1
masthead
Ročník XXXXIII.
2
masthead
V Praze, v neděli dne 29! listopadu 1903.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí se
v Praze v adnlnislrae
měste
nřl jeta
s dvojí denánko
n nk loa
ve nilslkáe
roštoni
nk ni
s drojí zásili
Praha
7
article
v urobném prodeji
eanní čílo o sob5 . . . l
Ve slialkách na venkovs
sěpsledaí. . . . . . . . s
Inseraty
latí se kotově rapřo
Piodrlacení adnaerty přijimá pdpinl-
Tam nacházejí ne též rodakoe
tiskárna a oxpedice „Národnich Lista-
Bakopiry se nevraceji.
List
Bakopira
8
article
Onešní číslo pra Prahu je o 24 stranách.
Onešní číslo pra Prahu je o 24 stranách.
Po šesti ztracených letech.
»Říšská rada bude pro obstrukci č e s ko-
za týden na neurčito odročena —« zvěstovalo
se včera 28. listopadu z Vídně.
Zajímavé pro nás datum. Bylo taktéž 28.
listopadu, ale již před léty, kdy byl týž parl -
ment cislajtánský zcela nenadále také pro ob-
strukci rozpuštěn; ale pro jakou? Neráčí se
snad panstvo, hodující dnes u tabule páně
Körbrovy, pamatovat? Nuže, přispějeme jeho
paměti!
Ano, dnes ročí se po šesté jeden z nj-
osudnějších dnů v novodobých dějinách Ra-
kouska: den to pádu ministerstv
Körbrův
Praha
Vídeň
9
article
Badenova, jenž znamenal neskonale více
než pouhou krisi kabinetní, jenž znamenal jeden
z těch neočekávaných, krutých převrat
politických proti právu a snahám
národa našeho, které již tolikráte
otřásly základy soustátí habsburského
V neděli dne 28. listopadu 1897 padl
ministerstvo Badenovo po dlouhých a bouřných
zápasech s neslýchaným násilnickým terrorem
zfanatisovaného Němectva, jež v něm nenávi-
dělo přítele Slovanův. Padlo, ačkoliv k němu
stála pevná a svorná většina parlamentní, před-
stavující ohromnou většinu národů této říše
padlo, ušíváno a udoláno dvoulefou, bezpří-
kladně surovou a brutální obstrukc! ně-
meckou, která ve dnech 25., 26. a 27. l-
stopadu 1897 dosáhla svého rabiátního vrcholu
v parlamentě orkánem zuřivosti a surovosti
schönererovsko wolfovské proti všemu, co slo-
vanského, že není ani v revolucích nejkrvavěj-
ších snad příkladu horší neurvalosti a spustlosti
ve slově i činu; posléze v neděli dne 28. li-
stopadu podařilo se konečně německo-socialisti-
ckým štváčům, oč dávno polaji usilovali:
vzbouřiti kromě Wolfových buršákův i zástupy
sociálně demokratických dělníků vídeňských ke
hrozivým demonstracím po. ulicích vídeňských,
aby mohl Jidáš Lueger prohlásiti, že neručí
dále za pokoj sídelního města, v nějž den před
tím byl se navrátil starý panovník. To roz-
hodlo. V několika hodinách potom byl hrabě
Badeni politickou mrtvolou, což pro upokojení
Vídně ještě téhož dne zvláštním vydáním » Wle-
ner Zeitungu« rozhlášeno.
Badenův
Slovanův
Wolfův
Lueger
Baden
Vídeň
Wle
ner Zeitung
10
article
To byly první události osudného 28. listo-
padu 1897. Vnitřní dějství, připravovavší tut
nenadálou kalastrofu, podnes zůstává zahaleno
zraku dějepravee.
