ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 cc83a300-70db-11dc-a799-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 47 celkem · entity: person 153, org 19, work 19, place 88
1 masthead
27. listopadu 1903.
2 masthead
Příloha „Národnieh Listů
3 masthead
k čislu 324.
4 masthead
Strana 9.
5 title
Z literatury.
6 article
Naše knihovny 22— Těch tři tisíce a několik set svazků do roka česky tištěných nabývá rok od roku in- formovanějšího vzhledu. A mimo několika málo poměrně děl čistě z uměleckých pohnutek silné individuality vydávaných, všecko ostatní mecha- nisuje se postupně na dvojí způsob vydávání: po číslech, sešitech a v »knihovnách«, co ostatně ve většině případů bývá totéž. Původně měly »knihovny«, »matice« atd. úkol všeobee- nější: šířiti prostě českou knihu laciněji po- mocí stálých odběratelů. Časem však vzrostl počet knihoven do té míry, že ztratily po většině původní, všeobecný ráz a nabývají zvláštních úkolů, které by rády plnily, úkolů nejrozmanitěj. ších od čistě umělecké tendence na př. knihovny »Moderní revue«, až po vyděračná sešitová vy- dání kuchyňské literatury. V těch cílech, které si jednotlivé knihovny vytkly, ve způsobu, kte- rým je plní, je obsaženo kus života naší litera- tury, nejde tu sice o poslední cíle, o ideový svět naší belletrie i vědy, ale o význam a pů- sobení česky tištěné knihy v českém čtenářstvu.
7 article
Chci naznačit charaktery několika takových našich knihoven a počínám »světovou knihov- nou« — z důvodů čistě vnějších, poněvadž ji mám právě k disposici (věc u referenta o české knize ne bezvýznamná). Oltova světová knihovna měla předchůdkyni v Kobrově knihovně ústřední, mnohem starší družku cizojazyčnou v německé Reelamově knihovně universální a doma poně- kud příbuznou, ač jinak založenou bývalou Matici lidu. Účel těch půlčtvrta sta svazečků dosud tištěných je sám sebou z pouhého ob- sahu — ne-li z titulu — již jasný, nejrozmani- tější jména a nejrozmanitější díla — nejrozma- nitější ceny následují ze světové literatury za sebou v levných sešitech, majíce patrně slou- žiti jednak za pohodlnou kapesní literaturu, které ku práci i ke čtení často bývá potřebí pak čtenářům méně zámožným za lacinou lite- rární zásobárnu ze všech oborů.
Kobrův
8 article
Překážky, s kterými knihovna podobná zá- pasí, jsou dosti značné. Především je třeba, aby vycházela po dlouhou řadu let, než se ve všech oborech vyrovná, než obsáhne všechna čelnější díla světové literatury, než rovnoměrně si obsadi všechny vědecké obory a stane se pravou ka- pesní eneyklopedil. Pak musí. sledovati zájem časový, vyhledávat díla z různých, často povrch- ních příčin, mnoho žádaná, podléhá vkusu obe- censtva a doby. Je nad to značně závislá o svých spolupracovníků. Není pochyby, že snaha po mnohosti čísel, prodejnosti jednotlivých sva- zků, po vyhovění vkusu publika a po láci přímo svádi k práci řemeslné jak v originálech tak v překladu a že redakce takové knihovny musí stále bojovati s tlakem zevnějších okolnost i sama se sebou, aby nepodlehla špatným vli- vům, jimž nedovedly se mnohdy vyhnouti ani knih vny tak známé, jako Reclamova. Srovnejte jen na př. překlad Diekenso- vých Pickwicků v Reclamově knihovně (kde nad to celé velké partie originálu jsou prostě vyne- chány), s Prusíkovým překladem ve Světové knihovně. Není snadno vyhovět těžkému úkolu, jenž očekává takovou knihovnu kapesní literatury. která má za drobnou měď mincovní poskytova hrstě ryzího myšlenkového zlata — v theorii Praxe ovšem vyžádá si časem vždy svou obět a tendence popularisační ještě nikdy — umění ani vědě — nebyla na prospěch, kde jedná se o jejich nejvyšší cíle.
Prusíkův Reclamov knihovna Diekensovýchod Pickwick
9 article
Světová knihovna přes svých 125 jmen autorských je ještě na počátku svého působení, a teprve časem, až se upevní v čtenářstvu pronikne svojí snahou po popularisaci světové literatury, bude moci všechny obory rovnoměrně doplniti. Dnes číselně převládá výběr překladů cizích novel a románů, výběr pestrý různých dob a národů, v němž nescházejí ani exotika, Francie, Rusko a Anglie však převládá. Literární tribut splatila redakce otištěním objemných Piek- wicků a Dona Quijota. Z moderních je zajímavý Annunziův román na př. Pronášet přání, jak doplnit starší, nebo co překládat z moderní lite- ratury, bylo by předčasné. Literatura česká trpí v knihovně tohol rázu jednak konkurenci domácí, jednak tím, že čtenější autoři jsou ještě v pevných růkou, tak že je velmi těžko získat právo reprodukční.
Quijot Annunziův Francie Rusko Anglie
10 article
Přes to však je dobré, když na př. aspoň Výbor z Nerudy je otiskován, Uím vítanější pro naše lidi, čím trapnější je osud sebraných spisů Nerudo- vých. Pokud však starší literatury se týče, bylo by záhodno, aby systematičtěji byla zrevidována a aby postupně starší autoři v dobrých výbě- rech a anthologiích byli širšímu obecenstvu po- dáváni s odbornými úvody, jak ostatně již po různu náběhy byly učiněny. (Čelakovský, Kollár Erben, Mácha atd.) Z literatury védecké omezuje se knihovna dosud po většině na populární spisy z oboru věd přírodních a zeměpisu. Postupně asi samo sebou dojde k spisům politickým, filosofickým, sociologiekým (otázka ženská, dělnická, národo- hospodářství samy se nabízejí) a pak literárně- historickým. Šaldův překlad Ruskinova spisu »Sezam a lilie« na př. je svým dokonalým úvo- dem i obsahem z nejpěknějších čísel knihovny a měl by míti brzy více následníkův. Literatura vědecká má ještě jeden oddíl: je to — zatím jen nékolik sešitů — věnovaných vybraným my- šlenkám našich politiků: Palackého, Havlička atd. Snad by nynější zájem o vážnější litera- turu připustil, aby tyto ukázky byly obsažnějš a rozsáhlejší.
