ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 cc9d9610-6687-11dc-a01e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 40, work 4, person 82, org 7
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 14. ledna 1900.
Praha
3 masthead
scbolflo d
4 masthead
án alibogáos atl
5 masthead
čzlnv
6 masthead
ohl nobu
7 masthead
Číslo 13.
8 article
Ka ranní a odpol. listy plodulácí ae v Praze v zdininístrana. a nás v4. . . . 8 K — s dvojí donáškou mka a k o ve mlislkick 9KSo a něse rěštesi a niěste kei nčtvrt lei s drojí zásilkon nsk
Praha Kso
9 title
Dnešní číslo pro Prahu le o 20 stranách.
Praha
10 article A to má být „vláda smiřo- vacle ?
A to má být „vláda smiřo- vacle ? sno Jen co je pravda: takové podívané jskou skýtá nynější ministerská krise ví deňská, svět ještě neměl a míti nebude Představme si trvá tu vláda, živoucí, úřa- dující vláda, která pošud nepodala žádos za své propuštění; dále tu existuje silná, zřízená parlamentní většina, za níž stojí přes tři čtvrtiny obyvatelstva říše, a která také dodnes neabdikovala. Konečně tu existuje i tak zvaný parlament, na ten čas sice upro- střed zasedání odročený, ale nikterak uza- sřený, neřku rozpuštěný. A hle: přes hlavy s za zády této nepoděkovavší se vlády, této nerozpadnuvší se většiny, tohoto nerozpuště- ného parlamentu — shání a stlouká zcela veřejně, za pomoci vídeňských redakcí, státní občan rakouský, člen vysoké c. k. rakouské byrokracie, šlechtic dr. Körber, l již po tři neděle nové ministerstvohrakouské, povolávaje si na radu nenstále předáky německo-centralstické menšiny, aby je zasvěcoval do svých plánů, aby jim jmenoval členy svého kabi- netu a jaký kterému odbor určil, aby při- jímal jejich návrhy a požadavky, slovem, aby s nimi ujednal všecko. Parlamentní vět- šina, pravice, pro něho neexistuje. Jedná o ní bez ní, jako by jí nebylo. Teprve až naposled pozval k sobě též čtyři české po- slance (dry. Kaizla, Pacáka, Stránskéhoa Žáčka) na konsilium. — Co jim řekl, ne- víme. Podobné »ministerské krise« v jinýe konstitučních státech jistě jakživi neviděli.
doktor Körber Kaizl Pacák Stránského Žáček
11 article
Je to rozhodně rakouské unicum. s Však nastojte: najednou se v »dobře zpravených kruzích peštských« dozvědí, že prý celá ta třínedělní stavba podnikavého stavitele se na konec bídně shroutila, že z kabinetu Körbrova nebude nic, a spíše do 20. t. m. přijede na scénu kabinet — Gautschův. Z toho ovšem notné leknutí v německých redakcích, ústaváckých jako nacionálních, od Vídně přes Prahu až do Liberce. Ne, ne, to nemůže být pravdal »Ministerstvo Gautschovo nenašlo by nikdy takových sympatií u Němců, jako minister- stvo Körbrovo« — a Rakousko je přece o bohajen k tomu stvořeno a předurčeno, aby se zde vždy dálo po vůli, přání a roz- marech P. T. německých hegemonův. »Přece by se nebyl dr. Körber po tři neděle nama- hal pro barona Gautsche!e rozumuje klas- sicky poděšená »Bohemie«, přece by nebyl po tolik neděl konal tolik namahavých kon- ferencí s německými předáky, kdyby nemě již »předběžnou koncessi« na svůj kabinet v kapse; a kromě toho ti lidé, jež vybral si bar. Körber za ministry a jichž jmena německým důvěrníkům svým již sdělil, ti by se sotva asi baronu Gautschovi líbili.« — Za to se však líbí — » Bo- hemii«, všem »Tagblattům« a »Neue Freie Presse« a na tom je přece dost »Málem zas celý kabinet Cla- rův«, plesá »Bohemie« při prohlidce fysio- gnomií nastávajících Excellencí: » Nejdůleži- tější odbory přijdou do rukou důvěru vzbu zujících, Němcům přejících úřad- níkův, kteří zajisté přijmou zásady vlád- ního programu Clarova za své.« Vedle p. Körbra, toho německo-centra- listického byrokrata, jenž již za vlády Gau- tschovy byl pro zrušení jazykových nařízení přijdou prý do nového kabinetu, v němž on si vyhradí ministerstvo vnitra, znovu býval členové vlády Clarovy: dr. Hartel, dr Wittek, hrabě Welsersheim a ryt Chledowski.
