Periodikum ALTO Viewer

1

Strana4.

2

NÁONĚ EISEY

3

29. listopadu 1903.

4

Číslo 326.

5 article

Výslech Jindř. Bilěho. Obžalovaný Jindřich Bílý jest mužem štíhlé po- slavy, jehož pobledlou, vyhuhlou tvář vroubí do zadlu sčesané, valně prošedivělě vlasy a jiním. prokvetlý francouzský podbradek. Mluvi hlasem ač suchým sie, ale jasným a zřetelným, Vykládá především o svém curriculu vitae. Absol- voval nižší gymnasium a obchodní akademii a vstoupiv do státních služeb jako praktikant, dosáhl postupem hodnosti kontrolora loterního úřadu v. 9. hodnostní třídě. Do záložny, kde právě uprázdnilo se úmrtím Režného místo revisora, zažádal si na upozomění krejčího Vavrušky, který mu poradil, aby usnadnil si zadání tohoto místa vslupem do ústavu jako člen. Bílý uposlechl a po prosebných návštěvách u pro P. Drozda, nebožtika kanovníka Horového a kan. Ky- selky tázal se tehdejšího revisoma, účetního rady Bür- germeistra, jenž byl kollegou jeho otce, mohl-li by místo uprázdněné přijati, aniž hy tím utrpělo újm jeho povolání úřadní. A Bürgermeister odpověděl prý mu, že by to sobě mohl za čest pokládati, poněvadž prý by přišel do ústavu, který je jedním z nejlepších v Čechách, který je první záložnou v Čechách a kde je všecko pry v dobrých rukou jak vy sokého k l'eriu, tak i ostatních členů výboru, který prý skutečně záležel z lidí důvěry hodmých „Remunerace“ — pokračuje Bílý — „poukázáno mně 300 zli ročně. Pozdějí, když jsem byl' zvolen, řekl mně rada Bürgermelster, který byl mým z ku šebním komisařem z komptabilitty co budu míti všecko na práci. Má práce záležela z následují- cího: měl jsem sumírovat denníky, závěrky pololetní a revidovat zastavárnu S bilanci neměl jsem co dělat.

Jindřichův Bílá Režný Vavruška P Drozda Horový Bürgermeister Ka Čechy Bürgermelster Bürgermeistra

6 article

Radá Bürgermeister mně řekl, že mám sumírovati jen připsané úroky a později mne upozornil, že budu předhášel zprávy na valné hromadě, poněvadž pan Krausch jako rodilý Němeenebyl valně češtiny mocen a pan Bürgermeister měl slabý, tichý hlás. Skontro v záložně konalo se každlý měsíee a vo za- stavárně čtyřikrát do roka. My sumírovali z předě- šlého dne saldo, přepočítali jsme je a zjistili pokladni hotovost Na to zjistili jsme stav cenných papírův a nikdy jsme žádné závady nenalezli. „Ovšem“ — dodává obžalovaný — „když se dimes na to dl- vám, mu sím říci; že byl náš dlozor me d o slatečný. Ale já již tenkráte říkal, že v záložně má přece býti stálé skontro a že to věecko nemohu zastati, poněvadž přehled v tak velikém závodě nem možným. Předs.: Vám bylo přikázáno speciálně odděleni zastavárenské. Obžal.: Ano, v oddělení zastavárenském jsem sumíroval příjem a vydání a porovnával jsem je ně- kdy s pokladnou. Knihu pokladní neměl jsem vždy po Předís.: Nebylo vám nápadno, že v přijmu a vy dání byly tak nepoměrně veliké ztráty? Vždyl jen za ona lěta, co iste zastával v zastavárně úřad revi- sora, defraudace vzrostly na 470.000 korun Obžal.: Jk nemohl na to přijíti, poněvadž' jsem neměl kasovních denníků. Předs. A podle čehon jste tedy revidoval? ruce.

Bürgermeister Krausch Předs Předís

7 article

Jak mně bylo řečeno... Obžal.: Já jenom sumíroval vydání a přijem zástav, jak mně bylo lečeno- Předs.: Dělal jste zkoušky namátkoul? Okžal.: Dělal, ale nikdy jsem na nie nepřišel Předsedar Při papírech také net Zvláštní pojmy o rovisi. Ohžal.: Nikoli, ty si revidoval úplně sám pan starosta. Mně bylo řečeno, že do toho nemám čeho mluvit, o to že se postará pam starosta. Já revidoval jen v zastavárně. Prohlédl jsem pokaždé 20—30 zá stav a přesvědčil jsem se skutečně, že tam ty z stavy také byly.

Předsedar Předs Ohžal

8 article Poměr Bílého k Ortovl.

Poměr Bílého k Ortovl. Předs.: V jakém poměru nalézali jste see v ůči Ortovi? Obžal.: Ort byl sice mým spolužákem z ob- chodní skademie, ale jinak jsem ho blíže neznat: Do užších styků jsem přišel s ním teprve v zálož ně. Předs.: Byl tentos váš poměr přátelský? Obžal.: Já přišel do záložny teprve rok po- výhře Ortově, roku 1879. Věděl jsem, že je zámožný člověk, ale celá veřejnost měla jej přece za poctivce a řádného člověka, který podporoval umění a vědy a požíval zkrátka úcty jak ve výboru tak v kruzíeh členstva záložny O rsvisi bilanící. Předs: Vy jsle tedy vlastně hrubou. bilanei vždy dostal od Orta a Kohoula? Obžal.: Já s bilancí neměl zcela níčeho dělali. Zápisy z denníku do hlavní knihy porovnávali Bürger- meister a Krausch. Co já dělal, nebyla revise. Já jen sumíroval shorník a úroky připsané ke kapitálu jak členů tak i vkladatelů. Předs.: Kromě toho jste přednášel bilanei všemi revisory podepsanou ve valné hromadě? Obžal.: Nepřednášel jsem ji od začátku. První léta činil tak tuším Krausch a poněvadž — jak jsem řeki — nebyl českého jazyka s dostatek mocen, po- žádal mne Bürgermeister, abych všecko přednášel já Předs: Jak jšte ale mohl za těch okolností bilanci doporučovati ku přijelí? Obžal: Poněvadž jsem předpoklá- dal, že to už páni prozkoumali a že je to správné.

