ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 25 cb304df0-8ea9-11dc-b379-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 25
Chunky — 33 celkem · entity: person 50, place 60, org 34, work 6
1 masthead
Národní hospodář.
2 masthead
zemaědělstvi
3 masthead
— Prmysl
4 masthead
Finančnictví
5 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 349. ze dne 19. prosince 1909.
6 article
2 pražského trhu peněžního. V Praze, 18. prosince. Do druhéhc sešitu kdysi Braunova archivu pro Sociální vědu a sociální politiku napsal brněnský prof. dr. Herz příspěvek, věnovaný otázkám ná- rodnostní državy české a německé v markrabstv moravském a ve vévodství slezském. Článek tento a hlavně jeho statistické části byly našimi listy zaznamenány a také glossovány. S-určitým zadostiučiněním konstatováno, že rozvoj českého národa v markrabství moravském mnohem slib- něji pokračuje než německého, a speciálně uve- dena jednotlivá data, svědčíci pravděpodobně o této vývojové tendenci. Studie Herzova psána jest do jisté míry arci a hlavně v statistické své části celkem objektivně, při čemž ovšem i zde vyškytují se různá tvrzení, která tuto objektivitu silně stlumují, jak již ostatně bývá při podob- ných produktech vůbec. Nelze přece předpoklá dati, že muž, stojící vědomě v určitém národ- nostním šiku, může se zhostiti všech názorůa předpokladů, které plynou z jeho národníno pře- svědčení, které plynou z okolí, ve kterém žije, ve kterém pracuje a jehož snahy jsou mu blízky Nadíti se takovéto objektivity jest nemožnea proto není snad ani nutno vyvraceti různá tvrzení, jako n. př. tvrzení o tom, že něm. kultura v zemíeh českých jest starší, než česká, když přece jest zřejmo každému, kdo jen nahlédl do historie zemí českých, že v historii byli jsme elemen- tem kulturu šířícím a prohlubujícím, olomenten pokroku my Čechovč.
Braunův profesor doktor Herz Herzův Praha
7 article
Závéry, které činí dr. Herz ve svém článku jsou velmi pozoruhodny a zasluhují, abychom blíže si jich povšimnuli, poněvadž chovaji v sobě nejedno naučení i pro nás. Jsme na Me ravě živlem početně silnějším a — na moment tento začasté se zapomíná — český lid jest zde ve svém průměru bohatší, nežli v zemích če- ských, Proto jest přirozeno, že každý český ho- spodářský politik musí stále zvýšenou měrou vě- novati pozornost hospodářským i sociálním dě- jům Moravy a že by nebylo nesprávnější polítiky než posuzovati vše stejně a pod hlediskem po- měrů v království. „Boje v Čechách daly Něm- cům příležitost k rozvinutí celé jejich hospe dářské energie, jich kvalifikovaným způsobil - stem pracovním, jich kultury a síly. Na Moravě nepřináší Němcům boj uzpůsobovací stejné vý sledky. Začasté zdá se v této korunní zemi, jako by se Němec obával soutěžnosti a jako by ehte ustupovati bez boje energickému, snad také pro boj o byti lépe vyzbrojenému šlovanskému sou- těžníku a smírně s ním se dělil o výdělečnou možnost, omeziv se pokud lze nejvíce. Necht již vytvoří se jakkoliv změněné národnestní se- skupení obyvatelstva: jisto jest, že vyvolává ob- tížné nové problému správní. Všechny ohraničo- vací pokusy, nechť již spočívají na základě teri- toriálním anebo osobnostním, jsou jen přechod- nými prostředky pro byrokratickou správu, po- něvadž neunavně pokračující i každým dnem se měnící obraz hospodářského života nesnese míst ní anebo národnostní vázanosti. Moderní hospo dářské rozpjetí samo potřebuje volného národ- ního pohybu. Pro správu jsou tím zásady dány; musí býti stejně mobilní, jako masy obyvatel- stva, jež má ovládati a musí se přizpůsobovati daným poměrům. Pro národní politiku Němeů moravských a slezských nechť rozhodnou zů- stane tendence, kterou řídili se od dnů „zlatého
Herz Němec Morava Čechy Německo
8 article
Otokara“ (míněn jest Přemysl Otakar II.): totiž snahou, zajistiti si primát hospodář- ského života v těchto zemích. Jen v tomto znamení zadržen bude onen vytlačovací proces a pouze na této cestě bude dána možnost, udržeti německou národní državu. Myšlenka, kterou ovládána byla politika Němců v Sudet ských zemích po delší dobu, totiž zatlačovati národnostní nepřátely zákonnou a byro- kratickou mocí, měla posud pra- nepatrné výsledky. Posledním cílem všech národnostních snah všech Němců morav- ských a slezských zůstane konec konců učení Listovo o rozvinutí všech produktiv- ních sil, jakožto jádra také národnostní poli- tiky. Zdaří-li se Němcům, aby si zachovali svoji produktivní sílu a ji posílili, možno se naditi přes nepříznivě přesuny sil v posledních deseti létech přirozeným stěhováním, že bude možno uhájiti po staletí zachovávanou držbu.“ Závěry Herzovy zní tedy podstatně střízli- věji a rozumněji, než tirády německých politiků ze zemí českých a nemůže tomu býti ani jinak.
