Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 10.

2

NARODNI LISTY

3

29. listopadu 1903. Císlo 326.

4 article

Paní se zatím vzpamatovala a usmívají se pravila: „Ale, vždyť již nebolí. „To jest přirozené“ — pravím klidně — „vždyť jsem umrtvil nerv.“ „Co jsem dlužna?““ — děla dobrá paní (Ještě chtěla platit). „Nic“ — odvětil jsem hrdě. „Mám doma květináč podzimních růží, bílýeh podzimních růží. Pošlu je panu doktorovi.“ „Učiníte mne šťastným. Hodná paní je skutečně poslala, ale druhého dne ji otekla tvář jako bochníček. Použil jsem příležitosti a nařídil jsem jí také — ledové ob- klady. Půjde-li to takto, bude se poznenáhlu celý dům obkládati ledem. Podzimní růže jsem přece jen vrátil. Hryzlo mne svědomí, kdykoliv jsem na ně pohlédl. Zuh jsem nevytrhl, tvář otekla a ještě jsem ji při- pravil o růže — to mi svědomí nedalo. Až posud pohyboval se můj medický živo ve skromných kruzích, ale nyní nadešel vážný obrat. Uhodli jste zajisté, že mluvím o tak zvane lásce. Celkem vzato, není láska špatný vynález. jenom že mnozí lidé při ní mivají smůlu a taková láska končívá manželstvím. Pravá láska jest jako blesk, najednou uhodi do člověka. Avšak při ta- kovém plameni od úderu hromu nedá se uvařiti oběd, což znamená tolik, že z takové náhle vzpla- nulé lásky zřídka se staví domácí krb. Často jsem přemýšlíval povšechně o manželství a dospěl jsem k tomu, že jest lépe oženiti se, než vůbec se neženiti. Již jakýsi francouzský spisovatel do- tvrdil veliký rozdíl mezi těmito dvěma stavy. když radil mladíkům, aby se ženili: jeť zde totiž obrovská výhoda, že svobodný člověk se nudi všade, ženatý pouze doma.

doktor

5 article

Nehodlám však zablouditi na bařinaté pole filosofie, nýbrž chci vyprávěti o svém vlastním. malém románku. Po pět dní za sebou potkával jsem každodenně na schodech mladou dívku. kteráž se mnou nápadně koketovala. Koketování její spočívalo v tom, že se na mne nikdy nepo- dívala, neboť to jest zajisté pravé koketování. Aní brvou nehnula. Mohu říci, že toto vypočítané. chladné koketování nesmírně dráždilo, a proto jsem si umínil podstoupiti boj- Když nejbližšího dne přešla kolem mne upustil jsem kapesník a volal jsem za ní: „Slečinko, ztratila jste šátek. Ani se na to neobrátila, ani nepromluvila nýbrž stoupala dále: Můj bože, snad je chudinka hluchá. Neočekávaná náhoda mi přece jen dopo- mohla, abych se s ní seznámil. V 10 hodin večer přiběhne ke mně nějaká služka a volá: „Pane doktore, račtež jíti k nám, slečně jest hrozně zle.“ Oblékl jsem si svůj tmavý kabát z česan příze a spěchal jsem za služkou. K ohromnému měmu překvapení dovedla mne k mé známě ne- známé ze schodiště. Spočívala na pohovce, její teta jí míchala ně- jakou limonádu a ona se rozhlížela rozespalým zrakem. Dlouhé, rozpuštěné plavé vlasy její do- týkaly se podlahy. Teď jsem viděl, že má oči modré jako fialky, ach, a já zbožňuji plavě vlasy a fialkově modré očil Pozdravil jsem, představil jsem se a usedl jsem. „Nuže, co jest vám?- áDělají se mně mžitky před očima, mám závrat, hlava mne bolí a cítím tlučení srdce Někdy se mi zdá, že omdlím. Nemohu vy- dcchnouti. Tyářil jsem se vážně.