Ort Ortův Kohoula Bürger Krausch Bürgermeister Předs

9 article

P'ředs.: Vždyť. bilance ty nesoulilasily an s knihami ani se skutečností! Obžal.: Prosím, já těm pánům (Bürgermeistrovi a Krauschovi) důvěřoval. Ostatně mne ani nepřipu- stili než k pracem mně samotnému přiděleným an ty jsem také skutečně vykonal Oni mně sami řekli. že je to správné a já jim věřil. Vždyť býval Bürgermeister přece mým zkušebním komisařem starším pánem — já měl k němu veškeru důvěru Předs.: Když zemřel Ort, provedl člen výboru p. Kreipl jen zběžnou revisi, ale již při té shle- dal ztrátu 75.000 zl. jenom v cenných pa- pírech. A p. Kreipl prohlásil výslovně, že mu t bylo nápadno, že jste vy na te nepřišel. Obžal.: Já o té defraudaci zvěděl teprv d Frühaufa, který mně ukázal, že jsou v knihách nepořádky. Já si to dal vysvětliti, poněvadž jsem nemohl. pochopit, jak Or vůbec falsa dělal. A když mně to Frühauí vysvěllil, řekl jsem: „To se musí oznámit.“ Sdělil jsem to také Kohoutovi a ptal jsem ho, chce-li to oznámit také výboru, respo starostovi. Ředitel Kohout řekl, že si to vezme na starost a že to spořádá.

Bürgermeister Ort Kreipl Frühauf Or Kohout

10 article

Intervence u paní Leopoldiny Ortové. Odebral jsem se pak k paní Leopoldině Ortové a vysvětlil jsem jí, že má nebožtík muž její v záložně jisté nedoplatky, je-li ochotna je vypořádat, jinak že bych musil věc oznámiti. Paní Ortová řekla —a to jsou její slova —: „Mňj muž byl poctivec at já na jeho jméně nenechám pražádné skvrny. Já všecky nedoplatky vyrovnám.“ To sdělil jsem jak panu Kohoutovi, tak p. starostovi, jimž náležely další kroky . Bylo mně pak řeč eno, že je věc vy- rovnána. Jak, už se nepamatuji. Co oznámil dále Friliauí. Předs: Frühauf vyprávěl také P. Drozdovi o odhalení defraudací a mimo jiné také udal, že jste prý Ortovi nosil pokladní knihu do bytu. Obžal. (živě): Já nikdy ne! Já ani nevěděl. že Ort pracuje doma! Předs.: Darů jste nedostával od něho? O bžal.: Nedostával. Já také žádných nepa- fřehoval od něho. Předs: Někdy vás ale přece pozval? Ohžal.: Inu, mne pozval, když měli u seb společnost. A já si pokládal za čeet, že mne p olzvali Falsa v knihácli zastavárenských. Předs: Ale v oddělení zastavárenském jsou v knihách hrubá falsa. Vy jste pravil, že jste to su míroval, ale přes to je tam o několik tisíc více při- psánol Obžal: To se musilo dili za mé nepřítomnosti Ty revisní značky také nepocházejí ode mne Předis: Ale že jste na to nepřišel. Dle vý povědi člena výboru p. Sellögla na první pohiled se musí na to přijiti. Obžal: Já měl plmou důvěru, poně vadž jsem předpokládal, že by Ort ta kově špatnosti nebyl schopen. On. byl člověkem skutečně zámožným a mohovitým a já mu. plně důvěloval.

Ort Ortová Kohout Frühauf Drozda Předs

11 article

Záhodle to, spalies tol... Co jste řekl po odhalení Ortových de- Předisr: fraudací Frühaufovi. Plal jste se ho, zda něco našel? Obžal!: Ano a když mi dali kladnou odpovědi pravil jsem: „Nechte toho teď a máte -l něco, udejle to p. řediteli Kohou tlovil“ To jsem řekl. Předs.: Frühauf tvrdí všák, že jsté mu. řek něco jiného, totiž: „Zahodie to, spalte to kdo vám řekl, abyste co hledalv Obžal.: To nejsou moje slovai Předs.: Prosím, to bylo hned po smrti Oitově. A v červenci jste ještě podával zprávu, že j všecko v pořá dk u. Obžali: To bylo proto, že mne p. Koh ou ujistil, že je všecko v pořádku a žle to s paní Ortovou vyrov nal. Předs: Ale je nápadno, proč jsté mu řekl aby to zaliodil a spálil? Ohžal.: Já myslím, že přece vý bon o tom věděl Předs.: Frůhauf a ještě jeden svědek tvrdí, ž jste jako revisor revidoval jen to, co Ort vám dal Obžali: Totiž: já revidoval jem to co mně řekli Předs.: Ale Frühauf tvrdi určitě, že jste spolu oba popíjeli a pak že jste šliidiomů. Obžal.: To, prosím, neni pravda. Nenechám úřadnictvo padnouti... Před se da: Neřekli jstey když to propuklo, něco Huebrovi? Obžali: Nepamatuji se Předst: Nekl prý jste, že jste byli u starosty a ten že řekl: „Úřadnictwo přiiosatllo mně k srdci, já je nenechám padnout.

