3
masthead
29. listopadu 1903.
5
article
Výslech Jindř. Bilěho.
Obžalovaný Jindřich Bílý jest mužem štíhlé po-
slavy, jehož pobledlou, vyhuhlou tvář vroubí do zadlu
sčesané, valně prošedivělě vlasy a jiním. prokvetlý
francouzský podbradek. Mluvi hlasem ač suchým sie,
ale jasným a zřetelným,
Vykládá především o svém curriculu vitae. Absol-
voval nižší gymnasium a obchodní akademii a vstoupiv
do státních služeb jako praktikant, dosáhl postupem
hodnosti kontrolora loterního úřadu v. 9. hodnostní
třídě. Do záložny, kde právě uprázdnilo se úmrtím
Režného místo revisora, zažádal si na upozomění
krejčího Vavrušky, který mu poradil, aby usnadnil si
zadání tohoto místa vslupem do ústavu jako člen.
Bílý uposlechl a po prosebných návštěvách u pro
P. Drozda, nebožtika kanovníka Horového a kan. Ky-
selky tázal se tehdejšího revisoma, účetního rady Bür-
germeistra, jenž byl kollegou jeho otce, mohl-li by
místo uprázdněné přijati, aniž hy tím utrpělo újm
jeho povolání úřadní. A Bürgermeister odpověděl prý
mu, že by to sobě mohl za čest pokládati, poněvadž
prý by přišel do ústavu, který je jedním
z nejlepších v Čechách, který je první
záložnou v Čechách a kde je všecko pry
v dobrých rukou jak vy sokého k l'eriu, tak
i ostatních členů výboru, který prý skutečně záležel
z lidí důvěry hodmých
„Remunerace“ — pokračuje Bílý — „poukázáno
mně 300 zli ročně. Pozdějí, když jsem byl' zvolen,
řekl mně rada Bürgermelster, který byl mým z ku
šebním komisařem z komptabilitty co budu
míti všecko na práci. Má práce záležela z následují-
cího: měl jsem sumírovat denníky, závěrky pololetní
a revidovat zastavárnu S bilanci neměl jsem co dělat.
Jindřichův
Bílá
Režný
Vavruška
P Drozda
Horový
Bürgermeister
Ka
Čechy
Bürgermelster
Bürgermeistra
6
article
Radá Bürgermeister mně řekl, že mám sumírovati jen
připsané úroky a později mne upozornil, že budu
předhášel zprávy na valné hromadě, poněvadž pan
Krausch jako rodilý Němeenebyl valně češtiny mocen
a pan Bürgermeister měl slabý, tichý hlás.
Skontro v záložně konalo se každlý měsíee a vo za-
stavárně čtyřikrát do roka. My sumírovali z předě-
šlého dne saldo, přepočítali jsme je a zjistili pokladni
hotovost Na to zjistili jsme stav cenných papírův
a nikdy jsme žádné závady nenalezli. „Ovšem“ —
dodává obžalovaný — „když se dimes na to dl-
vám, mu sím říci; že byl náš dlozor me d o
slatečný. Ale já již tenkráte říkal, že v záložně
má přece býti stálé skontro a že to věecko nemohu
zastati, poněvadž přehled v tak velikém závodě nem
možným.
Předs.: Vám bylo přikázáno speciálně odděleni
zastavárenské.
Obžal.: Ano, v oddělení zastavárenském jsem
sumíroval příjem a vydání a porovnával jsem je ně-
kdy s pokladnou. Knihu pokladní neměl jsem vždy po
Předís.: Nebylo vám nápadno, že v přijmu a vy
dání byly tak nepoměrně veliké ztráty? Vždyl jen
za ona lěta, co iste zastával v zastavárně úřad revi-
sora, defraudace vzrostly na 470.000 korun
Obžal.: Jk nemohl na to přijíti, poněvadž' jsem
neměl kasovních denníků.
Předs. A podle čehon jste tedy revidoval?
ruce.
Bürgermeister
Krausch
Předs
Předís
7
article
Jak mně bylo řečeno...
Obžal.: Já jenom sumíroval vydání a přijem
zástav, jak mně bylo lečeno-
Předs.: Dělal jste zkoušky namátkoul?
Okžal.: Dělal, ale nikdy jsem na nie nepřišel
Předsedar Při papírech také net
Zvláštní pojmy o rovisi.
Ohžal.: Nikoli, ty si revidoval úplně sám pan
starosta. Mně bylo řečeno, že do toho nemám čeho
mluvit, o to že se postará pam starosta. Já revidoval
jen v zastavárně. Prohlédl jsem pokaždé 20—30 zá
stav a přesvědčil jsem se skutečně, že tam ty z
stavy také byly.
Předsedar
Předs
Ohžal
8
article
Poměr Bílého k Ortovl.
Poměr Bílého k Ortovl.
Předs.: V jakém poměru nalézali jste see v ůči
Ortovi?
Obžal.: Ort byl sice mým spolužákem z ob-
chodní skademie, ale jinak jsem ho blíže neznat: Do
užších styků jsem přišel s ním teprve v zálož ně.
Předs.: Byl tentos váš poměr přátelský?
Obžal.: Já přišel do záložny teprve rok po-
výhře Ortově, roku 1879. Věděl jsem, že je zámožný
člověk, ale celá veřejnost měla jej přece za poctivce
a řádného člověka, který podporoval umění a vědy
a požíval zkrátka úcty jak ve výboru tak v kruzíeh
členstva záložny
O rsvisi bilanící.
Předs: Vy jsle tedy vlastně hrubou. bilanei
vždy dostal od Orta a Kohoula?
Obžal.: Já s bilancí neměl zcela níčeho dělali.
Zápisy z denníku do hlavní knihy porovnávali Bürger-
meister a Krausch. Co já dělal, nebyla revise. Já
jen sumíroval shorník a úroky připsané ke kapitálu
jak členů tak i vkladatelů.
Předs.: Kromě toho jste přednášel bilanei
všemi revisory podepsanou ve valné hromadě?
Obžal.: Nepřednášel jsem ji od začátku. První
léta činil tak tuším Krausch a poněvadž — jak jsem
řeki — nebyl českého jazyka s dostatek mocen, po-
žádal mne Bürgermeister, abych všecko
přednášel já
Předs: Jak jšte ale mohl za těch okolností
bilanci doporučovati ku přijelí?
