ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 cc75e760-70db-11dc-8319-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 36 celkem · entity: org 27, person 208, place 52, work 7
1 masthead
27. listopadu 1903. Císlo 324
2 masthead
NÁRODNÍ LASTY-
národní Last
3 masthead
Strana 8.
4 article
— Ve vážném nebozpečí octla se včera před po- lednem 74letá trafikantka Anna Fričová, bydlící v čís. 357—II. na Palackého nábřeží. Stařena, která má ta- báčnický krámek v mostním domku před vchodem na Palackého most, včera o 11. hod. dopol. ubírala s z trafiky do protějšího domku výběrčích, aby je po- žádala o drobné. Jakmile se stará trafikantka cctla na jízdní dráze, byla zachycena a povalena podsedním koněm povozu obchodníka s dřívím J. Picka z Pod- skali. Trafikantku kůň kopytem nekopl, za to ale nebezpečí horší stařeně hrozilo. Už se kolo k jejímu tělu blížilo, už se zdálo, že jí kolo krk přejede. V tomio vzrušujícím okamžiku přikvapil nadstrážník J. Maštalíř a stařenu z nebezpečí vyprostil tím způsobem, žeji mocným rozmachem odtáhl. Scházelo jen několik centimetrů a stařena přejetím byla by utrpěla těžké poranění. Ochránci života trafikantky byla svědky lohoto případu vyslovena pochvala. — Odcizené zimníky z důležitými spisy. Do chod- by v domě č. 4 v Božetěchově ulici na Král. Vinohra- dech vloudil se neznámý dosud zloděj a odcizil dva zimníky, které tam visely. Jeden zimník náleželp dru. K. Neuernovi, advokátu z Něm. Brodu, jenž ztrátu nese tím mrzutěji, poněvadž měl v zimníku některé důležité listiny svých mandantů, mezi nimiž spisy o povolení zápůjčky 30.000 K od Hypoteční banky. spisy sporné o 20.000 K krajského soudu v Kulné Hoře, postupní listinu na 10.000 zl. atd. Pátrání po zloději bylo zavedeno.
Fričová Palacký J Picek J Maštalíř K Neuern Palacký most Božetěchův ulice na Královský Německo . Brod Kulný hoře
5 article
— Zloděj uprchl. V Koloredově u Místku odcizi 19letý pobuda Arnošt Schreiter, pro krádež již stíhaný rolníku p. Šlapetovi několik úlů se včelami a odvez je do Místku, kde při jejich prodeji byl přistižen. Jeho přítomnost na tržišti oznámena neprodleně bezpečnost ním orgánům. Když přišli policejní strážnici a četníci počínali si tak „opatrně“, že Schreiter, když je spatřil nechal vše státi a přeskočiv plot, prchl — Pohřeb cikána. V Brně a v okolí potuluje se již delší dobu cikánská tlupa, jejíž členové nápadnými byli bohatou výzdobou svého oděvu, zejmena velikými stříbrnými knoflíky, podobajícími se mincím. Cikáni tito pocházejí ze Španělska a jsou mnohem intelligent- nějšími nežli cikáni uherští. Člen této tlupy, 17lelý Demeter Bumba z Perpignanu, před několika dny těžce onemocněl a záhy v zemské nemocnici zemřel. Před jeho pohřbem dostavili se do umrlčí komory osmáhlí jeho krajané a za různých ceremonií omyli pečlivě jeho mrtvolu a oblékli ji ve zcela nový, stříbr- nými mincemi hojně okrášlený oblek. Zesnulému dány do rakve i nové boty a nový klobouk. K pohřbu, k ně- muž objednána i hudební kapela, dostavili se všichn španělští cikáni z okolí Brna ve svém bohatém slav- nostním úboru a k nim připojilo se několik set zvě davců. Pohřební průvod cikánský vzbuzoval v brněn- ských ulicích ovšem všeobecnou pozornost — Divka utonula V Chotěvici u Hostinného na- bírala dne 25. t. m. v poledne 15letá Antonie Ře- hákova vodu z rozvodněného potoka, do něhož spadla a utonula. Mrtvola její, ač po ní neprodleně pátráno dosud vytažena nebyla a odnesena byla dravým prou- dem bezpochyby do Labe, kleré ji někde v horním svém toku vyhodí na břeh.
Schreiter Šlapeta Cikán Demeter Bumba Divka Antonia Koloredov u Místek Místek Brno Španělsko Perpignan Labe
6 article
— Loutková divadla. Na národním lout kovém divadle »u Fleků« hraje se dnes o 5. hod. »Poslední Přemyslovec«. — Na loutkovém divadle ve prospěch damského odbor N. J. S. na Smíchově v restauraci »u lva« v Palackého třídě hraje se dnes v pátek o 5. hod. »Pohádka o vodní královně a Meluzině«. — Panorama. Půvabné krajinky horské v oblast švýcarských hor „Interlak“ a Brientze“ v 50 obra- zich předvádí ještě dnes a zejtra panorama „Gea“ v Praze II., Palackého ulice číslo 15 n. — V pěvacké sini »Smid a Kohn u Šlajgrů- uspořádáno bude dnes představení ve prospěch pěv kyně písní slč. Josefiny Kohnové. Program úplně nový, původní. Vystoupí slč. F. Meixnerova, bývalý člen divadla v Brně, jako nově angažovaný člena jako host nejlepší český parodista kouzelnictví pan Kehrmajer. Kromě jiného poprvé: »Dvojzpěv« od Vohanky, »První operace« a parodie »Dáma s kame- liemi« od L Šmída.
Smid Kohn Šlajgr F Meixnerův Kehrmajer Vohanka Smíchov Praha Palacký Brno loutkový divadlo Panorama
7 article Různě zprávy.
Různě zprávy. = Malchovské »Fliegende Bläller« dementuji nedávnou. také námi zaznamenanou zprávu, že byly prodány Augustu Scherlovi nebo že se o prodej vy jednává. = Pověsti o podvodech v celním úřadě. Z B lehradu se telegrafuje: Proslýchá se, že na zdejším celřím úřadě objeveno bylo podloudnictví, provozo- vaně ve velkých rozměrech speditérem ministeri války. Všechny zásilky adresované ministeriu jsou prosty cla. Pod touto záminkou speditér propašova značně množství zboží nejrůznějšího druhu, zejmena zboží, jež podléhá vysokým clům, pro některé zdejší obchodníky. Výše zpronevěřených cel dosud není zná- ma, vyšetřování bylo zavedeno. = Rudý prapor. Z Paříže se telegrafuje: Na znamení smutku nad smrtí jakéhos sklepníka z ka váray, jenž podlehl poraněním, která si utržil při ne dávných výtržnostech, vyvěsila bursa práce rudý pra por. Policejní prefektura vyzvala správu bursy, aby prapor odstranila, což po dvakráte odmítnuto. Ná sledkem toho panuje velké rozčílení. Byla učiněna rozsáhlá opatření na udržení pořádku. Není dosuo známo, jak prefekt rozhodne.