Ortův Předisr Frühauf Ort Předs Předs Ohžal Koh ou

12 article

Obzal.: Věc byla tato. Já jsem šel přece ještě k staroslovi — a to bylo ráno v 9 hodin — a řekl jsem mu, co Frühauí našel a jakých nesprávností se Ort dopustil A pan starosta mně řekl: „Když vye hrál (Ort) tu výhru, neměl jsem ho přece držetl“ To byla jeho slova. P. Drozd žádal mne- bych. mlčel., že by nastala velíká pa- nika, kdyby se veřejnost o nesprávi no- stechi dověděla a abych nikomu ničeho neříkal. Já mu dal také čestné slovo, zee se ne- budu o tom nikomu. zmiňovati a žo si to všecko vyrovnáme. Předs.: Hüeber udává těž, že kasovní knihu v zastavérně jste nevidoval vy, že jste g. tím byl báječně rychle hotov a že kasto vní knihu jste znal jen vy a Or O hžal.: Nikoli, kasovní kniha bylo. předklá dána všem revisorům Předs: Vy jste ji tedy nerevidoval? Obžal.: Ne, jen sčítal Předs.: A vidíle. Frůhauf se do té knihy kouk a hned postřehl defraudaci. Obžal.: Frühauí měl přece jen rozhled: to byl úladník znalý záložemství al já žádné praxe záložen- ské neměl. Proč byl BIlý propnšlění. Předs.: Jakým způsobem jste byl zbavep re- visorství? Obž al.: O to mne požádal po usnesení výboru sám po starosta. Já řekl, že by to divně vypadalo, v době, kdy záložna nalézala se ve špatných pomě- rech a že by se zdálo, jako bych utíkal. (htěli jsem tedy setrvat, ale když mně pan starosta řekl, žes to je jen pro upokojení „těch pánů“, vyhověl jsem, abych měl pokoj. Potom jsem si tovšak přece rozmyslil, že- nejednám dobře a za několik dní přišeli jsem panu. professorovi oznámil, že svoji nesig nacis o d volávám, Na to odvětil po starosta, že „už je pozdě, že už mají svého rewisora.

Frühauum Ort Bilá Předs Or

13 article

Předísa: Půni znalci tvrdí, že až do 27. čer- vence 1888 jste úřad svůj konal náramně bedlivě, protože do té doby bylo všecko v pořádku, ale pak že jste už nepřišel ani na chyby při laterování, když jste revidoval Obžali: Já nevidoval jem, jak mně bylo řečeno a jako můj předehůdce ne- vidoval. Ty nesprávnosti, jako já, dělal také on Záležifost Ortových delfaudaci. Předs.: Těmi nesprávnostmi se také stalo, že jen při půjčkách na cenné papíry — dle znalců — v lelech 1898—1901 chybělo 284.490 K, ktoré O zpronevěřil. Jak bylo možno, že jste na to ne- přišel? O bžali: To nemohu vysvětlit Dělali jsem jen co mně bylo přikázáno, ale o chybách jsen nevěděl. Kdybych byl tušil, že se dějí nesprávnosti nebyl bych úřadu revisorskélio vůbec přijal. Výrok paní Ortové. Předs.: Když jste přišel po smrti Ortově k jeho vdově, co jste jí řekl? Obžal.: Že se od něho staly jakési nespráv- nosti, poněvadž nebyly zapsány některé zástavy I řekl jsem jí, že to je nesprávnost od Orta a ž musí tedy ona věc vyrovnat. Předs: Dal jste jí nějaký úpis? Ob žal.: Nepředložil. Předs: Ale měl jste ji k tomu, by podepsala. Obžal.: Ale když ona řekla, že všecky neda- statky zaplati, řekl jsem, aby to dala jaksi písemně Předs.: Me co jste dodal: aby se nebáln že o nic nepřijďe, že to je jen „na f6rek“ že lo musíte dělat, poněvadž by Ky selka v tom šťoural, že musíte mít úpis a potom že se od toho upustí. A paní Ortová řekla vám, abystu si to nechni a sám si te podepsal, ona že nebyla revisorem. Obžalovaný výrok ten popirá.

Ortův Ort Ortová Předs

14 article

Čí byly virgule?

15 article

Předseda: Ale znalci lvrdí, že musil jst na defraudace Ortovy přijít, protože jsou tam (alsa, která každého zaraz Frühauf koukl se jen do toho a měl falsum hned. O bžal.: Ovšem, on má znalosti, ale já jich nemám. Předs.: Ale při laterování hyl byste jistě musíl přijít na při na to, že defraudováno bylo hned 10.000 zlatých najednou. To jste vůbec nelateroval? Ata virgule že není od vás? Obžal.: To není. Předs.: Jak by tam byla přišla? Obžal.: Nevím. To tam musil někdo po mě re visi udělat nějaké „štrichy“. Když jsem já přišel re- vidovat znova, začal jsem tam, kde jsem přestala nepřišel jsem na to. Předs.: Z toho soudí žaloba, že jste vědomě podepsal bilance, věda, že neodpovídají pravdě a že jste tím veřejnost uvedl v omyl. Dále klade vám žaloba za vinu, že jste úmyslným zamlčováním defraudact Ortových zavdal podnět k těmto zpronevěrám a žt jste vůbec spolupůsobil při defraudacích Ortových Jaké mnáte jmění?

Ortův Frühauf Předs

16 article

Jmění Bílého.

17 article

Ohžal.: Asi čtyři tisíce, které jsem si uspořil. protože jsem žil u rodičův až do smrti olcovy (v zár 1902). Já ničeho nepotřeboval, prolože jsem všecko dostával z domova a platilí jsem jen jako příspěvek na činži 10 zlatých měsíčně. Ostatní jsem si uspořil. Služné jsem měl a ne příjmy ze svatováclavské zá- ložny.

Ohžal

18 article

Všecko v pořádku.

