ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 6 c8d30270-70ac-11dc-9092-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 6
Chunky — 48 celkem · entity: place 99, person 47, work 27, org 30
1 masthead
Strana 6.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY,
3 masthead
9. ledna 1903
4 masthead
Císlo o.
5 article
vého připadl by tedy dle tohoto upravení výhrad- ně surovarnám, právo vyráběti bílé zbo- ží bylo by ale výhradně přiřčeno rafi- neriim, povinným kupovati potřebnou kontingentovanou sulovinu výhradně od domácích surovaren. Předloha prý neu- stanovuje, za jakou cenu mají rafinerie kupovati od surovaren jich kontingentovaný cukr; cena tato má býti stanovena dohodou obou průmyslových skupin těchto. Konlingentové podíly, které budou přířčeny jednollivým surovarnám, opírají se o škálu, kterou se dostává malým cukrovarům jistých výhod K obnově obchodních smluv. Z Vídně se ozna- muje: Dle berlínské zprávy usnesla se německá vláda. zahájiti s vládou italskou, rakouskou a ruskou jednán o obnově obchodních smluv. Zpráva tato se dnesv plrém rozsahu potvrzuje. Písemné pozvání k vyjed- návání dosud do Vídně sice nepřišlo, ale ministerstv předlilavské i uherské vyrozuměno cestou diplomati- ckou, že německá vláda zamýšlí pozvati je k jednání o obchodní smlouvě a sice co nejdříve. Štejné infor- mace dostalo se z Berlína ostatním vládám. Německá spolková vláda míní prý pozvati i švýcarskou a bel- gickou vládu, ba i vládu severoamerických Spojených států. Rakoušlí a uherští ministři jednali na poslední schůzi o siluaci, způsobené tímto krokem Německ a dohodli se o některých olázkách taktických. Budou tedy jednání o nových obchodnich smlouvách co nej- dříve zahájena.
Vídeň Berlín spojený stát
6 article
Zákon o terminových obchodech bursovních s obi- lím a mlýuskými výrobky. Jak se sděluje, byl včera dopoledne schválen císařem zákon o termínových bursovních obchodech s obilím a moučnými výrobky Zákon bude co nejdříve vyhlášen Sestátuění soverní dráhy císaře Ferdinanda. Spo lek rakouských výrobců dřeva, obchodníků s dřivím a průmyslníků dřevařských přijal resoluci, ve které se žádá následkem porušení tarifní rovnosti na dříví v prospěch dříví haličského a bukovinského za sestát- nění dráhy léto Uherští průmyslníci a investiční program. V zer- ském spolku uherských továrníků referoval presiden Fr. hr Chorin o poradě s ministrem financí Lukacsem ve které ministr prohlásil, že vláda skytne vyni- kajícím průmyslníkům příležitosti. aby mohli nahlédnouti v předlohu užití investiční půjčky dříve ještě ne bude předložena legislativě, a vyslovi svě názory a přání do investičního programu. Ředitel- ství svazu usneslo se, prohlášení ministra financí sdě- liti všem interessovaným členům spolku a zatím ne- konati zamýšlené ankely.
Ferdinand Chorin Francie
7 article
K anketě cukerní ve finančním ministeriu, klerá se bude obírati osnovou o individuálním rozvrhu cu- kerního kontingentu, pozvána také Ústřední jednot českých řepařů Jako experti zúčastní se pp. dr. H. Ja- novský a posl. St. Kubr Nový levantní taril. Jednání vlád s rakouským Lloydem o novém levantním tarifu byla před nedáv nem skončena. Nový tarif obsahuje řadu zlepšení prot tarifu z 1891 a sice, pokud jde o vývoz. Sazby stano- veny se zřením na německý levantní tarif z Hamburku a sice tím způsobem, že tarif vagonových nákladů na- bývá platnosti již při zásilce 5000 kg (dosud teprve od 10.000 kg). Možnost užiti vagonových nákladů jiá při polovičních zásilkách vagonových, znamená znač- nou úlevu pro náš vývoz na Levantu. Nyní přepočí- távají se nové tarify, které mají býti zavedeny pr mnohem více stanic než dosud. Nový tarif bude publi- kován asi v březnu Mazinárodní syndikát válcovaného drátn. Jednán mezi německým syndikátem válcovaného drálu, ame- rickým ocelářským trustem a rakouským karlelen válcovaného drátu nevedlo dosud k positivním výsled- kům, kartelní vedení rakouské však horlivě usiluje o to, aby se v něm pokračovalo Jak se proslýchá, jsou dvě válcovny drátu, které co do vývozu hrají hlavní úlohu, ochotny zásadně přistoupiti k mezinárodnímu svazu. Jisté obtíže jsou jen co do přistupu Alpské báňské, leč i zde bude lze dosíci brzy dohody. Pr železářský kartel měl by tento syndikát potud vý- znam, že by odpadla nutnost skýtati dosavadní vý vozní prémie.