Gautschův Němec Körber Gautsch Clarův doktor Hartel Wittek Welsersheim Chledowski Vídeň Praha Liberec Rakousko Gao Bohemia Neue Frei Presse
12 article
osolonto llšredusodene rsa 98 ojeuožsí
13 article
Nuž, rytíř Hartel, jenž stane se defi- nitivním ministrem vyučování a kultu, jest dle »Bohemie« miláčkem něme- ckých stran: »objektivní, všem sprave- dlivým přáním a stížnostem přístupný úřad ník«, chválí si ho orgán německého kasina Dr. Wittek — bude již v pátém mi- nisterstvu řídit ministerium železnic. vyhražuje prý si sice »jakés od celkov politické barvy ministerstva neodvislé postavení«, ale »Bohémii« ten odstín pranic nevadí. Totéž platí o nastávajícím »věčnéme ministru zemské obrany hr. Welsers- heimovi, který opětovně prohlásil, že má svůj politický program celý napsaný v mono- gramu svého vojenského střapce. Ministr pro Halič pan Chledow s ki »děkuje za své znovujmenování tomu, že se polský klub co nejrozhodněji vzpečoval do tohoto kabinetu příštího vyslati některého ze členů svých.« Tedy patrně » neškodný« Němcům. — Finanční ministerstvo pře- vezme prý dr. Böhm-Bawerk, t. č. předseda senátu při správním dvoře soudním, sice více učenec než politik, ale také Němec. Mini- strem orby stane se dvorní rada správ- ního soudu hr. Karel Giovanelli, blízký prý německým klerikálům. Za to však obor spravedlnosti přiřknut dosavavadnímu místodržiteli moravskému bar. Spens-Bo- denovi, »kterýž sobě svou dosa- vadní činností získal blahovol- nou důvěru Němcův.« Také pan hr.
Hartel doktor Wittek Chledow Ted Němec Böhm Bawerk Min Giovanelli Němcův Halič Bohemia SpenBo
14 article
Leopold Go8s, dosavadní to místodržitel terstský, jenž převezme ministerium ob- chodu, »opravňuje Němce po svém důsledně odmítavém cho- vání proti Slovincům ku nej- lepším nadějím; bohatý ten velkostat- kář štyrský jest věrným stoupencem strany ústavověrné,« Jediné, čím by se tedy napohled nastá- vající ministerstvo od Clarova lišilo, byl by ten český ministr dr. Rezek, ale vliv jeho byl by paralysován německým ministrem krajanem prof. Czyhlarzem i tehda, kdyby ostatní křesla nového kabinetu nebyla obsa- zena tak dobrými Němci, jako budou! Tak má tedy vypadati příští vláda říše z dvou třetin slovanské. — Ale ne dosti na tom: tahle vláda chce prý i provésti smíření českého národa s Němci, aneb aspoň zjed- nati mezi námi dočasné příměří za tím úče- lem, abychom jí do konce června t. r. bez závady v parlamentě schválili uherské vy- rovnání, nařízení o odvodu a státní roz- počet ! — Nebylo ještě toto — výmluvné slo- žení příští vlády známo a poslanci národa českého dali již dne 30. prosince 1899 z če- ského sněmu do Vídně tuto jasnou a případnou odpověd: loielare »Zrušením jazykových naří- zení byl národ český do nejvyšší míry roztrpčen, poněvadž po krátké době vzat mu opět