19 article

Veř. žalobce: Pane obžalovaný, ve zprávách. které jste přednášel výboru, stojí, že jste prozkoumali položku za polozkou a že jste shledali všer v pořádku Byla to pravda? Obžal.: Ano, to tam stojí a to souhlasilor s tím. co mně řekli: „To tam dejte, ta zpráva s stále opakuje, je te vždycky stejné. Astak jsem tam dal, že se položky shodují. Veř žalohce: Dal jste tam také, že jsou pode psány a zapsány Ohžal.: To už bylo ták zavedeno. J přečetl zprávu tak, jako ji přečetl přied- chůdce. Já to dělal také tak. Veř. žalobce: Pomáhal prý jste laké Ortovi při práci? Obžal.: Ne, já nepomáhal, nýbrž Hueber. Jenom když se něhiterý z nich zmýlil, pomohl jsem jim pi sumírovánl. Jak se dělá revise. Veřejný žallohce: Děla se revise nepř vídaně? Obžal.: To přišel ke mně dopoledne Krauscha řekl: „Odpoledne je revise“ a já se na ni dostavil. Já také mikdy oznamu nečinil. Voř. žallobce: Jaké jste měl virgule O bžal.: Svělle zelené.

Ort

20 article

Návrh obhájcůvi Obhájce p. dr. Klumpar: Pan předseda řekl právě, že dle zjištění znalců až do r. 1888 byly shle dány vždy knihy v pořádku a teprve od té doby že nalezeny byly defraudace. Vyhražuji si dlůkaz že nemi tomu tak. To netvrdili znalci, nýbrž' jen pan Kreipl a já si dovolím dokázat, žejeho tvrzen není správné. Předs.: Ano, pan Kreipl to byl. Obhájce: Já tedy nabízím důkaz opáčný (k o žalovanému): V žalobě se uvádí, že jste pro svého bratra objednal při zařizování samostatné lékárny a že jste mu od pana Pílegra obstaral zařížení. Vy svěllete tutov věe podřobněji. Obžal.: Můj bratr byl provišorem v lékárně a klyž se dělal samostatným; platil si své zařízení ze svých úspor a vypůjčil se kromě toho 10.000 korun. Obhájce: Měl váše bratr jměnír Obžal.: Mě. Obhájce dr. Klumpar nabízí na doklad toho že obžalovaný bralrovi ničeho nedal, soukromý dopis zmíněného lékárníka.

doktor Klumpar Kreipl Pílegr Předs

21 article

Další dotáz obhájetv. Obhájce dř. Klumpar: Když jste zkoumal v za- stavárně) řekl jste že jste zkoumal vydání a příjem zástáv. Je to kniha toložná se sborníkem? Obžal.: Ne, to je zvláštní úkol, zkoumat sbor ník. Ten byl mně teprve v poslední době předložen. Oblájce: Pokud mně známo, jsou falša přede- pisováním ciférve sborníku a ne tedy v knize vydán a příjmů zástáv. Proč tajili pravý stav záložny. Ohhájce drr Klum par: Co jste myslil doeíliti svým výrokemk Frohaufovi, aby dále nepátral? Byli snadl ostatní páni téhož náhledu, že se s tím nemá přijít na veřejnost?i Obžali: To byl celý výbor Rluk ou dáním musili se tehda úřadníci — jak dosvědčí pam P. Kyselka — ze vázati, že se o defraudaci oné zmiňowati ne- budou, protože se mělo za to, že hyr tím byla záložně z působena velká šikioda a že to bude dohréj když to vyrovná paní Ortoviát Obhájce dr. Klumpar: A proč. jste to řekl právě Frühauf ovi ? Obžal.: Proto, že to byl Frůhrul, který donášel výboru, co se v záložmně dělo Celý výbor o tom věděl. Na to předstupuje čtvrtý zz obžalovaných) účeln assistenti místodržitelský

Klumpar Ortoviát doktor Frůhrul Kly Rluk

22 article

Bedřich Giünwald. Prohlašuje na dotaz předsedův, že není vinen Do záložny, dostal se proslřednictvím syna obžalova- nélio ředitěle Frant. Kohouta, s nímž. jako se spolu žákem bývalým, se často stýkal. Několikrát tlimoci mu totiž přání po nějakém odpoledním zaměstnání a poslěze mu přítel doporučil, by se ucházel u sta- rosty Drozda o uprázdněhé místo revisova. Grünwald — jak praví — navštívil Drozda, jehož znal jako pro- Iessora a po 14 dňechi poslál si pro něj skutečně ředitel a sdělil mu, že byl zvolen valnou hromadou rovisorem sv-václavské záložhy a že dostal přes dvě stě hlasů. „Divil jsem se tomu“ — praví Grünwald — „ale konečně jsem službu nastoupila šel jsem se P. Drozdovi představit.

Giünwald František Drozda P Drozda Grünwald

23 article

Jaké plijímali v záložně zevísory. Instrukcí jsem neměl žádmných — byl jsem jen odkázán na revisora Krausche, který prý už reviduje po sedmadvacet let a kterému jsem prý pouze přidělem Tím ovšem vysvětluji si, že moje postavení vůči Krauschovi bylo podřízené, ne- boť každý musil vědět, že odborníkem nejsem... Kontabilitu jsem sice měl, ale o zá- loženském účetnictví neměli jsem zdání. A přes to mne povolali za revisora záložnya Předs: Jakou jste měl funkci záložně? C jste dělal po svém nasloupení? Kdy jste nastoupi rovisl? O bžal.: 27. února 1901 a rovisorem jsem zů- stal až doříjna 1992. Předs.: Co jste dělal jako revisor? Obžal.: Já měl pravidelně v ruce denníka Krausch revidoval a přesvědčoval se, zda je všecko správné. Předs: Které knihy jsle prohlížel? Obžal.: Hlavně příjem a vydání. Nikdy jsem v knihách nepracoval. Já stál vždycky u žurná lu a revisor u knih. Já jen diktoval položky a revisoru Krauschovi hylo přesvědčiti se, zda jsou zapsány v knihách členů a vkladatelů, V zastavárně neměl jsem nikdy co dělat, leda při čtvriletních revisích Předs: Účastnil jste se také sestavení bilanc za rok 1901?

