1
masthead
14. ledna 1900.
2
masthead
I. Přiloha „Národních Listů“
Přiloha
6
article
Posledně omylem byl předsunut titulek
o reformách za hranicemi, pod nímž jinou, od-
lišnou serii článečků mínili jsme uveřejniti, pře
všeobecný fento přehled ryze polilických dějin
v roce 1899 a jen v roce tom. Kdyžtě ale již
stalo se, chceme na dále črly o obou předmě-
tech shrnouti pod jeden název, kterýž ovšem
pak vzhledem na dvojí předmět v nich obsa-
žený vhodněji upravujeme.
Přehled událostí politických doplniti chceme
ještě zběžným ovšem jen rozhledem po dějích
ve státech jednotlivých. Počínáme státem, jehož
akce jsou od jisté doby takřka osou svělov
situace, ovšem osou, jež brzy zlomena může
být — Anglií. Celý minulý rok dějin tohoto
státu vyplněn byl třenicemi s jinými státy, po-
kusy vyprostiti se ze svého osamocení a zjednati
si ústupky jedněm pevnější posice proti dru-
hým, hlavně proti Rusku. K vůli tomu Angli
nadcházela si všemožně Ameriku, k vůli tomu
uzavřela samojskou smlouvu s Německem, v níž
zřekla se nároků svých na toto souostroví ve
prospěch Německa a k vůli tomu dokonce hle-
děla i ve Francii způsobiti zapomenutí fašodské
afféry smlouvou, v níž Francii přiznala nároky
na rozlehlé kraje západního Sudanu, ano i na
pozadí tripolské, ovšem konejšíc tak Francii n
účet cizí, neboť územi Francii tu odstoupené
Britům před tím nenáleželo. Poměr k Rusku
zůstal napjatý po celý rok a opětně hrozil mezi
pimi propuknout konilikt pro vliv na záležitosti
čínské, zvláště na otázky železniční.“ Opětné
útočné řeči ministra osad Chamberlaina, jenž
místo chorého Salisburya stával se víc a více
duší ministerstva, jasně napjetí to osvědčovaly.
Angl
Brito
Chamberlain
Anglie
Rusko
Amerika
Německo
Francie
Súdán
7
article
Takě v Italii sympatie veřejnosti — když i ne
vlády! — k Anglii byly značně ochlazeny jak
postupem pozadí tripolského Francii, na něžsi
lialie činila zálusk, tak i akci proti Burům,
kteří mají v občanstvu italském nemálo přízně.
Konflikt s Bury upoutával po celý rok po-
zornost anglické vlády i anglického lidu. Pro-
puknutí války přišlo Anglii vlastně v nevčas;
dříve než dokonala své přípravy válečně a dříve
než si zabezpečila na všech stranách naprostou
neutralitu. Avšak Burové neměli nijak chuti
čekati, až odpůrce jejich své válečné přípravy
dokoná. Na zřejmě, ač nehotové ještě soustře-
dování vojska anglického na svých hiranicích,
poslali dne 13. října m. r. Anglii ultimatum, po
němž ovšem nezbyla nežli — válka. Věděli, že
Anglie stejně směřuje k podrobení neodvislých
republik jejich a tím k ucelení své državy jiho-
sfrické: způsobem válečným jako pokojným.
Pokojné vyhovění požadavkům Anglie bylo by zna-
menalo zrovna jako válečná roztržka zmar ne-
odvislosti Transvaalu třeba v době pozdější:
volební právo, v té míře poskytnuté, jak Anglie
žádala, britským, dočasně v Transvaalu k vůli
tžení zlata dlícím poddaným, bylo by zname-
nalo ovládnutí i vnitřní správy jihoafrické repu-
bliky, občany Spojeného království a na kone
bylo by bývalo těmlo poddaným královny Viktorie
velno odhlasovati třeba i připojení republiky
k državě anglické. Jediná vůbec ještě možná
spása pro Bury v Transvaalu spočívala tedy ve
válce i odvážili se k ní a přetrhli aspoň tak
v čas pletky a pikle anglické. Dosud rozhodné
akce své želeti nemusili.
Burová
Anglie
Francie
Bura
Transvaal
spojený království
Viktoria
8
article
Dnes již i v Anglii pozbývají naděje, že
by směli ještě Transvaalu diktovati zřeknutí se
neodvislosti. Ale nechť již bude míti válka vý-
sledek jakýkoliv: po vojenské presi ti ž
Anglie jest veta. Dovedli-li Burové udr-
žati Anglii v šachu tak dlouho: co teprve, by
si počaly voje anglické proti statisícům armád
evropských? Anglie dovedla by zvílěziti dnes
nanejvýše již jen proti těm, kdož nedovedli by
přinésti v oběť dělům anglickým několik svých
měst přistavních za pozdější mnohonásobnou ná-
bradu, a kdož jsou odkázáni na přívoz po-
tavin po moři. Rusko je bez obav, které i po-
zemními hranicemi s državou anglickou sou
sedi. Toto poznání vojenské sla-
bosti anglické přiblížilo však za-
jísté o léta celá i přiští válku svě-
tovou. Toť po roce konference míru pro
humanitu výsledek — nečekaný a nejžalostnější
Vnitřní dějiny Anglie, upoutané po celý
rok všemi málem silami na vývoj věcí zahra-
ničných a osadních, nemohly vykazovati přiro-
zeně obratů pronikavých. Samo hnutí irské
oživeno bylo teprve sklonkem roku výbuchem
války. Sirach před rozplamenčním jeho pohnul
královnu Viktorii poslati do Dublinu za místo-
krále člena svého rodu vévodu z Counaugthu.