ten kousek dobrého práva, který mu po právu psaném i přirozeném náleží. Národ český cíti tu urážku a podal o tom důkaz zajisté zřetelně, že nedá si podobné jednání libiti a dovede nalézti cesty, aby takovému urážení byl konec. »Nevy čerpali jsme ještě všech zbraní, které máme, abychom svému dobrému právu zjednali platnosti. Na tomto stavu věcí a na tomto rozhořčení ničeho nezmění pád minísterstva jednoho a nasto- lení nového téhož ducha. Chce-li se učinit nálada ku smíru, musí se hledě k tomu, aby v čelo státu posta- vena byla vláda, ku které mají důvěru nejen Němci, ale také my. Požadavek
Němec Slovinec Clarův Rezek profesor Czyhlarz če Vídeň Leopold go 8 s
15 article
vnitřního českého jazyka nepoklá dáme za žádný předmět nějakých transakcí. »My jsme se až do omrzení naopakovali, že jsme na základě rovného práva a spravedlnosti vždy ochotni ku po- ctivému smíru; avšak jen za týchž podmínek na straně druhé a n na základě nějakých přání a snah navrže- ných v t. zv. německém svato-dušním pro- gramu. Na takových základech my ku jednání o mír nepřistoupíme nikdy... Pokud urážka a pokoření lid českému dne 17. října 1899 způso- bené nebude odčiněno, potud zu- stanou poslanci národa českého proti každé vládě vídeňské v témže postavení, jako stáli proti vládě Clarově. Pravíme: proti každé vládě, pokud nám ne- dá satisfakci, poněvadž toho ne- szt sl lo strpí naše čestl« Tak promluvil za nadšeného souhlasu všech poslanců českých ve sněmu českém před 14 dny dr. Škarda. Tím ví každá příšt vláda vídeňská, jak se k ní národ český postaví a jak její plány v Čechách do- padnouh
Clarův doktor Škarda Čechy
16 article
Rakouská delegace. e Schůze 7. Z Vídně, 13. ledna. (Telefonická zpráva »Národních Listů«.) Vyjasnilo se. Je sice tuhý, treskutý mráz a vane ostrý, bodavý sever. Ale vzduchje čistý, obloha jakoby ji výmetl. Dýchá se volněji, mlhavé, důsné počasí pominulo a pa- prsky slunce odrážejí se v tisíci krystalech svěžího sněhu. Tak je venku a tak bylo dnes v delegaei rakouské. Mozi českými lavicemi a křesly mi- nisterskými ležela dosud těžká, neurčitá atmo- sféra. Již od počátku letošní kampaně tohot sboru. Bylo cosi nevysloveného, nevypovědě ného mezi nimi. Konečně, konečně dostavila se očista, Konečně bylo pověděno a vysloveno, co bylo na všech rtech a přece nebylo vy- řčeno. Konečně byla pověděna o hr. Golu chowském pravda. O jeho vnitřní politice. Řekl ji deleg. inž. Kaft an. Celou, bez obalu, bez ostychu, bez výhrad. i Upřímně, určitě a rozhodně. Ráz na ráz dopadaly těžké rány jeho žalob na ministra. Tak se ještě o žádném správci vídeňského kabinelu nemluvilo jako o něm. Poslancc za Prahu již přones! větší reči než byla dnešní, ale žádné lepší, žádné účin- nější. Stručnost je také pro nejčelnější ora- tory dobrým kořením. A v delegaci zvláště.
