nučež vzpružily se na 372a končí dnes 380. Akcie ruské banky pro vnější ob- chod zlevnily o 2 ruble na 315 a stouply poslézeo 10 rublů na 325. Akcie mezinárodní banky ustoupily takléž nejdříve o 3 r. na 337 a vyšinuly se konečně o 11 r. na 348. Akcie ruské průmyslové banky byly v prvních dnech bez obchodu, načež vyšinuly se na 242. Z bank zemelných brány byly z trhu akcie vílenské banky po 450 a akcie tulské banky po 293. Trh hodnot železářských těšil se větší pozornosti spekulace. Vedení strhly na sebe akcie Harlmanských strojíren, které již po dobu obou ruských svátků byly na pařížské burse u větších položkách kupo- vány. Na páteční burse vyš nul se kurs ze 228.- až na 244.— a dnes končí 243.—. Akcie Sarmovských železáren byly v prvních dnech bez obchodu a stouply koncem týdne o 10 rublů na 226.—. Akcie Putilov- ských železáren obchodovaly se po kuponové srážce za 119.— a vyšinuly se koncem týdne na 125.—.

Harlmanský Putilov

33 article

Akcie ruské konstrukce (Bonhev) snížily svůj kurs o 2 ruble na 216.— a stouply posléze až na 228.—. Akcie Nikopolských železáren obchodovaly se v první polovici týdne na 82.50 až 84.50 a Brianské že- lezárny po 164.50 až 170.—. Akcie petrohradské me- talurgické spol. znamenaly 150.— až 152.—. Z va- gonek stouply »Fénix: z 284.50 na 290.— a Dviga- tělské ze 78.— na 79.50. Hodnoty petrolejové mohou se vykázati největším vzpružením. Akcie spol. Baku vyšinuly se ze 372.— až na 400.—, akcie Mantašev- ské spol. zlepšily svůj záznam ze 190.— na 197.— a akcie kaspijské spol. stouply dokonce o plných 250 rublů na 5000. Z raských státních papírů zlep- šila se 4proc. unifikovaná renta z 83 62 na 84.—, 5proc. nová renta ze 96.— na 96.37, ruské losy zr. 1864 obchodovaly se v první polovici týdne po 375.— až 377.50 a losy z roku 1866 po 285.50 at 287.50.

Bonhev Fénix Bak Mantašev

34 article

Obchodní a průmyslová komora v Českých Budě- jovicích koná schůzi v pondělí 19. června o 2. hodině odpolední v zasedací síni komorní. Denní pořádsk: Pensijuí řád pro ředitele a skulečné učitele obchodní školy komorní. Zpráva a návrby kuratoria obchodní školy v záležitostech osobních. Volba zástupce komory v kuratorin technologicko p ůmyslového musea v Praze. Dodávka pro dráhu. Nleditelství priv. společnosti rakousko-uherských státních drah zadá dodávku kar- bolové kyseliny pro dobu od 1. ledna do 31. prosince 1906 veřejnou soutěží. Bližší podmínky oznámeny jsou v úřadním vídeňském listě ze dne 9. června t. r. Z ústředních jatek pražských. O Božím hodě svatodušním, v neděli dne 11. června t. r., budou veškeré úřadovny v ústř. jatkách král. hlav. města Prahy i úřadovna nájmu c. k. potravní daně otevřeny jen do 12 hodin v poledne: odpoledne zavedena bude jen nejnutnější sružba zdravotní. Trhy. Vyroční trh na dobytek v Hostomicí ch bude 14. června. — Výroční trh na dobytek a zboží bude v Uhlířských Janovicích 15. června. — Výroční dobytčí trh v Novém Bydžově bude 20. června. Insolvence. Bohumila Vopatová, obchodnicev Praze—VII. čis. 833. Jan Krčmář, obchodník ve Zbě- jově (Morava). Jindřich Kromali, obchodník v Pře- myšlu. J. Kaplan, obchod v Králové Dvoře. Milán Stanojevič, obchodník v Palance. Dr. Jovanovič, obchodník v Palance. Trhy peněžni.

