Periodikum ALTO Viewer

1

27. listopadu 1903. Číslo 324.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

Strana 5.

4 article

Mistrně dovedl Drozd zejmena upoulati ke své osobě muže jiné. Tím, že opatřil jim výnosná místa ve správě záložny, zjednal si slepou jich oddanost a tak nelze se diviti, že správa stála úplně pod Drozdovým vlivem a že si žádný člen správy neosvojil práva vy- stoupiti proti němu neb i jen pochybovati o pravdi- vosti jeho slov; a stalo-li se kdy přece tak, byl do tyčný „nezvedenec“ při nejbližší příležitosti a bez milosti z okolí P. Drozda — vystrnaděn. O terrorismu. jímž čelil Drozd do poslední téměř chvíle rozhořče- nému výboru, zmínili jsme se již úvodem. Jenom osobní popularita Drozdova, slepá oddanost okolí jeho a neobmezená důvěra obecenstva způsobily. že vykrádaná záložna tak dlouho se udržela a odo- lávala příboji neodvratné kalastroly. P. Drozd byl hlavou a duší tohoto ústavu a není nepra- dou, co tvrdí také ředitel Kohout: ž e P. Drozdí by vlastně ředitelem záložny, že vše na řizoval, nad prováděním svých rozkazů bděla nksledkem toho do pravého stavu sv.václ. záložny úplně byl zasvěcen.

Drozdův P Drozda Drozdov ž e P

5 article

Ve veškerém hospodářství záložny od r. 1878 ostře vyhraněna je individualita povahy Drozdovy. Předchůdce jeho dr. Karlach opřel se aspoň hrabivosti členů správní rady a výboru a znemožnil vypláceni remunerací ze zisku, dokud by reservní fond nedosáhl výše 300.000 zl. — ne tak Drozd, který již ve valné hromadě z 20. dubna 1879 blahosklonně propustil na- vrženou změnu stanov a zjednal bezedné až chamti- vosti olevřené pole . ... Úřadníků jeho poslušných Drozd ve schůzích vždy vřele se ujímal, s Kohoutem a Ortem, kteří znali spády jeho vlastní, uzavřel svazek intimního spojení a nel jednounu smíval se při úzkostlivé poznámce Ko- houtově, „že byutekli výboři, kdyby zi na l pravý stav záložny“. Nebyl ůsměv Drozdův planým. Monsignore znal svoji moc a snaď znal také slubé stránky výboru. Říkával úřadnictvu bez obalu chcesli, aby mu výbor zlepšeníplatů po- volil, že musí uvésti jej napřed v do- brou náladu.

Drozdův Karlach Ort

6 article

Od r. 1887 gratulovalo úřadníctvo záložny mug Drozdovi k jeho jmeninám — na den sv. Jana Evange- listy 27, prosince — korporativně, při čemž oslavenci Josef Ort odevzdal vždy nějaký los, r. 1887 o pa- desátiletých narozeninách starostových — zlatě ho- dinky a zlatý řetě z. P. Drozd — jak uvádí — myslil prý si, že na dary složilo se všechno úřadnictvo a že to snad odměna za to, že on zase c velkých svátcích každému posílal do kanceláře po láhvi vina, aby ji tam vypili... Nezištnost Drozdovu divně charakterisuje už způ- sob, jakým si počínal, když té či oné straně měla na její žádost být udělena půjčka. Vyšetření majetko- vých poměrů žadatelových přidělil Drozd, běželo-li omenší půjčku na směnku, členu výboru, o žádostech za větší nebo hypoteční půjčku chodil však Drozd buď sám nebo s jedním ještě členem výboru na „ko- misi“. Ze zálohy, která mu k účelu tomu záložnou byla vyplacena, zaplatil Drozd průvodci svému hotové útraty, zbytek poroučel se patrně do páně monsignorových kapes.. Nemenší svědomitost osvědčil P. Drozd v záleži- tosti příbytečného. Ve schůzi výborové usne- seno 2. kvělna 1881, že byt v záložně ponechá ee starostovi (P. J. Drozdovi) za 300 zlatých a devět let potom 1. května 1890) propůjčen mu byt onen bezplatně. Ale při zkoumání knih zjištěno, že za dobu, vekterébyl monsignore povinen byt platili, zůstat — narzdor všem svým tučným přijmům — přece ještě 1030 zlatých dlul žen. Výbor o tom nevěděl a Kohout, který o tom věděl, mičel — prý z ostychu. Při výslechu o této věci jevil P. Drozd obvyklou už u něho — nechápavost a krátkou pamět.

svatý Evange Ort Drozdův P J Drozda

7 article

1. Spoluvina Drozdova na falšování bilancí byla již v dřívějších statích, čerpaných ze znaleckého posudku doložena. Drozd hájí se výmluvou, že spo- léhal na bilancující úřadníky a vědomí o malversacích v zastavárně popírá vůbec. Chybou bylo prý, že Ori byl sám pánem v zastavárně. Že mu důvěřoval, omlouvá P. Drozd tím, že se mu revisoři nikdy slův kem nezmínili o nějaké nesprávnosti. Po známé již výbře na los nutil prý Orta k odchodu a jen na prosby vrchního účetního a zejmena na námitku jeho, že jde o úřad a pensi a že by to vypadalo jako náhlé propuštění z úřadu, ponechal prý zbohatlého úřadníka v záložně. Není nezajímavo na př., že žádosti za dotaci pro zaslavárnu polřebnou, podpisované původně Drozdem, vyplůoval a podpisoval si Ort posléze už výhradně sám, poněvadž se Drozdovi prý při jiných starostech vytratily tyto věci úplně z mysli, ač prý nepořádku nelušil. Nevšímal si ani toho, že dotací pro zasta- várnu bylo pořád víc a výplat ze zasťavárny čím dále, tím méně — proč prý ho na to ředitel Kohout neupozornil. Za to však monsignore horlivě hájil bilance svato- václavské záložny, odpovídaje vždy, že lépe mít menší a správný zisk, než větší a ne- správný. Malý zisk že je právě nejlep- ším dokladem pořádku v záložně . ..

