3
masthead
14. ledna 1900.
5
article
kulturních, kteří sobě slíbili, že budou ideu
míru slovem a skutkem v parlamen-
tech hájiti.
Jako jeden z účastníků tohoto sjezdu mám za
svou povinnost opětovati zlatá slova, která na počest
kongresu pronesl předseda ministerstva norského
Steen. Pravil, »že kongres jest povolán
aby zastupoval nejslechetnější pro-
jevy a nejvyšší ideály všeobecné vůle
lidu a že velikost a moc světa musila
by se v niveč rozpadnouti, kdyby se
nenalezlo prostředku proti ničící síle
ozbrojeného míru.«
J. Exc. pan ministr zahraničních záležitostí ujisti
ve svém exposé, ovšem poněkud přítlumeně, dele-
gáty, že nelze se obávati nyní porušení stavu míru
v Evropě. Tuto svou naději opřel p. ministr o přá-
telský poměr vzájemný evropských států, zvláštního
upokojení poskytuje mu však naše allianee
s Německem a ltalif, jež těší se prý neoblom-
nému trvání, tak že nelze se obávati nějaké alterace
trojspolku.
Naše náhledy o trojspolku jsou známy, ne-
jsme sto shledati v něm nějakých pro-
spěchů pro naši říši, avšak zdá se, že nebyl
ani pro ostatní státy žádným požehnáním, jelikož
do jeho vzniku spadá začátek onoho
strašného období zbrojení na pevnině
jež vyssává veškerou sílu hospodái-
skou všech národů.
Steen
Evropa
Německo
všeobecný vůle lid
6
article
Jest však ještě jiná okolnost, která. stávás
vělmi povážlivou pro národy této říše a o níž sobě
vyžaduji vysvětlení paná ministra
Jest všem v živé paměti, jakou sensaci způso-
bila řeč anglického ministra Chamberlaina,
v níž mluví o trojspolku mezi kmenem leu-
tonským a anglosaským, při čemž nepadá
na váhu, jestli o tomto spolku jest psaná smlouva
neb jestli žije toliko v duši a mysli státníků těchto
říší. Okolnost, že Chamberlain při této příležitosti
vyslovil zřejmou hrozbu proti Francii, dává řečí jeho
velký význam. Přes to, že tato alliance, jak vysvítá
z poselství Mac Kinleye, nenalézá té doby val-
ného ohlasu ve Spojených státech, nelze odkázati
pověsti o úmluvách Anglie a Německa přes
všelijaké škorpení listů německých do říše zbožných
přání Chamberlamnových. Nemůže býti popřeno, že
jest od roku 1898 tajná úmluva mezi An-
glií a Německem, která týkala se původně ko-
lonií jiho-afrických, jež však v poslední dob
též na zájmy evropské rozšířena býti
mohla.
Chamberlain
Mac Kinley
Chamberlamnový
Francie
spojený stát
Anglie
Německo
an
7
article
Není tajemstvím, že mezi Anglif a Franci
panuje za příčinou rivality kolonisační napjelí, jež
zostřilo se událostí fašodskou, avšak z toho lze
souditi, že se Anglie chce před překvapením z této
strany zabezpečiti, k čemuž opět pomoci Ně-
mecka potřebuje.
Návštěva císaře Viléma II. v Anglii, jeho čilý
styk s representanty zahraničného úřadu tamtéž, ne-
jsou s to zaplašiti neb seslabiti naše podezření.
Je-li však takováto pojišťovací smlouva, byla by
to povážlivá zkouška zatěžovací pro
trojspolek, jenž byl uzavřen jen zali jistých,
přesně vytčených podmínék a měl míti povahu de
fensivní.
Vstoupí-liivšakNěmeckosněktero
jinou mocností do poměru smiuvného
kúčelům výhojným, neb zaplete-1i) se
vzámořských krajích do sporu s ně-
kterou evropskou mocí, potomnastává
pro ostatní členy trojspolku, zepmena
Pro Rakousko velké nebezpečí, že bude
vtaženo do cizích sfér zájmových.
Tyto obavy mohou nejméně býti rozptýleny řečí
státního tajemníka německého hraběte Bül o wa
jež tvoří velký kontrast k řeči hr. Goluchowského,
mírem oplývající. Dle Bülowa chce Německo svou
budoucnost v oblastech zámořských soběs trvala po-
jistiti, byť i vzniklo z toho nebezpečí po-
vážlivých třenic a zápletek v oboru po-
litiky zahraníční. Věru lze viděti, jak v po-
zadí zvedá se pověstná »železná ruka« něme-
cká, jsoucí pohotově k úderu.
Německo nechce býti ve XX. věku ko-
vadlinou, nýbrž kladi vem!
A tu táži se: Máme my k tomu kladivu
dodati topůrko?
Franek
Vilém II
Bül
Goluchowský
Bülow
Anglie
Rakousko
Německo
8
article
Byli bychom J. Excellenci velmi povděčni, kdyby
se vyslovil o této otázce a možno-li naše obavy roz-
ptýlil,
Trojspolek nemůže míti přece za
účel, aby vitalitu jednoho kompacis-
cenla na útraty druhého povznesl, aby
kryl jemu záda při sledováníjeho in-
tensivních zájmů koloniálních dru-
hými členy spolku, již měli by nést
sice následky nebezpečí a zápletek,
aniž hy měli z toho pro sebe nějaký
užitek hospodářský, jen aby učinili
spojence silnějším a hospodářsky mo-
hutnějším na úkor své vlastní výroby.
Trojspolek stal se politickým řídei-
komisem, jenž byl dosud více než přes
zákonitou třetinu Německem obtížen.
