Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

V Praze, v neděli 19. prosince 1909

Praha

3

Číslo 349

4 article

lranni a večerní listy předplácí se V Praze v administracii a maěsle na čtvrt leta . . . . 6 K —k s dvoji donáškou na měnio. . . . . . na čtvrt lata . . . . 7 K 6lh ve filiálkácht na měsic. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsle. . . . . . na čtvrt ista . . . . 9 K or a dvojí zásilkou na měsle k vrieta: . . k ool

Praha

5 article Dnešní čislo pra Prahu ls a 28 stranácb.

Dnešní čislo pra Prahu ls a 28 stranácb. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pondělí dne 20. prosinee v obvyklou hodinu polední.

Praha

6 article Samovolné zdolání obstrukce české.

Samovolné zdolání obstrukce české. Záhadná taktická diverse, kterou upro střed svého vytrvalého a nezdolného zápasu čtyřdenního Slovanská jednota tak nenadále překvapila přátele jako nepřátele, jeví pro- zatím tyto sensační účinky: Obstrukee agrárníků českých včerejškem zastaven — pilný návrh Krekův, Kramářův Udržalův a Šusteršičův, kterým se udíl na rok předsedovi sněmovny výminečná, diktatorská moc ke zdolání každé obstrukce příšt přijat 351 hlasy proti 95, i bude neprodlené odevzdán panské sněmovně, aby k němu řekla honem své »amen«, načež jej vláda ovšem okamžitě doporučí císařské sankci aby již do středy byl zákonem, mocí které hož pak předseda sněmovny bez potíže pro mrská zkráceným řízením i zmocňovací před lohu vládní k uzavření obchodní smlouvy s Rumunskem, i prozatímní rozpočet státn v druhém a třetím čtení, přes všechnu opo- sici zbavenou zbraně nejúčinnější. — Užaslý stojí všechen svět vůči tomuto obratu, nechápaje jeho příčin ani pohnutek pravých. Včera ještě podobalo se, že jde tu o pouhý důmyslný šachovní tah slovanské oposice proti Němcům, aby byli vehnáni do úzkých a byl podán důkaz, že se ani jim ani vládě Bienerthové nejedná do opravdy o existenci parlamentu, nýbrž jedině o přemožení a pokoření naše. Než, jakmile vladní němečtí křesťanští sociálo ve návrh Krekův a Kramářův oběma rukama uchopili a k srdci přitiskli, jakmile Bienerth jej radostně přede všemi vítal a němečti nacionálové i liberálové jej sice s kyselými tvářemi, ale přece bez zvláštního roz čilení a pobouření myslí — snesli. vzniká pochybnost, ba obava, zdali našinei ve Vídni samou chytristikou opět nepře- brousili.

Krekův Kramářův Udržalův Šusteršičův Němec Bienerth Rumunsko Vídeň

7 article

Ovšem, kdo by nsuzoval o moudrost neb neprozíravosti taktického toho obratu Slovanské jednoty pouze dle dočasného zlost ného ošívání se »N. Fr. Presse«, mohl by za to míti, že trefila Slovanská jednota svým zá řezem a zabitím obstrukce přímo do černého Soptí tento nejzavilejší německo centra listický orgán ve svém včerejším večerníku za nadpisem: »Všechny strany proti něme- ckým stranám!« takto: Co znamená nový jednací řád pro budoucnost něme- ckého lidu, ukázalo se již dnes, dříve nežli zákon vešel v platnost. Křesťansko- sociální president (dr. Pattai) připustil totiž aby německé strany, rokující o tom, jaké mají býti podány návrhy k reformě jedna- cího řádu, byly překvapeny v ten způsob že náble začalo se o věci té jednat za ne- přítomnosti stran nejvíce postižených. Poli- tické důsledky události té jso velmi veliké. Byly již dnes patrny Německé strany, které měly dosud rozhodující vliv na vládní poli- tiku a vládní většinu staly se osamělou menšinou, která naproti bloku slovan- sko-křesťansko-sociálnímu sotva vymůže nějakého návrhu na změnu. Poprvé po dlouhé době jsou Němci zase i so- lováni tak, že z toho pociťují trpkost že mohou býti zase ušlapáni.