Jisto jen tolik, že hr. Badeni do poslední
chvile neměl o blízkosti svého pádu ani nej-
menšího tušení, že v pátek ještě, kdy adjutant
císařův byl poslán do schůze sněmovní, aby re-
feroval o všem, co tam uzří, hr. Badeni s mysl
veselou rozptyloval chmury z čel vůdců pravice,
přišedších mu sděliti, kterak se všichni od Po-
lákův až po německé klerikály zavázali ku věrné
pospolitosti v obraně práva a pravdy »děj se
co děj«
Za to v německém táboře již patrněz
pátku na sobotu zvětřili »jitřní vánek« sob
příznivý — neboť byli li den před tím nepopí-
ratelně znaveni a skličeni, v sobotu (27. listo-
padu) náhle jakoby byli rulíku pojedli: nová
bojovnost, nová odvaba hárala v jich krvi,i
ten klidný druhdy Lecher pojednou počínalsi
jako sílenec a Lueger se svými antisemity, kteří
den před tim ještě jistili, že s takovými lotrasy,
jako jsou Schönererovci, nemohou táhnouti za
jeden řemen, pojednou s nimi v jednom ob-
stručním šiku, ba ještě vztekleji si vedli než
sami Wolfiáni a sociální demokraté. Jakoby jim
byl zrovna někdo pošeptal, aby tropili skandál
jen ještě dnes, potom že bude vyhráno ! —
Baden
Lecher
Lueger
11
article
Zpráva o demissi kabinetu Badenova pů-
sobila přímo bleskem. Nejeitelněji ovšem dotkla
se národa českého, jenž dávno vystihl, že Němci
bušili do vlády Badenovy pro nás a do nás
zase pro hr. Badena, ne pouze proto, že nám
jazykovými svými nařízeními konečně vrátil kus
rovného práva a uznal nedílnost a jednotu na-
šeho království, ale že ve vládě jeho tušili
dobrou, spravedlivou vůli vůči
nám Slovanům a počátek konce svého
nezřízeného nadpráví germánského.
Proto po celou dvouletou éru Badenovu
Badenův
Němec
Baden
Slovan
12
article
vrhali se na naše ubohé menšiny české ve zněm-
čených krajích se zdvojenou zuřivostí teuton-
skou, proto ve sterých časopisech německých
plála denně fanatická zášť proti všemu, což na-
šeho, proto i ten 80letý Mommsen pospišil se
svým paličským listem do »Neue Freie Presse«,
jenž vskutku způsobil v celé řadě německých
měst a především v Žatci ony hrozné štvanice
proti Čechům až do pálení a boření domů če-
ských. Což divu, že tím vším v duši lidu če-
ského nakupilo se tolik hněvu, tolik třaskavých
látek, že nyní jiskra katastrofy vídeňské a vy-
zývavost zdejšího buršáctva, oslavujícího pád
Badenův v-Praze hlučnými výbuchy radosti své
a zpěvem »Wacht am Rhein« z oken sta robylé
university Karlovy — stačila ke znícení praž-
ských listopadových bouří, kteréž nové mini-
sterstvo Gautschovo nevědělo lépe ztišiti, než
prohlášením stanného práva nad Prahou, ba
celým krajem pražským. — —
Lze si pomyslit, jakými dojmy všechny
tyto děje působily přirozeně v duši národal
Doufali-li snad němečtí rádci kruhů rozhodují-
cích, že železnou pěstí podlomí a zastraší mysl
českého lidu — dnes, po šesti letech vidí za-
jisté, kterak se zmýlili. Pravda, nastal v Če-
chách jistý klid, však nikoliv klid mdloby
bázně, jevící se v chabé, mrtvé resignaci,
alébrž onen klid utvrzeného, mužného hněvu
proti panující křivdě, onen klid střízlivé rozvahy
a pevné vůle neustoupit a nepovolit, ale krá-
četi neohroženě za svatým, velkým cílem na-
vzdor všem překážkám a zlostem sebe četněj-
ších vrahův.
Mommsen
Čecho
Badenův
Gautschův
Žatec
Praha
Neue Frei Presse
univerzita Karlov
Wacht be Rhein
13
article
Klidně, avšak srdnatě podstoupil vlastene-
cký lid český odtud boj sobě vnucený a nedbá
ran v něm tržených, nedá se mýliti ani svody
ani hrozbami, nýbrž volá své zástupce do vy.
trvalé opposice proti novému rozmachu a útoku
germánskému na svůj život a byt, zahájenému
pádem ministerstva Badenova a vítězstvím ně.
mecké obstrukce dnes před šesti léty. Ať změři
povolaní kormidelníci lodi Austrie výsledky
šestileté německo nacionální té plavby.
