1
masthead
Národní hospodář.
5
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 349. ze dne 19. prosince 1909.
6
article
2 pražského trhu peněžního.
V Praze, 18. prosince.
Do druhéhc sešitu kdysi Braunova archivu pro
Sociální vědu a sociální politiku napsal brněnský
prof. dr. Herz příspěvek, věnovaný otázkám ná-
rodnostní državy české a německé v markrabstv
moravském a ve vévodství slezském. Článek
tento a hlavně jeho statistické části byly našimi
listy zaznamenány a také glossovány. S-určitým
zadostiučiněním konstatováno, že rozvoj českého
národa v markrabství moravském mnohem slib-
něji pokračuje než německého, a speciálně uve-
dena jednotlivá data, svědčíci pravděpodobně
o této vývojové tendenci. Studie Herzova psána
jest do jisté míry arci a hlavně v statistické své
části celkem objektivně, při čemž ovšem i zde
vyškytují se různá tvrzení, která tuto objektivitu
silně stlumují, jak již ostatně bývá při podob-
ných produktech vůbec. Nelze přece předpoklá
dati, že muž, stojící vědomě v určitém národ-
nostním šiku, může se zhostiti všech názorůa
předpokladů, které plynou z jeho národníno pře-
svědčení, které plynou z okolí, ve kterém žije,
ve kterém pracuje a jehož snahy jsou mu blízky
Nadíti se takovéto objektivity jest nemožnea
proto není snad ani nutno vyvraceti různá tvrzení,
jako n. př. tvrzení o tom, že něm. kultura v zemíeh
českých jest starší, než česká, když přece jest
zřejmo každému, kdo jen nahlédl do historie
zemí českých, že v historii byli jsme elemen-
tem kulturu šířícím a prohlubujícím, olomenten
pokroku my Čechovč.
Braunův
profesor
doktor
Herz
Herzův
Praha
7
article
Závéry, které činí dr. Herz ve svém článku
jsou velmi pozoruhodny a zasluhují, abychom
blíže si jich povšimnuli, poněvadž chovaji
v sobě nejedno naučení i pro nás. Jsme na Me
ravě živlem početně silnějším a — na moment
tento začasté se zapomíná — český lid jest zde
ve svém průměru bohatší, nežli v zemích če-
ských, Proto jest přirozeno, že každý český ho-
spodářský politik musí stále zvýšenou měrou vě-
novati pozornost hospodářským i sociálním dě-
jům Moravy a že by nebylo nesprávnější polítiky
než posuzovati vše stejně a pod hlediskem po-
měrů v království. „Boje v Čechách daly Něm-
cům příležitost k rozvinutí celé jejich hospe
dářské energie, jich kvalifikovaným způsobil -
stem pracovním, jich kultury a síly. Na Moravě
nepřináší Němcům boj uzpůsobovací stejné vý
sledky. Začasté zdá se v této korunní zemi, jako
by se Němec obával soutěžnosti a jako by ehte
ustupovati bez boje energickému, snad také pro
boj o byti lépe vyzbrojenému šlovanskému sou-
těžníku a smírně s ním se dělil o výdělečnou
možnost, omeziv se pokud lze nejvíce. Necht
již vytvoří se jakkoliv změněné národnestní se-
skupení obyvatelstva: jisto jest, že vyvolává ob-
tížné nové problému správní. Všechny ohraničo-
vací pokusy, nechť již spočívají na základě teri-
toriálním anebo osobnostním, jsou jen přechod-
nými prostředky pro byrokratickou správu, po-
něvadž neunavně pokračující i každým dnem se
měnící obraz hospodářského života nesnese míst
ní anebo národnostní vázanosti. Moderní hospo
dářské rozpjetí samo potřebuje volného národ-
ního pohybu. Pro správu jsou tím zásady dány;
musí býti stejně mobilní, jako masy obyvatel-
stva, jež má ovládati a musí se přizpůsobovati
daným poměrům. Pro národní politiku Němeů
moravských a slezských nechť rozhodnou zů-
stane tendence, kterou řídili se od dnů „zlatého
Herz
Němec
Morava
Čechy
Německo
8
article
Otokara“ (míněn jest Přemysl Otakar II.): totiž
snahou, zajistiti si primát hospodář-
ského života v těchto zemích. Jen
v tomto znamení zadržen bude onen vytlačovací
proces a pouze na této cestě bude dána možnost,
udržeti německou národní državu. Myšlenka,
kterou ovládána byla politika Němců v Sudet
ských zemích po delší dobu, totiž zatlačovati
národnostní nepřátely zákonnou a byro-
kratickou mocí, měla posud pra-
nepatrné výsledky. Posledním cílem
všech národnostních snah všech Němců morav-
ských a slezských zůstane konec konců učení
Listovo o rozvinutí všech produktiv-
ních sil, jakožto jádra také národnostní poli-
tiky. Zdaří-li se Němcům, aby si zachovali svoji
produktivní sílu a ji posílili, možno se naditi
přes nepříznivě přesuny sil v posledních deseti
létech přirozeným stěhováním, že bude možno
uhájiti po staletí zachovávanou držbu.“
Závěry Herzovy zní tedy podstatně střízli-
věji a rozumněji, než tirády německých politiků
ze zemí českých a nemůže tomu býti ani jinak.