Pattai Němec

8 article

Slovanská jednota zvítězila pomocí křesťanských sociálu tak, že příště slovansko-kleri- kální většina nebude prolamována od- porem stran svobodomyslných. Cesta pro budoucí Badeny a Thuny je s volná. Rouška spadla a všechny strany ukázaly se dnes v nahotě a skutečnosti. Ně- mectví křesťanských sociálů nebylo dosti silné, aby odolalo svodu ... Oni pomahali vhoditi německým stranám opratku na krk a stojí v jedné řadě s Čechy, těmito starými přáteli a spojenci z doby křesťansko-sociální mladosti . »Vítězem, který sklidí ovoce a který již nyní v duší svým spojencům se vysmívá,e prorokuje »Neue Freie«, »bude — kleri- kalism. Pro toho pomocníci při manévru tom pracovali.« My však bojíme se, aby vítězem, kter sklidí ovoce, nezůstal než opět německo centralistický vládní systém jejž jsme vyšli potírat v boji na život a na smrt, jemuž jsme ale nyní náhlým zastave- ním obstrukce proti nejnalehavějším jeho potřebám a předlohám pomohli nepopíra telně ze svrchované těžkosti opě na nohy, jelikož před koncem roku bude míti zadarmo, beze všech vzáje m- ných ústupků našim národním potřebám a zájmům životním po voleno vše, oč stál! — Či snad to nám má býti náhradou za všechno, že nemožní ministři Schreine a Hochenburger podali konečně de- mist? V tom snad již máme spatřovat změnu systému vládního, za kterou jsme dali z rukou dobrovolně zbraň nejostřejší, ba po případě jedině účinnou pro celý příšti rok, ne-li pro celou další budoucnost.

Thun Neue Frei Schreine Baden Čechy

9 article

Kdybychom měli ve sněmovně této svou spolehlivou většinu, kdybychom se mohl bezpečiti ve všech svých spravedlivých po žadavcích národních, kulturních a politických vždy na pomoc Polákův, sociálních demo- kratův aneb křesťanských sociálův, rozuměli bychom odvaze, s jakou naše česká menšina v parlamentě, čítající pouhých 83 poslancův mezi 516 odhodlává se k obmezení svobody poslanecké vůči diktatuře presidentově a libovůli většiny. Avšak kde že máme jistotu, že kdy budeme tak šťastni a zabezpečíme svému dobrému právu upřímnou, nezištnou pomoc většiny pariamentní? Nemáme po neblahých zkušenostech dnův dávných i ne- dávno minulých veškeru příčinu obávati se pro budoucnost, že ve chvili rozhodné bitvy za své dobré právo budeme opuštěni od svých přátel a spojencův jako již tolikráte? Ku příkladu až dojde na vládn ty pověstne jazykové a krajské předlohy pro království česke? Kdo nám ručí za to, že většina kola pol- ského za výmluvou, že se Poláci nechtějí míchati v náš domácí spor s Němci, ne- vzdálí se ze sněmovny a že strana Luegro- vých křesťanských sociálův a strana Adlero- vých socialních demokratů se nepřidá k Něm- cům proti nám? Pravda, dnes nehlasovali tito pro návrk Urbanův na prohlašení němčiny za jediný

Polákův Polák Němec Urbanův Německo sociální demakratův aneb křesťanský sociálův

10 article

jednací jazyk parlamentu, poněvadž ještě není obstrukce zákonem znemožněna a pá- nové věděli, že by to byl konec parlamentu. Avšak až vejde v moc nový jednací řád rozbití parlamentu obstrukcí slovanskou stane se zhola nemožným, kdo ví čeho se potom nedočkáme? Bojí-li se Němci, kteří mají ke 200 po slanců ve sněmovně, nového toho řádu jed- nacího jako pasti na sebe, jakž nemáme s ho teprv příčinu báti my Čechové, odkázáni pouze na svých 83 poslanců — a k tomu ještě málo kdy v boji sjednocených? Ke dni 27. t. m. bude prý svolán sněm království českého asi na, čtyři dni, aby učinil nejnutnější finanční opatření v trud- ném hospodářství zemském.