Takové dynastické pozornosti k utištěným
národům, dynastické pozornosti, vynucené ne-
bezpečím, přicházejí obyčejně vždy pozdě již
Nezikavší sídelního měsla Irska, vláda Salisbu-
ryova odpudila si sympatie i vlastní residence
auglické, Londýna. Aspoň většiny jeho oby-
vatelstva. Tim, že nedovedouc snášeti moudře
a státnicky radikální většinu hrabské rady spo-
jeného nedávno Londýna, tento opět na řadu
neodvislých čivrtí rozkouskovala a rozdrobila.
Burová
Anglie
Transvaal
Rusko
Dublin
Irsko
Londýn
9
article
Ještě před válkou zřekl se mluvčí opposičn
liberální strany ve sněmovně poslanecké Har
court, znechucen piklemi protiirských, vládě
blízkých a kompromisu přejících členů vlastní
strany, zřekl se čestně politické hodnosti té.
kterou přejal po něm bývalý liberální ministn
vojenství Campbell Bannermann. Zbytek po-
zornosti lidu anglického upoutaly osmdesátileté
narozeniny královny Viktorie a návštéva Vi-
léma II. již po propuknutí války burské na
dvoře královnině. Ač panovník sem jel in-
cognilo, ministr jeho hr. Bülow incognito jistě
nejel: a tak všechna ta návštěva byla zřejmou
politickou pozorností k Anglii, z kteréž
John Bull mohl také již diplomaticky proti
Burům kořistiti. Vilém II. zapřel tímto kro-
kem nyní zcela někdejší nadšený svůj telegram
Krügerovi a odvolal svůj slib, pomoci v dobách
kritických. Také toto císařské slovo zůstalo
nesplněno. Nesplněno — jest zajisté výrazem nej-
mírnějším, pro krok takový, kterýž v Německu
samém doznal posudků mnohem ostřejších. Pr
své politické důsledky i proto, že způsobilým
byl otřásti důvěrou v důslednosť zahraniční po
litíky německé.
K ministerské krisi. Vídeňské listy opět
přinášejí celé listiny ministrů přištího kabinetu
a v zápělí za nimi následuje zpráva, že hoto-
vého není dosud nie, že se krise vleče dále.
Jedině prý je nepochybné, že úkol, sestaviti
nový kabinet, bude svěřen drů. Körbrovi.
»Volkszlg.« dnes píše, že se očekává, že pa-
novník pověří dra. Körbra tímto posláním užv
nejbližších dnech. Před tím požádá ministerstvo
Wittkovo za propuštěnou.
Campbell Bannermann
Bülow
John Bulla
Vilém II
Krüger
Wittkův
Anglie
Německo
Haro court
Viktoria
10
article
Je známo, že přední povinností příštlho
kabinetu bude provedení smiřovací akce česko-
německé. Myod té akce valného úspěchu ne-
očekáváme. Brání nám v tom staré zkůšenosti,
brání nám i nynější nálada v kruzích něme-
ckých. Novým dokladem, jak smířlivi jsou naš
krajané druhého zemského jazyka, jest včerejšt
slavnostní schůze, jež byla pořádána ve zdejším
»Německém domě« na počest nedávno zemře-
lého vůdce pokrokových Němeů, dra. Schle-
singra. Slavnostní řečník, dr. Zdenko Schücker,
rozhovořil se o politické situaci a ve své řeči
prohlásil splnění požadavků, shrnutých ve svato-
dušním německém programu, za jedinou pod-
mínku smíru s Čechy. »Čechové«. — pravil dr
Schücker — »musejí se vzdáti svých státopráv-
ních myšlenek, musejí se naučiti být rakou-
skými státními občany, a musejí uznati přiro-
zenou přovahu němčiny jako všeobecné řeči do-
rozumívací! Na ochranu menšin musejí být
zřízeny kurie s právem veta a německé jazy-
kové území musí býti sproštěno vnucování če-
ského jazyka . . .« Za takových podmínekje
možno všechno na světě, jen žádný smír česko-
německý
doktor
Zdenko Schücker
Čecho
Schücker
Čechy
německý dům
11
article
Nového kazimíra v akci smiřovací o
haluje »Grazer Volksbl.« v osobě bar. Chlu-
meckého. V situačním dopise z kruhů poslane-
ckých praví se v tomto listě, že snahy barona
Chlumeckého směřují k tomu, aby zdržel do-
hodu mezi německými lidovci a Čechy; patrně
prý se bojí, že by se po takové dohodě stal
zbytečným i s celým svým židovsko-liberálným
štábem. Mimo to jako president správní rady
jižní dráhy a funkcionář jiných ústavů, jež by
stály za prozkoumání, bojí se ramene silného
parlamentu, v němž by si nebyl jist svým vli-
vem. On i sám i pomocí svých přátel hájil na