Krausch Předs

24 article

Obžal.: Částečně. Předs.: Jakým způsobem? Obžal.: To byla jediná bilance za rok 1901. Práce bilanční děly se až v poslední chvíli. My do- stali až ke konci roku sborníky a bylo nám uloženo, revidovati, zda jsou cifry ze žurnálu přeneseny správně do sborníku: Při tom jsem seděl s Krauschem oděleně, tak že jsem do jeho rukou neviděl. Krauseh diktoval jasně položku za položkou, já měl sborník a kontroloval jsem tak, že mi žádná neunikla. Když bylo po porovnání, poznamenal jsem to červeně. Součty dělal ale Kohout s Ortem a re- vidoval je pak Krausch, který tvrdil, že má dopoledne čas A když já odpoledne přišel, byla věc hotova. Ze zrevidovaného sborníku přenášel jsem pak do hlavní knihy. Poprvé, co jsem destal knihy do rukou, bylo od ledna do června, ale při revisi měl sborník zase v rukou Krausch. Já četl opatrně po- ložku za položkou, a kdyží jsem to pak potvrdil, šlo lo zase ke Kohoutovi a Ortovi, aby to doplnili za ostatních 5 měsíců a pak se děla nevise tím že způsohem. Trvám na tom, že když jsme v prosinci revidovali, nebyly žádn rasury, protože bychom hyli nat ně ne zbylně přijíti musilin Tsprve po naší revisi stalo se, že Ort ze sumy 226.000 vyradováním dvojky uděla! 206.000. Ale já hlavníknihu vůbec do ruky nedostal. Na rasury bylo by se jistě přišlo při re- vidování součtů v hlavní knize nebo při revidování bilance — ale já hlavní knihy vůbec nedostal do ruky. Tim stalo se, že před revisí, které já byl účasten, rasur tam nebylo a že teprve po ní, kdy rasury se provedly, bylo postaráno zas o to, abych já knih do rukou nedorstal.

Kohout Ort Tim Předs

25 article

Když byla likvidace hotova, musil jsem se po depsati, poněvadž jsem se částečně práce revisorské také účastnil. Aler já cifry, které tam byly, podepsnl v přesvědčení, že jsou správny. Veř. žalinbco: Znal jste obsah zpráv podá- vanýchi výboru? Obžal.: Podrobně jisem jiich neče tl nikdy, atlle vím, ž'e setam říkalo, že jie záložmě všecko v pořádku. Veři žalo bcen: Ale jak mohli revisoři podat zprávn podrobnou i potom, když revident Šetina zji stil defraudaci. O bžal. Já resignoval na počátku záři 1902, al teprre potom se mi rozbřesklo, že ceslý výbo tehda věděl dříve než já o dlefir au dla cích. Že schodek existuje, bylb zjištěno teprve. po mé resignaci. My před tím nalezli všecko v pořádku Ovšem tehdá porovnávání položek záloženských se zastavárenskými vyhradil si Kransch. Ohli dr. Šebesta: Mimochodem jen podolý kám, že Vám žaloha dle posudku znalců vylýká, ž jste byl viastně nejvhodnějším revisorem, který moll krýti rejdy »kcatoucího konsorciac Jake se stalo, že pan tevisor Šetina nalezl onu rasuru tak snadno Pan Frühauf přece tvrdil, že se jen koukli a že už to měl. Obožasl.: Oslhalení rasurr stalo sea teprve 6a 7 dní poa mé resignaci. Pan Šetina teprve při porov nání shorníku přišel na rasury. Obl. dr. Sehe st a: Přil jedné takové rasuře měl p. Šelina pochybnosti Obžall: Ano, řekl mně přímo, že to rasura není, ažž leprve když se podívali seestrany, přesvědčií se o opaku Obhájce: Co jste dělali se svými 25zlatovým remuneracemi?

Šetina Kransch Šebesta Jake Frühauf Seh Obožasl

26 article

Obžalovamý: Ty jsem vynaložil k různým účělům. Na dotaz dra. Klumpara praví: svědek, že Krauseh měl modré virgule. Obhájce dr. Klumpar: Žáloba tvrdí, že p. Še- tina přišel při své revisi na rasury náramně snadno Kolik měl pomocníků při své práci? Obžal. Tam byl veliký personál Ohh. dr. Klumpar: Bylo tam asi šest státních úařdníkův. O bžal. To snad ještě víc. Ale trvala revise přes týdden. Omyl při úřadní revisi? Obh. dr. Klumpar: Je vám známo, že se pli tom znalci zmýlili o million? O bžal: Byloo to v novinách, ale já se nepa- matuji. Obhájce: Bylotov novinách a poví nám to ostatně pan Šeti nal Předstupuje potom do porotní síněs obžalovan

Klumpar Krauseh doktor Žálob Ohh Obh Šeť Bylotov novina

27 article

Emamuel Hercík, který prohlašuje, že od r. 1898 konal funkci účetního a že vedl strazzu, pokladniční a směneční knihy. Doznává, že některé vklady bylo nuino storno- vatii, dodávaje, že tak stalo se proto, že chtěly někdy uložiti peníze strany, které vůbec do kanceláře se ne dostavily. Tvrdí, že počínal si zcela správně, podotý kaje, že po differencích v pokladně mnohdy, dosti dlouho se pátralo. V záložně, jak praví, tehda nebylo účetnictví složitého Na dotaz předsedův, který týká se záhadné ztřáty zástavního listu, resp. vyplácených naň peněz, prohlašuje obžalovaný, byv upozorněn, že v příprav- ném vyšetřování doznal autorství příslušné zanášky že pochybuje o pravosti svého podpisu a že pone chává posudek zmralcům pisma Dodává. , že při porovnání zápisů nenašel nikdy sehiodku Předs: A ještě jeden cenný papír? Zemsk banky — na 10.000 zl. znějící — jste vyzmačili ja kožto tažený O bž al.: Pak byl onen papiří skutečně také vy tažen Přieds.: Jaké pak jmění mále? Obžasl.: Žádné. Žena měla z počátku několik stovek na úsporách. Bydlil jsemidlouliý čas ustchána a byl jsem jim vydržuván i se svou domácnosti Předís:: Měl jste také villu v Roztokách? Obžial.: Byla mi prodána v exekuční dražbě Předs.: Zač jste ji koupil? Obž al.: Za 14.500 zl. Prodána byla za 19.000 zlatých. Předs.: Měl jste také v nějakém pražském ústavu peněžní vklkdy? Obžalj: Vybral jsem je již před lěly: V Ob čanské záložně měl jsem uloženo 4000 zl. Veř. žali dr. Berg: Odkud' jste vzal peníze n stavbu roztocké viliy? Obžlal!: Vypůjčil jsem si je dílem ze záložhy dílem od tehána.