Německo jest na velkých podnicích ve východní
Asii zúčastněno, které jeho obchodu a průmyslu sli-
bují ohromného rozmachu. Avšak to vše nepostačuje
rozpínavosti mocné říše německé, ona také nabvla
pevné půdy v západní Asii, v Mal é Asii, v Le-
vanlt ě.
Anatolskými dráhami, jež nalezají se
v rukou německých společností finančních, byl učiněn
první útok hospodářský v Malé Asii, a zahájeno
kýžené zřízení pozemního spojen
Evropy a Indie.
Mezera, kterou jest Bosporus v nepřelržité kolejí
železniční indicko evropské, bude vyplněna slavbou
přístavu v Haidar-Paši, odkud lze velmi snadno
spojení s Cařihradem, s Evropou pomocí převoz-
nich lodí provésti. Němci mají nyní již přím
spojení telegrafické mezi Berlínem, Bukurešt
a Cařihradem, obdrževše též koncesi ku kladení
podmořského kabelu z Constance do Caři-
hradu, jež provede banka německá. Tatáž
banka staví trať z Piréa do Larissy ku při-
pojení na dráhu Soluň-nišskou, potom jsou
veškeré cesty po pevné zemí v Orientu
v rukou německých, poplatny něme-
ckému průmyslu, německému obchodu.
Němec
Constance
Německo
Asie
Mala
Evropa
Indie
Haidar
Paša
Cařihrad
Berlín
Bukureštátný
Piré
Larissa
Soluň
Orient
carhrad
9
article
Návštěva císaře Viléma II. v Cařihradě
a Palestýně urovnala značně těmto snabám cestu
císař zakoupil v Palestýně při moři rozsáhlé pozemky
taktéž důležité doly uhelné v Caesarei, kam bude
v době nejbližší prodloužena anatolská dráha z Angory.
proud německých vystěhovalců bude odchýlen do
Malé Asic, kde výrobní síla jejich zůstan
mateřské zemi zachována.
Dne 5. května m. r. uzavřely společnosti dráhy
kasabské a anatolské za příčinou lepší součinnosti
a prodloužení maloasijských dráh do Bagdadu
a Basory (1900 kilometrů dlouhých) k perskému
zálivu smlouvu, ku kterému účelu zabezpečila o to-
manská banka 40 proe. a německá banka
60 procent celkového nákladu, načež obdržely kon-
cesí ku stavbě dráhy, jež musí býti do osmi let pro-
vedena.
Při této příležitosti připomínám, že již roku 1872
vypracoval náš inženýr Černík z rozkazu generál-
ního ředitele otomanských dráh Viléma Pressl
výtečný projekt dráhy, jež vycházejíc z Tripol
(Tarabulos) na syrijském zálivu, měla vésti pře
Libanon a Palmýru do Delru nakufratu
a do Bagdadu, odtud údolím tigridským přes
Kerkuk, Mosul, Diarbekir do Aintabn
a odtud do Halepu a Alexandretty v úhrnne
délce 3000 kilometrů. A nyní vzaly říšsko-německé
společnosti provedení těchto důležitých dráh do ruky,
dobyvše fak hospodářsky Malou Asii
a způsobivše citelnou soutěž našemu
obchodu levantinskému, obchodu svého
věrného spojence, obmezivše tak ná
obvod zájmový a vše to, aniž by Německo bylo
obětovalo kosti »jediného pomořanského
granktníka«. Témito poznámkami má býti cen
trojspolku pro Rakonsko uvedena na právou
mirto.
To však nesmí Rakousku vaditi, aby hájilo
samostatně a energicky své politick
abospodářské zájmy a aby připravo-
valo pílně půdu pro příznivější celní
a obchodníi smlouvu, než jí jest ra
kouskoněmecká smloava z r. 1891, která
Vilém II
Basora
Černík
Pressl
Cařihrad
Caesarei
Bagdád
perský záliv
Tripol
Tarabulos
Libanon
Palmýra
Mosul
Diarbekir
Aintabn
Halep
Asie
Německo
Rakousko
10
article
u velké míře poškodila náš obchoda
průmysl.
Druhou, hospodářsky důležitou sféru zájmovou
tvoří pro říši naši poloostrov balkánský.
jak z úřadní statistiky dopravní vysvítá, dle níž ob-
náší náš dovoz do Bulharska 25.79%, do
Srbska 57.5% celkového dovozu dotěchto
zemí (do Rumunska 27%), z čehož vysvítá, jak
velikou hospodářskou důležitost mají
sousední země jihoslovanské pro Ra-
kousko.
Dokázal jsem v jedné z dřívějších svých dele-
gačních řečí nezvratně, že lze Rakousku je-
dině v dobré shodě s Ruskem a jihoslo-
vanskými národy na balkánském polo-
ostrově provozovati rozumnou a pro
nás prospěšnou politiku obchodní.
Proto potěšil nás velmi výrok v trůnní řeči a
v exposé J. Excellence, jenž zmiňuje se o přívětivých
stycích našich k Rusku a o užší shodě s tímto
státem, která byla zahájena v roce 1897 za přítom-
nosti našeho panovníka v Petrohradě.
Avšak dnové zákupští dávno minuli, na nějaké
dělení afér vlivu na Balkáně mezi Ruskem
a Rakouskem nelza po ohromných obětech, jež
přineslo tam Rusko v r. 1878 na osvobození Bul-
harska, pomýšleti, Rakousko musí' se vynasnažiti, aby
přímou a loyálnípolitikou v podunaj-
ských knížectvích udrželo dobro
shodu s Ruskem, která došla roku 1897 v sou-
hlasném prohlášení obou vlád tak skvělého výrazu,
zamezivši tehdy važné zápletky na Balkáně.