Neruda Čelakovský Kollár Erben Mácha Šaldův Ruskinův Palacký Havliček
11 article
Úkol Světové knihovny pro budouenost tkv- v doplňování význačných básnických i prosai- ckých děl starší literatury evropské, v soustav- ném otiskování starší české belletrie s dobrými úvody a životopisy a v publikaci serie jasně psaných vědeckých děl z oboru věd duchových — přál bych vydavatelstvu i redakci, abyf- nanční stav knihovny dovolil jim dostáti tomuto úkolu, pokud možno, originálními pracemi do- brých sil domácích. České spisy- * Josef Holeček: Zájezd na Rus. 1896 až 1903. Nákl. spisovatelovým. Na Smíchově, Karlova ulice 105. Cena K 8.40. Chcete viděti, jak vypadá v těch dobách zmatku a bezradnosti dobrý rádce českých duší? Jak vypadí v těch časech hlubokého zarmoucení nad přítomnost i budoucností národa vlídný těšitel českých srdcí Jak vypadá v tom přílivu literatury, hrnoucím se bez plánu, bez hospodářství a bez slitování, v záplavě papíru hodnoty většinou velmi pochybné kniha jislo- jistě cenná, dobrá kniha česká? Zde jest! Kniha nejlepšího přesvědčení, nejryzejší vůle, samostatná myšlenkou, hluboká citem, upřímná, službě národ- ního zdraví a spásy Slovanstva zasvěcená. Obsažná velikého obzoru, zralá, mužná a bojovná. Znamená projev energie člověka celého, vší silou rozumu nadšení napjatého k nejvyššímu cíli lidského sna- žení: pochopení bludných cest, polepšení a spásy novodobé Evropy pomocí Slovanstva. Mohuiný lví řev proti zrádnému pochodu Němectva a Židovstva, kradoucímu se tichou noci kolem ospalých stráží ná- rodů, duní ze všech stránek pozoruhodné knihy.
Holeček Smíchov Karlov ulice Evropa
12 article
Co je to »Zájezd na Ruse? Bylo těžko nalézti titul, jímž by se pravý ráz obsahu určitě naznačil Cestopis to není, ačkoli se dojmy z cest dělají hlavní osnovou knihy. Je to poučné, je to zábavné. Hlavní forma, kterou se ideje vybavují, je dialog. a to velice umělý. Možno právem poukázati na klassický vzoree platonský. Obsah pravdy náleží jistě celý myslia duší autorově, ale on se staví stále nepoučeným a nevědomým; setkává se cestou na Rus s rozličnými osobami, Rusy. Němci a Židy, jež dychtivě zpovídá, s nimi se důmyslně pře a hádá, sám hned to hned ono stanovisko zaujímá, sám zřídka přímo poučuje, zřídka se rozhorluje, ale klidnou, železnou logikou a bystrou dialektikou souboj o danou záhadu a pravdu vede na konec tam, kde ji už na počátku míti chtěl. Podává popisy, zvláště však úvahy o věcech slo- vanských v poměru k Evropě. Sám plán spisu je velmi důmysiný. Zajímavost obsahu a důležitost idejí stoupá jakoby v dramatické osnově. Tíhou zdrcujících sdělení se duše autorova na koncích od- dělení choulí a klesá, aby se začátkem nového opět vzpružila ideou novou. Osoby odcházejí, přicházejí. Tu a tam odbočky, odskoky pro vtip, anekdotu, nel i rozsáhlou pověst, humoresku, legendu. Hned těžko pádný spád těžkomyslného uvažování, jak vůz že- lezniční ujíždí, hned živá scena rušná, kdy dojede na stanici. Přehled obsahu idejního po bedlivém přečtení jeví se takovýto I. Národní život český a ruský. Slovanská olázka v české theorii a praxi. České vady a nedostatky Rady Čechům.
Ruse Rus Němec Žid Čecho Evropa
13 article
II. Evropský západ a ruský východ, čili co je jesuitism a co byzantinism. Analysa ďábelství v dušt evropské kultury. Nezbytná katastrofa starého lidstva západní Evropy. Nové lidstvo z barbarů. III. Příčiny západního úpadku Veliká diagnosa společenské, umělecké i politicko-národní choroby Část negativní. Část positivní: cesta k nápravě jaká IV. Němectvo a Slovanstvo. Svrchované nebez pečí slovanské situace. V. Židovstvo a svět. Ohromná apothrosa Rot- šildova triumfálního vozu na troskách svobody všech národů. A závěr? »Vysoké hráze třeba!« Hráze kolem duše české a slovanské proti příboji západ nictví, kosmopolitismu, lžibumanity, německé vý- hrůžné a židovské úlisné politiky. České vady: fa- lešná individuálnost, nedostatek pravé národní hrdosti. faleš hlasatelů moderní humanity, faleš moderního umění, zvláště poesie. Důrazné vytknutí české my- šlénky: »Lásku přinášet národům bratrským slabším. pomáhati trpícím národům jiným, příbuzným i jino- rodým, povzbuzovati, posilovati je a povznášeti.« Mladí Čechové by se neměli učiti jen německy, nebo jen francouzsky, ale učiti se dorozumívati se s ma- lými národy slovanskými kolem nás na jih a na sever. Není dosti studovati českou »živou stařinu« vše se má doplňovati studiem sousedního Slovanstva. Stará svatá, nezrušitelná buď všem nám jednota vnitřní slovanská, ta nezetlelá ruka zničeného těla slovanského ! Tu zní hlas volajícího z pustého pole bratro vražedné tragédie historického Slovanstva. Slovo živé zapálené, zářivé, vroucí a šťavnaté, krev jeho kypíci oko jiskřící, ruka jeho měkká, stisk energický, posto odhodlaný.