Aní Dlouhý

6 article

„To není leč chudokrevnost. Nepohybujete se na vzduchu, málo jíte a patrně se příliš stahujete.“ (Toto lékařské dobrozdání slyšel jsem na štěstí právě přede dvěma týdny od professora na klinice, a jak račte viděti, velmi dobře jsem si je zapamatoval.) „Jaký lék předepíšete, pane dokťore ?““ — lázala se teta. „Předpisuji léky pouze v nejřidčích při- padech. Avšak hodně se procházejte v přírodě. jezte hodně masa a nestahujte se. Dovolte, ohle- dám vaši tepnu. Podala měkkou, bílou ručku a já ji uchopil. Ach, mohu říci, že má tepna tloukla mnohem prudčeji. „Tepna jde pravidelně, horečka není, jes lo pouze chvilková nevolnost. (Ach, napadla mne myšlénka.) „Bačte z hluboka vydechnouti. Slečna vydechla z hluboka, a já přiznávám se upřímně, ač mne ještě šest zkoušek dělí od doktorského díplomu, sehnul jsem se a poslou- chal jsem tlukot srdce. „Úderý srdce jsou úplně pravidelné“ pravím a zbledlý klesám zpět do křesla. (Tisic láter, ten kabát z česané příze je dnes teplý, jindy se zdá mnohem lehčí.) Přiznám se upřímně, udělalo se mi špatně Láska do mne bleskem udeřila. Teta chtěla bě- žeti pro lékaře, ale já jsem vypil limonádu, kte- rou ještě stále míchala, a vzpamatoval jsem se- „Promiňte, to jsou ještě následky influenzy. Vždycky jednou za týden zachváti mne nevol- nost. Děkuji, již jest mi dobře.“ „Co ještě doporoučite, pane doktore?“ — tázala se dívka stříbrným, zvonivým hláskem. Ale ne takovým stříbrným zvukem, jako vydává zlatník, když zazvoní o mramorový stolek v ka- várně, nýbrž jako vydává stříbrný zvonek za tichého jarního svítání.

7 article

„Co doporoučím? Poradím si... chci řici... dávejte si ledové obklady na hlavu. Chtěl jsem utéci, ale teta mne zadržela. „Srdečni klapky mi zapadají. Prosím, pane doktore, prohlédněte také mé srdce.“ Na tuto nabídku jsem vystřízlivěl. Vzpa- matoval jsem se úplně. „Kolik jest vám let, milostivá? „Dvaašedesát. „Pak vám ručím, že vašim chlopním srdeč- ním nic není.“ „Ale cítím píchání v srdci, když hlouběi vydechnu. „Nedýchejte z hluboka. Při mělkém dýchán se může také dobře žiti. „Když ale někdy cítím píchání i při mělkém dýchání. „Tak tedy vůbec nedýchejte. „Vyprostiv se takto, utekl jsem do své lé- kařské kukaně, kdež mne zachvátilo ukrutné bolení hlavy. Skončilo to tím, že jsem sám po- užil svého universálního jedinkého léku, ledo- vých obkladů. A podivuhodně na mne účinko- valy: počal jsem psáti verše. Když mne přestala boleti hlava, přečetl jsem je nahlas, a shledal jsem, že naše vlasť jest sice úrodná na veršo- tepce, ale takové špatné verše ještě, co svět světem stojí, jakživ žádný nenapsal, od Karpat až po širou Adrii. Na osm veršů se ještě pamatuji, a ty z úcty proloženým písmem odevzdávám tímto vděčným potomkům. Zněly takto Na tě myslím drahý Anděli. S hlavou v ledu ležím V posteli Led se po mé hlavě Rozplý vá. Co bys moje milá, Činila? Když byly verše dokončeny, bylo mi mno- hem lépe. Druhého dne jsem se radil se svým přitelem medikem, který již mnohokráte byl ne- šťastně zamilován, co člověk dělá v takovém pří- padě. On mně odvětil, abych se jen důkladně vyrazil.