rozhodujících místech myšlenku úřadnického
ministerstva a tím působí nemalé obtiže smiřo-
vací akci, obtiže, jež by se daly jinak snadno
odstraniti, kdyby politické strany samy požádaly
vládu za zahájení takové akce. Ministři krajané
jsou tu slabí pomocníci !«
Chlumecký
Čecho
Chla
Grazer Volksblishing
12
article
»Mor. Orl.« vyslovuje se co nejrozhodněj
proti tomu, aby moravským místodržitelem
místo bar. Spensa-Bodena, jenž prý má býti po-
volán do ministerstva Körbrova, jmenován by
hr. BylandtRheidt. Vadí mu neznalost českého
jazyka a takový úřadník nemůže býti místo-
držitelem země ze tří čtvrtin české. Přitěžujíeí
okolností pro hr. Bylandta-Rheidta jest to, že
svou karieru úřadnickou započal na Moravé, ale
přes to neuznal za nutno, osvojiti si jazyk vět-
šiny obyvatelstva. »Vůči každému úřadníku —
píše »M. O.« — který už za svého dřívějšího
působení na Moravě měl nejsvětější povinnost,
jazyk náš si plně osvojit, ale učiniti tak opo-
menul, celý český národ na Moravě bezohledně
by jako proti místodržiteli protestoval, a bylo
by to nejhorším začátkem nějaké opravdovější
vyrovnávací akce českoněmecké v této zemi.
kdyby národu našemu způsobena býti měla ta
ková prazbytečná urážka.«
*) Pod záhlavím » Varujeme!« píše »známý
český poslanec« »Plzeňským Listům« o nastá-
vající smiřovací akci českoněmecké list plný
skeplicismu. Nevěří, že by se podařilo příštímu
kabinetu, ať se jmenuje Gautsch nebo Körber
co se nepodařilo státníkům minulých 40 let.
Dokud veškera snaha jejich bude směřovati k za-
chování soustavy centralistické, není v Rakousku
možný mír a pravidelný rozvoj vnitřních, ze-
jmena hospodářských poměrů. Mír může býti
docílen jedině šťastným rozřešením státoprávní
otázky a proto nadešla doba, kdy veškero úsilí
našeho národa musí býti obráceno k řešení této
otázky. Pisatel vidí v nynějším hnutí v zemích
koruny české dobré známky onoho snažení.
Mor
M O
Gautsch
Körber
Orlický
Morava
Rakousko
ministerstvo Körbrov
13
article
Vědomí sounáležitosti zemi koruny české pro-
niklo v lid v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
a každý odpor, kladený této myšlence se straný
vládní, jen ji sílí a pomáhá jí k zmohutněm.
Přecházeje k otázkám hospodářským, pisatel po-
chybuje, že by národní smír měl ihned za následek
rozkvět národohospodářský. »Takový obrat závis
jedině na soustavě vládní. Byťbyly národnosti mezi
sebou sebe snášelivější, dokud centralisace bude
podvazovati tepny všemu volnému vývoji jednot-
livých království a zemí a pokud milliony budou
putovati do Vídně, aby se ve způsobě pouhých
tisíců vracely do těchto zemí, bude hospodářský
úpadek i bez národnostního boje dále trvati.
To třeba míti na zřeteli, aby nenastalo zklamán.
Národnostní smír a upravení soustavy státní po-
dle poměrů a potřeb jednotlivých královstv
a zemí a spojené s tím rozřešení české státo-
právní olázky, jenom vše to pospolu může nám
zjednati zdárný hospodářský vývoj. Z toho možno
vyvoditi, co soudíme o smiřování národnostním,
které — jak stále se píše — bude budouei
vládou zahájeno. Nevíme, jest-li se zástupci če-
ského národa k němu dostaví, ale učiní-li to,
pak, vázáni tím, jak tento národ smýšlí, budou
musit prohlásiti, že smír s námi jest možný je-
nom tehdáž, když netoliko přiznána nám bude
jazyková rovnoprávnost a rovnocennost, nýbrz
zabezpečí se českému národu v celém zřízení
státním takové postavení, jaké jemu po právu
a významu náleží. Varujeme proto před každým
ústupkem, kterým by bylo toto naše stanovisko
jakýmkoli způsobem seslabeno, varujeme státníky,
kteři pracují o trvalé uspořádání vnitřních po-
měrů v tomto státu, aby nespouštěli toto stano-
visko se zřetele, neboť marné jinak bude všecko
jejich počínání.«
Čechy
Morava
Slezsko
Vídeň
14
article
*) Z Turč. sv. Martina. Dr. Maluš Dula z
přelíčení v Báňské Bystřici, o němž jsme
onehdy přínesli podrobnou zprávu, uvedl ve své
*) Opakováno ze zabaveného včerejšího čísl
ranního.