Čecho Evropa evropský západ
14 article
Výklad o jesuitismu evropském má místa a vášnivá, mysticky rozvroucnělá a prorocká. Mocně jímá rozhorlený výpad na nynější umění a jeho stvůru v básnictví. »Nové směry? Pevny, nezměni- telny jsou lidské ideály, stará je cesta k nim a ši roká. Nejsou to dobrodinci lidstva, kdo mu ukazují v jiný směr, tam že jsou jeho ideály. S lidstvem jen ten dobře myslí, kdo je pobádá k vytrvalosti na stare cestě a kdo mu netají, že je třeba úsilí celého ži- vota a především čistoty srdce, aby se člověk lid- skému, všelidskému ideálu přiblížil a jej pochopil.« Jen Lžipoesie musí míti stůj co stůj stále něco no- vého. Nic se nepříčí duchu pravého umění a vyso kému jeho určení, jako modnost atd. Čistola srdce, staré ideály, víra, láska, pravda vnuknutím objevovaná, úcta k obsažnosti myšlení. opovržení modlářstvím pouhé formy, horoucí žádost spásy národa slovanského a spásy svobody evropské a všech drahocenných statků její civilisace před zá- topou mrzkého pessimismu západního a materialismu semitského, to vše jsou součásti veliké ideje Holeč- kova »Zájezdu na Rus«. Je to kniha nejvyšší mravní tendence, kniha slovanské národní filosofie a vysoké politiky, orientační spis pro každého skutečně intel ligentního Čechoslovana. Dílo velikého rozmachu, rozsáhlých příprav a těžké, usilovné práce. Takové knihy si u dobrého osudu zamlouvá sám genius ná- roda, když je zle, aby bylo lépe.
Čechoslovan Zájezd Rus
15 article
Když je myšlení díla tak objemného (647 stran) všecko čerpáno ze zdrojů původních a vedeno je dinou ústřední myšlenkou rázu tak samostatného individuálně silného, od proudů současných odliš- ného, nelze jinak, než že nacházíme mnohé, co ná bolí svou přísností. leká svou důslednostl, smělost a bezohledností. Kdyby toho účinu nebylo, ani by kniha nebyla, čím je a čím býti chce. Nepřichází hladit, ale drásat; nechce labužníky dráždit ale po- rážet na zem; nechce nudící se všetečky bavit, ale odpuzovat od stolu posvátných věcí přísností svého tonu a vzhledu; chce řezat, sekat, pálit, přetvořovat, léčit, budit, sílit, dohánět k práci na stavbě hráze vysoké. Chcete zhynout? volá. Kdo chce, může. Ne- bezpečí je tu a potopa se valí. Kdo chce žíti, jak veli svatý zákon lidstva, vstaňte a stavtel
16 article
* Karel V. Rais, Lví stopou. Výbor z knih Jana Nerudy. Illustroval V. Oliva. Nakladatel v Topič. Kniha pro naši mládež, výbor z nejlepších prací Nerudových, uspořádaný poetou, jenž zná oce- nit jejich hodnotu. Dílo poskytuje mládeži názorný obraz obsáhlé činnosti našeho předního básníka. K. V. Rais vybral nejkrásnější práce jeho prosou veršem, pokud jsou přístupny mládeži a ve vřele psaném úvodu podává obraz životní činnosti Neru- dovy a význam jeho pro literaturu. * Al. Mrštík, Rok na vsi. Kronika moravské vesnické dědiny. Svazek II. a III. Nakl. »Má j.. Roztomilé věci; jak autor líčí svoje vesničany, jak dovede znázornit jejich charakteristickou mluvu, jak plasticky u něho vystupují jejich povahy. Obrázky jsou prodchnuty humorem i vřelým citem. V obou svazcích líčeny zimní radosti a starosti na moravské vesnici. Právě to, že autor své lidi dokonale zná, že mezi nimi vyrostl, dodává jeho obrázkům oné svěží životnosti, jež dovede čtenáře chytit. Zcela přirozeno, že také bodrá mládež se svými nápady a kousky zaujímá tu vynikající místo. * AdolíČech, Z mých divadelních pamětí Nakl. »Máje. Bývalý kapelník prozatímního a Ná rodního divadla má ovšem bohatou sbírku zkušeno stí ze své dlouholeté činnosti ve službách české opery. Pamatuje svízelné počátky prozatímního di- vadla, časté krise, jež mladý ústav ohrožovaly, po- vážlivé mnohdy experimenty, jež tu zkoušeny i slavné dny Národního divadla hned po jeho otevření a triumfy jeho ve Vídni. Podává vzpomínky ve formě jednotlivých skizz zajímavě vypravovaných, jež po- baví stejně pamětníky starších dob i ty, kdož nebyli svědky vývoje naší opery. Množství zajímavého ma- teriálu vzbuzuje přání, aby autor spracoval svoje vzpomínky v obšírnější a systematické dílo.