Otokar
Přemysl
Otakar II
Němec
Listův
Herzův
Sudety
9
article
Pozorovatel hospodářského života nemůže ne-
viděti, že po hospodářské stránce i po sociálním
svěm uplatnění činí český národ na Moravě
neobyčejně veliké pokroky. Platilo-li kdy o na-
šem národě, že byl lidem zemědělským v plném
slova smyslu, opíralo se toto tvrzení v prvé řadt
zajisté o skutečné poměry v markrabství morav-
ském. Nešťastnou politikou českých králů, zvlá
ště Přemyslovců, vytvořena byla v markrabství
moravském silná država německá v městecha
vyvinovaly se poměry tím směrem, že český ná-
rod v plném slova smyslu omezoval se na kul-
turu zemědělskou, zatím co obchod a řemesla
přecházely do rukou německých. Tato politika
nstropila nám hojně zla a stížila speciálně
v markrabství moravském náš celý postup. Jose-
finská politika zprůmyslňovací posílila pak jen
tuto tendenci vývojovou, což bylo tím snáze, že
v dobách, kdy český rolník byl svázán robotou
a řadou ustanovení, vylučujících jakýkoliv ho-
spodářský pokrok, nemohli jsme čeliti tomu.
aby němeču obchodníci moravští nedali bez-
pečných základů dnešnímu mocnému moravské-
mu průmyslu německému. Když pak v druhé
polovině minulého století průmyslový ruch se
nečekanou měrou přesunul na Ostravsko, byli
jsme ještě nepřipravení pro veliké úkoly, které
zde se rozvíraly podnikavosti. Neměli jsmo pe-
něžních ústavů, které by mohly naše počátky
hospodářské silně podchytiti, které by mohly
vložiti sem potřebný kapitál a síly jednotlivců
na tyto velké povinnosti byly slabé. Tak se stalo,
že ztratili jsme z toho, co na Ostravsku jsme
měli, téměř vše a že tamější obrovská bohatství
obohod
Přemyslovec
Morava
Jos
Ostravsko
10
article
uhelná připadla Němcům a že důsledně také
na tomto podkladě vyrostl tam onen veliký prů-
mysl, jenž tvoří hlavní oporu Němců moravských
vůbec. V létech sedmdesátých i na Moravě roz-
víjel se pokus, získati pro český kapitál a pro
české podnikání aspoň zemědělské průmysly
anebo průmysly, které se zemědělstvím úzce
souvisí. Jest známo, jak skončily tyto snahy.
a jest známo, že ještě dnes moravský průmysl
eukrovarský jest z valné části v rukou něme-
ekých. Vlastní obrat v hospodářské politice če-
ské na Moravě nastává teprve zvýšeným úsilím
o dobytí měst, která většinou svého obyvatelstva
byla česká, jichž správa však nalézala se v ru-
kou německé menšiny průmyslově i obchodně
začasté silné. Tenkráte bylo pochopeno zcela
jasně, že boj o moravská města nen
pouze bojem o většinu hlasova-
cích lístků, nýbrž že jest bojem
v pravém slova smyslu hospodár-
ský m.
Toto vědomi svedlo přirozeně pozornos
naši na pole obchodní a průmyslové a talo po
zornost jednou obrácená vedla důsledně k otázce.
je-li skutečně obor podnikání průmyslového po-
lem pro nás nepřístupným, na němž by jaké-
koliv naše snahy musily ztroskotati. Tuto otázku
zodpověděti mohl pouze jeden činitel, život sám.
Němec
Morava
11
article
Třeba v konservativnosti moravského člověk
tkví hojně důvodů těžšího přizpůsobení se no-
vým hospodářským poměrům a zmenšeného od-
hodlání v podnikání na poli obchodním a prů-
myslovém, přece jen doeflili jsme i zde řadu
pozoruhodných a pro nás neobyčejně důležitých
úspěchů. Nutno i zde pojímati vývoj poměrů
dle holé skutečnosti. Nejkrásnější slova, nej-
krásnější přednášky, povzbuzování, nadšení a —
jak malé často mají výsledky v žití! Vzbuzují
sice touhu po rozmachu hospodářském, po
zlepšení sociálním, ale nápravy samy sebou
ještě nepřinášejí. Jsko v Čechách moc příkladu
byla rozhodující, bude tomu i na Moravě.A
speciálně na Moravě nutno o to usilovati, aby
tento příklad byl co možno nejpronikavější,
silný a solidní, poněvadž moravský český
člověk z řady příčin hysterických i soudobých
neodhodlává se tak snadno ku podnikání ob
chodnímu a průmyslovému, jako český člověk
v království českém. U nás v Čechách byly
podmínky života vždy přísnější a o existenci
bylo nutno sváděti prudší zápas. Proto vyrostli
jsme také k větší energii a k větší snaze od-
porovati, než tomu bylo na Moravě. Jisto však
jest, že příklad jednou vznícený svede a musl
svěsti české hlavy na Moravě ku poznání, že
v oboru podnikání průmyslového můžeme doslci
úspěchů velikých a že není ani na Moravě ja-
kési vrozené nepodnikavosti, nýbrž naopak, že
český člověk svou snadnou přizpůsobovací schop-
nosti může právě v oboru produkce průmyslové
i obchodní vykonati věci veliké, tím spíše, po-
něvadž odbytiště pro české tovary s postupuji
eím hospodářským uvědomováním národním
podstatně se šířl.
