1
masthead
27. listopadu 1903.
2
masthead
Příloha „Národnieh Listů
6
article
Naše knihovny
22— Těch tři tisíce a několik set svazků
do roka česky tištěných nabývá rok od roku in-
formovanějšího vzhledu. A mimo několika málo
poměrně děl čistě z uměleckých pohnutek silné
individuality vydávaných, všecko ostatní mecha-
nisuje se postupně na dvojí způsob vydávání:
po číslech, sešitech a v »knihovnách«, co
ostatně ve většině případů bývá totéž. Původně
měly »knihovny«, »matice« atd. úkol všeobee-
nější: šířiti prostě českou knihu laciněji po-
mocí stálých odběratelů. Časem však vzrostl
počet knihoven do té míry, že ztratily po většině
původní, všeobecný ráz a nabývají zvláštních
úkolů, které by rády plnily, úkolů nejrozmanitěj.
ších od čistě umělecké tendence na př. knihovny
»Moderní revue«, až po vyděračná sešitová vy-
dání kuchyňské literatury. V těch cílech, které
si jednotlivé knihovny vytkly, ve způsobu, kte-
rým je plní, je obsaženo kus života naší litera-
tury, nejde tu sice o poslední cíle, o ideový
svět naší belletrie i vědy, ale o význam a pů-
sobení česky tištěné knihy v českém čtenářstvu.
7
article
Chci naznačit charaktery několika takových
našich knihoven a počínám »světovou knihov-
nou« — z důvodů čistě vnějších, poněvadž ji
mám právě k disposici (věc u referenta o české
knize ne bezvýznamná). Oltova světová knihovna
měla předchůdkyni v Kobrově knihovně ústřední,
mnohem starší družku cizojazyčnou v německé
Reelamově knihovně universální a doma poně-
kud příbuznou, ač jinak založenou bývalou
Matici lidu. Účel těch půlčtvrta sta svazečků
dosud tištěných je sám sebou z pouhého ob-
sahu — ne-li z titulu — již jasný, nejrozmani-
tější jména a nejrozmanitější díla — nejrozma-
nitější ceny následují ze světové literatury za
sebou v levných sešitech, majíce patrně slou-
žiti jednak za pohodlnou kapesní literaturu,
které ku práci i ke čtení často bývá potřebí
pak čtenářům méně zámožným za lacinou lite-
rární zásobárnu ze všech oborů.
Kobrův
8
article
Překážky, s kterými knihovna podobná zá-
pasí, jsou dosti značné. Především je třeba, aby
vycházela po dlouhou řadu let, než se ve všech
oborech vyrovná, než obsáhne všechna čelnější
díla světové literatury, než rovnoměrně si obsadi
všechny vědecké obory a stane se pravou ka-
pesní eneyklopedil. Pak musí. sledovati zájem
časový, vyhledávat díla z různých, často povrch-
ních příčin, mnoho žádaná, podléhá vkusu obe-
censtva a doby. Je nad to značně závislá o
svých spolupracovníků. Není pochyby, že snaha
po mnohosti čísel, prodejnosti jednotlivých sva-
zků, po vyhovění vkusu publika a po láci přímo
svádi k práci řemeslné jak v originálech tak
v překladu a že redakce takové knihovny musí
stále bojovati s tlakem zevnějších okolnost
i sama se sebou, aby nepodlehla špatným vli-
vům, jimž nedovedly se mnohdy vyhnouti ani
knih vny tak známé, jako Reclamova.
Srovnejte jen na př. překlad Diekenso-
vých Pickwicků v Reclamově knihovně (kde nad
to celé velké partie originálu jsou prostě vyne-
chány), s Prusíkovým překladem ve Světové
knihovně.
Není snadno vyhovět těžkému úkolu, jenž
očekává takovou knihovnu kapesní literatury.
která má za drobnou měď mincovní poskytova
hrstě ryzího myšlenkového zlata — v theorii
Praxe ovšem vyžádá si časem vždy svou obět
a tendence popularisační ještě nikdy — umění
ani vědě — nebyla na prospěch, kde jedná se
o jejich nejvyšší cíle.
Prusíkův
Reclamov knihovna
Diekensovýchod Pickwick
9
article
Světová knihovna přes svých 125 jmen
autorských je ještě na počátku svého působení,
a teprve časem, až se upevní v čtenářstvu
pronikne svojí snahou po popularisaci světové
literatury, bude moci všechny obory rovnoměrně
doplniti. Dnes číselně převládá výběr překladů
cizích novel a románů, výběr pestrý různých
dob a národů, v němž nescházejí ani exotika,
Francie, Rusko a Anglie však převládá. Literární
tribut splatila redakce otištěním objemných Piek-
wicků a Dona Quijota. Z moderních je zajímavý
Annunziův román na př. Pronášet přání, jak
doplnit starší, nebo co překládat z moderní lite-
ratury, bylo by předčasné.
Literatura česká trpí v knihovně tohol
rázu jednak konkurenci domácí, jednak tím, že
čtenější autoři jsou ještě v pevných růkou, tak
že je velmi těžko získat právo reprodukční.
Quijot
Annunziův
Francie
Rusko
Anglie
10
article
Přes to však je dobré, když na př. aspoň Výbor
z Nerudy je otiskován, Uím vítanější pro naše lidi,
čím trapnější je osud sebraných spisů Nerudo-
vých. Pokud však starší literatury se týče, bylo
by záhodno, aby systematičtěji byla zrevidována
a aby postupně starší autoři v dobrých výbě-
rech a anthologiích byli širšímu obecenstvu po-
dáváni s odbornými úvody, jak ostatně již po
různu náběhy byly učiněny. (Čelakovský, Kollár
Erben, Mácha atd.)