duplice, že bar. Ivor Kaas, jenž na veřejném náměstí
v Pešti přímo schvaloval přestupek, jehož se do-
pustil Lepsényi a při tom se zprotivil úřadům, by
odsouzen pouze k pokutě 100 zl., s čímž se spo
kojil i státní zástupce, kdežto jemu za pouhé stisk
nutí ruky redaktoru Pietrovi ukládá se trest tří-
měsíčního vězení. Tento nápadný rozdíl v trestu vy-
světlen z kompetentního místa, jak píšou »Náro
Noviny«, tím, že i nejvíce pobuřující řeč bar. Kanse
pronesená s kočáru na nejlidnatějším náměstí pešt
ském, nemůže míti tak pobuřujícího účinku, jako
slza, jež se zaleskla v oku Dulově, když na martin-
ském nádraží tiskl ruku Pietrovi. Takový komplimen
vyváží tři měsíce vězení, přisouzené Dulovi.
Martino
doktor
Maluš
Ivor Kaas
Pietr
Dulův
Dula
Bystřice
Pešť
15
article
Z Krakova. Sdělili jsme nedávno, že krakov
ská městská rada většinou hlasů se usnesla, zavést
všeobecné volební právo při volbách do
obecního zastupitelstva. Dne 11. t. m. konala měst-
ská rada další porady o změně volebního řádu obec
ního a poněvadž se do této schůze dostavili téměi
všichni obecní radové, mezi inimiž strana konserva-
tivná má většinu, stalo se, že přijetím jednoho z dalších
odstavců nového volebního řádu přijaté už všeobecné
volební právo stalo se illusorním. Voličové totiž roz-
děleni ve tři skupiny, úplně shodné se skupinami
starými a pro nové voliče dle všeobecného volebního
práva není místa v žádné z těchto skupin. Když
učiněno toto zrušující usnesení 21 hlasy konserva
tivnými proti 17 hlasům liberálním, opustili liberá-
lové zasedací síň a tím sbor učiněn neschopným
usnášeti se. Krakov stojí tedy před záhadou : má
všeobecné volební právo (sněmem ovšem doposud
nepotvrzené), ale nemá volebního sboru, v němž by
se toto právo mohlo vykonávati.
Krakov
16
title
Politické zprávy domácí.
17
title
V Praze, 13. ledna.
Praha
18
article
Kronika kulturní a společenská.
Kronika kulturní a společenská.
X Pražské maloměšťáctví. Vešker
podmínky velkoměstského života poskytuje Praha
stoupající stále ve svém vývoji, rozpinající se
v imponující šířce rostoucími předměstími, na-
bývající vždy více hlučné a rušné hybnosti ve
svém životě obchodním, průmyslovém a kultur-
ním a svou reformační, modernisující horlivosti
překonává všechna evropská města naše Praha
nyní tak rozkošně a koketně zadrátovaná a se-
šněrovaná horním vedením elektrických dráh.
Ale s tím velkoměstským životem v těchto velmi
velkoměstských ulicích to pořád nějak váznea
tak potkáváme pořád všelijaké dobré lidi, kteří
mají zvláště světské starosti na srdci, leceos
zažili a viděli, mají trochu inteligence, vkusu
elegance lidí, pohybovavších se ve velkém světě
a kteři stále buď posměšně nebo útrpně krč-
rameny nad tou maloměstskou plochostí praž
ského společenského života.
»Ach, prosím vás, tčím pak se má člověk
v Praze potěšit nežli plzeňským a divadelními
klepy.«
A půl hodiny posloucháte staré a stál
opakované stížnosti, že nemáme českého salonu.
českého společenského života v rodinách, in-
timnich kroužkách, v klubech a že drsna lime
ve všednosti hospodského a kavárnického života.
Skutečně Praze ještě schází to, co jinde
tvoří kouzlo společenského života: příjemné,
vkusné, domácké útulky, kde se člověk
může pobaviti veselým i vážným hovorem o
věcech obyčejných i neobyčejných a vdech-
nouti trochu vůně ovzduší provanutého krásou,
elegancí a rozmarem ženství, rozehřáti se ně-
jakým požitkem uměleckým, hudbou, hereckým
nebo pěveckým výkonem neb předčítáním. Ta-
kové útulky lidí uštvaných denní praci nebo
nudou, kteří touží trochu si zadebatovati, za-
vtipkovati nebo i zaflirtovati, jsou velkou vzác-
ností v Praze, snad ojedinělými oasami v poušt
její společenského života.
Praha
19
article
Takové večírky, dychánky, five o' clocky,
soírées jsou tichými a vlidnými přistavy zmíta
ného šumotu a bouřného moře života velkýeh
měst. Jak rádi vplujete do takových přístavů,
ať je to v živé eleganci pařížských salonů nebo
v přítulné hovornosti ruských večírků kolem
samovaru.
Ovšem v Praze pořádají se také všelijaké
soirées, a jak pyšné, okázalé, nabobské! Druhý
den slyšite s úžasem, jaká spousta jídel se tam
snědla, co bordeauxského, rýnského a šampaň-
ského se vypilo. Do jedné hodiny se sedělo
nad kouřícima se mísami — do svitání se pilo.