Otokar Přemysl Otakar II Němec Listův Herzův Sudety
9 article
Pozorovatel hospodářského života nemůže ne- viděti, že po hospodářské stránce i po sociálním svěm uplatnění činí český národ na Moravě neobyčejně veliké pokroky. Platilo-li kdy o na- šem národě, že byl lidem zemědělským v plném slova smyslu, opíralo se toto tvrzení v prvé řadt zajisté o skutečné poměry v markrabství morav- ském. Nešťastnou politikou českých králů, zvlá ště Přemyslovců, vytvořena byla v markrabství moravském silná država německá v městecha vyvinovaly se poměry tím směrem, že český ná- rod v plném slova smyslu omezoval se na kul- turu zemědělskou, zatím co obchod a řemesla přecházely do rukou německých. Tato politika nstropila nám hojně zla a stížila speciálně v markrabství moravském náš celý postup. Jose- finská politika zprůmyslňovací posílila pak jen tuto tendenci vývojovou, což bylo tím snáze, že v dobách, kdy český rolník byl svázán robotou a řadou ustanovení, vylučujících jakýkoliv ho- spodářský pokrok, nemohli jsme čeliti tomu. aby němeču obchodníci moravští nedali bez- pečných základů dnešnímu mocnému moravské- mu průmyslu německému. Když pak v druhé polovině minulého století průmyslový ruch se nečekanou měrou přesunul na Ostravsko, byli jsme ještě nepřipravení pro veliké úkoly, které zde se rozvíraly podnikavosti. Neměli jsmo pe- něžních ústavů, které by mohly naše počátky hospodářské silně podchytiti, které by mohly vložiti sem potřebný kapitál a síly jednotlivců na tyto velké povinnosti byly slabé. Tak se stalo, že ztratili jsme z toho, co na Ostravsku jsme měli, téměř vše a že tamější obrovská bohatství obohod
Přemyslovec Morava Jos Ostravsko
10 article
uhelná připadla Němcům a že důsledně také na tomto podkladě vyrostl tam onen veliký prů- mysl, jenž tvoří hlavní oporu Němců moravských vůbec. V létech sedmdesátých i na Moravě roz- víjel se pokus, získati pro český kapitál a pro české podnikání aspoň zemědělské průmysly anebo průmysly, které se zemědělstvím úzce souvisí. Jest známo, jak skončily tyto snahy. a jest známo, že ještě dnes moravský průmysl eukrovarský jest z valné části v rukou něme- ekých. Vlastní obrat v hospodářské politice če- ské na Moravě nastává teprve zvýšeným úsilím o dobytí měst, která většinou svého obyvatelstva byla česká, jichž správa však nalézala se v ru- kou německé menšiny průmyslově i obchodně začasté silné. Tenkráte bylo pochopeno zcela jasně, že boj o moravská města nen pouze bojem o většinu hlasova- cích lístků, nýbrž že jest bojem v pravém slova smyslu hospodár- ský m. Toto vědomi svedlo přirozeně pozornos naši na pole obchodní a průmyslové a talo po zornost jednou obrácená vedla důsledně k otázce. je-li skutečně obor podnikání průmyslového po- lem pro nás nepřístupným, na němž by jaké- koliv naše snahy musily ztroskotati. Tuto otázku zodpověděti mohl pouze jeden činitel, život sám.
Němec Morava
11 article
Třeba v konservativnosti moravského člověk tkví hojně důvodů těžšího přizpůsobení se no- vým hospodářským poměrům a zmenšeného od- hodlání v podnikání na poli obchodním a prů- myslovém, přece jen doeflili jsme i zde řadu pozoruhodných a pro nás neobyčejně důležitých úspěchů. Nutno i zde pojímati vývoj poměrů dle holé skutečnosti. Nejkrásnější slova, nej- krásnější přednášky, povzbuzování, nadšení a — jak malé často mají výsledky v žití! Vzbuzují sice touhu po rozmachu hospodářském, po zlepšení sociálním, ale nápravy samy sebou ještě nepřinášejí. Jsko v Čechách moc příkladu byla rozhodující, bude tomu i na Moravě.A speciálně na Moravě nutno o to usilovati, aby tento příklad byl co možno nejpronikavější, silný a solidní, poněvadž moravský český člověk z řady příčin hysterických i soudobých neodhodlává se tak snadno ku podnikání ob chodnímu a průmyslovému, jako český člověk v království českém. U nás v Čechách byly podmínky života vždy přísnější a o existenci bylo nutno sváděti prudší zápas. Proto vyrostli jsme také k větší energii a k větší snaze od- porovati, než tomu bylo na Moravě. Jisto však jest, že příklad jednou vznícený svede a musl svěsti české hlavy na Moravě ku poznání, že v oboru podnikání průmyslového můžeme doslci úspěchů velikých a že není ani na Moravě ja- kési vrozené nepodnikavosti, nýbrž naopak, že český člověk svou snadnou přizpůsobovací schop- nosti může právě v oboru produkce průmyslové i obchodní vykonati věci veliké, tím spíše, po- něvadž odbytiště pro české tovary s postupuji eím hospodářským uvědomováním národním podstatně se šířl.
