1
masthead
27. listopadu 1903. Císlo 324
2
masthead
NÁRODNÍ LASTY-
národní Last
4
article
— Ve vážném nebozpečí octla se včera před po-
lednem 74letá trafikantka Anna Fričová, bydlící v čís.
357—II. na Palackého nábřeží. Stařena, která má ta-
báčnický krámek v mostním domku před vchodem
na Palackého most, včera o 11. hod. dopol. ubírala s
z trafiky do protějšího domku výběrčích, aby je po-
žádala o drobné. Jakmile se stará trafikantka cctla
na jízdní dráze, byla zachycena a povalena podsedním
koněm povozu obchodníka s dřívím J. Picka z Pod-
skali. Trafikantku kůň kopytem nekopl, za to ale
nebezpečí horší stařeně hrozilo. Už se kolo k jejímu
tělu blížilo, už se zdálo, že jí kolo krk přejede. V tomio
vzrušujícím okamžiku přikvapil nadstrážník J. Maštalíř
a stařenu z nebezpečí vyprostil tím způsobem, žeji
mocným rozmachem odtáhl. Scházelo jen několik
centimetrů a stařena přejetím byla by utrpěla těžké
poranění. Ochránci života trafikantky byla svědky
lohoto případu vyslovena pochvala.
— Odcizené zimníky z důležitými spisy. Do chod-
by v domě č. 4 v Božetěchově ulici na Král. Vinohra-
dech vloudil se neznámý dosud zloděj a odcizil dva
zimníky, které tam visely. Jeden zimník náleželp
dru. K. Neuernovi, advokátu z Něm. Brodu, jenž ztrátu
nese tím mrzutěji, poněvadž měl v zimníku některé
důležité listiny svých mandantů, mezi nimiž spisy
o povolení zápůjčky 30.000 K od Hypoteční banky.
spisy sporné o 20.000 K krajského soudu v Kulné
Hoře, postupní listinu na 10.000 zl. atd. Pátrání po
zloději bylo zavedeno.
Fričová
Palacký
J Picek
J Maštalíř
K Neuern
Palacký most
Božetěchův ulice
na Královský
Německo . Brod
Kulný hoře
5
article
— Zloděj uprchl. V Koloredově u Místku odcizi
19letý pobuda Arnošt Schreiter, pro krádež již stíhaný
rolníku p. Šlapetovi několik úlů se včelami a odvez
je do Místku, kde při jejich prodeji byl přistižen. Jeho
přítomnost na tržišti oznámena neprodleně bezpečnost
ním orgánům. Když přišli policejní strážnici a četníci
počínali si tak „opatrně“, že Schreiter, když je spatřil
nechal vše státi a přeskočiv plot, prchl
— Pohřeb cikána. V Brně a v okolí potuluje se
již delší dobu cikánská tlupa, jejíž členové nápadnými
byli bohatou výzdobou svého oděvu, zejmena velikými
stříbrnými knoflíky, podobajícími se mincím. Cikáni
tito pocházejí ze Španělska a jsou mnohem intelligent-
nějšími nežli cikáni uherští. Člen této tlupy, 17lelý
Demeter Bumba z Perpignanu, před několika dny těžce
onemocněl a záhy v zemské nemocnici zemřel. Před
jeho pohřbem dostavili se do umrlčí komory osmáhlí
jeho krajané a za různých ceremonií omyli
pečlivě jeho mrtvolu a oblékli ji ve zcela nový, stříbr-
nými mincemi hojně okrášlený oblek. Zesnulému dány
do rakve i nové boty a nový klobouk. K pohřbu, k ně-
muž objednána i hudební kapela, dostavili se všichn
španělští cikáni z okolí Brna ve svém bohatém slav-
nostním úboru a k nim připojilo se několik set zvě
davců. Pohřební průvod cikánský vzbuzoval v brněn-
ských ulicích ovšem všeobecnou pozornost
— Divka utonula V Chotěvici u Hostinného na-
bírala dne 25. t. m. v poledne 15letá Antonie Ře-
hákova vodu z rozvodněného potoka, do něhož spadla
a utonula. Mrtvola její, ač po ní neprodleně pátráno
dosud vytažena nebyla a odnesena byla dravým prou-
dem bezpochyby do Labe, kleré ji někde v horním
svém toku vyhodí na břeh.
Schreiter
Šlapeta
Cikán
Demeter Bumba
Divka
Antonia
Koloredov u Místek
Místek
Brno
Španělsko
Perpignan
Labe
6
article
— Loutková divadla. Na národním lout
kovém divadle »u Fleků« hraje se dnes
o 5. hod. »Poslední Přemyslovec«. — Na loutkovém
divadle ve prospěch damského odbor
N. J. S. na Smíchově v restauraci »u lva«
v Palackého třídě hraje se dnes v pátek o 5. hod.
»Pohádka o vodní královně a Meluzině«.
— Panorama. Půvabné krajinky horské v oblast
švýcarských hor „Interlak“ a Brientze“ v 50 obra-
zich předvádí ještě dnes a zejtra panorama „Gea“
v Praze II., Palackého ulice číslo 15 n.
— V pěvacké sini »Smid a Kohn u Šlajgrů-
uspořádáno bude dnes představení ve prospěch pěv
kyně písní slč. Josefiny Kohnové. Program úplně
nový, původní. Vystoupí slč. F. Meixnerova, bývalý
člen divadla v Brně, jako nově angažovaný člena
jako host nejlepší český parodista kouzelnictví pan
Kehrmajer. Kromě jiného poprvé: »Dvojzpěv« od
Vohanky, »První operace« a parodie »Dáma s kame-
liemi« od L Šmída.
Smid
Kohn
Šlajgr
F Meixnerův
Kehrmajer
Vohanka
Smíchov
Praha
Palacký
Brno
loutkový divadlo
Panorama
7
article
Různě zprávy.
Různě zprávy.
= Malchovské »Fliegende Bläller« dementuji
nedávnou. také námi zaznamenanou zprávu, že byly
prodány Augustu Scherlovi nebo že se o prodej vy
jednává.
= Pověsti o podvodech v celním úřadě. Z B
lehradu se telegrafuje: Proslýchá se, že na zdejším
celřím úřadě objeveno bylo podloudnictví, provozo-
vaně ve velkých rozměrech speditérem ministeri
války. Všechny zásilky adresované ministeriu jsou
prosty cla. Pod touto záminkou speditér propašova
značně množství zboží nejrůznějšího druhu, zejmena
zboží, jež podléhá vysokým clům, pro některé zdejší
obchodníky. Výše zpronevěřených cel dosud není zná-
ma, vyšetřování bylo zavedeno.