Obžal: Poněvadž jsem předpoklá-
dal, že to už páni prozkoumali a že je
to správné.
Ort
Ortův
Kohoula
Bürger
Krausch
Bürgermeister
Předs
9
article
P'ředs.: Vždyť. bilance ty nesoulilasily an
s knihami ani se skutečností!
Obžal.: Prosím, já těm pánům (Bürgermeistrovi
a Krauschovi) důvěřoval. Ostatně mne ani nepřipu-
stili než k pracem mně samotnému přiděleným an ty
jsem také skutečně vykonal Oni mně sami řekli.
že je to správné a já jim věřil. Vždyť býval
Bürgermeister přece mým zkušebním komisařem
starším pánem — já měl k němu veškeru důvěru
Předs.: Když zemřel Ort, provedl člen výboru
p. Kreipl jen zběžnou revisi, ale již při té shle-
dal ztrátu 75.000 zl. jenom v cenných pa-
pírech. A p. Kreipl prohlásil výslovně, že mu t
bylo nápadno, že jste vy na te nepřišel.
Obžal.: Já o té defraudaci zvěděl teprv
d Frühaufa, který mně ukázal, že jsou
v knihách nepořádky. Já si to dal vysvětliti,
poněvadž jsem nemohl. pochopit, jak Or
vůbec falsa dělal. A když mně to Frühauí
vysvěllil, řekl jsem: „To se musí oznámit.“ Sdělil
jsem to také Kohoutovi a ptal jsem ho, chce-li to
oznámit také výboru, respo starostovi. Ředitel
Kohout řekl, že si to vezme na starost
a že to spořádá.
Bürgermeister
Ort
Kreipl
Frühauf
Or
Kohout
10
article
Intervence u paní Leopoldiny Ortové.
Odebral jsem se pak k paní Leopoldině Ortové
a vysvětlil jsem jí, že má nebožtík muž její v záložně
jisté nedoplatky, je-li ochotna je vypořádat, jinak
že bych musil věc oznámiti. Paní Ortová řekla —a
to jsou její slova —: „Mňj muž byl poctivec at já
na jeho jméně nenechám pražádné skvrny. Já všecky
nedoplatky vyrovnám.“ To sdělil jsem jak panu
Kohoutovi, tak p. starostovi, jimž náležely další
kroky . Bylo mně pak řeč eno, že je věc vy-
rovnána. Jak, už se nepamatuji.
Co oznámil dále Friliauí.
Předs: Frühauf vyprávěl také P. Drozdovi
o odhalení defraudací a mimo jiné také udal, že
jste prý Ortovi nosil pokladní knihu
do bytu.
Obžal. (živě): Já nikdy ne! Já ani nevěděl.
že Ort pracuje doma!
Předs.: Darů jste nedostával od něho?
O bžal.: Nedostával. Já také žádných nepa-
fřehoval od něho.
Předs: Někdy vás ale přece pozval?
Ohžal.: Inu, mne pozval, když měli u seb
společnost. A já si pokládal za čeet, že mne
p olzvali
Falsa v knihácli zastavárenských.
Předs: Ale v oddělení zastavárenském jsou
v knihách hrubá falsa. Vy jste pravil, že jste to su
míroval, ale přes to je tam o několik tisíc více při-
psánol
Obžal: To se musilo dili za mé nepřítomnosti
Ty revisní značky také nepocházejí ode mne
Předis: Ale že jste na to nepřišel. Dle vý
povědi člena výboru p. Sellögla na první pohiled se
musí na to přijiti.
Obžal: Já měl plmou důvěru, poně
vadž jsem předpokládal, že by Ort ta
kově špatnosti nebyl schopen. On. byl
člověkem skutečně zámožným a mohovitým a já mu.
plně důvěloval.
Ort
Ortová
Kohout
Frühauf
Drozda
Předs
11
article
Záhodle to, spalies tol...
Co jste řekl po odhalení Ortových de-
Předisr:
fraudací Frühaufovi. Plal jste se ho, zda něco našel?
Obžal!: Ano a když mi dali kladnou odpovědi
pravil jsem: „Nechte toho teď a máte -l
něco, udejle to p. řediteli Kohou tlovil“
To jsem řekl.
Předs.: Frühauf tvrdí všák, že jsté mu. řek
něco jiného, totiž: „Zahodie to, spalte to
kdo vám řekl, abyste co hledalv
Obžal.: To nejsou moje slovai
Předs.: Prosím, to bylo hned po smrti Oitově.
A v červenci jste ještě podával zprávu, že j
všecko v pořá dk u.
Obžali: To bylo proto, že mne p. Koh ou
ujistil, že je všecko v pořádku a žle to
s paní Ortovou vyrov nal.
Předs: Ale je nápadno, proč jsté mu řekl
aby to zaliodil a spálil?
Ohžal.: Já myslím, že přece vý bon
o tom věděl
Předs.: Frůhauf a ještě jeden svědek tvrdí, ž
jste jako revisor revidoval jen to, co Ort vám dal
Obžali: Totiž: já revidoval jem to
co mně řekli
Předs.: Ale Frühauf tvrdi určitě, že jste
spolu oba popíjeli a pak že jste šliidiomů.
Obžal.: To, prosím, neni pravda.
Nenechám úřadnictvo padnouti...
Před se da: Neřekli jstey když to propuklo, něco
Huebrovi?
Obžali: Nepamatuji se
Předst: Nekl prý jste, že jste byli u starosty
a ten že řekl: „Úřadnictwo přiiosatllo mně
k srdci, já je nenechám padnout.
Ortův
Předisr
Frühauf
Ort
Předs
Předs
Ohžal
Koh ou
12
article
Obzal.: Věc byla tato. Já jsem šel přece ještě
k staroslovi — a to bylo ráno v 9 hodin — a řekl
jsem mu, co Frühauí našel a jakých nesprávností se
Ort dopustil A pan starosta mně řekl: „Když vye
hrál (Ort) tu výhru, neměl jsem ho přece
držetl“ To byla jeho slova. P. Drozd žádal mne-
bych. mlčel., že by nastala velíká pa-
nika, kdyby se veřejnost o nesprávi no-
stechi dověděla a abych nikomu ničeho
neříkal. Já mu dal také čestné slovo, zee se ne-
budu o tom nikomu. zmiňovati a žo si to všecko
vyrovnáme.