Z literatury védecké omezuje se knihovna
dosud po většině na populární spisy z oboru
věd přírodních a zeměpisu. Postupně asi samo
sebou dojde k spisům politickým, filosofickým,
sociologiekým (otázka ženská, dělnická, národo-
hospodářství samy se nabízejí) a pak literárně-
historickým. Šaldův překlad Ruskinova spisu
»Sezam a lilie« na př. je svým dokonalým úvo-
dem i obsahem z nejpěknějších čísel knihovny
a měl by míti brzy více následníkův. Literatura
vědecká má ještě jeden oddíl: je to — zatím
jen nékolik sešitů — věnovaných vybraným my-
šlenkám našich politiků: Palackého, Havlička
atd. Snad by nynější zájem o vážnější litera-
turu připustil, aby tyto ukázky byly obsažnějš
a rozsáhlejší.
Neruda
Čelakovský
Kollár Erben
Mácha
Šaldův
Ruskinův
Palacký
Havliček
11
article
Úkol Světové knihovny pro budouenost tkv-
v doplňování význačných básnických i prosai-
ckých děl starší literatury evropské, v soustav-
ném otiskování starší české belletrie s dobrými
úvody a životopisy a v publikaci serie jasně
psaných vědeckých děl z oboru věd duchových
— přál bych vydavatelstvu i redakci, abyf-
nanční stav knihovny dovolil jim dostáti tomuto
úkolu, pokud možno, originálními pracemi do-
brých sil domácích.
České spisy-
* Josef Holeček: Zájezd na Rus. 1896 až
1903. Nákl. spisovatelovým. Na Smíchově, Karlova
ulice 105. Cena K 8.40.
Chcete viděti, jak vypadá v těch dobách zmatku
a bezradnosti dobrý rádce českých duší? Jak vypadí
v těch časech hlubokého zarmoucení nad přítomnost
i budoucností národa vlídný těšitel českých srdcí
Jak vypadá v tom přílivu literatury, hrnoucím se bez
plánu, bez hospodářství a bez slitování, v záplavě
papíru hodnoty většinou velmi pochybné kniha jislo-
jistě cenná, dobrá kniha česká? Zde jest! Kniha
nejlepšího přesvědčení, nejryzejší vůle, samostatná
myšlenkou, hluboká citem, upřímná, službě národ-
ního zdraví a spásy Slovanstva zasvěcená. Obsažná
velikého obzoru, zralá, mužná a bojovná. Znamená
projev energie člověka celého, vší silou rozumu
nadšení napjatého k nejvyššímu cíli lidského sna-
žení: pochopení bludných cest, polepšení a spásy
novodobé Evropy pomocí Slovanstva. Mohuiný lví
řev proti zrádnému pochodu Němectva a Židovstva,
kradoucímu se tichou noci kolem ospalých stráží ná-
rodů, duní ze všech stránek pozoruhodné knihy.
Holeček
Smíchov
Karlov ulice
Evropa
12
article
Co je to »Zájezd na Ruse? Bylo těžko nalézti
titul, jímž by se pravý ráz obsahu určitě naznačil
Cestopis to není, ačkoli se dojmy z cest dělají hlavní
osnovou knihy. Je to poučné, je to zábavné. Hlavní
forma, kterou se ideje vybavují, je dialog. a to velice
umělý. Možno právem poukázati na klassický vzoree
platonský. Obsah pravdy náleží jistě celý myslia
duší autorově, ale on se staví stále nepoučeným a
nevědomým; setkává se cestou na Rus s rozličnými
osobami, Rusy. Němci a Židy, jež dychtivě zpovídá,
s nimi se důmyslně pře a hádá, sám hned to hned
ono stanovisko zaujímá, sám zřídka přímo poučuje,
zřídka se rozhorluje, ale klidnou, železnou logikou
a bystrou dialektikou souboj o danou záhadu a pravdu
vede na konec tam, kde ji už na počátku míti chtěl.
Podává popisy, zvláště však úvahy o věcech slo-
vanských v poměru k Evropě. Sám plán spisu je
velmi důmysiný. Zajímavost obsahu a důležitost
idejí stoupá jakoby v dramatické osnově. Tíhou
zdrcujících sdělení se duše autorova na koncích od-
dělení choulí a klesá, aby se začátkem nového opět
vzpružila ideou novou. Osoby odcházejí, přicházejí.
Tu a tam odbočky, odskoky pro vtip, anekdotu, nel
i rozsáhlou pověst, humoresku, legendu. Hned těžko
pádný spád těžkomyslného uvažování, jak vůz že-
lezniční ujíždí, hned živá scena rušná, kdy dojede
na stanici.
Přehled obsahu idejního po bedlivém přečtení
jeví se takovýto
I. Národní život český a ruský. Slovanská olázka
v české theorii a praxi. České vady a nedostatky
Rady Čechům.
Ruse
Rus
Němec
Žid
Čecho
Evropa
13
article
II. Evropský západ a ruský východ, čili co je
jesuitism a co byzantinism. Analysa ďábelství v dušt
evropské kultury. Nezbytná katastrofa starého lidstva
západní Evropy. Nové lidstvo z barbarů.
III. Příčiny západního úpadku Veliká diagnosa
společenské, umělecké i politicko-národní choroby
Část negativní. Část positivní: cesta k nápravě jaká
IV. Němectvo a Slovanstvo. Svrchované nebez
pečí slovanské situace.
V. Židovstvo a svět. Ohromná apothrosa Rot-
šildova triumfálního vozu na troskách svobody všech
národů. A závěr? »Vysoké hráze třeba!« Hráze
kolem duše české a slovanské proti příboji západ
nictví, kosmopolitismu, lžibumanity, německé vý-
hrůžné a židovské úlisné politiky. České vady: fa-
lešná individuálnost, nedostatek pravé národní hrdosti.
faleš hlasatelů moderní humanity, faleš moderního
umění, zvláště poesie. Důrazné vytknutí české my-
šlénky: »Lásku přinášet národům bratrským slabším.
pomáhati trpícím národům jiným, příbuzným i jino-
rodým, povzbuzovati, posilovati je a povznášeti.«
Mladí Čechové by se neměli učiti jen německy, nebo
jen francouzsky, ale učiti se dorozumívati se s ma-
lými národy slovanskými kolem nás na jih a na
sever. Není dosti studovati českou »živou stařinu«
vše se má doplňovati studiem sousedního Slovanstva.
Stará svatá, nezrušitelná buď všem nám jednota
vnitřní slovanská, ta nezetlelá ruka zničeného těla
slovanského !