doktor Lloyd St Hamburk kg
8 article
Vynžiikování vodní síly na Polabí. Komise spolk inženýrů a architektů v král. českém podala středolab- skému komitétu zajímavou zprávu o využití vodní síly na Polabí, z níž vyjímáme: Komise, zvolená ze zástupců jednotlivých odborů spolku architektů a inže- nýrů v království českém, kteréž předloženy byly ná- vrhy středolabského komitětu, projednala nejprvé o- tězku o zužitkování vodní síly na sklopných jezích. které při úpravě středního Labe zříditi se mají. Vše- obecně uznává se, že využitkování vodní síly na jezicl u řek splavněných větši pozornost věnována býti musi než dosud se dělo. Síla, která by se u jezů získati dala jest proměnlivou; mizí totiž u jezů česlicových, jak- mile po ukončení plavby se sklopí, což trvati může od měsíce prosince do konce března; klesá ludíž při- rozeně touto proměnlivosti i cena její. Slavební rada v Ruhrortu Průsman navrhuje tudíž dle návrhu ko- mise úplně správně, že má se pro výpočet síly vzíti průměrný roční stav v řece a že má se využitkovali síla z tohoto množství vyplývající. Klesá-li síla talo při nízkých stavech vody neb za povodní, má se sdru- žiti s reservní silou parní. Reservní zdroj síly musil by býti blízko břehu, aby měl levnou dopravu uhl po vodě. K praktickému využilí nejlépe se hodí t síla, klerá by po celý rok byla slejné velikosti. Jest též v zájmu služby na jezu sklápěcím, aby stroje šly ve dne i v noci, protože by jinak bylo zapotřebí stále odtok vody na jezu a vodních strojích regulovali
Polabí spolek architekt
9 article
Dříve, nežli by podnik kanalisační centrálu takovou se sdruženou silou parní a vodní povolil, musila by nutnost a prospěšnost její prokázána býti. Kdyby pod- nik uplavňovaci centrálu takovou svým nákladem zří- dil, musil by míti dříve smlouvami odběratele síly jako města, průmyslová neb hospodářská sdružení zpředu zajištěny. V zájmu majitele síly pak jest, aby talo pronajatá síla po celý rok pokud možno konslantn zůstala, a toho docíliti lze, když jez se jen na kralši dobu v roce sklopí. Požadavku tomu vyhovují nejlépe jezy slavidlové, které by se vytahovaly teprve při odchodu ledů neb za povodní. V Polabí jest několik měst, klorá by vítala získání levné síly k osvětlem a mimo to i různé průmyslové závody, které zde po dlouhou řadu let za nepříznivých podmínek uhelně dopravy zkvětají a tylo usnadnily by rozřešení využit- kování síly, připustí-li to poměry terrainu. Rozřešením této otázky by podník uplavňovaci ještě většího pro- spěchu celému Polabí skýtal, a výpočty na jiných místech již provedenými bylo prokázáno, že v přízni- vých poměrech místních lze cenu 1 HP proti čist síle parní as na polovinu snížiti. Využit- kování vodní síly může se státi tím způsobem, že by se vedle jezů zřídil náhon, na kterém by se vodno
Polabí HP
10 article
stroje postavily, což možno jedině tam provésti, kde jest dostatečné místo pro náhon dosti prostorný, ve- doucí průměrné roční množství vody ve vteřině v do tyčné trati řeky. Sila získaná využitkovala by se v tom případě buď přímo na místě vodních strojů a parni rescrvy, nebo by se přiváděla z centrály co síla elek trická až na místo spolřeby bez značných ztrát. Ko mitét musí již předem v úvahu vzili a stanoviti, zdal by vzhledem k okolí jezu s ohledem na komu nikace mohly povstali u jezů soukrom neb veřejné průmyslové závody, kter by vodu samu neb vodní silu využilko- vati zamýšlely a jakého druhu by tyto závody as býti mohly. Obraz takové průmyslové krajiny po dává trat Labe od Ústí k Děčínu. Jako veřejné průmy slové závody mohly by vzniknouti vodárny, elektrárny pro osvětlování a pohon strojů, centrály pro elektrick dráhy atd. Vodní sílu možno v následujících směroel využitkovati: 1. Získáváním vody samostatně čerpá ním z řečíště k zásobení měst a obci vodou užitkovou pro zásobení průmyslových závodů vodou pracovní 2. Čerpáním a rozváděním vody k účelům zemědě! ským 3. Přímou přeměnou vodní síly v pracovní sílu kterou by se poháněly závody vzdálené. Tato přeměn by se díti mohla: a) přeměnou v elektřinu, h) přemě nou v stlačený vzduch, c) přeměnou v stlačenou vodu
Labe Ústí Děčín
11 article
5. Přeměnou vodní síly v silu, které by bylo možne použiti k dopravě lodí po řece a k osvětlení přístavů kanálu plavebních atd Komise, uvažujíc o všech alter- nalivech, má za to, že by vypsání ceny na návrh, ja- kým způsobem by se síla na jezích pohyblivých vy- užilkovati měla, by prozatím vzlahovati se mohlo na vědecké pojednávání rázu všeobecného. Avšak i kdyby taková povšechná studie cenu obdržela, bylo by nulno pro každý jednotlivý případ vykonati šetření, jak by se síla v dotyčném zvláštním případě využilkovati měla. Řešení to bylo by jiné na př. v Hradci Králově.
Hradec Králov
12 article
kde pomýšlí se též využilkovati sílu vodní na Oriie získanou, jiné by bylo opětně v Pardubicích, kdle střel- ní množství vody jest poměrně ještě malé a jiné na pi v Mělníku. Poměry místní a požadavky stran jsou skoro v každém městě Polabí jiné a řešení jich těmie podmínkám přizpůsobiti se musí. V prvé řadě budii obrácena pozornost podniku k závodům mlýn ským, jichž síla by se při uplavnění vykoupiti mu sila, aby totiž budovy k účelům průmyslo vým upotřebiti se daly. Pozornost třeba obrátiti prvé řadě k jezům, které v nejbližší době zříditis mají. Mělo by tudíž doporučeno býti město Mělní- ku, aby pomýšlelo na využitkování síly u jezu v Ob říství a po případě na jezu i pod Obřistvím, ačkoli blíže ústí Vltavy a poměry zatopené následkem spojení obou toků jsou zřízení jezů stavidlových na úkor. Mime to budiž podána středolabským komitétem žádost na ředitelství pro stavbu vodních cest ve Vídni, aby při uplavnění středního Labe, pokud to poměry splavnění a odvádění velkých vod dovolí, místo jezů česlicových zřizovány byly jezy stavidlové. Spis končí těmito ná- vrhy: 1. Otázku využitkování vodní síly považuje spo- lek architektů a inženýrů v království českém pro P labí za velmi důležitou a rozřešení její při jednotli vých zdýmadlech vřele doporučuje. 2. Středolabsk komitét nechť působí svým vlivem k tomu, aby ředi telství pro stavbu vodních cest při vypracování stavel ního plánu pokud možno použilo jezů stavidlových
Pardubice Mělník Polabí Vltava Vídeň
13 article
3. Středolabský komitét nechť žádá ředitelství pr stavbu vodních cest za brzké vypsání ceny na jez sta- vidlový, při kterém by se vzal zároveň zřetel na vy užití vodní síly. 4. Středolabský komitét nechť si opati cestou soutěže a sice ve smyslu podmínek výše uve- dených, projekt pro využití vodní síly u těch jezů, kte- ré v nejbližších létech staviti se mají. 5. Středolabský komitět nechť se stará o opatření dat pro projekty uje zů dalších ve smyslu vývodů v tomto dobrozdán obsažených a touto prací může po případě pověřil některého civilního technika Francouzský a německý socialism. Mezi něme ckými a francouzskými socialistickými vůdci vznikl zajímavý spor. O parlamentní taktice francouzských scciálních demokratů, vedených Jaurésem. Lieb- knecht a po něm Kautsky vylýkali francouzským soci- álním demokratům jich „smíření s buržoasií“ a v se zeních mezinárodního komitétu socialistického v Brus selu bylo patrno, že výtky německé působily na fran couzské vůdce nepříjemně. V posledních dnech ob- jasňuje Jean Jaurěs v „Pelite République“ stanovisko francouzské. V posledních svých článcích v „Neu Zeit“ uznal Kautsky, že nemohou francouzští socia- listé jinak, než podporovati boj vlády proti kongrega- cím, že však v Německu jsou socialisté povinni chrá- níti i náboženskou svobodu spolčovací, aby neoběto- vali reakci nepřímo spolčovací svobodu vůbeč. „Ne- chce v daném okamžiku,“ navazuje na tento vývo