Čechy Morava
12 article
Právě a tohoto hlediska zaslubuje Morav zvýšené pozornosti. Ne však v tom smyslu, že bychom měli snad tvořiti zde na rychlo nové podniky, nýbrž v tom smyslu, aby ti, kdož od- hodlávají se zde k podníkání průmyslovému a ob chodnímu, nastoupili dráby krajní solidnosti př plně napjalé energii, aby příklad jedněch byl po- vzbuzením a pohnutkou druhým. Jest přece vro- zeno každému člověku, že snaží se co možno nejvíce zlepšiti si svoji existenční základnu. Ukáže-li se, že lze toho dosíci v oboru podnikání průmyslového, nalezne se hojně těch, kdož sveden přikladem půjdou na dráze jednou ražené dále. Miti za to, že různé výzvy v novinách svedou do některého ohroženého českého místa na Moravě podnikatele z Čech, anebo i z Moravy z místa jiného, není snad veskrze správným. Tu a tam se to zdaří, leč hospodářský rozvoj děje se z pra vidla organicky a bude se díti organicky i zde.
Morava Čechy
13 article
Porosteme-li tam, kde jsou přirozené a možné základy našeho průmyslového rozvoje, byť jen v českých krajích zatím, přenese se logicky tato podnikavost i v bližší obvody německé a vy- budujeme si tam ony posice, po nichž tak dlouho toužíme. Proto jest neobyčejně sympatickým hnutí, které možno pozorovati mezi rolnictvem morav- ským, specialně řepařským, jež vykupováním cu- krovarů nalezajíeích se v rukou německých s snaží nabýti rozhodujícího vlivu v ťěchto závo dech, jež stavěly se dosud proti nám a byly hlavní oporou německé pohitiky v českých krajích Moravský rolník jest ve svém průměru zámožný a spořivý. Jest přirozeno, že zvýšení výnosu svých úspor bude hledati v prvé řadě v ukládání peněz do oněch průmyslů, jež jsou mu blízké a jež souvisejí s provozováním jeho živnost rolnické. I u nás v Čechách východisko podnikán průmyslového bylo stejné. Při tom areiť může speciálně politika našich peněžních ústavů po- sílením českého podnikání na Moravě, které již zde jest, zpevňovati naši národní posici vůbec.
Čechy Morava
14 article
Proti německé politice hospodářské, o níž mluv Herz, nutno postaviti vědomou českou hospodářskou politiku, kdyžté tato država z valné části vlastně jest českou a jen umělými momenty má do jisté míry nátěr smí- šený anebo nátěr německý. I náš rozvoj na Moravé tkví v silném ho spodářském rozmachu a není nejmenší pochyb- nosti o tom, že práce v tomto oboru zajistí nám, aby most, který nás spojuje s ostatním Slovan- stvem přes Ostravu, byl zachován v rukou če- ských pro Slovanstvo. V hospodáf s ké práci jest budoucnost české Mo- ravy! Namnoze ovšem ještě bude nutn pracovati buditelsky v tomto sméru — zde roz- vírá se neobyčejně vděčně pole pro naši i nte- ligenci, jež na Moravě, což nutno otevřeně říci, neuplatňuje se tak, jak by jí to bylo hodno. Českou inteligenci moravskou nenalezáme začasté bohužel v onom pracovním šiku, kde by bylo její místo a až přílis často, bohužel, zapominé, že rozpory do krajní úpornosti vedené o různá theoretická hesla podlamují její posici a budí v lidu nedůvěru k těm, kdož by vlastně měli býti jeho přirozenými vůdci. »Všecky sily k hospodářské práci na Moravě,« mělo by býti naším heslem a to tim spíše, poněvadž hospo dářská práce, nesnášející různá pouta, jest zá- roveň prací za pokrokovou osvětou kulturní, za ucelením a zpevněňím povahy a chová v sobě současně tolik půvabů a krás pro muže . .. Náš domácl peněžní trh zajisté jen s největší sympatil přijímá zprávy o zdařilé subskripci na nové akcie České průmy slové banky v Praze a Záložníb úvěrního ústavu v Hradci Králové.
