ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 cc9974f0-70db-11dc-816b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 34 celkem · entity: place 59, person 79, org 17, work 3
1 masthead
Ročník XXXXIII.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 29! listopadu 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 326.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí se v Praze v adnlnislrae měste nřl jeta s dvojí denánko n nk loa ve nilslkáe roštoni nk ni s drojí zásili
Praha
5 article
kgi xo
6 title
NILIS
Nilis
7 article
v urobném prodeji eanní čílo o sob5 . . . l Ve slialkách na venkovs sěpsledaí. . . . . . . . s Inseraty latí se kotově rapřo Piodrlacení adnaerty přijimá pdpinl- Tam nacházejí ne též rodakoe tiskárna a oxpedice „Národnich Lista- Bakopiry se nevraceji.
List Bakopira
8 article Onešní číslo pra Prahu je o 24 stranách.
Onešní číslo pra Prahu je o 24 stranách. Po šesti ztracených letech. »Říšská rada bude pro obstrukci č e s ko- za týden na neurčito odročena —« zvěstovalo se včera 28. listopadu z Vídně. Zajímavé pro nás datum. Bylo taktéž 28. listopadu, ale již před léty, kdy byl týž parl - ment cislajtánský zcela nenadále také pro ob- strukci rozpuštěn; ale pro jakou? Neráčí se snad panstvo, hodující dnes u tabule páně Körbrovy, pamatovat? Nuže, přispějeme jeho paměti! Ano, dnes ročí se po šesté jeden z nj- osudnějších dnů v novodobých dějinách Ra- kouska: den to pádu ministerstv
Körbrův Praha Vídeň
9 article
Badenova, jenž znamenal neskonale více než pouhou krisi kabinetní, jenž znamenal jeden z těch neočekávaných, krutých převrat politických proti právu a snahám národa našeho, které již tolikráte otřásly základy soustátí habsburského V neděli dne 28. listopadu 1897 padl ministerstvo Badenovo po dlouhých a bouřných zápasech s neslýchaným násilnickým terrorem zfanatisovaného Němectva, jež v něm nenávi- dělo přítele Slovanův. Padlo, ačkoliv k němu stála pevná a svorná většina parlamentní, před- stavující ohromnou většinu národů této říše padlo, ušíváno a udoláno dvoulefou, bezpří- kladně surovou a brutální obstrukc! ně- meckou, která ve dnech 25., 26. a 27. l- stopadu 1897 dosáhla svého rabiátního vrcholu v parlamentě orkánem zuřivosti a surovosti schönererovsko wolfovské proti všemu, co slo- vanského, že není ani v revolucích nejkrvavěj- ších snad příkladu horší neurvalosti a spustlosti ve slově i činu; posléze v neděli dne 28. li- stopadu podařilo se konečně německo-socialisti- ckým štváčům, oč dávno polaji usilovali: vzbouřiti kromě Wolfových buršákův i zástupy sociálně demokratických dělníků vídeňských ke hrozivým demonstracím po. ulicích vídeňských, aby mohl Jidáš Lueger prohlásiti, že neručí dále za pokoj sídelního města, v nějž den před tím byl se navrátil starý panovník. To roz- hodlo. V několika hodinách potom byl hrabě Badeni politickou mrtvolou, což pro upokojení Vídně ještě téhož dne zvláštním vydáním » Wle- ner Zeitungu« rozhlášeno.