= Rudý prapor. Z Paříže se telegrafuje: Na
znamení smutku nad smrtí jakéhos sklepníka z ka
váray, jenž podlehl poraněním, která si utržil při ne
dávných výtržnostech, vyvěsila bursa práce rudý pra
por. Policejní prefektura vyzvala správu bursy, aby
prapor odstranila, což po dvakráte odmítnuto. Ná
sledkem toho panuje velké rozčílení. Byla učiněna
rozsáhlá opatření na udržení pořádku. Není dosuo
známo, jak prefekt rozhodne.
Augusta Scherl
Paříž
Fliegende Bläller
8
article
= Kněz ubit v posteli. Ze Lvova, 26. listo
V Hruhíně včera ráno nalezl sluha ruského kněze
Štěpána Guronského, svého pána v posteli zavraždě
ného. Jde o loupežnou vraždu. Po vrazích není an
stopy.
= Probodl otce Z Mnichova. V Mönchstock-
heimu u Kitingu uspořádal selský synek Lebenhare
ve vinném sklepě svého otce soudruhům piiku. Když
ve 3 hodiny ráno otec opilou společnost vyzval, aby
ze sklepa odešla, syn otci svému nožem zasadil 15
ran do pršou, z nichž dvě protkaly plíce.
= Rodinné drama. Z Berlína telegrafují: Před
městem vrhl se pod přijíždějící vlak jistý krejčí
z Rummelsburgu se svým synáčkem a dceruškou
Muž a synáček byli usmrceni, děvčátku utržena
pravá noha. U zemřelého nalezen telegram, že žena
jeho v pondělí zemřela. Snad to bylo příčinou jeho
sebevraždy
= Neštěstí na moři. Z Wyku ve Föhru, 26. listo-
padu. (C B.) V noci na středu rozkotala se u ostrova
Amrunu norská loď a její lodice zahnány k ostrovu
Doposud vyhodily vlny na břeh tři mrtvoly. Osud
oslatní posádky není znám. Loď je rozbila a úplne
zliacena.
= Zemělřesení pozorováno včera o 1.17 hod.
v Sofiji. Bylo provázeno podzemním rachotem.
Guronský
Wyka
Lvov
Mnichov
Berlín
Föhr
9
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Divadlo. Čtvrté číslo přehledového cy
klu české činohry: Kolárův »Pražský žid«
Po knihovém dramatiku Klieperovi, jenž skládá
své seénické reje, vzdálen praktického styku
s jevištěm, po Tylovi, praktiku lidové scény,
přichází J. J. Kolár, už pevný znatel jeviště
jeho potřeb, ale zároveň muž vyšších ambiei
literárních a idejných. V »Pražském židovis
pluje autor »Magelóny« a »Žižkovy smrti« vo-
dami současného proudění idejného. Látka bry
sice historisující, kolorit a kostým sedmnáctého
věku, ale co na seéně se mluví a děje, nava-
zuje přímo s rozpoložením myslí ve hledišti.
Drama vzniklo v r. 1871. Vlna politického
rozmachu let šedesátých poklesla, je po drago-
nádách Kollerových, po pádu Hohenwartově.
začíná dusno let sedmdesátých. Dobře tu k ná-
ladě veřejnosti přilehla na jevišti chmurná
almosféra doby pobělohorské, s rachotem
popravných bubnů na Staroměstském náměstl.
Veřejnost rozstoupená v tábory, rozvlněna sráž
kami idejných protiv zabezpečuje silnou re
sonanci scénám historického děje obdobné po
vahy. Hodnotu vyšší mravní ideje vedle vlaste-
necké myšlenky zastupuje idea náboženské tole
rance. Ujímati se práv lidskosti v opovrženém
židovi náleželo k idejným smělostem předehozi
poriody. Postava sympatického žida vine se r
Kolárův
Klieper
Tyl
Kolár
Žižkův
Kollerův
Hohenwartův
Drama
divadlo
10
article
mánem i dramatem let třicátých a čtyřicátých
jako dnes tvorbou domněle novoidejnou procházi
postava hrdiny třídního zápasu, proletáře nebo
anarchisty. I u Tyla ve »Tvrdohlavé ženě«
hájí v episodce žid svou lepší bytost prot
utkvělému názoru doby. Kolárův žid je do-
konce vlastenec a přesvědčený Čech. Idea ovšem
ještě neproniká hlouběji do osnovy hry. Pro-
kmitává leda na povrchu dialogu, vybíjí se pří-
ležitostnými narážkami a obraty, i honosným
tirádami. Romantická zápletka, přiměřena vkusu
širšího diváka, dost ledabylo je stesána uprostřed
rámce dobových události. Okolnosti života nedo
volovaly, aby autor uvykl přílišné vybíravosti pro-
středků. Jistá buršikósnost fantastické procedury
označuje všecku tvorbu skladatele »Umrlčí hlavy«
»Mravenců«, »Dábla ve fraku«, »Pekla zplozenců-
a pod. Básnická volnost dává se u něho ráda z
stupovati jistou nezřízenosti postupu. Rozdová
děný sarkast, časový blagér nebo třeba jen mnoho-
mluvný znalec historického pramene příleži-
tostně bez ohledu zkazí divadelníkovi nejlepš
effekt. Tak se i stává, že hluboká tragika doby
vyjádřená primitivností inkvisiční procedury zvrac
se ve čtvrtém obraze v ošklivou frašku. Autor tu
bez okolků povoluje nezbedné své náklonnosti ke
karrikatuře. Nové provedení snažilo se sepnout
celek pevnějším stylem. Zvláště v prvných třech
obrazech provázena je snaha pěkným zdarem.
Volně archaisující dikce, rozplynulá namnoze
táhlé periody, neusnadňuje hercům úkol. Hluší
a buší mezi hrou dost prázdného pathosu.v
předních úlohách pánové Řada, Želenský, Wies-
ner, Vávra, Mušek, dámy Danzerová, Laudová.
Tyl
Kolárův
Želenský
Vávra
Danzerová
Laudová
Čechy
Wies
11
article
Pštrossová hájí statečně ostrou konturu postav.