V j akých to vírech záhubnýc
točí se dnes loď rukám jejich svěřená? S jedné
strany hučí na ni Seylla chauvinismu maďar-
ského, s druhé ječí jícen velkoněmecké
Charybdy. Tam to dopracovali. Před šesti léty
odročili cislajtánský parlament pro rabiátní ob-
strukci německou; dnes odročují jej pro tichou
obstrukci českou. Němcům obětován nejen Ba-
deni, ale i Gautsch i Thun — vše to v naději,
že nadejdou za ty oběti Rakousku doby klidu.
Zatím není o klidu ani památky, alébrž rozhá-
ranost vnitřních poměrů veřejných dosáhla vrcholu
Badenův
Němec
Thun
Rakousko
Austria
14
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 28. listopadu. (Situ a c e
Uhrách.) Vládní listy peštské a také některé
listy vídeňské prohlašují včerejší hlasovánív
uherské sněmovně, jímž přijat návrh barona
Podmanického, aby se od nynějška konaly dvě
sněmovní schůze denně, za pozoruhodné vítěz-
ství Tiszovo. Je-li to vítězství, bude to jen ví-
tězství Pyrhovo. Jeho následek jest nejen secesse
skupiny Apponyovy, nýbrž také nové osvěžení
opposičního boje, jenž značně chabnul, když
se obstrukce zřekli oba vůdcové hlavních oppo-
sičných stran, Fr. Košut i hr. Jan Zichy. Již
dnes objevil se Košut opět ve sněmovně a účast-
nil se činně technické obstrukce, která zmaří
dvě denní schůze právě tak, jako mařila dosud
schůzi jednu.
Že však ani vládní listy nepřikládají mnoho
váhy svým vítězoslavným zprávám, vysvítá z jich
oceňování Apponyova exodu. „Pester Lloyd
konstatuje sice, že liberální většině rozluka se
skupinou Apponyovou žpůsobí asi tolik bolesti,
kolik jí pocítí člověk, jemuž sejmou s hlavy těž-
kou vlásenku, poněvadž národní strana s libe-
rální nikdy opravdově nesrostla, nýbrž byla s ní
sloučena jen mechanicky. Ale o několik řádek
dále vyslovuje své politování nad tím, že libe-
rální strana nevnutila hr. Apponyovi mini-
sterský portefeuille, jenž by byl tíží svých po-
vinností protiváhou jeho přeletavého ducha. List
soudí, že by ministerské křeslo mělo týž vliv na
hr. Apponye, jaký mělo na jeho soudruha z ná-
rodní strany Ferdinanda Horánszkého, jenž ná-
ležíval k nejvášnivějším borcům opposice, ale
Podmanický
Košut
Zich
Apponyův
Horánszký
Praha
Francie
uherský sněmovna
Apponyův
Sita a c e Uhry
15
article
stav se ministrem, rychle se vpravil do positi
vismu vládní strany a byl působivým tmelem ve
vládní většině. Apponyovi však portefeuille ne-
byl ani nabídnut a při tom při sestavování ny-
nějšího kabinetu jednáno s ním tak, že se zdálo
jakoby ho úmyslně vylučovali z vládní sfery
Proto měl hr. Apponyi právo, pokládati se ura
ženým a octnul se v začarovaném kruhu, z něhož
ovšem nalezl východ, vystoupiv ze strany vládní
Tento skok vládního listu jest nejlepším dů-
kazem, jaký význam se přikládá exodu Appo-
nyovu.
Orgán národní strany konstatuje, že přijeli
návrhu barona Podmanického má prozatím jen
ten účinek, že v řadách opposice nenajde se nyní
již ani jediného přítele smíru a že všechny oppo
sičné strany rozhodly se zase pro nejkrajnější
boj. Druhým účinkem iest secesse skupiny Appo-
nyovy a toho všeho dodjono sjen proto, abyse
mohly denně konati dvě schůze, které se dají
obstrukčním žvaněním právě tak snadno pro-
marniti, jako se zbytečnými, bezúčelnými řečmi
promarnil již celý rok vzparlamentě.
Appa
Podmanický
Appa
16
article
Z Lublaně, 27. listopadu. (Nö vé zprá vy
z Korutan.) Konečně se korulanští Sloyinei
dověděli, na základě kterého výnosu se jim od-
pírá mluviti před soudem slovinsky. Jedenz
lublaňských Slovinců obdržel německý výměr
od okresního soudu v Celovei. Vrátil výměr se
žádostí, aby mu byl zaslán v jazyku slovinském.