Badenův Slovanův Wolfův Lueger Baden Vídeň Wle ner Zeitung
10 article
To byly první události osudného 28. listo- padu 1897. Vnitřní dějství, připravovavší tut nenadálou kalastrofu, podnes zůstává zahaleno zraku dějepravee. Jisto jen tolik, že hr. Badeni do poslední chvile neměl o blízkosti svého pádu ani nej- menšího tušení, že v pátek ještě, kdy adjutant císařův byl poslán do schůze sněmovní, aby re- feroval o všem, co tam uzří, hr. Badeni s mysl veselou rozptyloval chmury z čel vůdců pravice, přišedších mu sděliti, kterak se všichni od Po- lákův až po německé klerikály zavázali ku věrné pospolitosti v obraně práva a pravdy »děj se co děj« Za to v německém táboře již patrněz pátku na sobotu zvětřili »jitřní vánek« sob příznivý — neboť byli li den před tím nepopí- ratelně znaveni a skličeni, v sobotu (27. listo- padu) náhle jakoby byli rulíku pojedli: nová bojovnost, nová odvaba hárala v jich krvi,i ten klidný druhdy Lecher pojednou počínalsi jako sílenec a Lueger se svými antisemity, kteří den před tim ještě jistili, že s takovými lotrasy, jako jsou Schönererovci, nemohou táhnouti za jeden řemen, pojednou s nimi v jednom ob- stručním šiku, ba ještě vztekleji si vedli než sami Wolfiáni a sociální demokraté. Jakoby jim byl zrovna někdo pošeptal, aby tropili skandál jen ještě dnes, potom že bude vyhráno ! —
Baden Lecher Lueger
11 article
Zpráva o demissi kabinetu Badenova pů- sobila přímo bleskem. Nejeitelněji ovšem dotkla se národa českého, jenž dávno vystihl, že Němci bušili do vlády Badenovy pro nás a do nás zase pro hr. Badena, ne pouze proto, že nám jazykovými svými nařízeními konečně vrátil kus rovného práva a uznal nedílnost a jednotu na- šeho království, ale že ve vládě jeho tušili dobrou, spravedlivou vůli vůči nám Slovanům a počátek konce svého nezřízeného nadpráví germánského. Proto po celou dvouletou éru Badenovu
Badenův Němec Baden Slovan
12 article
vrhali se na naše ubohé menšiny české ve zněm- čených krajích se zdvojenou zuřivostí teuton- skou, proto ve sterých časopisech německých plála denně fanatická zášť proti všemu, což na- šeho, proto i ten 80letý Mommsen pospišil se svým paličským listem do »Neue Freie Presse«, jenž vskutku způsobil v celé řadě německých měst a především v Žatci ony hrozné štvanice proti Čechům až do pálení a boření domů če- ských. Což divu, že tím vším v duši lidu če- ského nakupilo se tolik hněvu, tolik třaskavých látek, že nyní jiskra katastrofy vídeňské a vy- zývavost zdejšího buršáctva, oslavujícího pád Badenův v-Praze hlučnými výbuchy radosti své a zpěvem »Wacht am Rhein« z oken sta robylé university Karlovy — stačila ke znícení praž- ských listopadových bouří, kteréž nové mini- sterstvo Gautschovo nevědělo lépe ztišiti, než prohlášením stanného práva nad Prahou, ba celým krajem pražským. — — Lze si pomyslit, jakými dojmy všechny tyto děje působily přirozeně v duši národal Doufali-li snad němečtí rádci kruhů rozhodují- cích, že železnou pěstí podlomí a zastraší mysl českého lidu — dnes, po šesti letech vidí za- jisté, kterak se zmýlili. Pravda, nastal v Če- chách jistý klid, však nikoliv klid mdloby bázně, jevící se v chabé, mrtvé resignaci, alébrž onen klid utvrzeného, mužného hněvu proti panující křivdě, onen klid střízlivé rozvahy a pevné vůle neustoupit a nepovolit, ale krá- četi neohroženě za svatým, velkým cílem na- vzdor všem překážkám a zlostem sebe četněj- ších vrahův.
