2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
19. prosince 1909. Číslo 349.
4
article
Posl. Trylovsky: Je-li však vyloučení ne-
vpravédlivě?
Posl, dr. Kramář: Potom lze očekávat od spra
vedlnosti sněmovny, že nepřipustí nespravedlnost
Projednávaný zákon jest uvolněním cesty pro
suverenní vůli sněmovny.
upraviti v klidu svůj jednací řád tak, jak jí to pro-
spívá a zdá se býti dobrým. (Hlučná pochvala.) Par
lamentní práva malých stran nesměji býti zkraco-
vána.
Posl. Cegliňský: Ale, Alel
osl. dr. Kramáf: Proto musí být odmítnut
kaž y požadavek, aby počet podpisů na interpelacích
nebo pilných návrzích byl rozmnožen Malé strany
musí býti v tomto směru chráněny, aby měly jistolu
že budou také v poslanecké sněmovně styšeny
budou moci hájiti svá práva. Něčeho docíliti lze jen
poctivou prací. Nikdo nesmí žádati, aby 20 poslanců
mohlo ochromiti sněmovnu a podrobití ji svévoli
vlády pomocí čl. 14.
Řečníkova strana umožní práci sněmovny a za-
Eezpeší ji proti každé formální obstrukci. Jsme si
ovšem vědomi, že schválením našeho návrhu
vysvobozena bude vláda z tísně
a nebude nucena použiti čl. 14. Nebude ovšem zat
velmi vděčna. (Souhlas na pravici.) Jsme ochotni
dopomoci tomuto návrhu k schválení, třeba věděli,
že tím zaniká možnosl naší ohstrukce.
Nynější systém nedá se udržeti a protože jsme
přesvědčeni, že třeba uzavříti
Posl
doktor
Kramář
Kramáf
vedlnost sněmovna
5
article
poctivý kompromis
a že třeha vládnouti nikoliv pro jeden nebo druhý
národ, nýbrž pro všechny národy, jež toto mocnář-
ství obývají. (Hlučná pochvala.) Jsme v historickém
okamžiku a zodpovědnost za zmaření toho, co zde
navrhujeme, padne před dějinami téžce na váhu.
(Hlučná pochvala.) Přojeme si poctivě mníru a mlu-
víme a jednáme o jeho podmínkách a učiníme
vše, abychom dospěli konečně k základní pravdě
tohoto státu: Tento stát může existovati a míti bu-
doucnost jen, nebude-li vyvolených národů a bude
starati se o blaho všech, i těch nejmenších národů
(Hlučná pochvala a potlesk na pravici.)
M.-p. Bienerth, narážeje na dřívější nevyřízenou
vládní předlohu, považuje za potěšný zjev, že nyní.
v této tak stísněné době, vyšel ze samotné sněmov-
ny podnět k reformě jednacího řádu. Budeme po-
važovati za svou nejvážnější povinnos
přispěti dle svých síl k nejrychlejší-
mu pokud možná zavedení tohoto re-
formního díla. Doufá, že v dosavadním neplod-
ném období bude lze spojenými silami přikročiti ku
práci, prospivající blahu státu i obyvatelstva. Z
vládu přejeme si z celého srdce, aby k tomu skuteč-
ně došlo. (Hlučná pochvala a potlesk.,
Posl. Redlich dovozoval, že v jednacích řádech
z r. 1861 a 1864 byla obsažena možaost jich změny
pilnými návrhy. V r. 1874 při roformě jednacího řá-
du bylo zavedeno výborem eno ustanovení, Jest
zákon nutno pojímati v jeho vnitřním duchu a ten
vyžaduje, aby zamezena byla každá překotnost, kae-
dá urychlenost při změně právních základů tět
sněmovny. (Hlučný souhlas v levo.)
Posl. Skareke Také v případě nutnosti?
Bienerth
Posl
Redlich
6
article
Posl. Redlich: To by bylo možno v případ
nutnosti spáchati každý zlečin! (Souhlas v levo.)
Já se svými přáteli budeme hlasovati proti pilnost
návrhu.
Němci nejsou v zásadě proti teto refov ma
a nebudou jí překážeti. Protestují však
proti způsobu, jakým se tato reforma provádí
(Pochvala na levicí.) Nemají proč zabraňovati prácí
v parlamentu; chtějí zdatný pracující parlament
z přispějí, aby se takovým stal.
Posl. Weidenhoffer soudí, že obyčejným Inicia-
tivním návrhema zákonným způsobem lze změniti
jednací řád ve třech dnech. K tomu, co navrhují
dr. Krek a dr. Kramář nelze nikdy svoliti. Chceme
pracovati a zjednati pořádek, nechceme však do-
pustiti se násilí a porušiti zákon.
Posl
Redlich
Němec
Weidenhoffer
Krek
doktor
Kramář
7
article
Přočkáme nebezpečí, před kterým se nyní na-
lézáme, i kdyby pravice a levice chtěly na nás pro-
věsti sebe větší znásilnění. (Hlučná pochvala stou-
penců.)
Posl. Iro protestuje proti tomu, že návrhy n
změnu jednacího řádu se projednávají pilně. Při re-
formě, na jakou slovanské strany myslí, jedná se
také o odzbrojení všech Němců v sněmovně (Sou-
hlas.) V reformě jednacího řádu mělo se stanoviti
že německá řeč je jedinou jednací řečí sněmovní
Budeme hlasovati proti pilnosti návrhů. (Pochval
řečníkových přívrženců.)