Tu zní hlas volajícího z pustého pole bratro
vražedné tragédie historického Slovanstva. Slovo živé
zapálené, zářivé, vroucí a šťavnaté, krev jeho kypíci
oko jiskřící, ruka jeho měkká, stisk energický, posto
odhodlaný.
Čecho
Evropa
evropský západ
14
article
Výklad o jesuitismu evropském má místa a
vášnivá, mysticky rozvroucnělá a prorocká. Mocně
jímá rozhorlený výpad na nynější umění a jeho
stvůru v básnictví. »Nové směry? Pevny, nezměni-
telny jsou lidské ideály, stará je cesta k nim a ši
roká. Nejsou to dobrodinci lidstva, kdo mu ukazují
v jiný směr, tam že jsou jeho ideály. S lidstvem jen
ten dobře myslí, kdo je pobádá k vytrvalosti na stare
cestě a kdo mu netají, že je třeba úsilí celého ži-
vota a především čistoty srdce, aby se člověk lid-
skému, všelidskému ideálu přiblížil a jej pochopil.«
Jen Lžipoesie musí míti stůj co stůj stále něco no-
vého. Nic se nepříčí duchu pravého umění a vyso
kému jeho určení, jako modnost atd.
Čistola srdce, staré ideály, víra, láska, pravda
vnuknutím objevovaná, úcta k obsažnosti myšlení.
opovržení modlářstvím pouhé formy, horoucí žádost
spásy národa slovanského a spásy svobody evropské
a všech drahocenných statků její civilisace před zá-
topou mrzkého pessimismu západního a materialismu
semitského, to vše jsou součásti veliké ideje Holeč-
kova »Zájezdu na Rus«. Je to kniha nejvyšší mravní
tendence, kniha slovanské národní filosofie a vysoké
politiky, orientační spis pro každého skutečně intel
ligentního Čechoslovana. Dílo velikého rozmachu,
rozsáhlých příprav a těžké, usilovné práce. Takové
knihy si u dobrého osudu zamlouvá sám genius ná-
roda, když je zle, aby bylo lépe.
Čechoslovan
Zájezd
Rus
15
article
Když je myšlení díla tak objemného (647 stran)
všecko čerpáno ze zdrojů původních a vedeno je
dinou ústřední myšlenkou rázu tak samostatného
individuálně silného, od proudů současných odliš-
ného, nelze jinak, než že nacházíme mnohé, co ná
bolí svou přísností. leká svou důslednostl, smělost
a bezohledností. Kdyby toho účinu nebylo, ani by
kniha nebyla, čím je a čím býti chce. Nepřichází
hladit, ale drásat; nechce labužníky dráždit ale po-
rážet na zem; nechce nudící se všetečky bavit, ale
odpuzovat od stolu posvátných věcí přísností svého
tonu a vzhledu; chce řezat, sekat, pálit, přetvořovat,
léčit, budit, sílit, dohánět k práci na stavbě hráze
vysoké. Chcete zhynout? volá. Kdo chce, může. Ne-
bezpečí je tu a potopa se valí. Kdo chce žíti, jak
veli svatý zákon lidstva, vstaňte a stavtel
16
article
* Karel V. Rais, Lví stopou. Výbor z knih
Jana Nerudy. Illustroval V. Oliva. Nakladatel v
Topič. Kniha pro naši mládež, výbor z nejlepších
prací Nerudových, uspořádaný poetou, jenž zná oce-
nit jejich hodnotu. Dílo poskytuje mládeži názorný
obraz obsáhlé činnosti našeho předního básníka.
K. V. Rais vybral nejkrásnější práce jeho prosou
veršem, pokud jsou přístupny mládeži a ve vřele
psaném úvodu podává obraz životní činnosti Neru-
dovy a význam jeho pro literaturu.
* Al. Mrštík, Rok na vsi. Kronika moravské
vesnické dědiny. Svazek II. a III. Nakl. »Má j..
Roztomilé věci; jak autor líčí svoje vesničany, jak
dovede znázornit jejich charakteristickou mluvu, jak
plasticky u něho vystupují jejich povahy. Obrázky
jsou prodchnuty humorem i vřelým citem. V obou
svazcích líčeny zimní radosti a starosti na moravské
vesnici. Právě to, že autor své lidi dokonale zná, že
mezi nimi vyrostl, dodává jeho obrázkům oné svěží
životnosti, jež dovede čtenáře chytit. Zcela přirozeno,
že také bodrá mládež se svými nápady a kousky
zaujímá tu vynikající místo.
* AdolíČech, Z mých divadelních pamětí
Nakl. »Máje. Bývalý kapelník prozatímního a Ná
rodního divadla má ovšem bohatou sbírku zkušeno
stí ze své dlouholeté činnosti ve službách české
opery. Pamatuje svízelné počátky prozatímního di-
vadla, časté krise, jež mladý ústav ohrožovaly, po-
vážlivé mnohdy experimenty, jež tu zkoušeny i slavné
dny Národního divadla hned po jeho otevření a
triumfy jeho ve Vídni. Podává vzpomínky ve formě
jednotlivých skizz zajímavě vypravovaných, jež po-
baví stejně pamětníky starších dob i ty, kdož nebyli
svědky vývoje naší opery. Množství zajímavého ma-
teriálu vzbuzuje přání, aby autor spracoval svoje
vzpomínky v obšírnější a systematické dílo.
V Rais
Neruda
V Oliva
Nerudův
K V Rais
Mrštík
Ner
Vídeň
národní divadlo
17
article
* Božena Němcova, Pohorská vesnice —
Karla. Nové kritické vydání přehlíží a pořádá dr. J.