V Rais Neruda V Oliva Nerudův K V Rais Mrštík Ner Vídeň národní divadlo
17 article
* Božena Němcova, Pohorská vesnice — Karla. Nové kritické vydání přehlíží a pořádá dr. J. V. Novák. Sebrané spisy díl I. Nakladatel I. I. Kober. Potřeba kritického vydání spisů slavné au- torky »Babičky« byla již dávno nezbytna, neboť při četných vydáních jejích spisů vloudily se pone- náhlu četné odchylky od původního textu a mnohdy i hotové zkomoleniny. Při značném významu spisův autorčiných i pro nynější generaci, bylo nezbytno poříditi nové vydání dle prvého otisku, pořízeného za dozoru autorčina. Upravovatel ujal se své práces velkou svědomitostí a snažil se, aby pořídil vydání co možná nejdokonalejší, vymítiv všechny neodů vodněně změny a obnoviv text dle původního znění * M. Kafkova, Slovník umění kuchařského Nak. Jaroslav Bursík, v komisi Bursík Kohout. Díl I. A—L. Kniha obsahuje nejen sbírku kuchyňských předpisů, jichž čítá na 10.000, ale praktické pokyny pokud se týče zdravotnictví a do mácího hospodářství. Zejímavo jest, že autorka vě- nuje svoji pozornost též úpravě pokrmů jiných větví slovanských, u nás dosti málo známých. Obsah knihy sestavený v pohodiné formě slovníkové, zalo- žen na praktických zkušenostech a hojném materiálu z literatur cizích.
Němcov Karel doktor J V Novák M Kafkův Bursík Kohout I A kuchařský Naka
18 article
* Arnošt Denis, »Čechy po bitvě na Bílé Hoře«. Nákladem Bursíka a Kohouta. Nová kniha znamenitého francouzského historika, autora knihy »Konec samostatnosti české« podává úhrnný obraz epochy, jež dosud nebyla u nás celkově zpracována. Denis začíná pracovati tam, kde monumentální dě- jiny Palackého pomalu umlkají. Nemůžeme být ani dost vděční vzácnému příteli naší české věci z lásku a píli, s jakou se podjal díla, které vám dosud zůstali dlužní vlastní domácí naší dědicové díla Pa- lackého. Zdá se věru, že »Čechy po Bílé Hořes psal člověk česky cítici: tak jsou prohřáty vroucnost ucelené kapitoly Denisovy! A při vší přesnosti vě- decké, jak výrazný, sytý a elegantní je Denisův sloh. Tolik půvabu a rozkoše poskytne čtení málukteré knihy lislorické. A je to obraz doby, jejíž studium má býti naším předním úkolem. Je nám nezbytně třeba, abychom dobře změřili hloubku úpadku po- bělohorského, abychom z chyb minulosti mohli bráti poučení pro přítomnost, znovu se orientova i, kde a kdo byli naši nepřátelé, komu jsme ještě dlužní as kým máme a budeme mít činit. * Kalendáře: »Havlíček« a »Palacký«. Péčí »Ústředního spolku Jednot učitelských v král. če ském«. Sestavil Jar. Mančal. V Praze 1904. Oba kalendáře seznamují čtenářstvo své s českými ději- nami mimo řadu povídek a poučných článků. Šva- binského podobizna Jana Nerudy je velmi zdařilá jako byla loni Havličkova. Mimo Švabinského setkáváme ses Holárkem, Špillarem, Schwaigrem, Alešem, Úprkou, Rěpinem, Preissigem, (»Peroučci«), Doubkem aj Každý kalendář, tvoří samostatný celek, ač oba obsa Nemo. hem se doplňují.
Denis Čecho Bursík Palacký Denisův Havlíček Palacká Mančal Neruda Švabinský Holárek Špillar Schwaigr Aleš Úprka Rěpin Preissig Bílá hoře Praha
19 article
Z českých listů. * Šlovanský Přehled má upřímně psaný článek Kálalův o Úkolu našich spisovatelů a umělců v československé vzájemnosti, článek, který by za sluhoval obecného rozšíření. Kálal žádá, aby mladý historik některý věnoval se dějinám Slovenska; žádá sepsání slovenské dějepisné čítanky pro Slováky. populární knížky zeměpisné. Belletristy upozorňuje na vděčnou látku, kterou jim Slovensko skýtá Žádá, aby psali hojně o Slovensku, aby přispívali do slo- venských časopisů a aby pěstovali osobní styk se Slováky. A celkem, aby styk se Slovenskem vymanil se z díletantismu a nabyl konkretnějších a hlubších základů. *Zlatá Praha přispěla v úsilovné snaze studentstva i professorů našich vysokých škol po lepším umístění poslucháren a seminářů, důrazným způsobem. Přinesla řadu fotografií různých těch ústavů, rozstrkaných po všech koutech Prahy a do- kumentovala tak názorným způsobem jejich někdy až nemožný vzhled. * Máj má slovesnou i obrázkovou vzpomínk na Františka Kolara. Jeho karrikatury divadle se tý kající z let šedesátých a sympatické vzpomínky n jeho hereckou činnost * Ve Zvonu M. Prettner napsal článek o »sebe nákaze«, věnovaný oněm hrdinům vědy, kteří naka zili se ošetřováním nebezpečných chorob nebo p pracích v laboratořích se zhoubnými mikroorganismy Vědecké hrdinství, jež zabihá až do vědomého sebe- obětování nákaze, je téměř neuvěřitelné a přece příklady obětí, jež uvádí autor, nepřipouštějí po Čtenář. chybností.
Kálalův Kálal Slovák Kolar M Prettner Slovensko Praha
20 article
Cizí spisy- Adolf Heyduk, Die Wundergeige (Dědův od kaz). Autoris. Ubersetzung v. Edmund Kirsch. Nakl Josef J. Vetterl, Žamberk. Občas vyskytuji se mezi Němci idealisté, kteří se snaží tlumočiti svým kraja- nům vynikající díla naší literatury a možná již za- znamenati pěknou řadu zdařilých překladů. Snaha je- jich setkává se ovšem dosud s velmi malým úspě- chem následkem předsudku proti našemu národu. Autor přítomného překladu, ředitel továrny v Žam- berku (ukázka z jeho překladu byla uveřejněna v an- thologii prof. Ed. Alberta) podnikl svoji práci s láskou a dovedl pěkně tlumočit zvučné zpěvné rhytmy ori- ginálu a podati práci literárně cennou. * Ernest Denis, La Renaissance tchoqne (České znovuzrození.) Commentaire et vocabulaire pai dr. Lubomír Petr. Svazek I. Nakl. F. Topič. Dávno již jest u nás těžce pociťován nedostatek pomůcek. jež by těm, kdož nabyli již — ať ve škole, ať sou- kromou pílí — jakési znalosti frančiny, usnadňoval člení v tomto jazyku, jež jest nejlepším prostředkem k osvojení si tohoto jazyka. Přítomná knížka, jež jes výtahem ze slavného díla francouzského historik »Čechy po BIlé Hoře«, jest zajímavým pokusem, po- dati čtenářstvu dílo i časově zajímavé s důkladnými vysvětlivkami, jež i začátečníku méně pokročilému umožňují, porozuměti obsahu. Knize předeslán histo rický přehled o vyvoji češtiny z péra prof. Jindřicha Hanticha.