Posl. dr. Adler prohlašuje, že sociální demokrate
jednají v plném vědomi své zodpovědnosti, sou-
hlasí-li s reformou, protože tím za daných poměrů
chtějí dosáhnouti možné výhody pro pracujíci třídy
Řečník poukazuje ke třem malým socnálně-politi-
ckým zákonům, jež jsou na jednacím pořadu a kter
byly ohroženy, že opětně padnou za oběť obstrukci.
Vítají, kdy umožněna je částečná časově orrezen
reforma jednacího řádu, aniž by vyšetřovaly příčiny.
z jakých návrhy tyto vznikly.
Heformou bude zmařena technická
obstrukce, avšak i v budoucnosti bude možno
brániti se, ale jen duševními prostředky. Doufá, že
„podomkovského“ paragralu se nikdy nepoužije.
Posl
Němec
doktor
Adler
8
article
Proti zdejšímu výjimečnému stavu třeba výji-
mečného zákona pro všecky a na určitou dobu. Ná-
rodnostní mír a národnostní zabezpečení jsou možny
jen při parlamentní práci. Sociální demokraté ne-
stoleti, však jméno místa bylo tenkrát už tak staré,
že mu současníci ani nerozuměli, jako neroz-
uměli jménům Petřín, Dávín, Praha a stům
jiných. Dávno se změnily poměry a potřeby
života, které názvisku původ a příčinu daly.
Kdy asi jméno vzniklo
Kdož vi! Snad bude jednou možno po
vědět. Zatím možno leda srovnávat. Hádat
chcete-li. Ani Třebešov není v Čechách jediný.
Jméno je z rodu nesmírně rozšiřeného různých
Trebových. Trebovů, Třebotovů, Třebonů, Tre
benic, Třebičů, Třebsků a pod. Mapa jens
hemží těm tvary. A zase nikoli jen snad česká
mapa Náš Třebíč je dojista téhož původu jako
slovinská Trbíž v Korutanech, naše Třebm-
a polská Trzebinia, což jsou jiného než jiho
slovanská Trebinje na Adri a náš Třebetov
není-liž úplně shodný Treptovem na Baltu? Původ
německých Trebenů, Trabenů, Trebnitz, Trübau
Trübseců, Triebnitzů a pod. není dojista zahalen
rouškou neproniknutelného tajemstva. Tvary
toho druhu táhnou se daleko na jih a západ
po vší Evropě. Vznikly dojista někde v dobách.
kdy po vší oblasti evropské určitý způsobž
vota a poměrů rodil určité potřeby a dával
vznik určtým názvům.
Treben
Traben
Trebnitz
Petřín
Praha
Čechy
Trebov
Třebotov
Třebon
Třebíč
Korutany
Trebinje
Adri
Evropa
Dávín
Triebnitz
Trübao Trübseec
9
article
Které vzdálené doby to byly?
Otevřená zatim otázka.
A kořen slova? Jakého je původu ? Svarý
Třeb nějaký není na štěstí v kalendáři, aby plet
vykladačům koncept jako sv. Petr a jiní svatl
Románsky ani germánsky kmen rozumně ne
vyložiš. Jména Trier, Trevir, Trěves, Trieben
Trüben, Traben, Treben, Trébons, Trébuchon
ete. možno každé o sobě lecjak kroutit, ve-
spolek nedají zdravého smyslu-
Korutanská stanice Trbíž po německu slove
Tarvis, jméno známě už z dob římských. Vedl
tudy stará římská silnice do Carnunta. Tarvia
všsk za dob římských slulo i duešní Treviso
— v Lombardsku. Ani latinské Tarvis, ani italské
Treviso nemaji svého smyslu. Ani latinsky an
kterým druhým známým jazykem nevysvětlis
jméno Trebla, jaké hojně se vyskytá po vší
Iiali až hluboko do starověku. Za to je všemu
elovanskému světu dodnes jasnť a běžný pojem
přivolili by niEdy k národnostnímu znásilňování
(Hlučná pochvala.) Považujeme toto opatření za
opatření demokracie proti demagogii
a proto budeme pro ně hlasovati. (Bouřlivá, dlouho
trvající pochvala.)
Posl. Woli prohlašuje, že jde o pokrytec tví
Nikdo nebude tak naivním, aby neprohlédl tente
předem mezi Slovanskou jednotou a sociálními de-
mokraty smluvený plán.
Petr
Treben
Trébons
Trébuchon
Posl
Trier
Trevir
Trbíž
Carnuntum
Treviso
Lombardsko
Woli
Trieben Trüben
Traben
10
article
Posl. Kramář: Naprosto ne!
Posl. Wolf připomíná, že právě dr. Kramář
jenž kdysi jako místopředseda jednal brutálně prot
„oprávněné“ obstrukci Němců, vytasil se nyníz
neoprávněné slovanské obstrukce s tímto návrhem
Německý lid nikdy nevzdá se, aby v tomto stá-
tu, který vytvořil a kde byl učitelem kultury, neměl
také to postavení, které mu náleží. Ustanovení ná-
vrhů jsou tak pružná a poskytují zvůli jednotlivých
osob a stran tak široké pole, že nikdo, kdo s parla-
mentem smýšlí dobře, na to nemůže přistoupiti. Tou-
to reformou — ukončil řečník — stanete se
Posl
Wolf
Kramář
Němec
11
article
zločinci proti ústavě
a proti každému svobodomyslnému citu. Proti zne-
užívání nového jednacího řádu naleznete nás
sjednocené a vyzbrojené, nejen nás radikály, aie
veškeré Němectvo, abychom všemi prostředky mohli
se zasadit o své právo. (Hlučná pochvala a potlesk
Němců.)