Jaurés Lieb Kautsky Německo Neo Zeit
14 article
Jaurěs, „vyšetřovati, nepřepíná-li Kautsky potřebu opatrnosti i co do Německa samého. Stejnou měrou jak rozvinuje katolické centrum svou vládní akci. může býli německá sociální demokracie hnána k tomu aby bojovala příměji než dosud proti politické moc církve a jich nástroji, konkregacím... Vede-li ale každý kulturní boj ve Francii jako v Německu jen k politické moci klerikalismu, proč má se ho po- dejmouti francouzský socialism? Myšlenka Kautského jest v tomto směru patrně trochu nejistou a mám z to, že by se neschvaloval boj vedený francouzským socialismem proti moci církve vůbec a naprosto, kdy by byl veden jen skupinou „ministerskou“. Ale prole tariát nedovolil by „revolučním“ socialistům, aby se boje neúčastnili a k nim projevuje Kautsky ohledy kterých by pro nás neměl.“ Kautsky připouští účast francouzského socialismu v boji proti církvi na zá kladě historické úlohy proletariátu. „Tuto úlohu. praví Kautsky, „hrál proletariát, nejsa si vědom ve veliké revoluci toho a vědomě přiknul mu ji Marx v r. 1848. Činí to zvláštní dojem, zříme-li, jak se soci alism, jda dále než Marx, povznáší na vyšší stadium. vraceje se k této taktice, odpovídající jeho menšině a jejíž nemožnost uznal pro Německo již Lassalle r 1860.“ Jaurěs odpovídá: „Zvláštní dojem, který pocítil
Kautský Marx Lassalle Německo Francie
15 article
Kautsky, jest jistě nevolností. Rád by prohlásil, že minulá doba, kdy se mohla akce proletariátu bráti stejným směrem jako akce měšťanstva, aby z toho vyvodil smělé důsledky. Rád by vyslovil, že se prole- tariát musí vměstnati v tak úzké třídní hnutí, že by se nikdy nemohl ani na chvíli sejíti s měšťanským liberalismem. Ale věc dějin mluví o nepředvídaných dějích; ukazuje k vyššímu stupní rozvoje proletarištu k akcím, které bylo lze pokládati za překonané. A udá- losti ve Francii ukazují Kautskému, že proletariát třeba silně třídně uvědomělý, může v jistých olázkácl přijati „měšťanskou taktiku“, aby jí propůjčil více síly a účinnosti. Je-li tomu tak, kde zůstává výtk „ministerialismu“, Kaulským a jeho přáteli od let nám činěná?“ Konečně praví Jaurs Kautskému, že se na- lézá na opačném polu revolučního genia Francie a že nerozumí revolučním tradicím francouzského prole- tariátu: „kdyby se byl nechal vázati pedantickými formulkami, nebyl by před sty léty zlomi! starý svěla a věříme-li dnes, že jest v zájmu kultury, rozumu. republikánské svobody a socialismu nutno, aby bylo podporováno některé ministerstvo, neprosíme se ani skutečně ani domnělé ortodoxie marxovské o promi nutí.“ Pro posouzení dnešních proudů sociální demo kracie francouzské vývody vysoce zajímavé.
Kautsky Jaurs Kautský Francie
16 article
Různé zprávy. Kartel továren chloro vého vápna, ke kterému náležely rakouské, ně mecké a anglické továrny, byl koncem prosince roz puštěn. Následovalo okamžité snížení cen. U nás činí snížení 3 K za 1 q. — Svaz essenských továrník lité ocele jest prodloužen dle zprávy „A. W. Ztg. do konce r. 1903. — Z Berlína se oznamuje: Zpráva o zvýšení cen hornoslezského válcova- ného železa jest nesprávna. Naproti tomu jest prý pravdivo, že se pomýšlí zvýšiti ceny pro druhé čtvrtletí t. r. — Z Nov. Yorku se sděluje, že továr níci rukavic obvodu „Foulton County“, středisko rukavičkářského průmyslu amerického, utvořili syn- dikát. Členové jeho representují tři čtvrliny cel rukavičkářské výroby Spojených států. Pražská bursovní komera konala dne 3. t. m ustavující schůzi, kterouž zahájil p. ředitel Cha ue jako nejstarší bursovní rada. Dle návrhu jeho byl jednohlasně opětně zvoleni pp. Emil. svob. p. Ku- binzky za předsedu, ředitelé Procházka a Eng länder za místopledsedy. Svob. pán Kubinz ky vyslovil pak díky za opětné povolání na místo presí- denta, načež uvítal nově zvolené členy komory pana ředitele Hájka a pana Adolfa Hahna, poukazuje zvláště k tomu, že pan Hahn zastupuje skupinu čle nů z odboru obchodu koloniálního a materiálního jejíž příslušníci, přistoupivše ve značném počtu k bur se, znova uznali význam bursovního ústavu pro upra- vení veškerého obchodu solidního. Také místopředse devé vyslevili pak členům bursovní komory díkyz opětně zvolení. V dalším průběhu schůze bylo na po- žádání berní správy podáno dobré zdání o přiměre- nosti reservního fondu, jejž záložna v J. založila k uhražení ztrát kursovních. Žádost L. české akc. spo- lečnosti továren na orient cukrovinky a čokoládu za
A W Ztg Emil Procházka länder Hájek Hahn Berlín York spojený stát svaz essenský továrník Foulton Count Ku
17 article
kolování její akcií byla přikázána komitélu pro kursov- ní list, pak osnova usancí pro obchod kávou, jižním ovocem a kořením, kteráž sepsána byla na základě porad znalecké ankety, přikázána byla zvláštnímu pěličlennému komitětu. Se svolením zeměpanského komisaře pana dvorního rady Novotného byl po- platek za žalohy u rozhodčího soudu při obnosech až do 400 K snížen na polovinu dosavadní sazby. Ko- nečně vyhověla bursovní komora přípisu společného komitětu surovaren a rafinerií, by dodatkém k usancím opatření učiněno bylo pro ten případ, že by snad pro příští kampaň zůstalo při vyplácení premií za vý- voz cukru. Hospodářský spolok kojetínsko-přerovský zařídi dne 10. března 1903 výslavu na plemenné bý- ky, spojenou s výstavou jalovic v Přerovč. Výstava tato vzlahovati se bude na býky a jalovic plemen čistokrevných, zejmena bernského, kravař- ského a ušlechtilé domácí ve stáří od 1 do 2 roků Výstavou touto naskytuje se velmi vhodná příležilost jak ke koupí tak i prodeji řádných plemenných býko a jalovic. Od hospodářského spolku kojetínsko-pře- rovského povoleny zatím následující odměny na býky; 1 odměna 40 korun ve zlatě, 1 odměna 30 korun ve zlatě, 2 odměny po 20 kor. ve zlatě, 4 odměny po io kor. ve zlatě. Na jalovice: 1 odměna 20 korun ve zlatě 3 odměny po 10 kor. ve zlatě. Mimo to udělovány bu- dou odměny z daru 200 korun od prvního mor. akciv pivovaru se sladovnou v Přerově a jiné, o něž hospo- dářský spolek žádal a čestné diplomy. Vystavovatelé nechť se přihlásí u jednatelství hospodářského spolku v Přerově do 1. března 1903. Při tom udáno budiž stál a plemeno vystaveného kusu. U kusů na prodej urče- ných jest žádoucno, aby i cena jich uvedena byla.