Pravé bojarské hody, prelátské hostiny!
U nás není zvykem pozvati si společnost,
která by přišla tak později, po 9. hodině, již
navečeřená, která by se spokojila se studeným
buffetem, sklénkou vina, číškou čaje a již by
domácí pán nutil k produkci nějakého virtuosn
nebo herce, a kde by duch konversace byl snad
trochu čilejší a vtipnější, nežli bývá v nehybném
sezení u stolu, kde se do nekonečna střídá často
velmi negastronomicky upravené pěle-měle hu-
mrů, vepřové s knedlíky, filetů, restbeaufů, zvě-
řiny, puddingů, cukroví atd. Takové soirée by
bylo pro Prahu — moc laciné. To je takový
příznak našeho pražského maloměšťáctví. A čím
vice se u nás jisté kruhy nutí do velkoměstské
noblessy, tím křiklavěji vystupuje do popřed
pražské maloměšťáctví. Tam, kde se propije př
jordaensovsko - teniensovských hodech (nechei
tvrditi, že by měly též bujnost hollandskou) ně
kolik set za drahá vína, zdráhal by se hostitel
zaplatiti sto zlatých honoráře umělci, kterého by
pozval k soukromé produkci. Jinde tyto hono-
ráře tvoři velký zdroj příjmů divadelních a hu
debních umělců. Naši umělci nemají ani zdán
o nějakých vedlejších příjmech a spokojují se
skromně se svými skvělými gážemi.
Praha
20
article
Otázky umělecké, literární a dokonce i filo-
sofické, v nichž si jinde libují salonní kraso-
řečníci a roztomilé »prévientky« jsou řídkými,
exotickými pamlsky v duševním menu našich
salonů. Naše zlatá mládež při veškerém svém
anglomanství sportsmanů má též namnoze ráz
maloměšťáckého šviháctví. Na celém světě ne-
najdete tak strakatě vyšňořená gigrlata jakov
Praze a v Plzni. Zejmena v barvách kravat
provádějí orgie, jež by uvedly v zoufalost i nej-
smělejšího malíře impressionistů a to pražské
smekáni! V tak dokonalém umění uctivých
dvorných gest ruky opisující ladnou křivku klo-
bouku letícího k nohám protijdoucích, nebo div
neprorážejícího výkladní skříně krámů, je možno
vycvičiti se jen tam, kde na náměstí pod pod-
loubím potkávají se každý den a za každým
krokem titéž známí a známé. Na Ferdinandově
třídě uzříte nejelegantnější gymnastiku a akro
batiku smekání, jakou byste marně hledali na
boulevardech a promenádních třídách jiných
velkoměst.
Ovšem musí se seznati, že se rychle vyv
jíme a lepšíme i ve společenském ohledu. Tyhle
dny mi padl do rukou nový, sportovně-spole-
čenský časopis. A hle — v rubrice zpráv z
společnosti dočetl jsem se, že toho dne přijí-
mají v rodině X., kde se roztomilý fine o'eloek
končí tancem, onoho dne zase otevírá se mlá-
deži tanec a vdavek chtivé jiný salon atd-
Jako v modních zprávách »Figara«! Byl jsem
dojat — hruď se mi dmula pýchou. Rosteme
Brekekex.
Figar
Praha
Plzeň
Ferdinandov třída
21
article
X Ochrana Prahy. Před kým? Inu před
kým jiným, nežli před jejimi vlastními mou-
drými a starostlivými otci. Je to již poněkud ne-
vlidná a unavující historie. Celá česká intelli-
gence se rozhorluje nad vandalismem, ničícln
krásy a památky pražské, historikové, umělci.
básníci přednášejí, řeční, píší vzletné články na
ochranu staré Prahy, my novináři bijeme se se
zápalem a přesvědčením za myšlenku velkého
významu kulturního a národního a — a —
jaký výsledek? Mravní, oh, znamenitý! Jaké to
krásné, utěšující slovo — mravní úspěch! Vě-
domí vykonané povinnosti . .. povznesení du-
ševní úrovně lidu. . . pochopení osvětového po-
slání velké idey .. . samá pěkná, ušlechtilá.
silná slova, jež však cele a malomocně zanikají
v nárazech motyk rozbíjejících části Prahy
bistorické a malebně. Úspěchy druhé strany
jsou snad méně mravně, ale vydatnější a bě-
hem několika let nám důkladně spořádaly ze-
vnějšek naší královské Prahy. Ovšem nesmíme
být nespravedlivi a nesmíme předpokládati, že
to vše je dílem nějaké destrukce, ničení, bo-
ření. Naopak... jasný, moderní, tvůrčí duch
vede toto dílo, jehož porozumění vzpírají se
naše zpátečnické duše, zatemněné dokonce i »fe-
tišismemvlastenectví«, jak nám před několika
dny vytkl orgán největšího Čecha, pardon, nej-
většího Evropana. . . .