Mommsen Čecho Badenův Gautschův Žatec Praha Neue Frei Presse univerzita Karlov Wacht be Rhein
13 article
Klidně, avšak srdnatě podstoupil vlastene- cký lid český odtud boj sobě vnucený a nedbá ran v něm tržených, nedá se mýliti ani svody ani hrozbami, nýbrž volá své zástupce do vy. trvalé opposice proti novému rozmachu a útoku germánskému na svůj život a byt, zahájenému pádem ministerstva Badenova a vítězstvím ně. mecké obstrukce dnes před šesti léty. Ať změři povolaní kormidelníci lodi Austrie výsledky šestileté německo nacionální té plavby. V j akých to vírech záhubnýc točí se dnes loď rukám jejich svěřená? S jedné strany hučí na ni Seylla chauvinismu maďar- ského, s druhé ječí jícen velkoněmecké Charybdy. Tam to dopracovali. Před šesti léty odročili cislajtánský parlament pro rabiátní ob- strukci německou; dnes odročují jej pro tichou obstrukci českou. Němcům obětován nejen Ba- deni, ale i Gautsch i Thun — vše to v naději, že nadejdou za ty oběti Rakousku doby klidu. Zatím není o klidu ani památky, alébrž rozhá- ranost vnitřních poměrů veřejných dosáhla vrcholu
Badenův Němec Thun Rakousko Austria
14 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 28. listopadu. (Situ a c e Uhrách.) Vládní listy peštské a také některé listy vídeňské prohlašují včerejší hlasovánív uherské sněmovně, jímž přijat návrh barona Podmanického, aby se od nynějška konaly dvě sněmovní schůze denně, za pozoruhodné vítěz- ství Tiszovo. Je-li to vítězství, bude to jen ví- tězství Pyrhovo. Jeho následek jest nejen secesse skupiny Apponyovy, nýbrž také nové osvěžení opposičního boje, jenž značně chabnul, když se obstrukce zřekli oba vůdcové hlavních oppo- sičných stran, Fr. Košut i hr. Jan Zichy. Již dnes objevil se Košut opět ve sněmovně a účast- nil se činně technické obstrukce, která zmaří dvě denní schůze právě tak, jako mařila dosud schůzi jednu. Že však ani vládní listy nepřikládají mnoho váhy svým vítězoslavným zprávám, vysvítá z jich oceňování Apponyova exodu. „Pester Lloyd konstatuje sice, že liberální většině rozluka se skupinou Apponyovou žpůsobí asi tolik bolesti, kolik jí pocítí člověk, jemuž sejmou s hlavy těž- kou vlásenku, poněvadž národní strana s libe- rální nikdy opravdově nesrostla, nýbrž byla s ní sloučena jen mechanicky. Ale o několik řádek dále vyslovuje své politování nad tím, že libe- rální strana nevnutila hr. Apponyovi mini- sterský portefeuille, jenž by byl tíží svých po- vinností protiváhou jeho přeletavého ducha. List soudí, že by ministerské křeslo mělo týž vliv na hr. Apponye, jaký mělo na jeho soudruha z ná- rodní strany Ferdinanda Horánszkého, jenž ná- ležíval k nejvášnivějším borcům opposice, ale
Podmanický Košut Zich Apponyův Horánszký Praha Francie uherský sněmovna Apponyův Sita a c e Uhry
15 article
stav se ministrem, rychle se vpravil do positi vismu vládní strany a byl působivým tmelem ve vládní většině. Apponyovi však portefeuille ne- byl ani nabídnut a při tom při sestavování ny- nějšího kabinetu jednáno s ním tak, že se zdálo jakoby ho úmyslně vylučovali z vládní sfery Proto měl hr. Apponyi právo, pokládati se ura ženým a octnul se v začarovaném kruhu, z něhož ovšem nalezl východ, vystoupiv ze strany vládní Tento skok vládního listu jest nejlepším dů- kazem, jaký význam se přikládá exodu Appo- nyovu. Orgán národní strany konstatuje, že přijeli návrhu barona Podmanického má prozatím jen ten účinek, že v řadách opposice nenajde se nyní již ani jediného přítele smíru a že všechny oppo sičné strany rozhodly se zase pro nejkrajnější boj. Druhým účinkem iest secesse skupiny Appo- nyovy a toho všeho dodjono sjen proto, abyse mohly denně konati dvě schůze, které se dají obstrukčním žvaněním právě tak snadno pro- marniti, jako se zbytečnými, bezúčelnými řečmi promarnil již celý rok vzparlamentě.