V úloze konšela Pelhřimovského přihlásil se do
sboru nový hlas trochu nuceně ustrojeného
zvuku. Ve třetím aktu soustředěna je všecka
pozornost k velikému oknu, kudy přitomní vy-
hlížejí stranou ven k náměstí, kde se odbývá
hrůzostrašné divadlo popravy. Mluví se něco
o davech chvátajícího lidu. Ale venku na ulici
po celou scénu nemihne se kolem přízemního
okna ani zvědavá myš. V době komparsníeh
effektů! Ku podivul
+ Z kanceláře Národuího divadla. Dnes opakuje
se poprvé v novém nastuduvání Kolarův »Pražsk
žid« (2. čtvrtka předpl.) s p. Radou, pí. Laudovou, pí
Danzerovou, pí. Pštrossovou a pp Želenským, Muškem
Mošnou, Matějovským, Viesnerem, Vávrou, Sedláčkem
Steinsbergem a Hašlerem ve hlavních rolích. O před-
včerejším představení, o němž tato hra přijata byla
skoro s týmž zájmem jako v dobách dřívějších, bylo
divadlo vyprodáno. Zejtra hraje se dvakráte: odpo-
ledne pro studentstvo Klicperova veselohra »Ptač-
ník« a Macháčkova veselohra »Ženichové«, veče
pak Halévyova opera »Židovka«. Na neděli odpo-
ledne určena jest Tylova národní báchorka »Tvrdo-
hlavá žena«, na večer po třetí Puceronova opera
Kolarův
Laudův
Danzerův
Pštrossův
Želenský
Mušk Mošna
Matějovský
Viesner
Vávra
Sedláček
Steinsberg
Hašler
Klicperův
Ptač
Macháčkův
Halévyův
Tylův
Puceronův
Národuí divadlo
12
article
»Tosca«, k níž záznamy přijímá denní pokladna
V ponděli hráti se bude jako pátá hra z cyklu české
činohry k 20. výročí otevření Národního divadla
Bozděchova veselohra »Jenerá! bez vojskae.
k níž dějí se nyní zkoušky na jevišti
+ Lidové divadlo »Urania« v VII. části Prahy
Dnes jako 12. hra v předplacení hraje se Šamberkova
rozmarná hra »Rodinná vojna«. Režisér V. Spurný
Hlavní úlohy hrají dámy: B lrmanova, Balákova
Světlá, Vejvodová, Pražská, Bermannová a pp. Šípek
Cekanský, Pražský, Počepický, Spurný, Rabský. Ber
man, Příhoda, Mráček, Chalupník. Začátek o 7. hod.
več. Po divadle dostatečný počet vozů elektr. dráhy
— Zejtra o 1/28. hod. večerní hraje se ve prospěch
starobního pojistění dělnictva elektrotechnické továrny
p. Frant. Křižíka v Karlině velká výpravná fraška s
zpěvy »Pražané v Pekinu«. Ceny míst poloviční.
Tosca
Jenerý
Šamberkův
V Spurná
Balákův
Vejvodová
Bermannová
Šípek Cekanský
Počepický
Spurná
Příhoda
Mráček
Chalupník
František
Křižík
Karlin
Praha
Peking
národní divadlo
Bozděchov
lidový divadlo
13
article
+ Z ganceláře smíchovského divadla. Dnes hraje
se jako 21. hra v předplacení Mars-Barréova fraška
»Moderní manželé«. — Zejtra má čestný večer na
rozloučenou pl. Pavlíčková, ke kterému zvolila Her-
věovu »Mamselle Nitouche«, v níž zpívati bude úlohu
titulní. — Nejbližší novinka bude »Syčáci« s pp.
Charvátem a Kubíkem ml. v titulních úlohách.
+ Ve Švandově zimním divadle na Smichově
bude míti dne 5. prosince benefiční večer člen Švan-
dova činoherního ensemblu pí. Marie Fochtová.
Hrány budou veselohry: »Sklenice čaje« o
Thibousta, »Uhlíři« od Gillea a »Otec Palackýe
od Rosena. Večer slibuje býti zajímavým také tím
že vystoupí poprvé ve veselohře »Sklenice čaje-
v úloze baronky Velenské sl. Zdeňka Borecká.
Pan Josef Falty s. divadelní ředitel, jeden z nej-
starších českých herců, otec paní Fochtové, hráti bude
pohostinsku ve veselohře »Sklenice čaje« úlohu
Kuřátka a v »Otci Palackém« úlohu hajného
Kapusty, kteréžto role cítá ke svým nejzdařilejším
+ Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech.
Dnes hraje se jako lidové představení za poloviční
ceny »Čert a Káča«. Původní báchorka o 6 oddě-
leních od Jos. K. Tyla. — Zejtra je lidové předsta-
vení: »Železná maska«. — Pro příští neděli dne
29 listopadu připravuje se původní novinka: »Hrdi
nové makedonští-
Pavlíčková
Hera
Mamselle Nitouche
Charvát
Kubík
Švandův
Fochtová
Thiboust
Uhlíř
Rosen
Borecká
Falta
Focht
Kuřátko
Palacký
Kapusta
Král
K Tyl
Gillea
Jos
Švan
Pištěkův lidový divadlo
14
article
Hudba.
Hudba.
+ Akademie dam. odboru Ústř. Matice školské.
Včera započaly zkoušky damského pěveckého sboru
za řízení Jarosl. Kociána. Sbory již při zkouškách
se neobyčejně líbily a také jich provedení horlivým
dívčím sborem, seslaveným z dcer našich nejpřed
nějších rodin, naše obecenstvo příjemně překvapí
Upozorňuje se, že z nevyprodaných dosud sedade
zbývá již jen něco málo u včera uvedených knih
kupců.
+ Akad odbor Nár. jednoty severočeské pořádá
dne 9. prosince akademii ve prospěch vánoční na
dílky. Při akademií účinkovati budou pl. Růžena Ma-
turová, člen opery Nár. divadla, sl. Hilda Stromen
gerovna, vi tuoska na housle, České pěvecké kvar
teto (pp Mikoláš, Černý, Novák, Svojsík) a Česká
Filharmonie.
+ Koncert pensijního spolku členů sboru a orke
stru Národního divadla, v němž provedena bude dra-
matická legenda »Fausta prokletí« od H. Berlioza ve
prospěch fondu pensijního za spoluúčinkování solistů
Nár. divadla: sl. Amal. Bobkovy, pp. Ot. Mařáka
Václ. Klimenta, Fr. Šíra a za řízení kapelníka p. M
Angra, koná se již dnes v pátek 27. listopadu o7
hod. več. v Rudolfinu. Otevření pokladny o 6. hod.
Kocián
ma turová
Hild
Mikoláš
Černá
Novák
Svojsík
Faust
H Berlioza
Bobkův
Otakar
Mařák Václ
Klimenta
Šír
Francie
M Angra
Rudolfinum
akademie dáma
národní . divadlo
Český filharmonie
národní divadlo
kupec . + akad
15
article
+ Pěvecký kruh »Tovačovský« v Praze. Bratřím
pěveům se oznan uje, že zejtřejší večer v hotelu
Central začne určitě ve tři čtvrti na osmou. Ježto
pak před přednáškou má býti přednesen jeden z na-
šieh sborů, nutno, aby bratři v čas se dostavili
(s odznaky)
+ Z vinohradského »Hlaholu«. Dnes koná s
v místnostech »Hlaholu« v Národním domě první
společná zkouška jednot, zastoupených v středočeské
župě Dvořákově, ke koncertu župnímu, který bude
konán 7. prosince na Žofině za účinkování České
Filharmonie; dámy mají zkoušku od 6. hod., pání
od 71/4 hod. Příští týden budou zkoušky v pondělí
a ve středu; v pátek pak bude generální zkouška
s orchestrem.