Heyduk Dědův Kirsch J Vetterl Němec profesor Ed Albert Denis doktor Lubomír Petr Čecho Bilá Hantich Žamberk Žam die Wundergeige Le Renaissance tchoqne
21 article
Bibliografie. * Andante. Kniha smulku a vítězství. Napsa Jaroslav Kvapil. Cena K 2 40, poštou K 2 60 Nakladalelé Hejda Tuček v Praze. * Pěle Měle. Básně J. S. Machara. (1882 t 1892) S barevnou obálkou K. Kupky. Cena 2 kor Nakladatel F. Šimáček v Praze. * Stará píseň. Lyrický román Al. Kalvody. Slovem doprovází Jaroslav Vrehlický (Ix obrazů). Cena 6 korun. Nakladatelé Grosman a Svo- boda v Praze. * Krupař Kleofáš. Kapitola z maloměstské kro- niky. Za ranních červánků. Román. Napsal A. V Šmilovský. (Spisy výpravné svazek III.) Čtvrle vydání. Cena 2 koruny. Nakladatel F. Šimáčekv Praze. * 17 povídek. Napsala Anna Maria. Cen 2 kor. 40 h. Nakladatel Jan Laichter na Král. Vino hradech. * Za slunce a mrazu Mládeži a přátelům pří rody napsala Vilma Sokolová. S 57 illustracemi a barevnou obálkou Josela Weniga. (Podivné písmo. — Z plačí domácnosti. — Přátelský klepot. — Pensionát »U pantáty«. — Zkouška zajíčků. — Svátky »Radosti života«. — Mateřídouška. — Po- hádka o Zimě.) Cena 3 kor., kart. K 3.80. Nakladate F. Šimáček v Praze. * Z poddanství a svobody. Dějepisná povídka. Napsal Alois Dostál. (»Zábavy večerní« číslo 4.) Cena K 1.20. * Sbírka normalií platných pro české školy střední. Sestavil Ant. Šetelík. Cena 13 kor.
Andante Kvapil Machar K Kupka F Šimáček Al Kalvoda Vrehlický Grosman Svo Krupař Kleofáš Šmilovský F Šimáčekv Anna Marius Laichter Král Sokolová Josel Wenig Svátek Dostál Šetelík Praha Nakladalel Hejda Tuček Pěle Měle
22 article
* Slovník umění kuchařského. Díl I. A—L Cena K 9.60. Nakladatel Jaroslav Bursík na Král. Vino- hradech. * Soukromé obchodní právo rakouské. Sepsal prof. dr. A. Randa. Dil III. O obchodních společ- nestech a společenstvech výrobních a hospodářských Třetí vydání. Cena 5 korun. Nakladatel J. Otto Praze. * Tasemnice, jeji vznik a vývin v lidském těle Napsal dr. L. Svoboda. (Storchova knihovna zdra- vovědná pro lid, svazek I.) Cen a 60 hal. Nakladate Rudolf Storch v Praze. * Ústavní dějiny Rakouska. Napsal dr. B. Rieger Cena 2 koruny. Nakladatel J. Otto v Praze * Vyhlídky demokracie. Studie V. Witmana Přeložil V. A. Jung. Cena K 1.50. Nakladatel Jan Laichter na Král. Vinohradech. * Z mých divadelních pamělí. Napsal Ad. Čech S podobiznou autorovou. Cena K 1.20. Nákladem družstva Máje v Praze. * Za českou slávou. Nákladem J. R. Vilímka Praze. Ve 3. sešitu podány obrazy: Český kříž (pře opravou u Kreščaku ve Francii. Portál radnice ve Vratislavi, Norimberk, pohled s věže sv. Lorence, Kladsko, Kámen (Königstein) v Sasku, Münster ve Štrasburku v Elsasku, Pohřebiště krále Jana u Kastelu nad S. blíže Trevíru, Česká kolej v Římě, Herberk mistra Jana Husa v Kostnici, Relikviáře Karla IV.v chrámě v Cáchách, Sochy ze stříbrné fontány Hrad- čanské v museu ve Vídni Jan Kupecký, Portrély
I A Bursík Král profesor doktor A Randa L Svoboda Storchův Storch Rieger Otta V Witman Jung Laichter Vilímek Lorenc Königstein Jan Hus Karel Iva Jan kupecký Portréla Praha Rakousko Čechy Francie Vratislav Norimberk Kladsko Kámen Sasko Münster Štrasburk Elsasko Trevír Řím Cáchy Vídeň L cena Český kříž Kreščako
23 title
Vbk.