V. Novák. Sebrané spisy díl I. Nakladatel I. I.
Kober. Potřeba kritického vydání spisů slavné au-
torky »Babičky« byla již dávno nezbytna, neboť při
četných vydáních jejích spisů vloudily se pone-
náhlu četné odchylky od původního textu a mnohdy
i hotové zkomoleniny. Při značném významu spisův
autorčiných i pro nynější generaci, bylo nezbytno
poříditi nové vydání dle prvého otisku, pořízeného za
dozoru autorčina. Upravovatel ujal se své práces
velkou svědomitostí a snažil se, aby pořídil vydání
co možná nejdokonalejší, vymítiv všechny neodů
vodněně změny a obnoviv text dle původního znění
* M. Kafkova, Slovník umění kuchařského
Nak. Jaroslav Bursík, v komisi Bursík
Kohout. Díl I. A—L. Kniha obsahuje nejen sbírku
kuchyňských předpisů, jichž čítá na 10.000, ale
praktické pokyny pokud se týče zdravotnictví a do
mácího hospodářství. Zejímavo jest, že autorka vě-
nuje svoji pozornost též úpravě pokrmů jiných větví
slovanských, u nás dosti málo známých. Obsah
knihy sestavený v pohodiné formě slovníkové, zalo-
žen na praktických zkušenostech a hojném materiálu
z literatur cizích.
Němcov
Karel
doktor
J V Novák
M Kafkův
Bursík
Kohout
I A
kuchařský Naka
18
article
* Arnošt Denis, »Čechy po bitvě na Bílé
Hoře«. Nákladem Bursíka a Kohouta. Nová kniha
znamenitého francouzského historika, autora knihy
»Konec samostatnosti české« podává úhrnný obraz
epochy, jež dosud nebyla u nás celkově zpracována.
Denis začíná pracovati tam, kde monumentální dě-
jiny Palackého pomalu umlkají. Nemůžeme být ani
dost vděční vzácnému příteli naší české věci z
lásku a píli, s jakou se podjal díla, které vám dosud
zůstali dlužní vlastní domácí naší dědicové díla Pa-
lackého. Zdá se věru, že »Čechy po Bílé Hořes psal
člověk česky cítici: tak jsou prohřáty vroucnost
ucelené kapitoly Denisovy! A při vší přesnosti vě-
decké, jak výrazný, sytý a elegantní je Denisův sloh.
Tolik půvabu a rozkoše poskytne čtení málukteré
knihy lislorické. A je to obraz doby, jejíž studium
má býti naším předním úkolem. Je nám nezbytně
třeba, abychom dobře změřili hloubku úpadku po-
bělohorského, abychom z chyb minulosti mohli bráti
poučení pro přítomnost, znovu se orientova i, kde a
kdo byli naši nepřátelé, komu jsme ještě dlužní as
kým máme a budeme mít činit.
* Kalendáře: »Havlíček« a »Palacký«. Péčí
»Ústředního spolku Jednot učitelských v král. če
ském«. Sestavil Jar. Mančal. V Praze 1904. Oba
kalendáře seznamují čtenářstvo své s českými ději-
nami mimo řadu povídek a poučných článků. Šva-
binského podobizna Jana Nerudy je velmi zdařilá jako
byla loni Havličkova. Mimo Švabinského setkáváme ses
Holárkem, Špillarem, Schwaigrem, Alešem, Úprkou,
Rěpinem, Preissigem, (»Peroučci«), Doubkem aj
Každý kalendář, tvoří samostatný celek, ač oba obsa
Nemo.
hem se doplňují.
Denis
Čecho
Bursík
Palacký
Denisův
Havlíček
Palacká
Mančal
Neruda
Švabinský
Holárek
Špillar
Schwaigr
Aleš
Úprka
Rěpin
Preissig
Bílá hoře
Praha
19
article
Z českých listů.
* Šlovanský Přehled má upřímně psaný
článek Kálalův o Úkolu našich spisovatelů a umělců
v československé vzájemnosti, článek, který by za
sluhoval obecného rozšíření. Kálal žádá, aby mladý
historik některý věnoval se dějinám Slovenska; žádá
sepsání slovenské dějepisné čítanky pro Slováky.
populární knížky zeměpisné. Belletristy upozorňuje
na vděčnou látku, kterou jim Slovensko skýtá Žádá,
aby psali hojně o Slovensku, aby přispívali do slo-
venských časopisů a aby pěstovali osobní styk se
Slováky. A celkem, aby styk se Slovenskem vymanil
se z díletantismu a nabyl konkretnějších a hlubších
základů.
*Zlatá Praha přispěla v úsilovné snaze
studentstva i professorů našich vysokých škol po
lepším umístění poslucháren a seminářů, důrazným
způsobem. Přinesla řadu fotografií různých těch
ústavů, rozstrkaných po všech koutech Prahy a do-
kumentovala tak názorným způsobem jejich někdy
až nemožný vzhled.
* Máj má slovesnou i obrázkovou vzpomínk
na Františka Kolara. Jeho karrikatury divadle se tý
kající z let šedesátých a sympatické vzpomínky n
jeho hereckou činnost
* Ve Zvonu M. Prettner napsal článek o »sebe
nákaze«, věnovaný oněm hrdinům vědy, kteří naka
zili se ošetřováním nebezpečných chorob nebo p
pracích v laboratořích se zhoubnými mikroorganismy
Vědecké hrdinství, jež zabihá až do vědomého sebe-
obětování nákaze, je téměř neuvěřitelné a přece
příklady obětí, jež uvádí autor, nepřipouštějí po
Čtenář.
chybností.
Kálalův
Kálal
Slovák
Kolar
M Prettner
Slovensko
Praha
20
article
Cizí spisy-
Adolf Heyduk, Die Wundergeige (Dědův od
kaz). Autoris. Ubersetzung v. Edmund Kirsch. Nakl
Josef J. Vetterl, Žamberk. Občas vyskytuji se mezi
Němci idealisté, kteří se snaží tlumočiti svým kraja-
nům vynikající díla naší literatury a možná již za-
znamenati pěknou řadu zdařilých překladů. Snaha je-
jich setkává se ovšem dosud s velmi malým úspě-
chem následkem předsudku proti našemu národu.
Autor přítomného překladu, ředitel továrny v Žam-
berku (ukázka z jeho překladu byla uveřejněna v an-
thologii prof. Ed. Alberta) podnikl svoji práci s láskou
a dovedl pěkně tlumočit zvučné zpěvné rhytmy ori-
ginálu a podati práci literárně cennou.