Appa Podmanický Appa
16 article
Z Lublaně, 27. listopadu. (Nö vé zprá vy z Korutan.) Konečně se korulanští Sloyinei dověděli, na základě kterého výnosu se jim od- pírá mluviti před soudem slovinsky. Jedenz lublaňských Slovinců obdržel německý výměr od okresního soudu v Celovei. Vrátil výměr se žádostí, aby mu byl zaslán v jazyku slovinském. Na te obdržel vyřízení, ovšem opět německé, v němž se praví: „.sděluj«se, že ustanovení immediátního výnosu ze dne 15. března 1862, které je směrodatné pro Korutany, nepřipouští, aby se vyhovělo vaší žádosti, poněvadž soudní nálezy mají se vyďávati v jazyku slovinském jen těm stranám, které znají jedině slovinský jazyk. Ullepitsch m. p.“ Slovinská strana ovšem se nespokojila odpovědí Ullepitschovou, nýbrž učinila další kroky, aby se domohla svého práva. „Slov. Narod“, zaznamenávaje tuto zprávu, vyzývá korutanské Slovince, aby se ne- dali zastrašiti terrorismem korutanských soudců a užívali na soudech výhradně jen slovinskéh jazyka a bude-li jim v tom bráněno, aby se obra- celi o pomoc k lublaňskému výboru slovinskýeh advokátů, kteří nabízejí svou nezištnou pomoe.
Sloyinei Lublaň Korutany
17 article
Odpor německých soudců proti slovinčině měl už dobrý účinek v Korutansku. Minulou ne- děli konaly se ve slovinských obcích Prevalích Sv. Michalu, Sv. Jakubu, v Trati a v Chodiších schůze, v nichž jednáho o potlačování rovno- právnosti v Korutaneclč- Ve všech schůzích při jaty resoluce, v nichž se prolestuje proli byrokra- tickému šlapání práv slovinského národa v Ko rutanech. O praktický obranný prostředek slovinského živlu v Korutanech postarala se slovinská „Lublaňská úvěrní Banka“. Založít o Novém roce v Celovci svou filiálku. Celovečtí Němci na- máhali se všemožně, aby podnik ten znemož- nili; zejmena se snažili, aby Lublaňská bank nenašla v Celovci vhodných místností pro své oddělení. Ale snahy ty zůstaly marny. Filiálk už místnosti má a 1. ledna začne svou činnost. „Grazer Tagblatt“ hořekuje už nyní, že tento slovinský peněžní ústav hrozí povážlivým nebez- pečím německým obchodníkům a průmyslníkům, jakož i politickému postavení Němců v Celov i a v Korutanech vůbec. Budou-li si Slovinci nadále stále tak horlivě všímati věcí korutan- ských, jako nyní, může míti starý germanisační výnos z r. 1862, jejž se podařilo hr. Gleis- pachovi vynésti ze zaslouženého odpočinku n světlo boží, velký význam jako poslední kapka. od níž přetekla nádoba slovinské trpělivosti.
Jakub Němec Slovinec Korutansko Korutany Celovec úvěrní Bank Grazer Tagblatt Prevale svazek . Michal
18 article
Ze Splitu, 25. listopadu. (Popl a š ne zprávy z Bosny.) „Jedinstvo“ obdrželo prý ze spolehlivého pramene následující zprávy ze Sarajeva: Generál Appel jde do výslužby; jeho nástupcem bude podmaršálek Varešanin. Civilní přiručí Kučera má býti jmenován vrch- ním guvernérem Bosny a Hercegoviny, kde se již nyní činí dalekosáhlé vojenské přípravy na jaro. Dráhy ze Sarajeva do Uvce směrem k Nov. Pazáru a z Medědě do Vardiště k srbským hra- nicím staví se dnem i nocí. Čeká se na jaře pochod do Makedonie. Mohamedáně i Srbové jsou nyní úplně klidni, čekajíce, jaký bude výsledek velikých událostí jarních. Ministr Burian chyst prý značné reformy ve prospěch Bosny, kde brzy zase zaduní rány z děl. Politické zprávy zahraničné. V Praze, 28 listopadu. Italie proti Rakousku. Demonstrační hnutí Italů proti spojenc rakouskému nabývá stále větších rozměrů. Také známý školský italský spolek, obdobný do jisté míry naší Ústřední Matici školské, protestuje nyní proti událostem inšpruckým. Poslanec Bar- zilai míní interpellovati ministra vnějších věe Tittona pro passivní chování se italského kon sula v Inšpruku. Professor Gubernatis obdržel od říšského poslance Hortice telegram, v němž se praví, že příkoří, učiněné Gubernatisovi, jest novým listem v útrapách Vlachů v Rakousku, ač těmto náleží budoucnosť, protože jest s nimi celá Římské schůze studentské zúčastnili se též jeden terstský a jeden dalmats ky student, kteři ostře mluvili o inšpruckých zá- kazech. Jeden z řečníků hlásal přímo válku Rakousku; v resoluci jednohlasně přijaté vyzván Riciotti Garibaldi, aby se postavil v čelo vlaské mládeže a aby zásady, jež hlásány byly na po- sledním irredentistickém dostaveníčku ve Videmu, byly bezprostředně uvedeny ve skutek.