Posl. Miklas prohlásil, že křesťansko-sociální
sdružení bude jednomyslně hlasovati pro pilnost
návrhu. Reforma jednacího řádu sesilí svazky, spo-
jující veškeré národy Rakouska, právní společenství
a povede také k národnostnímu míru. V před ku
práci pro lid a říši! (Hlučná pochvala řečníkových
přívrženců.)
Posl. dr. Conci s ostatními Vlachy budou hla-
sovati pro pilnost návrhu, protože nemají žádné
volby mezi zmenšenou svobodou malých stran
bezparlamentností. Za režimu nového jednacího řádu
bude umožněno, aby spáchané na nich bezprávív
otázce universitní byle odčiněno. (Pochvala.)
Posl. bar. Hormuzaki a Rumumni bud u
hlasovati pro pilnost i meritum návrhu bez obavy
že reformou jednacího řádu bude poškozeno svobod-
né jednání malých stran. (Pochvala.)
Posl. Evžen Levický prohlásil. že ruský klu
bude z důvodu formálních a politických hlasovati
proti pilnosti a meritu návrhu,
Posl. Choc protestoval česky proti postupu
předsednictva, jež nařídilo přerušení schůze, aby
poslanci mohli se zapsati do seznamu řečníků
Návrh Kramářův znamená znasilnění české radikáln
strany. Je také reakční. Nyní dostane říšská rada
jednací řád »podomkůe.
Němec
Posl
Miklas
doktor
Conec
bar
Evžen levický
Choc
Kramářův
Rakousko
12
article
Protestuje proti návrhu a prohlašule, že české
radikální strany nejsou zodpovědny za jeho ná-
sledky.
K návrhu posl. Stöcklera přijímá se kone
debaty a hlavními řečníky zvoleni posl. dr. Stran-
ský (proti) a dr. Glabiňski (pro).
Posl. dr. Stránský je zásadně na stanovisku re-
formního návrhu. Zásadně je správně, když se praví
že nebude lépe, dokud nebude učiněna obstrukee
v této sněmovně nemožnou Avšak chyba se tím
nenapraví, když na její místě učiní se ještě chyba
větší. Jestli však jest správno, aby obstrukce byla
zlomena, tak nutno pod tím rozuměti každou ob-
strukci, ne však pouze obstrukci malých strana
klubů, kdežto obstrukce velikých stran a klubů bude
dále v této sněmovně hrozivě strašiti.
Návrh směřuje sice proti každé obstrukci, bude
ho však použito pouze proti obstrukci českých ra-
dikálů, Rusů a malých frakci. Bude-li však touto
malou frakcí strana německá, bude chráněna všemi
možnými činiteli této říše. Vůdčí čeští politikové
budou litovati toho, co se zde dnes děje. (Pochvala
u českých radikálů Přijde den, kde si budou nuceni
říci, že byli te sami, kteří
doktor
Glabiňski
Posl
Stránský
13
article
dali na český Hid sedlo,
do něhož si Němci pohodlně sednou. Čechově pra-
vili: Žádná říšská rada bez zemského sněmu! A nyní
nemají žádného zemského sněmu, naproti tomu však
říšskou radu, která je chráněna před obstrukcí va-
lých stran. (Hlučná pochvala u českých radikálů.)
Dr. Kramář zajisté jednal bona fide a z vlaste-
nectví Chtěl zjednati českému národu svobodu a
rovnoprávnost. Místo aby tehoto cíle se dosáhlo,
bude český národ na rukou a nohou spoután a polo-
žen k nohám bídného centralismu. (Hlučná pochvala
českých radikálů.)
Posl dr Glabiňski: Polské kolo neobává se o
nového účinného jednacího řádu ani nebezpečí pro
nějakou stranu sněmovny, ani neznamená to pri-
vilej pro nějakou stranu. Menšinám vyhovuje již
tím, že parlament dosáhne opět životní schopuosti.
Polské kolo, které vždy optimisticky pohlíželo k této
sněmovně, vítá že příšla doba, kdy vzenopila se
k nové životní činnosti a doufá, že bude to prvým
krokem k ozdravění parlamentního života v Rakou-
sku. (Pochvala u Poláků.)
Prohlášení předsednictva
Posl. Weidenhoff r, Woli a Iro protestovali proti
přinuštění tohoto návrhu ku pilnému projednání.
Předsednictvo odmitá tento protest 8 80. jedn. řád
týká se jeho ustanovení, ale ne zákona o jednacím
ádu, který může býti projednáván jako každý jiný
To vyplývá z průvodní zpravy k 8 80 z r 1874.
oodepsané drem Giskrou. Rovnět fak rozbodi ko-
třibiti = čistit, klestit, upravovat Zřetelne
mluví naše praslovo potřeba = co je nutno,
nevyhnutno. A dřive nežli člověk na půdě pří-
rodní mohl založit svou existenci hospodářskou,
bylo nutno vyklestit, potříbit kolem prostor.
Němec
Čechův
doktor
Kramář
Posl
Glabiňski
Polák
Giskra
Hida
Woli
14
article
Tak ve struktuře jazyka obrážejí se hlu-
boké průzory do dávných a dalekých poměrů
kulturných Úchvatný pohled! Jako když pod
drobnohledem zkoumáš divy nekonsčných sou-
vislostí látek organických.