Němec Čecho

11 article

Obdrželi našinci, prve než odhodlali se k zastavení obstrukce, ba k návrhu na zdo- lání jí, náležitých záruk od vlády Biener- thovy, že bude též pro sněm český jednací řád změněn obratem ruky tak, aby zde byla znemož něna na dále německá obstrukceh Nepodobá se pohříchu. Aspoň dr. Kra- mář výslovně podotkl, že se česká delegace odhodlává k té oběti pro dělnost parlamentu bez záruk pro podobné uvolněn sněmu království českého ! Dočkáme se tedy snad ke všemu i toho, čeho se dne 24. října t. r. tak lekal, když ve svém orgánu napsalo »Jen jedno si řekněme u nás v Čechách do- cela upřímně! Je možno, aby se vrátili s klidným svědomím čeští poslanci do Čech, kdyby nechali říšskou radu klidně pracovat a na sněmu zase začala německá obstrukce? To už ať ma kdo chce jaké strachy: tak slabí nejsme, abychom si musili dát líbit i tento úžasný ponížující triumf — drzosti a vydě- račství německého kasina v Praze. Tak domů čeští poslanci nesmějíle Nevypadá však dnes situace tak, že skoro tak domů na Vanoce přijdou? Kéž záhy tyto chmury rozptýlí se z českých niv ať nezní úsudek historie o tom divném skon- čení rozhodné obstrukční naší bitvy na Du- naji podobně jako o bitvě lipanské: »Cizi Čechův zdolati nemohli, ale Češi zdolali se samile

Čechův Čech Biener Čechy Praha

12 title

Říšská rada.

13 article (Sehůre 194

(Sehůre 194 ve vidní, 18. prosinc

14 article Konec obstrukce Slovanské Jednoty.

Konec obstrukce Slovanské Jednoty. 86hodinná schůze! Schválení návrhu Kre- kova-Kramářova. Schreiner a Hochenburger podali demisi. Zamítnutí návrhu na ně- meckou jednací řeč v par- lamentu. diskrecionérní moci předsedy, zároveň pak ve smyslu umenšeni možnosti technické obstrukce Boj, který sveden byl v poslanecké sně movně o tuto změnu, byl již rozhodnut nežli začal. Hlavní bitva svedena jinde za kulisami a v poradách, které se konaly jednak mezi křesťanskými sociály, Poláky a stra nami Slovanské jednoty, jednak v officiální kon ferenci předsedů všech stran. Včera večer v téte poradě podobalo se, že diverse vzniklé způsoh bezvýslednost porad. V noci nastal však obrat nejen u křesťan- ských sociálů, nejen u Poláků, nýbrž též u Bie nertha, který najednou se s celou věcí smířil Jednotlivé fáse řečnického turnaje v zase- dací síni nebudeme vyličovat. Nestala se tak žádná příhoda vynikající valně tak, aby vypro vokovala k úvahám buďsi retrospektivním neb prospeklivním. Hlasování dle jmen. (0 1/4 8. hodině.) Právě byla skončena roz- prava o pilnosti návrhu Krekova a Kramářova Poslanci hrnou se do zasedací síně k hla sování. I chorobného dra. Luegra křesťanšt sociálové přivedli. Poslanci dr. Trylovský a K. HI. Wolf navrhl hlasování dle jmen. Návrh ten byl podporován také sociálními demokraty.