Ori Ort Drozdov

8 article

Výmluvy Drozdovy prohlašuje žalobní spis zcela lichými, dovozuje, že P. Drozd nejenom že věděl o nesprávnostech, které se v záložně děly, nýbrž že sám je také prováděl ak nim ponoukal. Věděl, že odepisuje se vlastní jeho dluh na účet ze ztráty a zisku, věděl o dolaci poukazovaně Ko houtovi z fondu časopisů, znal finanční líseň Viléma Drozda a Anny Tvrzské a byl si plně vědom pozadí, kleré sféry ony měly. Dle svědectví Kohoutova Or nenařizoval sice přímo, ale přece nepokrytě projevo- val přání, aby zisk se vykazoval. Byl — jak vůbe z udání Kohcutova plyne — do pravého stavu zá ložny plně zasvěčen. Počítal si každý rok pras idelne vklady a úroky, sestavoval z měsíčních výkazů sumy. prohližel osobní účty v knížkách členův a přesvěděi se tak, že ztracené nebo nedobylné půjčky sáhají do statisíců. Účet nestálců a soudních záloh znal staro sta velmi dobře, ježto Kohout sám mu podrobnosti vysvětloval. Drozd určoval sám přizúčtu nemovitostí hodnotu realit — ne však úřadníci bilancující, kteř věděli jen čísla realit a na cenu ptali se pokaždéP Drozda, který v hlavní knize vlastnoručně nahoře zaznamenával ji tnžkou. Když pak běželo někdy o prodej té které usedlosti, plal se starosta úřadníků znovu po ceně udaně v hlavní knize, neboť ačji sám dříve určoval, nevěděl ji pak.

Drozda Tvrzský Kohout pokaždép Drozda Drozdov Kohoutov Or

9 article

Ostatně bylo prokázáno řadou svědků, že se P Drozd na valných hromadách vždy vřele přimloval za schválení bilanci, dodávaje, že jsou správny a že při hotovení jich sám dohlíží. Když však r. 1887 člen záložny Rudolf Tolzer dělal sobě o výkladech jeho poznámky, zakřikl ho Drozd, že si toho nepřeje. Revisi odborné vzpíralse P. Drozd iv době, kdy defraudace v záložně byly prokázány a zaslánemv »Nár. Politice- ze 7. srpna 1902 hrozil i zakročením proti všem, kdož by zprávy o schodku v záložně šlřili. Ani po zjištění Ortov defraudace nezakročil, nýbrž dalvy pláceti nadále členské podlly a vklady bez výpovědi, takže v době poplachu za srpen, září a říjen 1902 nezůkonným způsebem bylo vyplaceno ze jmění zá- ložpy K 3,445 129 09. Že nezakročily ale proti tomuto hospodář- ství ani jisté rigorosní jinak inst an ce. žaloba n euvádi. Pozn. red. Za správy Drozdovy bylo — na vzdor naproste passivitě záložny — vyplaceno členům správní rady . . . . . . . . 79.100 K . . . . 254.000 výboru podnikům většinou katol. . . 201.570. na odpis . . . . . . . . . . . . 40.000 úhrnem tedy . . . 574670 nehledě ke škodě, klerá za jeho vědomí, ba na přímý jeho popud vrchním úřadnictvem při bilancování byla způsobena. 2. Záležilost ozobní zápůjěky Drozdovy vyložena byla již ve stati, pojednávající o působen Kohoutově.

Tolzer Drozdův Kohoutov

10 article

3. Záležitost hratra Drozdova. Bratr Drozdův, jenž je vyučeným kolářem, měl roku 1871 — jak sám uvádí — na 6000 zl. hotové a koupil společně se svou manželkeu Annou odlšpe dítéra Aloisa Stuchlíka v Praze, v Žižkově, stavební parcelu č. k. 88 ve výměře 447.2 čtverečních záhů z 13.400 zl. Na tržní cenu složili manželé Drozdov holově 5000 zl., zbytek 8400 zl. zavázali se zapraviti ve lhůtách. Pohledávka ta byla na prodaném pozemku věřiteli knihovně zjištěna a 13 července 1874 převe- dena na hypoleční banku. Na zmíněném pozemku vystavěli sobě manželé Drozdovi dům čp. 455 (»U kola«) a dali si nat vložiti právo vlastnické, každému z polovice. Protože však náklad stavební přesahoval značně jejichf- nanění prostředky, pomáhali si manželé úvěrem. Tak již r. 1874 dlužil se Vilém Drozd, jemuž ručil švakr Arnošt Güttling, povozník ve Volšanech, ze záložny svatováclavské peníze a byla část pohledávek zálo- ženských, jimiž manželé Drozdovi valně byli zatíženi, částečně na domě »U kola« pojištěna. Na domě žižkovském vázlo: Čís. běž. 1. pro hyp. banku jure cesso A. Stuchlíka 8400 zl. 2. Pro svatováclavskou záložnu jure cesso Marie Šubrtové 6700 zl. (s poznámkou přesnosti této pohledávky před pohledávkou sub 1.

Drozdův Anna Stuchlík Drozda Vilém drozd Güttling A Stuchlík Šubrt Drozdov Praha Žižkov Volšany

11 article

5. Pro hypoteční banku 25.900 zl. 6. Pro týž ústav 10.000 zl. 7. Pro svatováclavskou záložnu jure cesso Ant. Vondráčka 10.000 zl. 8. Pro svatováclavskou zá ložnu 6000 zl. 9. Pro svatováclavskou záložnu 10.000 zl. 10. Pro M. Fuchsa 365 zl. 16. Pro M. Šu brtovou zl. 114.50. 17. Pro hypoteční banku zl. 86.43 23. Pro firmu bratří Tanzlové 96 zl. 24. Pro hypo- teční banku zl. 228.37. 27. Pro hypoteční banku zl. 67.40. 32. Pro hypoteční banku 200 zl. 34. Pro sva- továclavskou záložnu 209 zl. 40. Pro hypoteční banku zl. 225.45. 42. Pro hypoteční banku zl. 274.22. 44. Pro nezl. Ant. Klímu 100 zl. Pro nezl. Marii Klí movou 300 zl. Pro nezl. Karla Klímu 100 zl. 47. Pro bypoteční banku zl. 322.16. 52. Pro Josefa Lichten- sterna 150 zl. 53. Pro občanskou záložnu v Karllně 1000 zl. 54. Pro občanskou záložnu v Karlfně 1080 zl. 57. Dle postupní listiny z 27. ledna 1884 byl pře- vod annuit z kapitálu 34.300 zl. pro hypoleční banku vložen na svatováclavskou záložnu. 66. Pro svatová clavskou záložnu v Praze 800 zl. 69. Pro Josefa Viktorina 150 zl. 78. Pro Marka Hirsehel 100 zl. 95. Pro Edvarda Taussiga zl. 59.26. 96. Pro hypoteční banku zl. 246.85. 103. Pro Václava Jetela 1200 zl. 106. Pro E. Hěffmanna 274 zl. 108. Pro firmu Tanglo 28 zl. 117. Pro L. Hojera 120 zl. 138. Pro Josefa Kučeru 58 zl. 139. Pro Františka Rychilikan zl. 68.27.