Adrie

8 article

Učinil jsem to. Na podrobnosti onoho vy- ražení se již nepamatuji, soudím-li však dle po- daného účtu, bylo dosti bouřlivé. Účet zněl takto: Šest punčů, třináct koňaků, deset sklenie šampaňského, čtyři zreadla (kdo asi ty vypil), jeden mramorový stolek. Po onom vyražení jsem se dobře vyspal, ale cítil jsem, když jsem se probudil, že má láska neochabla. Oblékl jsem si tudíž opět kabát z česané příze, a šel jsem navštiviti nemocnou. Přijala mne teta, kteráž oznámila, že Zuzce jest již mnohem lépe, tak že mohla jíti opět na uni- versitu. „Na universitu? Co studuje?“ „Jak že? Což pan doktor to neví. Zuzka jest již ve třetím roce mediciny. Velmi pilně a pravidelně kolokvuje.“ Klesl jsem v závrati do křesla. Nemohu si vzíti posluchačku mediciny, když jsem sám pouhým medikem! Jak se bude tvářit, až se doví, že nejsem lékařem. Bude mne považovati za podvodníka. Aniž bych se byl poroučel, jsem utekl, a po- slal jsem ji následující list: Milá kollegyně! Dělal jsem si z vás hanebně blázny. Nejsem lékařem, jsem je domovním lékařem, léčím totiž pouze u nás v domě, nájemníky. Ostatně jsem již devátý rok poslu- chačem mediciny... Na to jsem začal o lásce a učinil jsem j vyznání. Na konec dal jsem ji tuto alternativu: „Buď skočím doDunaje, nebos vás vezmu. Ona mně ještě téhož dne napsala následu jící dopis: „Milý kollegol otoi a a t Vaše vyznání beru ráda na vě- domí. Navrhuji následující: Ne mluvme prozatím o vzájemné lásce, ale k do z nás dvou dřive vykoná zkoušky. vezmesi druhého. Z uz a. Byl to skvostný, geniální, velkolepý plán, ihned jsem naň přistoupil: Můj drahý andílek se učí nyni se zdvojenou pilí, a z toho vidím, jak mne má ráda. Klidně hledím vstříe budoucnosti. Zuzka si mne vezme.

Zuzka

9 article Různě zprávy.

Různě zprávy. = O návratu výpravy Nordenskjoeldovy k jižní točně oznamují se následující bližší podrobnosti. Dle zprávy velitele parníku „Uruguay“ přibyla loď dne 8 t. m, k ostrovu Seymourovu a nalezla tam dva členy švédské výpravy, kteří se byli od ostatních odloučili. doufajíce, že spíše budou zachráněni. Velitel „Uru- guaye“ vstoupil na ostrov a dostal se až ke Snowhillu, kdež nalezl Nordenskjoelda a některé členy výpravy. Ostatní účastníci zůstali na Paulet-Islandu, kdež ve- škeré mužstvo výpravy přezimovalo, když jejich lod „Antarctic“ v Erebus and Terror golfu byla legem rozdrcena. „Urugay“ odebral se pak ku Paulet-Islandu, přijal tu ostatek účastníků výpravy a dopravil všechny do Santa Cruz. O průběhu výpravy Nordenskjoeldovy se oznamuje: Od počátku své cesty měl „Antarctic? následkem poměrů ledu nesčíslné obtíže, jež bylo nutno překonat. V prosinci 1902 přibyla výprava k mount Brasfield na zemi Ludvíka Filipa. Norden- skjoeld opustil loď s několika účastníky výpravya odebral se ke Snowhillu. „Antarctic“ zatím plul do Erebus and Terror golfu dále, kdež se ztroskotal. Ka- pitán Tarsen a ostatní členové výpravy dostali se po nebezpečné plavbě v otevřených člunech, jež trvala 16 dní ke Paulet-Islandu a konečně setkali se u Snow- hillu s Nordenskjoeldem. Baron Nordenskjoeld na cestě po saních zemí krále Oskara dosáhl 66 stupně jižní šířky a provedl cenná vědecká pozorování. Nej- nižší temperatura, jež zaznamenána, byla 42° Fahren- heita pod nulou. Poněvadž nebylo úkolem výpravy, proniknout dále k jižní točně, považuje se účel její za splněný. — Příjezd parníku „Urugay“ s výpravou Nordenskjoeldovou očekává se v Buenos Aires na