Kramářův Schreiner Hochenburger Polák Krekův doktor Trylovský Wolf

15 article

Hlasování konalo se docela klidně. Ministří dr. Biliňski a dr. Schreiner — německý ministr krajan všecek zsinalý — měl hlasovací knížky, do kterých zapisovali hlasy odevzdané pro pilnost a proti ní (9 hod.) Ministři dr Schreluer a ur. Hochenburger podali od- poledne bar. Bienerthovi po jeho prohlášení ve sněmovně nčiněném, že je pro zmenu jednacího řadu ve smyslu na- vrženém posl. Krekem a Kra- mářem, demlsl. (8 hod. 15 mín.) Hlasování dle jmen byl právě skončeno. Lože a galerie byly do posled ního místa natřískány. Zápis konali všichní zapisovatelé sněmovny. Před hlasováním vyšli ze sněmovny poslane Fresl, dr. Bulín, dr. Sláma a Reli ch städter. Z moravské lidové strany hlasoval prot jediný dr. Stránský, který také proti pil nému návrhu mluvil, ačkoliv ve Slovanské jed notě hlasoval pro návrh. Posl. prot. Smrček nebyl ve sněmovn poslanecké. Ministr dr. Schreiner, nalézaje se v statu demissionis, hlasoval proti s vé m chefu a proti změně jednacího řádu. Jeho votum způsobilo prudké o hl a s y v sněmovn. Pilnost obou návrhů Krekova Kramáte byla při jat 315 hlasy proli 9l. (10 hod. 30 min.) Právě byla generáln debala uzavřena. Generálními řečníky zvolen křesťanský sociál Kunschak a soc. dem Seitz. Nežli dáno slovo ganerálním řečníkům. vznes! president dr. Pattai na sně movnu dotaz, zdali podporuje návrh dodatečný, podaný posl. drem. W ei denhofřerem. aby něměina prohlá- šena byla výhradným jeduacím dopisovacím jazykem poslanecké snémovny? Pro tento návrh povstali pouze křesťanstí sociálové a tak zva ne

doktor Biliňski Schreiner Schreluer Bienerth Fresl Bulín Sláma Rel Stránský Posl Krekův Seitz Pattai moravský lidový strana W ei

16 article

V drobném prodejii ranní číslo o sobě . . za s . . . . . sa 4h večerni Ve fliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10 večerní . . . . . . . . 5h lnseráts plati se hotové napřed Předpl ceni a inserty přijímá admanistrace v Marianské ul., s. Tam nacházejí se tél redakce, tiskárna a expedice „Národnich Listů Rukopiny se novrnnejl

Rukopina

17 article

německé strany svobodomyslné — rozhodná menšlna. Proti tomuto návrhu hlasovali všichn Slované a s nimi všichni Vlachové, Rumuni a sociální demokraté bez rozdllu. (12 hodin v noci.) Návrh Kramářův byl právě přijat, když byly četné návrhy na změnu po velice bouřlivém hlasování za- mitnuty. O návrhu dra. Weidenhoffera na zá- konné stanovení výhradné němči- ny jako řeči jednací a dopisovací ve sněmovně, koná se hlasování dle jmen. Návrh ten byl velikou většinou za- mítnut. O 1. hodině ráno skončila tato historická schůze sněmovny, která trvalacelých 86 hodin. Sněmovna rokovala odpoledne o pilnosti návrhu dra. Kreka a sp. a dra. Kramáře a sp. na změnu jednacího řádu. Posl. Krek odůvodňuje jej pravil: Podali jsme své návrhy v době, kdy se ukázalo, že naše obstruk- ce nemůže být odstraněna. Kdyby nynější, činně obstruující strana polřebovala od nás jakoukoliv čin- nou pomoc, vyvstali bychom s veškerou silou. Je zahanbujícím, že strany, jež hlásají radikalismus, netroufají si projeviti jej směrem nahoru. My ve svém táboře zůstaneme věrni od prvního do posledního vojáka. Stranám, jež zasahují činně do obstrukce, ne- záleží na nových velbách; nemusíme se obávati no- vých voleb Řečník prohlašuje podaný návrh za právnicky a mravně připustný, svrchovaně užitečný a pro- vedný. Změnu zákona o jednacím řádu lze provésti též pilným způsobem. Kdybychom měli v této sně- movně velké strany, nepovolil bych, jako demokrat, jednotlivé osobě práva, obsazená v mém návrhu. Posl. Šuklje: Ani dočasně ne? Posl. Krek: Ani den. Čím slabším je náš par- lament, tím silnější jsou Maďaři. (Souhlas.) Čím slabším je náš parlament, tím menší jest naše váž- nost v cizině. Ať se uzavírají jakékoli spolky,