Herz Ostrava Morava Praha Hradec Králové Záložníb úvěrní ústav
15 article
Obě subskripce provedeny byly se zdarem úplným, byly přepsány a jsou jen novým do- kladem, jak šíři se porozumění pro dobré ban- kovní akcie v našem národu. Jest to znamenitá opora pro všechny ty, kdož chtěji věnovati svoje slly hospodářskému našemu postupu rozmachu. Záložní úvěrní ústav v Hrade Králově náleží mezi nejstarší naše ústavy ve svěm původním užším okruhu ve výehodních Čechách vykonal nejeden krásný a záslužný čin. Posledním zvýšením svého akciového kapitálu stává se bankou s 10 miliony akelového kapi- tálu, při čemž disponuje po provedení emisea převedeni ažia akcií v reservní fond, reservním fondem K 1,300 000. — Lze s největším za- dostručiněním konstatovati, že vyložené čtyř miliony přepsány byly téměř o 1 milion korun (nehledě na ažio akci!), čímž dán nejlepší důkaz. že reelní a řádná obchodní působnost Záložního úvěrního ústavu je schvalována nejpovolanějšími kruhy, naším hospodářsky mysličím a uvažují- cím obecenstvem. Od nového roku zřidí Záložní úvěrní ústav filálku v Praze, tak že vystoup jaksi z dosavadních mezí své užší působnosti. Tím jest zřejmě doloženo, že program Zálož- ního úvěrního ústavu nese se k tomu, aby se stal bankou s širší činnosti, která i na dále bude rozšiřovati prostředky k disposici jí dané. Jsme přesvědčeni, že bude se tak dili na stej- ném podkladě solidnosti a rozhledu obchodního, jako tomu bylo u závodu tohoto dosud a ž 1 na dále zůstane podpora a rozvoj českého průmyslu, specielně na východě našem tak důle- žitém, jeho vůdči ideou.
Čechy Praha úvěrní ústav v Hrad Králov
16 article
Česká průmyslová banka za dobu svého trvání (od září 1898) učinila pokroky sku- tečně pozoruhodné. Před deseti léty byla ústavem se dvěma miliony korun akciového kapitálu, se specrálním účelem poskytovati dlouhodobé zá- půjčky podnikům průmyslovým a obchodním na jichžto podkladě vydávala by dlužní úpisy Tato její část stanov byla novem v našem ob chodu bankovním. Jak známo, založena byla průmyslová banka z podnětu národohospodát ského sjezdu pražského. Nelze než potvrditi, žee za doby svého vývoje splnila očekávání, které do ní bylo kladeno. Jest to nejlépe zřejmo z toho, že během deseti let její akciový kapitál se zdesateronásobnil. Jak dovedla si Česká prů- myslová banka získati důvěry širokého českého obecenstva, jest nejlépe zřejmo z výsledků po- slední emise. Valnou hromadou byla správní rada průmyslové banky zmocněna zvýšiti akelový kapitál ze dvanácti na dvacet milionů korun bylo původně pomýšleno na to, prověsti emis pouze do 6 milionů korun. Avšak výsledek několikadenní subskripce byl tak skvělý obnos vyložený do té míry přepsán, že rozhodla se správní rada zvýšiti okamžitě kapitál o celých 8 milionů korun, tedy na 20 milionů korun.
Český průmyslový banka průmyslový banka
17 article
Toto sesilení naší druhé obchodní banky nutno jen co nejsympatičtěji pozdraviti. Sledujems-l potřeby svého hospodářského života, seznáváme, že v prvé řadě jest nutno, aby ústavy české zvýšily co možno svoje prostředky vlastní a takto vyzbrojeny dostály potřebě našeho šířicího s ekonomického rozvoje. Tato politika vedla k zvý- šení akciového kapitálu u Živnostenské banky z 30 na 40 milionů korun letošního roku a táž politika vedla správní radu České průmyslové banky při jejím rozhodnutí. Tak roste nám mo- houenost našich českých ústavů a současně do- stává se českému podnikání nejlepší garancie. že nalezne v českých peněžních ústavech oporu, které nutně potřebuje.
Sledujems Český průmyslový banka
18 article
Peněžní bursa pražská měla tento týden průbě většinou pokojný, obchodů však bylo hojně. O trhu ukládacím nestala se ni zminka; za t čilý byl obchod v oboru bankovním. Na prvním mistě zájmu stály trvale akcie Pražské úvěrní banky Vysoky jich kurs kolisal v rozpjetí 13 korun: byly čile kupovány po K 709—714, pak byly placeny p K 701—702 a též i 2 K níže, obratem však byly brány z trhu po K 709.50, kterýmžto záznamem končí tento týden. Akcie Živnostenské banky podra žily, ježto vykazují závěrky po K 249 75. Zaznam akcil České průmyslové banky, vedený bez prav upisovac ho, zněl na K 422.—. Akcie směn. společ- nosti »Merkur« snížila poptávka s K 637.— na 635.—, akcie Zaji sťovací banky s K 213 50 na k 210.—; za to akcie Úvěrního zálož. ústavu králové- hradeckého zůstaly i bez práva upisovacího na stejn ceně jako v týdnu předchozím: K 450.—. V oboru průmyslovém nejvýznačnějšíje vzestup akcií Kolínské továrny na kávové náhražky stoupaly po 10 K, takže po prvotním záznamu 84).— končí kursem 870.—. Za Daňkovky bylo zprv nabízeno K 432.—, pak byly vzaty z trhu po k 435.—, končí však záznamem o 2 K nižším. Akci zapadočeských továren kaolinu začaly kursem 56 (koncem předchozího týdne vykazovaly závěrky po K 563), pak se o 1 K zlepšily, na konec však bylo za ně kladeno K 561.—.