Čechy
Morava
12
article
Právě a tohoto hlediska zaslubuje Morav
zvýšené pozornosti. Ne však v tom smyslu, že
bychom měli snad tvořiti zde na rychlo nové
podniky, nýbrž v tom smyslu, aby ti, kdož od-
hodlávají se zde k podníkání průmyslovému a ob
chodnímu, nastoupili dráby krajní solidnosti př
plně napjalé energii, aby příklad jedněch byl po-
vzbuzením a pohnutkou druhým. Jest přece vro-
zeno každému člověku, že snaží se co možno
nejvíce zlepšiti si svoji existenční základnu.
Ukáže-li se, že lze toho dosíci v oboru podnikání
průmyslového, nalezne se hojně těch, kdož sveden
přikladem půjdou na dráze jednou ražené dále.
Miti za to, že různé výzvy v novinách svedou
do některého ohroženého českého místa na Moravě
podnikatele z Čech, anebo i z Moravy z místa
jiného, není snad veskrze správným. Tu a tam
se to zdaří, leč hospodářský rozvoj děje se z pra
vidla organicky a bude se díti organicky i zde.
Morava
Čechy
13
article
Porosteme-li tam, kde jsou přirozené a možné
základy našeho průmyslového rozvoje, byť jen
v českých krajích zatím, přenese se logicky tato
podnikavost i v bližší obvody německé a vy-
budujeme si tam ony posice, po nichž tak dlouho
toužíme.
Proto jest neobyčejně sympatickým hnutí,
které možno pozorovati mezi rolnictvem morav-
ským, specialně řepařským, jež vykupováním cu-
krovarů nalezajíeích se v rukou německých s
snaží nabýti rozhodujícího vlivu v ťěchto závo
dech, jež stavěly se dosud proti nám a byly
hlavní oporou německé pohitiky v českých krajích
Moravský rolník jest ve svém průměru zámožný
a spořivý. Jest přirozeno, že zvýšení výnosu
svých úspor bude hledati v prvé řadě v ukládání
peněz do oněch průmyslů, jež jsou mu blízké
a jež souvisejí s provozováním jeho živnost
rolnické.
I u nás v Čechách východisko podnikán
průmyslového bylo stejné. Při tom areiť může
speciálně politika našich peněžních ústavů po-
sílením českého podnikání na Moravě, které již
zde jest, zpevňovati naši národní posici vůbec.
Čechy
Morava
14
article
Proti německé politice hospodářské, o níž mluv
Herz, nutno postaviti vědomou českou
hospodářskou politiku, kdyžté tato
država z valné části vlastně jest českou a jen
umělými momenty má do jisté míry nátěr smí-
šený anebo nátěr německý.
I náš rozvoj na Moravé tkví v silném ho
spodářském rozmachu a není nejmenší pochyb-
nosti o tom, že práce v tomto oboru zajistí nám,
aby most, který nás spojuje s ostatním Slovan-
stvem přes Ostravu, byl zachován v rukou če-
ských pro Slovanstvo. V hospodáf s ké
práci jest budoucnost české Mo-
ravy! Namnoze ovšem ještě bude nutn
pracovati buditelsky v tomto sméru — zde roz-
vírá se neobyčejně vděčně pole pro naši i nte-
ligenci, jež na Moravě, což nutno otevřeně
říci, neuplatňuje se tak, jak by jí to bylo
hodno. Českou inteligenci moravskou nenalezáme
začasté bohužel v onom pracovním šiku, kde
by bylo její místo a až přílis často, bohužel,
zapominé, že rozpory do krajní úpornosti vedené
o různá theoretická hesla podlamují její posici
a budí v lidu nedůvěru k těm, kdož by vlastně
měli býti jeho přirozenými vůdci. »Všecky sily
k hospodářské práci na Moravě,« mělo by býti
naším heslem a to tim spíše, poněvadž hospo
dářská práce, nesnášející různá pouta, jest zá-
roveň prací za pokrokovou osvětou kulturní, za
ucelením a zpevněňím povahy a chová v sobě
současně tolik půvabů a krás pro muže . ..
Náš domácl peněžní trh zajisté
jen s největší sympatil přijímá zprávy o zdařilé
subskripci na nové akcie České průmy
slové banky v Praze a Záložníb
úvěrního ústavu v Hradci Králové.
Herz
Ostrava
Morava
Praha
Hradec Králové
Záložníb úvěrní ústav
15
article
Obě subskripce provedeny byly se zdarem
úplným, byly přepsány a jsou jen novým do-
kladem, jak šíři se porozumění pro dobré ban-
kovní akcie v našem národu. Jest to znamenitá
opora pro všechny ty, kdož chtěji věnovati
svoje slly hospodářskému našemu postupu
rozmachu.
Záložní úvěrní ústav v Hrade
Králově náleží mezi nejstarší naše ústavy
ve svěm původním užším okruhu ve výehodních
Čechách vykonal nejeden krásný a záslužný čin.