Slovan Vlach Rumun Kramářův Kramář Posl Krek Maďar

18 article

říši udržíme my. Řečník zmínil se dál o souvislosti mezi volební reformou a reformou jednacího řádu Má se zne- možniti tichá korrektní obstrukce. Varuje předsedu s novými právy, aby ze sněmovny, kde zastoupeny jsou mladí, svěží a činorodí národové, neučinil shro- máždění Bramínů. Odmítá výtku, že jedná se o panslavistický atentát slovinských klerikálů na svo- bodu parlamentu. Parlament, pracující ro blaho lidu a nezávislý na jednotlivých klikách a ještě méně vládách bez většiny je možným jen, bude-li zni- čena každá obstrukce. Schvalte tento návrh a cesta bude uvolněna. (Hlučná pochvala a potlesk .) Posl. Kramář nepodal svůj návrh proto, že mny- sií, že pouze sněmovna, jež opravdu a rozumalé pra- cuje, může též nahlédnouti, jak vnitřně oprávačným je požadavek všech, kdo prohlašují, že v takové říši, jako Rakousko, jest centralismus naprosto ne- rozumným. Slované přinesli na uskutečnění těto sněmovny největší oběti. Dnešní návrh je pouhým důsledkem jednání slovanských poslanců naproti volební reformě. Slovanská jednota byla za poslední doby v obstrukci, aby ukázala světu, že tato říše nedá se spravovati proti slovan- ským národům.

Posl Kramář Slovan Rakousko

19 article

Posud jsme prohlašovali, že nechceme, aby tomto boji byli vítězi a přemožení; chtěli jsme, aby byl jen jeden vítěz: demokratický parlament. Slo- vané jsou dosti silni, aby vybojovali si bez ootsrukce své právo. Co žádají, je slušné a spravedlivé; do- máhají se jen rovného práva pro sebe. Tato vnitřní oprávněnost boje skytá jim naději, že dosáhnou své- ho cíle bez násilných prostředk Posl. Trylovský: A Rusové budou oběto- vánil Posl. dr. Kramář uvedl ve svém návrhu ze- vrubně, co předseda smí činiti a on nesmi učiniti nic, než odstraniti formální obstrukci. Proti každému nařízení předsedovu lze odvolati se k sněmovne. Posl. Cegl ňský: Ale bez debaty! Posl. dr. Kramář: To přece nelze připustit k obstrukcil

Posl Rus doktor Kramář

20 article FEUILLETON.