Seymourův Ludvík Filip Norden Snow Nordenskjoeld Baron Oskar Uruguay Ur Island Santo Cruz Erebus Ka Buenos Aires Erebus and Terror golf ° Fahre

10 article

úterek- = Král Sahary. Spolupracovník »Matinu« na- vštívil pobočníka císaře saharského Jacqvesa Le- baudya v Paříži a zvěděl od něho, že jeho velitel právě činí v Londýně přípravy, aby zabral svoji africkou říši na pobřeží Atlantského oceánu. Územi. kde Jacques Lebaudy zařizuje svoje císařství, jest neobydleno, ale neobyčejně úrodné. Pobočník jeho p. Benoit ujišťuje, že jsou tam nejbohatší ložiska kuchyňské soli, které sice Arabové dosud neobratně využitkují, ale při správném těžení poskytnou zna- menitých výsledků. Četné karavany táhnou onou kon- činou, jež v říši saharské budou přibírati zásobya ve hlavním městě říše, Troji, provozovati směnný obchod. Bylo by snadno provésti z Troje železniční trať, jež by se brala kolem jižního výběžku Ma- rokka alžírským územím Aln Sefra. Francouzská vláda stále se hrozila nákladu na tuto kommunikaci ; Jacques Lebaudy chce ji poříditi na své útraty. —

Matin Lebauda Benoit Paříž Londýn Trója Ma Úze

11 article

»V dík za jeho dokré úmysly,« doložil pan Benoit, »jest zasypáván spíláním, zlomyslnými a hloupými úštěpky... Procesy, jež byly proti němu zahájeny, provede a zaplatí, co třeba zaplatit, bude-li odsou- zen proti právu a spravedlnosti. Byl eráru dlužen ještě 14.000 fr. a ja tu sumu zaplatil a mimo to složil jsem ještě 16.000 fr. k dalšímu urovnání sporu se správou financí « — Na otázku zpravodajovu, zda-li Lebaudy jest také přesvědčen, že dostane osad- níky pro svou říši, odpověděl důvěrník: »Osadníky. kolik jich chceme! Přihlášky lidí, kteří se chtějí usa- dit na africkém pobřeží a účastnit se založení Troje, docházejí po tisících. Několik tajemníků jest zaměst- náno jen tříděním téchto dopisů. Když jsem s pa- nem Lebaudym jel z Haagu do Londýna, vezli jsme s sebou 100 kilogramů dopisů, jež dosud nebyly ote- vřeny. Lidé, kteří nám píší, nejsou snad dobrodruzí nýbrž bývalí důstojníci pozemního vojska a námoř- nictva, inženýři a průmyslníci. Dílo jeho veličenstva jest velké a krásné a bude korunováno úspěchem.

Benoit Trója Haag Londýn

12 article

— Mnoho štěstí! Syn mnohonásobného millionáře, jenž na místo duchaprázdných kratochvílí svého pro středí, věnuje se úkolu kulturnímu, třeba dosti do- brodružnému, zasluhuje spíše respekt, než posměšky paňáců. I titul císaře, jakkoli se zdá pitvorný, jest oněch končinách nezbytnou nutností pro zdar pod- niku. Teprve výsledky přinesou o jeho díle definitivní rozsudek.