Novotný ko Přerov hospodářský spolek kojetínskýpře
18 article Peplatek z místa obnaší 1 korunu za jeden kus. Čle
Peplatek z místa obnaší 1 korunu za jeden kus. Čle nové hospodářského spolku kojetínsko-přerovského pokud mají zaplacené příspěvky, neplatí z místa. Býci i jalovice musí býti dopraveni na den výstavy nejděle do 9. hodiny ráno na výstaviště. Býci budou od jalovic odděleně postaveni. Odměny udělovati se budou o 2. hodině odpoledne téhož dne. O snížení do- vozného po železnicích postará se hospodářský spolel a zašle pp. vystavovatelům potřebné attesty. Trhy. Výroční trh v Říčanech a sice na zboží, koně a hovězí dobytek koná se ve čtvrlek dne 15. ledna 1903. Ukončený konkurs. Jan Vlasák, neprol. obchodní v Čáslavi (prohlášen 9. února 1901). Insolvence. Josefa Bauerová, obchodnice v Brodě Ch. Lustigová, obchodnice ve Vídni. August Osvalu obchodník v Čáslavi dříve v Písku. Antonín Kotaška kožešník na Král. Vinohradech. Heřman Kohn, ob chodník ve Vídni I. Banky, záložny a spořitelny. Za měsíc prosinec vykazují vklady výplaly koru n Obchodní záložna v Praze . 140.174 166.650 Spořit. m. ob. Bakova n. Jíz. 9105 Chrudimská spol. 327468 325 9 Spořitelna města Přeštic . . 37.264 25 248 Rol. zál. podř. v Roudnici. 104.823 42.569
Vlasák Bauerová Lustigová Osvala Kotaška Král Heřman Kohn Říčany Čáslav Vídeň Písek Praha Přeštice Roudnice
19 article Trhy peněžní.
Trhy peněžní. V Praze, 8. ledna. (Pův. zpráva »Nár. Listů«. Při dosti pevném trhu jednána na dnešní burse květnová renta za K 100.95 a únorová rentaz K 100.90. Dále podáváno za akcie: Živnostensk banky K 255.50, České banky »Union« K 247.— České společnosti pro průmysl cukerní K 147.— strojírny Daňkovy K 315.—. Zajišťovací banky K 172 50, Haličské akc. hypot. banky K 539.— Rakousko-uherské banky K 1550.—, 31/2% zástavn listy české byp. banky K 94.25 peněz. Jiné papiry uváděny nebyly. Officiální záznamy zněji
Daňkův Praha Rakousko Živnostensk banka 255.50 Český banka
20 article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898 » Č. Budějovic 1893 „ , Plzně r. 1886 „» Teplice r. 188 » Smíchova r. 1888 Zástavní listy české hyp. banky Zemská b. král. čes. zákl. úpisy » . » » kom. dl. úp. „ , , » mel. úpis „ » » želez. úpisy Česká prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy- poteční listy důchodkové Buštěhradská dráha dto. „ 1872 Místní dráha Německý Brod- Humpolec. . Česká montanní Em. 1896 . . Česká eskomptní banka . .. » banka »Union« . . .. Česká průmyslová banka. . . Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskomptní banka . Pražská úvěrní banka Živnostenská banka pro Čechya Moravu Ústecko-teplická dráha . . .. Česká severní dráha Buštěhradská dráha . (lit. A. (lit. B. Duchcovsko-podmokelská dráha- Pražská spol. paroplav. po VItavě a Labi Akc. tov. na um. hnojiva v Kolíně odolská cementárna Česká spol. pro prům. cukerní Č-ský akc. piv. v Č. Budějovicích První česká všeob. zajišť. banka Strojnická spol. dř Daněk a spol. Fražská železářská společnost stroj. spol. (dř. Ruston)- První českomorav. tov. na stroje
Ruston Č . Budějovice Teplice Smíchov Čechy německý Brod Humpolec VItava a Labe Kolín Český průmyslový . banka úvěrní banka Český eskomptní banka Český průmyslový banka moravský eskomptní banka živnostenský banka Čechya Morava Ústecko stroj . společenský podmokelský dráha
21 article
ledna. (Závěrečné úřadn
22 article
Z Vídně, 8. kursy.) spol. st. dr. rak. uh. Únorová renta 690 75 jižní dráha červenc. » . štvrsko hr.-köll. společná » květ. 468.— * stříb. severní dráha 5430.— rak severozáp dr. rakouská » zlatá 444 50 » kor. pardubická dráha uherská » zlatá polabská dráha. 449 — » kor. česká sev. dráha. buštěhradská A . rak. invest. renta uher. » 4% zást listy Hyp. pražsko duchcov. duchcov.“ podmok. banky král. č. 31/2% zást l. Hyp. ústecko tepl. dr.. 2550.— silniční dr. lit. A. banky král č. . 4% kom. dluhop. 99.35 dunaj. paroplaveb. Zem banky kr.č. 901.— rakouský Lloyd 4% žel. dl. úpisy 99.25 turecká tabák. rež. 335.— Zem. banky kr.č. 184.— rak. zbrojovka. 313.— státní losy 1854 „ » 1860 Rudoifova hut 350 — 154.25 alpská montan. sp. po 500 zl. . . 385.50 186 — rým.-muráň. spol. po 100 zl.. 483 — státní losy 186 250 — Poldina huť . . 330 — 435.— praž, želez. sp. . 1525.— loay úvěrního úst. 438.— česká montan. sp. 1098.— vídeň l. komun. 160.— tisské losy 315.— západočeská uhl. 24350 turecké losy. 113.50 689.50 severočeská uhl.. rak. úvěrní ústav 275 — mostecká uhl. sp. 700.— b. anglo rakouská vídeň. stavební sp. 153 — 543.— vídeňská unionka Schodnica 626 — 399.— b. pro země rak. peštska vagonka. — uh. úvěrní banka 730.50 devisa německa . 117.07 bank. spolek . . 458 50 „ pařížská . 95.22 r. úst. pro úv poz 936.— » eurysská . 95 10 česká b. Union —.— » londýnská 239 4 Živnost. banka . —.— dvacetifrank . . 19.05 rak. uh. banka . 1550.— marka paplrová . 1170 rolu. úvěr. banka 260.— . 252 7 lvovskočernovická —.— [ rubi