Augusta Scherl Paříž Fliegende Bläller
8 article
= Kněz ubit v posteli. Ze Lvova, 26. listo V Hruhíně včera ráno nalezl sluha ruského kněze Štěpána Guronského, svého pána v posteli zavraždě ného. Jde o loupežnou vraždu. Po vrazích není an stopy. = Probodl otce Z Mnichova. V Mönchstock- heimu u Kitingu uspořádal selský synek Lebenhare ve vinném sklepě svého otce soudruhům piiku. Když ve 3 hodiny ráno otec opilou společnost vyzval, aby ze sklepa odešla, syn otci svému nožem zasadil 15 ran do pršou, z nichž dvě protkaly plíce. = Rodinné drama. Z Berlína telegrafují: Před městem vrhl se pod přijíždějící vlak jistý krejčí z Rummelsburgu se svým synáčkem a dceruškou Muž a synáček byli usmrceni, děvčátku utržena pravá noha. U zemřelého nalezen telegram, že žena jeho v pondělí zemřela. Snad to bylo příčinou jeho sebevraždy = Neštěstí na moři. Z Wyku ve Föhru, 26. listo- padu. (C B.) V noci na středu rozkotala se u ostrova Amrunu norská loď a její lodice zahnány k ostrovu Doposud vyhodily vlny na břeh tři mrtvoly. Osud oslatní posádky není znám. Loď je rozbila a úplne zliacena. = Zemělřesení pozorováno včera o 1.17 hod. v Sofiji. Bylo provázeno podzemním rachotem.
Guronský Wyka Lvov Mnichov Berlín Föhr
9 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Divadlo. Čtvrté číslo přehledového cy klu české činohry: Kolárův »Pražský žid« Po knihovém dramatiku Klieperovi, jenž skládá své seénické reje, vzdálen praktického styku s jevištěm, po Tylovi, praktiku lidové scény, přichází J. J. Kolár, už pevný znatel jeviště jeho potřeb, ale zároveň muž vyšších ambiei literárních a idejných. V »Pražském židovis pluje autor »Magelóny« a »Žižkovy smrti« vo- dami současného proudění idejného. Látka bry sice historisující, kolorit a kostým sedmnáctého věku, ale co na seéně se mluví a děje, nava- zuje přímo s rozpoložením myslí ve hledišti. Drama vzniklo v r. 1871. Vlna politického rozmachu let šedesátých poklesla, je po drago- nádách Kollerových, po pádu Hohenwartově. začíná dusno let sedmdesátých. Dobře tu k ná- ladě veřejnosti přilehla na jevišti chmurná almosféra doby pobělohorské, s rachotem popravných bubnů na Staroměstském náměstl. Veřejnost rozstoupená v tábory, rozvlněna sráž kami idejných protiv zabezpečuje silnou re sonanci scénám historického děje obdobné po vahy. Hodnotu vyšší mravní ideje vedle vlaste- necké myšlenky zastupuje idea náboženské tole rance. Ujímati se práv lidskosti v opovrženém židovi náleželo k idejným smělostem předehozi poriody. Postava sympatického žida vine se r
Kolárův Klieper Tyl Kolár Žižkův Kollerův Hohenwartův Drama divadlo
10 article
mánem i dramatem let třicátých a čtyřicátých jako dnes tvorbou domněle novoidejnou procházi postava hrdiny třídního zápasu, proletáře nebo anarchisty. I u Tyla ve »Tvrdohlavé ženě« hájí v episodce žid svou lepší bytost prot utkvělému názoru doby. Kolárův žid je do- konce vlastenec a přesvědčený Čech. Idea ovšem ještě neproniká hlouběji do osnovy hry. Pro- kmitává leda na povrchu dialogu, vybíjí se pří- ležitostnými narážkami a obraty, i honosným tirádami. Romantická zápletka, přiměřena vkusu širšího diváka, dost ledabylo je stesána uprostřed rámce dobových události. Okolnosti života nedo volovaly, aby autor uvykl přílišné vybíravosti pro- středků. Jistá buršikósnost fantastické procedury označuje všecku tvorbu skladatele »Umrlčí hlavy« »Mravenců«, »Dábla ve fraku«, »Pekla zplozenců- a pod. Básnická volnost dává se u něho ráda z stupovati jistou nezřízenosti postupu. Rozdová děný sarkast, časový blagér nebo třeba jen mnoho- mluvný znalec historického pramene příleži- tostně bez ohledu zkazí divadelníkovi nejlepš effekt. Tak se i stává, že hluboká tragika doby vyjádřená primitivností inkvisiční procedury zvrac se ve čtvrtém obraze v ošklivou frašku. Autor tu bez okolků povoluje nezbedné své náklonnosti ke karrikatuře. Nové provedení snažilo se sepnout celek pevnějším stylem. Zvláště v prvných třech obrazech provázena je snaha pěkným zdarem. Volně archaisující dikce, rozplynulá namnoze táhlé periody, neusnadňuje hercům úkol. Hluší a buší mezi hrou dost prázdného pathosu.v předních úlohách pánové Řada, Želenský, Wies- ner, Vávra, Mušek, dámy Danzerová, Laudová.