Na te obdržel vyřízení, ovšem opět německé,
v němž se praví: „.sděluj«se, že ustanovení
immediátního výnosu ze dne 15. března 1862,
které je směrodatné pro Korutany, nepřipouští,
aby se vyhovělo vaší žádosti, poněvadž soudní
nálezy mají se vyďávati v jazyku slovinském jen
těm stranám, které znají jedině slovinský
jazyk. Ullepitsch m. p.“ Slovinská strana
ovšem se nespokojila odpovědí Ullepitschovou,
nýbrž učinila další kroky, aby se domohla svého
práva. „Slov. Narod“, zaznamenávaje tuto
zprávu, vyzývá korutanské Slovince, aby se ne-
dali zastrašiti terrorismem korutanských soudců
a užívali na soudech výhradně jen slovinskéh
jazyka a bude-li jim v tom bráněno, aby se obra-
celi o pomoc k lublaňskému výboru slovinskýeh
advokátů, kteří nabízejí svou nezištnou pomoe.
Sloyinei
Lublaň
Korutany
17
article
Odpor německých soudců proti slovinčině
měl už dobrý účinek v Korutansku. Minulou ne-
děli konaly se ve slovinských obcích Prevalích
Sv. Michalu, Sv. Jakubu, v Trati a v Chodiších
schůze, v nichž jednáho o potlačování rovno-
právnosti v Korutaneclč- Ve všech schůzích při
jaty resoluce, v nichž se prolestuje proli byrokra-
tickému šlapání práv slovinského národa v Ko
rutanech.
O praktický obranný prostředek slovinského
živlu v Korutanech postarala se slovinská
„Lublaňská úvěrní Banka“. Založít o Novém
roce v Celovci svou filiálku. Celovečtí Němci na-
máhali se všemožně, aby podnik ten znemož-
nili; zejmena se snažili, aby Lublaňská bank
nenašla v Celovci vhodných místností pro své
oddělení. Ale snahy ty zůstaly marny. Filiálk
už místnosti má a 1. ledna začne svou činnost.
„Grazer Tagblatt“ hořekuje už nyní, že tento
slovinský peněžní ústav hrozí povážlivým nebez-
pečím německým obchodníkům a průmyslníkům,
jakož i politickému postavení Němců v Celov i
a v Korutanech vůbec. Budou-li si Slovinci
nadále stále tak horlivě všímati věcí korutan-
ských, jako nyní, může míti starý germanisační
výnos z r. 1862, jejž se podařilo hr. Gleis-
pachovi vynésti ze zaslouženého odpočinku n
světlo boží, velký význam jako poslední kapka.
od níž přetekla nádoba slovinské trpělivosti.
Jakub
Němec
Slovinec
Korutansko
Korutany
Celovec
úvěrní Bank
Grazer Tagblatt
Prevale svazek . Michal
18
article
Ze Splitu, 25. listopadu. (Popl a š ne
zprávy z Bosny.) „Jedinstvo“ obdrželo
prý ze spolehlivého pramene následující zprávy
ze Sarajeva: Generál Appel jde do výslužby;
jeho nástupcem bude podmaršálek Varešanin.
Civilní přiručí Kučera má býti jmenován vrch-
ním guvernérem Bosny a Hercegoviny, kde se
již nyní činí dalekosáhlé vojenské přípravy na
jaro. Dráhy ze Sarajeva do Uvce směrem k Nov.
Pazáru a z Medědě do Vardiště k srbským hra-
nicím staví se dnem i nocí. Čeká se na jaře
pochod do Makedonie. Mohamedáně i Srbové jsou
nyní úplně klidni, čekajíce, jaký bude výsledek
velikých událostí jarních. Ministr Burian chyst
prý značné reformy ve prospěch Bosny, kde
brzy zase zaduní rány z děl.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 28 listopadu.
Italie proti Rakousku.
Demonstrační hnutí Italů proti spojenc
rakouskému nabývá stále větších rozměrů. Také
známý školský italský spolek, obdobný do jisté
míry naší Ústřední Matici školské, protestuje
nyní proti událostem inšpruckým. Poslanec Bar-
zilai míní interpellovati ministra vnějších věe
Tittona pro passivní chování se italského kon
sula v Inšpruku.