FEUILLETON. V Praze, 18. prosince. š— (Kronika.) V Třebešově u Rychnov n. Kn. objevili staré žárové hroby. Množstv popelnic, nádoby starožitné, šperky, prsteny, je- hlice, spony a p. Vzácný nález ! Památky dávno- věké kultury. Domácí museum krajinské i praž ské Zemské získaly drahocennou kořist. A hodnota idejná? — Víme teď bezpečně, o čem dosud byle pochybováno: zdejší kraj byl v době předhisto rieké už obydlenl Kdo pak pochyloval? — Učenci pochybovali, historikové. Nebyl psaných zpráv o zdejším krají. Nejstarší zmink o Třebešově děje se listinou z r. 1115 po Kr Co před ulm bylo, nevíme! A přece je jisto, kraj byl před tím tal dobře obydlen, jako klerýkoli jiný. — Kdo to praví? Tytéž — listiny Je vskutku zajímavo, probírati se trochu starými listinami. Nejstarší psány jsou latinsky Obsah mnoho nepraví. A přece — dost. Ve změte kteroukoliv. Listina o prvním nadání klá- štera Strahovského je z r. 1143. Oznamuje : — Joannes, Pragensis episeopus dedit pa- trimonium suum in villa Lochinitz (u Hradce Králové) . . . et terras. .. et Ugezd guae Kalika dicifur (asi Kalná v Bydžovsku), Lu- sana (v Hradecku) . . . cum toto silva Messny... et Ugezd, quod vulgaliter dicitu Strasa. .. A tak dálel Biskup Jan pražský daruje tak klášteru třináct vesnic a podílů v krajlch na Hradecku a Bydžovsku, kníže Vladislav II. daruje dvůn Radunice u Pátku na Ohři s vesnicemi. A jiných devět vsí v kraji rakovnickém. A tak to jde pořád. Vždy některý kniže nebo král, kněžna nebo biskup obmýšli někoho darem, udill nějaké orávo, výsadu nebo majetek osobám, ústavům, klášterům, městům a t. p. A vždy je obsahem

Jan Vladislav II Praha Třebešov Rychnov můj Hradec Králové Bydžovsko Hradecko Ohře Lusan

21 article

listin množství — jmén. Nacházejí se jména hradů, vesnic, míst, dvorů, samot, lesů, hor. řek, poloh, tralí. Na vaší listině čtete jmén Černotice, Rašín, Trebuše, Hořin, Hradiště, Chu- donice, Janošovice, Sedlice a množství jiných. A jako na listině vaší tak na jiných. A listin je nespočet, jmen spousta. A jména — mluví. Co mluví? Podivné svědectví vydávají. Všecka t jména jsou vám známa. Všecka — s výjimkou ne- patrného počtu, který nestojí za řeč! — jsou dnešni jména těchže míst, vesnic, dvorů, řek, potoků a lesů v kraji označených. Cosmas, nej- starší kronikář český, v jedenáctém století zná lépe dnešní jména míst pražského okoli, než je znáte sami. Dočitáte se o Strahovu a Břev- novu, o Zlichovu a Strašnicích, o Pankráci Podolí, o Holešovicích a Chuchli, o Radotínu Modranech a shledáváte divnou věc. Za dobu nějakých sedmi, osmi, deviti věků, ba celého tisíciletí téměř, nic na jménech místních se ne- změnilo. A co o pražském okolí platí, také o druhých koutech a končinách země platl.

Černotice Rašín Trebuš Hořina Chu Janošovice Cosmas Zlichův Sedlice Strahov Břve Strašnice Pankrác Podolí Holešovice Chuchle Radotín

22 article

Místa a předměty v kraji na pohledl nepatrné, temena hor, výstupky terénu, skalky a výběžky prameny vod, studní, tvary a vlastnosti půdy byly už tenkrát označeny každé svým jmé- nem a jméno po dnes pevně na místě lpí. Po- zoruhodný fakt: celá dnešní podrobná mapa země se všlm bohatstvem krajinských názvů byla v plném témöř svém znění známa a zběžnu obyvatelstvu země v době, kdy byla napsána — první listina. A podrobná mapa Čech, co to značí ? T značí tisíce krajinských názvů. A každy uázev? Ma svou příčinu. Označuje určitý po- jem. Poměr člověka k půdě, nějakou polřebu nějaký odstín poměrů přirodních, hospodářských i společenských. A soubor mnoha tisíců názvů Není-li už jakýsi obraz — kultury obyvatelstva Jiná věc, pozorukodná! Iistiny jsou historické, jména slovanská. Táž jména, kterých dnes užíváme, ač jieh význam už nechápeme, protože svým původem jsou nám přilis vzdálena. Říkáme Labe, Vltava,