Předs.: Hüeber udává těž, že kasovní knihu
v zastavérně jste nevidoval vy, že jste g. tím
byl báječně rychle hotov a že kasto vní knihu
jste znal jen vy a Or
O hžal.: Nikoli, kasovní kniha bylo. předklá
dána všem revisorům
Předs: Vy jste ji tedy nerevidoval?
Obžal.: Ne, jen sčítal
Předs.: A vidíle. Frůhauf se do té knihy kouk
a hned postřehl defraudaci.
Obžal.: Frühauí měl přece jen rozhled: to byl
úladník znalý záložemství al já žádné praxe záložen-
ské neměl.
Proč byl BIlý propnšlění.
Předs.: Jakým způsobem jste byl zbavep re-
visorství?
Obž al.: O to mne požádal po usnesení výboru
sám po starosta. Já řekl, že by to divně vypadalo,
v době, kdy záložna nalézala se ve špatných pomě-
rech a že by se zdálo, jako bych utíkal. (htěli jsem
tedy setrvat, ale když mně pan starosta řekl, žes to
je jen pro upokojení „těch pánů“, vyhověl jsem, abych
měl pokoj. Potom jsem si tovšak přece rozmyslil, že-
nejednám dobře a za několik dní přišeli jsem panu.
professorovi oznámil, že svoji nesig nacis o d
volávám, Na to odvětil po starosta, že „už je
pozdě, že už mají svého rewisora.
Frühauum
Ort
Bilá
Předs
Or
13
article
Předísa: Půni znalci tvrdí, že až do 27. čer-
vence 1888 jste úřad svůj konal náramně bedlivě,
protože do té doby bylo všecko v pořádku, ale pak
že jste už nepřišel ani na chyby při laterování, když
jste revidoval
Obžali: Já nevidoval jem, jak mně
bylo řečeno a jako můj předehůdce ne-
vidoval. Ty nesprávnosti, jako já, dělal také on
Záležifost Ortových delfaudaci.
Předs.: Těmi nesprávnostmi se také stalo, že
jen při půjčkách na cenné papíry — dle znalců —
v lelech 1898—1901 chybělo 284.490 K, ktoré O
zpronevěřil. Jak bylo možno, že jste na to ne-
přišel?
O bžali: To nemohu vysvětlit Dělali jsem jen
co mně bylo přikázáno, ale o chybách jsen
nevěděl. Kdybych byl tušil, že se dějí nesprávnosti
nebyl bych úřadu revisorskélio vůbec přijal.
Výrok paní Ortové.
Předs.: Když jste přišel po smrti Ortově k jeho
vdově, co jste jí řekl?
Obžal.: Že se od něho staly jakési nespráv-
nosti, poněvadž nebyly zapsány některé zástavy
I řekl jsem jí, že to je nesprávnost od Orta a ž
musí tedy ona věc vyrovnat.
Předs: Dal jste jí nějaký úpis?
Ob žal.: Nepředložil.
Předs: Ale měl jste ji k tomu, by podepsala.
Obžal.: Ale když ona řekla, že všecky neda-
statky zaplati, řekl jsem, aby to dala jaksi písemně
Předs.: Me co jste dodal: aby se nebáln
že o nic nepřijďe, že to je jen „na f6rek“
že lo musíte dělat, poněvadž by Ky
selka v tom šťoural, že musíte mít
úpis a potom že se od toho upustí. A paní
Ortová řekla vám, abystu si to nechni a sám si te
podepsal, ona že nebyla revisorem.
Obžalovaný výrok ten popirá.
Ortův
Ort
Ortová
Předs
14
article
Čí byly virgule?
15
article
Předseda: Ale znalci lvrdí, že musil jst
na defraudace Ortovy přijít, protože
jsou tam (alsa, která každého zaraz
Frühauf koukl se jen do toho a měl falsum hned.
O bžal.: Ovšem, on má znalosti, ale já jich
nemám.
Předs.: Ale při laterování hyl byste jistě musíl
přijít na při na to, že defraudováno bylo hned 10.000
zlatých najednou. To jste vůbec nelateroval? Ata
virgule že není od vás?
Obžal.: To není.
Předs.: Jak by tam byla přišla?
Obžal.: Nevím. To tam musil někdo po mě re
visi udělat nějaké „štrichy“. Když jsem já přišel re-
vidovat znova, začal jsem tam, kde jsem přestala
nepřišel jsem na to.
Předs.: Z toho soudí žaloba, že jste vědomě
podepsal bilance, věda, že neodpovídají pravdě a že
jste tím veřejnost uvedl v omyl. Dále klade vám žaloba
za vinu, že jste úmyslným zamlčováním defraudact
Ortových zavdal podnět k těmto zpronevěrám a žt
jste vůbec spolupůsobil při defraudacích Ortových
Jaké mnáte jmění?
Ortův
Frühauf
Předs
17
article
Ohžal.: Asi čtyři tisíce, které jsem si uspořil.
protože jsem žil u rodičův až do smrti olcovy (v zár
1902). Já ničeho nepotřeboval, prolože jsem všecko
dostával z domova a platilí jsem jen jako příspěvek
na činži 10 zlatých měsíčně. Ostatní jsem si uspořil.
Služné jsem měl a ne příjmy ze svatováclavské zá-
ložny.
Ohžal
18
article
Všecko v pořádku.
19
article
Veř. žalobce: Pane obžalovaný, ve zprávách.
které jste přednášel výboru, stojí, že jste prozkoumali
položku za polozkou a že jste shledali všer v pořádku
Byla to pravda?
Obžal.: Ano, to tam stojí a to souhlasilor s tím.
co mně řekli: „To tam dejte, ta zpráva s
stále opakuje, je te vždycky stejné. Astak jsem
tam dal, že se položky shodují.