Dávno byly vyřízeny určité poměry života,
které zrodily určité tvary názvoslovné, když
do kraje znenáhla počala vnikat nová kultura
se svým písmem, latinská kultura — a lati-
skými listinam.
Listiny latinské podávají pracně sice
často dost zřetelně, avšak přec jen co možná
věrně vzáené dědictví jmén, jediných památek
orastaré dochované kultury, domáct. Už pře
sto lety Dobrovský upozorňoval, jaké stopy
hluboce významné třeba postihovati ve jménech
místných, kterak pozorně třeba staré listmny čistr. )
Pohříchu následovníc mladší epigoní vědy nedbali
uze pokynů patriarchy. Záhy odbočih jmým
směrem. A nebylo divu. Důsledné studium té
stránky starých listi muselo vésti ku přikrému
sporu názorů o výklad evropského dávnověku.
jaký pěstovala dosud německá věda, neznalá
slovanského jazyka. A rozhněyat si německon
vědu rozhodujíci, takřka úřadní bylo nebezpečno
pro jméno i — pro kar éru,
Tak se oeitla nutně naše slovanská věde,
kde ji s politováním dnes nacházíme: v na-
pro těm rozporu se základnou všl nauky a všeho
postupu za pravdou, v rozporu s věcl
skutečnostl. Jen tak mohl se v kruzích tak
zvaných »povolaných« stát panujícím názor do
cela nesmyslný a jistě nesmirně primilivný, že
u nás v Třebešově a jinde nebylo života, ne-
bylo dájm, nebylo dávného vývoje kul-
tury dřive, nežli o tom učmněna t. zv. »první
zmínka« nějakou — latinskou listinou.
Dobrovská
15
article
*) Wie man die alten Urkunden benützen nol
Zprávy Böhm. Ges. Wíss. 1705.
nečně i předseda hr. Vetter 23. ledna 1903 o návrhu
jenž týkal se téhož předmětu. Sněmovna tenkráte
174 proti 84 hlasům zavrhla opačný názor o for-
mální stránce. Připouštím tedy hlasování o tomto
návrhu.
Posl. Trylovský navrhl hlasování dle jmen
Posl. Wolí: Protože je pro budoucoost žádo-
cím věděti, kdo opovážil se (Smích a výkřiky v pravo
souhlasiti se sebuzmrzačením parlameutu a protož
pro nas Němce
Předseda! Prosím, abyste učinil formáln
návrh a nepronášel předem motivaci
Posl. Woli: ... Je žadoucím věděti, kdo z Něme
dovede . ..
Předseda: Nsobmezíto-li se na formální
návrh, jsem nucen vám odniti slovo.
Posl. Wolf: projeviti souhlaa s úkladným ná
vrhem, namířeným proti významu němectví, navrhuj
hlasování dle jmen.
Návrh na hlasování dle jmen jesť dostatečn
podporován.
Návrhu Krek-Kramářovu přiznána
potom pilnost 315 proti 91 hlasan
(Hlučný souhtas a potiesk; protestní výkřiky u č
saých radikájů.)
Na te přikročuje se k meritorním u rokování
(Výsledek zevrubného rokování viz
na končí reliefu.)
Z Vídně, 18. prosince. Jménem Českého klub
podal pust. Čech dotaz na muistra obchodu. Táze
se, zdali chce vyhověti oprávněným požadavkům po-
štovních oficiantek, jmenovité zdali pro tento ženský
poštovní personál chce konečně zavésti 35letou dobu
služební.
Z Vídně, 18. prosince. Poslanec Cech pod
dnes navra na systemisování zvláštního dozorce pre
veškeré školství obchodní se sídiem v ministerstvu
vyučování.
(Další zprávy viz na straně 5.)
Böhm
Vetter
Posl
Němec
Wolf
Krek
Kramářův
Čo
Vídeň
16
title
Změna trůnu v Belgli.
17
article
Zesnulý král Leopold nařidil ve své zá
Zesnulý král Leopold nařidil ve své zá
věti, aby jeho tělo nebylo balsamová no.
Dopoledne v pátek odebral se do Laekenu mi-
nistr spravedlnosti se svým tajemníkem, aby
stanovili vyhlášení smrti. Pohřeb jest ustanove
na středu. Veřejnost jest velmi zvědava n
politieký testament králův, o němž
se proslýchá, že má objem tlusté brožury. Vlastn
závěť, týkající se soukromých poměrů králových
byla vlastnoručně psána zesnulým panovníkem.
Spis je v rukou prvního brusselského soudníh
presidenta Desquesma.
Soukromý testament králův zní dle »Soirue
takto: »Umírám v katolické víře, v níž jsem
žil. Prosím za odpuštění hřichů, jež jsem spá-
chal. Doufám, že mi budou prominuty. Odka-
zuji jméní, jež jsem zdědil po otel, 15 m-
lionů avým dětem. Žádám prostý pohřek
v 7 hod. ráno Služebnictvo měho zámku necht
jde v průvodu.s
Děti královy.
Princezna Lutsa, které byla belgickým
dvorem telegrafována zpráva o úmrtí jejího otce
odjela z Peští do Brusselu, kam dnes přibyla.