25 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Cakerní kampaň r. 1902/3 v Rakousku. Během cukerní kampaně 1902/3 pracovalo v Rakousku 216 cukrovarů, z nichž bylo 127 v Čechách, 67 v Mo- ravě a Slezsku a 22 v Uhrách a Bosně. Řepou ob- dělaná plocha klesla r. 1902 s 362.000 ha na 306.000 ha, t. j. o 56.000 ha čili o 16%. Sklizeň řepní byla v minulé kampaní o 18,144.000 q čili o 20.39% menší než v roce předehozím; dosáhla totiž 71,306.000 proti 89.450.000 q v roce 1901/2. Z toho připadá 28,620.000 q neboli 40.1% na Čechy, 21,813.000 čili 30 6% na ostatní předlitavské země a 20,873.000 q čili 29.3% na Uhry a Bosnu. Výnos hektaru byl v Uhrách stejně dobrý jako v Čechách. Výroba Rakouska - Uherska činila v kampani r. 1902e 10,509.000 q proti 12,911.000 q v předchozí kampani, t. j. o 2,402.000 q čili 19% méně. Dosavadní nej. větší výroba Rakouska-Uherska činila 12,911.000 v hodnotě cukru surového v kampani 1901/2. Sklizen minulé kampaně byla co do jakosti právě tak přízni vou jako v r. 1901/2. Zdanění pro spotřebu dosáhlo v minulé třináctiměsíční kampani 4,182.000 q v hod notě cukru surovinného proti 3,904.000 q v kampani předchozí, což značí stoupnutí o 7.1%. Vývoz rafíi nády z Rakouska Uherska klesl v kampani 19023 s 7.024.000 q na 6.484.S00 q. t. j. o 7.79% a dál se tímto směrem 1902/3 1901/2 1900/1 1899,00 1898/9 v tisicíchq na sever přes Hamburk .. . 3786 3195 2783 2452 239 přes Terst . . . 1147 1570 1422 1322 1176 Italie . . . .. . 134 141 64 112 321 Balkán .. ... 271 70 68 158 Švýcary. . . . . 581 372 326 411 Vých. Indie . . 165 1510 526 441
Řepa Rakousko Čechy Slezsko Uhry Boseň Bosna Uhersko Rakousko Uhersko Hamburk Terst Indie ha 1899,00 Italia
26 article
Japan . . . . . . 256 51 200 Čína a Portu- galsko . . . 144 115 Celkem 6484 024 5446 5175 Dle toho klesl vývoz raffinády do Vých. Indie asi na desetinu a vývoz do Japanu stoupl asi pěti- násobně. Vývoz surovinný v kampaní 1902/3 čini 1,090.000 q proti 352.000 q r. 1901/2. Co se týče cenových pohybů na domácím trhu, nutno pozna menati, že surovina, prvý produkt, zákl. 88 stupňů. franco Ústí byla zpočátku prodávaná za K 17.—, do března 1903 stoupala a končila cenou o něco vyšš K 21.—.
Čína Indie
27 article
Stav průmyslu kameninného a hliněného v Ra kousku. Z Vídně se nám píée: Opakem k cihelnám a k jiným průmyslům, které souvisí se stavebnictvím nezlepšil se stav průmyslu kameninného a hliněného Co do některých produktů možno sice konstatovat odbytové zlepšení, leč ceny stlačeny nezřízenou sou těží na úroveň, při které se sotva kryjou náklady výrobní, Následkem toho nemožno se nadíti vyšších výnosů příslušuých podniků, hlavně ovšem akcio vých společností. Přes to, že výrobky z kameniny a hlíny následkem značné své váhy i relativní láce větších nákladů dopravních nesnesou, snaží se ony české podniky, jichž továrny leží v bezprostřední blízkosti ložisek suroviny a které následkem toho levněji vyrábějí, prodávali své zboží do Dolních Ra- kous a Vídně, ba i do jižních zemí a soutěžiti zde s tamními závody dráže pracujícími. Ačkoliv se projevila u některých výrobních odvětví, zpotřebují- cích ohnivzdorné produkty, větší spotřeba, nestačilo to ani z daleka na to, aby se dostalo asi dvaceti závodům zaměstnání při vyhovujících cenách, takže většina podniků prácovala sice beze ztrát, ale i bez zisku. Také vývozní a dovozní poměry nejsou pří- znivy. O nějakém větším vyvozu rakouském nelze vůbec mluviti; malé obchody s Ruskem, Rumun- skem a jinými levantskými zeměmi zjednávají se dosud a to výhodně. Do Německa vývozu vlastně není. Tamní průmysl hlíny nalezá se na velmi vy- sokém stupni a lze s ním s těží soutěžiti.
Rumun Vídeň Dolní Ra Rusko Německo
28 article
Objednávky státních dráh u železáren. Ředitel- stvím státních dráh zadána právě dodávka stavebních polřeb r. 1904 pro vrchní slavby, vyjímaje kolejnice. jež již zadány dříve. Tím dostalo se železářskému průmyslu značné objednávky (1.6 mill. K, s do- dávkami kolejnicovými per 4.6 mill. K, úhrnem 62 mill. K). Dodávky samy svěřeny těmto firmám Breviller a spol. a A. Urban ve Vídni, Staněk Ponec v Hostivicích, železárny libšické, ternické závody, arcivévodské železárny v Těšíně, železárna v Rokycanech, Pražská železářská spo- lečnost, česká báňská společnost, haličská společnost na výrobu šroubů v Oswieczymě, M. Bartelmus v Bilsku, G. Margusar v Podvartu, Zbiro vske železárny, Společnost jižní dráhy a konečně arci- biskupské hutě v Buchbergsthalu. Mimo to zadány výhybky v ceně 903.630 K arcivévodským závodům v Těšíně, Alpské báňské společnosti a železárnám ve Vitkovicích. Ceny jsou letos o 0.6% vyšší proti loňským. Bagdadská dráha. Přede dvěma dny zřízena v Frankfurtě společnost pro výstavbu prvé dílčí tratě Konia-Eregli Burgureu bagdadské dráhy. Akciový kapitál činí 3 mill. marek, z něhož splaceno při za- ložení společnosti 25%. V dozorčí radě jsou vedle zástupců Německé banky, Virtemberské spolkové banky, Vídeňské bankovní jednoty, Švýcarského úvěr ního ústavu v Curychu i tito francouzští zástupci Aubovneau, za Banque Impériale Ottomane; de Serjat, ředitel téže banky v Paříži; Comte Georges Vitali a A. de Biedermann, členové správní rady Regie generale des chemins de fer v Paříži.