* Ernest Denis, La Renaissance tchoqne
(České znovuzrození.) Commentaire et vocabulaire pai
dr. Lubomír Petr. Svazek I. Nakl. F. Topič. Dávno
již jest u nás těžce pociťován nedostatek pomůcek.
jež by těm, kdož nabyli již — ať ve škole, ať sou-
kromou pílí — jakési znalosti frančiny, usnadňoval
člení v tomto jazyku, jež jest nejlepším prostředkem
k osvojení si tohoto jazyka. Přítomná knížka, jež jes
výtahem ze slavného díla francouzského historik
»Čechy po BIlé Hoře«, jest zajímavým pokusem, po-
dati čtenářstvu dílo i časově zajímavé s důkladnými
vysvětlivkami, jež i začátečníku méně pokročilému
umožňují, porozuměti obsahu. Knize předeslán histo
rický přehled o vyvoji češtiny z péra prof. Jindřicha
Hanticha.
Heyduk
Dědův
Kirsch
J Vetterl
Němec
profesor
Ed
Albert
Denis
doktor
Lubomír Petr
Čecho
Bilá
Hantich
Žamberk
Žam
die Wundergeige
Le Renaissance tchoqne
21
article
Bibliografie.
* Andante. Kniha smulku a vítězství. Napsa
Jaroslav Kvapil. Cena K 2 40, poštou K 2 60
Nakladalelé Hejda Tuček v Praze.
* Pěle Měle. Básně J. S. Machara. (1882 t
1892) S barevnou obálkou K. Kupky. Cena 2 kor
Nakladatel F. Šimáček v Praze.
* Stará píseň. Lyrický román Al. Kalvody.
Slovem doprovází Jaroslav Vrehlický (Ix
obrazů). Cena 6 korun. Nakladatelé Grosman a Svo-
boda v Praze.
* Krupař Kleofáš. Kapitola z maloměstské kro-
niky. Za ranních červánků. Román. Napsal A. V
Šmilovský. (Spisy výpravné svazek III.) Čtvrle
vydání. Cena 2 koruny. Nakladatel F. Šimáčekv
Praze.
* 17 povídek. Napsala Anna Maria. Cen
2 kor. 40 h. Nakladatel Jan Laichter na Král. Vino
hradech.
* Za slunce a mrazu Mládeži a přátelům pří
rody napsala Vilma Sokolová. S 57 illustracemi
a barevnou obálkou Josela Weniga. (Podivné
písmo. — Z plačí domácnosti. — Přátelský klepot.
— Pensionát »U pantáty«. — Zkouška zajíčků. —
Svátky »Radosti života«. — Mateřídouška. — Po-
hádka o Zimě.) Cena 3 kor., kart. K 3.80. Nakladate
F. Šimáček v Praze.
* Z poddanství a svobody. Dějepisná povídka.
Napsal Alois Dostál. (»Zábavy večerní« číslo 4.)
Cena K 1.20.
* Sbírka normalií platných pro české školy
střední. Sestavil Ant. Šetelík. Cena 13 kor.
Andante
Kvapil
Machar
K Kupka
F Šimáček
Al
Kalvoda
Vrehlický
Grosman
Svo
Krupař Kleofáš
Šmilovský
F Šimáčekv
Anna Marius
Laichter
Král
Sokolová
Josel Wenig
Svátek
Dostál
Šetelík
Praha
Nakladalel Hejda Tuček
Pěle Měle
22
article
* Slovník umění kuchařského. Díl I. A—L Cena
K 9.60. Nakladatel Jaroslav Bursík na Král. Vino-
hradech.
* Soukromé obchodní právo rakouské. Sepsal
prof. dr. A. Randa. Dil III. O obchodních společ-
nestech a společenstvech výrobních a hospodářských
Třetí vydání. Cena 5 korun. Nakladatel J. Otto
Praze.
* Tasemnice, jeji vznik a vývin v lidském těle
Napsal dr. L. Svoboda. (Storchova knihovna zdra-
vovědná pro lid, svazek I.) Cen a 60 hal. Nakladate
Rudolf Storch v Praze.
* Ústavní dějiny Rakouska. Napsal dr. B. Rieger
Cena 2 koruny. Nakladatel J. Otto v Praze
* Vyhlídky demokracie. Studie V. Witmana
Přeložil V. A. Jung. Cena K 1.50. Nakladatel Jan
Laichter na Král. Vinohradech.
* Z mých divadelních pamělí. Napsal Ad. Čech
S podobiznou autorovou. Cena K 1.20. Nákladem
družstva Máje v Praze.
* Za českou slávou. Nákladem J. R. Vilímka
Praze. Ve 3. sešitu podány obrazy: Český kříž (pře
opravou u Kreščaku ve Francii. Portál radnice ve
Vratislavi, Norimberk, pohled s věže sv. Lorence,
Kladsko, Kámen (Königstein) v Sasku, Münster ve
Štrasburku v Elsasku, Pohřebiště krále Jana u Kastelu
nad S. blíže Trevíru, Česká kolej v Římě, Herberk
mistra Jana Husa v Kostnici, Relikviáře Karla IV.v
chrámě v Cáchách, Sochy ze stříbrné fontány Hrad-
čanské v museu ve Vídni Jan Kupecký, Portrély
I A
Bursík
Král
profesor
doktor
A Randa
L Svoboda
Storchův
Storch
Rieger
Otta
V Witman
Jung
Laichter
Vilímek
Lorenc
Königstein
Jan
Hus
Karel Iva
Jan kupecký
Portréla
Praha
Rakousko
Čechy
Francie
Vratislav
Norimberk
Kladsko
Kámen
Sasko
Münster
Štrasburk
Elsasko
Trevír
Řím
Cáchy
Vídeň
L cena
Český kříž
Kreščako
25
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Cakerní kampaň r. 1902/3 v Rakousku. Během
cukerní kampaně 1902/3 pracovalo v Rakousku 216
cukrovarů, z nichž bylo 127 v Čechách, 67 v Mo-
ravě a Slezsku a 22 v Uhrách a Bosně. Řepou ob-
dělaná plocha klesla r. 1902 s 362.000 ha na 306.000
ha, t. j. o 56.000 ha čili o 16%. Sklizeň řepní byla
v minulé kampaní o 18,144.000 q čili o 20.39% menší
než v roce předehozím; dosáhla totiž 71,306.000
proti 89.450.000 q v roce 1901/2. Z toho připadá
28,620.000 q neboli 40.1% na Čechy, 21,813.000
čili 30 6% na ostatní předlitavské země a 20,873.000
q čili 29.3% na Uhry a Bosnu. Výnos hektaru byl
v Uhrách stejně dobrý jako v Čechách. Výroba
Rakouska - Uherska činila v kampani r. 1902e
10,509.000 q proti 12,911.000 q v předchozí kampani,
t. j. o 2,402.000 q čili 19% méně. Dosavadní nej.