Professor Gubernatis obdržel od říšského
poslance Hortice telegram, v němž se praví,
že příkoří, učiněné Gubernatisovi, jest novým
listem v útrapách Vlachů v Rakousku, ač těmto
náleží budoucnosť, protože jest s nimi celá
Římské schůze studentské zúčastnili se též
jeden terstský a jeden dalmats ky
student, kteři ostře mluvili o inšpruckých zá-
kazech. Jeden z řečníků hlásal přímo válku
Rakousku; v resoluci jednohlasně přijaté vyzván
Riciotti Garibaldi, aby se postavil v čelo vlaské
mládeže a aby zásady, jež hlásány byly na po-
sledním irredentistickém dostaveníčku ve Videmu,
byly bezprostředně uvedeny ve skutek.
Popl
Appel
Varešanin
Kučera
Srba
Burian
Italos
Gubernatis
Vlach
Split
Bosna
Sarajevo
Bosna a Hercegovina
Uvka
Makedonie
Praha
28 listopad
Rakousko
Videm
19
article
Včera večer shromáždilo se před palácem
Chigiovým, kdež sídli rakouské vyslanectví
v Římě, tolik tisíců demonstrantů, že zastavena
byla veškerá doprava. Zástupy hvízdaly a pl-
skaly a zapěly na konec Garibaldiovu hymnu.
Jedna setnina vyrazila pak s nasazeným bodákem
proti demonstrantům, načež dvě setniny pěchoty
prostor před vyslanectvím uzavřely
Veliké demonstrace udály se též ve F lo-
rencii, kdež prefekt veřejnými plakáty pak
zakázal všeliké shromažďování se na ulici, hroze
jinak zatýkáním. V Milán ě 500 studento
táhlo městem provolávajíe slávu Vlachům in-
špruckým.
Vládní »Popolo Romano« napominá
opětně ke klidu; poukazuje na to, že by mohly
demonstrace ohroziti dobré styky obou spojenců
a to v době, kdy Rakousko samo prý se vše-
možně snaží i celní válce předejíti. List očekává
že nová vláda — Giolittova — zakročí prot
studentům »energičtěji« než předehozí »slabá
vláda byla uvyklá a příčitá Gubernaatisovi a jeho
»panlatinským snům« hlavní vinu na demnon-
stracich.
Oproti tomu »Tribun a« žádá rozhodne
za zřízení vlašské uaiversity v Rakousku, má-l
se poměr mezi oběma státy polepšiti.
V neděli konati se měl na Kapitolu v Římě
protirakouský táhor lidu, ale vláda ho zakázala
Chigiův
Vlach
Popolo
Řím
Milán
Rakousko
21
article
Roné Henry a Charles Loisenu.
Roné Henry a Charles Loisenu.
Ve sloupeích našeho listu střetli se v za-
jímavé polemice dva známí francouzští spiso-
vatelé, zabývající se otázkami mezinárodními,
zvláště slovanskými, André Chéradame a Charles
Loiseau. Prostřednictvím »Národnich Listů« vy-
řizovali svůj spor oba francouzští publicisté.
V pařížské známé revui politické, kterou máme
přiležitost často citovati: »Q uestions di-
plomatiques et coloniales« roz-
předla se podobná polemika mezi Reněem
Henryem a opět Charlesem Lolsea uem-
Podobně jako názory Chéradsmovy tak i René
Henrya byly podrobeny Loiseauem ostré kri-
tice, z níž se vyvinula přirozeně neméně ostrá
polemika.
Charles Loiseau je odpůrcem snahy po
dorozumění Francie s Rakousko-Uherskem, za-
stávané oběma našimi přátely Chěredamem
Renšem Henrvem. R. Henry přiznává Rakousku,
ovšem spravedlivému federalistickému a národně
vyrovnanému Rakousku, úlohu nezbylnosti ev-
ropské jako Charles Benoist ve svém článku
»Evropa bez Rakouska« (»Revue des Deua
Mondes« 15. list. 1899). Jedině touto hrází
rakouskou zamezí se výbojný postup velkoné
mecký. Charles Loiseau, jenž je velký italofil
přítel balkánských národů, shledává Henryovu
starostlivost o budouenost Rakouska směšnou,
Loisean je nepřítelem Rakouska a co nejhorli-
věji hlásá nutnost alliance francouzsko-italské
proti Rakousku. Naproti tomu prohlašuje René
Henry, jako přívrženec moderní školy Alberta
Sorela, Levoza- Beaulieua a Charlesa Benoista
Henry
Charles Loisena
Chéradam
Loiseau
Lolseus
Henrya
Benoist
Deu Mondes
Henryův
René Henry
Sorel
Francie
RakouskoUhersko
Rakousko
Evropa
Chěredam Renš Henrv
LevozaBeaulieua
Charles
22
article
nutnost Rakouska pro rovnováhu Evropy a pro
zachování velmocenského postavení Francie.