Posledním zvýšením svého akciového kapitálu
stává se bankou s 10 miliony akelového kapi-
tálu, při čemž disponuje po provedení emisea
převedeni ažia akcií v reservní fond, reservním
fondem K 1,300 000. — Lze s největším za-
dostručiněním konstatovati, že vyložené čtyř
miliony přepsány byly téměř o 1 milion korun
(nehledě na ažio akci!), čímž dán nejlepší důkaz.
že reelní a řádná obchodní působnost Záložního
úvěrního ústavu je schvalována nejpovolanějšími
kruhy, naším hospodářsky mysličím a uvažují-
cím obecenstvem. Od nového roku zřidí Záložní
úvěrní ústav filálku v Praze, tak že vystoup
jaksi z dosavadních mezí své užší působnosti.
Tím jest zřejmě doloženo, že program Zálož-
ního úvěrního ústavu nese se k tomu, aby se
stal bankou s širší činnosti, která i na dále
bude rozšiřovati prostředky k disposici jí dané.
Jsme přesvědčeni, že bude se tak dili na stej-
ném podkladě solidnosti a rozhledu obchodního,
jako tomu bylo u závodu tohoto dosud a ž
1 na dále zůstane podpora a rozvoj českého
průmyslu, specielně na východě našem tak důle-
žitém, jeho vůdči ideou.
Čechy
Praha
úvěrní ústav v Hrad Králov
16
article
Česká průmyslová banka za dobu
svého trvání (od září 1898) učinila pokroky sku-
tečně pozoruhodné. Před deseti léty byla ústavem
se dvěma miliony korun akciového kapitálu, se
specrálním účelem poskytovati dlouhodobé zá-
půjčky podnikům průmyslovým a obchodním
na jichžto podkladě vydávala by dlužní úpisy
Tato její část stanov byla novem v našem ob
chodu bankovním. Jak známo, založena byla
průmyslová banka z podnětu národohospodát
ského sjezdu pražského. Nelze než potvrditi, žee
za doby svého vývoje splnila očekávání, které
do ní bylo kladeno. Jest to nejlépe zřejmo
z toho, že během deseti let její akciový kapitál
se zdesateronásobnil. Jak dovedla si Česká prů-
myslová banka získati důvěry širokého českého
obecenstva, jest nejlépe zřejmo z výsledků po-
slední emise. Valnou hromadou byla správní
rada průmyslové banky zmocněna zvýšiti akelový
kapitál ze dvanácti na dvacet milionů korun
bylo původně pomýšleno na to, prověsti emis
pouze do 6 milionů korun. Avšak výsledek
několikadenní subskripce byl tak skvělý
obnos vyložený do té míry přepsán, že rozhodla
se správní rada zvýšiti okamžitě kapitál o celých
8 milionů korun, tedy na 20 milionů korun.
Český průmyslový banka
průmyslový banka
17
article
Toto sesilení naší druhé obchodní banky nutno
jen co nejsympatičtěji pozdraviti. Sledujems-l
potřeby svého hospodářského života, seznáváme,
že v prvé řadě jest nutno, aby ústavy české
zvýšily co možno svoje prostředky vlastní a takto
vyzbrojeny dostály potřebě našeho šířicího s
ekonomického rozvoje. Tato politika vedla k zvý-
šení akciového kapitálu u Živnostenské banky
z 30 na 40 milionů korun letošního roku a táž
politika vedla správní radu České průmyslové
banky při jejím rozhodnutí. Tak roste nám mo-
houenost našich českých ústavů a současně do-
stává se českému podnikání nejlepší garancie.
že nalezne v českých peněžních ústavech oporu,
které nutně potřebuje.
Sledujems
Český průmyslový banka
18
article
Peněžní bursa pražská měla tento týden průbě
většinou pokojný, obchodů však bylo hojně.
O trhu ukládacím nestala se ni zminka; za t
čilý byl obchod v oboru bankovním. Na prvním
mistě zájmu stály trvale akcie Pražské úvěrní banky
Vysoky jich kurs kolisal v rozpjetí 13 korun: byly
čile kupovány po K 709—714, pak byly placeny p
K 701—702 a též i 2 K níže, obratem však byly
brány z trhu po K 709.50, kterýmžto záznamem
končí tento týden. Akcie Živnostenské banky podra
žily, ježto vykazují závěrky po K 249 75. Zaznam
akcil České průmyslové banky, vedený bez prav
upisovac ho, zněl na K 422.—. Akcie směn. společ-
nosti »Merkur« snížila poptávka s K 637.— na
635.—, akcie Zaji sťovací banky s K 213 50 na k
210.—; za to akcie Úvěrního zálož. ústavu králové-
hradeckého zůstaly i bez práva upisovacího na stejn
ceně jako v týdnu předchozím: K 450.—.
V oboru průmyslovém nejvýznačnějšíje
vzestup akcií Kolínské továrny na kávové náhražky
stoupaly po 10 K, takže po prvotním záznamu
84).— končí kursem 870.—. Za Daňkovky bylo zprv
nabízeno K 432.—, pak byly vzaty z trhu po k
435.—, končí však záznamem o 2 K nižším. Akci
zapadočeských továren kaolinu začaly kursem 56
(koncem předchozího týdne vykazovaly závěrky po
K 563), pak se o 1 K zlepšily, na konec však bylo
za ně kladeno K 561.—.
úvěrní banka
Vysok
Zaznam
Český průmyslový banka
ústav král
Daňkovka
K 701
K 213 50
19
article
Z vídeňské bursy.