větší výroba Rakouska-Uherska činila 12,911.000
v hodnotě cukru surového v kampani 1901/2. Sklizen
minulé kampaně byla co do jakosti právě tak přízni
vou jako v r. 1901/2. Zdanění pro spotřebu dosáhlo
v minulé třináctiměsíční kampani 4,182.000 q v hod
notě cukru surovinného proti 3,904.000 q v kampani
předchozí, což značí stoupnutí o 7.1%. Vývoz rafíi
nády z Rakouska Uherska klesl v kampani 19023
s 7.024.000 q na 6.484.S00 q. t. j. o 7.79% a dál se
tímto směrem
1902/3 1901/2 1900/1 1899,00 1898/9
v tisicíchq
na sever přes
Hamburk .. . 3786 3195 2783 2452 239
přes Terst . . . 1147 1570 1422 1322 1176
Italie . . . .. . 134 141 64 112 321
Balkán .. ... 271 70 68 158
Švýcary. . . . . 581 372 326 411
Vých. Indie . . 165 1510 526 441
Řepa
Rakousko
Čechy
Slezsko
Uhry
Boseň
Bosna
Uhersko
Rakousko Uhersko
Hamburk
Terst
Indie
ha
1899,00
Italia
26
article
Japan . . . . . . 256
51 200
Čína a Portu-
galsko . . . 144 115
Celkem 6484 024 5446 5175
Dle toho klesl vývoz raffinády do Vých. Indie asi
na desetinu a vývoz do Japanu stoupl asi pěti-
násobně. Vývoz surovinný v kampaní 1902/3 čini
1,090.000 q proti 352.000 q r. 1901/2. Co se týče
cenových pohybů na domácím trhu, nutno pozna
menati, že surovina, prvý produkt, zákl. 88 stupňů.
franco Ústí byla zpočátku prodávaná za K 17.—, do
března 1903 stoupala a končila cenou o něco vyšš
K 21.—.
Čína
Indie
27
article
Stav průmyslu kameninného a hliněného v Ra
kousku. Z Vídně se nám píée: Opakem k cihelnám
a k jiným průmyslům, které souvisí se stavebnictvím
nezlepšil se stav průmyslu kameninného a hliněného
Co do některých produktů možno sice konstatovat
odbytové zlepšení, leč ceny stlačeny nezřízenou sou
těží na úroveň, při které se sotva kryjou náklady
výrobní, Následkem toho nemožno se nadíti vyšších
výnosů příslušuých podniků, hlavně ovšem akcio
vých společností. Přes to, že výrobky z kameniny
a hlíny následkem značné své váhy i relativní láce
větších nákladů dopravních nesnesou, snaží se ony
české podniky, jichž továrny leží v bezprostřední
blízkosti ložisek suroviny a které následkem toho
levněji vyrábějí, prodávali své zboží do Dolních Ra-
kous a Vídně, ba i do jižních zemí a soutěžiti zde
s tamními závody dráže pracujícími. Ačkoliv se
projevila u některých výrobních odvětví, zpotřebují-
cích ohnivzdorné produkty, větší spotřeba, nestačilo
to ani z daleka na to, aby se dostalo asi dvaceti
závodům zaměstnání při vyhovujících cenách, takže
většina podniků prácovala sice beze ztrát, ale i bez
zisku. Také vývozní a dovozní poměry nejsou pří-
znivy. O nějakém větším vyvozu rakouském nelze
vůbec mluviti; malé obchody s Ruskem, Rumun-
skem a jinými levantskými zeměmi zjednávají se
dosud a to výhodně. Do Německa vývozu vlastně
není. Tamní průmysl hlíny nalezá se na velmi vy-
sokém stupni a lze s ním s těží soutěžiti.
Rumun
Vídeň
Dolní Ra
Rusko
Německo
28
article
Objednávky státních dráh u železáren. Ředitel-
stvím státních dráh zadána právě dodávka stavebních
polřeb r. 1904 pro vrchní slavby, vyjímaje kolejnice.
jež již zadány dříve. Tím dostalo se železářskému
průmyslu značné objednávky (1.6 mill. K, s do-
dávkami kolejnicovými per 4.6 mill. K, úhrnem
62 mill. K). Dodávky samy svěřeny těmto firmám
Breviller a spol. a A. Urban ve Vídni, Staněk
Ponec v Hostivicích, železárny libšické, ternické
závody, arcivévodské železárny v Těšíně, železárna
v Rokycanech, Pražská železářská spo-
lečnost, česká báňská společnost, haličská společnost
na výrobu šroubů v Oswieczymě, M. Bartelmus
v Bilsku, G. Margusar v Podvartu, Zbiro vske
železárny, Společnost jižní dráhy a konečně arci-
biskupské hutě v Buchbergsthalu. Mimo to zadány
výhybky v ceně 903.630 K arcivévodským závodům
v Těšíně, Alpské báňské společnosti a železárnám
ve Vitkovicích. Ceny jsou letos o 0.6% vyšší proti
loňským.
Bagdadská dráha. Přede dvěma dny zřízena v
Frankfurtě společnost pro výstavbu prvé dílčí tratě
Konia-Eregli Burgureu bagdadské dráhy. Akciový
kapitál činí 3 mill. marek, z něhož splaceno při za-
ložení společnosti 25%. V dozorčí radě jsou vedle
zástupců Německé banky, Virtemberské spolkové
banky, Vídeňské bankovní jednoty, Švýcarského úvěr
ního ústavu v Curychu i tito francouzští zástupci
Aubovneau, za Banque Impériale Ottomane; de
Serjat, ředitel téže banky v Paříži; Comte Georges
Vitali a A. de Biedermann, členové správní rady
Regie generale des chemins de fer v Paříži.