Čechy Labe Vltava

23 article

Čtyřdenní obstrukce, provozovaná poslanci česko-agrárními, skončila v pozdní ho- dině noční čtvrtého dne přijetím pilnosti merita návrhu na změnu jednacího řádu poslanecké sněmovny ve smyslu rozmnožení Ohře, ač nevíme už, co slovo vlastně praví. teď, pozor ! Nejen dnes, ale už v době, kdy li- stiny jsou psány, byla jména už tak stará, že současníci nedovedli si význam a smysl názvů vysvětlit. Všelijak na licho je vykládali. Cosmas ve své kronice uvádí jméno hory Petřin u Prahy. Rád by vyložil původ jména Je učený muž, z prvních Čechů, kleří začl do ciziny odcházet za svým vzděláním. Nové vzdělání je latinské. Muž vykládá si jméno do- mácí hory dobromyslně po latinsko-řecku. Vreh má temeno skalnatě, skála = petrus = Petřin Nikdo před ním v Čechách lalinsky tim méné řecky sice neznal, to však prosté mysli starého kronikáře nevadí. Proč by si proto lámal hlavu Kdož si dnes, v době osvícené, láme hlavu, pro jmenují se Sázava, Labe, Vltava a pod. tak nejinak? Dobrý muž před tisíci bezmála lety ne měl povinnost, být důmyslnějším nežli jsou my slitelé dnešní. Věřil v boha všemohoucího, který svět uspořádal tak, jak jest a hory bezpochybyu tak s hotovým jménem do svěla postavil. A Pe třín dostal jméno Petřín. Proč by nemělo bý- jméno třeba latinské?

Cosmas Čecho bůh Ohře Petřiny Praha Čechy Sázava Labe Vltava Petřín poslanecký sněmovna

24 article

Starý Cosmas nemohl vědět, co můžem vědět my pomocí map, slovníků, seznamů aji ných — pomůcek. Je množství Petřínů přibuzných jmén místních po Čechách. Jsou Pattiny, Patra, Petrouně, Petrovy, Petrovice pod. A byla ovšem už za doby Cosmovy Mnohé z nich se najde už v současných list nách. A nejen v Čechách! Po všem slovan ském světě se najdou jména toho zvuku a tvaru Ba i mimo slovanský svět, daleko na jih západ. Odkud se vzala jména? Kdyby starý Cosmas žil s námi, znal by historii Petrohradu. Car Petr založil, jak známo nové město a dal mu své jméno. A výklad mě by prostý. — Všecky Petříny, Petrovy, Petrovice z ložil nebo objevil nebo aspoň pokřtil nějaký — Pelr ! . . . Vskutku je výklad dodnes oficielní. A zd se jím docela uspokojena i naše — slovansk věda.

Cosmas Petr Petřín Čechy Petrov Petrovice Petrohrad

25 article

A přece je tu zjevná nesrovnalost. Jméno svatého Petra dostalo se do slo- vanských zemí teprv někde s církevním kalen- dářem, s novou latinskou vzdělanosti. Tedy někdy v době — prvních listin. A tenkrát zatím krajinské názvy byly už tak staré, pamě poměrů a příčin, které jménům daly vzniknout. byla už tak nadobro z astřena, že jménau byla pouhým zvukem, který na svém před mětu ulpěl, nijakého širšího významu a smyslu dávno už nema je. Aby měla vysvětlení jména Děvín, bra diště za doby Cosmovy už dávno rozvaleného zarostlého travou, vymyshila fantasie tehdejšlho lidu celou bájku o »dívčí válee«. A bájek, kter mají dodatečně vysvětlit temná jména místná je tolik po Evropě, co zajímavých míst, původu neznámého. Jakže vlastně vznikají místná jména?