Vondráček M Fuchsa M Šu 114.50 Klím Marie Klit Lichten Viktorin Hirsehel Taussig Jetel L Hojer Kučera Rychilikan Karlfn Praha Tangla 28 zl zl

12 article

142. Pro c. k. daně zl. 23. 75. 1 143. Pro pozůstalost Josefy Marie Burianové 500 zl. Z těchto pohledávek vázly pol. 15., 25 , 52., 69. 69., 78., 95., 106., 108., 117., 138., 139., 142. a 143 pouze na domovní polovici Vil. Drozda a úhrnný obnos všech pohledávek čini! 85..567 zl. 46 kr., které dle knihovního výtabu činily roku 1876 již jen 77.000 zl. Na důmmanželů Drozdových, který byl bezpoč- tukrát v nebezpečí exekuce, uvalena 20. listopadu 1877 nekvestrace, již prováděli jako sekvestoři do roku 1880 Josef Veselý, do roku 1883 člen výboru Fr. Chalupecký a od 12. května tohoto roku Fr. Zbtral, Veselý a Chalupecký skládali soudu sekvestrační účty, Zbíral činil tak do 1. srpna 1885 pravidelně. od té doby však již účlů soudu nepředložil. Okres- ním soudem žižkovským byl 25. října 1902 Zbíral svého úřadu sproštěn, dům »U kola« odevzdán do vnucené správy Fr. Šleglovi a Zbíral vyzván, by povinnosti své, od roku 1885 opomíněné, učinil za- dost. (Viz ještě níže. Pozn. red.) Po celou tuto dobu nalezal se Vilém Drozd ve finanční tísni, až konečně roku 1890 proti němu za- vedeno trestní vyšetřování pro přečin zaviněného úpadku. Dle spisů trestních činila aktiva jeho zl. 42.391 89, passiva však zl. 57.294.95 zl., takže je- vil se schodek zl. 14.903. 06.

Josef Marie Burian Drozda Drozdův Veselá Chalupecký Zbtral Zbíral Šlegl Vilém drozd Francie

13 article

Znaleckým šatřením vyšly zajímavé věci na jevo. Vil. Drozdovi poskytován byl od roku 1874 úvěr napořád a to ve výši výborem an nepovolené (překročení to samo činile 14.174 zl. 48 kr.) a ve většině případů nebyly ani úroky placeny. A nejenom to: záložna přijí- mala i dluhy jiných peněžních ůstavo za Viléma Drozda, by ho zachránila před katastrofou. Uvádíme ze žaloby, která o thematu tomto ze- vrubně pojednává, některá data: Soudní znalci zjistili při podrobném zkoumání účtů sekvestrem Zbíralem předložených četné nepří- stojnosti, vysvětlené soudním šetřením jako nespráv- nosti při vedení rúčtův a sekvestrace, ale neusvěd- čující Fr. Zbírala z prolizákonného jednání. Sekve- strace — dle soudních znalců — nebyla vedena ve prospěch sekvestrující záložny. nýbrž na její úkora předseda této P. Jan Drozd nehájil při tom zájem zá- ložny, nýbrž osob jiných, zvláště bratra, za něhož platil také dluhy u hy potečníbanky a u Občanské zá- ložny karlínské. Dle Fr. Zbírala referoval ve výborových schů- zích o směnkách svého bratra, vždy sáme P. J an Drozd, jenž řikával, že lyto záležitosti vy še- třuje osobně, aby byl jist, že je dobrý ručitel. Účty sekvestrační sestavoval Kohout dle materiálu dodaného Zbíralem, jenž — dle udání Kohoutova — jako dobrák děla! to, co mu nařizovalDrozd a měl to za svatě a správné. Zbíral také zbytky příjmů řádně od- váděl a od 1. září 1885 počínaje přestal soudu účty předkládati, prutože za to — jak dřívější exe- kuční řád připouštěl— strany nežádaly. Účty sklá- dal od té doby pouze P. Drozdovi nebo Koh utovi který sliboval, že odevzdá je starostovi.

Drozda Zbíral Jan drozd Koh Francie an drozd

14 article

Zbíral připouští, že Vílém Drozd z místností. které v domě su kola« užíval, neplatil činží a také o tom věděl P Drozd, který mu hned z počátku se- kvestrace řekl, že bratr činži platiti nebudea po další upomínce příkře Zbírala odb yl. P. Drozd platil za bratra Vilém a dia ně, poskytoval mu půjčky, jeho sy na Arnošta ke svatbě obmyslil značným darem a dával Vilému Drozdovi ča sto v sobotu 30— 50 zl. na výplatu. Když r. 1890 ádal P. Drozd Václava Kohouta o podrobný účet svého bralra dluh ten činil tehda už přes 50.000 zlatých, ale k vůli starostovi výbor slevil úrok se 7- 6 proc. na 5 procent Drozd netrpěl vůbec, aby se úřadníe o účty Vilémovy starali a dopouštěl se — dle výpovědí členů výboru — v této věci podvod- ného přímo jednání. P. Drozd přimlouval se na schůzích výborových za příznivé vyřízení žádosti bratrových, neudávaje ale ani ručitele výboru k vy- šetření; tvrdil prostě, že ten či onen rulčitel je dobrý a že on sám P. Drozd — to drží v evi denci, po případě zaplatí sám. Úrok Vilému Drozdovi snížil — dle P. Kyselky — výbor na 5 proc. protože chtěl dům udělat aktivním a aby výnos celého domu byl obrácen na úroky. Vilém Drozd měl se prý také z domu vystěhovati. Ještě v poslední schůzi výboru (25. září 1902) tvrdil P. Drozd, žie z a bratna směnky zaplatí. A tím, že úvěr na přímluvu monsignorovu Vil. Dro- zdovi nepřetržitě povolovaný ze jmění dlužníkova kryt býti nemohl, vze šla svatováclavké záložně škoda, která činila na kapitálu . . . K 160.112.80 hal. K 174 709 59 hal. na úrocích . .