Veř žalohce: Dal jste tam také, že jsou pode
psány a zapsány
Ohžal.: To už bylo ták zavedeno. J
přečetl zprávu tak, jako ji přečetl přied-
chůdce. Já to dělal také tak.
Veř. žalobce: Pomáhal prý jste laké Ortovi
při práci?
Obžal.: Ne, já nepomáhal, nýbrž Hueber. Jenom
když se něhiterý z nich zmýlil, pomohl jsem jim pi
sumírovánl.
Jak se dělá revise.
Veřejný žallohce: Děla se revise nepř
vídaně?
Obžal.: To přišel ke mně dopoledne Krauscha
řekl: „Odpoledne je revise“ a já se na ni dostavil. Já
také mikdy oznamu nečinil.
Voř. žallobce: Jaké jste měl virgule
O bžal.: Svělle zelené.
Ort
20
article
Návrh obhájcůvi
Obhájce p. dr. Klumpar: Pan předseda řekl
právě, že dle zjištění znalců až do r. 1888 byly shle
dány vždy knihy v pořádku a teprve od té doby že
nalezeny byly defraudace. Vyhražuji si dlůkaz
že nemi tomu tak. To netvrdili znalci, nýbrž' jen
pan Kreipl a já si dovolím dokázat, žejeho tvrzen
není správné.
Předs.: Ano, pan Kreipl to byl.
Obhájce: Já tedy nabízím důkaz opáčný (k o
žalovanému): V žalobě se uvádí, že jste pro svého
bratra objednal při zařizování samostatné lékárny
a že jste mu od pana Pílegra obstaral zařížení. Vy
svěllete tutov věe podřobněji.
Obžal.: Můj bratr byl provišorem v lékárně
a klyž se dělal samostatným; platil si své zařízení
ze svých úspor a vypůjčil se kromě toho 10.000
korun.
Obhájce: Měl váše bratr jměnír
Obžal.: Mě.
Obhájce dr. Klumpar nabízí na doklad toho
že obžalovaný bralrovi ničeho nedal, soukromý dopis
zmíněného lékárníka.
doktor
Klumpar
Kreipl
Pílegr
Předs
21
article
Další dotáz obhájetv.
Obhájce dř. Klumpar: Když jste zkoumal v za-
stavárně) řekl jste že jste zkoumal vydání a příjem
zástáv. Je to kniha toložná se sborníkem?
Obžal.: Ne, to je zvláštní úkol, zkoumat sbor
ník. Ten byl mně teprve v poslední době předložen.
Oblájce: Pokud mně známo, jsou falša přede-
pisováním ciférve sborníku a ne tedy v knize vydán
a příjmů zástáv.
Proč tajili pravý stav záložny.
Ohhájce drr Klum par: Co jste myslil doeíliti
svým výrokemk Frohaufovi, aby dále nepátral? Byli
snadl ostatní páni téhož náhledu, že se s tím nemá
přijít na veřejnost?i
Obžali: To byl celý výbor Rluk ou
dáním musili se tehda úřadníci — jak
dosvědčí pam P. Kyselka — ze vázati,
že se o defraudaci oné zmiňowati ne-
budou, protože se mělo za to, že hyr tím
byla záložně z působena velká šikioda
a že to bude dohréj když to vyrovná
paní Ortoviát
Obhájce dr. Klumpar: A proč. jste to řekl
právě Frühauf ovi ?
Obžal.: Proto, že to byl Frůhrul, který
donášel výboru, co se v záložmně dělo
Celý výbor o tom věděl.
Na to předstupuje čtvrtý zz obžalovaných) účeln
assistenti místodržitelský
Klumpar
Ortoviát
doktor
Frůhrul
Kly
Rluk
22
article
Bedřich Giünwald.
Prohlašuje na dotaz předsedův, že není vinen
Do záložny, dostal se proslřednictvím syna obžalova-
nélio ředitěle Frant. Kohouta, s nímž. jako se spolu
žákem bývalým, se často stýkal. Několikrát tlimoci
mu totiž přání po nějakém odpoledním zaměstnání
a poslěze mu přítel doporučil, by se ucházel u sta-
rosty Drozda o uprázdněhé místo revisova. Grünwald
— jak praví — navštívil Drozda, jehož znal jako pro-
Iessora a po 14 dňechi poslál si pro něj skutečně
ředitel a sdělil mu, že byl zvolen valnou hromadou
rovisorem sv-václavské záložhy a že dostal přes
dvě stě hlasů. „Divil jsem se tomu“ — praví
Grünwald — „ale konečně jsem službu nastoupila
šel jsem se P. Drozdovi představit.
Giünwald
František
Drozda
P Drozda
Grünwald
23
article
Jaké plijímali v záložně zevísory.
Instrukcí jsem neměl žádmných —
byl jsem jen odkázán na revisora Krausche, který
prý už reviduje po sedmadvacet let a kterému jsem
prý pouze přidělem Tím ovšem vysvětluji si, že
moje postavení vůči Krauschovi bylo podřízené, ne-
boť každý musil vědět, že odborníkem
nejsem... Kontabilitu jsem sice měl, ale o zá-
loženském účetnictví neměli jsem
zdání. A přes to mne povolali za revisora záložnya
Předs: Jakou jste měl funkci záložně? C
jste dělal po svém nasloupení? Kdy jste nastoupi
rovisl?
O bžal.: 27. února 1901 a rovisorem jsem zů-
stal až doříjna 1992.
Předs.: Co jste dělal jako revisor?
Obžal.: Já měl pravidelně v ruce denníka
Krausch revidoval a přesvědčoval se, zda je všecko
správné.
Předs: Které knihy jsle prohlížel?
Obžal.: Hlavně příjem a vydání. Nikdy jsem
v knihách nepracoval. Já stál vždycky u žurná lu a
revisor u knih. Já jen diktoval položky a revisoru
Krauschovi hylo přesvědčiti se, zda jsou zapsány
v knihách členů a vkladatelů, V zastavárně neměl
jsem nikdy co dělat, leda při čtvriletních revisích
Předs: Účastnil jste se také sestavení bilanc
za rok 1901?
Krausch
Předs
24
article
Obžal.: Částečně.
Předs.: Jakým způsobem?
Obžal.: To byla jediná bilance za rok 1901.