Královská rodma přijme ji přívětivě a bude po-
staráno, aby aspoň v první době se mlčelo o ro
dinných sporech. Hraběnka Flanderská, jež vždy
působila smírně, zasadila se, aby princezna
Lutsa nebyla pokládána za ztracenou dceru
aby s ní jednalo se jako s rovnocennou. Starý
generál, jenž již dřive byl důvěrníkem princezní-
ným, jel ji naproti. Princezna zavázala se, že
přijede bez jakéhokoli závadného průvodu, budou
ji prokázány pocty, přislušné členu panovnické
rodiy, a bude ubytována na belvederském zá-
mečku v Laekenu.
Leopold
Desquesm
Laeken
Pešť
Brusel
18
article
Princezna prostřednictvím advokáta Jaspera
chce zabavit nemovitosl baronky Vaugha-
nové v Lnekenu. O věci se bude jednat
u brusselského kasačního soudu. Princezna obje-
vila se v palácr spravedlnosti v průvodu svého
advokáta, socialistického senátura Picar da
Soud rozhodl, že nemá nikdo práva za
pečetiti vilu barončinu. Tím se vyvraei
zpráva některých listů, že baronce bylo vše za-
baveno. Vila se pokládá za státní majetek
Zajímsvé je, ža v téže noci, kdy král
zemřel, bylo uveřejnéno ustavení akciové spo-
lačnosti pro povznesení krásy a blahobytu krajmn,
kteréž společnosh svéřil král všechny své ne-
movitosti. Jde zejmena o velkolepý podník
arebitektoniekého přetvoře n
Brusselu. Král věnoval mihony na zakou-
pení celých čtvrtí města. Purkmistr Dem ot
nedávno zesnulý, kladl znamenitému projektu
královu všechny možné překážky. Též zemfel
slavný architekt Maguotte, který byl gentál-
ním spolupracovníkem královým. Zemřel zdreen
žalem nad neůspěcbem svého grandiosního díla.
monumentální budovy na Monte des Arts, na
jehož projektu dlouhá léta pracoval, ale byl
ustván zástím a intrikami nepřatel, jeho dí
zmičeno a on uvržen do bidy.
Jasper
Vaugh
Maguotte
Brusel
Mont desátník Art
19
article
O rychlě vyřizení dědictví po Leopoldov
pečují též věřitelé princezny Loulsy.
kteři jsou roztroušeni po různých končmáe
Evropy, jimiž bloudila dobrodružná princezna
Požadavky v Brusselu utvořeného konsorci
věřitelů činí 11, mihonu franků, poněvadž větš
dil dluhů byl zapraven princem Koburským
výnosem z prodeje šperků princezniných. Zatím
však nabromadila princezna spoustu nových
dluhů.
O právních nároclch princezniných
na dědictví prohlásil dvorní rada Visontay.
že dle code Napoléon je postavení princezny
v každém ohledu zajištěné. Podle tohoto kodex
neexistuje vyděděnl. Princezně musí býr
bezpodmínečně vyplacen její povinný podíl dědí-
cký. Kral věděl, že nebude moci testamentem vy-
děditi své dcery. O výti jmění králo v
kolují nejrůznější pověsti. Po většmné kolfsaje
udané číshice mezi 500 až 600 miliony franků.
Kral
Leopoldov
Evropa
Brusel
20
article
Dr. Visontay dokonce odhaduje jmění n
1 miliardy franků. Kral Leopold sdědil
po svěm otci 32 milionů. Kromé toho bylo velké
jmění královny Charlotty uloženo u vídeňského
Rolhsch lda. Když král potreboval peníze na sve
kongské spekulace, dovedl si nalézui cestu k po-
kladu královny Charlotty. Není známo, jaké jmění
zdědila princezna Loumsa. Král ji dal kdyan
vzkázat, že může očekávati nanejvýše 13 mil
Princezna však je přesvědčena, že jí připadne
80 mil. fr.
Synové baronky Vaughanové.
Zavažnou otázkou je, jak dalece budnu
děti Vaughanové vzaty v. úvahu při
rozdileni dědictví. Code Napoléon při-
poušlí nároky nelegitimních dét! n
dědiciví po otci, když timto byly děti uznány
Tvrdí se, že král Leopold syny pan! Vaug
hanové neuznal za své. Při prvémje
v matrice zaznamenáno: »otec neznámý« a při
druhém synovi je připsáno: »otec nejmeno-
vaný«. Toto zanesení má zvláštní příčinu. Druhé
ditě barončino přišlo na svět a dvěma palci ne
jedné ruce. V Belgii vládne pověra, že osoby.
stojící s tak znetvořenými bytostmi v příbuzen-
ském svazku, jsou stíhány neštěstím a nepřizni
osudu. Král, který byl velmi pověrčivý, dal
proto připsati u tohoto dítěte: »otec nejmeno-
vaný«, ač při prvním hochovi výslovně setrval
na zatajení svého jména. Není známo, jaké po-
dily děti barončiny dostanou z dědictví. Ne-
budou-li vyloučeny z podilu na dědictví, do-
stanou polovici povínné části legitimniho po-
tomka.
doktor
Visontay
Kral
sdědil
Charlotta
Vaughan
Leopold
Belgie
Code Napoléon
21
article
Dluhy a akce princezny Louisy.
Není známo jak veliké jsou dluhy prm
cezny Louisy. Tvrdí se, že zdědí-li princezna 2
milionů franků, nezůstane jí s
haléře. A ještě velký dil její věřitelů z
stane bez úhrady.