13 article

= Britská a americká angličina. Mezi britskými a americkými časopisy vypukla půtka, jež utajeně ovšem trvala již po delší dobu. Američané poukazují k tomu, že od nějaké doby při posuzování ameri- ckých knih anglické listy stále a pravidelně užívají následující formulky: »Anglický čtenář bude uražen výstřednostmi mluvy, v jakých si libují naši bratři za oceánem« Až do určité míry je to pravda, aspoň Angličané dost často vytýkají proměny, jež jejich matečština prodělala ve Spojených státech. Nyní však přispívá Američanům ku pomoci londýnský jakýs časo- pis ostrou kritikou konservativního chování Angličanů vůči všem návrhům, pokud se týkají zjednodušent pravopisu. Na rozdíl od kritisujících krajanů přiznává se tento časopis: »Naši američti bratránkové, kteří nemohou uvést nijakou historii a nijaké vlastnické právo na naši řeč, kterou takřka maji jen v nájmu, nejeví nijaké ochoty zabývat se směšnými zbyteč- nostmi, jež nám zanechali naši předkové a jež naši kantoři neustále zachovávají u žactva a na újmu užitečnějších studií.« Američané ovšem až na to, že se jim odpírá majetkové právo jazyka, souhlasí s tímto prohlášením a rozpřádají je dále. Angličina, jak se nyní v Anglii mluví a píše, má svoje nedo- statky a není prý nikterak ve všech směrech nejlepší formou společné řeči anglosaského plemena. Britové prý budou dříve či později nuceni, přijmout zkrácený pravopis, obvyklý za oceanem a sice čím dříve, tím lépe. Bude prý třeba jen malých změn, aby angli- čina se stala méně neohrabanou, než je dnesv převládajícím nářečí mateřštiny.

Američan Angličan Brito spojený stát Anglie

14 article

= Krvavá dohrá divadelního představení. Z Wal- lace, Idaho, se oznamuje: Onehdejší představenív budově zdejší opery mělo krvavou dohru. U vchodu budovy strhla se prudká střelba, při níž dvě osoby usmrceny a dvě jiné těžce raněny. Usmrceni byli divadelní lékař dr. W. F. Fims a horník William Cuff. Raněni byli náčelník policie Mc. Gowern a di- vadelní policista Rose. Cuff zavdal podnět k vražed- nému sporu, jejž pak säm zaplatil životem. Při před- stavení v divadle chtěl stůj co stůj kouřit svůj dout- ník a policista Rose musil mu jej násilím odejmout. Cuff opustil rozzuřen divadlo a čihal u vchodu. Když policista Rose opouštěl divadlo, přivítal jej Cufí ně- kolika výstřely, avšak střely zasáhly divadelního lé- kaře dr. Fimsa, jenž byl okamžitě mrtev. Cuff chtěl uprchnout, ale policista skolil jej třemi výstřely, tak že za chvíli podlehl svým ranám. Cufť sloužil ja- kožto dobrovolník pluku Idaho ve válce na Filipi- nách.

doktor Fims Cuff Gowern Fimsa Wal Idaho Filipi

15 article

= Kostel poslaven za 4 hodiny. Jakýs anglický časopis přinesl onehdy ve formě báchorky líčení, jaká rychlost práce jest možna při nynějším zdoko- nalení prostředků technických, kde za několik hodin lze vykonati práci, jež kdysi vyžadovala doby něko- lika měsíců. Avšak ne již báchorkou, nýbrž skuteč- ností jest postavení železného kostela s místem pro 200 osob, jenž před nedávnem zřízen během 4 hodin nedaleko Filadelfie. V sobotu ráno o 11. hodině obsadil zástup dělníků pole a zřídil železnou kostru, což trvalo 50 minut. Pak položeny podlahy, zasa- zena okna a zavěšeny dvéře. Každý měl svoji určí- lou práci a při všem chvatu nepanoval nijaký zma tek. Za necelé 21/2 hodiny byla stavba až na za- sklení oken hotova. Zasklení nemohlo býti prove- deno, poněvadž se sklo na cestě ztratilo. Potom umistěny ve chrámě hotové lavíce, oltář a kazatelna. Celá práce byla za tři hodiny 58 minut skončena a následujícího dne mohla již býti v kostele konána bohoslužba. = Co všechno se podstupuje pro médu. Od ne- pamětných časů jest v Zadní Indii módou, že si ženské barví zvlášlním lakem zuby na černo, kterážto pro- cedura jest skutečnou mukou. Počíná se tím již v mlá- dí, při čemž zuby nejprve zčervenají, načež se děje přechod k úplné černi. Obojí tato procedura vyžaduje několikadenní bolestné manipulace, při níž se pa- cientka musí úplně postit. Vyžadujeť méda po celém světě obětí. Nyní však dámy následkem styků s evrop- skou společností dospěly ku přesvědčení, že bělostné zuby v ženských ústech jsou mnohem hezčí, než zuby černé. A nyní náleží mezi krásnou pletí na dalekém Východě k dobrému tónu, odníti zubům opět umělou čerň To se ovšem musí vykoupiti novou oběti: zuby oškrabávají se skleněným nežíkem. Brrr... již při pouhém pomýšlení na to obchází člověka mráz.