Z vídeňské bursy.
(Pův. zpráva »N. L«)
N L
20
article
Z Vídně, 18. prosince.
Rozvrat parlameniních poměrů nedocházel na
borse zvláštní pozornosti. Bursa vůbec již sko
neví, má-li si přáti dělnosti sněmu nebo ne. Nebot
nesporé známky života, jež se jevily u zástupeů
stran ku práci ochotných, jsou prosty jakéhokoliv
pochopení pro potřeby kruhů obchodních, naopat
vyznačují se nejzazším nepřátelstvím proti kapitálu
a sklonem ku přepjatému fiskalismů, jako na př.
nejnovější návrh posl. dra. Steinwendra, jenž ve-
skrze převyšuje berní návrhy ministra financi, pokuo
mělv postihnouti movitý kapitál.
Bursa
Steinwendra
Vídeň
21
article
Převládá nejrozsáhlejší stav bez obchodu, Jen
po určitých zvláštních papírech je poplávka. Tak na
př. akcie Pražské úvěrní banky po částečném po-
klesu opět pokračovaly v kursovém vzestupu. Příčiny
tohoto pohybu nejsou zcela jasné patrny. Že spo-
lečnost, jejíž petrolejářské závazky dopadly velice
šťastně pomocnou akcí vlády, bude platiti vyšší di-
videndu, jest ovšem nepochybno, ale tento fakt je
dostatečně eskomptován již kursem. Záměr nového
zvýšení kapitálu a naději na privilegovanou obchodní
působnost v Srbsku rozptýlila společnost sama svým
prohlášením. Dlužno se tedy domnívati, že nějaká
skupina má přímý zájem, aby kurs Pražské úvěrná
banky byl udržován na vysoké úrovni.
Také akcie haličské akciové banky hypoteční
dospěly ke značnému vzestupu kursu; fakt ten vy-
světluje se tím, že zástavní listy apolečnosti, které
před několika lety nebylo lze umístiti a jež musila
společnost sama opět kupovati, jsou nyní předmětem
poplávky za kursu zvýšeného, tak že obcbod spo-
lečnosti je velmi příznivý a dividenda bude silně
zvýšena.
Srbsko
pražský úvěrní banka
22
article
Dopravní hodnoty jsou dosti mdlé. Zvláště
v kulise státní dráhy převládá nezvyklá bezobchod-
nost. Tu a tam dějí se pokusy, povzbuditi náladu
pro lombardy, a to pověstmi o novém vyjednávání
s majetníky priorit. Takových pověslí nebude se
příšti rok nikdy nedostávati. Neboť skutečně bude
před koncem r. 1910 musit dojíti k vážným vyjed-
náváním mezi státem, společností a prioritáři
budou-li si při nich vláda a společnost počinati jen
trochu obratně, budou prioritáři musit učiniti
ústupky. Pohyb ústecko-teplických a buštěhradských
akcií již opět ochabl. Ve valné hromadě východních
drah bylo připomenuto, že ve stanovách této spo-
lečnosti neni ustanovení o umořování akcsového
kapitálu, a že tento nedostatek musí být odstraněn.
Železářské akcie jsou spiše slabé, výkaz kartel
pro prosinec neprojevuje ještě zlepšení situace
tržní, s jedinou výjimkou odbytu nosičů. Kdyby
nebyl vyřízen zatímný rozpočet, byly by odbytové
čislice v příštím roce nepochybně ještě menší.
Z průmyslových hodnot Úvěrního ústavu zvedá se
do výše jeden za druhým; dříve se tak dělo
s akciemi továrny na fezy, nyní s akciemi Stölzle-
ových skláren, ačkoli situace sklářského průmyslu
nikterak není příznivá. Nový vzestup akcií vestsch
ských závodů magnesitu odůvodňuje se mimo jiné
tím, že společnost prý nyní bude svůj magnesit
vyvážeti ustrojený v cihly, čehož dosud nečinila.
Důležitější kursové variace v minulém týdnu
seznati lze z tohoto sestavení:
18. pros. 11. pros.
Stölzl
23
article
95.2
95 25
Rak, korunová renta . . .
117.90
118 10
Rak. zlatá renta . . . . .
113 75 113.9
Uherska zlatá renta . . . .
92 50
Uherská korunova renta . .
92 45
Turecké losy . . . . . .
221 10
220.50
671.50
670.50
Rak. kreditky . . . . . .
503.50
Banka pro země rakouské .
502.70
784.—
782. 90
Uherské kreditky . . . . .
545.75
546.35
Bankovní jednota . . . .
1141.—
1146
Pozemkový úvěrní ústav . .
248. 75
248.75
Živnostenska banka . . . .
740 —
743.-
Společnost státní dráhy . .
122 80
123 40
Jižní draha
965.—
Buštěhradská dráha lit. B.
1040
1030.—
Dunajska paroplavební spol.
678.—
Rakouska tovarna na zoroj
731.—
730 2
Alpinky ..
113.9 Uhersko
Rakousko
Živnostensko banka
státní dráha
Bank pro země
24
article
659 75
Rym.-muráňská společnost
2616-
2632.—
Prazska železařska společnost
760 —
797 50
Mostecka uhlarska spotecnost
540.—
528 —
Schodnica . . . . . . .