+ Z Hostivaře, Hudební a pěvecký večer pořádá
»Čtenářská beseda« v Hostivaři v neděli dne 29.t
m. v místnostech besedy »Na kovárně«. Spolnúčin
kují: pěv. kvarteto »Škroup« a p. J. Čihák z Praby
Začátek o 7. hod.
+ Z Velkých Čakovic. Koncert proslulého » He-
roldova pražského smyčcového kvartetta za spolu-
účinkování pana Ed. Treglera, kr. dvorního virtuosa.
uspořádán bude v sobotu dne 28. listopadu t. r.
továrních místnostech ve Velkých Čakovicích. Začá
tek o půl 8. hod. več.
+ Ze Slaného. Pěvecký spolek »Dalibor« v
Slaném pořádá pro své členy v neděli dne 29. listo
padu o 5. hodině odpolední v sále Občanské záložny
koncert. Laskavě spoluúčinkuje slečna Kamila Pro-
cházkova, koncertní pěvkyně z Prahy. Sbormistři
p. Karel Manšinac a pan Al. L. Vymetal. U klavíru
slečna Arua Holubova z Prahy a pan JUC. Frant
Neubert.
+ Z Čes. Brodu. Těl. jednota »Soko!« v Čes
Brodě pořádá v neděli 29. t. m. o 7. hodině večen
koncert Heroldova pražského kvarteta a svého žen
ského pěveckého odboru.
Tovačovský
Dvořákův
Škroup
J Čihák
Ed
Tregler
Dalibor
Kamil
Manšinac
Al
L Vymetal
JUC
Neubert
Praha
Hostivař
Velká Čakovice
Slaný
Aru Holubov
Čes . Brod
Čes Brod
Central
Hlahol
národní dům
Český filharmonie
orchestr . + Z Hostivař
Heroldův pražský kvarteto
Heroldův
16
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Katastrofa svatováclavské záložny
před soudem.
(Pokračování.)
A zase četlí obžalobu a zase ještě nedočui
Ještě na tři sta stran zbývá pro dnešek a lektura
jich vyplní bezpochyby celé dopoledne, než
začnou výslechy, na které už auditorium a veřej
nost je netrpěliva. Asi o polednách začnou
— Kohoutem a vyplní i sobotní líčení, které bude
bezpochyby po přání porotců zahájeno užo
8. hodině ranní.
Ku předvčerejšímu losování ještě malý de
tail: Předseda vrch. rada p. Stolla tázal se po-
rotců, není-li který z nich členem svato-václavské
záložny. Na okolnost, která by po případě mohla
tvořít důvod zmateční. Odpověď byla unisono
záporná. Z porotců byl sice p. Aust už jednou
povolán k úřadu lidového rozhodčího v „zálo
ženském“ případě. Ale bylo to před léty a běželo
o afféru mělnické záložny. Po této stránce
tedy zmatečního důvodu nebylo a nebude.
Tuto výtah z další části obžaloby
Jaký byl shledán pořádek v zaslavárně.
Hned po založení svatováclavské záložny zřízen
(r. 1872) tak odbor zastavárenský, jenž nejprve by
veden a účtován v míslnostech a knihách záložnya
teprve r. 1881 odloučen jako zvláštní oddělení s účto
váním samostatným.
Kohout
Stoll
Aust
17
article
Obě odvětví jeho (zastavárna pro šatstvo a za-
stavárna pro skvosty a cenné papíry) měly zvláštn
své místnosti, úřadnictvo i pomocné kniby účetní
V zastavárně na skvosty zaměstnán byl jako úřadník
Josef Ort nepřetržitě (pokladní kniha vedena Orlem
po celou dobu, ani jednoho dne nevyjímaje), jako
odhadce (po celou dobu) Hubert Hueber a stá
lým revident m obou zastaváren byl po celou dob
od r. 1893 Jindřich Bilý, s nimž prováděli skontro-
vání pokladen a zásob zastavených skvostů. Peti
Krausch a Leopold Bürgermeister. Dohle
nad zásobou zástavených papírů vyhradil sobě sám
starosta P. Jan Drozd. Manipulace účetní v zasta
várně byla zcela jednoduchá, bez jakékol
účetní kontroly — spoleháno tu jednak na
poc ivost účtujícího úřadníka, jenž byl
zároveň pokladníkem, jednak na bdělost re
vídentovu. Záloženské oddělení vydávalo oddě
lení zastavárenskému dle polřeby na půjčování stra
nám větší okronhlé částky peněz — zpravidla 1000
až 2000 zl. Účtování bylo v obou zastavárnách
stejné.
A v zaslavárně právě — jak dovozují znalci —
dostoupila korrupce záložny vrcholu
Původní zápisy byly fingovány, dalš
jich ůčtování komoleno, závěrečné po-
ložky tvořeny libovolně dle potřeby
peníze mizely jako do nenasytného
jicnu zločínnýma rukama Jo se fa
Orta.
Ort
Hueber
Bilá
Bürgermeister
18
article
Hlavním působištěm Ortovým byla pokl adn
kniha. Té Ort vůbec denně nevedl, nýbrž teprve
před koncem měsíce, kdy zpravidla přicházela skon-
trující komise, šmabem scházející zápi sy
doplnil, aby vytvořil tak zůstatek hotovosti, ja-
kému loupená jím pokladna odpovídala. Při tom ml-
sto správných skutečně vyplacených nebo přijatých
položek zapisoval cifry o celé tisíce větš
nebo menší, ponechávaje differenci
sobě a svým společníkům. Dle seznamu
soudních znalců zpronevěřil Ort za 4 leta, t. j v le-
tech 1898—1901 úhrnem 284 490 korun. A protože
úroky stranami placené zdaleka ani nestačily ke
kryti ohro ných kapitálů zpronevěřených, hleděl
Ort vytvořiti umělý zisk jinak. Činil to
tím způsobem, že ve »Sborníku« způsobem zcela
jednoduchým zvětšoval cifry skutečně přijatých úroků
při přepisování jich z knihy pokladní předepsá-
ním jednotky o rovné stovky.