Popl Appel Varešanin Kučera Srba Burian Italos Gubernatis Vlach Split Bosna Sarajevo Bosna a Hercegovina Uvka Makedonie Praha 28 listopad Rakousko Videm
19 article
Včera večer shromáždilo se před palácem Chigiovým, kdež sídli rakouské vyslanectví v Římě, tolik tisíců demonstrantů, že zastavena byla veškerá doprava. Zástupy hvízdaly a pl- skaly a zapěly na konec Garibaldiovu hymnu. Jedna setnina vyrazila pak s nasazeným bodákem proti demonstrantům, načež dvě setniny pěchoty prostor před vyslanectvím uzavřely Veliké demonstrace udály se též ve F lo- rencii, kdež prefekt veřejnými plakáty pak zakázal všeliké shromažďování se na ulici, hroze jinak zatýkáním. V Milán ě 500 studento táhlo městem provolávajíe slávu Vlachům in- špruckým. Vládní »Popolo Romano« napominá opětně ke klidu; poukazuje na to, že by mohly demonstrace ohroziti dobré styky obou spojenců a to v době, kdy Rakousko samo prý se vše- možně snaží i celní válce předejíti. List očekává že nová vláda — Giolittova — zakročí prot studentům »energičtěji« než předehozí »slabá vláda byla uvyklá a příčitá Gubernaatisovi a jeho »panlatinským snům« hlavní vinu na demnon- stracich. Oproti tomu »Tribun a« žádá rozhodne za zřízení vlašské uaiversity v Rakousku, má-l se poměr mezi oběma státy polepšiti. V neděli konati se měl na Kapitolu v Římě protirakouský táhor lidu, ale vláda ho zakázala
Chigiův Vlach Popolo Řím Milán Rakousko
20 title
Italie.
21 article Roné Henry a Charles Loisenu.
Roné Henry a Charles Loisenu. Ve sloupeích našeho listu střetli se v za- jímavé polemice dva známí francouzští spiso- vatelé, zabývající se otázkami mezinárodními, zvláště slovanskými, André Chéradame a Charles Loiseau. Prostřednictvím »Národnich Listů« vy- řizovali svůj spor oba francouzští publicisté. V pařížské známé revui politické, kterou máme přiležitost často citovati: »Q uestions di- plomatiques et coloniales« roz- předla se podobná polemika mezi Reněem Henryem a opět Charlesem Lolsea uem- Podobně jako názory Chéradsmovy tak i René Henrya byly podrobeny Loiseauem ostré kri- tice, z níž se vyvinula přirozeně neméně ostrá polemika. Charles Loiseau je odpůrcem snahy po dorozumění Francie s Rakousko-Uherskem, za- stávané oběma našimi přátely Chěredamem Renšem Henrvem. R. Henry přiznává Rakousku, ovšem spravedlivému federalistickému a národně vyrovnanému Rakousku, úlohu nezbylnosti ev- ropské jako Charles Benoist ve svém článku »Evropa bez Rakouska« (»Revue des Deua Mondes« 15. list. 1899). Jedině touto hrází rakouskou zamezí se výbojný postup velkoné mecký. Charles Loiseau, jenž je velký italofil přítel balkánských národů, shledává Henryovu starostlivost o budouenost Rakouska směšnou, Loisean je nepřítelem Rakouska a co nejhorli- věji hlásá nutnost alliance francouzsko-italské proti Rakousku. Naproti tomu prohlašuje René Henry, jako přívrženec moderní školy Alberta Sorela, Levoza- Beaulieua a Charlesa Benoista
Henry Charles Loisena Chéradam Loiseau Lolseus Henrya Benoist Deu Mondes Henryův René Henry Sorel Francie RakouskoUhersko Rakousko Evropa Chěredam Renš Henrv LevozaBeaulieua Charles
22 article
nutnost Rakouska pro rovnováhu Evropy a pro zachování velmocenského postavení Francie.