Zbíral Vílý drozd Vilém Arnošt Drozda Kohout Vilém drozd

15 article

K 280 882. 39 hal. celkem ledy Sám Vilém Drozd vypovidá v neprospěch svého bratra, ovšem ale tak opatrně, aby na sebe neuvalil podezření ze spoluviny. Tvrdiť, že od uvalení sekvestrace řídili vše jen sekvestoři již zemřelí, z nichž Joseí Veselý ponechal si ne- právem sedm, Frant. Chalupecký pět sto- vek; ale když to hlásil bratrovi, řekl prý mu mun- signore, aby mlěel, on že to už nrovná!- P. Drozd dával prý mu peníze na směnky, pro- tože nechtěl, aby se jich ve výboru mnoho »blýskaloe a dostal zase peníze zpět, když totiž dlužník Vi- lémův, podepsaný na směnce jako ruči- tel, platil. Ne li, přípsalo se to Vilému Drozdovi k záboženskému účtu. Když pak Vilému Droz- dovi byl u karlínské záložny, do níž za něho plati P. Drozd, úvěr odepřen, odevzdal svoji živnost ko lářskou synu Arnoštovi a od té doby byly směnky Arnoštovy eskontovány svato- václavskou záložnou, kterou Vilém Drozd nikdy nebyl o zaplacení upo mínán. Jednání svě v léto věci P. Drozd, jenž — dle vlastního tvrzení arci — »vypomohl« svému bratru prý dohromady jen obnosem asi 20.000 K, omlouvá lím, že by byl považován za člověka necitelného kdyby byl dům svého bratra nechal pro pohledávku záložny prodati. Říkalo prý by se, že bratr prodává dům bratru a proto prý nezakročil proti němu přísněji. O dhadní cena domu »UI kola« činí dlen nejvyššíhe exekučního odhadu na 167.528 K — pohledávka zá ložny 280.822.39 K a před nedávnem právě při lici taci prodán objekt onen za 100.000 K. Lze si tedy vypočísti snadno, oč byla touto stransakcí« připra vena záložna vinou svého veledůstojného starosty. (Pokračování.) Odsouzený řéditel měšťanské školy. Z Plzně, 25. listopadu. Reditel měšťanské školy Štorkán byl zdejší porotou odsouzen k pětiletému žaláři pro zločin smilstva s nedospělými děvčaty.

Vilém drozd Veselá František Chalupecký Drozda Droz Arnošt Arnoštův Štorkán Plzeň

16 article Ze soudů cizích.

Ze soudů cizích. K berlínskému procesu hraběnky Kwielecké se ještě oznamuje, že státní pokladně bude za útraty trestního řízení klopit neméně než 500.000 marek. Dle »Berl. Tagblattu« byl státní zástupee Müller, jenž ve svém plaidoyeru útočil na porotc a na obhájce a rozjitřil tím veřejné mínění nemalou měrou, přeložen do Elberfeldu. Hraběnka Kwielecká prohlásila k jednomu novináři, že pobude nějakou dobu na statku svého bratra a pako usídl se v Berlíně, kde věnuje se výchově svého syna. Na vlastním svém panství že už necilí se bez- pečnou. Z Berlina, 26.listopadu. (C B. Hüsenerovi jbylo za současného úplného vyloučení z dosavadního svazku služebního — důsledek to nedávného pro- cesu — uděleno propuštění.

Kwielecký Berl Müller Kwielecká Hüsener Elberfeld Berlín C B

17 article Věstník živnostenský a dělnický.

Věstník živnostenský a dělnický. * Náměsfkově při živnosti hostinské nenáležejí — dle rozhodnutí správního soudu — nemocenským pojištěním ke společenstevní pokladně výčepnické jeu potud, pokud jsou posuzování jako osoby pro »vyšší« služebné výkony, kteréž nespadají do pů- sobnosti § 73. ř. z. Osoby, které zaměstnány jsou pivovarech aneb u jiných osob, jak tak zv. podsudní třeba byli majitelům koncessí schváleni zan náměstky. nejsou považování za osoby pro vyšší výkony dle 8 73. odst. poslední živn. ř. a patří členstvím i na dále ke společenstevní nemocenské pokladně výčep níků. Ostatní náměstkové mohou býti výhodně po jištěni u »Obchodní a úřadnické nemocenské po kladny v Praze«. Z ústředního umisfovacího odboru Českoslo- vanské obchodnické bezedy a českých obchodníc gremií v Praze.Od 17.—24. listopadu přihlášeno uchazečů 21, míst 44, obsazeno 17, uchazečů ubylo 5. Stav míst 67, uchazečů 223. Referencí došlo 17. dopisů 175, odesláno dopisů 202. Poštovné K 13. 26. V záznamu jest nadbylek sil kancelářských, naproti tomu nedostává se příručích po vyučení z oboru smíšeného. V úlulně nezaměstnaných poskytnuto 68 noclehů. *Elektrotechnické přednášky. Klub mechaniků oplíků a elektromonterů v Praze pořádá v neděl dne 29. t. m. druhou veřejnou přednášku z elektro- techniky. Pan František Růžička společník firmy elektrotechické Růžička a Svatoň v Praze pokračo vati bude ve svých výkladech »O telefonii a mikro fonii« se zvláštním zřetelem na praktiky. První přednáška konána byla dne 15. t. m. za velikého účastenství. Přednášky konají se každou druhou ne- děli v soukromých místnostech dklubu v »Pardubick restauraci« v ulici Karoliny Světlě, v Praze—II. o 10. hodině dopolední a jsou káždému přístupny.

Růžička Svatoň Karolina Světl Praha Českoslo II

18 article Sportovní věstník.