Ort
19
article
Timto způsobem byla zfalšována ve sborníku
cifra splacených půjček na skvosty v r. 1898
7000 zl., dále o obnosy půjček, vyplacených na cenné
papíry v r. 1898 o 11.0 0 zl., v r. 1899 o 10.000 zl..
v r. 1900 o 4000 korun, v r. 1901 o 3000 korun
konečně bylo částkám záložně vrávených dotací
1901 »Sborníkem« »přidáno« 20.00) klo run.
Leč i zápisy, které již ve kníze pokladní a ve
sborníku tak značným transformacím byly podro-
beny, přeměnény při přenášce ze sborníka
do hlavní knihy znova. Odvážné operace
podnikal tu zkušený operatér a jemným nožíkem
celé desetitisicovky ampotovány znetvořeným polož
kám. Výsledek tohoto hospodaření jest arciť také
zdrcující: neméně než 2,185.159 K 78 h odcizeno
záložně jen v oddělení zastaváren
ském, přes to, že revidovali zastavárnu členov
výboru Petr Krauseh, Leopold Bürgermei
ster, slarosla P. Drozd a stálý revisor Jin
dřich Bilý.
Krauseh
Bürgermei
Jin
Bilá
zl
20
article
Josef Ort jest mrtev a také Petr Kra use
a Leopold Bürgermeister jsou nebož
tíky. Unikli tudiž rameni světské spravedlnosti
Činnosti P. Drozda a Bílého budou ještě níže věno
vány kapitoly zvláštní.
A tak celá desetiletí děly se zpronevěry, po de
setiletí falšovány bilance a výročni zprávy, předlu
žený ústav pomocí jich vydával se za kvetoucí, ná
kladná budova se stavěla, věda a umění bohatěs
podporovaly — vše to jedině za tím účelem, by davy
vkladatelů byly lákány a aby členové nesta i se ne
věrnými ústavu. A po leta se šalba podvodníkům
dařila. Důvěra vkladatelů k ústavu rostla, peníze d
záložny se hrnuly a čím dále, tím více vzrůstaly zá
stupy ošálených nebožákův, až fond vkladů dostou
pil koncem r. 1901 výše 16 millionů korun
To stačilo, by nepřetržitě pokračovati se mohlo
v nestoudném loupežném hospodařen
s cizím svěřeným majetkem, bez obavy
že by nepovolaná ruka mohla zboubné počínání ne
hodné správy odkrýti.
V tomto ohledu bylo vše nejvýš obezřetně aran
žováno. S jedné strany ředitel ústavu Václav Kohou
a správce zastavárenského oddělení Josef Ost pro
myšleným způsobem falšovali knihy a upravoval
bilance, zastírající pravý stav záložny — s druh
strany působili ti, kdož zločinné jednání jejich kryli
revisoři Jindřich Bílý, Petr Krausch, Leopold Bürger
meister a po něm Bedřich Grünwald, prohlašujíce
že knihy a bilance shledali v pořádku — a posléze
byl to P. Drozd, který, zneužívaje svého postaven
před výborem a valnou hromadou a před celou ve
řejností hájil roční bilanci ústavu jako nedotknutel-
nou pravdu, chránil ji před jakýmkoliv útokem, před
jakoukoli pochybností o stavu položek . ..
S rostoucí důvěrou a rostoucími vklady rostl
zároveň i smělosť drancujíci tlupy, povolané spolu
občany ke řízení a správě svatováclavské záložny.
Ort
Petr kra
Bürgermeister
Drozda
Koha
Josef
Bílá
Krausch
Bürger
Grünwald
21
article
Svatováclavská záložna od let byla passivní a každo-
ročně do obrovité výše rostl schodek — musila prot
koterie podvodníků přemýšleti, jak by dřívější počí-
nání jejich bylo zakryto a prostředky k dalšímu obo-
hacování se vylákaly. A k tomu sloužily především
falšované bilance, jež dlužno v prvé řadě prohlásiti
zločinem podvodu na důvěře široké veřejnosti, jemuž
v oběť padlo tisíce a tisíce ničeho netušících občanů
všech vrstev lidu. Osm millionů korun zmi-
zelo a připraveno o ně bezpočet důvě-
řivých existencí, z nichž mnoho do-
sud tone v nejistotě před následky
zločinného jednání správců svatová-
clavské záložny. Toť výsledkem dlouholetéh
hospodaření zpronevěřilého konsorcia .
Nelze arciť přehlédnouti, že obrovský osmimil-
lionový schodek nevzešel jen z podvodův a defrau
dací, nýbrž že má původ v nepořádcích, panujícíe
v ústavě a zejmena v ohromné výši úroků z úroků
ze zpronevěřených sum.
Studiem spisů — praví obžaloba — ukázalo se.
že jeden každý z obžalovaných měl určité pole pro
zločinnou svoji působnost. Václav Kohout a Joseí
Ort jako vrchní úřadníci zneužili do krajnosti svého
postavení v záložně, revisoři Jindřich Bílý a Bedřicl
Grünwald posilovali je v jejich konání a starosta
P. Drozd kryl celek svojí důstojností. A za příkladem
nejvyšších funkcionářů úslavu i úřadníci Emil Hercík
a Bedřich Pekeländr — dle tvrzení žaloby — bez
obavy před prozrazením napodobili svoje mistry ..
Kohout
Ort
Bílá
Bedřicl
Hercík
Pekeländr
22
article
C. Část podrobná.
C. Část podrobná.
Tolik předsílá státní zastupifelství třetí části ža
lobního spisu, která vyličůje činnost jednoho každého
z obžalovaných zvlášť, předesflajíe rozboru tomu
také zvláštní úvahy o činnosti nebožtíků Orta
Čáslavského, na něž třetí druh jejich, Václav
Kohout, všecku vinu svaluje
Ort Čáslavský
Kohout
23
article
Pozoruhodný nález
24
article
První stopy protizákonného jed
nání padají zpět až do r. 1876 a 1877, nebo
již tehdá řádilo v záložně konsoreium
mužů, kteří znajíce dobře poměry, využitkoval
zištně okolnost, že starosta zá lož ny
(který, žaloba neuvádí. Pozn. red.) při hospo-
daření svém sám nesprávností s
dopustil.
Co znamenala pro záložnu činnost Ortova.
Zemřelý již vrchní účetní Josef Ort by! — jak
žaloba dovozuje — zlým démonem svato-
václavské záložny. P. Jan Drozd označil
ho sice častokráte geniálním člověkem a výlečným
úřadníkem, ale lze-li u něho o čem mluviti, není to
geniálnost, nýbrž odvaha, se kterou neostýchal se —
a to způsobem dosti obyčejným — měniti zápisy v
obchodních knihách svatováclavské záložny pro své
účely.