úvěrní banka Vysok Zaznam Český průmyslový banka ústav král Daňkovka K 701 K 213 50
19 article Z vídeňské bursy.
Z vídeňské bursy. (Pův. zpráva »N. L«)
N L
20 article
Z Vídně, 18. prosince. Rozvrat parlameniních poměrů nedocházel na borse zvláštní pozornosti. Bursa vůbec již sko neví, má-li si přáti dělnosti sněmu nebo ne. Nebot nesporé známky života, jež se jevily u zástupeů stran ku práci ochotných, jsou prosty jakéhokoliv pochopení pro potřeby kruhů obchodních, naopat vyznačují se nejzazším nepřátelstvím proti kapitálu a sklonem ku přepjatému fiskalismů, jako na př. nejnovější návrh posl. dra. Steinwendra, jenž ve- skrze převyšuje berní návrhy ministra financi, pokuo mělv postihnouti movitý kapitál.
Bursa Steinwendra Vídeň
21 article
Převládá nejrozsáhlejší stav bez obchodu, Jen po určitých zvláštních papírech je poplávka. Tak na př. akcie Pražské úvěrní banky po částečném po- klesu opět pokračovaly v kursovém vzestupu. Příčiny tohoto pohybu nejsou zcela jasné patrny. Že spo- lečnost, jejíž petrolejářské závazky dopadly velice šťastně pomocnou akcí vlády, bude platiti vyšší di- videndu, jest ovšem nepochybno, ale tento fakt je dostatečně eskomptován již kursem. Záměr nového zvýšení kapitálu a naději na privilegovanou obchodní působnost v Srbsku rozptýlila společnost sama svým prohlášením. Dlužno se tedy domnívati, že nějaká skupina má přímý zájem, aby kurs Pražské úvěrná banky byl udržován na vysoké úrovni. Také akcie haličské akciové banky hypoteční dospěly ke značnému vzestupu kursu; fakt ten vy- světluje se tím, že zástavní listy apolečnosti, které před několika lety nebylo lze umístiti a jež musila společnost sama opět kupovati, jsou nyní předmětem poplávky za kursu zvýšeného, tak že obcbod spo- lečnosti je velmi příznivý a dividenda bude silně zvýšena.
Srbsko pražský úvěrní banka
22 article
Dopravní hodnoty jsou dosti mdlé. Zvláště v kulise státní dráhy převládá nezvyklá bezobchod- nost. Tu a tam dějí se pokusy, povzbuditi náladu pro lombardy, a to pověstmi o novém vyjednávání s majetníky priorit. Takových pověslí nebude se příšti rok nikdy nedostávati. Neboť skutečně bude před koncem r. 1910 musit dojíti k vážným vyjed- náváním mezi státem, společností a prioritáři budou-li si při nich vláda a společnost počinati jen trochu obratně, budou prioritáři musit učiniti ústupky. Pohyb ústecko-teplických a buštěhradských akcií již opět ochabl. Ve valné hromadě východních drah bylo připomenuto, že ve stanovách této spo- lečnosti neni ustanovení o umořování akcsového kapitálu, a že tento nedostatek musí být odstraněn. Železářské akcie jsou spiše slabé, výkaz kartel pro prosinec neprojevuje ještě zlepšení situace tržní, s jedinou výjimkou odbytu nosičů. Kdyby nebyl vyřízen zatímný rozpočet, byly by odbytové čislice v příštím roce nepochybně ještě menší. Z průmyslových hodnot Úvěrního ústavu zvedá se do výše jeden za druhým; dříve se tak dělo s akciemi továrny na fezy, nyní s akciemi Stölzle- ových skláren, ačkoli situace sklářského průmyslu nikterak není příznivá. Nový vzestup akcií vestsch ských závodů magnesitu odůvodňuje se mimo jiné tím, že společnost prý nyní bude svůj magnesit vyvážeti ustrojený v cihly, čehož dosud nečinila. Důležitější kursové variace v minulém týdnu seznati lze z tohoto sestavení: 18. pros. 11. pros.
Stölzl
23 article
95.2 95 25 Rak, korunová renta . . . 117.90 118 10 Rak. zlatá renta . . . . . 113 75 113.9 Uherska zlatá renta . . . . 92 50 Uherská korunova renta . . 92 45 Turecké losy . . . . . . 221 10 220.50 671.50 670.50 Rak. kreditky . . . . . . 503.50 Banka pro země rakouské . 502.70 784.— 782. 90 Uherské kreditky . . . . . 545.75 546.35 Bankovní jednota . . . . 1141.— 1146 Pozemkový úvěrní ústav . . 248. 75 248.75 Živnostenska banka . . . . 740 — 743.- Společnost státní dráhy . . 122 80 123 40 Jižní draha 965.— Buštěhradská dráha lit. B. 1040 1030.— Dunajska paroplavební spol. 678.— Rakouska tovarna na zoroj 731.— 730 2 Alpinky ..