241.17
241.12
Londynská devisa . . .
117 90
1179
Risské marky . . . . . .
Z trhů peněžních, 18. prosince. (Pův. zpr. » N. Lao )
Dle včerejsíno vykazu Rakousko-uherske
banky vzrostla nezdaněná zásoba bankovek ve
druhém týdnu prosincovém o 23 64 mil, na 135.6y
mil. K, zatím co v soudobí loňském zdaněný oběh
poklesí jen o 11.89 mil. K na 22.000 K, Směnečny
portefeville poklesi letos o 29.2 na 509.5 mil. K (loni
o 38.3 na 553.8 mil. K), kdežto lombard stoupi o 0.3
na 61.2 mil. K (loni tou dobou poklesl o 0.9 na 72.2
mil. K). Kovový poklad vykazuje mírný pokles o 0
na 17208 mil. K proti 1531 6 mil. K před rokem.
Praha. Také dnešní bursa minula klidně a th
omezil se pouze na závěrky akcil České banky Union,
které placeny K 252.—. Některé hodnoty doznaly
menších ústupů a podáváno za akcie: České průmy
slové banky K 422.—, Hospodářské úvěrní banky
K 429.—, Pražské úvěrní banky K 709.50, »Merkuru«
směn, aclové spol. K 635.— (— 2 K), Zajišťovací
ba ky K 210 — (— 2 K), Živnost. banky K 249.75.
Schodnica
Rakousko
Praha
26162632
Český banka
Union
hospodářský úvěrní banka
úvěrní banka
25
article
Akciuvé továrny na vyrábění umělých hnojiv a lu
čebnin v Kolíně K 393.—, Kolínské továrny na ká
vové náhražky K 870.—, Podolské cementárny
K 191 50. Pivovaru v Českých Budějovicích K 1210. —
strojirov Daňkovy K 433.— (— 50 h), První česko-
moravské strojírny K 1030.—, První české akciové
továrny orientalských cukrovinek K 225.—, Západo
českých továren kaolin. a šamot. K o61 — pen ze.
Vídeň. Lepší posuzování siluace v parlamentě
a naděje k rozřešení krise v Uhrach způsubila, že
na začateční burse panovalo přívětivé smýšlení, ale
jenom kreditky byly zvýšeny následkem pešťských
nákupů. Také jinak však byly kursy vyšší, jenom
rýmavské zase stisněny byly prodejí. Na polední
burse pevná tendence potrvala, hlavní papíry v ku.
lise však měly jenom nepatrný obrat. Ve šraňku
akcie hirtenberské kartonky, jednotlivě uherské banky.
dale akcie Unionbanky stouply. Na eskomptním trhu
peníze nezměněny, 311/1290.
Daňkův
Kolín
Český Budějovice
Vídeň
první českýmoravský
Unionbanka
26
article
Pražská úvěrní banka. Ve včerejší své schůz
usnesla se správní rada Pražské úvěrní banky pro-
vésti zvýšení akciového kapitálu na 39
řádné valné hromadě usnesené o zbývající 3 mil
korun na 12 mil. korun akciového kapitá
lu. Subskripce na novou emisi, při níž na 3 star
akcie připadne 1 nová, provedena bude počátken
příštího roku. Prospekt vydán bude v nejbližších
dnech.
úvěrní banka
27
article
Pamětní spis o zlízení rozhodního soudu pr
spory z obchodů s koloniálním zbožím se zahra-
ničnými dodavateli na pražské burse podalo dne 18.
t. m. obchodní a živnostenské komoře v Praze na 9
nejvýznačnějších obchodních domů a agenturních fi-
rem oboru koloniálního a materiálního v Praze. Velmi
čilý obched pražského trhu s jižním ovocem, man
dlemi, rozinkami, lískovými ořechy, lískovými jádry
a podobnými druhy, který zdejší velkoobchodníci
keloniálním zbožím a barvami ve značné míře pro-
vozují s dodavateli Malé Asic, jižní Italie, jižní Fran-
cie, Řeckem a Španělskem, trpí nemálo tím, že
přihodivších se rozepřích nestává zde žádné právo
platné kvalifikovaně odborné instituce, která by vy-
řizovala neb rozhodovala vzniklé spory a které by
zároveň obě sporné strany byly podřízeny. Tomuto
nedostatku dalo by se dle řeč. pamětního spisu od-
pomeci nejsnáze tím, že by při každém uzavírání ob-
chodu oba kontrahenti v rozepřích podrobili se roz-
hodčímu soudu pražské bursy pro zboží a cenné pa
píry, jehož význam a výhody se zevrubně vyličují
Aby pak také zahraničné firmy příslušnou klausul
pojaly do závěrečných listů, žádají svrchu uvedení
interesenti pražskou komoru za intervenci u přísluš-
ných obchodních komor a korporací ve Smyrně
Cesme. Vonrle. Catanii, Trebizondě, Kerrasundě
Bari a ld.
Nový český podnik. Známá fa. Frant. Ed. Vonky
synové v Křinci postavila značným nákladem továr
nu na výrobu melascvých sílících krmiv
a uvede podnik v nejbližších dnech do chodu.