A Urban Staněk Ponec M Bartelmus G Margusar Zbiro jít Serjat Comte Vitali A Biedermann fer Vídeň Hostivice Těšín Rokycany Bilsko Podvart Curych Paříž Breviller a společenský jižní dráha německý banka Virtemberský spolkový banka KoniaEregli
29 article
Vzrůst rakouského průmyslu petrolejového. Zají- mavá — a v dnešních vývozních snahách rakou- ského průmyslu petrolejového tím zajímavější — data docházejí z Boryslavi o vzrůstu haličské těžby surové nafty. Dle statistické zprávy boryslavské správy staniční vypraveno z nádraží boryslavského v posledních 10 letech (od 1892 do konce října 1909 celkem 180.889 cisternových vozů. t. j. 1808,890.00 kg surové nafly. Doprava vyvíjela se takto: r. 189 vypraveno 196 vagonů, 1893: 695, 1894: 1392, 1895 6726, 1896: 12.376, 1897: 11 509, 1898: 16.232 1899: 15.178, 1900; 20.758, 1901: 22.604, 1902 33.541, 1903: 39.662 Pozornosti zasluhuje, že dnes v Boryslavi uloženo 17.000 cist. vagonů suroviny Z jara 1904, až dokončí Petrolea své reservoiry pro 12.500 císt. vozů a jiné firmy rovněž svá skladiště zařídí, bude tam místa pro 30.000 cist., t. j. pro půlletní výrobu. Sedmnácte železných rourovodů slouží dopravě suroviny v reservoiry na nádraží I v tom případě, že stoupne těžba, k čemuž nyní asi nedojde, protože jsou reservoiry přeplněny, budou tato zařízení úplně vyhovovati. Dnes vyrábějí jedno- tlivé firmy boryslavské měsíčně: karpatská 800—900 Schodnica 350, Fanto 300, Mikucki a Peruc 500 haličská spořitelna 150 atd. Výtěžnost jednotlivých jam lze ale snadno zvýšiti, což se asi napřesrok vzhledem ke zvětšeným reservoirům také stane.
Fanta Mikucký Peruc kg
30 article
Reditelství státních drah v Praze ohlašuje pro- dej starého materiálu ve skladištích v Pod moklech a Lounech ležícího. Ofertní vzorky, jakož dotyčné podmínky dostati lze u c. k. ředitelství stát ních dráh (oddělení 4.), kamž zapečetěné, 1korunovým kolkem a nápisem »Oferta na starý materiál« opa třené oferty nejdéle do 30. listopadu t. r. do 12 hod. v poledne podány budtež. Různé zprávy. Nastává doba schůzí správních rad železářských společností. 4. resp. 5. prosince budou zasedati správní rady Pražské želářske společnosti, České báňské a Poldiny hutě. Na schůzi prvé apolečnosti bude přednesena obchodní zpráva prvého čtvrtletí (za červenec-září) na druhých dvou zpráva o třech čtvrtletích (za leden až září). Správní rada Alpské báňské spo- lečnosti sejde se v polovině prosince; bude na ní přednesena zpráva o třech čtvrtletích. — Na vče rejší schůzi rýnsko-vestřalského uhlái ského syndikátu usneseno ponechati pro dobu od 1. ledna 1904 do 31. května 1905 ceny v dosa- vadní výši. — »Ironage« oznamuje z ameri- ckého trhu železářského: V obchodu slé- váren zračí se o něco lepší smýšlení. Mezi kupci jest živější poptávka po jižním železe, ohjedně ně- hož došlo k větším závěrkám na základě 9—9 1 dol. na východ i západ. Na ocelářském trhu v Bir- minghamu (Alabama) zračí se jakésí oslabení. Ceny váleného žaleza. Správa arcivévodských že- lezáren v Těšíně oznamuje dnem 23. listopadu t. r. zvýšení ceny váleného železa tyčového a údobného o 50 h za 100 kg., veškerých pak válených plechůo síle 4 mm. a více o 1 K za 100 kg.
Loun Poldin Praha Bira Alaba Těšín Český báňský kg mm
31 article
Třebenická akcijní továrna konala včera, dne 26. listopadu o 2. hod. odpolední valnou hromadu v místnostech obchodní a živnostenské komoryv Praze. Schůzi zahájil předseda pan Václav Zářecký u přítomnosti 42 akcionářů, zastupujících 663 akcií s 582 hlasy. Po vyřízení formalit vílá předseda pří- tomné, zmíňuje se krátce o všem, co za celý rokv zájmu továrny bylo učiněno. Vzdává dik členům s právní rady, jakož i členům ředitelstva, kteří věno- vali síly své bezplatně třebenickému podniku. Po schválení protokolu o poslední valné hromadě, který přečetl člen ředitelstva pan Jan Špírek a předneš ní výroční zprávy, přečetl člen správního výboru pan Hotěk bilanci za správní rok 1902 -3. Na to refero- val pan ředitel František Kneidl o nálezech revisorů účtů a podal jménem jich návrh, aby předložená bilance byla schválena a správní radě i ředitelstvu uděleno absolutorium, což bylo jednohlasně přijato.