Práce bilanční děly se až v poslední chvíli. My do-
stali až ke konci roku sborníky a bylo
nám uloženo, revidovati, zda jsou cifry ze žurnálu
přeneseny správně do sborníku: Při tom jsem seděl
s Krauschem oděleně, tak že jsem do jeho rukou
neviděl. Krauseh diktoval jasně položku za položkou,
já měl sborník a kontroloval jsem tak, že mi žádná
neunikla. Když bylo po porovnání, poznamenal jsem
to červeně. Součty dělal ale Kohout s Ortem a re-
vidoval je pak Krausch, který tvrdil, že má dopoledne
čas A když já odpoledne přišel, byla věc
hotova. Ze zrevidovaného sborníku přenášel jsem
pak do hlavní knihy. Poprvé, co jsem destal knihy do
rukou, bylo od ledna do června, ale při revisi měl
sborník zase v rukou Krausch. Já četl opatrně po-
ložku za položkou, a kdyží jsem to pak potvrdil, šlo
lo zase ke Kohoutovi a Ortovi, aby to doplnili za
ostatních 5 měsíců a pak se děla nevise tím že
způsohem. Trvám na tom, že když jsme
v prosinci revidovali, nebyly žádn
rasury, protože bychom hyli nat ně ne
zbylně přijíti musilin Tsprve po naší
revisi stalo se, že Ort ze sumy 226.000
vyradováním dvojky uděla! 206.000. Ale
já hlavníknihu vůbec do ruky nedostal.
Na rasury bylo by se jistě přišlo při re-
vidování součtů v hlavní knize nebo při revidování
bilance — ale já hlavní knihy vůbec nedostal do
ruky. Tim stalo se, že před revisí, které já byl účasten,
rasur tam nebylo a že teprve po ní, kdy rasury se
provedly, bylo postaráno zas o to, abych
já knih do rukou nedorstal.
Kohout
Ort
Tim
Předs
25
article
Když byla likvidace hotova, musil jsem se po
depsati, poněvadž jsem se částečně práce revisorské
také účastnil. Aler já cifry, které tam byly, podepsnl
v přesvědčení, že jsou správny.
Veř. žalinbco: Znal jste obsah zpráv podá-
vanýchi výboru?
Obžal.: Podrobně jisem jiich neče tl
nikdy, atlle vím, ž'e setam říkalo, že jie
záložmě všecko v pořádku.
Veři žalo bcen: Ale jak mohli revisoři podat
zprávn podrobnou i potom, když revident Šetina zji
stil defraudaci.
O bžal. Já resignoval na počátku záři 1902, al
teprre potom se mi rozbřesklo, že ceslý výbo
tehda věděl dříve než já o dlefir au dla
cích. Že schodek existuje, bylb zjištěno teprve. po
mé resignaci. My před tím nalezli všecko v pořádku
Ovšem tehdá porovnávání položek záloženských se
zastavárenskými vyhradil si Kransch.
Ohli dr. Šebesta: Mimochodem jen podolý
kám, že Vám žaloha dle posudku znalců vylýká, ž
jste byl viastně nejvhodnějším revisorem, který moll
krýti rejdy »kcatoucího konsorciac Jake se stalo, že
pan tevisor Šetina nalezl onu rasuru tak snadno
Pan Frühauf přece tvrdil, že se jen koukli a že už
to měl.
Obožasl.: Oslhalení rasurr stalo sea teprve 6a
7 dní poa mé resignaci. Pan Šetina teprve při porov
nání shorníku přišel na rasury.
Obl. dr. Sehe st a: Přil jedné takové rasuře
měl p. Šelina pochybnosti
Obžall: Ano, řekl mně přímo, že to rasura
není, ažž leprve když se podívali seestrany, přesvědčií
se o opaku
Obhájce: Co jste dělali se svými 25zlatovým
remuneracemi?
Šetina
Kransch
Šebesta
Jake
Frühauf
Seh
Obožasl
26
article
Obžalovamý: Ty jsem vynaložil k různým
účělům.
Na dotaz dra. Klumpara praví: svědek, že
Krauseh měl modré virgule.
Obhájce dr. Klumpar: Žáloba tvrdí, že p. Še-
tina přišel při své revisi na rasury náramně snadno
Kolik měl pomocníků při své práci?
Obžal. Tam byl veliký personál
Ohh. dr. Klumpar: Bylo tam asi šest státních
úařdníkův.
O bžal. To snad ještě víc. Ale trvala revise přes
týdden.
Omyl při úřadní revisi?
Obh. dr. Klumpar: Je vám známo, že se pli
tom znalci zmýlili o million?
O bžal: Byloo to v novinách, ale já se nepa-
matuji.
Obhájce: Bylotov novinách a poví nám to
ostatně pan Šeti nal
Předstupuje potom do porotní síněs obžalovan
Klumpar
Krauseh
doktor
Žálob
Ohh
Obh
Šeť
Bylotov novina
27
article
Emamuel Hercík,
který prohlašuje, že od r. 1898 konal funkci účetního
a že vedl strazzu, pokladniční a směneční knihy.
Doznává, že některé vklady bylo nuino storno-
vatii, dodávaje, že tak stalo se proto, že chtěly někdy
uložiti peníze strany, které vůbec do kanceláře se ne
dostavily. Tvrdí, že počínal si zcela správně, podotý
kaje, že po differencích v pokladně mnohdy, dosti
dlouho se pátralo. V záložně, jak praví, tehda nebylo
účetnictví složitého
Na dotaz předsedův, který týká se záhadné
ztřáty zástavního listu, resp. vyplácených naň peněz,
prohlašuje obžalovaný, byv upozorněn, že v příprav-
ném vyšetřování doznal autorství příslušné zanášky
že pochybuje o pravosti svého podpisu a že pone
chává posudek zmralcům pisma Dodává. , že
při porovnání zápisů nenašel nikdy sehiodku
Předs: A ještě jeden cenný papír? Zemsk
banky — na 10.000 zl. znějící — jste vyzmačili ja
kožto tažený
O bž al.: Pak byl onen papiří skutečně také vy
tažen
Přieds.: Jaké pak jmění mále?