113.9 Uhersko Rakousko Živnostensko banka státní dráha Bank pro země
24 article
659 75 Rym.-muráňská společnost 2616- 2632.— Prazska železařska společnost 760 — 797 50 Mostecka uhlarska spotecnost 540.— 528 — Schodnica . . . . . . . 241.17 241.12 Londynská devisa . . . 117 90 1179 Risské marky . . . . . . Z trhů peněžních, 18. prosince. (Pův. zpr. » N. Lao ) Dle včerejsíno vykazu Rakousko-uherske banky vzrostla nezdaněná zásoba bankovek ve druhém týdnu prosincovém o 23 64 mil, na 135.6y mil. K, zatím co v soudobí loňském zdaněný oběh poklesí jen o 11.89 mil. K na 22.000 K, Směnečny portefeville poklesi letos o 29.2 na 509.5 mil. K (loni o 38.3 na 553.8 mil. K), kdežto lombard stoupi o 0.3 na 61.2 mil. K (loni tou dobou poklesl o 0.9 na 72.2 mil. K). Kovový poklad vykazuje mírný pokles o 0 na 17208 mil. K proti 1531 6 mil. K před rokem. Praha. Také dnešní bursa minula klidně a th omezil se pouze na závěrky akcil České banky Union, které placeny K 252.—. Některé hodnoty doznaly menších ústupů a podáváno za akcie: České průmy slové banky K 422.—, Hospodářské úvěrní banky K 429.—, Pražské úvěrní banky K 709.50, »Merkuru« směn, aclové spol. K 635.— (— 2 K), Zajišťovací ba ky K 210 — (— 2 K), Živnost. banky K 249.75.
Schodnica Rakousko Praha 26162632 Český banka Union hospodářský úvěrní banka úvěrní banka
25 article
Akciuvé továrny na vyrábění umělých hnojiv a lu čebnin v Kolíně K 393.—, Kolínské továrny na ká vové náhražky K 870.—, Podolské cementárny K 191 50. Pivovaru v Českých Budějovicích K 1210. — strojirov Daňkovy K 433.— (— 50 h), První česko- moravské strojírny K 1030.—, První české akciové továrny orientalských cukrovinek K 225.—, Západo českých továren kaolin. a šamot. K o61 — pen ze. Vídeň. Lepší posuzování siluace v parlamentě a naděje k rozřešení krise v Uhrach způsubila, že na začateční burse panovalo přívětivé smýšlení, ale jenom kreditky byly zvýšeny následkem pešťských nákupů. Také jinak však byly kursy vyšší, jenom rýmavské zase stisněny byly prodejí. Na polední burse pevná tendence potrvala, hlavní papíry v ku. lise však měly jenom nepatrný obrat. Ve šraňku akcie hirtenberské kartonky, jednotlivě uherské banky. dale akcie Unionbanky stouply. Na eskomptním trhu peníze nezměněny, 311/1290.
Daňkův Kolín Český Budějovice Vídeň první českýmoravský Unionbanka
26 article
Pražská úvěrní banka. Ve včerejší své schůz usnesla se správní rada Pražské úvěrní banky pro- vésti zvýšení akciového kapitálu na 39 řádné valné hromadě usnesené o zbývající 3 mil korun na 12 mil. korun akciového kapitá lu. Subskripce na novou emisi, při níž na 3 star akcie připadne 1 nová, provedena bude počátken příštího roku. Prospekt vydán bude v nejbližších dnech.
úvěrní banka
27 article
Pamětní spis o zlízení rozhodního soudu pr spory z obchodů s koloniálním zbožím se zahra- ničnými dodavateli na pražské burse podalo dne 18. t. m. obchodní a živnostenské komoře v Praze na 9 nejvýznačnějších obchodních domů a agenturních fi- rem oboru koloniálního a materiálního v Praze. Velmi čilý obched pražského trhu s jižním ovocem, man dlemi, rozinkami, lískovými ořechy, lískovými jádry a podobnými druhy, který zdejší velkoobchodníci keloniálním zbožím a barvami ve značné míře pro- vozují s dodavateli Malé Asic, jižní Italie, jižní Fran- cie, Řeckem a Španělskem, trpí nemálo tím, že přihodivších se rozepřích nestává zde žádné právo platné kvalifikovaně odborné instituce, která by vy- řizovala neb rozhodovala vzniklé spory a které by zároveň obě sporné strany byly podřízeny. Tomuto nedostatku dalo by se dle řeč. pamětního spisu od- pomeci nejsnáze tím, že by při každém uzavírání ob- chodu oba kontrahenti v rozepřích podrobili se roz- hodčímu soudu pražské bursy pro zboží a cenné pa píry, jehož význam a výhody se zevrubně vyličují Aby pak také zahraničné firmy příslušnou klausul pojaly do závěrečných listů, žádají svrchu uvedení interesenti pražskou komoru za intervenci u přísluš- ných obchodních komor a korporací ve Smyrně Cesme. Vonrle. Catanii, Trebizondě, Kerrasundě Bari a ld. Nový český podnik. Známá fa. Frant. Ed. Vonky synové v Křinci postavila značným nákladem továr nu na výrobu melascvých sílících krmiv a uvede podnik v nejbližších dnech do chodu.