Způsob, jakým Ort falšoval, byl prajednoduchý
Na základě jisté zkušenosti při dělání bilancí
vzhledem k účelu, jehož bilancí dosíci chtěl, přetvo-
řoval prostě číslice položek v knihách zapsaných
Vyškrábal totiž pokaždé cifry nevhodné a nabradi
je »vhodnými«, nebo přepsal na počátku nové stránky
součet ze stránky předešlé cifrau, která hodila se do
krámu. »Pracoval« tak jednoduše, že by i laika pii
zkoumání falsum bilo do očí a že by změny cife
odbornikem při revisi naprosto přehlédnuty býti ne
mohly. Ort cítil se ovšem při provádění svých
šmejdů zcela bezpečným, věda, že při revisi nehrozi
mu nebezpečí pražádné a jen tak bylo možno, že
defraudacemi, páchanými ve svatováclavské záložně
po tak dlouhá leta, jmění členův a vkládatelů měrou
tak značnou bylo zkráceno.
Ortův
Ort
svatováclavský záložna
25
article
Josef Ort, syn rodičů nemajetných, byl 29. dubn
1875 přijat do svatováclavské záložny za praktikanta
s dvoustovkovým adjutem, které zvýšeno mu později
na 400 zlatých. 30. listopadu 1876 svěřena mu už
prozatímně pokladna, 14. března 1884 postoupil na
účetního se služným 1200 zl. a kvinkvenálkami po
150 zlatých, 12. března 1891 zvýšeno mu služné na
1300 zl. a 23. září 1897 byl — o 25letém jubileu
záložny — jmenován vrchním účetním. 17. května
1900 projeveny mu výborem diky za veškerou
činnost a připojena k tomu gratu
lace, 28. února 1901 udělena mu kvinkvenálk
400 K a 23. března 1902 — tímto datem končí ža
lobní spis, životopis zemřelého vrchního úřadníka —
Josef Ort zemřel.
Původně odkázán byl Ort na svoje př jmy úřad
nické. V hmotných jeho poměrech nastal však ke
konci r 1887 veliký obrat. Ort vyhrál totiž na ví
deňský komunální los č. 11 řada 1588 největš
výhru, na niž mu — po srážce poplatku — měst
skou spořitelnou r. 1888 vyplaceno 169.642 zl. 39 kr
Výhra tato měla ovšem pozadí poněkud záhadně.
Ort
zlatý
26
article
Tvrdil obuvník Frant. Klabík, že los náležel vlastně
jemu a že si ho Ort ze zastavárny neprávem při
vlastnil. Ale Klabík pro tvrzení své podstatného dů
kazu nemá a proto také zmínka o jeho nároku stala
se pouze k úplnému vyčerpání děje. Ale výhra zmí
néná měla na společenské postavení Ortovo pod
statný vliv. Ort koupil si domy, stal se mecenášem
vědy a umění a žil ve velkých poměrech, aniž by
to jeho okolí bylo bývalo nápadno. A protože způ-
sob jeho života vyžadoval mnohem víc, než vlastní
jmění mu vynášelo, sáhl Ort na jmění svatováclavsko
záložny. Ani tyto přehmaty však nezadržely jeho
finanční úpadek a když po smrti Ortově sepisována
jeho pozůstalost u novoměstského okresního soud
v Praze, zjištěno, že zanechal 2253.44 korun dluhů
kterážto suma později zvýšila se ještě n
3460.04 korun.
František
Ort
Klabík
Ortův
okresní soud v Praga
27
article
Ort nosíval vždy u sebe větší obnosy a když 22
března 1902 — na cestě do Dobřichovic — v želez
ničním voze náhle zemřel, nalezeno u něho v papí
rových penězích 1924.61 zl., ve zlatě 185.——, jedn
obligace rakouského úvěrního ústavu a dva atři-
cet směnek.
Zpráva o úmrtí. Ortově rozšířila se rychlosl
blesku po Praze, kterou současně už kolovala pověst
že Ort na poslední svoji cestu vzal s sebou značne
obnosy. Tato okolnost také zavdala podnět k určitě
už proskakujícím pověstem o neblahém hmotném
stavu svato-václavské záložny a malversacích Orto-
vých.
Následkem toho zavedeno bylo rozsáhlé šetřen
o způsobu života a chování se Ortově, ježto nutno
bylo zjistiti, pokud vinen je činů, jež připisoval
jemu všichni obžalovaní, by vinu se sebe na něh
svalili.
Dle výpovědi dlouholetého úřadníka sv. václavské
záložny, Bohumila Frühaufa, Ort dopouštěl n e ne
správností a terrorismem pouze zabezpečoval si mlče-
livost u ostatního úřadnictva. A bezzávadné nebyl
ani morální jeho chování. Každodenně téměř hodo
vali Josef Ort a Václav Kohout v ma le
místnosti vedle zastavárny a úřa
dovně Ortově a pořádali tam pitky.
ano byla doba, kdy i ženštiny so bě
do místnosti oné vodili a tropil
s nimi pohoršlivé neplechy. Sám v.
Kohout udal, že sobě Ort vodil do by tu
zemřelého sluhy Chalupeckého ženšti ny
na hodovánky, zač ovšem sluhu nemi-
nula přiměřená sodměna«. Josef Ort mrha
přímo pe čzi a byla zjištěna celá řada osob, kter
bohatými dary obmýšlel nebo kterým zápůjčkam
vypomáhal.
Ort
Ortův
svatý . václavský záložna
Frühauf
Kohout
Chalupecký
Dobřichovice
Praha
28
article
Úřadníkem by! Ort — jak znalci konstatovali —
nanejvýš nespolehlivý m. Při zkoumání
obchodních knih, v nichž Ort pracoval, nalezeno
mnoho fals, jeho rukou provedených —
ukázky jsme již výše uvedli — a lze s určitost
tvrditi, že veškeré téměř padělky padají n
vrub Ortův a jen v několika málo přípa
dech na vrub jiného pachatele.