Obžasl.: Žádné. Žena měla z počátku několik
stovek na úsporách. Bydlil jsemidlouliý čas ustchána
a byl jsem jim vydržuván i se svou domácnosti
Předís:: Měl jste také villu v Roztokách?
Obžial.: Byla mi prodána v exekuční dražbě
Předs.: Zač jste ji koupil?
Obž al.: Za 14.500 zl. Prodána byla za 19.000
zlatých.
Předs.: Měl jste také v nějakém pražském
ústavu peněžní vklkdy?
Obžalj: Vybral jsem je již před lěly: V Ob
čanské záložně měl jsem uloženo 4000 zl.
Veř. žali dr. Berg: Odkud' jste vzal peníze n
stavbu roztocké viliy?
Obžlal!: Vypůjčil jsem si je dílem ze záložhy
dílem od tehána.
Emamuel Hercík
Berg
Přieds
Roztoky
Předs
Obžlat
Zemsk banka
28
article
Weř. žlal!: Dle ja kých seznamů jste v závod
odevzdával a ukládal cenné papíry ?
O bal.: Dle zvláštních seznamů, jež jsem
sám pořizoval.
Veř. žal.: Bylili tedy nějaký cenný papir za
nesen do vnšeho seznamu a ve pokladně se nenašel
musil seházeti?
Obž al.: Nescházelormi vůbec žádnýcli cenných
papírů.
Obhi. dr. Kliment; Nepřeji si, aby na vása zů
stal jenistíí podezření v přičině manipulace s cennými
papíry. Zinášul jste ty, které jste koupil, do strazzy?
Ob ž'al.: Manipulaci tuto prováděl pam Zbíra
já jsem papířy koupené jen ukládal. Však anii datum
kdy se koupě stala, nebyloo mnou znamenáno, neboí
jsem při koupi nebýval činným a tak jsem o n
často nevětěl,
Přieds.: Bylili nějaký papír tažen, jak se to
vyznačovato v knihách závodu
Obžal.: Poznamenávalo se jen, jaký obno
byl za vylažený papir vyplacen.
Obl. dř. K liment: Stávalo se také, že bývaly
koupeny cenné papíry, aniž to bylo do strazzy vůbee
zaneseno?
Obžal.: Státi se to mohlo velmi snadno.
Týž obhájce: Z výslechu vašeho by se
bylov zdálo, že příznáváte, jako byste byl měl
vše hny cenné papiry ve hlavní pokladně zanešeny.
Obžal.: Papíry ty byly také jinde sepisovány
Týž obhájce: Bylo v některé knize také
vyznačeno, které papíry určeny byly na vadia?
Obžlali: To vyznačeno nebylo.
Týž ob hájce: Kdy se prováděla kontrola
nad cennými papíry?
Obžal.: Vždy koncem roku.
Obliájce dr. K.li ment žáda předsedu, aby s
konstatovalo, že v ciftách o cenných papírech není
v seznamech ani nejmenší chybičky a že se nevy
kazuje schodek, naopak, že konečné účty vykazují
přebytek. (K obžal.) Jste žalobou obviněn, že jste
přiliš nákladně žil. Jaký byl způsob vašeho života
do opravdy?
Obhi
doktor
Kliment
29
article
Obžal.: Žij jsem toliko své rodině. Cesta vedla
mne z domova do kanceláře a z kanceláře domů
Nechodil jsem do hospod a nevyhledával zábavných
mistností. Žil jsem spořádaně a čestně.
Týž obhájce: V některých listecií bylo uvá
děno, že jste po celé noci hýřil, že jste udržoval
různé styky s veselými kruhy atd ?
Obžal.: Tim bylo jen úmyslně proti mně vy
stupováno.
Týžobhájce: Měl prý jste svůj motoeykla
automobil?
Obžal:: To všechno není pravda.
Předse: V žalobě také není o automohilu
motocyklu ani řečil
O bžal.: V novinách však to bylo psáno Ža-
dám za osobní předvolání všech svědků, kteří by
něco podobného chtěli tvrditi. Chci, aby si páni po-
rotci o mém způsobu života a mé povaze učinil
pravý obrazec:
Týž obbájce: Měl prý jste doma celou řadu
bronzových skupin, pak prý mnoho foxterierů. J
tomu tak
Obž.: To se opěl nesrovnává s pravdou. Měl
jsem ve svém bytě několik figurek v ceně nejvýš po
50 krejeařichi. Dostat jsem je vesměs darem a nikdy
neutratil jsem za nic podobného peněz
Týž obh.: V žalobě se dále tvrdí, že jste n
stavbu villy v Roztokách vynaložil 24.000 K. Avšak
původní jmění vaše, jak zjíštěno, obnášeto 36.000' K
takže jste dle mélio zdání po penězích záloženských
nesáhi, když jste se ke stavbě villy odhodlal.
Obž.: Ovšem že ne. V době, kdy stavba trvala
obdržel jsem zálohu 600 zl.
Týžobh.: Bylo zde řečeno, že prý přímo ván
byly odevzdávány peněžní dopisy. Stávalo se také
ze vám dopisy takové odevzdávány nebyly?
Tim
Roztoky
Obž
Předs
30
article
Obžal.: V některých případech se to stávalo.
Ano, pátralo se jednou i po ztraceném dopisu ně.
kolik dní.
P ředsr: Ale příjem dopisů, kterých jste přímo
neobdržel, jste také nepotvrzoval, viďle?
Obh. dr. Klíment předkládá na to soudu
maturitní vysvědčení obviněného, jenž gymnasiálni
studia odbyl s nejlepším prospěchiem.
Páně Dlrozdova kontrolní kniha se ztratila
Obžal! P. Drozd: Míval jsem své doby zvláštní
seznam cenných papirů. Do seznamu tolo se zaná
šelo, které papířy se koupily a které byly taženy
Kam se poděla tato kniha, pane Hercíku
Obžal. Hercík: Odevzdal jsem ji panu P. Ky
selkovii dém před svým zatčením. Byla too kontrolní
kniha, pokud se pamatuji.
Obžal P. Drozd: Tuto lniliujsem v úřadních
spisech hledal, ale nenašeli jsem ji.