Sportovní věstník. Athtetika a sportomvní hry- **»Vienna Cricket a Football Club« nehraje v neděli v Praze se »Slavif«, nýbrž ve Vídni proli »I. Vienna Footbal! Clubu«. Čricketeři odřekli »Slavi- teprve v úterý a jednání klubu vídeňského je pra- podivné. Zápas očekáván byl s velkým zájmem a t zvláště proto, jelikož »Cricketa« nedávno v Praze poražena byla v poměru 5 : 2. ** V neděli hraje v Praze proti »Slavii« klu »poštovních úřadniků« z Pešti, který vlastně teďje pro »Slavii« vělším soupeřem než Čricketa a není tudíž velká škoda, že Vídeňáci zápasu proti »Slavii- se vyhnuli. Amatérská fotografie. ** Český klub fotografů amatér v Praze má dnes v pátek o 8. hod. več. řádnou měsíční členskou schůzi v hořejší místnosti restau rantu »u Choděry“.

Vídeňák Choděra Praha Vídeň I . Vienna Footbal Pešť Vienna Cricket Football klub Slavia Čricket

19 title

Masopustní věstník.

20 article Místní odbor Národní jednoty severočeské v Žiž

Místní odbor Národní jednoty severočeské v Žiž kově pořádá v sobolu dne 80. ledna represenlační vínek ve dvoraně Bezovky v Žižkově. Výlěžek při- padne fondu ku podpoře školství Čechů v uzavíra- ném územi. Lístky jsou v předprodeji ve spolkových místnostech vestaurace »Pod Vítkoveme v Žižkově Husova tř.

Čecho Husův Žižkov Bezovka

21 article Menšinový věstník.

Menšinový věstník. Valná hromada akademického od- boru Národní jednoty severočeské jest v neděli dne 29. listopadu o 10. hodině dopolední v místnostech Národní jednoty severočeské.

22 article Věstník spolkový.

Věstník spolkový. Beseda Měšťanská v Praze upozorňuje pány členy, že k dnešní přednášce spolku architek- tův a inženýrů mají volný pěístup. Pan konservator Jan Herain podá některé zajímavé reminiscence tech- nické: Ronkův prujekt dřevěného mostu zí r. 1842 jednom oblouku přes Vltavu. O stavbě kamenného mostu v Berouné r. 1839--1842. Projekt vodního průplavu letenskou strání do Král. Obory roku 1857 Začálek v 7 hodin večer.

Herain Ronkův Král Praha Vltava spolek architektův

23 article Uherské poměry.

Uherské poměry. Boužlivá schůze uherského říšského sněmu Z Pešti, 26. listopadu Předseda Perczel, zahájiv schůzi, oznámil, že předseda liberálního klubu bar. Podmanický po- dal mu písemný návrh na změnu doby zasedací ta- kový, aby vedle obvyklých ranních schůzi konaly se ve všední dni také večerní schůze od 6 do 9 hod Návrh opírá se o § 203. jednacího řádu a rozhodne se o něm zejtra na konci schůze prostým hlasová ním. (Hluk na levici; hlasy: Co je to? Nerozumě jsme.) Předseda opakuje, že zejtra se bude hlasovati o návrhu bar. Podmanického. Gabr. Ugron chápe se slova k jednacímu řádu a praví, že rozuměl-li dobře, předseda navrhuje, aby se o návrhu bar. Podmanického hlasovalo jako o pro- stém návrhu k jednacímu pořadu. Pledseda potvrzuje slova Ugronova, že návrh Podmanického má skutečně za pouhý návrh k jedna- címu pořadu. Ugron dovozuje, že § 203. jednacího řádu nelze užíti k návrhům toho druhu. Neběží tu o pro- dloužení doby zasedací, nýbrž i konání dvou schůz denně. Posl. Kubik volá na pravici: To je nestoudností Posl. Rath k předsedovi: To, co děláte, je po- dlost! To je nedůstojno místa, jež zaujimáte! (Veliký hluk na levici.) Předseda volá posl. Ratha k pořádku. Rath: To jest proti ústavě!

Podmanický Posl Kubik Rath Pešť Perczel

24 article

Posl. Zboray: Kde je duch Apponyův? V tu dobu rozneslo se po zasedací síni, že h Apponyi právě odevzdal bar. Podmanickému listinu. v níž oznamuje své vystoupem z liberální strany. Bar. Podmanický odevzdává listinu hr. Tiszovi. Posl. Ugron pokračuje: § 203. byl kompro- missem mezi stranami a stál pod ochranou sněmovní cti. Návrh, jenž byl podán dnes, nespadá pod ustano- vení § 203., nýbrž zahrnuje v sobě úplnou změnu domácího řádu a jen rabulistickým způsobem moh by býti vpašován mezi ustanovení onoho paragrafu. (Hluk na levici vzrůstá. Jest jen slyšeti jak předseda volá k pořádku jednotlivé poslance, mimo jiné také Ratha podruhé.) Předseda navrhuje sněmovně, aby vzdorné jednání Rathovo bylo předloženo immunitnímu vý- boru. Většina povstává pro návrh předsedův, načež se lomoz na lavicích oprosice ještě vice stupňuje- Posl. Gal a Kaas snaží se překaziti slenografům aby zaznamenali výrok předsedův. Vzniká spor mea poslanci a ředitelem těsnopisecké kanceláře Vara dyem.

Posl Apponyův Rath Rathův Gal Kaas Vara

25 article

Posl. Ugron pokračuje za stálého hlukua tvrdí, že většina užívá násilných prostředků. (Bouř- livý souhlas na levici.) Předseda volá posl. Kubik k pořádku pro jakýsi výkřik.) Ugron tvrdí dále že návrh Podmanického znamená tolikéž, jako zave- dení klotury. (V tu chvíli přiskočil posl. Olay a po- šeptal cosi Ugronovi.) Ugron pokračuje: Právě se do- vidám, že předseda nechce připustili ani čtyř řečníků knávrhu Podmanického, nýbrž chce dáti rozhod- nouti prostým hlasováním. (Bouřlivé projevy odporu na levici.) Podaří-li se vám — volá Úgron k pravici — provésti tuto vzpouru, pak vy ponesete zodpověd- nost. (Hluk na levici, odpor na pravici) Za stálého lomozu a četných výkřiků Ugron vy- kládá dále, že hr. Štěpán Tisza počíná si mnohem násilněji, než Koloman Tisza. Tento se nikdy ne- odvážil opposící takovým způsobem znásilňovati svobody země vydávati v šanc. Bar. Kaa s obrácen k pravici: Vy vydáváte zem Rakousku. Ugren: Nebylo soustavou Kolomana Tiszy odpravovati své odpůrce zákeřně anebo perfidním způsobem je zaskakovati. Ale vy a váš vůdce, kterého sem komandovali z Vídně, stojíte úplně ve vleku vídeňských kruhů. Rakouský ministerský předseda mluvil o nás včera takovým způsobem, jakoby uher- ský ministerský předseda závisel úplně od něho. (Odpor na pravici.) Posl. Daniel: To se netýče domácího žádu K věci! Ugron: Domácí řád jest částí ústavy a tu nutn respektovati. Ale uherská ústava nesmí býti vydána Rakousku. Koruna jest obklopena špatnými rádci.