František
Vonk
Praha
Řecko
Španělsko
Smyrna Cesme
Catania
Trebizonda
Bari
Křinec
živnostenský komora
jižní Fran
28
article
Pryní polhřimovská akciová továrna na kartáčni-
cké zboží a štětky, dlive J. Hrdina. Za intervence
Živnostenské banky pro Čechy a Moravu v Praze
provedena byla přeměna závodu firmy „První pelhři-
movská parostrojní továrna na kartáčnické zbožía
štětky Joset Hrdina“ v akciovou společnost se zá-
kladním kapitálem 500.000 K, která ustavena byla na
valně hromadě, konané dne 30. listopadu t. r. za před-
sednictví pana JUDra. Jaroslava Preissa, ředitele
Živnostenské banky pro Čechy a Moravu v Praze,v
zasedací síni radnice král. města. Pelhřimova. D
správní rady této společnosti byli zvoleni pánové:
Václav Donát, velkostatkář v Pavlově (předseda),
Antonín Gutmann, obchodník v Táboře, J. F Hájek,
obchodník v Pelhřimově, cís. rada Josef Hrdina, ře-
ditel v Pelhřimově, Karel Kricner, místoředitel v Pel-
hřimově, Karel Laager. obchodník v Pacově a JUDr
Antonín Linhart, advokát v Pelhřimově. Za revisory
zvoleni byli pánové: Karel Kralert, pokladník Okresní
hospodářské záložny v Pelhřimově a Václav Formá-
nek. Dosavadní výsledky a vývoj závodu tohoto, ja-
kož i podmínky, za kterých společnost závodu tohoto
nabyla a osoby, stojící v čele této společnosti, jsou
zárukou, že hospodářský život náš bude společností
touto opět rozmnožen o zdravý průmyslový podnik.
JUDr
Preissa
Donát
Gutmann
J F Hájek
Josef
Kricner
Laager
Linhart
Kralert
Václav Format
Čechy
Morava
Praha
Pelhřimov
Pavlov
Tábor
Pacov
živnostenský banka
okresní hospodářský záložna
29
article
Podpory Národohospodářského ústavu při České
akademii k cestám na zkušenou, »Národohospodařský
ústav při České akanemii cisaře Františka Josefa pro
vědy, slovesnost a umění v Praze«, jehož účelem jest
osilovati o zvelebování národohospodářské činnosti
lidu českého ve směrech praktických, chce dle čl. II.
odst. B. svých stanov m. j. též mladým mužům i že-
nám národnosti české, kteří osvědčiti již i prakticky
kromobyčejnou schopnost v nějakém oboru výroby
(zemědělství, průmystu, hornictví) něbo obchodu,
usnadňovati podporou mravní i hmotnou pobyt ve
vynikajících mistech výrobních neb obchodních za
tím účelem, aby se zaměstnáním v závodech zvlaště
pokročilých a bezprostředným vnímáním života
ruchu téchto středisk výrobních i obchodních utužili
v příslušné odborně technice a spolu získali rozhledu
i zvýšení schopnosti podnikatelské, tak aby potom
mobli nabytých zkušenosti ve vlasti své plodně vy-
užitkovati. Ti, muži i ženy, kdož zamýšlejí ucházeti
se v tomto smyslu o bmotnou či jen mravní podporu
František Josef
Praha
Národohospodařský ústav
30
article
Národohospodářského ústavu k dalšímu odbornému
zdokonalení v určitém oboru výrobní techniky nebo
obchodu na vynikajících místech výrobního neb ob-
chodního ruchu, podejtež své žadosti do neděle
9. ledna 1910 praesidiu Národohospodářského ústavu
při České akademii v Praze (II. budova musea král.
českéno). Žadosti musí obsabovati zevrubné vylíčení
žadatelova běhu života (urriculum vitae), jakož
i záměru žadatelova a způsubu, jakým ho žadatel
docilti míni, doklady o potřebné znalosti jazykové
odání jak možno přesné o výši eventuálně potřebné
podpory hmotné. Podpory udilejí se výlučně na zá-
kladě toboto veřejného vypsání, a z pravidla pouze
na jeden rok. Zasadně vyloučeny jsou podpory k úce-
lům vědeckým, badatelským, ryze naukovým nebo
iiterárním, podpory na kralší tak zv. studijní cestya
pod. Podpory vyplácejí se ve lbůtach jakožto pravi-
delný důchod stipendistů po dobu jejich pobytu
v cizině. Komu se podpory dostane, bode povinen
podavali o způsobu použití podpory a výsledcích
Narodohospodařského ústavu občasné zprávy a po
návratu dle možnosti přičiniti se, aby nabytých zna-
lostí a zkušeností doma oplatnil. Aby se podávání
žádostí uchazečům usnadnilo, praesidium ústavu vy-
dalo jednotnů formulaře těchto žadostí, jež kancelář
Narodohospodařského ústavu v Praze (II. budova
zemského mussa) zaále na požádání každému, kdož
o cestovní stipendium ústavu ucházeti se hodlá.
Český akademie v Praga
muzeum král
Narodohospodařský ústav v Praga
31
article
Doprava labská byla včerejškem následkem mrazů
zastavena.