Čecho
Evropan
Praha
X ochrana
22
article
Není to vítězství toužícího, reformátorského
ducha naší assanace, když ze středu Prahy vy-
kopl tu špinavou klikatinu ghetta a na místě
něho uvolnil tam širý prostor, jehož účel zatím
je neurčitý, ale jímž se rozhodně zavděčil
uličníkům z pátě čtvrti, kteří tu vesele rejdi
po hromadách rumu a smetí. Uprostřed krá
lovské Prahy rozhodně lépe se vyjímá taková
náves haličského blátivého městečka, nežli ro-
mantická, temná splet uliček a koutů ghetta.
jež nanejvýše mohlo imponovat výstředním ci-
zincům, které zajímá více puch benátských
uliček, špína amsterodamského ghetta, kdese
narodil jakýsi Spinozza a pitvorný nelad No-
rimberka, nežli taková rozkošná přímočarnost
a elegance vinohradská, žižkovská nebo chi-
cagská. A žalují-li někteří přemrštěnci, že byl
zbořen překrásný a zachovalý palác prelatury
a tím zatím vyzískáno pro assanaci několik
krychlových sáhů »čerstvého« vzduchu, žalují-li,
že srovnány byly s historickou půdou staro-
městského náměstí ty tři osudné domy — mo-
hou elektro-pivovarní reformátoři pražští hrdě
a pyšně ukázati na své velkolepé paláce pivo-
varů, jimiž stoupne ještě více sláva Prahy,
dotýkající se hvězd, mohou se pochlubiti, jak
originelně vyzdobili pražské ulice boudami akku-
malátorů elektrických. Ale tyto velké skutky
nenalezají patřičného pochopení a ocenění. Ne
spokojenci zase se chystají k novému a ješt
vášnivějšímu boji »za ochranu Prahy«.
Praha
23
article
Rozpálili se bojovně, protože chtějí na ka-
menný most navléknouti pár drátků elektrického
vrchního vedoní. Přacillivělí! To již aby pan
dr. Černohorský chodil po mostě se smetáčkem
a oprašoval každou pavučinku.
Jak by to bylo originální, kdyby provléklí
drát Turkovi skrz nos a na druhé straně jej
pověsili nějakému svatému patronu na krka
pod tím by jezdila tramway! Celá Evropa by
se chodila smát na ten náš pražský most. Ale
my nemáme tak vyvinutý smysl pro humor jako
ředitelství elektrických dráh. Teď zase nový
poplach k vůli nárožním domům do ulice
Sirkové.
Protesty, letáky, sehůze, články v novi-
nách — bůh vi, co všechno nehrozí našim
moudrým otcům města za to, že chtějí pěkně
vylinirovanou ulici, nataženou jako drát vrchního
vedení, nabradit skroucenou, křivolakou ulicí s tím
prapodivným vstupem na Staroměstské náměsti.
Někteří blouznivci jsou tou »malebností« celí
uchváceni. Že prý je to evropské unikum! To
se povedlo. Což pak se naši otcové nestarají té
o unika?
To bychom jich mohli napočítat. A ja-
kých ! Samých evropských, od toho assanačního
rejdiště pro mládež až k nejnovějšímu pálení
sněhu. Mám v rukou dopis jednoho z fanatik
staré Prahy.
Přacillivělit
doktor
Černohorský
Turek
Evropa
Praha
24
article
Vyzývá veřejnost, aby se vzbouřila proti
novému attentátu na Prahu, aby se vydal leták
(sám již honem chce upsat 50 zl. ! na jeho
vydání), aby se vyzýval lid k podpisování
monstre-adressy, aby se vůbec udělal »pořádný
rámus«, stojí doslovně v tom dopisu. A nepsal
to nějaký zbrklý malíř nebo literát. Docela
etihodný, vážný pán, známého jmena, důle-
žitého postavení společenského je podepsán.A
připomíná, že také v Norimberku začali páni
konšelové asi před 30 lety řádit vandalsky, ale
veřejné mínění se jim opřelo a donutiloje
k ústupu. A u nás již by se mělo také ko-
nečně s patřičným přízvukem zvolati na naše
otce některé Gladstonovo slovo: »Hands off
Ruce pryč !«
Dobrá! Ale kdybyste křičeli sebe více,
nebudete slyšání, dokud vás bude jen hrstka
intelligentů. Přes požadavky intelligence jsou
zvyklí pyšní blahobytníci naši kráčet pohrdlivě
a nevšímavě. Ale spojte hlasy celé veřejnosti,
vyvolejte dobře organisované hnutí v lidu,
jemuž musí být patrno, že tu jde o veliký
zájem nejen kulturní, ale především vlaste-
necký a národní — a pak uhlídáme.
Sani n.
Gladstonův
Hands
Praha
Norimberk
25
article
Z úřadních zpráv.
Z úřadních zpráv.
Místa na středních školách (na Moravě)
Na státních českých gymnasiích v markrabství mo-
ravském obsazena budou od příštího školního roku
místa skutečných učitelů: v Přerově
pro klassickou filologii s vedlejším předmětem češtinou
a pro češtinu s němčinou či pro češtinu s vedlejším
předmětem klasickou filologií; ve Strážnici pro
klassickou filologii s vedlejším předmětem češtinou,
pro němčinu s vedlejším předmětem klassickou filo-
logii a pro katolické náboženství; ve Valašském
Meziříčí pro přírodopis s vedlejším předmětem
malematikou a fysikou. Žádosti též s uvedením pří-
padného požadavku na započtení služebních lel
suplentských do 16. února školní zemské radě pro
markrabství moravské v Brně.