Tyl Kolárův Želenský Vávra Danzerová Laudová Čechy Wies
11 article
Pštrossová hájí statečně ostrou konturu postav. V úloze konšela Pelhřimovského přihlásil se do sboru nový hlas trochu nuceně ustrojeného zvuku. Ve třetím aktu soustředěna je všecka pozornost k velikému oknu, kudy přitomní vy- hlížejí stranou ven k náměstí, kde se odbývá hrůzostrašné divadlo popravy. Mluví se něco o davech chvátajícího lidu. Ale venku na ulici po celou scénu nemihne se kolem přízemního okna ani zvědavá myš. V době komparsníeh effektů! Ku podivul + Z kanceláře Národuího divadla. Dnes opakuje se poprvé v novém nastuduvání Kolarův »Pražsk žid« (2. čtvrtka předpl.) s p. Radou, pí. Laudovou, pí Danzerovou, pí. Pštrossovou a pp Želenským, Muškem Mošnou, Matějovským, Viesnerem, Vávrou, Sedláčkem Steinsbergem a Hašlerem ve hlavních rolích. O před- včerejším představení, o němž tato hra přijata byla skoro s týmž zájmem jako v dobách dřívějších, bylo divadlo vyprodáno. Zejtra hraje se dvakráte: odpo- ledne pro studentstvo Klicperova veselohra »Ptač- ník« a Macháčkova veselohra »Ženichové«, veče pak Halévyova opera »Židovka«. Na neděli odpo- ledne určena jest Tylova národní báchorka »Tvrdo- hlavá žena«, na večer po třetí Puceronova opera
Kolarův Laudův Danzerův Pštrossův Želenský Mušk Mošna Matějovský Viesner Vávra Sedláček Steinsberg Hašler Klicperův Ptač Macháčkův Halévyův Tylův Puceronův Národuí divadlo
12 article
»Tosca«, k níž záznamy přijímá denní pokladna V ponděli hráti se bude jako pátá hra z cyklu české činohry k 20. výročí otevření Národního divadla Bozděchova veselohra »Jenerá! bez vojskae. k níž dějí se nyní zkoušky na jevišti + Lidové divadlo »Urania« v VII. části Prahy Dnes jako 12. hra v předplacení hraje se Šamberkova rozmarná hra »Rodinná vojna«. Režisér V. Spurný Hlavní úlohy hrají dámy: B lrmanova, Balákova Světlá, Vejvodová, Pražská, Bermannová a pp. Šípek Cekanský, Pražský, Počepický, Spurný, Rabský. Ber man, Příhoda, Mráček, Chalupník. Začátek o 7. hod. več. Po divadle dostatečný počet vozů elektr. dráhy — Zejtra o 1/28. hod. večerní hraje se ve prospěch starobního pojistění dělnictva elektrotechnické továrny p. Frant. Křižíka v Karlině velká výpravná fraška s zpěvy »Pražané v Pekinu«. Ceny míst poloviční.
Tosca Jenerý Šamberkův V Spurná Balákův Vejvodová Bermannová Šípek Cekanský Počepický Spurná Příhoda Mráček Chalupník František Křižík Karlin Praha Peking národní divadlo Bozděchov lidový divadlo
13 article
+ Z ganceláře smíchovského divadla. Dnes hraje se jako 21. hra v předplacení Mars-Barréova fraška »Moderní manželé«. — Zejtra má čestný večer na rozloučenou pl. Pavlíčková, ke kterému zvolila Her- věovu »Mamselle Nitouche«, v níž zpívati bude úlohu titulní. — Nejbližší novinka bude »Syčáci« s pp. Charvátem a Kubíkem ml. v titulních úlohách. + Ve Švandově zimním divadle na Smichově bude míti dne 5. prosince benefiční večer člen Švan- dova činoherního ensemblu pí. Marie Fochtová. Hrány budou veselohry: »Sklenice čaje« o Thibousta, »Uhlíři« od Gillea a »Otec Palackýe od Rosena. Večer slibuje býti zajímavým také tím že vystoupí poprvé ve veselohře »Sklenice čaje- v úloze baronky Velenské sl. Zdeňka Borecká. Pan Josef Falty s. divadelní ředitel, jeden z nej- starších českých herců, otec paní Fochtové, hráti bude pohostinsku ve veselohře »Sklenice čaje« úlohu Kuřátka a v »Otci Palackém« úlohu hajného Kapusty, kteréžto role cítá ke svým nejzdařilejším + Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech. Dnes hraje se jako lidové představení za poloviční ceny »Čert a Káča«. Původní báchorka o 6 oddě- leních od Jos. K. Tyla. — Zejtra je lidové předsta- vení: »Železná maska«. — Pro příští neděli dne 29 listopadu připravuje se původní novinka: »Hrdi nové makedonští-
Pavlíčková Hera Mamselle Nitouche Charvát Kubík Švandův Fochtová Thiboust Uhlíř Rosen Borecká Falta Focht Kuřátko Palacký Kapusta Král K Tyl Gillea Jos Švan Pištěkův lidový divadlo
14 article Hudba.
Hudba. + Akademie dam. odboru Ústř. Matice školské. Včera započaly zkoušky damského pěveckého sboru za řízení Jarosl. Kociána. Sbory již při zkouškách se neobyčejně líbily a také jich provedení horlivým dívčím sborem, seslaveným z dcer našich nejpřed nějších rodin, naše obecenstvo příjemně překvapí Upozorňuje se, že z nevyprodaných dosud sedade zbývá již jen něco málo u včera uvedených knih kupců. + Akad odbor Nár. jednoty severočeské pořádá dne 9. prosince akademii ve prospěch vánoční na dílky. Při akademií účinkovati budou pl. Růžena Ma- turová, člen opery Nár. divadla, sl. Hilda Stromen gerovna, vi tuoska na housle, České pěvecké kvar teto (pp Mikoláš, Černý, Novák, Svojsík) a Česká Filharmonie. + Koncert pensijního spolku členů sboru a orke stru Národního divadla, v němž provedena bude dra- matická legenda »Fausta prokletí« od H. Berlioza ve prospěch fondu pensijního za spoluúčinkování solistů Nár. divadla: sl. Amal. Bobkovy, pp. Ot. Mařáka Václ. Klimenta, Fr. Šíra a za řízení kapelníka p. M Angra, koná se již dnes v pátek 27. listopadu o7 hod. več. v Rudolfinu. Otevření pokladny o 6. hod.