Bulharsko
Srbsko
Rumunsko
Rakousko
Rusko
Petrohrad
Balkán
11
article
Zdá se však, žeetato šťastná shoda byla po-
sledními událostmi v Srbsku povážlivě
otřesena a jest nutně zapotřebí objasnění, proč ra-
kouský kabinet, jenž zaujav na počátku pověstného
procesu bělehradského korrektní postavení,
v dalším průběhu ve svě chvalitebné snaze, za-
meziti evropský skandál, ochabl.
Náš zabraničný úřad byl by jednal zajist
v zájmu míru a Rakouska, kdyby neby
chladně a nečinně přihlížel, jak věro-
lomný, dobrodružný rozkrá! Milan znova v ne-
šťastném Srbsku rozdmýchal plamen .
Předseda hr. Vetter (zvoní a přerušuje řečníka).
Prosím, abyste takovým způsobem nemluvil o cizim
potentátu (Odpor u Čechů.)
Deleg. Kaftan (pokračuje): Ten, bohudík, již
dlouho potentátem není. Králem v Srbsku je Ale
xandr. Milan roznítil nebezpečný požár, jenž však
velmi lehce i přes hranice této země, přes Drinu pře-
šlehnouti může.
V skutku musí býti rozsudek běle-
hradského stanného soudu ona z ván
krvavým výsměchem všemu právu
spravedlnosti, vyzývavou urážkou ce-
lému vzdělanému světu ve tvář vrženou.
Milan
Vetter
Čecho
Kaftan
Srbsko
Rakousko
Drina
12
article
Byl tam využitkován zdánlivý attentát jako záminka
ku zničení radikální strany, u dvora srhského ne-
oblibené, která však pět šestin celého
národa tvoří, tedy skutečnou stranou lido-
vou jest. Nikoliv zločiny, nýbrž politickt
smýšlení byla tím stáhnutta, nebly l to
zájem státu, nýbrž výhradně o sobn
panatvíchtivost potulného rytířea
jeho vědomí o bezmezném opovížení, kterým nan
srbský národ pohlíží. Milan chtě! zničiti
radikální stranu, učinil vě akk zlobža-
lovaných, jimž nemohla býti dokázána
žádná vina, mučedníky, ziskav však
sobě a dynastíi také tolik mstítelů
J. Excel. odmitl ostře naši dotýčnou č interpeláci
v příčině udělení amnestié, odůvodnív to
zásadou nevměšovatí se do zále že is to st
cizího státu. Nežádali jsme toho, bylo hy po-
stačilo, kdyby byť projevil J. Excel. pouze dolyčné
přání, které by král Alexandr tím spíše respěktoválo
jelikož stál předi cestou do Vídně, ostatně zavazuje
ochota, kterou rakouská vláda Srbsku prokazuje.
připomínám zde pouze sprostředkování půjčky vídeň-
skou Unionkou, poskytnulí oficiálního »Korre spon-
deněního bureau rako uskéhos a oficiosní
»Polit Correspondenza ku zpravodajství v
famosním procesu v příčině velezrády, ku kterému
musili býti vládou sháněni svědci úplatky a j. v. —
zajisté velmi dynastii Obrenovičů, aby byla upo-
slechla humanního pokynu našeho úřadu zahra-
ničného.
Ma místě toho dá sobě přes smlouvu obchodn
líbiti Rakousko 75 proc. zvýšení srbské daně
obrtní, jež má býti sice placena od obdržitele
zboží, která však zajistě bude tímto převalena n
rakouského vývozce.
Milan
Obrenovič
Vídeň
Srbsko
Rakousko
13
article
Kdetedy zůstává hájení rakouských
zájmů obchodních vůči Srbsku, od nás
závislému
Následkem zákona spolčovacího a shromažďova
cího, schváleného Milanovou skupštinou, do kter
musili býtiposlanci násilně vlečen
a jehož ustanovení jsou za příčinou vyloučen
intelligence namtřeny proti politickému životu
v Srbsku, stalo se Srbsko státem absolu !'n í m.
uzavřením lehkovážných, nevýhodných zápůjček proti
zastavení srbských drah statních a proti záruce stát
ních lesů jest vydáno Srbsko Iinančn
zkáze, jeho kupní síla jest tím zlome-
na, náš vývoz tamtéž obrožen.
Ž toho lze seznati, že i theorie nevměšování se
má na Balkáně své stinné stránky, když hoví zná-
mému: laisser fnirc, laisser aller. Nikoliv v
vlivu dynastií na poloostrově balkán
ském, které tam často a rychle se štří-
dají, nýbrž v sympatiích a v důvěře
jeho národů leží záruka trvalého
prospěšného spojení obchodního me z
Rakouskem a jeho jihovýchodními
státy sousedn ím i.
Trpěným štvaním jistých velkých rakouskýcha
uherských žurnálů proti Černč Hoře, malicher-
ným zapovídáním nosení černohorských čapekv
Dalmacii, nedobývají se takové sympatie, právě jako
slavnostní průvod Mienotta Gari hlaldav
rak. Přímoří, kterémuž posky tl rakouský
Lloyd své parníky, není sto povznést
dynastické pocity věrných a dynastii
oddaných Chorvatů a Slovinců.
Zdá sevšak, že náš zahraniční úřad v jiných
otázkách, jež se neméně zájmů našich sousednich
států dotýkají, nenkladá sobě vždy povin-
ně, vůči Srbsku takúzkostlivě pěsto-
vaně zdrželivosti.
Mám zde na zřeteli popil atky říčnné na
Dunají v Železných Vratech, jež v poslední
době tolik hluku způsobily.