Posl Kubik Ugron Štěpán Tisza Koloman Tisza Daniel Rakousko Vídeň

26 article

Král není zpraven, jak nepartné jsou požadavky uherského národa. Budeme však bojovati tak dlouho až se domůžeme svých požadavků. Ministerský před- seda byl k nám z Vldně poslán jen za určitých podmínek. Král nesmí státi v čele některé strany. Liberální strana činí na krále nároky jen pro sebe tak že jiných stran neslyší. Jednací řád jest oporou ústavy a má chrániti zájmy menšiny. Proto se ho nesmí zneužívati. Ministerský předseda obdržel ve Vídni ratrně rozkaz, aby zde použil moci. Členové liherální strany dodávali opposici odvahiy k boji (Hlasy: Kdo to byl?) Dodávalo se nám až do poslední doby odvahy, abychom je vytrvali, že dosáhnemme všeho. Když prý je vláda slabá, musí opposicehájit zájmů země. Návrh Podmanického způsobil pře- kvapení. Činí protinávrh, aby se návrh Podmani- ckého dal do tisku a pak se o něm jednalo pravi- delným způsobem. (Pochvala na levici.) Předseda Perczel chce vyvrátiti tvrzení, že nejedná ve smyslu domácího řádu. Ale pro hluk není mu rozuměti. Opposice lomozí a bije do pultů Předseda volá jednotlivé poslance k pořádku a hrozí vážnějším opatřením. Za hluku prohlašuje, že nikde v jednacím řádu není psáno, že se jednoho a léhož dne nemůže konati ještě druhá schůze. Konečně dostal se ke slovu ministrpresident hr Tisza; jeho slova však zanikají v lomoze, trvají- cím téměř celou hodinu. Levice hlučí a bouří, na pravici se volá: Slyšte! Slyšte! Předseda zvoní ne- ustále. Ministrský předseda zůstává však klidným a mluví dále za hluku. Vykládá mimo jiné, že návrh Podmanického nemohl nikoho překvapiti, poněvadk se o něm po celé dni mluvilo a psalo v novinách.

Perczel Vídeň Tisza

27 article

Pak pravil dále: Páni poslanci dovolují si mluviti o parlamentarismu. (Odpor na levici a ve straně li- dově. Bela Kubik volá: Tak mluvte se svými pa- cholky a ne s námi!) Počal jsem zcela objektivně a jen hluk a urážky slušnosti a svobody slova mne přiměly, že jsem užil ostřejších slov. (Hlas na levici Vy můžete mluviti o svobodě slova Jestliže se p- nové nezastaví na šikmé ploše, připraví hrob uher skému parlamentarismu. (Posl. Kaas: S tou poli- tikou si jděte do Vídně!) Předseda volá bar. Kaaše k pořádku. Za další feči hr. Tisza prohlašuje vzhledem k výtce, během rozpravy učiněné, že úmluva, jež byla svého času uzavřena mezi vládou a opposicí, pozbyla již platnosti. Posl. Bartha: Ale výhody, jež vyplynuly z one úmluvy, jste schoval do kapsy! Hr. Tisza: O kapsách mluviti nebudeme. Posl. Bartha: Jé nejsem ředitel zkrachované banky! (Hr. Tisza byl ředitelem banky, která padla Pozn. red.) (Nastala strašná bouře ve sněmovně.) Posl. Gajary: Podlec! Člověk, o němž veřejně bylo vysloveno, že je podlec, nemá práva zde mluviti.

Bela Kubik Posl Kaas Barth Tisza Vídeň Hradec Tisza

28 article

(Hlasy na levici: Toho člověka nulno zpoličkovati!) Posl. Molnar a Eitner spěchají ke Gajarovi a chtějí se na něho vrhnouti. Jen s těží podařilo se jiným poslancům je odtrhnouti. Za všeobecného lo- mozu a zmatku předseda přerušuje schůzi. Po opětném zahájení schůze udělil předseda sněmovní Gajaryovi důtku. Min. předseda Tisza pokračuje potom v řeči své i praví oproti poslane Bartovi, že není žádným zkrachovaným ředitelen bankovním, nevzal žádných peněz z banky jím řízené Kdo měl peníze v bance, nebyl poškozen. (Živý sou hlas v pravo) Opposice nedodržuje úmluvy učiněné poněvadž sama obstrukcí stále ruší chod vládníh stroje. Odvolávali se za takých poměrů na úmluvy ony, jest tolik, jako předpokládati u vládní stran velikou naivnost. Tisza odůvodňuje pak zevrubn oprávněnost návrhu Podmanického a praví, že každý může se debaty o návrhu tom zúčastniti.

Posl Molnar Eitner Gajar Tisza Tisza

29 article

Tisza pokračuje: Ugron mluvil 11/2 hodiny návrhu. Nečiníme námitek, ale jednací řád stanoví že na kanci schůze o návrhu tom musí se rozhod nouti prostým hla sováním. Ugron upozornil mne, ž osobnost mně blízká, jejíž pamálka jest mi sva ou nesvolila nikdy k zostření jednacího řádu. Ale za dlouhé vlády Tiszovy nevyskytla se ni jednou ob strukce. (Ugron: A což v r. 1889 ?) Tehdy byl prudký boj, ale obstrukce nebylo, vždyť sta paragrafů čítajíc předloha vyřízena byla v několika měsítích. Co de času nebylo to tedy nic abnormálního. Těžko jesl ovšem rušiti všechny tradice uherského zněmování pro toho, kdo záruky pro dělnost sněmu ne hledá jinde nežli ve vlastenecké rozvaze všech uhe ských vlastenců, jak i naši předehůdci činili. Byl by to nejkrásnější rozřešení otázky, ale možné jen tehdy, kdyby každý přispěl k takověmu provedení jednacího řádu. Teď ale smutné zkušenosti přesvěd čily národ, že jest bezpodmínečné, nezbytně pojistit dělnost sněmu i když tomu vělší neb menší část op posice překáží. (Souhlas v pravo.)