Kocián ma turová Hild Mikoláš Černá Novák Svojsík Faust H Berlioza Bobkův Otakar Mařák Václ Klimenta Šír Francie M Angra Rudolfinum akademie dáma národní . divadlo Český filharmonie národní divadlo kupec . + akad
15 article
+ Pěvecký kruh »Tovačovský« v Praze. Bratřím pěveům se oznan uje, že zejtřejší večer v hotelu Central začne určitě ve tři čtvrti na osmou. Ježto pak před přednáškou má býti přednesen jeden z na- šieh sborů, nutno, aby bratři v čas se dostavili (s odznaky) + Z vinohradského »Hlaholu«. Dnes koná s v místnostech »Hlaholu« v Národním domě první společná zkouška jednot, zastoupených v středočeské župě Dvořákově, ke koncertu župnímu, který bude konán 7. prosince na Žofině za účinkování České Filharmonie; dámy mají zkoušku od 6. hod., pání od 71/4 hod. Příští týden budou zkoušky v pondělí a ve středu; v pátek pak bude generální zkouška s orchestrem. + Z Hostivaře, Hudební a pěvecký večer pořádá »Čtenářská beseda« v Hostivaři v neděli dne 29.t m. v místnostech besedy »Na kovárně«. Spolnúčin kují: pěv. kvarteto »Škroup« a p. J. Čihák z Praby Začátek o 7. hod. + Z Velkých Čakovic. Koncert proslulého » He- roldova pražského smyčcového kvartetta za spolu- účinkování pana Ed. Treglera, kr. dvorního virtuosa. uspořádán bude v sobotu dne 28. listopadu t. r. továrních místnostech ve Velkých Čakovicích. Začá tek o půl 8. hod. več. + Ze Slaného. Pěvecký spolek »Dalibor« v Slaném pořádá pro své členy v neděli dne 29. listo padu o 5. hodině odpolední v sále Občanské záložny koncert. Laskavě spoluúčinkuje slečna Kamila Pro- cházkova, koncertní pěvkyně z Prahy. Sbormistři p. Karel Manšinac a pan Al. L. Vymetal. U klavíru slečna Arua Holubova z Prahy a pan JUC. Frant Neubert. + Z Čes. Brodu. Těl. jednota »Soko!« v Čes Brodě pořádá v neděli 29. t. m. o 7. hodině večen koncert Heroldova pražského kvarteta a svého žen ského pěveckého odboru.
Tovačovský Dvořákův Škroup J Čihák Ed Tregler Dalibor Kamil Manšinac Al L Vymetal JUC Neubert Praha Hostivař Velká Čakovice Slaný Aru Holubov Čes . Brod Čes Brod Central Hlahol národní dům Český filharmonie orchestr . + Z Hostivař Heroldův pražský kvarteto Heroldův
16 article Ze soudní síně.
Ze soudní síně. Katastrofa svatováclavské záložny před soudem. (Pokračování.) A zase četlí obžalobu a zase ještě nedočui Ještě na tři sta stran zbývá pro dnešek a lektura jich vyplní bezpochyby celé dopoledne, než začnou výslechy, na které už auditorium a veřej nost je netrpěliva. Asi o polednách začnou — Kohoutem a vyplní i sobotní líčení, které bude bezpochyby po přání porotců zahájeno užo 8. hodině ranní. Ku předvčerejšímu losování ještě malý de tail: Předseda vrch. rada p. Stolla tázal se po- rotců, není-li který z nich členem svato-václavské záložny. Na okolnost, která by po případě mohla tvořít důvod zmateční. Odpověď byla unisono záporná. Z porotců byl sice p. Aust už jednou povolán k úřadu lidového rozhodčího v „zálo ženském“ případě. Ale bylo to před léty a běželo o afféru mělnické záložny. Po této stránce tedy zmatečního důvodu nebylo a nebude. Tuto výtah z další části obžaloby Jaký byl shledán pořádek v zaslavárně. Hned po založení svatováclavské záložny zřízen (r. 1872) tak odbor zastavárenský, jenž nejprve by veden a účtován v míslnostech a knihách záložnya teprve r. 1881 odloučen jako zvláštní oddělení s účto váním samostatným.
Kohout Stoll Aust
17 article
Obě odvětví jeho (zastavárna pro šatstvo a za- stavárna pro skvosty a cenné papíry) měly zvláštn své místnosti, úřadnictvo i pomocné kniby účetní V zastavárně na skvosty zaměstnán byl jako úřadník Josef Ort nepřetržitě (pokladní kniha vedena Orlem po celou dobu, ani jednoho dne nevyjímaje), jako odhadce (po celou dobu) Hubert Hueber a stá lým revident m obou zastaváren byl po celou dob od r. 1893 Jindřich Bilý, s nimž prováděli skontro- vání pokladen a zásob zastavených skvostů. Peti Krausch a Leopold Bürgermeister. Dohle nad zásobou zástavených papírů vyhradil sobě sám starosta P. Jan Drozd. Manipulace účetní v zasta várně byla zcela jednoduchá, bez jakékol účetní kontroly — spoleháno tu jednak na poc ivost účtujícího úřadníka, jenž byl zároveň pokladníkem, jednak na bdělost re vídentovu. Záloženské oddělení vydávalo oddě lení zastavárenskému dle polřeby na půjčování stra nám větší okronhlé částky peněz — zpravidla 1000 až 2000 zl. Účtování bylo v obou zastavárnách stejné. A v zaslavárně právě — jak dovozují znalci — dostoupila korrupce záložny vrcholu Původní zápisy byly fingovány, dalš jich ůčtování komoleno, závěrečné po- ložky tvořeny libovolně dle potřeby peníze mizely jako do nenasytného jicnu zločínnýma rukama Jo se fa Orta.
Ort Hueber Bilá Bürgermeister
18 article
Hlavním působištěm Ortovým byla pokl adn kniha. Té Ort vůbec denně nevedl, nýbrž teprve před koncem měsíce, kdy zpravidla přicházela skon- trující komise, šmabem scházející zápi sy doplnil, aby vytvořil tak zůstatek hotovosti, ja- kému loupená jím pokladna odpovídala. Při tom ml- sto správných skutečně vyplacených nebo přijatých položek zapisoval cifry o celé tisíce větš nebo menší, ponechávaje differenci sobě a svým společníkům. Dle seznamu soudních znalců zpronevěřil Ort za 4 leta, t. j v le- tech 1898—1901 úhrnem 284 490 korun. A protože úroky stranami placené zdaleka ani nestačily ke kryti ohro ných kapitálů zpronevěřených, hleděl Ort vytvořiti umělý zisk jinak. Činil to tím způsobem, že ve »Sborníku« způsobem zcela jednoduchým zvětšoval cifry skutečně přijatých úroků při přepisování jich z knihy pokladní předepsá- ním jednotky o rovné stovky.