Rakousko Evropa Francie
23 article Dánský sněm.
Dánský sněm. Ministr zemědělství podal osnovu zákona o rybářství mořském, osnovu zákona o povolování půjček ze státní pokladny ry bářům a osnovu na změnu zákona o zřizování pozem- kových parcel pro zemědělské dělnictvo. Předseda ministerstva podal osnovu zákona, jíž se zvyšují diéty poslanců říšského sněmu po dobu od začátku zasedání do konce finančního roku s 6 na 10 korun denně. Po době té mají však obnášeti stejně jako dosud 6 korun
25 article
Z říše Viléma II.
Vilém II
26 article V Beritně kolovaly včera poplašné zprávy
V Beritně kolovaly včera poplašné zprávy o chorobě Viléma II. Pravilo se, že objevily se na hlasivkách nové chorobné zjevý a že jest nutna nová operace. Císař trpí prý také neustále ještě chraptivosti a má se proto po- drobiti massáži hrtanu. Vojenský soud v Kielu odsoudil dva ná- mořníky pro napadení představeného na 6 roka a jeden měsle do kázníce, uznav je vinným vo- jenskou vzpourou. V Hamburku zatčen byl jeden tamní stráž- ník pro 1500 případů zlýráni vojákův, jichž s dopustil jako někdejší poddůstojník 85. pěšího pluku v Rendsburku. Byl zároveň ze služby propuštén. Procesy pro urážku císaře jsou v Německu stále ješté na denním pořádku. V Koli ně nad Rýnem odsouzen pro delikt ten jeden obchodník na 3, v Bydhošti jistý dělník n 9 měsíců, v Drážďanech jeden dělník na rok do vězení, redaktor listu »Neues Leben«, kovodělník Knotel, odsouzen proto pro týž delikt na 6 měsíců do vězení. Jediný výsledek, kterýž persekuce ta má, jest, že právě krajní strany — rostou. Vidno to i ze včerejších do- plňovacích obecních volbách v Berlíně, kdež ve III. sboru volehním rozhodováno o šestnáct okresů volebních. Až dosud náleželo « nich 7 secialam, 8 liberálům a 1 antisemitům; na příště bude ale zastupováno 12 zatéchto 16 okresův socialisty.
Vilém II Knotel Kiel Hamburk Německo Bydhošť Drážďany Berlín Rýn
27 article Angličtí hosté v Pařízi.
Angličtí hosté v Pařízi. Při banketu, jenž pořádán byl včera v Pa- říži na počest návštévy anglických sněmovníků, měli účasť zástupci všech stran, tak mezi jinými byl tu konservativec Cochin, melinista Descha- nel a socialista Jaurěs. Tento prohlásil, že nové sblížení anglo franko-vlašské neslouží skrytým cilům egoistickým, nýbrž že jest jen prvním krokem k velké evropské allianci národů. Kolik dalších ale ještě kroků zbývá učiniti k této krásné allianci, Jaurěs však nepověděl. Pronikavé důsledky politické tato návštěva anglická v Pa- říži přes všechny naděje listů anglických a přes všechnu výměnu platonických sympatií ovšem stěží mili bude.
Cochin Desch Pařízi
28 article Tndický místokrál a Persie.