Rakousko
Evropa
Francie
23
article
Dánský sněm.
Dánský sněm.
Ministr zemědělství podal osnovu zákona
o rybářství mořském, osnovu zákona o
povolování půjček ze státní pokladny ry bářům
a osnovu na změnu zákona o zřizování pozem-
kových parcel pro zemědělské dělnictvo.
Předseda ministerstva podal osnovu zákona,
jíž se zvyšují diéty poslanců říšského sněmu po
dobu od začátku zasedání do konce finančního
roku s 6 na 10 korun denně. Po době té mají
však obnášeti stejně jako dosud 6 korun
25
article
Z říše Viléma II.
Vilém II
26
article
V Beritně kolovaly včera poplašné zprávy
V Beritně kolovaly včera poplašné zprávy
o chorobě Viléma II. Pravilo se, že objevily se
na hlasivkách nové chorobné zjevý a že jest
nutna nová operace. Císař trpí prý také
neustále ještě chraptivosti a má se proto po-
drobiti massáži hrtanu.
Vojenský soud v Kielu odsoudil dva ná-
mořníky pro napadení představeného na 6 roka
a jeden měsle do kázníce, uznav je vinným vo-
jenskou vzpourou.
V Hamburku zatčen byl jeden tamní stráž-
ník pro 1500 případů zlýráni vojákův, jichž s
dopustil jako někdejší poddůstojník 85. pěšího
pluku v Rendsburku. Byl zároveň ze služby
propuštén.
Procesy pro urážku císaře jsou v Německu
stále ješté na denním pořádku. V Koli ně
nad Rýnem odsouzen pro delikt ten jeden
obchodník na 3, v Bydhošti jistý dělník n
9 měsíců, v Drážďanech jeden dělník na
rok do vězení, redaktor listu »Neues Leben«,
kovodělník Knotel, odsouzen proto pro týž
delikt na 6 měsíců do vězení. Jediný výsledek,
kterýž persekuce ta má, jest, že právě krajní
strany — rostou. Vidno to i ze včerejších do-
plňovacích obecních volbách v Berlíně, kdež ve
III. sboru volehním rozhodováno o šestnáct okresů
volebních. Až dosud náleželo « nich 7 secialam,
8 liberálům a 1 antisemitům; na příště bude ale
zastupováno 12 zatéchto 16 okresův socialisty.
Vilém II
Knotel
Kiel
Hamburk
Německo
Bydhošť
Drážďany
Berlín
Rýn
27
article
Angličtí hosté v Pařízi.
Angličtí hosté v Pařízi.
Při banketu, jenž pořádán byl včera v Pa-
říži na počest návštévy anglických sněmovníků,
měli účasť zástupci všech stran, tak mezi jinými
byl tu konservativec Cochin, melinista Descha-
nel a socialista Jaurěs. Tento prohlásil, že nové
sblížení anglo franko-vlašské neslouží skrytým
cilům egoistickým, nýbrž že jest jen prvním
krokem k velké evropské allianci národů. Kolik
dalších ale ještě kroků zbývá učiniti k této
krásné allianci, Jaurěs však nepověděl. Pronikavé
důsledky politické tato návštěva anglická v Pa-
říži přes všechny naděje listů anglických a přes
všechnu výměnu platonických sympatií ovšem
stěží mili bude.
Cochin
Desch
Pařízi
28
article
Tndický místokrál a Persie.
Tndický místokrál a Persie.
»Reaterova kancelář« oznamuje: Na sv
cestě k Perskému zálivu navštívil indický místo-
král lord Curzon nedávno Bassídur na ostrová
Kišmu při vstupu do jmenovaného zálivu. Na .
tomto místě, kteréž na počátku minulého sto-
letí Anglii případlo, vlaje dosud anglická vlajka.