Ort
19 article
Timto způsobem byla zfalšována ve sborníku cifra splacených půjček na skvosty v r. 1898 7000 zl., dále o obnosy půjček, vyplacených na cenné papíry v r. 1898 o 11.0 0 zl., v r. 1899 o 10.000 zl.. v r. 1900 o 4000 korun, v r. 1901 o 3000 korun konečně bylo částkám záložně vrávených dotací 1901 »Sborníkem« »přidáno« 20.00) klo run. Leč i zápisy, které již ve kníze pokladní a ve sborníku tak značným transformacím byly podro- beny, přeměnény při přenášce ze sborníka do hlavní knihy znova. Odvážné operace podnikal tu zkušený operatér a jemným nožíkem celé desetitisicovky ampotovány znetvořeným polož kám. Výsledek tohoto hospodaření jest arciť také zdrcující: neméně než 2,185.159 K 78 h odcizeno záložně jen v oddělení zastaváren ském, přes to, že revidovali zastavárnu členov výboru Petr Krauseh, Leopold Bürgermei ster, slarosla P. Drozd a stálý revisor Jin dřich Bilý.
Krauseh Bürgermei Jin Bilá zl
20 article
Josef Ort jest mrtev a také Petr Kra use a Leopold Bürgermeister jsou nebož tíky. Unikli tudiž rameni světské spravedlnosti Činnosti P. Drozda a Bílého budou ještě níže věno vány kapitoly zvláštní. A tak celá desetiletí děly se zpronevěry, po de setiletí falšovány bilance a výročni zprávy, předlu žený ústav pomocí jich vydával se za kvetoucí, ná kladná budova se stavěla, věda a umění bohatěs podporovaly — vše to jedině za tím účelem, by davy vkladatelů byly lákány a aby členové nesta i se ne věrnými ústavu. A po leta se šalba podvodníkům dařila. Důvěra vkladatelů k ústavu rostla, peníze d záložny se hrnuly a čím dále, tím více vzrůstaly zá stupy ošálených nebožákův, až fond vkladů dostou pil koncem r. 1901 výše 16 millionů korun To stačilo, by nepřetržitě pokračovati se mohlo v nestoudném loupežném hospodařen s cizím svěřeným majetkem, bez obavy že by nepovolaná ruka mohla zboubné počínání ne hodné správy odkrýti. V tomto ohledu bylo vše nejvýš obezřetně aran žováno. S jedné strany ředitel ústavu Václav Kohou a správce zastavárenského oddělení Josef Ost pro myšleným způsobem falšovali knihy a upravoval bilance, zastírající pravý stav záložny — s druh strany působili ti, kdož zločinné jednání jejich kryli revisoři Jindřich Bílý, Petr Krausch, Leopold Bürger meister a po něm Bedřich Grünwald, prohlašujíce že knihy a bilance shledali v pořádku — a posléze byl to P. Drozd, který, zneužívaje svého postaven před výborem a valnou hromadou a před celou ve řejností hájil roční bilanci ústavu jako nedotknutel- nou pravdu, chránil ji před jakýmkoliv útokem, před jakoukoli pochybností o stavu položek . .. S rostoucí důvěrou a rostoucími vklady rostl zároveň i smělosť drancujíci tlupy, povolané spolu občany ke řízení a správě svatováclavské záložny.
Ort Petr kra Bürgermeister Drozda Koha Josef Bílá Krausch Bürger Grünwald
21 article
Svatováclavská záložna od let byla passivní a každo- ročně do obrovité výše rostl schodek — musila prot koterie podvodníků přemýšleti, jak by dřívější počí- nání jejich bylo zakryto a prostředky k dalšímu obo- hacování se vylákaly. A k tomu sloužily především falšované bilance, jež dlužno v prvé řadě prohlásiti zločinem podvodu na důvěře široké veřejnosti, jemuž v oběť padlo tisíce a tisíce ničeho netušících občanů všech vrstev lidu. Osm millionů korun zmi- zelo a připraveno o ně bezpočet důvě- řivých existencí, z nichž mnoho do- sud tone v nejistotě před následky zločinného jednání správců svatová- clavské záložny. Toť výsledkem dlouholetéh hospodaření zpronevěřilého konsorcia . Nelze arciť přehlédnouti, že obrovský osmimil- lionový schodek nevzešel jen z podvodův a defrau dací, nýbrž že má původ v nepořádcích, panujícíe v ústavě a zejmena v ohromné výši úroků z úroků ze zpronevěřených sum. Studiem spisů — praví obžaloba — ukázalo se. že jeden každý z obžalovaných měl určité pole pro zločinnou svoji působnost. Václav Kohout a Joseí Ort jako vrchní úřadníci zneužili do krajnosti svého postavení v záložně, revisoři Jindřich Bílý a Bedřicl Grünwald posilovali je v jejich konání a starosta P. Drozd kryl celek svojí důstojností. A za příkladem nejvyšších funkcionářů úslavu i úřadníci Emil Hercík a Bedřich Pekeländr — dle tvrzení žaloby — bez obavy před prozrazením napodobili svoje mistry ..
Kohout Ort Bílá Bedřicl Hercík Pekeländr
22 article C. Část podrobná.
C. Část podrobná. Tolik předsílá státní zastupifelství třetí části ža lobního spisu, která vyličůje činnost jednoho každého z obžalovaných zvlášť, předesflajíe rozboru tomu také zvláštní úvahy o činnosti nebožtíků Orta Čáslavského, na něž třetí druh jejich, Václav Kohout, všecku vinu svaluje
Ort Čáslavský Kohout
23 article
Pozoruhodný nález
24 article
První stopy protizákonného jed nání padají zpět až do r. 1876 a 1877, nebo již tehdá řádilo v záložně konsoreium mužů, kteří znajíce dobře poměry, využitkoval zištně okolnost, že starosta zá lož ny (který, žaloba neuvádí. Pozn. red.) při hospo- daření svém sám nesprávností s dopustil. Co znamenala pro záložnu činnost Ortova. Zemřelý již vrchní účetní Josef Ort by! — jak žaloba dovozuje — zlým démonem svato- václavské záložny. P. Jan Drozd označil ho sice častokráte geniálním člověkem a výlečným úřadníkem, ale lze-li u něho o čem mluviti, není to geniálnost, nýbrž odvaha, se kterou neostýchal se — a to způsobem dosti obyčejným — měniti zápisy v obchodních knihách svatováclavské záložny pro své účely. Způsob, jakým Ort falšoval, byl prajednoduchý Na základě jisté zkušenosti při dělání bilancí vzhledem k účelu, jehož bilancí dosíci chtěl, přetvo- řoval prostě číslice položek v knihách zapsaných Vyškrábal totiž pokaždé cifry nevhodné a nabradi je »vhodnými«, nebo přepsal na počátku nové stránky součet ze stránky předešlé cifrau, která hodila se do krámu. »Pracoval« tak jednoduše, že by i laika pii zkoumání falsum bilo do očí a že by změny cife odbornikem při revisi naprosto přehlédnuty býti ne mohly. Ort cítil se ovšem při provádění svých šmejdů zcela bezpečným, věda, že při revisi nehrozi mu nebezpečí pražádné a jen tak bylo možno, že defraudacemi, páchanými ve svatováclavské záložně po tak dlouhá leta, jmění členův a vkládatelů měrou tak značnou bylo zkráceno.