Místa učitelská. Od 15. února obsadí s
ve školním okresu plzeňském více míst výpomoc-
nýchpodučitelů. Kdo se má za způsobilého, necht
pošle žádost co nejdříve okresní školské radě v Plzni.
Morava
Přerov
Brno
Plzeň
26
article
Místo skutečného uěitele pro přírodopis
s vedlejšími předměty matematikou a fysikou obsadí
se od příštího škol. roku na státním gymnasiu v Jin-
dřichovu Hradci. Kdo chce, aby započfena mu byla
leta suplentské služby, nechť uvede tak již v žádosti
samé a tuto nadepsanou ministerstvu vyučování zadá
do 10. února školní zemské radě pro království české
v Praze. — Od příštího škol. roku obsadí se na re-
álném a vyšším gymnasiu v Příbrami pro če-
štinu s vedlejším předmětem klasickou filologií. Kdo
chce, aby započtena mu byla leta suplentská, necht
výslovně tak uvede. Žádosti svědčící ministerstvu vy-
učování do 15. února školní zemské radě pro král.
české v Praze.
Místa učitelská (na Moravě). Nadučitele na
2třídné obecné škole národní v Lískovci. Žádosti do
konce t. m.okresní školské radě pro venkov v Brně.
Jin
Hradec
Praha
Příbram
Morava
Brno
třídný obecný škola národní v Lískovec
27
article
— Učitelky, trvalě místo na 3třídné škole obecné v
Myslijovicích. Žádosti do 15. února okr. škol. radě
v Prostějově. — Podučitele trvalé místo na obecné
škole o pěti třídách v Dolních Bojanovicích. Žádosti
do 30. ledna okresní škol. radě v Hodonině. — Pod-
učitelek trvalá místa na 3třídných obec. školách
v Bohuslavicích a v Osvětimanech. Žádosti do 10.
února okr. škol. radě v Kyjově. — Podučitele trvalé
místo na 2třídné obecné škole v Kosově. Žádosti do
1. února okr. škol. radě v Zábřehu. — Podučitele
trvalé místo na 3třídné škole v Čelechovicích. — Žá-
dosti do 15. února okr. šk. radě v Prostějově.
Z obrany zemské. Jmenován byl účetní
poddůstojník 1. tř. od 13. olomouckého pl. R. Fiedler
zatímným okres šikovatelem od 1. února u 30. vy-
sokomýtského pluku zeměbr. pěchoty. — Přeložení
byli: setník od 11. jičínského pluku Jan Hovorka do
stavu důstojnictva pro služby místní od 1. února
jako hospodářský důstojník k zeměbranské kadetce;
nadporučik 19. praporu polních myslivců Ign. Sponner
do nečinného stavu zemské obrany k pěšímu pluku
č. 7 (Plzeň); poručík v poměru evidence u 30. vy-
sokomýtského pluku Jan Kába v Pardubicích v pomár
»mimo službu«. — Přesazeni byli: setník ve stavu
důstojnictva pro místní služby Jos. Mayer od 2. k 9.
litoméřickému pluku, jako správní důstojník u domo-
branského okres. komanda č. 9; evídenční oficiál Ant.
R Fiedler
Hovorka
Igny
Kába
Mayer
Antonín
Prostějov
Dolní Bojanovice
Bohuslavice
Osvětimany
Kyjov
Zábřeh
Čelechovice
Plzeň
Pardubice
28
article
Linbard od 14. brněnského k 29. budějovickému
pěšímu pluku zemské obrany (k okres. hejtmanstvi
v Kaplici).
Z pošty. (Z výkazu o telegraf n
službě za měsíclistopad 1899.) V krá-
lovství českém podáno bylo v měsíci listop. 1899
telegrafických depeší na státních telegrafních sta-
nicích 154.662 (z nichž 129.911 domácích a 24 751
mezinárodních) a na železničných stanicích 10.658.
souhrnem tedy 165.320; — došlo telegramů mezi-
národních ve státních telegrafních stanicích 33.188:
celkem bylo tudíž všech depeší 198.508. Poplatku
za ně zapraveno bylo u státních telegrafních stanie
67.912 zl. za domácí a 16.999 zl. za mezinárodní:
celkem 84.911 zl. — V této polovici říše rakousko-
uherské obnášel celkový počet podaných i došlých
depeší v listopadu 1899 982.346 proti 968.525
roku 1898 a výnos poplatků za ně 411. 641 zl. proti
410.694 zl. roku 1898. Od začátku roku 1899 do
konce listopadu obnášel celkový počet těchto te-
legramů 11,371112 (proti 10,977.949 za stejný čas
roku 1898, tedy roku 1899 více o 393.163) a po-
platky za ně 4,767.150 zl. proti 4,609.613 zl. za tutéž
dobu roku 1898, tedy roku 1898 o 157.537 zl. více.