doktor Vídeň Poldin huť úvěrní banka Schodnica 626
23 article
100.80 100 70 101.85 100.70 120 95 100. 70 120.65 98 60 93.60 92.50 100.10
24 title
Daněk
Daněk
25 article Eskontni sazhy 23/% 35% „rna. iIi
Eskontni sazhy 23/% 35% „rna. iIi Po mistní tísni realisační bylo ke konci smýšlei upevněno na Berlin. Dodatečná bursa pavná, kreditky 691, státní dráha 691.50, alpinky 387, rima 4 85.50. uh. k. renla 08.70. x. Z Vídnů, 8. ledna. (Telefgr. »Nár. Listů . Denní bursa. Nabídka na dnešním trhu byi zoačnější, tak že smýšlení bylo ponejvíce chabé. Te- prve naposledy příznivými zprávami z berlínského irhu, zvláště báňského, nálada se zlepšíla. Zvláště železářské zdražily. Na bankovním lehu naposledy byly kursy proti včerejšku lacinější. Jen länderbank na zdražení bulharské půjčky stoupla. Státní drába. místními prodeji poškozena, naposledy však dosáhla mírné reprise. Jižní a severní dráha byly opětně la cinější. Alpinky z počálku značně lacinější, napo- sledy dosáhly reprise a zachovaly nejvyšší záznamy dnešní. Zpětné koupě alpinek odůvodňovány zdra žením berlínských bodnot železářských a mo žností že ceny železa v Německu opět buduu zdraženy Pevnost alpinek neměla na železářské akcie ve šran cích účinku. Pražské železářské jen nepatrně zlep šeny, kdeto české báňské klesly. Schodnica laci nější. Zbrojovky dosáhly velkého zisku, což odůvod ňováno pověsími o vyjednávání ve příčině brann předlohy. Na trhu ukládacím byla vělší nabidka spo lečných rent. Rakouské a uherské korunové zlepšeny Bproc. priority a bulbarská půjčka dražší. Devisy valuty byly dražší. Na eskompním trhu peniíze snadnější. Soukromý diskont 23/2 proc. x. Z Vídně, 8. ledna. (Telefgrm. »Nár. Listů«. (Večerní bursa.) Kreditky 691.— (po —.—) uberské kreditky 732.—, anglobanka 273.50, bankovn jednota 459.—, unionka 544 —, länderbanka 398.75 státní dtáha 691 50, jižní dráha 59.50, polabská dr 459—, severozápadní dráha —.—, turecké tabákové 330.50, rýmavsko muráňské 486 —, alpinky 387.50, květnová renta 100 55, uherská korunová 95 70
Berlín Německo Vídeň Vídn
26 article
turecké losy 114.—, marky za hotové 117.12, na ultimo 117.11. Smýšlení pevnější. Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží. Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 199.5 19975, Amsterodam na delší lhůty —.—, —.— Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.— Brussel na delší lh. —.—. —.—. Německo šek kr. lhůty za 100 mk. 117 071/2, 117.271/a, Německo n delší lbůty 117.10, 117 35, Londýn šek a kr. lh za 10 1. st. 239 40, 239.60, Londýn na delší lhůty K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —.— —.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.30 95.50, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.— —, Petrohrad delší lh. —.—. —.—, Paříž šek a kr. lh. za 100 fr. 95.221/2, 95.35 Paříž delší lh —, —.—, Curych a Basilej šek a krátké lhůty 95 121/4 95.25. delší lh. —.—, —.—, Švýcary šel 5 kr. lh. 95.121/2. 95.2, delší lhůty —.—. —.- Berlínská bursa, 8. ledna. (Zvl. telef. zpráv
Švýcar Amsterodam Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej Italia šek Italia 121 / 4 95.25
27 article
»Nár. Listů«.) Oslabení cizích burs způsobilo, že dnešní obchod zahájen byl smýšlením trochu zdrže- livým. Ale brzy po zahájení vyvinul se čilý obcho v hednotách železářských a v popředí byly akci Lauřiny huti. Důvodem proto byly zprávy o nastá- vajícím zvýšení cen válcového železa v Horním Slezsku, jakož i příznivá zpráva z amerického trhu železářského, kterou přinesi odborný časopis »Iron Age« a konečně i článek »Köln. Ztg.«, v němž po jednává se o větší spotřebě surového železa. Vzhle dem k tomu končila bursa pro železářské papíry ve lice pevně a za nejvyšších kursů. Tím ovšem zlep šily se také hodnoty uhlářské, zvláště gelsenkirchen ské a Hibernia. Na trhu bankovním tísněny byly rak. kreditky vídeňskými nižšími záznamy, pozděj však se zároveň se státní dráhou zotavily. Lombardy chabé. Kasovní hodnoty velice pevné. Ukládací tri lepší Soukromý diskont ne měněn: 21/2 proe.