Ortův Ort svatováclavský záložna
25 article
Josef Ort, syn rodičů nemajetných, byl 29. dubn 1875 přijat do svatováclavské záložny za praktikanta s dvoustovkovým adjutem, které zvýšeno mu později na 400 zlatých. 30. listopadu 1876 svěřena mu už prozatímně pokladna, 14. března 1884 postoupil na účetního se služným 1200 zl. a kvinkvenálkami po 150 zlatých, 12. března 1891 zvýšeno mu služné na 1300 zl. a 23. září 1897 byl — o 25letém jubileu záložny — jmenován vrchním účetním. 17. května 1900 projeveny mu výborem diky za veškerou činnost a připojena k tomu gratu lace, 28. února 1901 udělena mu kvinkvenálk 400 K a 23. března 1902 — tímto datem končí ža lobní spis, životopis zemřelého vrchního úřadníka — Josef Ort zemřel. Původně odkázán byl Ort na svoje př jmy úřad nické. V hmotných jeho poměrech nastal však ke konci r 1887 veliký obrat. Ort vyhrál totiž na ví deňský komunální los č. 11 řada 1588 největš výhru, na niž mu — po srážce poplatku — měst skou spořitelnou r. 1888 vyplaceno 169.642 zl. 39 kr Výhra tato měla ovšem pozadí poněkud záhadně.
Ort zlatý
26 article
Tvrdil obuvník Frant. Klabík, že los náležel vlastně jemu a že si ho Ort ze zastavárny neprávem při vlastnil. Ale Klabík pro tvrzení své podstatného dů kazu nemá a proto také zmínka o jeho nároku stala se pouze k úplnému vyčerpání děje. Ale výhra zmí néná měla na společenské postavení Ortovo pod statný vliv. Ort koupil si domy, stal se mecenášem vědy a umění a žil ve velkých poměrech, aniž by to jeho okolí bylo bývalo nápadno. A protože způ- sob jeho života vyžadoval mnohem víc, než vlastní jmění mu vynášelo, sáhl Ort na jmění svatováclavsko záložny. Ani tyto přehmaty však nezadržely jeho finanční úpadek a když po smrti Ortově sepisována jeho pozůstalost u novoměstského okresního soud v Praze, zjištěno, že zanechal 2253.44 korun dluhů kterážto suma později zvýšila se ještě n 3460.04 korun.
František Ort Klabík Ortův okresní soud v Praga
27 article
Ort nosíval vždy u sebe větší obnosy a když 22 března 1902 — na cestě do Dobřichovic — v želez ničním voze náhle zemřel, nalezeno u něho v papí rových penězích 1924.61 zl., ve zlatě 185.——, jedn obligace rakouského úvěrního ústavu a dva atři- cet směnek. Zpráva o úmrtí. Ortově rozšířila se rychlosl blesku po Praze, kterou současně už kolovala pověst že Ort na poslední svoji cestu vzal s sebou značne obnosy. Tato okolnost také zavdala podnět k určitě už proskakujícím pověstem o neblahém hmotném stavu svato-václavské záložny a malversacích Orto- vých. Následkem toho zavedeno bylo rozsáhlé šetřen o způsobu života a chování se Ortově, ježto nutno bylo zjistiti, pokud vinen je činů, jež připisoval jemu všichni obžalovaní, by vinu se sebe na něh svalili. Dle výpovědi dlouholetého úřadníka sv. václavské záložny, Bohumila Frühaufa, Ort dopouštěl n e ne správností a terrorismem pouze zabezpečoval si mlče- livost u ostatního úřadnictva. A bezzávadné nebyl ani morální jeho chování. Každodenně téměř hodo vali Josef Ort a Václav Kohout v ma le místnosti vedle zastavárny a úřa dovně Ortově a pořádali tam pitky. ano byla doba, kdy i ženštiny so bě do místnosti oné vodili a tropil s nimi pohoršlivé neplechy. Sám v. Kohout udal, že sobě Ort vodil do by tu zemřelého sluhy Chalupeckého ženšti ny na hodovánky, zač ovšem sluhu nemi- nula přiměřená sodměna«. Josef Ort mrha přímo pe čzi a byla zjištěna celá řada osob, kter bohatými dary obmýšlel nebo kterým zápůjčkam vypomáhal.