O způsobu, jakým sobě počínal Ort při fi go
vání vkladních knížek a jak přetvořoval cifry v kni
hách při sestavování rozvah, aby vykazovaly zdán-
livý zisk .— bude ještě pojednáno ve stati, věnovane
trestným činům ředitele Václava Kohouta. Pokud se
týče zastavárny, obnášejí zpronevěřené obnosy v
době od r. 1881 do r. 1902 úhrnem 884.894 korun
60 hal. (při půjčkách na cené papíry v letech 1898
až 1901 189.890 kor., při půjčhách na skvosty v téže
době 94.000 kor., celkem 284 490 kor.). Také způso
defraudací Ortových byl již blíže naznačen a bylo
také již uvedeno, že krycí falsa v knihách zastavá-
renských fabrikována byla způsobem tak makavým
že každý je ihned poznati mohl. Podržel-li Ort ve-
škeré zpronevěřené obnosy sám nebo dělil-li se o n
se svými spoluvinníky, bylo otázkou vedlejší a nemá
vlivu na skutkovou yovahu trestního činu Ortova —
bude však na ni vzat zřetel při pozdějším rozboru
činnosti jeho spoluvinníků. V. jednání Ortově shle
dává žalobní spis zločiny podvodu i zpronevěry těžší
kvalifikace, protože zemřelý porušil povinnosti, jake
ukládala mu hodnost vrchního účetního a zastavá-
renského předsedy, nehledě k tomu, že i revisoři, ze
jmena Jindřich Bílý, svedeni byli k spoluvině až
malversacemi Ortovými spolu zaviněn byl schodek
jenž v zápětí měl zkázu ústavu, všeobecné důvěry
požívajícího a bezpočet strastí, ohrožení, ba i zni
čení existence u mnoha set osob
Ort
Ortův
Kohout
Bílá
29
article
O j Romanu Čáslavském.
Také Romanu Čáslavskému přidělili znalci smut
nou roli v historii vykradané záložny. Vstoupil do
služeb záložny jako praklikant 8. července 1872
setrval v nich až do 26. ledna 1882, kdy náhle
z úřadu byl propuštěn. Dle udání P. Kyselky stal
se tak pro zpronevěru jistého obnosu, dle Drozde
z té příčiny, že nedbalostí Čáslavského jedna směnka
pr padla. Přes to vydal Čáslavskému výbor vysvěd-
čení příznivé, takže propuštěný domohl se po krátké
době místa prvního účetního v Malostranské záložně
v Praze. Ale neminula tři léta a Čáslavsk« i tohoto
místa byl zbaven, protože »Malostranské záložně«
11.670 zlalých zpronevěřil. Trestní oznámení na
něho nepodáno tehdá jen z té příčiny, že škoda —
až na 400 zl., pojištěné na usedlosti otce Čáslavské-
ho v Roztokách — byla dílem úřadní kaucí, dílem
splátkami pachatele nahražena.
Za Čáslavského splaceli v tomto případě vlastně
Josef Ort a Václav Kohout. Dle udání bratra Čáslav-
ského, Otakara, poslal zpronevěřilý úřadník hned
jak defraudace jeho byla odhalena, svého otce ke
Kohoutovi a Ortovi prosit, aby schodek zaplatili.
Romanus Čáslavský
Čáslavský
Ort
Kohout
Otakar
Praha
Čáslav
30
article
Ort vyhověl a když jmenem otce Čáslavského uza-
vřeno narovnání s Malostranskou záložnou, posílal
Čáslavskému buď on, nebo ředitel Kohout peníze k
splácení schodku potřebné.
Po pr puštění z Malostranské záložny žil Roma
Čáslavský v nuzných poměrech. Zprvu protloukal se
jakž takž v Praze a od r. 1892 byl účetním ve mlýně
pana Radimského s platem 30 zl. měsíčně. Po ce ou
dobu tu doslával však ze svatováclavské zál žny —
patrně tedy od Orta a Kohouta — měsíčně 60 zl.
podpory. Svědky též bylo zjištěno, že Roman Čáslav
ský, i když pražádného jmění neměl, utrácel nápadně
mnoho peněz a že často navštěvoval jak Orta, tak
Kohouts. Touto okolností dovozuje žaloba že R. Č-
slavský. Josef Ort a Kohout byli úzce spolčení, a ž
Ort a Kohout Čáslavského až do úmrti jeho — 6.
března 1900 — hmotně podporovali, patrně proto.
aby zajistili si mlčelivost Cáslavského o rejdech, kler
prováděli spolu s Čáslavským v době, kdy tento byl
ještě úřadníkem svatováclavské záložny
Romana Čáslavského líčí P. Kyselka. Frühauf, Fr
Klenka, ba i P. Drozd sám, jako člověka velice lehko-
myslného a marnotratného
O působení Václava Kohouta.
Ort
Čáslavský
Rom
Radimský
Roman Čáslava
Kohouts
Romanus Čáslavský
Frühauf
Klenk
Kohout
Praha
Francie
31
article
Václav Kobout narodil se 1. června 1816 v Praze,
kde olec jeho byl zednickým pomočníkem. Obecnou
školu navšlěvoval Václav Kokout asi 3 roky s do-
brým prospěchem, a po dvouleté návštěvě hlavní
školy u P. Marie Vít zné v Praze-III. vsloupil n
malostranské gymnasium. Odbyv s dobrým prospě-
chem dva ročníky, byl přijat do arcibiskupského kon-
viktu, studoval na piaristském gymnasiu novoměst-
ském a 4. července 1864 složil maturitu s dobrým
prospěchem. Ze seminaře však, kde pobyl jen něko-
lik měsíců, vystoupil a stal se r. 1865 bezplatným
praktikantem pražského magistrátu. Složiv r 1866
státní zkoušku z účetnictví, dostal po půl roce adju-
tum 150 zl. a začal se od té doby — odstěhovav s
od otce — živiti sám. V květnu r. 1867 byl odveden
k vojsku, koncem června však už zase propuštěn a
pracoval pak za 80 kr. denně jako diurnista u praž-
ského magistrátu, kde mu teprve koncem září 1872
plat byl zvýšen. 1. června 1870 Václav Kohout oženi
se s Marií, rozenou Hellerovou, s níž vedl zcela
skromnou d mácnost. V říjnu 1872 stal se městským
účetním v Kolíně s platem 800 zl. ročně, setrval
však v úřadě tom jenom do 1. září 1873 a nastoupil
místo druhého účetního ve svatováclavské záložně.
Václav Kobout
Václav Kokout
Marie
Vít
Kohout
Hellerův
Praha
Kolín
zl
32
article
Rok na to postoupil již Václav Kohout na prvního
účelního a 20. srpna téhož roku stal se definitivním
se služným 900 zl., které během další doby stoupalo
právě tak, jako mimořádné jeho příjmy a remunerace,
takže na př. r. 1902 poukázáno mu 2400 zl. služ-
ného, 200 zl. remunerace a 400 zl. za bilanci zar.
1901. Od roku 1874 do roku 1902 činilo služné vy-
placené Kohoulovi 95.216 K 46 h., ostatní příjm
21.183 K 12 tedy K 116 399 58 úhrnem.
Děti měl Václav Kohout tři a vydržoval nevlastní
matku, jakož i olce svého, který zemřel asi před de-
seti lety, až do jeho smrti. Manželka Kohoutova po
pětileté chorobě 26. prosince 1895 zemřela.