František Vonk Praha Řecko Španělsko Smyrna Cesme Catania Trebizonda Bari Křinec živnostenský komora jižní Fran
28 article
Pryní polhřimovská akciová továrna na kartáčni- cké zboží a štětky, dlive J. Hrdina. Za intervence Živnostenské banky pro Čechy a Moravu v Praze provedena byla přeměna závodu firmy „První pelhři- movská parostrojní továrna na kartáčnické zbožía štětky Joset Hrdina“ v akciovou společnost se zá- kladním kapitálem 500.000 K, která ustavena byla na valně hromadě, konané dne 30. listopadu t. r. za před- sednictví pana JUDra. Jaroslava Preissa, ředitele Živnostenské banky pro Čechy a Moravu v Praze,v zasedací síni radnice král. města. Pelhřimova. D správní rady této společnosti byli zvoleni pánové: Václav Donát, velkostatkář v Pavlově (předseda), Antonín Gutmann, obchodník v Táboře, J. F Hájek, obchodník v Pelhřimově, cís. rada Josef Hrdina, ře- ditel v Pelhřimově, Karel Kricner, místoředitel v Pel- hřimově, Karel Laager. obchodník v Pacově a JUDr Antonín Linhart, advokát v Pelhřimově. Za revisory zvoleni byli pánové: Karel Kralert, pokladník Okresní hospodářské záložny v Pelhřimově a Václav Formá- nek. Dosavadní výsledky a vývoj závodu tohoto, ja- kož i podmínky, za kterých společnost závodu tohoto nabyla a osoby, stojící v čele této společnosti, jsou zárukou, že hospodářský život náš bude společností touto opět rozmnožen o zdravý průmyslový podnik.
JUDr Preissa Donát Gutmann J F Hájek Josef Kricner Laager Linhart Kralert Václav Format Čechy Morava Praha Pelhřimov Pavlov Tábor Pacov živnostenský banka okresní hospodářský záložna
29 article
Podpory Národohospodářského ústavu při České akademii k cestám na zkušenou, »Národohospodařský ústav při České akanemii cisaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění v Praze«, jehož účelem jest osilovati o zvelebování národohospodářské činnosti lidu českého ve směrech praktických, chce dle čl. II. odst. B. svých stanov m. j. též mladým mužům i že- nám národnosti české, kteří osvědčiti již i prakticky kromobyčejnou schopnost v nějakém oboru výroby (zemědělství, průmystu, hornictví) něbo obchodu, usnadňovati podporou mravní i hmotnou pobyt ve vynikajících mistech výrobních neb obchodních za tím účelem, aby se zaměstnáním v závodech zvlaště pokročilých a bezprostředným vnímáním života ruchu téchto středisk výrobních i obchodních utužili v příslušné odborně technice a spolu získali rozhledu i zvýšení schopnosti podnikatelské, tak aby potom mobli nabytých zkušenosti ve vlasti své plodně vy- užitkovati. Ti, muži i ženy, kdož zamýšlejí ucházeti se v tomto smyslu o bmotnou či jen mravní podporu
František Josef Praha Národohospodařský ústav
30 article
Národohospodářského ústavu k dalšímu odbornému zdokonalení v určitém oboru výrobní techniky nebo obchodu na vynikajících místech výrobního neb ob- chodního ruchu, podejtež své žadosti do neděle 9. ledna 1910 praesidiu Národohospodářského ústavu při České akademii v Praze (II. budova musea král. českéno). Žadosti musí obsabovati zevrubné vylíčení žadatelova běhu života (urriculum vitae), jakož i záměru žadatelova a způsubu, jakým ho žadatel docilti míni, doklady o potřebné znalosti jazykové odání jak možno přesné o výši eventuálně potřebné podpory hmotné. Podpory udilejí se výlučně na zá- kladě toboto veřejného vypsání, a z pravidla pouze na jeden rok. Zasadně vyloučeny jsou podpory k úce- lům vědeckým, badatelským, ryze naukovým nebo iiterárním, podpory na kralší tak zv. studijní cestya pod. Podpory vyplácejí se ve lbůtach jakožto pravi- delný důchod stipendistů po dobu jejich pobytu v cizině. Komu se podpory dostane, bode povinen podavali o způsobu použití podpory a výsledcích Narodohospodařského ústavu občasné zprávy a po návratu dle možnosti přičiniti se, aby nabytých zna- lostí a zkušeností doma oplatnil. Aby se podávání žádostí uchazečům usnadnilo, praesidium ústavu vy- dalo jednotnů formulaře těchto žadostí, jež kancelář Narodohospodařského ústavu v Praze (II. budova zemského mussa) zaále na požádání každému, kdož o cestovní stipendium ústavu ucházeti se hodlá.