Lauřin Köln Slezsko Iron Age
28 article
První cifry znamenají začáteční, druhé konečn kursy: Rakouské kreditky 217.75, 218.25. Diskont 192.25, 192.50, Německa banka 213.80, 213 12, COb chodní společnost 158.60, 158.62, Drážďanská bank 146 10, 146.25, Španělské exterieury —.—, 88.50 Bochumské ocel. 181 10, 183.12, Lauřina huť 214.75 217.25, Dortmund Union lit. C. 72.10, 72.62, Har penské uhl. doly 168.75, 169 25, Gelsenkirchenské uhl. doly 172..50, 173.—, Hibernia 170.25, 171.25 Consolidace 342.50, 343 12, Severonémecký Lloye 9480, 95.—, Hamb.-amer. dopravní spol. 97 5 97 62, Kanada 134.—, 134.60, Transvaal 165 25 166.—, turecké losy 124 75. 124.75. Z kasovních papírů: Concordia 268.30, Rsch weiler 215.—, Geisweider 148.—, Hochdahí 149 50 Katovické 205.—, Wilhelm 175.50, Phönix 127 — Rh. Stahl 147.50, Schalker Gr. 354.—, Westfali 120.—, Orenstein 123.—, Rh. Metali 72.—, Haspe 155.—, Donnersmark 206.—, Huldschinský 103.25 Vulcan 20675, Bismark 220..65, Caro 100..50, Hoesch 150.—, Georg Marie 103.50, Königsborn 137.75, Nord stern 239 60. Dodatečná bursa. Z Berlína. 8. ledna C.-B.) Kreditky 218.25, státní dráha 148.60, jižn Jráha 16.—, Diskonto 192.50, německá b. 213.50 obchodní b. 158.60, drážďanská b. 146.25, darmštadt- ská banka 136 10, národní banka 119.—, dráh Dortmund-Gronau —.—, Henri 100.40, Transvaa 166.—, Kanada 134 70, Gotthard. 181 40, Lloy 95.10, Packet 97.40. — Za bolové: Lauřina hu 217.25, dortmundské 72 60, bochumské 183 40, gel senkirchenské 173 25. Ilibernia 171.25, harpanské 169.25. Consolidace 343.50. — Smýšlení pevně. Z Frankfurtu, 8. ledna (Telegr, závěrečné kursy.
Wilhelm 175.50 Stahl Orenstein Cara 100 Georg Marie 103.50 Henri 100.40 Německo Dortmund Haro Kanada Transvaal Nord Berlín Diskonto Gotthard . 181 40 Frankfurt 158.60 Lauřin huť 214.75 217.25 Hibernia 170.25 Severonémecký Lloy 9480 Schalker Gr . 354 Huldschinský 103.25 Vulcan 20675 Bismark 220 národní banka 119 Transvao 166 343 12 Geisweider 148 Hochdahí 149 50 Phönix 127 Westfat 120 Packet 97.40 Lauřin hu 217.25
29 article
Úvěrní akcie 217.30, akcie společnosti státuí dráhy 148.30, lombardy 158), papírová renta 101.15, stři brná renta 101.10, zlatá renta 103. 35, uherská zlat renta 101.65, ub. korunova renta 99.30, 4% rak korun. renta 101.10. Smýšlení pevné. Z Frankfuriu, 8. ledna. (Dodatečná bursa.) Úvěrn akcie 217.90, státní dráha 148.30, lombarddy 15.9 Z Berlína, 8. ledna. (O 1 hod. 30 min. odpol. Kreditky 217 60, státní dráha 145.—, lombardy 16.— Smýšlení pevnější. Z Paříže, 8. ledna. (Počáteční bursa.) Bpro renta 100 30. 312% půjčka —.—. Smýšlení pevné. Z Paříže, 8. ledna (Telegrafické závěrečné kursy 3proc. umořitelná renta 99.80 3proc. renta 100 2 3proc. renta —.—, italská renta 102.40 rakouský pozemkový úvěrní ústav 1300 státní dráha — lombardy —.—, směnky na Londýn 25.141/2, rakou ská zlatá renta 104.10, uherská zlatá renta 102.— otomanská banka 595, tabáková režie 364.—, tu- recké losy 122.50. Smýšlení klidné. Z Pařiže, 7. ledna. (Hirsch. kanc.) Francouzská renta na dnešním trhu značně se upevnila. Ostatn renty poněkud zanedbávány, španělské hodnoty počátku pevné, později následkem zlepšených smě nečných kursů slabší. Také turecké hodnoly zaned bávány. Baňské hodnoty se zlepšily. Z Londýna, 8. ledna. (Hirsch. kanc.) Přes chab oficialní zprávy novoyorkské byly americké hodnoiy pevné, poněvadž soukromé zprávy byly příznivy Reutový trh zanedbáván, báňské hodnoty z počátku chabě, později se upevnily.
Hirsch Berlín Paříž Londýn Frankfurio
31 article
zboa 96.50
32 article
96.7 96 7 104.75 100.80 95.2 101.50 100.25 100.25
33 article
95.70 103.75 100.— 94.25 101.— 99.25 99.25 99.25
36 article
100.25 100.— 102. 75 102 75 98.25
37 article
103.75 103.7 96.25 247.— 254.—
38 article
97. 25 248.—
39 article
255.50 2550 2480 990.—
40 article
256.5 398.— 2500 993.— 396.— 170.— 155.— 325.— 147.—
41 article
172.50 315.— 1525
42 article
Trhy na zboži Pražská plodinová bursa, dne 8. ledna. ObIlI. Znamená se za 50 kg transito: pšenie česká 1902 76—83 kg K 7.80, 8 45, uherská O— 0.—, 0.—, moravská —, 0.—, 0.—, rakouská jak — kg —.—. 0.—, americká —, —.—, — vadné jakosti 0.—, 0.—; žito české 1902 jakost 72—75 kg 7.15, 7.40, uherské 00—00 kg 0.— a 0.—; ječmen výběr 7.75, 8.—, první jakost 7.30, 7 40, střední 7.—, 7.10, merkantilní 6 60, 6.70 ječmen k setí 0—, vadný 6.20, 6.40; oves ry chlik 1902 6.45, 6.50, prima 6.35, 6.40, merkantiln 6 25, 6..30, k setí 0.—, 0.—, oves uherský 0 —, 0.— kukuřice uherská 19. 1 0 —, 0 —, cizozemská 0 cinquantinová 1901 K 0.—, 0.—, nová 1902 6.80, 6 9 cinguant. 1902 7.70, 7.80: vike v česká 7 80, 8 — haličská 0.—, 0.—, uherská K —, 0.—, pohank 0.—, 0.—, proso 0.—, 0.— Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše nčná mouka č. 0 K 29.—, 29.50, č. 1 28.—, 28.50 č. 2 27.—. —.—, č. 3 25.50, 26.—, č. 4 23.50, 24.— č. 5 22 —, 22.50, č. 6 20 50, 21.—, č. 7 18 —, 18 5 č 8 14.—, 14.50. Žitná mouka č. I. 22.50, 23.—, č.I 21.50, 22.—, č. III. 17.50, 18.—, č. IV. 14.—, — Pšeničné otruby jemné 10.50, 10.80 hrubé 10 50 10 80, otruby žitné 10.80, 11 20 krupice —.—, 29 50 prach —.—, —.—, tluč —.—, kroupy: čís. 4/0 B 89 50, čís. 3/0 39 50, čís. 2/ 0 38. 50, čís. 0 37.50, čís. 35 50 čís. 2 34 50. čís. 3 33 50, čís. 4 31.50, čís. 30 50. čís. 6A 31.50, čís. 7A 28.—, č. 8A 26.50, čí 9A 24. —.