Princezna Louisa poslala před svým odjez
dem z Pešti následníku trůnu princi Albertuv
telegram, v němž vyslovuje svou bolest nad tím
že namohla v posledních chvílích dlíti u lože
umirajicího otce. Oznsmuje, že po dlouhé dobe
vrací se do své vlasti a prosí Alherta, jak
hlavu rodiny, aby ji byl ochrancem. Rovněž sve
sestře, princezně Klementině, poslala srdečný
telegram.
V rodinné radě konané za přeďsednict
prince Alberta není nic bližšího známo. Jisto je
všsk, že se jednalo o připadné ú časten s tv
princezny Luisy při pohřbu král
Leopolda. Pro každý případ byly prmcezn
vyhrazeny komnaty v belvederském zámečku
v Laekenu. Z Vatikánu dosla depeše n
nuneis, který je vyzván, aby ve spojení s kardi
nálem Mercierem se zasadil, aby král přij a
hraběnku Lonyayovu a princeznu
Luisu. Když nunemus se chystal k odjezdu do
Laekenu, aby splnil toto poslání, dostal zprávu,
že král skonal.
Louisa
Albertův
Klementina
Albert
Luisa
Leopold
Mercier
Lonyayův
Pešť
Laeken
Vatikán
22
article
Baronka Vaughanová.
Baronka Vaughanová.
Jak výše uvedeno, pokusila se princezn
Luisa o zapečetěnímujetku baronky
Vaughanové. Proti tomu byl podán protes
se strany soudní, který měl za následek odmi
nuti princezny Luisy. Zahraniční listy přinesly pře-
kvapující zprávu, že se jedná o zatčen
baronky Vaughanové. Je to nesprávné
K podobnému zakročení nebylo by nija-
kého zákonného důvodu. Ale potv
zuje se, že z nařízení vlády je vyhotoven vy-
povídaeí rozkaz proti baronee
Vaughanové. Nebude však použit následkem
mtervence papežského nuneta ve prospěch bar.
Vaughanové. Budoucnost buronky a její dět
je zabezpečena dary udělený m
ještě za života králova. Církevní eňa-
tek baranky byl papežem uznán, neboť nuncsov
bylo právě z Vatikánu sděleno, že papež uzna
za právoplatný sňatek uzavřený Leopoldem
v San Remu s baronkou Vavghanovou. Nunciu
má vzlti v ochranu zájmy paní Vaughanové
Díky této mocné protekci mohla baronka pro
nlásiti, že neodcestuje, ale že setrvá v Brusselu
přes smuteční slavnosti.
Vaughanová
Luisa
Vaughan
Leopold
Vavghanová
Vatikán
San Remo
Brusel
23
title
Politické zprávy zahraničné.
24
article
V Praze, 18. prosince.
Praha
25
article
Dojem, ktarý řeč německého kanoléře učinila
v Rusku.
»Novoje Vremě« nemůže se vynachválit
řeči o zahraničné politice, ktarou měl v něme-
ckém říšském sněmě nový kanelář Bethmann
Hořweg. Praví: »Prvá řeč nového kanelére
v říšském sněmě svědči o odhodlání, posu
zovati nejdůležitější otázky zahraničné politiky
samostatně, a hlediska potřeb nejprvé Německa
při čemž zájmy spojeného Rakousko Uhersk
jsou odsunuty na místo, na jaké patří. Obeše
se při tom bez krásných slov a hned vstoup
na věcnou půdu.«
List probírá, jak Bethman Hollweg odklidi
pramen nesbod mezi Německem a Francit, kte-
rým byla na ohromnou škodu obou států otázk
marokkánská; jak odklidil napjetí, které by o
mezi Německem a Anglil, tak že se již mluvilo
o neodvratné válee mezi nimi, jak mírumilovně
se ozval o Rusku, jež Německu loyálně podalo
oznámení o všem, o čem se jednalo v Raceo
oigi a přesvědčilo je, že se tam nekulo nio
Německu nepřátelského. Řišský kaneléř a po
něm i zahramičný ministr Schön odsoudili sgo
taci Všeněmců o šovinské části německého tisku
Hořweg
Bethman Hollweg
Schön
Rusko
Novoj Vrema
Německo
Rakousko
Francit
Anglit
26
article
Da se očekávati, že vyzývavý ton tonoto tisku
pokud se nachází v Německu, nyní se změní
»Německo, jak patrno, se nabažílo úloby obee
ného strašška a rozhodlo se pokusiti se o nový
život — ne tak hlučný a okatý, ale za to ne-
poměrně trvalejí upsvňující v jeho držení všechny
zisk, politické, kulturné a hospodářské, než boy
proti všemu světu a
Zajímavo je, jak list vysvětluje výboj pan-
germánské polihiky, jejž právě vidíme v Ra-
kousku. Když Bathman Hoilweg byl se před-
staviti ve Vídni, uěmnil tam dojem státníka ne-
zkušeného, ne-li nejapného, a on sám mluvi
o sobě velmi skromně. Státníkům vídeňským
zdálo se to vhodnou příležitostí, aby honem
strhli na sebe prvenství pangermanismu, aby
předčili a zatiačili Berlin. Ale Berlin od tohot
závodění s Vidní ustoupil a dal se směrem poli-
tiky jiné, politiky mirné a ke všem snášelivé,
tak že Vídeň se svým pangermánským rozma
chem je náhle osamocens, což značí poražena
Bathman
Hoilweg
Německo
Vídeň
Berlín
27
article
Sbor obecních starších král, hlav.
města Prahy
rokuje o rozpočtech obecních na
rok 1910.