Tisza

30 article

Ugron p ukázal na zvláštní poměry Uher, ale prvním požadavkem zvláštních poměrů těch jest ubychom my Uhří ústavních zřízení si vážili (Bouřlivý potlesk v pravo.) Celá má činnost jen tomu sloužila. Chovejme se tak, aby každý Uher neb cizinec, jenž do tohoto domu vstoupí, činil tak s pocitem, že jest tu místo svaté, kde odložiti mus své sandály, abychom sloužili zájmům Uher, politice skutečně uherské, národní. Ale to není národní poli- lika, kdy pietu pro národní zřízení surovou rukou rušíme. (Souhlas v pravo.) Co nejrozhodněji odmítám insinuaci Ugronovu, že členové liberální strany k obstrukci dali podnět. Prosím, by jmenoval původce insinuace té. Nemůžete-li, pak varujte se toho, pro nášeti taková bezdůvodná a těžká podezřívání. (Velk zrušení v levo a na krajní levici

Uhry

31 article

Ugron pravil, že mužové, kleří byli nedávno u císaře, proti sobé nav ájem intrikovali a že děkuji nynější postavení své takové práci podkopnické Odmítám rozhořčeně tuto insinuaci. (Ivonka: Plivali si navzájem do polévky.) Tisza: Mne nepřekvapuje tento výrok — odpovídá zcela vkusu pana poslance On není schopen rozuměti poctivé, neintrikantské po litice. Velký hluk. Hlasy z krajní levice: Nesvrhl jste Szella ?) Tisza: Oni mužové, kteří byli za krise u císaře, byli prodchnuti vzájemnou důvěrou a pod- porovali se na vzájem. Můžeme s hlavou vztýčenou předstoupiti před národ. (Baron Kaas: Co jestse včerejší řečí Körbrovou ?) Hrabě T isza: O Körbrově řeči mluvím rád každým poslancem. Včerejší je největší satisfake pro uherského minist. předsedu. (Hluk na krajn levici.) Posl. Szatmary: Vždyť jsem řekl, že vojen ské uherské vyučování bude německé Posl. Barabáš: Naposled ukáže se, že dr Körber je naším dubrým přítelem. Hr. Tisza: Prosím, všímnouti si, že špatnou službu prokazuje zájmům země, kdo takto pokračuje Nejdůležitějším odslaveem ve včerejší Körbrově řeč bylo (čte), že jednostianná změna těchto zákonů ne bude mít praktického účinku, nepovede li k práznote dosud nedefinované, nebo nezdá se nic důležitějšín k porušení dualismu nebo osobní unii. To je tak

Ivonka Baron Kaas Körbrův Posl Barabáš Körber Hradec Tisza

32 article

precisní stanovisko slátního práva uherského. Chápu se ochotně příležitosti, vysloviti povděk, že rakou- ská vláda učinila takové prolilášení. (Hlučná po- chvala v pravo; hluk v levo.) Není to žádné vítězo ství, ani žádná porážka rakouského min. předsedy. Vyslovuji pouze svůj povděk. (Veselost.) Vyslovuji dru. Körbrovi uznání, že se mu podařilo tak kor- rektné vyronati vzniklé neshody. (Hlučná pochvala v pravo.) Toto jeho prohlášení souhlasí s tím, jež účinili všichni uherští státníci vminulosti, tutiž že změny společných nstitucí vyžadují sjednání obou zákonodárných korporací. Leží to v povaze věcí, vy- plývá ze zá ad parily, o níž se nikdy nepochiybovalo.

33 article

Ustupky, jež mohla přiněsti vláda z dobré vůle pa- novníkovy v oboru vojenských reforem, upokojili mohou veřejné mínění a troufám, že to od nás oče- kává teď, že konečně ukončíme neblabý boj. Jsmetli viněni, že za námi je 35letá slagnace, tvrdím já, že je za námi 35lelá krušná a úspěšná práce, v jejíž průběhu mohly se státi chyby, mohly zůstati mezery, ale celkem maďarský národ vynasnažuje se poctivé o pokrok národní politiky v hospodářském, duchov- ním a mravním směru. Hospodářská síla maďarského národa vzrostla a s ní také jeho vážnost a politická váha. Maďarský národ má své dějinné úkoly, dějinné problémy a nechce nebo nemůže-li je řešiti, světoré události přejdou přes něj k jednacímu pořadu. Potom bude pozdě litovat, d staví se trpké výčitky, jež sti- hnou ty, kdo použili požehnané doby míru a neruše“ ného rozvoje k jalovým a škodným ústavu mničivým bojům. (Hlučně eljenování a pochvala v pravo.) Posl. Barta (k osobní poznámce) prohlašuje, že za Tiszovy řeči učinil zcela nevinný výkřik, že liberální strana má již výhody paktu v kapse, načež ministerský předseda poznamenal, že bude dobře nebude-li se mluvit oskapsách. Prosí předsedu mini- sterstva, by se vyjádřil určitěji, jinak by ta slova považoval za podezřívání.

Posl Tiszův ústav mničivý boj Bart

34 article

M. p. Tisza odpovídá, že do svých řečí ne- připlélá osobních molivův, užilli však ve varu de- batý takých slov, lituje jich a prosí za jejich prominuti. Posl. Barta odvolal potom svou poznámku, že není bankrotním ředitelem banky. Posl. bar. Kaas poukazuje na svornost Tiszy s Körbrem. Uvádí tři hörbrovy výroky a plá se, zda Tisza s nimi úplně souhlasí. Körber řekl, že armáda jest jednotna, že vlastní vyučovací řeč na vojenských ústavech zůstane vždy řečí komanda. Rakouský mi- nisterský předseda řekl včera, aby poslanci důvělo- vali činitelům, jež rozhodují o osudu vojska. Ne- stane se prýničeho, co by mohlo být v odporu s jeho minulostí. Ministerský předseda hr. Tisza praví, že by bylo zbytečno kritisovati do podrobna projevy ra- kouské vlády, jež obsahují rakouské názory a vy- jadřují státní právor rakouské. Poukázal plným prá- vem— pokud jde o podslatu věci — že rakouská vláda učinila se stanoviska státního práva rakou- ského zcela přiměřený a správný projev. (Pochvala v pravo.) Posl. I vanka (mimo strany) prohlašuje vi osobní poznámce, že ministerský předseda Tisza mu vyčítal, že nerozumí politice prosté intrik. Odmítá tuto vý- čitku. Každý zná jeho i Tiszu a proto může si udělat úsudek, kdo je p rost intrik a kdo intrikant. Připo- míná teď pouze okolnosti, za jakých Szell, byl svržen.