Gola Ing Vídeň
17 article
Co je tam přes maximální míru, přes hodinu, pozbývá délkou dojmu. Této chybě se deleg Kaftan vyhnul, ačkoliv obepjal ve svých výkla- dech veškerý soubor světové politiky, aču rozvi- nul velké a pestré panorama mezinárodního stavu věci, Všude se zřetelem na prospěchy této říše a jejich slovanských národů. Netrvala jeho pouť od krajního západu evropského po krajní východ asijský déle hodiny. Ve skrovněm tom časovém prostoru směstnal bohatý, co nejpil něji snesený materiál potitický a národohospo- dářský. Na této cestě vrátil se k českému do- movu a vytkl podmínky, za nichž jedině zá stupcové českého národa mohou vzdáti se svého odporu proti vídeňským vládám. Dvě veselé příhody nerušily silný dojem jeho výkonu. Za rychlého spádu svého před- nesu podřekl se a pravil místo »perský záliv« »pruský záliv«, »To snad ještě ne!« zvolal dr. Kramář. Lapsus linguse a tento humoristi- cký komentář k němu způsobil malou přestávku. Druhou hr. Vetter sám. Sotva zaslechl z úst českého delegáta slovo »Milan«, již za- mávl zvoncem a dekretoval, že nedovolí mluviti
Kaftan Vetter Milan perský záliv
18 article
o cizím potentátu. Nezakřikl české zástupce. Účinek byl zrovna opaěný. Remonstrovali a dali unisono v odpověď, že Milan dávno již žádným potentátem není. Hr. Goluchowski, který jindy posloucha s rukama zastrčenýma pod vestu, činil si dnes horlivě poznámky. Letos nebude moci mlčeti, jako dosud činil vždycky v plenu. Čechové jej donutili, by odpověděl a pokusil se o seslaben žalob jimi naň vznesených. Že by je mohl vy- vrátiti, nedoufá snad sám. Podal počátkem schůze vysvětlení k do- tazům del. dra. Pacáka a soudruhů, podaným v příčině opětného a hromadného vypovídání Čechův a Polákův z Německa. O ratiborské afféře se nezmínil. Není prý o ní náležitě infor- mován. V jiných parlamentech hlasuje se o tom, přijímá-li sněmovna takové prohlášení ministrovo uspokojeně na vědomost. V cislajtánské říáské radě a v delegacích instituce takově není. Ve- jádření hr. Goluchowského v této věci nemůže nikoho uspokojiti. Popíral, že vyobcování sle vanských dělníků z německé říše děje se en masse. Již u sofistů řeckých bylo záhadou kolik zrn jde na hromadu. To je pojmem rela tivním.2 v V interpellaci bylo však jiné důležite slovo: slovo »soustavné«. Na to hr. Goluchow ski nereagoval. Námitka jeho, že postíženi byli dělnici saisonní, t. j. zemědělští, pracujíeí na polích nebo v cukrovarech, kde měli dílu jen na několik neděl, je nesprávnou. Předpo- kládáme, že Goluchowski o všech delailech této záležitosti je dobře informován a tu bude mu zajisté povědomo, že byla vypověděna ro- dina sklenářského pomoeníka, který pracoval v Berlíně 19 let, pouze proto, že ve jmeně domovské obce jeho nalezalo se české »Č-. Nechť zeptá se jen bar. Gagerna, kterýž inter- pelloval úspěšně na prospěch této rodiny. Zrovna vhod došla včera telegrafem zpráva, že bylo vypověděno z Penzingu nad Nisou pět sklářů.
Milan Goluchowský Čecho Pacák Čechův Polákův Hradec Německo Berlín Penzing nad Nisa
19 article
Tito a sklenáři nejsou přece dělníky saisonními. Žasnouti se musí skutečně, že hr. Goluchowski teprve proti Pacákovi konstatoval, že prý z Duryňska nebyli žádní Čechové a Poláci vypuzeni. Čeští interpellanti výslovně dovolávali se nesporných zpráv časopiseckých a to vídeň- ských. Těchto bylo několik. Proč hr. Golu- chowski hned neprohlásil úřadním způsobem že jsou bezpodstatny? Proč až dnes ? Nej. spíše proto, že duryňské státy — dle těchže časopisů vídeňských— zase opatřeníi své zrušily. á rbe Hr. Goluchowski má velkou tiskovou kan- celář, na niž se platí ročně 1,200.000 korun. Officina ta nebyla s to, by vypátrala, kde a kdy dr. Herold vznešl na hr. Kalnokyho dotaz, proč rakouská veřejnost o všech usneseních společné vlády dovídati se musí oklikou pře Pešť a chce-li způsobiti, by současně dodávaly se zprávy takové spolehlivě žurnálům před- litavským. Ministr řekl dnes: »My nemohli najíti tento podnět v protokolechi« Vidíme již, že musíme přijítí hr. Goluchowskému a jeho kan- celáři na pomoc. Dr. Herold pronesl tuto ža- lobu v rozpočtovém výboru a hr. Kalnoky na ni hned odpověděl r. 1892. Toho mohli se snadno domakati, kdyby byli prohlédli některé vídeňské noviny z oné doby. Ze stenografických publikací samotných činnost delegací posuzovati nelze. Kdo by takto jednal, musil by říci, že hr. Goluchowski ještě o svém ressortu v nich nehlesl. sn liaan v Velecennými dodatky a doplňky k řeči posl. Kaftana byly stesky dra. Ferjanči če a dvorního rady Vinnického. Bývalý místo- předseda poslanecké sněmovny posvitil na irr- dentistické rejdy v Přímoři a vyložil jich ne- bozpečí pro državu rakouskou, proti němuž jsou Slovinci a Chorvaté přirozenou, ale vládami ne- upevňovanou, nýbrž seslabovanou baštou. Zá- stupce V. kurie bukovinské vřelými slovy
Goluchowský Pacák Čecho Polák Gola doktor vznešl Herold Kaftan Slovinec Chorvat Duryňsko Hradec Pešť Vinnický poslanecký sněmovna
20 article
V drobném prodeji ranní číslo o sobě . . .. sa 8h odpoladn na 2k Ve nlialkách na venkovět ranní čtslo, odpolední. . .. . . . ; sb Inseraty plati se hotově rapřel. Plelplaceni a dnssrty plijímá rd-alnl- strace v Marinnské ulici č. 3. Tam nackázelí za těl zadakee tiskárnk a vzpodice „ Národnich Listů“ Eukopisy se novračeji.