Ort Ortův svatý . václavský záložna Frühauf Kohout Chalupecký Dobřichovice Praha
28 article
Úřadníkem by! Ort — jak znalci konstatovali — nanejvýš nespolehlivý m. Při zkoumání obchodních knih, v nichž Ort pracoval, nalezeno mnoho fals, jeho rukou provedených — ukázky jsme již výše uvedli — a lze s určitost tvrditi, že veškeré téměř padělky padají n vrub Ortův a jen v několika málo přípa dech na vrub jiného pachatele. O způsobu, jakým sobě počínal Ort při fi go vání vkladních knížek a jak přetvořoval cifry v kni hách při sestavování rozvah, aby vykazovaly zdán- livý zisk .— bude ještě pojednáno ve stati, věnovane trestným činům ředitele Václava Kohouta. Pokud se týče zastavárny, obnášejí zpronevěřené obnosy v době od r. 1881 do r. 1902 úhrnem 884.894 korun 60 hal. (při půjčkách na cené papíry v letech 1898 až 1901 189.890 kor., při půjčhách na skvosty v téže době 94.000 kor., celkem 284 490 kor.). Také způso defraudací Ortových byl již blíže naznačen a bylo také již uvedeno, že krycí falsa v knihách zastavá- renských fabrikována byla způsobem tak makavým že každý je ihned poznati mohl. Podržel-li Ort ve- škeré zpronevěřené obnosy sám nebo dělil-li se o n se svými spoluvinníky, bylo otázkou vedlejší a nemá vlivu na skutkovou yovahu trestního činu Ortova — bude však na ni vzat zřetel při pozdějším rozboru činnosti jeho spoluvinníků. V. jednání Ortově shle dává žalobní spis zločiny podvodu i zpronevěry těžší kvalifikace, protože zemřelý porušil povinnosti, jake ukládala mu hodnost vrchního účetního a zastavá- renského předsedy, nehledě k tomu, že i revisoři, ze jmena Jindřich Bílý, svedeni byli k spoluvině až malversacemi Ortovými spolu zaviněn byl schodek jenž v zápětí měl zkázu ústavu, všeobecné důvěry požívajícího a bezpočet strastí, ohrožení, ba i zni čení existence u mnoha set osob
Ort Ortův Kohout Bílá
29 article
O j Romanu Čáslavském. Také Romanu Čáslavskému přidělili znalci smut nou roli v historii vykradané záložny. Vstoupil do služeb záložny jako praklikant 8. července 1872 setrval v nich až do 26. ledna 1882, kdy náhle z úřadu byl propuštěn. Dle udání P. Kyselky stal se tak pro zpronevěru jistého obnosu, dle Drozde z té příčiny, že nedbalostí Čáslavského jedna směnka pr padla. Přes to vydal Čáslavskému výbor vysvěd- čení příznivé, takže propuštěný domohl se po krátké době místa prvního účetního v Malostranské záložně v Praze. Ale neminula tři léta a Čáslavsk« i tohoto místa byl zbaven, protože »Malostranské záložně« 11.670 zlalých zpronevěřil. Trestní oznámení na něho nepodáno tehdá jen z té příčiny, že škoda — až na 400 zl., pojištěné na usedlosti otce Čáslavské- ho v Roztokách — byla dílem úřadní kaucí, dílem splátkami pachatele nahražena. Za Čáslavského splaceli v tomto případě vlastně Josef Ort a Václav Kohout. Dle udání bratra Čáslav- ského, Otakara, poslal zpronevěřilý úřadník hned jak defraudace jeho byla odhalena, svého otce ke Kohoutovi a Ortovi prosit, aby schodek zaplatili.
Romanus Čáslavský Čáslavský Ort Kohout Otakar Praha Čáslav
30 article
Ort vyhověl a když jmenem otce Čáslavského uza- vřeno narovnání s Malostranskou záložnou, posílal Čáslavskému buď on, nebo ředitel Kohout peníze k splácení schodku potřebné. Po pr puštění z Malostranské záložny žil Roma Čáslavský v nuzných poměrech. Zprvu protloukal se jakž takž v Praze a od r. 1892 byl účetním ve mlýně pana Radimského s platem 30 zl. měsíčně. Po ce ou dobu tu doslával však ze svatováclavské zál žny — patrně tedy od Orta a Kohouta — měsíčně 60 zl. podpory. Svědky též bylo zjištěno, že Roman Čáslav ský, i když pražádného jmění neměl, utrácel nápadně mnoho peněz a že často navštěvoval jak Orta, tak Kohouts. Touto okolností dovozuje žaloba že R. Č- slavský. Josef Ort a Kohout byli úzce spolčení, a ž Ort a Kohout Čáslavského až do úmrti jeho — 6. března 1900 — hmotně podporovali, patrně proto. aby zajistili si mlčelivost Cáslavského o rejdech, kler prováděli spolu s Čáslavským v době, kdy tento byl ještě úřadníkem svatováclavské záložny Romana Čáslavského líčí P. Kyselka. Frühauf, Fr Klenka, ba i P. Drozd sám, jako člověka velice lehko- myslného a marnotratného O působení Václava Kohouta.
Ort Čáslavský Rom Radimský Roman Čáslava Kohouts Romanus Čáslavský Frühauf Klenk Kohout Praha Francie
31 article
Václav Kobout narodil se 1. června 1816 v Praze, kde olec jeho byl zednickým pomočníkem. Obecnou školu navšlěvoval Václav Kokout asi 3 roky s do- brým prospěchem, a po dvouleté návštěvě hlavní školy u P. Marie Vít zné v Praze-III. vsloupil n malostranské gymnasium. Odbyv s dobrým prospě- chem dva ročníky, byl přijat do arcibiskupského kon- viktu, studoval na piaristském gymnasiu novoměst- ském a 4. července 1864 složil maturitu s dobrým prospěchem. Ze seminaře však, kde pobyl jen něko- lik měsíců, vystoupil a stal se r. 1865 bezplatným praktikantem pražského magistrátu. Složiv r 1866 státní zkoušku z účetnictví, dostal po půl roce adju- tum 150 zl. a začal se od té doby — odstěhovav s od otce — živiti sám. V květnu r. 1867 byl odveden k vojsku, koncem června však už zase propuštěn a pracoval pak za 80 kr. denně jako diurnista u praž- ského magistrátu, kde mu teprve koncem září 1872 plat byl zvýšen. 1. června 1870 Václav Kohout oženi se s Marií, rozenou Hellerovou, s níž vedl zcela skromnou d mácnost. V říjnu 1872 stal se městským účetním v Kolíně s platem 800 zl. ročně, setrval však v úřadě tom jenom do 1. září 1873 a nastoupil místo druhého účetního ve svatováclavské záložně.
Václav Kobout Václav Kokout Marie Vít Kohout Hellerův Praha Kolín zl
32 article
Rok na to postoupil již Václav Kohout na prvního účelního a 20. srpna téhož roku stal se definitivním se služným 900 zl., které během další doby stoupalo právě tak, jako mimořádné jeho příjmy a remunerace, takže na př. r. 1902 poukázáno mu 2400 zl. služ- ného, 200 zl. remunerace a 400 zl. za bilanci zar. 1901. Od roku 1874 do roku 1902 činilo služné vy- placené Kohoulovi 95.216 K 46 h., ostatní příjm 21.183 K 12 tedy K 116 399 58 úhrnem. Děti měl Václav Kohout tři a vydržoval nevlastní matku, jakož i olce svého, který zemřel asi před de- seti lety, až do jeho smrti. Manželka Kohoutova po pětileté chorobě 26. prosince 1895 zemřela. Václav Kohout — praví se v žalobním spise dále — žil se svou manželkou v poměrech skrom- ných. Když se však dcera Pavlina r. 1895 provdala, dala jí matka věnem 20.000 korun a také synovc svému, když se ženil, darovala 10.000 korun. Byly to prý peníze manželčiny, jak Václav Kohout tvrdí, poněvadž manželka jeho po všecka léta šetřila a pe- níze ušetřené sobě ukládala. O výši úspor jejich prý Kohout nevěděl a kam sí je uložila, neměl prý rovněž potuchy.