Odtud odebral se lord Curzon do Lingu, kdež
uspořádal hostinu na počest guvernéra přístavá
v Perském zálivů. V přípitku na zdraví perského
šacha vzpomněl lord Curzon starých přá-
telských svazků mezi Anglifa
Persil, jakož i těsných obchodních styků, jež
mezi oběma státy vždy trvaly. Guvernér od-
pověděl v přípitku na zdraví krále Eduarda, ze
Reaterův
Curzon
Persil
Eduard
Persie
Anglie
Linga
perský záliv
29
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 28. listopadu.
6— (Kronika.) Řvavé čislice sestavils
onehdy náš bystrý soudruh pro svoji přednáš ku
ve vídeňském X. okresu! Jde o záležitosti če-
ského školství vídeňského.
Rodiče 5177 českých dětí žádají za zři-
zeni české školy. Žádost se odmítá. Úřady stojí
na zásadě, zřizovati národní školy je povinnost
jen tehda, je li národní kmen v zemi »usedlý«. V
Vídni napočitáno úřadně na sto tisíc usedlých
českých obyvatelů. Sto tisíc Čechů nepovažuje
však úřad za usedlý »kmen«. Za to v Dalmácii,
v Bukovině, v Haliči, v Krajině však starají s
úřady velmi důrazně, aby pro nepatrné procento
Němců a Vlachů zřizovány byly školy vlašské
a německé. Praha pro 18 tisic Němců je nu-
cena vydržovati — 55 školních tříd. Podle
pražského poměru měli by Čechové ve Vídni
míti nejméně 275 školních třid. Kolik tříd má
zde 100 tisíc napočítaných Čechů? Ani —
jedinou!
Pěkné číslice ! Stojí věru za ohledanou
Čechové vídeňští po dvacet let marně se
dovolávají svého práva. Nač by tu byl 19. pa-
ragraf státních základních zákonů ? Obraceli se
s žádostí k vídeňské obci. Obec si naepala do
uší vosk. Obrátili se k zemské školní radě
dolnorakouské. Školní rada použila téže melhody
ucpávací. Obrátili se k ministerstvu. Tak
ministerstvo nedoslýchalo na obě ouška. Co pak
státní základní zákony neplatí pro obec, pro
zemskou školní radu ani pro ministerstvo
Zdá se, že neplatí! Co pak je to tedy za slovo
pojem: státní základní zákon?
Čecho
Němec
Vlach
Praha
Vídeň
Dalmácie
Bukovina
Halič
30
article
Řečník povzbudil fantasii tisícihlavého po
sluchačstva k názorné úvaze
— Myslete si, pravil, že by obec pražská
na počátku školního roku znenadání si řekla
zavřela všecky své školy německé. Němci
Praze záhle by se oetli v tomtéž stavu nezá-
konnosti, v jakém se nalezají Čechové ve Vídni
Co by se stalo? ... Švanda by stála za po-
dívanou. Víme napřed, -co by se stalo. Němei
způsobili by pekelný rámus v celém světě. a
vláda rychle by se viděla pohnutu za-
kročiti ve prospěch porušeného — státního zá-
kona a zjednati mu náležitou platnost.
Tu to vězíl
Zákon sám ještě nic není. Či, vlastně, je
něco, ale jen písmena, leda pěkná nota. Musl
však někdo přijít a zazpívat takovou písničku
aby se vláda — cítila pohnutu zákon učinit
skutkem.
My jsme vládě také pořád něco předzpě
vovali, ale palině to nebyla — ta pravá písen
O pojem zákona tedy běží. Třeba si ho
zrevidovati. Pojmy jsou brejle, kterými se díváme
na svět. Někdy najednou spozorujete, že to s do-
savadními brejlemi neide. Třeba si nasaditi nové
Němec
Čecho
Švanda
Praha
Vídeň
31
article
Od počátku konstituční éry měli jsme ta-
kové pojmy. Stát spočívá na zákonech. A vláda
je svrchovaná moc, k tomu dobrá, aby se zá-
kony »plnily«. Když to někde se zákonem
vázne, přijde vláda a popožene. A všeckoje
zase v pořádku.
Spolehali jsme na to pěkné zařízení. Al
šeredně jsme se přepočetli.