Marinnský ulice
21 article
orů z
22 article
tlumočil žaloby Rusínův a přimlouval se za přátelství rakousko-ruské. V pondělí promluví dr. Kramář a snad ještě také dr. Stránský. Je pochybno, zdali vzhledom na dvorní hostinu, která se konáo 5. hodině odpolední, bude lze toho dne rozpo- čet zah raničního ministerstva dojednati. Rakouská delegace měla dnes plenární schůzi, již zahájil předseda hrabě Vetter z Lilie o 12.20 hodin spoledne. Ministr zahraničních záležitostí hrabě Golu- chowski odpovídá na dotaz po vypovídání rakouských poddaných z Německa. O hromadném vypovídání rakouských poddaných nelze mlbviti. Roku 1899 bylo celkem vypovězeno z pruského Slezska 24 osob, které byly tak zvaní dlělníci saisonní,jimž prý bylo povoleno vsloupiti na Pruské území jen na určitou dobu. Vypovídání stihlo jen děln-ky, kteří nechtěli v určenou dobu opustiti pruské územi. Jest to opatření pruských úřadů, k němuž tyto mají naprosté právo. Procento vypovězení u porovnání s vystěhováním se rakouských dělníků do Pruska je zcela nepatrné, neboť jen ze západní Halíče roku 1899 neméně než 2000—3000 dělníků přístéhovalo se do Pruska, což je pro Halič skutečnou kalamitou, neboť je tam ne- dostatek pracovních sil. Vůbec došlo 30 reklamací, jež se týkají vypo- vídání z Pruska. Po zakročení vyslanectva, po pří- padě ministerstva zahraničních záležitostí bylo 18 vypovězení jednak odvoláno, jednak prodloužena lhůta. Nelze tudiž mluviti o tom, že se ministerstvo zahraničních záležitostí svých státních přístušníku neujímá. Rovněž tak nelze mluviti o nedostatku ochoty se strany německých úřadů.
Rusínův Kramář Stránský Vetter Gola Německo Slezsko Prusko Halič
23 article
Co se týče interpellaceo vypovídání z Durynk předčítá ministr zprávu, dle níž prý nelze přikládati ani dost málo pravdy tomu, co bylo tvrzeno v dotaze, neboť durynské státy nikoho prý nevypověděly. Na interpellaci delegáta Stránského a sou- druhů v příčině informování rozličných časopisů za- hraničním ministerstvem, při níž se tvrdilo, že u nás známy jsou věci teprve z peštských listů, odpovídá ministr, že v záležitosti pátral a že neví, oč se jedná. Ujišťuje, že nelze prý mluviti o tom, že by těm neb oněm časopisům nadržoval. Možná, že některé zajímavé věci dostanou se právě uherským časopisem nějak do veřejnosti. Nesmí se ale mysliti, že mini- sterstvo zahraničních záležitostí úmyslně tyto zají- mavé zprávy dodává uherským časopisům dříve než jiným. Oficiální sdělení vyhlašují se současně jak ve Vídni, tak i v Pešti. Absolutně nelze mluviti o nějakém nadržování. Potom rokovalo se o rozpočtu ministerstva zahraničných věcí na rok 1900, (referent delegát Dumba). Del. Kaftan: Zmírající věk XIX. zplodil ve svém posledním tažení lozný kvěl, jehož před le- dovým dechem brutálního egoismu chrániti je úlohou a povinností veškerých vzdělaných národů evrop- ských, ano celého světa. Aby všem národům pojistil dobrodiní skutečného a trvalého míru, aby dosavad- nímu zbrojení, veškeré síly lidu vyssávajícímu, vy- mezil cil, aby ozbrojeným zápletkám prostředky míru zabránil, obrátil se car Mikuláš II., vládce největší říše světové 31. prosince 1898 zvláštním okružníkem na velmoci evropské a Spojené státy americké v pří čině svolání konference miíru na půdě neutrál ní v Haagu.