Emamuel Hercík Berg Přieds Roztoky Předs Obžlat Zemsk banka

28 article

Weř. žlal!: Dle ja kých seznamů jste v závod odevzdával a ukládal cenné papíry ? O bal.: Dle zvláštních seznamů, jež jsem sám pořizoval. Veř. žal.: Bylili tedy nějaký cenný papir za nesen do vnšeho seznamu a ve pokladně se nenašel musil seházeti? Obž al.: Nescházelormi vůbec žádnýcli cenných papírů. Obhi. dr. Kliment; Nepřeji si, aby na vása zů stal jenistíí podezření v přičině manipulace s cennými papíry. Zinášul jste ty, které jste koupil, do strazzy? Ob ž'al.: Manipulaci tuto prováděl pam Zbíra já jsem papířy koupené jen ukládal. Však anii datum kdy se koupě stala, nebyloo mnou znamenáno, neboí jsem při koupi nebýval činným a tak jsem o n často nevětěl, Přieds.: Bylili nějaký papír tažen, jak se to vyznačovato v knihách závodu Obžal.: Poznamenávalo se jen, jaký obno byl za vylažený papir vyplacen. Obl. dř. K liment: Stávalo se také, že bývaly koupeny cenné papíry, aniž to bylo do strazzy vůbee zaneseno? Obžal.: Státi se to mohlo velmi snadno. Týž obhájce: Z výslechu vašeho by se bylov zdálo, že příznáváte, jako byste byl měl vše hny cenné papiry ve hlavní pokladně zanešeny. Obžal.: Papíry ty byly také jinde sepisovány Týž obhájce: Bylo v některé knize také vyznačeno, které papíry určeny byly na vadia? Obžlali: To vyznačeno nebylo. Týž ob hájce: Kdy se prováděla kontrola nad cennými papíry? Obžal.: Vždy koncem roku. Obliájce dr. K.li ment žáda předsedu, aby s konstatovalo, že v ciftách o cenných papírech není v seznamech ani nejmenší chybičky a že se nevy kazuje schodek, naopak, že konečné účty vykazují přebytek. (K obžal.) Jste žalobou obviněn, že jste přiliš nákladně žil. Jaký byl způsob vašeho života do opravdy?

Obhi doktor Kliment

29 article

Obžal.: Žij jsem toliko své rodině. Cesta vedla mne z domova do kanceláře a z kanceláře domů Nechodil jsem do hospod a nevyhledával zábavných mistností. Žil jsem spořádaně a čestně. Týž obhájce: V některých listecií bylo uvá děno, že jste po celé noci hýřil, že jste udržoval různé styky s veselými kruhy atd ? Obžal.: Tim bylo jen úmyslně proti mně vy stupováno. Týžobhájce: Měl prý jste svůj motoeykla automobil? Obžal:: To všechno není pravda. Předse: V žalobě také není o automohilu motocyklu ani řečil O bžal.: V novinách však to bylo psáno Ža- dám za osobní předvolání všech svědků, kteří by něco podobného chtěli tvrditi. Chci, aby si páni po- rotci o mém způsobu života a mé povaze učinil pravý obrazec: Týž obbájce: Měl prý jste doma celou řadu bronzových skupin, pak prý mnoho foxterierů. J tomu tak Obž.: To se opěl nesrovnává s pravdou. Měl jsem ve svém bytě několik figurek v ceně nejvýš po 50 krejeařichi. Dostat jsem je vesměs darem a nikdy neutratil jsem za nic podobného peněz Týž obh.: V žalobě se dále tvrdí, že jste n stavbu villy v Roztokách vynaložil 24.000 K. Avšak původní jmění vaše, jak zjíštěno, obnášeto 36.000' K takže jste dle mélio zdání po penězích záloženských nesáhi, když jste se ke stavbě villy odhodlal. Obž.: Ovšem že ne. V době, kdy stavba trvala obdržel jsem zálohu 600 zl. Týžobh.: Bylo zde řečeno, že prý přímo ván byly odevzdávány peněžní dopisy. Stávalo se také ze vám dopisy takové odevzdávány nebyly?

Tim Roztoky Obž Předs

30 article

Obžal.: V některých případech se to stávalo. Ano, pátralo se jednou i po ztraceném dopisu ně. kolik dní. P ředsr: Ale příjem dopisů, kterých jste přímo neobdržel, jste také nepotvrzoval, viďle? Obh. dr. Klíment předkládá na to soudu maturitní vysvědčení obviněného, jenž gymnasiálni studia odbyl s nejlepším prospěchiem. Páně Dlrozdova kontrolní kniha se ztratila Obžal! P. Drozd: Míval jsem své doby zvláštní seznam cenných papirů. Do seznamu tolo se zaná šelo, které papířy se koupily a které byly taženy Kam se poděla tato kniha, pane Hercíku Obžal. Hercík: Odevzdal jsem ji panu P. Ky selkovii dém před svým zatčením. Byla too kontrolní kniha, pokud se pamatuji. Obžal P. Drozd: Tuto lniliujsem v úřadních spisech hledal, ale nenašeli jsem ji. P řiedsred a: Státní zastupitelství vás vůbee nežnluje, že byste si bylí přívlastnili nějakýý stáln papít: Broton je zcela lhostejnu, kam ses ona bezvý znamná kontrolní knilia poděla Obliájce dre Kldmemt: Shad by se z ní dalb zjistit, jak se to má s těmii papířy Hypoleční' a Zemské bankyv? Gližnt! Drozd (živěj Nno, anon.. anoo Proto bych rádi chtěl vědět, kde ta knilfa jesti Přieds.: Kdo tu knihu máj není mi známe. Obžalovaný D'rozd: Přikládám té věci velikou důležitost. Došel jsem do Živnostenské banky, kde jsem cenné papíry smluvil a — — — Předis: Pane obžalovaný o to vše se zde ne jednál Přo to nejste žalován a račte tudiž vysvětlo- vati jen to, co patří k žalobnímu ději. Oblájce dtr K lum par (k Hercíkovi): Kdy jste pane obžalov aný, opustil službu záložny