P řiedsred a: Státní zastupitelství vás vůbee
nežnluje, že byste si bylí přívlastnili nějakýý stáln
papít: Broton je zcela lhostejnu, kam ses ona bezvý
znamná kontrolní knilia poděla
Obliájce dre Kldmemt: Shad by se z ní dalb
zjistit, jak se to má s těmii papířy Hypoleční' a Zemské
bankyv?
Gližnt! Drozd (živěj Nno, anon.. anoo
Proto bych rádi chtěl vědět, kde ta knilfa jesti
Přieds.: Kdo tu knihu máj není mi známe.
Obžalovaný D'rozd: Přikládám té věci velikou
důležitost. Došel jsem do Živnostenské banky, kde
jsem cenné papíry smluvil a — — —
Předis: Pane obžalovaný o to vše se zde ne
jednál Přo to nejste žalován a račte tudiž vysvětlo-
vati jen to, co patří k žalobnímu ději.
Oblájce dtr K lum par (k Hercíkovi): Kdy jste
pane obžalov aný, opustil službu záložny
Obh
doktor
Klíment
Hercík
Gližnt
Hercík
živnostenský banka
31
article
Obžal.: V den, kdy jsem byl zatčen.
Týž obhájce: Bylo vám v tu dobu známo,
jaké výše dostoupil schodek?.
O bažatl.: Toho nelušil z úřadnictva nikdo.
Týž oblájce: Nebylo snad po aféře s Ortem
dáno v záložně nařízení, aby se věc tutlala, čili aby
se nedávala na buben?
Obžalovaný: O tom všem nevím.
Týž ohh.: Tážu se jen proto, že se měmu
klientu ve zla vykládá, že s paní Ortovou vyjedná-
val potají o vyrovnání.
Předseda na to před 1 hod odpo líčení pře-
rušuje a odkládá pokračování na zejtřejiší devá-
tou hodinu ranní.
(Pokračování.)
Ke včerejšímu referátu o výslechu Drozdově-
(v čísle ranním) dlužno passus v otázce p. dra. Jos.
Navrátila, položené obžal. P. Drozdovi ohledně
činnosti p. dra. J. Zavadila, doplniti. Dotaz zněl:
»Pane professore, vykazoval se pan Zavadil při
předložení kvitance vždy zaplacením a zdali je
všecko vě pořádku ?«
Na to odpovědě! Drozd — dle přípisu p. dra
Navrátila — kladně a kývl přii tom dvakráte hlavou.
Ort
Ortův
Navrátil
P Drozda
J Zavadil
Zavadil
Drozdov
32
article
Slavičkova olejomalba »Cesta de vesnice“. Ve
vý tavě obrazů, uspeřádané »Mánesome v paviluně
u Kinského zahrady nalézá se také olejomalba Ant
Slavíčkn »Cesla do vesnices Roztomil) obrázek
zvěčnil klidný koutek vesnice Hostěžova u Votic a
s velikým zájmem zahleděli se na něj p. Emanuel
Oppl, nájemce Národního domu na Krás!. Vinohra-
dech. Ne jednou, ale mnolivkrátes schválně šelí do
Manesovy výstavy, aby se mohl zadívati na »Ce stu-
do vesnices Zhmiloval sa obrázek tak, že umímil si
stáli se jeho majitelem Tázal setaj výstavy p. Kies-
vetra na cenu obrazu a když obnos 900 K zdál se
mu vysokým, obrátil se p. Oppl přímo na maliře p.
Slavičkův
Antonín
Slavíčkn
Cést
Roztomil
Oppl
Hostěžov
Votice
národní dom
cesta jít vesnice
33
article
Slavíčka, s nimž smluvil za obraz cenu 430 K a na
kupní cenu dal ihned závdavek. Pán Oppl požádal
pak, aby na obraze vyvěšena byla poznámka, že jest
prodán. Výbor »Mknesa« koupi tu však neschválií,
poněvadž dle stanov disposice a prodej obrazů po
dobu výstkvy náleží jen výboru »Manesa« a nikoli
umělcům, jichž obrazy jsou vystaveny. Pan Oppl žá-
dal umělce o vysvětlení a tem žádal za prominutí,
poněvadž při proději chybil a slíbil mu, že opatří
jiny obraz. Mezitím výbor »Manesae prodal' »Čestu
do vesniče« p. dru. Náhlovskému za900 K. Poně radž
»Manesu neuznal prodij obrazu p. Opplovi a chtě
vydati obraz p drn. Nahlovskému, domáhal se pan
Oppližalobou, aby uznána byla platnost kupní smlouvy
a po ukončené výstavě aby mu byl obraz vydän. Po
skončeném líčení u okresního soudu pro dol. Nové
město byla žaloba lato zamíthuta, poněvadž obraz
byl prodán a odevzdán právoplatně p. dru. Náhlov-
skému a odevzdání obrazu po Opplovi jest naprosto
nemožné. Pan Oppl z rozsudku podal odvolání a do-
vozoval, že správně koupil obraz a že má na obraz
nárok Malíř musil znát stanovy »Mánesa« a proto je
povinen žatobci ohraz opatřit. O tomto odvolání ko-
nalo se ličeni u zemstého soudu (šenát odvolací
skládal se z pp. vrch. rady Sclramka, radů Scherla
a Muchačky) a odvo act soud zru šil rozsadek
první stolice a nařídil prvnímu soudei, aby rozhodl
1. zda původní žaloba na určení platnosti sm ouvy
byla důvod ion a 21 aby rozhodl, zda malíř Slavívek
vzdor tomu, že nastalým nedorozuměním obraz byl
dvakráte prodán, povinen jest p. Opplovi obraz opa-
třitl as vydat.