Vopatová Krčmář Jindřich Kromat doktor Jovanovič Český Buda Praha uhlířský Janovice Nový Bydžov Zba Morava Králové Dvůr Milán Palance

35 article

V Praze, 10. června. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Při klidném trhu došlo na dnešní burse k četnějším obratům a jednána rakouská investiční renta z K 93.121/2, dále placeny 3% obligace společ. rakou- ských místních dráh za K 84.65, 4% zástavní listy České bypoteční banky za K 100.95, 31/2% zástavní listy téže banky za K 95.25 a akcie České průmy- slové banky za K 416.—. Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky K 246.—, české banky »Unione K 247.—, strojírny Daňkovy K 450.—, Zajišťovací banky za K 230.— a První česko-moravské strojírny K 580.— peníze. Officiální záznamy znějia Zástavní listy české hyp. banky 500 3 1/2 Základní úpisy české zem. banky Kom. dl. úp. čes, zem. b. (ve zl.) „ , , , , „ (v K Mel. úpisy » , » (ve zl.) „ „ . „ (v K) Žel. , „ „, Dlužní úpisy České prům. banky 41/2 Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . . . . Zástavní listy mor. hyp. banky Kom. dl. úp mor. zeměd. banky 49% Želez. úpisy . , Zastavní listy I. mor. spořitelny 41/29 41/2 » » hal. zem. banky Kom. dl. úpisy . , . 49% Železnič. , , . . 4% Zást. listy Hal. akc. byp. banky 41/2 » » Rak. uherské banky 4 0. „ » Doinorak. hyp. ústavu 49% » » 31/2 0 Kom. dl. úp. . . » 4 % » » » 31/2 Zástavní listy Rak. hyp. banky 40 Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 3 0. Únorová spol. renta (v pap.) 4.2 % Dubnová » . (ve stř.) 4.200 (v pap.) 4 % Květnová » Červencová spol. renta (ve stř.) 40 Rakouská zlatá renta . . . . 40 korunová renta . . 4% investiční » . . 31

Daňkův Praha K Mel český banka Český průmyslový

36 article

Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union . . . . , Česká průmyslová banka . . . Česká zajišťovací banka . . . , Haličská skc. hypoteční banka .» Hospodářská úvěrní banka . . Moravská eskontní banka . . Pražská úvěrní banka . . . .» Rakousko-uherská banka . . .. Zal. úv. ústav v Hradci Králové, Živnostenská banka . . . . » Českomoravská strojírna . . . » Daňkova strojirna . . . . . Rustonova strojírna . . . . Česká báňská společnost . . . » Česká společnost cukerní . . . Český pivovar v Č. Budějovicích , Kolinská továrna chemická . . Podolská cementárna . . . .» Poldina huť . . . . . . .. Pražská železářská společnost » První česká raň. v Modřanech „ » » tov. orient, cukrov. x. Z Vídně, 10. června. (Telefgr. »Nár. Listů«.) Denní bursa. Nastávající svátky způsobily, že spekulace zachovávala největší zdrželivost, Kromě toho působila reservu nerozřešená otázka míru č vojny na asijském bojišti. Výjimku tvořily jen ně- které hodnoty ve šraňcích jako dunajské paropla- vební, západočeské uhelnodolné. V druhé polovině bursy došlo ke všeobecnému zotavení, zvláště se zřetelem na berlínskou bursu, která měla vysloveně pevné smýšlení. Jmenovitě montanní papíry značně stouply a též papíry železářské, Obě kreditky a akcie státní dráhy rovněž zaznamenaly reprisu. Akcie hirtenberské továrny na patrony, které z počálku se zřetelem na zprávy o mírové akci byly slabší, později rozhodně se zotavily. Hodnotami ukladacími byl malý obchod. Jistá poplávka byla po rakouských rentách a jiných 4% rakouských ukladacích hiodno-

Daňkův Rustonův Kolinská Rakousko Zala Hradec Králové Č . Budějovice Modřany Vídeň Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka hypoteční banka úvěrní banka eskontní banka uherský banka živnostenský banka Český báňský společnost Poldin huť železářský společnost

37 article

Pražská bursa.

38 article

Penízel Zboží 103.50 104. 50 100.50 101.50 101.2 102.50 100.25 100.75 100.25 100.75 100.25 100. 75. 100.20 100.75 100 25 100.75 100.75 101.75 100.— 100..— 99.90 99 85 101.35 99.80 101.70 99.50 99.40 99. 35 101.05 99.10 100 65 100 40 94.50 100.30 94 50 190.— 84.15 101.— 101.— 100.50 100.35 119 90 100.50 93. 05

39 article

100.30 100.90 100. 90 100 85 102 30 100 b5 102.70 100.50 100.40 100.35 100.— 101 . 6b 101.40 95.50 101.30 95.50 100.85 85.10 101.20

40 article

102 05

41 article

101.20 100.70 100.55 120. 10 100.70 93 20 247.— 247..50 416.— 418.— 230.— 550.— 560.— 1652 445. — 246.— 580.— 1556 170 — 640.— 370.— 180.— 536.— 2675 250.— 282.— 551.— 412 — 420.— 570.—

42 article

1654 405.— 246.50 600.— 400.— 459.— 1566 175.— 65U.— 372.— 195.— 540.—- 2685 260.—