Milanová
Chorvat
Srbsko
Balkán
Rakousko
Černč hoře
Dalmacie
můj í m
Mienotta Gari
14
article
Jest pravdou, že říše rakouská, obdrževší o
kongresu berlínského mandát, odkliditi na dolním
Dunaji překážky plavební, dostala čl. 57. berlinské
smlouvy z r. 1878, právo k vybirání provisorního
poplatku z obchodních lodí veškerých vlajek, poku
vynaložený náklad nebude umořen. Rozumí se
samo sebou, že nesmí tento poplatek
býti tak značným, aby na misto dří-
vější překážky plavební položil pře-
kážku finanění, hospodářskon.
Nicméně uvalila uherská vláda nejen na lodi,
nýbrž i na zboží dle množství a druho
jeho poplatek — proti dosavadnímu obyčeji na prů-
plavech, jež vyměřují poplatek toliko na vnitřní
objem loďový — a sice obnáší poplatek ten 20
haléřů z každé tuny nosnosli a mimo to 180 ha-
léřů z každé tuny zboží, tedy asi osmkráte
tolik, co platí lodi peplatku v německém průplav
soverovýchodním, jenž vyžadoval nákladu 156 mil-
lionů marek proti 40 millionům korun,
na úpravu Dunaje u Železných Vrat vynaloženým.
Dle toho by platila válečná lod dunajsko paropla-
vební společnosti o 650 tunách na poplatcích tamtéž
1210 korun, vydělala by však na dopravě ze Ršavy
do Vídně pouze 600 korun.
Není tedy divu, že ostatní dunajské státy, ze-
jmena Německo a Rumunsko, dovolávajíce se
dunajské úmluvy z r. 1857, opřely se co nejdůraz-
něji takovým poplatkům, jelikož plavba na Dunaji
byla prohlášena za svobodnou.
Roční obtížení dunajsko- paroplavební společnosti.
jež následkem uherské dopravní daně již 300.000 zl.
obnáší, zvýšilo by se poplatky u Želez-
ných Vrat o 500.000 z l.
Dunaj
Vídeň
Německo
Rumunsko
ha
15
article
Tím však byl by průvozní obchod od dolního
Dunaje z balkánských zemí Rakouskem do Německa
uměle odchýlen přes Sulínu a mořem
do Brém a Hamburku. Před dvacíti lety što
rumuč.ské obilí do Saska, středního Německa a Švý-
cezska po Dunají a žide Víd n ě a P a sr o vá.
nyní přichází tam tuna levněji o 50 centímů po
moři, čímž byla by rakouskému obcho du
a průmyslu hlavní jeho brána na
Balkán uzavřena.
Žádáme tedy od J. Exc. vysvětleni.
přoč a za jakých podmínek byly Uhrům
výhradně svěřeny práce upravovac
v Železných Vratech, jaká práva sobě
naše soustátí vyhradilo a je-li Jeho
Exc. ochotna doporučiti, aby nákla
bylrozdělen na všechny státy dunaj-
ské a poplatek potom zrušen?
Jeho Exc. vyhradil ve svém exposé čestné místo
otázkám hospodářský m.
Vším právem stěžuje sobě na fiskalisti
ckého ducha našich úřadních orgánů
jež mají podporovati naši výrobu, jakož i na nedo
statek iniciativy našeho o bchodniictv
u vyhledávání nového odbytu v krajinách zámol
ských pro náš průmysl a naše živnosti.
Vylknul jsem ve své loňské řeči delegační tyto
nedostatky, naznačiv současně prostředky, kterými
by bylo lze oživiti náš obchod zámořský, zmíniv se
též o úloze, jaká našemu námořnict vu
válačnému ve věci této přísluší.
Jak daleko předstihly nás malá Belgie a Holand-
sko, jakou mohutnou činnost rozvinuly Rusko a Ně
mecko, jehož spolkové loďstvo bylo kdys ve veřejné
dražbě prodáno, dále Francie i italie, — j ed i ně
Rakousko spokojuje se rozmnožo-
vati avyzbrojovati své vojsko po-
zemníkukrytí zad trojspolku; naš
námořnictvo bylo soustavně z a
nedbáváno, slyšíme o něm jen, když odbývá
své cvičení kdes u Pulje, neb když některý vznešený
cestovatel podniká na naší lodi válečné cestu ko-
lem světa.
Uher
dolní Dunaj
Rakousko
Německo
Brémy
Hamburk
Sasko
Švý
Balkán
Belgie
Holand
Rusko
Francie
16
article
Pojem loďstva jako přebojníka, přon éra
našeho zámořského obchodu, jako pod-
porovatele našeho vývozu, nám úplně vymizel
A přece, jakou blahodárnou činnost mohlo by v po-
sledním směru rozvinouti. Ovšem nemá vláda tvo-
řiti, nýbrž fedrovati, a není pochyby, že
se potom zdravá organisace vývo zmita
národní armáda obchodní sama vy
tvořl.
Naše politika obchodní musí opustiti dosavadní
své vyšlapané cestičky, nebot v XX. věku
može setolikotakový stát jako vel-
moc udržeti, který dovede se přem-
nitina velmochospodářskou.