plodinový burza uherský 00 28 český 7 80 kg
43 article
Sem ena. Ceny za 50 kg: řepka sklizeň zím K —.—, —.—, čerstvá, vlhiká —.—, —1 —, vadná —. “ — —.—, mák modrý český 26.50, 27. 50, šedý česk —.—, vlhký český —.—, —.—, kmin český —.— —.—, holandský 27.—, 28.—, jetel bilý 65.—, 103.— švédský —.—, —.—, červený 1901 starý —.—, —.— žervený 1902 64.—, 72.—, úročník —, —, konopná semena uherská —.—, —.—, haličská 11.25, 12.— lněná semena haličská —.—, —.—. Lužiěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va tení K 10.75, 11.75, ke krměni .—, —.—, boby — —.—, hrách Viktoria 13.— 14.—, k vaření žlutý 10.—, 11.—, k vaření zelený 12.75, 13.50, ke krmen — —.—, čočka 12.50, 15.50. Sušené ovoce. Ceny za 50 kg.: Švestky česk K 12.—, 13.50, bosenské 110/120, 80/85 16.50, 22.— srbské —.—, —.—, višně —.—, —.—, třešně —.— —.—, hrušky 19.—, 36.—, křížaly —.—, —.—. Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito : seno li sované K 3.70, 4.—, nelisované 3.70, 4.—, cizí 0.— 0.—, sláma cepy mlácená 2.25, 2 40, ke krmení 2 — 2.10, ke stlani 1.80, 2.—, cizí 0.—, 0.— Čekanka. Sušená čekanka po 50 kg K 8.75, 0.— Zvířecí tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo ub —, —.—, lůj —.—, —. — 76.50, 77..50, sadlo amer. Obili. M. Z Vídně, 8. ledna. (Telefgrm. »Národníe Listů«.) Plodinová bursa. Proto že miynáři na špalný odbyt se nezúčastnili koupí a proto že pod nikavost obchodu byla Ulumena nastávající platnost zákona o plodinových bursách, obchod se pšenic a žitem skoro úplně utuchl, k čemuž přispělo také že čeští kupci a miynáři se dnes trhu nezůčastníli
Švestka Čekanka Vídeň kg Viktoria 13
44 article Také po picninách byla poplávka mdlá. Na trhiu ter
Také po picninách byla poplávka mdlá. Na trhiu ter minovém bylo smýšlení sice pevné, avšak klidnější Z trhů zahraničních oznámeny ceny dílem nezmě- něny, dílem částečně dražší. Znamenaly: pšenice na jaro 1903 7.80, 7.82, 7.791/2, 7.81, 7.80, 7.801/2, žito na jaro 1903 6.95 oves na jaro 1903 6 34, 6.35. Na- posledy znamenala: pšenice na jaro 1903 7.80. 7.81. žito na jaro 1903 6 95, 6.96, oves na jaro 1903 6.34. Z Vídně, 8. ledna. Telegr. Pšenice na jaro 7.80, 7.81, žito na jaro 6.95, 6.96, kukuřice na kvě- ten-červen 0.—, 0.—, oves na jaro 6.35, 6.36. Sm- šlení pevné. Počasí zamračené. Z Pešti, 8. ledna. (Telegr.) Pšenice na duben 7.70, 771, žito na duben 7.67, 7.68, oves na duben 6.07, 6.08, kukuřice na květen 5.65, 5.66. Nabídky pšenice byla mírná, koupěchtivost obmezená, smý- šlení příznivější. Obraty činily 14.000 metr. centů. Ceny pšenice o 21/2 až 5 haléřů stouply. Pro ostatní druhy obilí bylo smýšlení příznivější. Trh terminový byl zahájen na vyšší záznamy americké smýšlením pevným. V dalším průběhu kursy stoupaly. Počasí mlhavé. Z Borlína, 8. ledna. (Telegr.) Pšenice na kvě- ten mk. 158.—, na červenec 159.25, na srpen —.— žito na květen 139.50, na červenec 141.—, na srpen .—, oves na květen —.—, na červenec 138.75. Z Hamburku, 8. ledna. Telegr. Pšenice hol- štýnská mdlá, 142.—, 151.—, žito meklenburské mdlé, 130.— až 143.—, žito ruské klidné, 102 — až 104.— Z Paříže, 8. ledna. Te egtam Žito klidně, na leden 16.10, na únor 16 25, na březen červen 16.50, na květen-srpen 16.25, pšenice klidná, na le- den 21.75, na únor 21.95, na březen-červen 22.20. na květen srpen 22.25, mouka klidná, na leden 2370, na únor 28.80, na březen-červen 29.10, a květen -srpen 29..20. 6.35.