Filadelfie Indie

26 article Partie čís. 5.

Partie čís. 5. Hrána korrespondenčně v r. 1903. Hra dvou jezdců v obraně. Černý: A. Šmaha. Bílý: Art. Rhode. 11. Jb1—d2 c) Je4xfe! e7—e5 1. 62—e4 12. Dd1—f3 d4— da. 2. Jg1—f3 Jb8—c 13. Jd2—b3 d) Vb8xb3! 3. Sf1—c4 Jg8—f 14. c2xb3 Dd8 —h4 4. 0—0 a) Jf6xe4 15. Sc1—e3 Jf2—gd 5. Ví1—e1 d7—d5 16. Se3xc5 e) Dh4xc h2— 6. Sc4—b5 b) Sf8—c5 17. Kg1—f1 Dh2—h1- 7. d2—d4 e5d4 18. Sc5—g1 Jg4—h2- 8. Jf3— e5 19. Kf1—12 Jh2xK13 9. Je5xkc6 b7xkcs 10. Sb5c6 Vas —bs a bílý se vzdal. POZNÁMKY a) Analytikové nejsou dosud za jedno, který tah je v této posici pro bílého nejlepším. Mieses-Bardeleben do- poručují 4. Jg5! doznávají však, že po 4. . . . d5 5. exd Ja5! 6. Sb5+ c6 7. dXc bKc 8. Se2 h6 podrží černý téměř ve všech variantech silný útok. — Čigorin naproti tomu dává přednost tahu 4. dá! s pokračováním 4. . . . ed 5. 0—0 Sc5 6. e5 d5 7. exkf! nebo i Sb5! a dokázal v četných rážných partiích, že zvláště oba uvedené tahy 7. exf i Sb neprávem v nepřízeň upadly. — Tah v partii uči- něný hrává se nejřídčejí a jest také asi nejslabším b) Nejlépe 6. De2 ! Nyní se černý rychle vyvine. c) Bílý nachází se v nepříjemné situaci. Ztrátě pěšce nelze zabrániti. d) Poněkud lépe bylo 13. c2—c3 nebo i 13. Jd2 —fl. ač i pak bílý neudrží hru. Černý zakončí nyní partii elegantní a dobře promyšlenou obětí quality. e) Jestli 16. h2 —h3 tely 16. . . . Je3 17. Vxdez Dh6 ! atd.

Černá A Šmaha Jf jh Jg Čigorin Art e 7 Jg Jf 2 dh 2 e 5 19 Sb 5 c 6 Vasa Sb 5 + c 6 7 Sb 5

28 article

Zprávy šachové. Ve čtvriletním úlohovém turnaji časopisu »Tids krift för Schack« obdrželi za III. čivrtletí cený násl pánové: Za třítažky: I. cenu Max Feigl, II. cenu L Collijn, III. cenu R. Braune. Za dvojtažky: I. cenu M. Feigl, II. cenu C. E. Lindquist. V turnaji řešitel- ském jmenovaného časopisu obdrželi ceny : I. a II. L. Velešník a L. Bergh, III. E. Wennberg. Německo jest letos bohato na jubilea problemistů. Fr. Schrüfer slavil své 80leté, A. Gehlert a F. Klete 70leté narozeniny. K těmto připojuje se slavná dvo jice problemistů J. Kohtz (narozen 18. července 1843) a C. Kockelkorn (nar. 26. listopadu 1843). Časopis »Deutsches Wochenschach« přináší ve zvláštním vy dání jich podrobuý životopis a podobenky receptů obsahujee 3257 druhé vydání SZn