Protíráme si teď svoje brejle. Patrně to
s pojmy o základních věcech není někde v po-
řádkul
Zákon nám zaručuje právo, to je nepo-
chybné. Ale, kdo praví, že by bylo první po-
vinnosti vlády, starati se o platnost zákonak
Vláda je přirozená bytost. A příroda má své
zákony. A prvním zákonem všeho, co žije
chce žíti, je starost o zachování — sebe. Take
vláda chce žíti. První péče každé vlády, tedv
jest, zachovati se — při životě. A vidí-li se
vláda postavenu mezi dvě mocnosti, rozhodující
o jejím bytí a nebytí, lze napřed uhodnouti, na
kterou stranu se postaví. Na tu, která prokáže
více — síly. A na té straně bude i — zákon.
Al
32
article
Tedy, ostřejším sklíčkem nazíráno: zákon
je pro každého, kdo dovede prokázati — silu.
Tu byla naše chyba. Volali jsme po zá-
konu, ale důkaz své síly zůstávali jsme stále
— dlužni.
Kdyby Praha jednoho dne zavřela německé
školy, vláda by ihned zakročila ve prospěch
zákona, protože o síle — Němců je přes vědčena.
Českých škol ve Vídni dovoláváme se už
dvacet let marně. Zákon máme sice na své straně.
ale vláda pro nás nehne prstem, o naši sile
přesvědčena — není.
Tudy šel hajný s flintou
— Nie tak nepálí člověka do duše, mluvi
řečník ve vídeňskych »Favoritech«, jako musí-l
se celá desítiletí o to drát a prát, co mu nálež
dle přírody, rozumu, lidskosti a také dle zá-
Ale takový je všechen život! Nic člověku
nenáleží, co nemá — v moci. A co chce mí
v moci, o to se musí drát. A drát se, co to ji
ného, než jevit — sílu?
A jakou jevíme ve věcech svého práva
Sbíráme podpisy, podáváme žádosti, svol
váme schůze, řečníme, hubujeme v novinách
podáváme ostře nabité interpellace v parlamentě,
snad i pravítkem o poslanecké sedadlo bušíme
Či je to vše nějaký projev — sily ? To vše do-
vede jedinec, deset, padesát jedinců. A jedine
je slabounká — nicka. Proto zůstává vše bez vý-
sledku. Nevidět nikde — síly!
A síla
— Což sto tisíc vídeňských Čechů není síla
A je prý jich dokonce třikrát tolik!. .. A šesti
millionový národ — není síla ?
Arci je v množství síla. Stotisic vídeňských
Čechů, kdyby se postavilo do řady, kdyby byli
Němec
Čecho
Praha
Vídeň
34
article
sílu?
domluveni, secvičeni, sehráni, dali by po př-
padě kapitální sílu, které by se už ledacos po-
klonilo. Ale stotisíe Čechů, kteří o sobě nevědí,
neznají se a každý jen o sobě za svým nosem
kráčí, je stotisíc — nicek. Tisíekrát nic je po-
řád — nic. Mínožství může jeviti sílu teprve,
je-li zřízeno. V Indii na 300 millionů nezřízených
tuzemců poslouchá, co velí málo tisíc zřízených
Angličanů. U nás málo millionů Němců dalo své
zřízení mnoha millionům Slovanů. Proto jsou tu
Němci páni a Slované podřizeni. Zcela v po-
řádku! Ať slouží cizému zřízení, dokud se ne-
dovedou opatřit vlastním
Arciže vůle šestimillionového národa mohla
by něco znamenati! Však slovo řečníka v par-
lamentě, článek v novinách, ani sbírka podpisů
nedá ješté vůli millionů. Číslice není síla. Sílu
dala by teprv s uma vůlí. A sumy nelze nabyti
než zřízením. Čeho jsme dosud dosáhli, šlo jen
zřízením. Není toho mnoho, protože zřízení ne-
bylo dosud valné. Také ostatek dobudeme, co
po právu i zákonu považujeme za své, až se-
jednou vyšvihneme na své velké zřízení, které
prokáže naši silu ! Ale, dříve — ne
Tak to chodí podle abecedy silozpytu
Ne tedy jen na vládu, na sebe musíme
především volat, čeho nám třeba1*) Vláda,
fysikální bytost, povoli rychle sama, jakmile ucití
v týle působnost — účinku, o který běží.
*) Viz brožuru: »Čeho nám třeba?e U všech
knihkupeo.
Čecho
Angličan
Němec
Slovan
Indie
Slovan