Tisza Posl bar Kaas Körber Bart Körbr Tisza

35 article

(Pochvala v levo) M.-p. Tisza prohlašuje za jalovš fráse nařčen bez podstalných důvodů. Posl. G ajary (v osobní poznámce) prohlašuje, že volání k pořádku přijímá uctivě a lituje svého výroku. Posl. Košut shledává v návrhu Podmanického obmezování kontrolního práva opposičního. Protože Uhry a Rakousko mají společného panovníka a pa- novník klade na váhu svou moc ve prospěch dru- hého státu a ministerský předseda sousedního státu mísí se ustavičně do našich záležitostí: musí se dbáti tím více, aby naše právo a náš zákon byly přísně zachovávány. Posl. Z boray (lid. str.) polemisoval také proti návrhu Podmanického Posl. Rakovszky shledává v tomto návrhu poslední smrtelný zápas Tiszovy vlády. Dovozuje, za jakých okolnoslí skoncován § 203. jedn. řádu. Jeho strana se ostatně obstrukce nezúčastnila. Soudí že návrh Podmanického sdruži všecky obstrukční strany proti vládě. Posl. hr. Apponyi protestuje proti předsedovu jednání a prohlašuje, že návrh Podmaniczého odpo- ruje smyslu a duchu § 203. jednacího řádu. Rozbírá podrobně jeho ustanovení. Přecházeje k paktu praví, že jej také podepsal. Zachovával vždy jeho ustano- vení a nemůže ani teď podříditi své přesvědčení usnešení strany, pročež byl nucen z ní vystoupiti. Pokud týká se věcné části debaty, vytkne své pře- svědčení a své náhledy co nejdříve před národem.

Posl Košut Tiszův Uhry Rakousko Tisza

36 article

Vyzývá většinu ještě jednou, aby rozvážila následky a nepokračovala po nebezpečné cestě násilí. Posl. Visontai hlásí se o slovo, ale žádá. aby směl mluvili až zejtra. Ministerský předseda Tisza praví, že toto žádat nemá smyslu, proto že dosud mluvilo se k jednacímu řádu a poslanec Visontai může taktéž učiniti, ale od- kládati řeč není dovoleno. Po odporu posl. Rakovszkého a Ugroma proti Tiszovu náhledu a když ministerský předseda a předseda opětně prohlásili, že posl. Visontai může dostati slovo k jednacímu řádu: předseda ukončil debatu a navrhl ohledně jednacího pořadu zejtřejšího, aby sněmovna rokovala dále o branecké předloze. Ke konci schůze bude se hlasovati, jak se samo sebou rozumí, o dnešním návrhu Podmamezkého bezev vší debaty prostě povstáním z míst. Po těchto předsedových slovech nastala hro z ná vřava. Mnozí členové opposice vyskočili prudcea křičeli na předsedu: »To je nespravedlivé !« Pravice obává se, aby nedošlo k srážce a pruto mnoho její členů kvapí na estrádu. Posl. Ratkay opouští tribunu. Předseda plá se ještě jednou v hluku, chce-li někdo promluviti k jeho návrhu stran zejtřejšího jednacího pořadu a když se nikdo nepřihlásil, ukon- čil za hluku v celé sněmovně schůzi ve 3.10 hod. odpoledne.

Posl Visontai Tiszův Tisza

37 article Apponyi.

Apponyi. Z Pešti, 26. listopadu. (C. B.) V listu, v němž Apponyi oznamuje své vystoupení ze strany libe- rální, praví se: Povaha věci nepodmiňovala, aby se z ní činila olázka strany, nýbrž právě ji vylučovala. Návrh na paralelní schůze týče se i správného pro- vedení jednacího řádu, při čemž individuální nátlak nesmí býti vykonáván a jest tu stanovisko strannické nejvýš nebezpečné. Otázka strany byla ale vyvolána proti opětné mé žádosti a tak musím z jednání toho k velikému svému žalu vyvoditi důsledky«. Apponyi tvrdí, že onen návrh odporuje správnému provedení § 203; jak toto mínění jako předseda sněmovní vždy zastával. Jeho přesvědčení a politická slušnost za- kazují mu podporovati onen návrh, kdyžtě ale libe- rální strana žádá od členů svých, by pro návzh ten hlasovali, musil vystoupiti z ní. Souboje. Z Pešti, 26. listopadu. (C. B) Následkem hádek v dnešní schůzi sněmovní poslal Daniel svědky Ra- kovszkému a Bartha svědky své Gajarovi.

Daniel Barth Pešť

39 article

Z Oseku, 26. listopadu. (C. B) Ve včerejším se- zení městského zastupitelstva za předsednictví vrch- ního župana Chavraka bylo usneseno jednohlasně. podali bánovi a ministru honvédů odůvodněnou žá- dost za zřízení kadetní školy pro chorvatskou zem- skou obranu zde v Ose ku.

Chavrak Osek

41 article

Z Pešti, 26. listopadu. (C. B.) V noční schůzi strany neodvislosti sdělil Rotkay, že pro dnešní výkřik svůj ve sněmovně žádali bude z místa zapi- sovatelského náležitě o prominutí. Košut prohla- šuje, že ve straně jest jen jedno mínění v tom, že návrhem Podmaniczkého porušuje se jednaci řád. aby utvořil se nebezpečný praejudic. Porrůzných řečnících usnesla se konference, aby členové strany pro případ, že by se už zejtra odpoledne konala schůze sněmovní, ale také v případě opačném vzhledem na možné události byli všichni ve schůzi přítomni. Bude li již zejtra paralelní schůze, musí výbor de- batní učiniti příslušné opatření. Posl. Benedek míní, že všemi silami dlužno znemožniti útok Podmani- czkého na řečnickou svobodu. Musí se za me- ziti každé jednání vůbec. Nezdaří li se to,

Košut Posl Benedek Pešť