Včara byla třeti schůze ruzpočtové debaty. Schůa
o 1/45. h d. odpol. zahájil starosta p. dr. K. Grol.
Lože a gaterie skoro prázdné.
Trocha retrospektivy.
Pan ob. st. dr. J. Podligný poukazoval k tomu
že generální debata o rozpočtech obecních je velme
důležitá. Jak velké jsou to rozdily, nyní a před
25 lety. Tenkrát vykazoval rozpočet potřeb
2 m1l. zlatvch a byl vyřízen za 2 bo d.
Co tehda bylo za popach, když oposičník na-
vrhoval zenájení generální debaty! Tajně se o tom
uvažovalo, než se návíhu vyhovělo. A od té doby
gonerální debata byla každého roku opakována
V prvých letech provázeny byly s velikém napjetím.
A to je správným, neboť veřejnost má jeviti rovněi
zájem s udalostmi na radnici.
S radostí četl, že rada městská učinil
včera projev politické důležitost i, klerý
má být slyšen dále, ve váech koučinách slovause ých.
K Grol
doktor
Praha
m 1
28
article
(Dr. Baštýť: Už je po obstrukci! Pan Blez-
znovský: Pletou na sebe bičí) Řečník dále
vzpomíná zásluh dřívějšího ředitele účtárny p. Flejs-
siga a protestuje proti tomu, aby zasloužilý ten muž
byl ze svého mísla přímo vyšlván. Vyslovuje se proti
návrhu, aby rozpočet byl provázen výklady, vysvě-
tlivkami a poznámkami. Může řící s Ben Akibou
»To všechno zde již bylo!e Bylo to a přestalo, ale
může zase znova být zavedeno. Va příčině stavu
aktiv a passiv uvedl, že je nutno zabývati se úvahou,
aby dalšího hromadění dluhů bylo zanecháno. Něco
jiného ovšem jest při investicích, ty jsou provedeny
pro dobro budoucích a příští pokolení má povinnost
náklady ty uhradit. Vzpomíná, jakým způsobem se
diuhy dělaty. Když byla koupena koňská dráha a
uzavřena výpůjčka, což to bylo za poplach a výtky.
jakoby presidium peníze vypůjčilo si pro sebe ! Ted
se uzavírají velké milionové výpůjcky velice hravě,
bez rozér ování (Or. Baštý: Sevšednělo to!
doktor
Baštýť
Blez
ben Akiba
Ted
Virginie
Or
29
article
Řečník konstatuje, že Praha nadělala v několíka
letech více dluhů než sněm král. českého. V té pří-
čině jest nutno zavést jiné hospodářství. Byly ovšem
provedeny velmi nákladné a důležité podniky, elek-
trárna, plynárny, kanalisace a vodárna. To jsou pod-
niky všeobecně prospěš né.
Přicházím k represeutačnímu domu,
který tvoří oblíbený terě výtek některých řečníků
Když se to teklo jednou, bylo to pěkné, když to bylo
po druhé, ještě se to vyslechlo, ale čím dále, tím t
bylo otřepanějšl. Kdo to byl, jenž nejprve se proli
representučnímu domu vyslovil? My staromoěstst
olecní starší jsme proti uskutečnění této myšlenky
hned z počátku se vyslovilil My to předvídali, jak
to dopadne! Stejně jsme byli proti koupí paláce Sylva
Tarouccy a Oveneckých pozemků. Co je to tedy za
Katonství? Byla to strana staročeská a zejména sta-
rosta dr Srb s největší houževnatostí fedroval stav-
hu representačního domu. Vidouce marnost protesto-
vání nemohli jsme provozovati justament a podří-
díli jsme se osudu. I do stavebního dozorstva jsme
vyslali zástupce — tak jedná naše oposice. Oposice
dnešní má docela jině stanovisko: tu pracuje do ru-
kou Němců, kteží nás tím ostouzeji! (Souhlas.) Za-
nechte už toho lamenia, toho ostouzení, znečisto-
vání vlastního hnízda, ale dhejte, aby stavba byla
už dokončena a svému účelu odevzdána! (Hlučná
pochvala.)
Dále řečník promluvil
o otázce Velké Prahy.
Taroucca
Srb
Němec
Praha
Velká Praha
30
article
Dokud nemáme připojenou velkou ebec, ktera
se velice rozšiřuje (Král. Vinohrady), pak nám celá
akce nebude mnoho platnou, neboť Velká Praha tak
brzo se neuskuteční. Na druhé straně kde jaká obee
staví na dluh representační domy — řečník má oba-
vu, aby jednou nenastalo truchlivé jaktumm, že Velká
Praha vlastní Praze bude vlastně nestěstím. Obce
okelní na dluh se zvelebují a to jedneu má případ-
nouti za obtíž Praze! — V ohledu národním jest fo
také povážlivější. Když účastníci prvního sletu vše-
sokolského vyšli z Král. Vinohradů do Prahy, měli
radost z loho, že vycházejí z nejčeštějšího města.
Dnes už tomu je jinak, neboť tam bydlí značné pro-
cento Němců. Jestli neporozumění pro sloučení s
Prahou na Král. Vinohradech bude trvati dále, pak
jsou marné naděje naše na změnu potravní daně.