Zářecký Špírek Hotěk Kneidl Praha
32 article
Při volbách zvoleni do výboru na tři léta: říšský poslanec pan Václav Karbus, pan F. J. Herbst, pan Antonín Wízek a pan Václav Zářecký, za náhradníka na dobu tří let pan Antonín Hrabák. Ve volných návrzích byl přijat jednohlasně návrh pana F. Hájka, aby valná hromada splnomocnila správní radu ku opatření výpůjčky per 150.000 K — k rozšíření zá- vodu. Po vřelém doslovu předsedy pana Václava Zářeckého byla valná hromada o 4. hod. odpolední skončena. Rakousko-uherská banka. Na včerejší schůzi ge nerální rady rakousko-uberské banky jednáno po přednesení zprávy generálního tajemníka Prangera jen o běžných otázkách správních. O výnosu banky v minulém roce nebylo sděleno nic; má se tak stát teprve ve schůzi příští. Banky, záložny a spořitelny. Stav rakousko-uherského banku ze dne 23. listop. t. r. Oběh bankovek 1.645,520.000K (—50,671.000 K), poklad kovový 1.469,975.000 K (+ 3,453.000 K), portef. směn. 327,782.000 K (— 27,537.000 K), lombard 40,160.000 K (— 712.000 K), záloha bankovek prostých daní 221,470.000 K (+ 54,135.000 K).
Karbus F J Herbst Wízek Zářecký Hrabák F Hájek Rakousko uherský banka Pranger
33 article
Trhy poněžní. V Praze, 26. listopadu. (Pův. zpráva »Nár. L. ) Při pevném smýšlení uskutečněny na dnešní burse závěrky zlaté rakouské renty za K 120.65, rakouské korunové renty za K 100 471/2, dále placeny 31/2pro- centní zástavní listy české hypoteční banky za K 94.25, komunální dlužní úpisy Zemské banky za K 100.—, 4procentní dlužní úpisy moravské hypoteční banky za K 100.521/2, 41/2procentní zástavní listy haličské akciové hypoteční banky za K 101.85, 4/procentní zástavní listy haličské zemské banky za K 102.45 a akcie pražské úvěrní banky za K 560.—. Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky K 252.25, České banky »Union« K 244..25, strojírny Daňkovy K 365.—, hospodářské banky K 350.— peněz. Jiné papíry znamenány nebyly. Ofliciální záznamy zněj
Daňkův Praha úvěrní banka Český banka
34 article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898 Č. Budějovic 1893 Plzně r. 1886 . . » » Teplice r. 1887 „ , Smíchova r. 1888. Zástavní listy české hyp. banky Zemská b. král. čes. zákl. úpisy » » » » kom. dl. úp. „ . » mel. úpisy » » » » želez. úpisy Česká prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy by- poteční listy důchodkové. Buštěhradská dráha . . dto. „ 1872 Místní dráha Německý Brod- Humpolec. . . . Česká montanní Em. 1896 . . Česká eskomptní banka . . . „ banka »Union« . . .. Česká průmyslová banka . . Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskomptní banka . Pražská úvěrní banka Živnostenská banka pro Čechy a Moravu Ústecko-teplická dráha . . . . Česká severní dráha . . Buštěhradská dráha . (lit. A.) . (lit. B.) Duchcovsko-podmokelská dráha. Pražská spol. paroplav. po Vltavě a Labi . . . . . Akc. tov. na um. hnojiva v Kolfně Podolská cementárna . . . Česká spol. pro prům. cukerní. Český akc. piv. v Č. Budějovicích První česká všeob. zajišť. banka Strojnická spol. dř. Daněk a spol. Pražská železářská společnost . , stroj. spol. (dř. Ruston) . První českomorav. tov. na stroje I. čes. akc. spol. továrna na orient. cukrovinky a čokoládu . . .
Daněk Ruston Č . Budějovice Plzeň Teplice Smíchov Čechy německý Brod Humpolec Morava Vltava Český průmyslový . banka úvěrní banka Český eskomptní banka Český průmyslový banka moravský eskomptní banka živnostenský banka Český akciový . pivo
35 article
x. Z Vídně, 26 listopadu (TIfgr. »Nár. Listů«.) Denní bursa. Na dnešní burse nastala rozhodná haussa. V popředí byly dnes hodnoty železářské, po nichž projevován velký zájem vzhledem na částečné zdražení cen železa, jakož i na přiznivý odhad na- stávajícího čtvrtletí obchodního. Hlavní zájem obrá- cen byl při tom na těžké železářské papíry ve šraň- cích, v nichž za neobyčejně čilého obchodu a rych- lého stoupání kursů zdražily pražské železářskéo 37, české báňské o 40 a huť Poldina o 10 kr. proti včerejšku. Alpinky a rýmavsko-muráňské rovněž značně zdražly. Vedle železářských byl neobyčejně čilý obchod s bankovními, z počátku s místními bankovními jako länderbankou, bankvereinem, po- zději též s kreditkami. Značné místní koupě pre- miové, jakož i úhrady na peštský účet pomohly kre- ditkám ke značnému zdražení, ve kterém po závěrku officiální bursy bylo pokračováno. Na trhu doprav- ním obchod slabší. Severní dráha a buštěhradská dražší. Petrolejové a elektrické poškozeny. Devisya valuty nezměněny, na eskomptním nezměněno: 31s procenta. x. Z Vídně, 26. listopadu. (Telfgrm. »Nár. L. «.)
Poldin Vídeň 26 listopad TIfgr
36 article
(Večerní bursa.) Kreditky 681.50 (po —.—) uherské kreditky 750.—, anglobanka 281.25, bankovní jednota 508.—, unionka 534.—, länderbanka 435.75, státní dráha 670.75, jižní dráha 90.50, polabská dr. 421.—, severozápadní dráha 429 50, turecké tabákové 350 50, rýmavsko-muráňské 482.—, alpinky 405.50, květnová renta 100.50, uherská korunová 98.40, turecké losy 144 75, marky za hotově 117.21, na ultimo 117.25. Efektní termín na ultimo prosinee Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.) Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198. 60. 198.80, Amsterodam na delší lhůty —.—, —.- Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —. —. Německo šek Brussel na delší lh. — krátké lh. za 100 mk. 117.15, 117.35, Německo na delší lhůty 117.20, 117.55, Londýn šek a kr. lh. za 10 lib. st. 239.471/2, 239.70, Londýn na delší lh. K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —. —.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.20
Amsterodam Brusel Německo Londýn Nová York Italia šek