Kohout Pavlin Kohoutov
33 article
Při domovní prohlidce v bytě Kohoutově v Praze čp. 22 III. provedené 10. října 1902, nalezeno bylo: na botovosti 800 kor., 31 knížek týnského bratrstva, 17 knížek jednoty karlovské, tobolka se 16 kor., po- kladna s botovostí 3 kor. 42 hal. a několik skvostů malé ceny. Mnohem výdatněji dopadla však prohlídka úřadovny Kohoutovy ve svatováclavské záložně. Na- lezlť tam člen výboru pan Fr. Schlegel v doutníkové bedničce, ledabylo pohozené na stole, 3230 korun na hotovosti v papírech, mezi starými žádostmi kromě 3 lir papírových peněz za 4900 kor., vkladní knížku (na jméno prof. J. Drozda) na 300 zl. a pravou spoustu vkladních knížek a akcií, jako na př. 3 akcie strojního mlýna v Zad Třebání (1200 kor.), 11 akcií spol. rolnického cukrovaru v Meziříčí (2200 kor.).
František Schlegel profesor J Drozda Praha Kohoutov byt Kohoutov
34 article
4 akcie společ. cukrovaru v Rakovníku (1600 kor. 18 zatímních listů »První všeob. poj banky« (7200 kor.), 15 akcií »Akciového pivovaru v Mýté« (3000 kor.), 11 akcií rolnického akc. parního mlýna v Čisté (2200 kor.), 3 akcie rolnické továrny na cukr v Zá- boři (600 kor.), 5 akcií duchcovsko mostecko chomu- tovské hnědouhelné akc. společnosti (2000 kor.),4 akcie papírny akciového spolku v Praze (1600 kor.). pojistku banky »Slavie« na jméno »Kohout« (200 kor.), 1 akcii Živnostenské banky (400 kor.) a řadu různých osobních listin Kohoutových. Vzhledemk tomuto objevu — ač Kohout tvrdí, že kromě obnosů u něho nalezených, žádného jmění nemá — má ve- řejná žaloba za to, že Kohout vládl značným jmě- ním a že je v čas přepustil jiným o so bám. Podezřelou zdá se slátnímu zastupitelství na př. afféra záruky, kterou složil Kohout za svou příbuznou Marii Procházkovou — tchyni svého syna — při vý- půjčce 30.000 zl. z první občanské záložny. Kohout dal totiž občanské záložně do zástavy mimo jiné řadu vkladních knížek různých peněžních ústavů, na jména Marie a Klára Kvasničkovy, Marie a Klára Sudkovy. Měšťanský synek, Fr. Kohout, Fr. Leiske, Josef Leske.
Kohoutův Kohout Procházkův Marie Klár Kvasničkův Klár Sudkův Leiske Leske Rakovník Francie spolek v Praga pojistka banka Slavia živnostenský banka
35 article
Johanna Leske atd. a když pátráno po majitelích těchto hodnot, přihlásili se ke knižkám namnoze jenom prí- buzní a švekruše Václava Kohouta a Marie Procház- kové, kteří vesměs tvrdili, že vklady na zmíněné spo- řitelní knížky representují jejich dlouholeté úspory. ač — jak dle žaloby züštěno — příbuzní ti vělšinou žili ve velice skrovných poměrech. Ostatně pochybuje veřejná žaloba, že by uvedené osoby byly úspory své Václavu Kohoutovi šmahem byly svěřily beze vší zá- ruky, kdyby Kohout byl na vklady ony neměl pražád- ného nároku a diví se neméně tomu, že Marie Pro- cházková, kdyžtě jí — jak tvrdila — knížky ony z části patřily, nevyzvedla si prostě peníze na jednu z nich a dlužila se raději na drahé úroky ze záložny. Jinými slovy: státní zastupitelství dovozuje, že peníze, k kterým se příbuzenstvo Kchoutovo i Procházkové hlá- sí, pocházejí bezpochyby z ruky Kohoutovy a z po- kladny — svatováclavské záložny Připomenouti dlužno, že dluh u první obč. záložny jakož i depot k zajištění jeho ve zbytkovém obnosu K 52.686.30 byl úpisem ze dne 4. prosince 1901 pře- veden na syna obžalovaného ředitele, Františka Ko- houta.
Leske Kohout Procház Marie Kchoutův Procházka ko Kohoutov
36 article
Také u Zemské banky zastavil Václ. Kohout ně- kolikráte losy, ale pozdějí je zase vyplatil — nový to doklad žalobní dedukce, že obžalovaný ředitel opravdu vládl značným jměním. Pokud jde o úřadní činnost Kohoutovu, nezní vý- sledek soudního šetření pro druhého z obžalovaných nejpříznivěji. V době založení svatováclavské záložny vedl hlav- ní knihu zemřelý již Jan Soudný, po dvě as léta ná- sledující Václav Kohout a pak — od svého nastou- pení 29. dubna 1875 až do svého úmrtí — Josef Ort a to tím způsobem, že mu vždy Kohout ze sborníku diktoval a Ort pak zanášel položky diktované do hlavní knihy. Po smrti Ortově vedl hlavní knihu Václav Kohout sám — byla tedy tato funkce společnou prací Váciava Ko- houta a Josefa Orta. Instrukce podrobné jim dány ne- byly nikdy. Ta praxe, kterou osvojili sobě Ort s Ko- houtem, dle tvrzení Kohoutova v záložně se ustálil pro všecka léta další. Kohout byl — aspoň tak prohlašuje P. Drozd— úplně zasvěcen do pravého stavu svato-václavské záložny, už proto, že od počátku byl již prvním je- jím úřadníkem a pak ředitelem, který knihy vedla na billancích pracoval. Každého měsíce byly ve vý-
Václ Kohoutův Soudná Kohout Ort Ortův ko Kohoutov Váciava ko