Stránský Kaftan Mikuláš II Vídeň Pešť spojený stát Haag
24 article
Tento velkodušný návrh setkal se u všech ná- rodů s radostným souhlasem, nastalo ve všech státech kulturních mocné hnutí, zejmena v Anglii, jež dalo podnět k organisacio skřížového tažení míru«, které vedlo kutvoření se četných spolků v Anglii, Italii, kde se důstojníci armády v čelo akce po- stavili. a Ovšem nebylo lze očekávati, že haagská kon- ference míru jedním rázem dosáhne ideálu lidstva, věčného míru, nikdo nevěřil, že bude míti v zá pětí okamžité odzbrojení, avšak nezůstala přece bez potěšitelného výsledku. Idea smírčího soudu zapuslila kořeny, delegáti usnesli se na zří- zení fakultativního soudu smírčího, že- nevská konvence z roku 1864 rozšířila se též na válku námořní, použití střel výbušných bylo za nepřístojnost prohlášeno. Haagská konference, již právem kongresem lidstva nazvati sluší, může vykázati se tedy velkým úspěchem, byla semínkem hořčičným, z něhož bohda budoucně mohutný, ovoce- nosný strom vyroste. Tato naděje nabývá také tím půdy, uvážíme-li, že nejen zástupci států, nýbrž i zástupcové lidu se snaží idei míru dopomoci k platnosti. Před několika lety pohlíželo se soucitně na tak zv. sdruženi interparlamentní, v srpnu m. r. shromáždilo toto v Kristlan ii 300 poslanců z 18 s tá tu
Anglie Italia
25 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. Před Ladysmithem, 23. prosince.*) Píšu toto v citadelle na jižní straně Lady smithu, právě v té, o níž Angličané do Evropy aspoň tucetkráte už telegrafovali, že jí dobyli. Pochutnávám si na sušeném flundru a přikusuj k němu tvrdý burský chléb, semletý na neda- lekém větrníku způsobem, z něhož by pan Pro kopec dostal žlutou zimnici. Vaše čestné nabíd- nutí, kterého se mi dostalo a jež mi dodal odvážný Bečuan, jemuž jsem se odměnil za donášku tu velkou lahví nejlepší Fooking samo- žitné, radostně mne překvapilo. Chci se vyna- snažiti, abych důvěru vaši ve mne nezklamal a proto zcela upřímně vás prosím především o nějakou výdatnější zálohu, neboť burské mar- kytánky dají si platit ceny tak nestydaté jako ostatní. Jak jsem se sem dostal? To je náramně zajímavá historie. Především buďtež ujištěni, že mi, když odhodlal jsem se nastoupiti pouť do Afriky, nešlo ani tak o svobodu burskou, ba ani po anglické kulce jsem touhy nepocítil, ale že pokoje mi nedala myšlenka, jak strašná by to byla ostuda, kdyby při té zdejší rvačce ne- bylo Čecha, a potom, jak upřímně doznávám, vábila mne sem také možnost, že se mi snad přece podaří někde při příležitosti sebrat hroudu zlata nebo několik aspoň jako merunková peck velkých diamantů. Ale upřímně řečeno, nebyl bych se sem dostal, kdybych byl neměl s sebou tahací har- moniku. Ta jedině mi razila cestu ku předu a
Píša Angličan Čecho Evropa Afrika
26 article
*) Poznámka: Původní dopis od našeho váleč- ného korrespondenta krajana, jejž podařilo se mi v jižní Ahice, toť se ví, že s velikým namáhäníma ze jeátě větší honoráž. cehnali, otvírala mi brány, které před každým jiným byly by zůstaly zavřeny. Pokud jsem putoval územím obsazeným Angličany, hrál jsem na cestě asi tisíc kilometrů dlouhé »God save the king«, na území trans- vaalském změnil jsem notu a spustil hymnu burskou, tutéž, kterou hrajou teď ve » Variétée při kosmografu. A věřte si nebo ne, tou harmonikou jsem udělalkariéru. Neboť dnes jsem u prvního pluku transvaalských střelců kapelníkem, plu- kovním tamborem a bandou, všechno v jedné