Dodávka pro slátní dráhy. C. k. ředitelství stát-
ních drah v Praze zada ofertním řízením úplné do-
dání a zařizení 8 olektricky poháněných výtah
pro zavazadla o 1000 kg nosnosti pro tunely na na-
draží cís. Frant. Josefa v Praze. Podmínky stavební,
plany a ostatní pomůcky vyloženy jsou k nahlédnutí
u c k. odporu pro udržovaní trati Praha I. (sta-
vební kancelař) na nádraží v Praze, kdež i přede-
psané formutaře ofertní obdržeti lze. Podací ihůt
končí 15. ledna 1910.
Fase Ruston-Bromovský. O včerejší valné hro-
madé Pražské akcrové strojírny dří ve
Ruston a spol. vydáno bylo oficialní komuniké,
z něhož doplňujeme včerejší referát svůj zprávou, že
ve valné hromadě zastoupeno bylo 8290 akcií 829
hlasy a že ze spravní rady po 25leté působnosti z
zdravotních důvodů vystoupil p. c. r. Adolf Bloch. —
Dale dovídáme se ještě soukromě: akcionář p. A.
Neumann mluve proti koupí závodů firmy Märky.
Bromovský a Sohr odůvodňoval toto své stanovisko
minením, že spojení všech závodů nebude od-
měněno prosperitou sloučených podniků.
Mimo to žádal p. Neumann, aby správní rada se
snažila o snížení výdělkove daně závodu. Ke zprávě
dlužno ještě dodati, že na valné bromadě bylo usne-
seno splaceni akcii na plné nominale K 400.— : toto
usnesení dlužno provésti tím způsobem, že v příštím
roce bude nutno doplatiti 80 K na každou akcii.
František
Josef
Ruston
Bromovský
Bloch
Dale
Sohr
Neumann
Praha
Praha I
Märka
kg
32
article
Hospodářské styky s Amerikou. Dnes odjíždi
prvá výprava úřadnictva zdejší vystěhovalecké banky
„Bohemie“ s ředitelem p. Jos. Pytlíkem v čele do
Nového Yorku, kde ihned budou započaty organisační
práce, se zařízením pobočky spojené.
Z německého průmyslu báňského. Včerejší ofi-
ciální zpráva z důsseldoríské bursy báňské
zní: „Trh na uhli a koks jeví živější vzezření. Na
železářském trhu zůstává smýšlení při klid-
ném obchodu pevným.“ Obyčejné tyčové železoz
plávkového železa bylo znamenáno 104—110 mk
(proti poslednímu záznamu 104—108 mk), jemný
plech 127.50—135 mk (minule 127.50—131 mk). —
Následujíc příxladu rýnsko-vestfálské skupiny, usne-
sla se nyní také hanoverská, labská a harcská sku-
pina Svazu německých sléváren železa,
aby vzhledem ke značnější poptávce a nedostateč-
ným cenám s okamžitou platností provedeno bylo
zvýšení cen o 5 mk na metr. cent.
Přes 2500 adres českých obchodníků a průmysl-
níků z Moravy a Slezska obsahuje „Kapesní ka-
lendáf českého obchodníka“, vydaný Ob-
chodnickou jednotou pro Moravu a Slezsko v Brně.
Seznam sestaven je v abecedním pořádku dle míst.
Cena kalendáře, vynikajícího jinak pečlivou úpravou
a cenným obšahem, obnáší 2 K.
Pytlík
Nový York
Morava
Slezsko
Ob
Brno
Bohemia
styk s amerika
33
article
Pozemková banka bude moci zajistě vykonati
podporou účelných staveb velký kus práce též
otázce bytově. Z důvodů čistě zdravotních tou-
žíme náruživé po větším bytu s volným vzduchem
a sluncem a proto také v úzké a přátelské souvislo-
sti a za podpory jednotlivých obcí bude moci Po-
zemková banka platně přispívati k jejich prospěchu
a stavehnímu rozvoji, dbajíc spravedlivých požadav-
ků i zájmů obce i prospěchu veřejného, na rozdíl od
často výdělečných choutek jednotlivcův, kteří nic ji-
ného než spekulujíce,ceny stavebních pozemků do
výše vyhánějí netoliko bez ohledu na zájmy a pro-
spěch veřejný, nýbrž často k jich škodě.
K výpovědi cukerního kartelu. Dřívější zprávu
v této věci doplňujeme ještě tím, že rafinerií, která
kartel vypověděla, je firma David Bloch v Lab-
ském Kostelci, která má i surovárny v Ouži-
cích a Libáni. V kruzích zúčastněných pokládá se
tato předčasná výpověď za demonstraci prot
posledním usnesením kartelu o snížení cen a přijetí
některých outsiderů do kartelu.
Zahraniční insolvence. Rukodílná firma Rudoll
Schwartz Kaufmann v Jassech žádáo
prolengaci: závazky její cení se na 800.000—900.00
franků. — Obchod s rukodílným zbožím v drobném
Alexandr Popovič a spol. v Bělehradě za-
stavil platy s passivy 130.000 fr.-
Konkurs uvaten byl zemským soudem v Praze
na jmění Josefa Kopy, obchodníka se střižným zbo-
žím v Karlfne, Žižkova ul. č. 8. Konk. kom. v.e
Bloch
Kaufmann
Popovič
Josef
Žižkův
Laba
Kostelec
Ouže
Libáň
Bělehrad
Praha
Rudoll Schwartz
Jass
Konk