Příležitost k tomu naskytne se při obnově
nynějších smluv celních a obchod
ních, při čemž nesmíme zapomenouti, že se pro-
dlením pěti posledních let náš dřívější značn
přebytek vývozní potravin a požitin pro-
měnil v právě takový přebytek dovozní, ž
tedy v Rakousku přeměna ze státu a grár
ního ve stát průmy slový stává se
skutke m,
Proli nepatrnému snížení německých cel obil
ze 5 na 3.5 márek, mouky zb10.5 na 7.50 marek
pustili jsme levně němeeké vý
robky průmyslové do Rakouska, kd
soutěží na úkornašeho zemědělstv
snaštm průmyslem,
Ostatně klesl náš vývoz pšenice do Německa o
roku 1891—1898, z 18.6 millionů zlatých na 300.000
zl., Vývoz mouky z 15 millionů na 600.000 zl., vý
voz dobytka ze 83.100.000 zl. na 23.700.000 zl., do
voz némeckých výrobků průmyslových stoupl, ze
jmena německý průvoz Rakouskem na východ na
základě čl. 15. rakousko -německé celní smlouvy.
Rakousko
Německo
márek
17
article
Nechali jsme si ujíti výhody starých smluv tu-
reckých, naše nepřátelská politika vůčí národům
jihoslovanským zatlačila zpět náš vývoz, jenž kle nl
do Rumunska s 50 prod. na 27 proci; d
Srbska z 75 prec. na 57 proc, do Bulhar-
ska z 42 proc. na 25 proc. Německo a Anglie
osadily rychle námi tam ztracený terén obchodní.
Dovolují sobě týto okolnosti uvésti důtklivě na
paměť panu ministru zahraničních záležitostí, na-
vázání nových, nikoliv pouze theore-
tických neb dynasticky přívětivých
styků se státy balkánskými resp. s ná-
rody balkánskými a Ruskem mělo hy
ohromný prospěch pro naše výrob ky
průmy slov.
Také v ohledu hospodářském jest pro nás přá-
telství Ruska velmi cenným a to tím více, jelikož
tato nesmírná říše přeměnuje se zvolna, ale jistě na
stát světoviádný.
Výměna jeho plodin hospodářských a minerál-
ních, sibiřskou a zakaspickou dráhou
dovezených, poskytla by našemu obchodu, na-
šemu průmyslu větších a cennějších vý.
hod, než to učiniti mohou smlouvy celnía
obchodní se státy průmyslně v yvi-
nutými.
Politická umíněnost musí ustou-
piti prospěchům oněch dráh, jaký ch
vyžaduje zdravá politika obchodní
Ku řešení těchto velkých hospodářských pro-
blémů jest však především zapotřebí říši Vniter-
nrího níru. Také Rakousko musí přivyknouti
tomu, aby považovalo vštechny národy řís
za rovnoprávné a rovnocenné.
Bulhar
Rumunsko
Německo
Anglie
Rusko
Rakousko
18
article
Každá říše, také velká říše římská, která cho-
vala vedle patriciů plebejce, vedle občanů svobod-
ných otroky, zahynula na těto nerovnosti.
v poslední době byly to jižní státy ameri-
cké, jež v letech 1861—1865 v občanské válce
proti svobodným státům severním pod-
lehly, byla to kdys mocná říše Osmanská,
která musila se podříditi tomuto zákonu přírody.
Ani v Rakousku nesmí býti národů I. třídy
a národů méně cenných, národů II. třídy.
také vy, pánové němečtí, nenarodili jste se s kapsami
v kůži a ostruhami na patách, jakož my nikoliv se
sedly na hřbetě
Toliko Rakonsko volných rovno-
právných národů může déle trvati, bude
se přirozeně vyvíjeti, kulturně zkvé
tati, hospodářsky síliti a vlnobití poli-
tiky světové vzdorovati.
Absolutistické, centralistické Rakousko nalezlo
na polích magentských a solíerinskýc
svůj hrob, zavedením dualismu byl základ cen-
tralismu rozpoltěn, jest zapotřebí nové stavby na zá-
kladě autonomie a federalismu; připo-
mínám slova Careyova:
»Tuhý centralismus jest kolébko
choroby a smrti, nevyčerpatelným zdro-
jem života jest jedině samospráva le
Nenáležím k politikům, kteří v každém samo-
statnějším a svobodnějším hnutí lidovém spatřují
velezrádu, nedivím se, když naši němečtí krajané na
západních a severních hranicích království českého,
kteří jsou ve stálém styku s Bavorskem, Saskema
Pruskem, a pohlížejí závistivým zrakem na hmotný
blahobyt tamtéž, číní porovnání mezí: tu a tam, di-
vím se toliko, že nejdou na kloub tomuto úkazu ..
Rakousko
Bavorsko
Saskema Prusko
19
article
Viděli by pak, že Německo má za svou velikosta
za svou hospodářskou moc co děkovati právě svému
zdravému, lederalistickému zařízení.
Státní samospráva stlila jednot-
livé ůdy sjednoceného těla, jež bylo
potom s to, tehdy absolutisticky ovlá-
danou Francii poraziti.
To měl také p. hr. Goluchowskl uvážiti
prve než zasáhl do stroje vnitřní politiky.
prve než přiložil ruku, aby českému niárodu
malá část jeho práva, pracně po dloubé
době zpět nabytá, byla zase odňata,
prve než příspěl ke zrušení jazykových na
řízení a porušil zásadu většiny sněmovní oproti
obstruující menšině, porušil z ásady rovné ho
práva a autonomie, uvrhnuv říši do nedozír-
ných zmatků a učiniv otázku českou, kte-
rou kdys jistý ministrpresident ne-
chtěl znáti, opět osou veškeré politiky
řTšské.