Místo poštovského výpravce obsadí se
v Praskačce v okr. hejtma nství královéhradeckém
s platem 300 K a paušály. Žádosti do 3 neděl pošt.
ředitelstvu v Praze.
Kaplice
Praskačka
Praha
29
article
Denní oznamovatel.
Denní oznamovatel.
Na neděli, 14. ledna 1900. Den od začátku roku
14 do konce roku 352. — Východ slunce v 7 hod.
56 min., západ slunce ve 4 hod. 22 min. — Východ
měsíce o 3. hod. 23 min. odp., západ o 6 hod. 45
min. ráno.
Katolíků svátky: Jméno Ježíše.
Evang. památné dny: Luther do klatby.
(1) Pravosl. : Sylvestra
Roku 1421 přepadení Táboři v Přelouči, mnoho
jich pobito a 125 do šáchet kutnohorských vmetáno.
Vratislav II. t na honbě 1092.
Na pondělí, 15. ledna. Den od začátku roku 15.
do konce roku 351. — Východ slunce v 7 hod. 56 min.,
západ slunce ve 4 hod. 24 min. — Východ měsíce
4 hodin 28 minut odpol., západ měsíce v 7 hodin
21 minut. — Úplněk měsíce v 8 hodin 5 min. večer.
Katolíků svátky: Pavla pom
Evang. památné dny: Jana Laskiho
(3) Pravosl.: Malachiaše.
Roku 1620 uzavřen spolek mezi korunou českou
a uherskou na věčné časy, aby žádná strana bez
přivolení druhé války nevedla.
Kral Soběslav vtrhl do Polska 1133.
Povětrnost.
m. Z Vídně, 13. ledna. (Zvl. telgr. »Nár. L.«)
Nejnižší tlak vzduchu 745—750 mm. nad Sicílií,
nejvyšší 780—775 mm. při jezeře Ladoga. — Nové
minimum nad severozápadní Evropou.
Lze očekávati při slabých sever-
východních větrech a většinou jasné
obloze počasí suché a tuhý mráz.
Ježíš
tábor
Vratislav II
Pavel
Laski
Přelouč
Polsko
Vídeň
Sicílie
Evropa
Kral Soběslav
mm
30
article
Meteorolegická pozorování na rozhlodně na Petříně
Meteorolegická pozorování na rozhlodně na Petříně
325 metrů nad mořem.
Dne 12./13. ledna 1900:
9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp.
Tlakoměr.. 739.1 739 0 737 .9.
Teploměr C. — 4.0 — 10 3 — 81
Vlhko . . . . 87
za-
pod
pod
Obloha . mračena mrakem mrakem
S. bez. bez-
Petřín
10 3
31
article
Slla větru mírný větří větří
Slla větru mírný větří větří
Teplota nejvyšší ve stínu — 1.4° C.
na slunci + 1.8° C.
Teplota nejnižší ve stínu — 10.7“ C.
při zemi — 12.8° C.
Slunce svítilo O hodin.
Prům. rychlost větru v km. za hod. 20.2
Srážky v mm. 0o
srážka
32
article
Král. české zem. divadlo v Praze,
Král. české zem. divadlo v Praze,
Národní divadlo,
Začátek o 3. hod
Dnes v neděli 14. ledna.
Po 42.
Madame Sans-Gene.
Veselohra o 4 jednáních. Napsal Victorien Sardou.
Přeložil Bedřich Frída. Vypravil vrchní režisér pan
J. Seilert.
112. hra v předpl.
Dnes v neděli 14. ledna.
4. čtvrtka.
Po 58.
ASRAE L.
Opera o 4 jednáních. Napsal Ferdinando Fontana.
Z vlaského přeložil V. J. Novotný. Hudbu složil
Alberto Franchetti, řídí kapelník pan M. Anger. —
Vypravil režisér p. Ad. Krössing
Po prvním jednání delší přestávka.
Začátek o 7. hodině.
Konec před 10. hod.
Král
Victorien Sardou
Frída
J Seilert
Ferdinando
V J Novotná
Franchetti
M Anger
Krössing
Praha
národní divadlo
ASRAE L
SanGenus
33
article
113. hra v předpl.
1. čtvrtka.
34
article
Zejtra v pondělí 15. ledna.
36
article
Svandovo divadlo na Smichově.
Svandovo divadlo na Smichově.
Dnes v neděli 14. ledna.
Začálek o 1/24. hod.
Švábův Sylvestr Vv.
Velká deklamatorní pěvecko-herecká a hudební aka-
demie ve 3 odděl. Aranžér Josef Šváb. Dirigent
Jaroslav Hes.
Ku konci II. odděl.: Český dobrovolníka
francouzská selka. Vaudevilie o 1 jedn.
Ku konci III. odděl.: Nerudova ulice a Zd-
mecké sehody. Fraška o 1 jednání.
Švábův
Sylvestr Vv
Josef Šváb
Hes
Zdeněk
Fraško
Smichov
Svandovo divadlo
Nerudův ulice
37
title
Režisér pan Jan. Kubík.
Jan