A Urban
Staněk
Ponec
M Bartelmus
G Margusar
Zbiro
jít Serjat
Comte
Vitali
A Biedermann
fer
Vídeň
Hostivice
Těšín
Rokycany
Bilsko
Podvart
Curych
Paříž
Breviller a společenský
jižní dráha
německý banka
Virtemberský spolkový banka
KoniaEregli
29
article
Vzrůst rakouského průmyslu petrolejového. Zají-
mavá — a v dnešních vývozních snahách rakou-
ského průmyslu petrolejového tím zajímavější —
data docházejí z Boryslavi o vzrůstu haličské těžby
surové nafty. Dle statistické zprávy boryslavské
správy staniční vypraveno z nádraží boryslavského
v posledních 10 letech (od 1892 do konce října 1909
celkem 180.889 cisternových vozů. t. j. 1808,890.00
kg surové nafly. Doprava vyvíjela se takto: r. 189
vypraveno 196 vagonů, 1893: 695, 1894: 1392, 1895
6726, 1896: 12.376, 1897: 11 509, 1898: 16.232
1899: 15.178, 1900; 20.758, 1901: 22.604, 1902
33.541, 1903: 39.662 Pozornosti zasluhuje, že dnes
v Boryslavi uloženo 17.000 cist. vagonů suroviny
Z jara 1904, až dokončí Petrolea své reservoiry pro
12.500 císt. vozů a jiné firmy rovněž svá skladiště
zařídí, bude tam místa pro 30.000 cist., t. j. pro
půlletní výrobu. Sedmnácte železných rourovodů
slouží dopravě suroviny v reservoiry na nádraží
I v tom případě, že stoupne těžba, k čemuž nyní
asi nedojde, protože jsou reservoiry přeplněny, budou
tato zařízení úplně vyhovovati. Dnes vyrábějí jedno-
tlivé firmy boryslavské měsíčně: karpatská 800—900
Schodnica 350, Fanto 300, Mikucki a Peruc 500
haličská spořitelna 150 atd. Výtěžnost jednotlivých
jam lze ale snadno zvýšiti, což se asi napřesrok
vzhledem ke zvětšeným reservoirům také stane.
Fanta
Mikucký
Peruc
kg
30
article
Reditelství státních drah v Praze ohlašuje pro-
dej starého materiálu ve skladištích v Pod
moklech a Lounech ležícího. Ofertní vzorky, jakož
dotyčné podmínky dostati lze u c. k. ředitelství stát
ních dráh (oddělení 4.), kamž zapečetěné, 1korunovým
kolkem a nápisem »Oferta na starý materiál« opa
třené oferty nejdéle do 30. listopadu t. r. do 12 hod.
v poledne podány budtež.
Různé zprávy. Nastává doba schůzí správních
rad železářských společností. 4. resp. 5. prosince
budou zasedati správní rady Pražské želářske
společnosti, České báňské a Poldiny
hutě. Na schůzi prvé apolečnosti bude přednesena
obchodní zpráva prvého čtvrtletí (za červenec-září)
na druhých dvou zpráva o třech čtvrtletích (za leden
až září). Správní rada Alpské báňské spo-
lečnosti sejde se v polovině prosince; bude na
ní přednesena zpráva o třech čtvrtletích. — Na vče
rejší schůzi rýnsko-vestřalského uhlái
ského syndikátu usneseno ponechati pro dobu
od 1. ledna 1904 do 31. května 1905 ceny v dosa-
vadní výši. — »Ironage« oznamuje z ameri-
ckého trhu železářského: V obchodu slé-
váren zračí se o něco lepší smýšlení. Mezi kupci
jest živější poptávka po jižním železe, ohjedně ně-
hož došlo k větším závěrkám na základě 9—9 1
dol. na východ i západ. Na ocelářském trhu v Bir-
minghamu (Alabama) zračí se jakésí oslabení.
Ceny váleného žaleza. Správa arcivévodských že-
lezáren v Těšíně oznamuje dnem 23. listopadu t. r.
zvýšení ceny váleného železa tyčového a údobného
o 50 h za 100 kg., veškerých pak válených plechůo
síle 4 mm. a více o 1 K za 100 kg.
Loun
Poldin
Praha
Bira
Alaba
Těšín
Český báňský
kg
mm
31
article
Třebenická akcijní továrna konala včera, dne
26. listopadu o 2. hod. odpolední valnou hromadu
v místnostech obchodní a živnostenské komoryv
Praze. Schůzi zahájil předseda pan Václav Zářecký
u přítomnosti 42 akcionářů, zastupujících 663 akcií
s 582 hlasy. Po vyřízení formalit vílá předseda pří-
tomné, zmíňuje se krátce o všem, co za celý rokv
zájmu továrny bylo učiněno. Vzdává dik členům
s právní rady, jakož i členům ředitelstva, kteří věno-
vali síly své bezplatně třebenickému podniku. Po
schválení protokolu o poslední valné hromadě, který
přečetl člen ředitelstva pan Jan Špírek a předneš ní
výroční zprávy, přečetl člen správního výboru pan
Hotěk bilanci za správní rok 1902 -3. Na to refero-
val pan ředitel František Kneidl o nálezech revisorů
účtů a podal jménem jich návrh, aby předložená
bilance byla schválena a správní radě i ředitelstvu
uděleno absolutorium, což bylo jednohlasně přijato.
Zářecký
Špírek
Hotěk
Kneidl
Praha
32
article
Při volbách zvoleni do výboru na tři léta: říšský
poslanec pan Václav Karbus, pan F. J. Herbst, pan
Antonín Wízek a pan Václav Zářecký, za náhradníka
na dobu tří let pan Antonín Hrabák. Ve volných
návrzích byl přijat jednohlasně návrh pana F. Hájka,
aby valná hromada splnomocnila správní radu ku
opatření výpůjčky per 150.000 K — k rozšíření zá-
vodu. Po vřelém doslovu předsedy pana Václava
Zářeckého byla valná hromada o 4. hod. odpolední
skončena.