Pan hr. Goluchowski, jenž nehnul prstem.
když byli pilní dělníci čeští a polští, kteří sobě po
mnohá léta poctivě svůj chléb v Německu vydělá-
vali, náhle, beze vší příčiny, brutálním nási-
lím z Německa vypovídáni, jen proto, že
jsou Slované, zatím co mnoho set příslušníků říše
německé v Rakousku, ano i na statcích král
lena českého zaujímá dobře placená
mista; pan hr. Goluchowski, jenž nenalezl
aní slova pokárání, když c. a k. vyslanec rakouský
u německého dvora, hr. Szögyenyi, naslouchal
v císařské loži v Berlíně kusu, ve které m ná
Goluchowský
Slovan
Německo
Francie
Rakousko
Berlín
20
article
rod český neslýchaným způsobem by
hanoben a potupen: ihned vycítil, že se spá-
chala jazykovými nařízeními »krutá křivda« n
německém občanstvu a že tím byl význam říše na
venek poškozen, ač není příkladu, že by těmito na-
řízenímí za více než dvouletého trvání jejich bylo
právům našich krajanů německých ukřivděno.
Vskutku by byl J. E. jako ministr císařského
domu prokázal koruně lepší služby, kdyby nebyl se
poddal jistým vlivům, z Vídně přes Pešť vedenýma
v jeho úřadě podporovaným a podobně jako vůči
naší amnestní interpellaci zásadou nevměšo-
vání se do vnitřních záležitostí se
byl řídil.
Podařilo-li se nám dokázati vůči hr. Claro vi,
že nelze v Rakousku také proti Čechům vlád-
nouti, můžete býti ujištěni, že nehodláme věsti žádné
války proti našim krajanům německým, nepřestali
jsme hledali s nimi smír, avšak smír pro obě
strany stejně čestný na základě plné
rovnoprávnosti a rovnocennosti.
Budova, jež má býti pevnou a po věky trvalou,
musí býti starěna ze stejného, stejně tvrdé-
ho a živlům vzdorujícího kamene, ne-
stejcá hmota nese již na počátku zá-
rodek zničení v sobě
Rakouský stát potrvá, bude silným
uvnitř, mocným na venek jen tehdy,
poskytne-li stejnon svobodu a rovaé
právo svým národům.
Claro
Čecho
Vídeň
Pešť
Rakousko
21
article
Tím končím. (Hlučný souhlas. Řečníku se blabo
přeje.)
Delegát Ferjančič je povděčen národohospo-
dářským podnětům v ministrově výkladu. Dovozoval
že pro odpor druhé polovice říše je málo naděje, že
povedou k cíli snahy o rozmnožení rakouského ná-
mořnictva.
Přimlouvá se za II. spojení s Terstem, z Čee
zrovna k moři!
Zásluhou tojspolku je, že byl několik let pokoh
a to znamená již mnoho.
Přimlouvá se za přivtělen! Bosny a Hercegoviny
jež patřívaly k Chorvatsku. Stěžuje si na jednání
Maďarů naproti Chorvatskul al na zkracování Slo-
vincův i Chorvatů v jejich národních právech.
Řečník pojednával potom o poměrech v Pří-
moří. Slovinci a Chorvati na pobřeží Adrie jsou
obrožování Němci a Vlachy, a toto ohrožování bylo
trojspolkem a za ochrany jehoještě stupňováno.
Výrok »Německo od Baltu až k Adrii« má osudný
význam pro Rakousko, a jen posilou slovan-
ských národu při Adrii bude lze zame
ziti, by se výrok tento neuskutečnil.
Ferjančič
Maďar
Chorvat
Adrie
Němec
Vlach
Terst
Bosna
Hercegovina
Chorvatsko
Německo
Balt
Rakousko
22
article
Neboť pak byly by kmenové jmenování baštou.
Italie na druhé straně natahuje svou ruku po
rakouských přímořských provincifch. V Iřalii se
hlásá, že je to italské území, a že v
brzku bude spojeno s královstvím ital-
ským. V listu italského poslanec Zanar della,
zaslaném starostovi terstskému, je obsažena násle,
dující věta: »Byl jsem hluboce, pohnut obdivu-
hodným příkladem pevné lásky Vlalche
terstských k matce a vlaztil« Podobné
názory byly vysloveny také na istrijském sněmu
zemském.
Irredentismus zapustil již hluboké kořeny,a
bude těžká přáce jej vykořeniti. Vláda níčeho
nečinípiroti lrredentismu a pohlíži nan
se založenýma rukama. Vládní orgány smnaž
se nesprávným vyličováním situace a
podezříváním Slovanů irredenlismus
zastříti. Místodržitel terstský chtěl postaviti na-
proti italské irredentě trředentu chorvatskou, kdežto
Shovinci a Chonvati snaží se, by vo rá mei
státu byli spojeni.
Zákaz vyučování ruskému jazyku v Krajíně je
s to, by vrhl na veřejnost slovinskou vzhledem ke
státu špatné světlo, jakkoli přece učením se cizímu
jazyku nemůže povstati politické nebezpečí. Na jedné
straně vysmívají se Slovanům, že užívají společného
dorozumívacího jazyka německého, na druhé stranč
však je pronásledují, chtějí li' si osvojití znalost
společného slovanského jazyka.
Řečník vyličuje, pak obšírně národní poměry
v Přímoří.
ident napomíná jej, aby mluvil k věci
Dr. Perjaněič ke konci vyslovuje naději, ž
u rozhodujíeích kruhů konečně jednou pro-
nikne poznání, že potlačovánív Slovin-
ců a Chorvatů a nadržování jiným ná-
rodům v Přímoří je hříchem na budou-
nosti Rakouska. Chorvaté a Slovinci museji
býti nejen podporováni, poněvadž žádajl záko
a právo, nýbrž také z té příčiny, poněvadž p r
celý stát jsou cenným Taktorem, po-
něvadž jsou stráží na Adrii.