Stále se nám tvrdí, že po utvoření Velké Frahy bude
tato dávka změněna — a na druhé straně Velká Pra-
ha je na daleká lěta oddálena! Důrazně žádá, aby
na sloučení všech předměstí nebylo čekáno, nýbrž
aby reforma potravní daně byla co nejdříve prove-
dena. Vyzývá obecního staršího národně-pociálníha
z Holešovic, aby působil na své staupence v parla-
mentě, aby v té věci pracovalil
Přechází na otázku změny volebního řáďu ebec-
ního. Doporučuje brzké svolání komise, která se
věcech těch má radit a sněmu nové, přepracované
a moderní návrhy předložit, zejména pokud se týkají
také sousedních obci. — Ke konci
vzpomíná shospodářského programu-
předvolebního
Král
Němec
Praha
Holešovice
31
article
Nebyl to žádný vynález, poněvadž to vše už tady
bylo. Větší část tohoto programu my na Starém mě-
stě už po léta provádíme a najednou přišlí noví —
apoštolové, kázající prý něco „nového“. Lituje, že
do generální denaty tentokráte nezasáhla strana sta-
ročeská. Snad je to jen přechodní. Řečník volá po
svornosti. „Cesty mohou být rozličné, jen vůli mějme
stejnou!“ Buďte pamětlivi toho vždy, že spravujeme
jmůní cizí, svěřené. My tu nejsme jen pro řeči, ale
ku práci vytrvalé, na prospěch občanstva veške-
rého. Jen tehda jsme dostáli své povinnosti, když
splníme to, co jsme před volbami slibovali na pro-
spěch matičky Prahy! (Hlučná pochvata a pollesk.)
Generální debata skončena a přikročuje s
k debatě podrobné.
Praha
32
article
Speciální debata.
Ředitel městské účtárny pan Jiříkovský podal
vysvětení k některým výtkám, přáním a pokynům,
v generální debatě proneseným.
Obecní řád předpisuje, aby rada městská před-
kládala sboru obecních starších tři měsíce po uply-
nutí správního roku účetní závěrky za týž rok. Lhůta
ta jest tak krátká, že není naprosto možno ji dodržeti.
I kdyby přibrán byli k zavírání knih úřadníci z ji-
ných oddělení a pracovalo se i v hodinách mimořád-
ných, přece by tu byl pro tak krátkou dobu nedosta-
tek vrchních úřadníků, kteří nezbytně musí provést
superrevisi uzavřených knih.
Ovšem, pokud agenda účtárenská byla menší,
Byly závěrky také dříve předkládány. Tak ještěv
době, kdy byl primátorem měst pražských pan JUDr.
Podlinný, projednavány byly závěrky ty v době letní.
Od té doby však stálým vzrůstáním agendy vůbec
rozmnožují se i práce účetní, aniž však v témž po-
měru se účetní personál zvětšuje a následkem toho
v účtárně městské vyřizování věcí stále víc a více
se opozďuje.
Jiříkovský
JUDr
Podlinný
33
article
Když na jaře roku letošníko svěřena mně byl
správa městské účtárny, byl stav ten takový, že ne-
byly dosud závěrky za rok 1907 v komisi zkušební
dojednány a se závěrkami knih účetních za rok 1908
započato býti mohlo teprve koncem měsíce dubna,
poněvadž práce předběžné, zvláště kontování, nebyly
dříve skončeny. Mohl-li jsem přes to inventář dle
stavu z 31. prosince 1908 předložiti v téže lhůtě, jako
se to stalo v roce min alémí a mohlo-i, s projedná-
váním rozpočtu, na rok 1910 sdělaného, pokud se
řádně části týče, na základe výsledků z roku 1908
a to rovněž neopozděně, stalo se tak jedině proto, že
perscnál, pracemi příslušnými pověřený, s největším
napjetím vynasnažil se, aby práce ty uskutečníl v
lhůtách, třeba proti předpisům zpozděných, přece jen
proti roku předcházejícímu kratších. Pro rok pak
příští učiněna jsou již opatření v souhlase s presi-
diem rady městské, aby zvláštně knihy účetní za rok
1909 dříve mohly býti uzavřeny.
34
article
Aby však. jak si vším právem přeje obecní staršt
pan dr. Záveský, závěrky byly provedeny nejdéle d
konce června za práve minulý správní rok a roz-
počet na rok příšlí aby předložen byl tři měsíce před
počátkem příslušného roku, to by ovšem nezpytně
vyžadovalo rozmnožení úřadního personálu. Kdyby
se i přistoupilo k oběti rozmnožení personálu za tím
účelem, nelze tvrditi, že by všechna tato opatření
osvědčila se účelnými. Neboť kdyby rozpočet měl
býti předložen v měsíci záží, musil by býti projedná-
ván v měsících červenci a srpnu, tedy za doby lelní.
již používaji členové sboru obecních starších ke svě-
mu zotavení a úřadnictvo ke svým dovoleným.
Rozpočet by pak ovšem též sdělával sbor oben-
ních starších před doplňovacími volhami, takže by
sbor ve složení starém určoval, jakým způsobem má
hospodařit sbor ve složení často podstatně novém.
což rovněž nejeví se zařízením praktickým. Sluší te-
dy hleděti k ustanovením obecního řádu, této věci
týkajícím, tako k ustanovením zastaralým a na-
mnoze neproveditelným a měla by se opatřiti pokud
lze nejdříve přiměřená jich změna. Za těchto okol-
ností převzal jsem svěřený mi úřad ředitele městske
účtárny a prosím slavný sbor pánů obecních star-
ších. aby dle toho pfedložený rozpočet v detailní
projednání blahovolně posuzovela
doktor
Záveský
pán obecní star