Obh doktor Klíment Hercík Gližnt Hercík živnostenský banka

31 article

Obžal.: V den, kdy jsem byl zatčen. Týž obhájce: Bylo vám v tu dobu známo, jaké výše dostoupil schodek?. O bažatl.: Toho nelušil z úřadnictva nikdo. Týž oblájce: Nebylo snad po aféře s Ortem dáno v záložně nařízení, aby se věc tutlala, čili aby se nedávala na buben? Obžalovaný: O tom všem nevím. Týž ohh.: Tážu se jen proto, že se měmu klientu ve zla vykládá, že s paní Ortovou vyjedná- val potají o vyrovnání. Předseda na to před 1 hod odpo líčení pře- rušuje a odkládá pokračování na zejtřejiší devá- tou hodinu ranní. (Pokračování.) Ke včerejšímu referátu o výslechu Drozdově- (v čísle ranním) dlužno passus v otázce p. dra. Jos. Navrátila, položené obžal. P. Drozdovi ohledně činnosti p. dra. J. Zavadila, doplniti. Dotaz zněl: »Pane professore, vykazoval se pan Zavadil při předložení kvitance vždy zaplacením a zdali je všecko vě pořádku ?« Na to odpovědě! Drozd — dle přípisu p. dra Navrátila — kladně a kývl přii tom dvakráte hlavou.

Ort Ortův Navrátil P Drozda J Zavadil Zavadil Drozdov

32 article

Slavičkova olejomalba »Cesta de vesnice“. Ve vý tavě obrazů, uspeřádané »Mánesome v paviluně u Kinského zahrady nalézá se také olejomalba Ant Slavíčkn »Cesla do vesnices Roztomil) obrázek zvěčnil klidný koutek vesnice Hostěžova u Votic a s velikým zájmem zahleděli se na něj p. Emanuel Oppl, nájemce Národního domu na Krás!. Vinohra- dech. Ne jednou, ale mnolivkrátes schválně šelí do Manesovy výstavy, aby se mohl zadívati na »Ce stu- do vesnices Zhmiloval sa obrázek tak, že umímil si stáli se jeho majitelem Tázal setaj výstavy p. Kies- vetra na cenu obrazu a když obnos 900 K zdál se mu vysokým, obrátil se p. Oppl přímo na maliře p.

Slavičkův Antonín Slavíčkn Cést Roztomil Oppl Hostěžov Votice národní dom cesta jít vesnice

33 article

Slavíčka, s nimž smluvil za obraz cenu 430 K a na kupní cenu dal ihned závdavek. Pán Oppl požádal pak, aby na obraze vyvěšena byla poznámka, že jest prodán. Výbor »Mknesa« koupi tu však neschválií, poněvadž dle stanov disposice a prodej obrazů po dobu výstkvy náleží jen výboru »Manesa« a nikoli umělcům, jichž obrazy jsou vystaveny. Pan Oppl žá- dal umělce o vysvětlení a tem žádal za prominutí, poněvadž při proději chybil a slíbil mu, že opatří jiny obraz. Mezitím výbor »Manesae prodal' »Čestu do vesniče« p. dru. Náhlovskému za900 K. Poně radž »Manesu neuznal prodij obrazu p. Opplovi a chtě vydati obraz p drn. Nahlovskému, domáhal se pan Oppližalobou, aby uznána byla platnost kupní smlouvy a po ukončené výstavě aby mu byl obraz vydän. Po skončeném líčení u okresního soudu pro dol. Nové město byla žaloba lato zamíthuta, poněvadž obraz byl prodán a odevzdán právoplatně p. dru. Náhlov- skému a odevzdání obrazu po Opplovi jest naprosto nemožné. Pan Oppl z rozsudku podal odvolání a do- vozoval, že správně koupil obraz a že má na obraz nárok Malíř musil znát stanovy »Mánesa« a proto je povinen žatobci ohraz opatřit. O tomto odvolání ko- nalo se ličeni u zemstého soudu (šenát odvolací skládal se z pp. vrch. rady Sclramka, radů Scherla a Muchačky) a odvo act soud zru šil rozsadek první stolice a nařídil prvnímu soudei, aby rozhodl 1. zda původní žaloba na určení platnosti sm ouvy byla důvod ion a 21 aby rozhodl, zda malíř Slavívek vzdor tomu, že nastalým nedorozuměním obraz byl dvakráte prodán, povinen jest p. Opplovi obraz opa- třitl as vydat.

Oppl Náhlovský K Poň Manes Oppližaloba Malíř Sclramek Scherl Slavívek Náhlov Mknes

34 article Věstník živnostenský a dělnický.