Angličan God save the king
27 article
Když jsem přišel do Pretorie k assentu, nebylo tam ani doktora ani pana představeného z mé rodné obce, čemuž jsem se ostatně ne- divil. Za to ale asi deset velikých, vousatých chlapů, každý jako pan Vratislav ze Žižkova. »Hoe heet gij?« ptal se mne jeden z nich, čemuž ovšem jsem nerozuměl. A teď vám něco řeknu: kdyby nebylo školní novelly, proti níž zejmena pan professor Tilšer tak se čertila které mám co děkovati, že do mne již ve třeti třídě obecné školy začali vtloukat němičinu, nebyl bych se zde s nikým smluvil. Na štěstí vyskytla se tu ale jedna z Ašantek, jež ve ví deňském Pratru a v Praze na Benátkách pro- vozovala v létě »válečné hry« a ta dělala mi tlumočníka. Uměla totiž trochu německy, poně- vadž měla ve Vídni známost s jedním Deutsch- meistrem. Neníli to doklad, jak prozíravými byl ti, kteři o uzákonění oné novelly se zasadili? Po tom, jak se jmenoval tatínek, čím byl dědeček, jsem-li očkován a psal-li jsem už také do novin, se mne neptali. Také mne neměřilí za to ale prohliželi si důkladně mé boty, které se jim, jak jsem pozoroval, valně nelibily, po- něvadž neustále nad nimi kroutili hlavou, pro- tože býly špičsté, šněrovaci a knofličkové,
Pretorius Vratislav Tilšer Žižkov Praha Benátky Vídeň
28 article
osobě. zkrátka, moc elegantní. Na konec se mne ptali, umím-li střílet? »Vždyť jsem dostal střapečky hned po třetím cvičení,« — já na to, cítě se býti touto otázkou uražen — »a střelil-li jsem si tua tam do terče, po každé mi vyskočila baletka.« Řekli na to: »Zeer schoon« a zavedli mne na cvičiště. Vystřelil jsem třikráte. Kam to letělo, ví bůh. »Cij zijt gereed,« řekl jeden z nich, což znamenalo asi tolik, abych toho již nechal. Pak mi oznámili, že mne nemohou potřebovat k ni- čemu jinému, než k muzice. Tím líp, pomyslil jsem si, a prosil jsem, aby mi dali tedy uni- formu. Jeden z nich mi přinesl sociálně-demo- kratieký širák, šavli a revolver, potom mne za- vedl ku presidentu. Je to docela obyčejný. starý dědek, kterého by si u nás už žádná ne- vzala, jenž ale od amerických krásek dostal už tolik nabídek k ženění, že jeho paní bude míti pro celý život dost papíru pod koláče. Tázal se mne, jak se mám, jak se mně to u nich libí a potom mne požádal, abych mu podal ruku na znamení, že mu chci býti věrným. A ani si neoblekl rukavici, jako to dělal pan kníže Auersperg na sněmu při této přísaze. Druhého dne měli jsme kontrolní shro- máždění a tu mne napadla myšlenka — upřímně řečeno, myšlenka náramně hloupá, není-i pravda — na místě holandským »daar« hlásiti se z vrozeného každému Čechu zbujnictví svým jazykem mateřským. »Zde!« zvolal jsem, když četli mě jmeno, a domníváte se snad, že mne k vůli tomu zavřeli ? Ptal jsem se po kaprálovi, abych mu z to ruku stiskl, ale v celé burské armádě ne- nalezl jsem ani jediného. Vy snad v Čechách budete se tomu smáti, však mně zde do žertu nebylo. Může zvítězit armáda bez kaprála? Ne- může. Ne, ne, to je naprosto vyloučeno. Vždyt jsem tak četl ve vynikajícím díle generálníh
bůh Auersperg Čech Čechy
29 article