Rakousko-uherská banka. Na včerejší schůzi ge
nerální rady rakousko-uberské banky jednáno po
přednesení zprávy generálního tajemníka Prangera
jen o běžných otázkách správních. O výnosu banky
v minulém roce nebylo sděleno nic; má se tak stát
teprve ve schůzi příští.
Banky, záložny a spořitelny.
Stav rakousko-uherského banku ze dne
23. listop. t. r. Oběh bankovek 1.645,520.000K
(—50,671.000 K), poklad kovový 1.469,975.000
K (+ 3,453.000 K), portef. směn. 327,782.000
K (— 27,537.000 K), lombard 40,160.000 K
(— 712.000 K), záloha bankovek prostých
daní 221,470.000 K (+ 54,135.000 K).
Karbus
F J Herbst
Wízek
Zářecký
Hrabák
F Hájek
Rakousko
uherský banka
Pranger
33
article
Trhy poněžní.
V Praze, 26. listopadu. (Pův. zpráva »Nár. L. )
Při pevném smýšlení uskutečněny na dnešní burse
závěrky zlaté rakouské renty za K 120.65, rakouské
korunové renty za K 100 471/2, dále placeny 31/2pro-
centní zástavní listy české hypoteční banky za
K 94.25, komunální dlužní úpisy Zemské banky za
K 100.—, 4procentní dlužní úpisy moravské hypoteční
banky za K 100.521/2, 41/2procentní zástavní listy
haličské akciové hypoteční banky za K 101.85,
4/procentní zástavní listy haličské zemské banky za
K 102.45 a akcie pražské úvěrní banky za K 560.—.
Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky
K 252.25, České banky »Union« K 244..25, strojírny
Daňkovy K 365.—, hospodářské banky K 350.—
peněz.
Jiné papíry znamenány nebyly.
Ofliciální záznamy zněj
Daňkův
Praha
úvěrní banka
Český banka
34
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
Č. Budějovic 1893
Plzně r. 1886 . .
» » Teplice r. 1887
„ , Smíchova r. 1888.
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» » » » kom. dl. úp.
„ . » mel. úpisy
» » » » želez. úpisy
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy by-
poteční listy důchodkové.
Buštěhradská dráha . .
dto.
„ 1872
Místní dráha Německý Brod-
Humpolec. . . .
Česká montanní Em. 1896 . .
Česká eskomptní banka . . .
„ banka »Union« . . ..
Česká průmyslová banka . .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka .
Pražská úvěrní banka
Živnostenská banka pro Čechy a
Moravu
Ústecko-teplická dráha . . . .
Česká severní dráha . .
Buštěhradská dráha . (lit. A.)
. (lit. B.)
Duchcovsko-podmokelská dráha.
Pražská spol. paroplav. po Vltavě
a Labi . . . . .
Akc. tov. na um. hnojiva v Kolfně
Podolská cementárna . . .
Česká spol. pro prům. cukerní.
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. banka
Strojnická spol. dř. Daněk a spol.
Pražská železářská společnost .
, stroj. spol. (dř. Ruston) .
První českomorav. tov. na stroje
I. čes. akc. spol. továrna na orient.
cukrovinky a čokoládu . . .
Daněk
Ruston
Č . Budějovice
Plzeň
Teplice
Smíchov
Čechy
německý Brod
Humpolec
Morava
Vltava
Český průmyslový . banka
úvěrní banka
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
moravský eskomptní banka
živnostenský banka
Český akciový . pivo
35
article
x. Z Vídně, 26 listopadu (TIfgr. »Nár. Listů«.)
Denní bursa. Na dnešní burse nastala rozhodná
haussa. V popředí byly dnes hodnoty železářské, po
nichž projevován velký zájem vzhledem na částečné
zdražení cen železa, jakož i na přiznivý odhad na-
stávajícího čtvrtletí obchodního. Hlavní zájem obrá-
cen byl při tom na těžké železářské papíry ve šraň-
cích, v nichž za neobyčejně čilého obchodu a rych-
lého stoupání kursů zdražily pražské železářskéo
37, české báňské o 40 a huť Poldina o 10 kr. proti
včerejšku. Alpinky a rýmavsko-muráňské rovněž
značně zdražly. Vedle železářských byl neobyčejně
čilý obchod s bankovními, z počátku s místními
bankovními jako länderbankou, bankvereinem, po-
zději též s kreditkami. Značné místní koupě pre-
miové, jakož i úhrady na peštský účet pomohly kre-
ditkám ke značnému zdražení, ve kterém po závěrku
officiální bursy bylo pokračováno. Na trhu doprav-
ním obchod slabší. Severní dráha a buštěhradská
dražší. Petrolejové a elektrické poškozeny. Devisya
valuty nezměněny, na eskomptním nezměněno: 31s
procenta.
x. Z Vídně, 26. listopadu. (Telfgrm. »Nár. L. «.)
Poldin
Vídeň
26 listopad
TIfgr
36
article
(Večerní bursa.) Kreditky 681.50 (po —.—)
uherské kreditky 750.—, anglobanka 281.25, bankovní
jednota 508.—, unionka 534.—, länderbanka 435.75,
státní dráha 670.75, jižní dráha 90.50, polabská dr.
421.—, severozápadní dráha 429 50, turecké tabákové
350 50, rýmavsko-muráňské 482.—, alpinky 405.50,
květnová renta 100.50, uherská korunová 98.40,
turecké losy 144 75, marky za hotově 117.21, na
ultimo 117.25. Efektní termín na ultimo prosinee
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.)
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198. 60.
198.80, Amsterodam na delší lhůty —.—, —.-
Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.
—. Německo šek
Brussel na delší lh. —
krátké lh. za 100 mk. 117.15, 117.35, Německo na
delší lhůty 117.20, 117.55, Londýn šek a kr. lh.
za 10 lib. st. 239.471/2, 239.70, Londýn na delší lh.
K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —.
—.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.20
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Italia šek