Český akademie v Praga muzeum král Narodohospodařský ústav v Praga
31 article
Doprava labská byla včerejškem následkem mrazů zastavena. Dodávka pro slátní dráhy. C. k. ředitelství stát- ních drah v Praze zada ofertním řízením úplné do- dání a zařizení 8 olektricky poháněných výtah pro zavazadla o 1000 kg nosnosti pro tunely na na- draží cís. Frant. Josefa v Praze. Podmínky stavební, plany a ostatní pomůcky vyloženy jsou k nahlédnutí u c k. odporu pro udržovaní trati Praha I. (sta- vební kancelař) na nádraží v Praze, kdež i přede- psané formutaře ofertní obdržeti lze. Podací ihůt končí 15. ledna 1910. Fase Ruston-Bromovský. O včerejší valné hro- madé Pražské akcrové strojírny dří ve Ruston a spol. vydáno bylo oficialní komuniké, z něhož doplňujeme včerejší referát svůj zprávou, že ve valné hromadě zastoupeno bylo 8290 akcií 829 hlasy a že ze spravní rady po 25leté působnosti z zdravotních důvodů vystoupil p. c. r. Adolf Bloch. — Dale dovídáme se ještě soukromě: akcionář p. A. Neumann mluve proti koupí závodů firmy Märky. Bromovský a Sohr odůvodňoval toto své stanovisko minením, že spojení všech závodů nebude od- měněno prosperitou sloučených podniků. Mimo to žádal p. Neumann, aby správní rada se snažila o snížení výdělkove daně závodu. Ke zprávě dlužno ještě dodati, že na valné bromadě bylo usne- seno splaceni akcii na plné nominale K 400.— : toto usnesení dlužno provésti tím způsobem, že v příštím roce bude nutno doplatiti 80 K na každou akcii.
František Josef Ruston Bromovský Bloch Dale Sohr Neumann Praha Praha I Märka kg
32 article
Hospodářské styky s Amerikou. Dnes odjíždi prvá výprava úřadnictva zdejší vystěhovalecké banky „Bohemie“ s ředitelem p. Jos. Pytlíkem v čele do Nového Yorku, kde ihned budou započaty organisační práce, se zařízením pobočky spojené. Z německého průmyslu báňského. Včerejší ofi- ciální zpráva z důsseldoríské bursy báňské zní: „Trh na uhli a koks jeví živější vzezření. Na železářském trhu zůstává smýšlení při klid- ném obchodu pevným.“ Obyčejné tyčové železoz plávkového železa bylo znamenáno 104—110 mk (proti poslednímu záznamu 104—108 mk), jemný plech 127.50—135 mk (minule 127.50—131 mk). — Následujíc příxladu rýnsko-vestfálské skupiny, usne- sla se nyní také hanoverská, labská a harcská sku- pina Svazu německých sléváren železa, aby vzhledem ke značnější poptávce a nedostateč- ným cenám s okamžitou platností provedeno bylo zvýšení cen o 5 mk na metr. cent. Přes 2500 adres českých obchodníků a průmysl- níků z Moravy a Slezska obsahuje „Kapesní ka- lendáf českého obchodníka“, vydaný Ob- chodnickou jednotou pro Moravu a Slezsko v Brně. Seznam sestaven je v abecedním pořádku dle míst. Cena kalendáře, vynikajícího jinak pečlivou úpravou a cenným obšahem, obnáší 2 K.
Pytlík Nový York Morava Slezsko Ob Brno Bohemia styk s amerika
33 article
Pozemková banka bude moci zajistě vykonati podporou účelných staveb velký kus práce též otázce bytově. Z důvodů čistě zdravotních tou- žíme náruživé po větším bytu s volným vzduchem a sluncem a proto také v úzké a přátelské souvislo- sti a za podpory jednotlivých obcí bude moci Po- zemková banka platně přispívati k jejich prospěchu a stavehnímu rozvoji, dbajíc spravedlivých požadav- ků i zájmů obce i prospěchu veřejného, na rozdíl od často výdělečných choutek jednotlivcův, kteří nic ji- ného než spekulujíce,ceny stavebních pozemků do výše vyhánějí netoliko bez ohledu na zájmy a pro- spěch veřejný, nýbrž často k jich škodě. K výpovědi cukerního kartelu. Dřívější zprávu v této věci doplňujeme ještě tím, že rafinerií, která kartel vypověděla, je firma David Bloch v Lab- ském Kostelci, která má i surovárny v Ouži- cích a Libáni. V kruzích zúčastněných pokládá se tato předčasná výpověď za demonstraci prot posledním usnesením kartelu o snížení cen a přijetí některých outsiderů do kartelu. Zahraniční insolvence. Rukodílná firma Rudoll Schwartz Kaufmann v Jassech žádáo prolengaci: závazky její cení se na 800.000—900.00 franků. — Obchod s rukodílným zbožím v drobném Alexandr Popovič a spol. v Bělehradě za- stavil platy s passivy 130.000 fr.- Konkurs uvaten byl zemským soudem v Praze na jmění Josefa Kopy, obchodníka se střižným zbo- žím v Karlfne, Žižkova ul. č. 8. Konk. kom. v.e
Bloch Kaufmann Popovič Josef Žižkův Laba Kostelec Ouže Libáň Bělehrad Praha Rudoll Schwartz Jass Konk