Oppl
Náhlovský
K Poň
Manes
Oppližaloba
Malíř
Sclramek
Scherl
Slavívek
Náhlov
Mknes
34
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
Proli zřízení obecních prodejen uhli
V čísle ze dne 12. listopadu »Národnich Listůe
uveřejnili jsme zprávu o usnesení sociální komise
obce pražské ve příčině zřízení ohecnich prodejen
uhlí, v nichž se mácna zvláštní poukázku prodávati
ulilí ciudým za kupní cenu, jakou obec jakožtot velký
konsument sama docílila as to podle poměru rodiny
buď 2, 4 až 5 q týdně. Usnesení toto velice popu-
dilo maloobchodniky s uhlím, kteří o věci porokovali
a shledali, že zřízením obecních prodejem uhli byli
by těžce poškozeni. Proto sepsali obšírné podání pro
členy obecního zastup telstva pražského, jichž po-
moci se dovolávejí. Zvláštní deputace uhlířů dosta-
vila se v téže věcírke starostovi p. dru. Srboví, který
deput ci ujistil, že neopomene zastati se zájmů ma-
louhliřů. Skutečně také záležitost o zřízení prodejen
uhli do rady městské dosud ani nepřipustil.
V obsáhlém podání představenstvo obchodníků
s uhlím a dřivim uvádl následující:. »Prohiřešili by-
chom se proti lidskosti, kdybychom brojili proti vše-
mu, co obec v sociálním svém poslání učiniti může
na prospěch chudého ohyvaletstva svého, do kterého
my se s 50 proc. také počílámev Slavíme-li se proli
zřízení obeeních prodejen uhlí, nestavíme se proti
tomu. aby obec pro své chudé nic neučinila, nýbrž
stavime se proti formě, v jaké to chce obec učiniti.
Forma je nejméně vhodná, kdyži chudákovi má se
pomoci na úkor chudáka. Mali obchiodníci s uhlím
nejsou nic jiného, než chudáci. Kdo má peníze neb
úvěr, má zásobu uhií ve sklepě odl velkoobehodnika.
Srbový
35
article
Těm malým zbyli jen ti, kteřli nemají ani peněz ani
úvěrn. Oc tolioto zbytku konsumentů je živo na Sta-
rém městě 39/ nas Novém městě 135, v Žižkově 13,
na Vyšehradé 7, nas Malé straně 15, na Hradčanech
5, v Hulešovicích 25, v Libmi 32 rodin, tedy celkem
271 rodin. Otevřením obecních prodejen s uhlím byla
by velká část z nicli zbavena prostředku, pomocí
jehož dobývali si svůj chléb. Takovým způsobem ze
živnostníkm stane se žebrák as takové zařízení má byt
kusem sociálního pokroku? Protoo jestí neuvěřitelno,
že hy sburnobecníchí staršícli mohil schváliti usnesení
soeišiní komise, jímž se cela řada rodin vydává ho-
spodářské zkáze! Malá rodina spolřebuje týdně 1e
uhlí, více chudý čiověk na palivo dáti nemůže. Ná-
vrh sociální komise povoluje koupi nejméně 2
týdně. Co by z toho vyplývalo? Že by chudé rodiny
kupovaly uhli více a prodávaly by ho těm, kteří ne-
mají poukázhy oprávňující ke koupi uhlí v obecních
prodejnách. Nebylo by snad lépe, aby obec uhli kou-
pila a ve vhodné době chudým ho rozdala ? To by
prospělo skutečně chudým a neublížilo nikomu.«
Z uvedených důvodů představenstvo společenstva
obchodníků s uhlím a dřívím v Praze a polie. ob-
vodu žádá sbor obecních starších, aby zamíti návrh
na zřízení obecních prodejen s uhlím.
Žižkov
Vyšehradý
Hradčany
Hulešovice
Lib
Praha
36
article
O této záležitosti rokovalo se také v páleční
schůzi Kluba voličů novoměstských. Pan Veseiý ujal
se obrožených zájmů malých obchodníků s uhlím a
lázal se předsedy, v jakém stadiu nalezá se otázka
zřízení obecnícli prodejen uhlí. Pan dř. Gtoš odvětil,
že starosta pan dr Srb vzal onu záležitost z jedna-
ciho peřadu jednání měslské rady. Pan Veselý žá-
dal pak oberní starší, aby všemožně působili k to-
mu, saby nasyslný tento návrh byl zamítnut.e
Dále zmínil se pan Veselý o tom, žev zamýšleným
zrušením mostného pro pěší na pražských mostech
stoupne peplatek mostní na povozy, což opěť poškodí
malé obchodníky a živnostníky. Při jednání o této
záležitosti jest nevyhnutelné chránit zájmy těchto
lidí. Obecní starší pp. Kasalický, Koubek a Červený
ujišťovali, že se vší rozhodnosti zasadí se o to, aby
obecní prodejny s uhlím nebyly zřízeny: Pan Ševd
radil p. dru. Jeřábkovi, aby se postaral o to, aby
malým obehiodníkům s uhlím bylo uhlí dodáváno za
levnější cenu.
Veseiý
Srb
Veselá
Koubek
Červená
Ševd
Jeřábek
37
article
Opor proti zřízení obecních prodejen uhlí jest
tak mocný, že provedení usnesení sociální komise
jest ůplně zmařeno.
* Třeti přednáška z cyklu pro živnostníky na
lechnolugickém průmyslovém museu (ústavu pro zve-
lebování žívností) obchodní a žirnost. komoryv
Praze koná se v pondělí dne 300 listopadu o půl 8.
hodině večer v přednáškové símí musejní v Eliščině
třídě číslo 6. Přednášeti bude ředitel c. k. řemesl.
školy na Kladně Fř. Rössler »O důležitosti a
zři zowámíí beliesk ostvodus (s demonstracemi)
* Z představenstva obchodní a úřadnické neme-
censké pokladny v Praze Mimořádná vatná hromada
zn účelem dopinění stanov pokladny koná se v úterý
dne 1i prosince w sále Českoslovanské obehodnické
besedy v Plaze, II., Jeruzalemská ul. č. 7 n, L. po-
schodi, přesně v 8 hodin večer. Přihlášky nových
čienů přijímajíí se denně v úřadovně pokladny na
Václavském náměstí č. 47, Ii poschiodí, od půl 9. do
půl 1. a od 3—6 h. odp. Telefon č. 3931 Každý člen
obcliodní a úřadnické nemocenské pokladíy v Praze
jest dle zákona z r. 1892 osvobozem odi pojištění u
ckresní nemoc. pokladny, jakožl iod pojištění ua ne
moc. ústavu starého pražského gremia,
Rössler
Praha
Kladno
Václavský náměstí