Petro Děvín Evropa

26 article

Některá jména, zajisté dáváme předmětům kolem sebe sami. Jiná však už s předměty nalézáme. Rostou a rosila takřka sama jako byliny z půdy svých poměrů a potřeb život Zajímavý přirodní dé) možno na štěstí stál pozorovati. U vás na venkově, venku za městečkem. ještě za vaší paměti bílivali na břehu u potoka plátno. Říkali tam »na bělidle«. Bylo tak už o pradávna. Jméno přech ázelo s pokolení na po kolení. Až se jednoho dne bílit přestalo. Přišel občan, zakoupil pozemek a poněvadž byl po své živnosti koželuh, vyvěšoval tmavé kůže, kde jindy prosvítávaly do dálky bílé pruhy na- pjatého na trávníku plátna. Ale divná věe Staré jméno místu zůstalo. Ohradu, kda ted kůže visely, nazýval lid pořád »na bělidle«, jako před tím. Potom i koželuh dokoželuboval Obec uznala za dobré zřídit na místě zahradní hostinec. Je tam dodnes. Má v průčeli pěkn provedený nápis »na bělidle«. A když dnešní mládež si řekne, půjdeme »na bělidlo«, ví, c chce říci. Nemá už ani potuchy, co a jak by- valo kdysi s bílením plátna. Časy se změnily. »Na bělidle« se dnes — tančí a pije pivo. Původn význam slova dávno vyvětral. Utiká život. Vse

27 article

v něm má svou chvili, Jenom kraj zůstává na něm — jméno. Tak vznikají jména. Nikdo je »nedal« Sama vyrostla z potřeby života. Dávno mělo misto své jméno, nežli na něm vyrosti před- mět, který vidíte před sebou: dům, zámek, hrad, dvůr, vesnice, město. Dávno zmizela po- třeba, která místu dala jméno. Uživáte jména, nestaráte se o jeho původ. Je tisíciletý, věky se přes něj převalily. Celý obvod měst pražských je pln starých místních jmen, které nemají na oko smyslu. Vysoké činžáky stojí na místě a říkají tam »na rybníčku«, v »tůních« »na louži« a pod. V Tomkově místopisu na jdete celý seznam prastarých jmén, jichž původ ani učenec sám namnoze nedovedl vysvěthiti. Praha ještě nebyla městem a už mělo místo své velké jméno a sta jiných drobnějších, jež namnoze podnes se zachovala v jeho místopise.

Sam Tomkův Praha

28 article

Ještě si představle, že by vaše venkovské mě- stečko leželo někde v územi pohraničném, které ča- sem podlehlo germanisaci. Německým ústům zdé- děné, ale už nevysvětlené »bělidlo«, »bě- lizna«, špatně se vyslovovalo, po svém si je uhladili na »biegel«, »bielegel«, »biegeleisen« pod A máte vyložen postup, jak rostou pra- podivná názviska, jakými se mapa hemží. Mistnl jména našeho uzavřeného území jsou pravou vzorkovnou zajímavého procesu, jak zcela přirozeně se utvářela v nejpodivnější tvary jména v ústach lidu, zděděná v době, kdy ne- jen původní jich význam už nebyl pokolením jasný, ale ani původní zvuk z nedostatku písma nemohl být přesně postihnut a přene- sen. Čtou se podivnůstky jako »Käs und Brode (Kosobrda), »Oelhütten« (ve Lhotě), Radstem (Hradiště) atd. Vyskytují se už dokonce i v »prvních zmínkách« a platí odtud za doklad původního — německého osídlení země. A slo- vanská věda přijímá doklad — za platný. Tak po malé oklice zase zpět ke Třebe šovu na Rýchnovsko Zda ty končiny v dávnověku předhistori- ckém byly obydleny? Jak by nebyly obydienyl První zmlnka o mlstě děje se listinou ze XI

Oelhütten Radst Käs und Brod Kosobrda Lhota