Věstník živnostenský a dělnický. Proli zřízení obecních prodejen uhli V čísle ze dne 12. listopadu »Národnich Listůe uveřejnili jsme zprávu o usnesení sociální komise obce pražské ve příčině zřízení ohecnich prodejen uhlí, v nichž se mácna zvláštní poukázku prodávati ulilí ciudým za kupní cenu, jakou obec jakožtot velký konsument sama docílila as to podle poměru rodiny buď 2, 4 až 5 q týdně. Usnesení toto velice popu- dilo maloobchodniky s uhlím, kteří o věci porokovali a shledali, že zřízením obecních prodejem uhli byli by těžce poškozeni. Proto sepsali obšírné podání pro členy obecního zastup telstva pražského, jichž po- moci se dovolávejí. Zvláštní deputace uhlířů dosta- vila se v téže věcírke starostovi p. dru. Srboví, který deput ci ujistil, že neopomene zastati se zájmů ma- louhliřů. Skutečně také záležitost o zřízení prodejen uhli do rady městské dosud ani nepřipustil. V obsáhlém podání představenstvo obchodníků s uhlím a dřivim uvádl následující:. »Prohiřešili by- chom se proti lidskosti, kdybychom brojili proti vše- mu, co obec v sociálním svém poslání učiniti může na prospěch chudého ohyvaletstva svého, do kterého my se s 50 proc. také počílámev Slavíme-li se proli zřízení obeeních prodejen uhlí, nestavíme se proti tomu. aby obec pro své chudé nic neučinila, nýbrž stavime se proti formě, v jaké to chce obec učiniti. Forma je nejméně vhodná, kdyži chudákovi má se pomoci na úkor chudáka. Mali obchiodníci s uhlím nejsou nic jiného, než chudáci. Kdo má peníze neb úvěr, má zásobu uhií ve sklepě odl velkoobehodnika.

Srbový

35 article

Těm malým zbyli jen ti, kteřli nemají ani peněz ani úvěrn. Oc tolioto zbytku konsumentů je živo na Sta- rém městě 39/ nas Novém městě 135, v Žižkově 13, na Vyšehradé 7, nas Malé straně 15, na Hradčanech 5, v Hulešovicích 25, v Libmi 32 rodin, tedy celkem 271 rodin. Otevřením obecních prodejen s uhlím byla by velká část z nicli zbavena prostředku, pomocí jehož dobývali si svůj chléb. Takovým způsobem ze živnostníkm stane se žebrák as takové zařízení má byt kusem sociálního pokroku? Protoo jestí neuvěřitelno, že hy sburnobecníchí staršícli mohil schváliti usnesení soeišiní komise, jímž se cela řada rodin vydává ho- spodářské zkáze! Malá rodina spolřebuje týdně 1e uhlí, více chudý čiověk na palivo dáti nemůže. Ná- vrh sociální komise povoluje koupi nejméně 2 týdně. Co by z toho vyplývalo? Že by chudé rodiny kupovaly uhli více a prodávaly by ho těm, kteří ne- mají poukázhy oprávňující ke koupi uhlí v obecních prodejnách. Nebylo by snad lépe, aby obec uhli kou- pila a ve vhodné době chudým ho rozdala ? To by prospělo skutečně chudým a neublížilo nikomu.« Z uvedených důvodů představenstvo společenstva obchodníků s uhlím a dřívím v Praze a polie. ob- vodu žádá sbor obecních starších, aby zamíti návrh na zřízení obecních prodejen s uhlím.

Žižkov Vyšehradý Hradčany Hulešovice Lib Praha

36 article

O této záležitosti rokovalo se také v páleční schůzi Kluba voličů novoměstských. Pan Veseiý ujal se obrožených zájmů malých obchodníků s uhlím a lázal se předsedy, v jakém stadiu nalezá se otázka zřízení obecnícli prodejen uhlí. Pan dř. Gtoš odvětil, že starosta pan dr Srb vzal onu záležitost z jedna- ciho peřadu jednání měslské rady. Pan Veselý žá- dal pak oberní starší, aby všemožně působili k to- mu, saby nasyslný tento návrh byl zamítnut.e Dále zmínil se pan Veselý o tom, žev zamýšleným zrušením mostného pro pěší na pražských mostech stoupne peplatek mostní na povozy, což opěť poškodí malé obchodníky a živnostníky. Při jednání o této záležitosti jest nevyhnutelné chránit zájmy těchto lidí. Obecní starší pp. Kasalický, Koubek a Červený ujišťovali, že se vší rozhodnosti zasadí se o to, aby obecní prodejny s uhlím nebyly zřízeny: Pan Ševd radil p. dru. Jeřábkovi, aby se postaral o to, aby malým obehiodníkům s uhlím bylo uhlí dodáváno za levnější cenu.

Veseiý Srb Veselá Koubek Červená Ševd Jeřábek

37 article

Opor proti zřízení obecních prodejen uhlí jest tak mocný, že provedení usnesení sociální komise jest ůplně zmařeno. * Třeti přednáška z cyklu pro živnostníky na lechnolugickém průmyslovém museu (ústavu pro zve- lebování žívností) obchodní a žirnost. komoryv Praze koná se v pondělí dne 300 listopadu o půl 8. hodině večer v přednáškové símí musejní v Eliščině třídě číslo 6. Přednášeti bude ředitel c. k. řemesl. školy na Kladně Fř. Rössler »O důležitosti a zři zowámíí beliesk ostvodus (s demonstracemi) * Z představenstva obchodní a úřadnické neme- censké pokladny v Praze Mimořádná vatná hromada zn účelem dopinění stanov pokladny koná se v úterý dne 1i prosince w sále Českoslovanské obehodnické besedy v Plaze, II., Jeruzalemská ul. č. 7 n, L. po- schodi, přesně v 8 hodin večer. Přihlášky nových čienů přijímajíí se denně v úřadovně pokladny na Václavském náměstí č. 47, Ii poschiodí, od půl 9. do půl 1. a od 3—6 h. odp. Telefon č. 3931 Každý člen obcliodní a úřadnické nemocenské pokladíy v Praze jest dle zákona z r. 1892 osvobozem odi pojištění u ckresní nemoc. pokladny, jakožl iod pojištění ua ne moc. ústavu starého pražského gremia,

Rössler Praha Kladno Václavský náměstí