Zanar
Irredentismus
Perjaněič
Chorvat
Adrie
Slovinsko
Rakousko
Slovan
23
article
Del. Vinnický jmenem svých bukovinských
voličů vyslovil souhlas s činnosti mínistra zahra-
ničných věci a bude hlasovati pro rozpočet. Lituje
národnostních zmatků, jež podrývají blahobyt a škodí
vážnosti říše.
Přednáší různé stesky na ullačování Rusínáa
klade ministrovi na ardce různá jiná přání,
Rokování bylo přerušeno ve 3 hod. odp.
Příští schůze bude v pondělí o 11. hod
dopol. Na denním pořádku bude pokračování
dnešního, po případě zprávy rozpočtového výboru
o mimořádném rozpočtu vojenském a okupaěníma
zpráva výboru petičního.
Z Berlína 13. ledna. (C.-B.) »Nordd. Allg
Zeřtung« píše: Jak již oznámeno, říšský ministr
financí Kallay zastupuje v uherské delegaci 11.
t. m. ministra hr. Goluchowského, ujnl se slova, aby
v debatě o rozpočtu ministerstva zahraničních věcí
vytkl postavení Uher ke spolku Rakon
sko-Uherska k Německu a Itali4. Podnětení
k tomu byly překvapující útoky del. Ugrona, jenž
pozoruje prý, že nadšení Uher pro spolek, se
ochlazuje.
Nám by ani nebylo třeba státnických a upřímně
přátelských vývodů Kallayových, aby smýšlení ma-
darského národa a jeho vůdcův a jejich upřímné
přátelství k úzce spolčenému Německu objevilo se
v pravém světle.
Ministr mohl vyvozovati právem jak z ohlasu
jenž způsoben Ugronovy slesky, tak z pochvaly, jež
ozvala se po jeho vlastních vývodech, že del. Úgron
se svými náhledy jest osamělý.
Schůze uherské delegace dne 12. t. m, kdy ujal
se slova jini maďarští státníci, aby osvědčili svou
přízeň k Německu, přispějí k utužení a posilnění
svazků obapolného přátelství, jež nás po mnohá léta
s Uhrami spojují. Zvláště řeč Szilagyiho vzbuzuje
dojem významného politického projevua a
Nordd
Kallay
Goluchowský
Uher
Ugron
Kallayův
Ugronův
Berlín
Německo
Itat
Uhry
spolek Rakona skýUhersko
24
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 13. ledna.
Ruský tisk o přijetí srbského krále
ve Vídni.
»C a« píše: Vídeňský dvůn
za krátkou dobu úplně změnil své chování ke
králi Alexandrovi. Změna tato nemůže ujíti po-
všimnutí. Čím si král Alexandr zasloužil té mi-
losti? Proč nepřístupný vídeňský dvůr rozepjal
naproti němu svou náruč?. .. To je dosud
tajemstvím, neboť není možná, aby úplná změna
chování Rakouska ke králi Alexandrovi měla za
důvod příšerný rozsudek bělehradského krvavého
soudu a pronásledování radikálův a jich rodin,
jediné události, kterými se vyznačil politický
život Srbska v poslední době. Vídeňský dvůr
potřeboval k tomu nemálo odvahy zvláště nyní,
po tak hrubém ponížení soudní neodvislosti a
nejelementárnějších požadavků soudnictví.
Ovoce milanovského režimu dozrálo a na Ra-
kousko-Uhersko padá ještě větší zodpovědnost,
než prvé. Avšak právě proto změnilo se chován
vídeňského dvora ke králi Alexandrovi. Srbsk
nyní méně může počítati na zahraničnou pod-
poru, než kdy jindy, a zatím král Alexandr t
podpory potřebuje jako nikdy. Té příležitosti
Rakousko užívá, aby upevnilo svůj význam
v Srbsku a na Balkánském poloostrově. B-
kousko-uherští offlciosové sice pořád nás ujišt-jl
že Rakousko se nevměšuje do vnitřních zálei
tostí balkánských států, avšak my víme, cot
slovo znamená v ústech vídeňských offieiost
V daném případě Milan a jeho syn právěs
přejí takového »nevměšování«, jímž rozumí s
mlčelivá podpora. A za takovou podporu ki
Alexandr, slepý nástroj v rukou svého otce,j
hotov zaplatiti nejdražší cenu.
Alexandrov
Milan
Praha
Vídeň
Rakousko
Srbsko
kouskoUhersko
25
article
V Srbsku chystají nový převrat.
Z Bělehradu, 3. ledna.
(Pův. dopis »Národních Listů«.)
Je pochopitelno, že dvorské a vládní kruhy
všichni milanovci pokládají přijetí král
Alexandra ve Vídní za triumť a svou loďz
zachráněnou. Slibují si, že Rakousko poskytne
jim také výdatnou finanění pomoc, což ovšem
je hlavní. »Pomoc« taková může býti jen dalším,
ještě těsnějším přikováním Srhska k Rakousko-
Uhersku. Ale s tím jsou milanovci dávno smí-
řeni, chtějí tomu, pracují k tomu. Nevím, coje
na pověstech, že král Alexandr ožení se s n
kouskou princeznou. Milanovci vydávají to z
ujednanou věc a za vrchol politických úspěchů
svého mistra. Aby plán této ženitby učinili po-
pulárnějším, roztrušují, že nevěsta krále Alex-
andra obdrží věnem Bosnu a Hercegovinu.