Václav Kohout — praví se v žalobním spise
dále — žil se svou manželkou v poměrech skrom-
ných. Když se však dcera Pavlina r. 1895 provdala,
dala jí matka věnem 20.000 korun a také synovc
svému, když se ženil, darovala 10.000 korun. Byly
to prý peníze manželčiny, jak Václav Kohout tvrdí,
poněvadž manželka jeho po všecka léta šetřila a pe-
níze ušetřené sobě ukládala. O výši úspor jejich prý
Kohout nevěděl a kam sí je uložila, neměl prý rovněž
potuchy.
Kohout
Pavlin
Kohoutov
33
article
Při domovní prohlidce v bytě Kohoutově v Praze
čp. 22 III. provedené 10. října 1902, nalezeno bylo:
na botovosti 800 kor., 31 knížek týnského bratrstva,
17 knížek jednoty karlovské, tobolka se 16 kor., po-
kladna s botovostí 3 kor. 42 hal. a několik skvostů
malé ceny. Mnohem výdatněji dopadla však prohlídka
úřadovny Kohoutovy ve svatováclavské záložně. Na-
lezlť tam člen výboru pan Fr. Schlegel v doutníkové
bedničce, ledabylo pohozené na stole, 3230 korun na
hotovosti v papírech, mezi starými žádostmi kromě
3 lir papírových peněz za 4900 kor., vkladní knížku
(na jméno prof. J. Drozda) na 300 zl. a pravou
spoustu vkladních knížek a akcií, jako na př. 3 akcie
strojního mlýna v Zad Třebání (1200 kor.), 11 akcií
spol. rolnického cukrovaru v Meziříčí (2200 kor.).
František
Schlegel
profesor
J Drozda
Praha
Kohoutov
byt Kohoutov
34
article
4 akcie společ. cukrovaru v Rakovníku (1600 kor.
18 zatímních listů »První všeob. poj banky« (7200
kor.), 15 akcií »Akciového pivovaru v Mýté« (3000
kor.), 11 akcií rolnického akc. parního mlýna v Čisté
(2200 kor.), 3 akcie rolnické továrny na cukr v Zá-
boři (600 kor.), 5 akcií duchcovsko mostecko chomu-
tovské hnědouhelné akc. společnosti (2000 kor.),4
akcie papírny akciového spolku v Praze (1600 kor.).
pojistku banky »Slavie« na jméno »Kohout« (200
kor.), 1 akcii Živnostenské banky (400 kor.) a řadu
různých osobních listin Kohoutových. Vzhledemk
tomuto objevu — ač Kohout tvrdí, že kromě obnosů
u něho nalezených, žádného jmění nemá — má ve-
řejná žaloba za to, že Kohout vládl značným jmě-
ním a že je v čas přepustil jiným o so bám.
Podezřelou zdá se slátnímu zastupitelství na př.
afféra záruky, kterou složil Kohout za svou příbuznou
Marii Procházkovou — tchyni svého syna — při vý-
půjčce 30.000 zl. z první občanské záložny. Kohout
dal totiž občanské záložně do zástavy mimo jiné řadu
vkladních knížek různých peněžních ústavů, na jména
Marie a Klára Kvasničkovy, Marie a Klára Sudkovy.
Měšťanský synek, Fr. Kohout, Fr. Leiske, Josef Leske.
Kohoutův
Kohout
Procházkův
Marie
Klár Kvasničkův
Klár Sudkův
Leiske
Leske
Rakovník
Francie
spolek v Praga
pojistka banka
Slavia
živnostenský banka
35
article
Johanna Leske atd. a když pátráno po majitelích těchto
hodnot, přihlásili se ke knižkám namnoze jenom prí-
buzní a švekruše Václava Kohouta a Marie Procház-
kové, kteří vesměs tvrdili, že vklady na zmíněné spo-
řitelní knížky representují jejich dlouholeté úspory.
ač — jak dle žaloby züštěno — příbuzní ti vělšinou
žili ve velice skrovných poměrech. Ostatně pochybuje
veřejná žaloba, že by uvedené osoby byly úspory své
Václavu Kohoutovi šmahem byly svěřily beze vší zá-
ruky, kdyby Kohout byl na vklady ony neměl pražád-
ného nároku a diví se neméně tomu, že Marie Pro-
cházková, kdyžtě jí — jak tvrdila — knížky ony z části
patřily, nevyzvedla si prostě peníze na jednu z nich
a dlužila se raději na drahé úroky ze záložny. Jinými
slovy: státní zastupitelství dovozuje, že peníze, k
kterým se příbuzenstvo Kchoutovo i Procházkové hlá-
sí, pocházejí bezpochyby z ruky Kohoutovy a z po-
kladny — svatováclavské záložny
Připomenouti dlužno, že dluh u první obč. záložny
jakož i depot k zajištění jeho ve zbytkovém obnosu
K 52.686.30 byl úpisem ze dne 4. prosince 1901 pře-
veden na syna obžalovaného ředitele, Františka Ko-
houta.
Leske
Kohout
Procház
Marie
Kchoutův
Procházka
ko
Kohoutov
36
article
Také u Zemské banky zastavil Václ. Kohout ně-
kolikráte losy, ale pozdějí je zase vyplatil — nový
to doklad žalobní dedukce, že obžalovaný ředitel
opravdu vládl značným jměním.
Pokud jde o úřadní činnost Kohoutovu, nezní vý-
sledek soudního šetření pro druhého z obžalovaných
nejpříznivěji.
V době založení svatováclavské záložny vedl hlav-
ní knihu zemřelý již Jan Soudný, po dvě as léta ná-
sledující Václav Kohout a pak — od svého nastou-
pení 29. dubna 1875 až do svého úmrtí — Josef Ort
a to tím způsobem, že mu vždy Kohout ze
sborníku diktoval a Ort pak zanášel
položky diktované do hlavní knihy. Po
smrti Ortově vedl hlavní knihu Václav Kohout sám —
byla tedy tato funkce společnou prací Váciava Ko-
houta a Josefa Orta. Instrukce podrobné jim dány ne-
byly nikdy. Ta praxe, kterou osvojili sobě Ort s Ko-
houtem, dle tvrzení Kohoutova v záložně se ustálil
pro všecka léta další.
Kohout byl — aspoň tak prohlašuje P. Drozd—
úplně zasvěcen do pravého stavu svato-václavské
záložny, už proto, že od počátku byl již prvním je-
jím úřadníkem a pak ředitelem, který knihy vedla
na billancích pracoval. Každého měsíce byly ve vý-
Václ
Kohoutův
Soudná
Kohout
Ort
Ortův
ko
Kohoutov
Váciava ko