Feigl R Braun M Feigl C E Lindquist L Velešník L Bergh E Wennberg František Schrüfer A Gehlert J Kohtz Kockelkorn Německo L Collijn Deutsches Wochenschach

39 article

Knihy pro mladež: Soubor jeho děl. Sestavil a slovem doprovází Fr. Táborský. J. K. z Radostova, Hned pláč, hned smích- Se šesti trojbarev. původnímí obrazy St. Hu dečka. Tištěno velkým písmem. OBSAH: Jezvec. Bábovka. Sýkorka. Mák. Pří- šera. Mrkev. Zrzavé vlasy. Svét. Švýcarský sýr. Strouha. Pečený holub. Mraveniště. Cena výtisku vázaného . . . . 3 K 40 h. Čarodějnou silou. Se šesti barev. obrázky V. Olívy. OBSAH: Den z blaženého dětství. Kabát. Hůl. Kopaná. Stín. Bicykl. Cena výtisku vázaného . . . . 5 K 60 h. Charles Squire a Frank Maclean. Do střední Afriky na kře ledové. Cesty a dobrodružství bílého medvěda. Přeložila Pavla Moudrá. S 32 obráz y. Cena výtisku brožovaného 1 K 80 h, skvostně váz. 3 K. Dítkám k poučení. Obrázky pro malé dítky. Bez textu Cena 1 K 20 b. Obrázkové radosti. Cena 1. K 20 h. S malým textem. Seznamy knih nových i antikvárních 26842 zdarma a franko. Nákladné umělecké dílo toto po- dává zaokrouhlený přehled veškeré dosavadní práče mistrovy, počínaje jeho „Krysařem“ z prvé doby jeho tvoření, až po oltářní triptycha z doby poslední. Obsahuje 35 velkých obrazových příloh, většinou v barvách a celou řadu obrazů komposic v textu. Dílo vkusně vázané stojí 66 korun. Náleží k nejráznějším a nej- cennějším novinkám a do- poručujeme je pozornosti všech přátel umění českého. Objednávky vyřídí každé knihkupectví, jakož Nakladat. Ceská graňoké společnosti lnie V PRAZE.

Táborský Squire Frank Maclean Pavel Moudrá Francie Radostov Afrika Praha St . Hu dečka

45 article Julius Mařák

Julius Mařák Rukověť učitelům psaní na všech školách. Napsal Bohumil Tožička, učitel měšť. školy v Praze. Díl l. Latinka. Se 101 obrázkem v textě a litogr. přílohou o 28 listech latinky české (jednoduché i ozdobné), anglické a vlašské. Ceny s textu (118 str.) a litogr. přílohy 5 K, s textem váz. 5 K 40 h, text o sobě 2 K 50 h, váz. 2 K 90 h, 2009 litogr. příloha o sobě 3 K 50 h. Nakladatel FR. A. URBANEK, český knihkupec v Praze, vedle Národniho divadla.

Julius Mařák Tožička A Urbanek Praha Francie Národni divadlo

46 article

— (výběr z Jeho pozůstalosti). — Sestavil a vydal K. B. MÁDL. Po pečlivých, několikaletých přípravách před- kládáme přátelům českého umění dílo, jež bude káždému svrchovaným uměleckým požitkem. V čele uměleckých podniků našich nesmělo chyběti dílo nezapomenutelného tvůrce české školy krajinářské, jehož význam nejlépe vy- stihují známá slova: „čím byl Bedřich Smetana české hudbě, prosince

Mádl Smetan

47 article

Julius Mařák českému krajinářství“. S neobyčejnou pečlivostí prováděny byly re- produkce dle vzácných originálů (jichž máme většinu na prodej) a dnes, kdy dílo jest hotovo, můžeme směle říci, že výsledkem jest překvapu- jící dokonalost a naprostá věrnost každého listu. Mimo illustrovaný text obsahuje dilo naše

Julius Mařák