Vídeň Sm Pešť Hamburk Paříž Borlín leden 21.75 na květen
45 article
Cukr. —n— V Praze, 8. ledna. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Surovina. Večerní bursy za- hraničné opět se oslabily na prodeje spekulace v pohotovém zboží, následkem čehož zdejší kupci při zahájení našeho dnešního dopoledníno trhu za pohotové Ústí nechtěli povoliti více než K 21.55. Když z Hamburku došly však zá- znamy poněkud vyšší nežli včera večer, zvýsili kupci svoje podání o 5 h. Odpoledne ohlásil Hamburk opět ztrátu 5 fen. u blízkých lhůt, nedostatek zboží zabránil však u nás dalšímu ústupu cen. Naše bursa končí totiž při klidněm směru cenami dopoledními K 21.60 za Úst pohotové a K 21.65 za únor. — Zadní vý- robky oceňují se dle polohy a jakosti K 20 30 až 21.— B. 88% fr. Úst. Trh s bílým zbožím jest klidný při menších závěrkách a nezměněných posavad- ních cenách. Dnes došlá zatímní statistika r akou s ká (bez Uher) za prosinec přinesla následovaí či- slice v hodnotě surovinně; výroba 85.244t (loni 192565 t.), vypraveno k vývozu 33.718 t. (72 619 t.), spotřeba 28.617 t. (26 470 t) zásohy 1. ledna 686161 t. (758 461 t.); zásol přibylo v prosinci o 22.910 t. proti 93.476 t. loni. Cukerní zásoby Spojených států a meri- ckých obnášely včera 132.000 t. prot 136.000 t. před týdnem a 123.901 t. před rokem. — Na Kubě- činily zásoby v týž den 64000 t. proti 52.000 t. před týdnem a 38. 000 t. před rokem.
Praha Hamburk Uhry spojený stát Kuba
46 article
Úřadní záznamy pražské bursy cukerní. A. Su- rovina. I. výrobek basis 88 procent rend. za 100 kg. pohotového zboží k dodání z Ústí nad Labem ze stanice K 21.60, 21.80, z Ústi nad- Labem přístaviště 21 60, 21 80, z Prahy 21.—, 21.20). z Prahy. Karlina překladiště . —.—, z Kolína 20.80. 91.——, z Pardubic 20.60, 20.80, z Kralup 21.—, 21.20.— — Dodávky na lhůty: z Ústi nad Labem stanice na únor —.—, —.—, z Ústí z přístaviště na prosine —.— —.—, na leden —.—, —.—, na únor 21.65, 21.85. Z Prahy na únor —.—, —.—. Z Hamburku na červenec —.—, —.—. Zadní výrobek z Úst nad Labem basis 82 procent —.—, —.—, basis 88 pro cent —.—, —.—. B. Cukr pro konsum za 100 kg pohotové zboží: rafináda I. 84.—, 84.50, rak náda II. —.—, —.—, pilé centrifugální 83.—, 83.50 cukr kostkový v bednách I. 86.—, 86.50, cukr kost kový v bednách II. 85.50, 86 —, cukrová moučka v pyilích 85.—, 85.50, centrifugální pilé transito k do- dání z Terstu 22.—, 23.—; zboží lhůtové rafináda I. na prosinec 84. —, 84.50. o — V Praze, 8. ledna. Původní zpráva »Nár. Listůs.) Surovina. Nálada cizozem- ských trhů byla dnes ještě klidnější než včera, zvláště pro přední lhůty leden až duben jevil se menší zájem a záznamy pro tyto měsíce klesly o 5 feniků. Následkem toho bylo zde z nabízené pohotové zboží pouze K 21..60 fko. Ústí povolováno a v úrovni télo ceny též zbože jednáno. Nabídka českého zboží byla skrovná. ale za to moravského četnější. Bursa končila při ceně K 21..60 fr. Ust v klidném smýšlení. Za zboží na únor bylo lze K 21.70 dosíei Večer z cizích trhů došlé zprávy byly po- někud stálejšího rázu. Bilé zboží. Obchod v rafinádě je stál vleklý, omezen jsa na vyřizování drobných zakázek, kteréž pouze překupníci obstarávají.
Karlin B Cukr Bursa Ústí nad Labe ústit nadLabe Praha Kolín Pardubice Kralupy ústit nad Labe Ústí Hamburk Terst kg
47 article
Poslední telegramy. První číslice peníze a druhá zboží Z Magdeburku, 8. ledna. 6 hod. 05 min. (Původní telegram.) Smýšleni ustálené, na leden 16.05, 16.10, n květen 16.45, 16.50, na srpen 16.85, 16 95 a na řijen- prosinec 17.85, 17.50. Pohoda mírná a jasno. Z Hamburku, 8. ledna. 6 hod. 10 min. (Původní telegram.) Smýšlení ustáleně. Ceny za 100 kg. Na leden 16.—, 16.10, na únor 16.15, 16.20, na březen 16.20 1625, na duben 16.30, 16 40, na květen 16. 45, 16.5, na červen 16.60, 16.70, na červenec 16 75, 16..85, n srpen 16.90, 16 95, na září 17.—, 17.10, na říjen 17 80, 17.90, na listopad 17.75, 17.85 a na prosine 17.80, 17.90. Pěkná pohoda. Z Paříše, 8. ledna. 3 hod. 30 min. (Původní telegr.) Smnýšlení ustálené. Bílý cukr č. 3., za 100 kg Na leden 25/2, na květen-červen 26, na květen srpen 261%2 a na říjen leden 277 /2. — Surovina klidná. 1134 až 22.—. Pošmourno. Z Londýna, 8. ledna. 3 hed. 50 mín. (Původní telegr) Smyšlení ustálsné. Na leden 7.111/2, 8.—, na květen 8.21/4 821/2, na srpen 8.43/4, 8 51/4 a na říjen- prosinec 8 101/2, 8.11. Obrat 6000 centů.
Magdeburk Hamburk Londýn kg Paříš cent
48 article
Káva- x. Z Tarstu, 6. ledna. Dovozy brazilské obnášely v prosinci 931.000 pytlů a od 1. července do 31. prosince 8.205.000 pytlů proti 10,582.000 pytlům roku předchazejícího a proti 7,060.000 pytlům v r. 1901. Vzhledem k tomuto poměru, měla by letošní sklizen brazilská vynésti asi 12,000.000 pytlů. Poněvadž s příští sklizeň santosská odhaduje nejmeně na osm millionů pytlů, což by odpovídalo 12 až 13 millio- nům pytlů příští sklizně brazilské, nenastane asi ještě zlepšení nynějších nízkých cen. Evopské zásoby kávy vzrostly v měsíci pro- sinci o 25.000 tun a světové zásoby klesly 9000 tun. Z Hamburku, 8. ledna. 5 hod. 30 min. (Pu- vodní telegram.) Santos good average, na leden 26 25. na březen 27.—, na květen 27.50, na září 28.50. ntrt Sinýšiení upevněné. Z Hamburku, 8. ledna. (Telegr.) (Závěrka.) Káva na leden 26.25, na březen 27.—, na kvéten 27.50, na záři 28.25. Smýšlení upevněné. Z Havru, 8. ledna. 3 hod. 30 minut. (Pa- vodní telegr.) Santos good average na leden 31.75 na květen 32.25.
Hamburk Havre Pu