Tndický místokrál a Persie. »Reaterova kancelář« oznamuje: Na sv cestě k Perskému zálivu navštívil indický místo- král lord Curzon nedávno Bassídur na ostrová Kišmu při vstupu do jmenovaného zálivu. Na . tomto místě, kteréž na počátku minulého sto- letí Anglii případlo, vlaje dosud anglická vlajka. Odtud odebral se lord Curzon do Lingu, kdež uspořádal hostinu na počest guvernéra přístavá v Perském zálivů. V přípitku na zdraví perského šacha vzpomněl lord Curzon starých přá- telských svazků mezi Anglifa Persil, jakož i těsných obchodních styků, jež mezi oběma státy vždy trvaly. Guvernér od- pověděl v přípitku na zdraví krále Eduarda, ze
Reaterův Curzon Persil Eduard Persie Anglie Linga perský záliv
29 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 28. listopadu. 6— (Kronika.) Řvavé čislice sestavils onehdy náš bystrý soudruh pro svoji přednáš ku ve vídeňském X. okresu! Jde o záležitosti če- ského školství vídeňského. Rodiče 5177 českých dětí žádají za zři- zeni české školy. Žádost se odmítá. Úřady stojí na zásadě, zřizovati národní školy je povinnost jen tehda, je li národní kmen v zemi »usedlý«. V Vídni napočitáno úřadně na sto tisíc usedlých českých obyvatelů. Sto tisíc Čechů nepovažuje však úřad za usedlý »kmen«. Za to v Dalmácii, v Bukovině, v Haliči, v Krajině však starají s úřady velmi důrazně, aby pro nepatrné procento Němců a Vlachů zřizovány byly školy vlašské a německé. Praha pro 18 tisic Němců je nu- cena vydržovati — 55 školních tříd. Podle pražského poměru měli by Čechové ve Vídni míti nejméně 275 školních třid. Kolik tříd má zde 100 tisíc napočítaných Čechů? Ani — jedinou! Pěkné číslice ! Stojí věru za ohledanou Čechové vídeňští po dvacet let marně se dovolávají svého práva. Nač by tu byl 19. pa- ragraf státních základních zákonů ? Obraceli se s žádostí k vídeňské obci. Obec si naepala do uší vosk. Obrátili se k zemské školní radě dolnorakouské. Školní rada použila téže melhody ucpávací. Obrátili se k ministerstvu. Tak ministerstvo nedoslýchalo na obě ouška. Co pak státní základní zákony neplatí pro obec, pro zemskou školní radu ani pro ministerstvo Zdá se, že neplatí! Co pak je to tedy za slovo pojem: státní základní zákon?
Čecho Němec Vlach Praha Vídeň Dalmácie Bukovina Halič
30 article
Řečník povzbudil fantasii tisícihlavého po sluchačstva k názorné úvaze — Myslete si, pravil, že by obec pražská na počátku školního roku znenadání si řekla zavřela všecky své školy německé. Němci Praze záhle by se oetli v tomtéž stavu nezá- konnosti, v jakém se nalezají Čechové ve Vídni Co by se stalo? ... Švanda by stála za po- dívanou. Víme napřed, -co by se stalo. Němei způsobili by pekelný rámus v celém světě. a vláda rychle by se viděla pohnutu za- kročiti ve prospěch porušeného — státního zá- kona a zjednati mu náležitou platnost. Tu to vězíl Zákon sám ještě nic není. Či, vlastně, je něco, ale jen písmena, leda pěkná nota. Musl však někdo přijít a zazpívat takovou písničku aby se vláda — cítila pohnutu zákon učinit skutkem. My jsme vládě také pořád něco předzpě vovali, ale palině to nebyla — ta pravá písen O pojem zákona tedy běží. Třeba si ho zrevidovati. Pojmy jsou brejle, kterými se díváme na svět. Někdy najednou spozorujete, že to s do- savadními brejlemi neide. Třeba si nasaditi nové
Němec Čecho Švanda Praha Vídeň
31 article
Od počátku konstituční éry měli jsme ta- kové pojmy. Stát spočívá na zákonech. A vláda je svrchovaná moc, k tomu dobrá, aby se zá- kony »plnily«. Když to někde se zákonem vázne, přijde vláda a popožene. A všeckoje zase v pořádku. Spolehali jsme na to pěkné zařízení. Al šeredně jsme se přepočetli. Protíráme si teď svoje brejle. Patrně to s pojmy o základních věcech není někde v po- řádkul Zákon nám zaručuje právo, to je nepo- chybné. Ale, kdo praví, že by bylo první po- vinnosti vlády, starati se o platnost zákonak Vláda je přirozená bytost. A příroda má své zákony. A prvním zákonem všeho, co žije chce žíti, je starost o zachování — sebe. Take vláda chce žíti. První péče každé vlády, tedv jest, zachovati se — při životě. A vidí-li se vláda postavenu mezi dvě mocnosti, rozhodující o jejím bytí a nebytí, lze napřed uhodnouti, na kterou stranu se postaví. Na tu, která prokáže více — síly. A na té straně bude i — zákon.