štábu v jistém velice vojenském státě. Je pravda. že Burové střílet umějí. Že nač některý z nich namíři, také padne a že by se každý z nich mohl dát v Evropě ukazovat; což ale platno. Vzpomněl jsem si na našeho pana hejtmana, který vždy říkával: »Hoši, kdyby každá, kulk měla trefit, zle by to s námi dopadalo.« Tomu ale Burové nerozumějí. Jeden z nich, jenž krokem střílel v nedostatku živých anglických nepřátel po anglických dvoupencích, z nichž každý svou kulí provrtal, dokazoval mi, že na každou jeho ránu padnouti musí brítský dů- stojník. Zachvěl jsem se při tom. Viděl jsem jich několik na lodi a v Durbanu. Všichni byli tak hezky vymydleni a voněli tak příjemně senovým parfumem, že mi jich bylo líto. Kdo by tomu nevěřil, nechť abonuje se na některý anglický illustrovaný list, jsou v něm všichni ranění lajt- nantíci a kadeti africké armády Její Veličenstva vypodobněni. Zaslechl jsem nejednou dámy zvo- lati při tom: Ach, k zulibáni! O jak mnohem pohodlnější a rozumnější bylo by, kdyby je byla vyslala královna na některý z našich matchů footballových! Když schyloval se večer, tázal jsem se, kdy je u Barů čepobití. Vysmálí s mi. U nich že si může každý přijít kdy chce domů, všák na povel že musí býti na svém místě třeba o půl noci. Pomyslil jsem si, to že není žádný pořádel a lze-li vůbec mluvit o nějaké disciplině v bur- ském vojště, když neznají v něm ani — k sárníka. Měl jsem vůbec docela zvrácené ponětí zdejších poměrech. Presidenta Krügra předsta- voval jsem si asi tak jako perského šacha. s celou řadou brillantů na čepici a že v Pr- torii sídli ve stříbrném paláci, v němž je ná- bytek ze zlata. Že vůbec se tam šlape po samém zlatém prachu. Zalím tam nemají ani zastaváren, kde by slušný člověk mohl prsten
Burová Krügr Evropa Durban
30 article
nebo hodinky zarazit. Za to tam mají kostelů dost, naproti tomu ale nemají nejmenší pojemo pořádném parádním pochodu. »Natáhnout« jako Pražan frontu, nedovedli by, kdyby jim pán bůh všecky hříchy odpustil, a když jsem osmělil se poukázati na tento vážný nedostatek na přísluš- ném místě, řekli mi, že ani vyhazováním nohou, ani protlačováním kolen bitvy se nevyhrávají. Když jsem jim na to odvětil, že dle mého mí- nění není vojsko výhradně jen k vůli tomu, aby prolévalo krev, nýbrž také k vůli společen- ské dekoraci, k vůli paničkám a slečinkám, dostalo se mi takového poučení, že potom již ani jsem nehlesl. Než minulo čtrnáct dní, byl jsem u Lady- smithu, jejž obléháme. Povinnosti mé nejsou zrovna nejtěžší. Dopoledne sháním proviant, v poledne si na něm pochutnávám, odpoledne spím a večer po- řádám koncert. Burové jsou velmi hudby milovní a »Pro- danou nevěstu« hvízdá z nich už každý. »Proč bychom se netěšili« — znělo to včera jiho- africkým vzduchem, když Angličané po nešťast- ném výpadu z pevnosti své s krvavými hlavami prchali zpět do Ladysmithu. »Van wien was dat lied?« tázal se mne jeden z burských vůdců. Řekl jsem mu to, a když jsem mu potom také ještě přetlumo- čil slova její, byl u vytržení. »Ano, ano, proč bychom se netěšili, když nám pán bůh zdraví dá«. Sdělil bych vám adresu tohoto burského generála, ale nemám po ruce burský schema- tismus. Přístí dopis můj datován bude najisto již z Ladysmithu.
Pražan Burová Angličan pán bůh zdravý
31 article Vás
Vás ovšd
32 article
Václav Švejnoha, t. č. Bur.
Švejnoha