Rozdíl ve vyznání ženicha a nevěsty milanovcům
nevadí. Odstraní jej tím způsobem, že král
Alexandr přijme unii s Rímema
příklad jeho následovati bude Milan,
ministři a všichni státní hodnostové
a vyšší důstojníci i úřadníci. Mitropoht
Innokentije a vůbec srbská hierarchie nepoleti
přechodu do unie vážného odporu, neboť jseu
Milanem už dosti zdemoralisováni. Ano něktetí
si šeptají, že mitropolit jest už pro unii získáa
a že přejde v ni prvý, aby sňatku královu mohl
již požehnati dle nového obřadu. Na lid se ne-
ohlížejí, jeho se tázati nebudou. Litl němě a
ztrnule očekává, co se díti bude.
Milan
Srbsko
Bělehrad
Vídeň
Rakousko
Uhersko
Bosna a Hercegovina
Milano
Alex
26
article
Stoupenci Milanovi hoří nedočkavostí, aby
tento ohromný převrat nejen v státním živolě
království srbského, nýbrž iv národním živola
všeho srbského národa ano i celého Balkánu
již již byl proveden. Pracují plnou parou. Nynl
už jest jasno, jaký politický výpočet vězel
v krutém pronásledování radikálů. O nich Milaa
věděl, že by se postavili národu v čelo, jakmile
by vážně šlo o prohlášení unie, a že by národ,
pravoslavné víře celou duší oddaný, plány o uni
zmařil a zvrátil. Proto stádo muselo prve bjl
zbaveno pastýřůvp a když se to stalo, nikdo s
dál o ně nestará. Lid prozatím nechojí pravo-
slavným, počítajíce, ževe své zastraženosti bude
klidně přihlížeti na převrat v intelligenci, vyšších
atvysokých kruzích. Znenáhla se bude přihla-
šovati kunii sám. an obe
UumAgenti unie mají plné ruce práce a ženon
to parou, aby věc byla provedena prve, než po-
litické okolnosti dovoli Rusku, abynn Balkánn
zase věnovalo více pozornosti. z s
V těch kruzích se vypravuje, že amnebi
radikálům odročena jest až po prohlášení unie.
Tíms chce Milan dosíci, aby byli naplněni vdtě-
ností k tomuto převratu, jemuž za jiných okol
ností vzpírali by se zuby nehty. Bude-li všechno
rázně a rychle skoncováno, vliv a autorita Rusk
na Balkáně budou na vždy zlomeny, a to hla-
dounce, bez válečných nepříjemností, ano i be
diplomatických mrzutostí.
Milan
Rusk
Balkán
Rusko
Lido
27
article
0O osudu nevinně odsouzených radikál
mohu zaznamenatí toto:i
Ministerstvo spravedlností vydalo správám
žalářů pravidla, jak snimi nakládati. Podle téch
pravidel mohou je členové jejich rodin navště-
vovati jen jednou za měsíc, a to jen na půl
hodiny. Příbuzným, kteří nebydlí v rodině od-
souzených, návštěvy se nedovolují. Návštěvy
mohou trvati jen půl hodiny a musí jim být
přitomen bud ředitel žaláře nebo spolehlivý jeho
úřadník. Hovor smí se diti jen v řeči, úřadnímu
svědku srozumitelné.
Plukovníka Vlajka Nikoliče, jenž je s ostal-
ními zavřen v Kragujevci, velitel stráže pře-
mlouval k útěku a nabízel mu vůz i koně.
Vlajko lzamitl »přátelské« nabídnutí, neboť se
dovtípil, že mu chtějí k útěku pomoci pro to,
aby jej ulikajícího mohli zástřeliti.
Speclator.
Hovor
Nikolič
Kragujevac
28
article
Podařený rozsudek v tiskové věci v Ně-
mecku. Pro urážku státního ministerstva v Pru-
sku — v důsledku potrestání politických úřad-
níků-poslanců pro jich hlasování proti průplavní
předloze — byl redaktor listu »Magdeb. Volka-
stimme« odsouzen ke 200 marek pokuty, aniž
mu dosavadní jeho zachovalost byla za polel-
čující ekolnost přičtena. Neboť — tak praví
moudrý rozsudek — pravým pachatelem není
on, nýbrž — list sám a list tento byl už ně-
kolikráte potrestán. Připadně podotýká k tomu
jeden list německý: »Nebyl-li tedy »pachateleme
redaktor, nýbrž lisť sám, měl by býli liisit a
nikoli redaktor potrestán. Měl by tedy v připa-
dech podobných zavřen býti list na několik
neděl do vězení místo redaktora! O svatá ne-
vyzpytatelná moudrosti justice.«
Vypovídání ze Severního Šlesviku. Ze
Severního Šlesviku vypovězeno bylo v r. 1899
celkem as 300 dánských poddaných. Většinou
byli to čeledínové a služky. Tím měli býti dánšu
zaměstnavatelé jejich potrestáni za věrnou při-
chylnost svou k dánské věci.
Černá Hora a Francie.)
»Tac IpHropa« oznamuje úřadně:
Následkem úmluvy mezi naší knížecí vládou
a vládou francouzské republiky naše hlavnl
ředitelství pošt a hlavní ředitelství pošt fran-
couzské republiky ustanovilo zavésti ode dne
1. ledna 1900 nov. p. souhlasně s dohodou
washingtonskou poštovní výměnu mezi
Franeil a Černou Horou.
Protože v poslední době obchodní styky
Černé Hory s Francií značně vzrostly, jakož
i že mezi Černou Horou a Rakousko-Uherskem
došlo k poštovní a telegrafní roztržce, no va
smlouva Černé Hory s Franeií má
ohromný význam pro hospodářský
život knížectví a může býti po-
čtena za velký úspěch černohor-
ské politiky.
) Opakováno ze včerejšího zabaveného čísl
ranníko.
Tac IpHrop
severní Šlesvik
Francie
Černá Hora
Rakousko
Uhersko