Al
32 article
Tedy, ostřejším sklíčkem nazíráno: zákon je pro každého, kdo dovede prokázati — silu. Tu byla naše chyba. Volali jsme po zá- konu, ale důkaz své síly zůstávali jsme stále — dlužni. Kdyby Praha jednoho dne zavřela německé školy, vláda by ihned zakročila ve prospěch zákona, protože o síle — Němců je přes vědčena. Českých škol ve Vídni dovoláváme se už dvacet let marně. Zákon máme sice na své straně. ale vláda pro nás nehne prstem, o naši sile přesvědčena — není. Tudy šel hajný s flintou — Nie tak nepálí člověka do duše, mluvi řečník ve vídeňskych »Favoritech«, jako musí-l se celá desítiletí o to drát a prát, co mu nálež dle přírody, rozumu, lidskosti a také dle zá- Ale takový je všechen život! Nic člověku nenáleží, co nemá — v moci. A co chce mí v moci, o to se musí drát. A drát se, co to ji ného, než jevit — sílu? A jakou jevíme ve věcech svého práva Sbíráme podpisy, podáváme žádosti, svol váme schůze, řečníme, hubujeme v novinách podáváme ostře nabité interpellace v parlamentě, snad i pravítkem o poslanecké sedadlo bušíme Či je to vše nějaký projev — sily ? To vše do- vede jedinec, deset, padesát jedinců. A jedine je slabounká — nicka. Proto zůstává vše bez vý- sledku. Nevidět nikde — síly! A síla — Což sto tisíc vídeňských Čechů není síla A je prý jich dokonce třikrát tolik!. .. A šesti millionový národ — není síla ? Arci je v množství síla. Stotisic vídeňských Čechů, kdyby se postavilo do řady, kdyby byli
Němec Čecho Praha Vídeň
34 article
sílu? domluveni, secvičeni, sehráni, dali by po př- padě kapitální sílu, které by se už ledacos po- klonilo. Ale stotisíe Čechů, kteří o sobě nevědí, neznají se a každý jen o sobě za svým nosem kráčí, je stotisíc — nicek. Tisíekrát nic je po- řád — nic. Mínožství může jeviti sílu teprve, je-li zřízeno. V Indii na 300 millionů nezřízených tuzemců poslouchá, co velí málo tisíc zřízených Angličanů. U nás málo millionů Němců dalo své zřízení mnoha millionům Slovanů. Proto jsou tu Němci páni a Slované podřizeni. Zcela v po- řádku! Ať slouží cizému zřízení, dokud se ne- dovedou opatřit vlastním Arciže vůle šestimillionového národa mohla by něco znamenati! Však slovo řečníka v par- lamentě, článek v novinách, ani sbírka podpisů nedá ješté vůli millionů. Číslice není síla. Sílu dala by teprv s uma vůlí. A sumy nelze nabyti než zřízením. Čeho jsme dosud dosáhli, šlo jen zřízením. Není toho mnoho, protože zřízení ne- bylo dosud valné. Také ostatek dobudeme, co po právu i zákonu považujeme za své, až se- jednou vyšvihneme na své velké zřízení, které prokáže naši silu ! Ale, dříve — ne Tak to chodí podle abecedy silozpytu Ne tedy jen na vládu, na sebe musíme především volat, čeho nám třeba1*) Vláda, fysikální bytost, povoli rychle sama, jakmile ucití v týle působnost — účinku, o který běží. *) Viz brožuru: »Čeho nám třeba?e U všech knihkupeo.
Čecho Angličan Němec Slovan Indie Slovan