2
masthead
NÁRODNÍ LISTY,
5
article
vého připadl by tedy dle tohoto upravení výhrad-
ně surovarnám, právo vyráběti bílé zbo-
ží bylo by ale výhradně přiřčeno rafi-
neriim, povinným kupovati potřebnou
kontingentovanou sulovinu výhradně
od domácích surovaren. Předloha prý neu-
stanovuje, za jakou cenu mají rafinerie kupovati od
surovaren jich kontingentovaný cukr; cena tato má
býti stanovena dohodou obou průmyslových skupin
těchto. Konlingentové podíly, které budou přířčeny
jednollivým surovarnám, opírají se o škálu, kterou
se dostává malým cukrovarům jistých výhod
K obnově obchodních smluv. Z Vídně se ozna-
muje: Dle berlínské zprávy usnesla se německá vláda.
zahájiti s vládou italskou, rakouskou a ruskou jednán
o obnově obchodních smluv. Zpráva tato se dnesv
plrém rozsahu potvrzuje. Písemné pozvání k vyjed-
návání dosud do Vídně sice nepřišlo, ale ministerstv
předlilavské i uherské vyrozuměno cestou diplomati-
ckou, že německá vláda zamýšlí pozvati je k jednání
o obchodní smlouvě a sice co nejdříve. Štejné infor-
mace dostalo se z Berlína ostatním vládám. Německá
spolková vláda míní prý pozvati i švýcarskou a bel-
gickou vládu, ba i vládu severoamerických Spojených
států. Rakoušlí a uherští ministři jednali na poslední
schůzi o siluaci, způsobené tímto krokem Německ
a dohodli se o některých olázkách taktických. Budou
tedy jednání o nových obchodnich smlouvách co nej-
dříve zahájena.
Vídeň
Berlín
spojený stát
6
article
Zákon o terminových obchodech bursovních s obi-
lím a mlýuskými výrobky. Jak se sděluje, byl včera
dopoledne schválen císařem zákon o termínových
bursovních obchodech s obilím a moučnými výrobky
Zákon bude co nejdříve vyhlášen
Sestátuění soverní dráhy císaře Ferdinanda. Spo
lek rakouských výrobců dřeva, obchodníků s dřivím
a průmyslníků dřevařských přijal resoluci, ve které se
žádá následkem porušení tarifní rovnosti na dříví v
prospěch dříví haličského a bukovinského za sestát-
nění dráhy léto
Uherští průmyslníci a investiční program. V zer-
ském spolku uherských továrníků referoval presiden
Fr. hr Chorin o poradě s ministrem financí Lukacsem
ve které ministr prohlásil, že vláda skytne vyni-
kajícím průmyslníkům příležitosti.
aby mohli nahlédnouti v předlohu
užití investiční půjčky dříve ještě ne
bude předložena legislativě, a vyslovi
svě názory a přání do investičního programu. Ředitel-
ství svazu usneslo se, prohlášení ministra financí sdě-
liti všem interessovaným členům spolku a zatím ne-
konati zamýšlené ankely.
Ferdinand
Chorin
Francie
7
article
K anketě cukerní ve finančním ministeriu, klerá
se bude obírati osnovou o individuálním rozvrhu cu-
kerního kontingentu, pozvána také Ústřední jednot
českých řepařů Jako experti zúčastní se pp. dr. H. Ja-
novský a posl. St. Kubr
Nový levantní taril. Jednání vlád s rakouským
Lloydem o novém levantním tarifu byla před nedáv
nem skončena. Nový tarif obsahuje řadu zlepšení prot
tarifu z 1891 a sice, pokud jde o vývoz. Sazby stano-
veny se zřením na německý levantní tarif z Hamburku
a sice tím způsobem, že tarif vagonových nákladů na-
bývá platnosti již při zásilce 5000 kg (dosud teprve
od 10.000 kg). Možnost užiti vagonových nákladů jiá
při polovičních zásilkách vagonových, znamená znač-
nou úlevu pro náš vývoz na Levantu. Nyní přepočí-
távají se nové tarify, které mají býti zavedeny pr
mnohem více stanic než dosud. Nový tarif bude publi-
kován asi v březnu
Mazinárodní syndikát válcovaného drátn. Jednán
mezi německým syndikátem válcovaného drálu, ame-
rickým ocelářským trustem a rakouským karlelen
válcovaného drátu nevedlo dosud k positivním výsled-
kům, kartelní vedení rakouské však horlivě usiluje
o to, aby se v něm pokračovalo Jak se proslýchá, jsou
dvě válcovny drátu, které co do vývozu hrají hlavní
úlohu, ochotny zásadně přistoupiti k mezinárodnímu
svazu. Jisté obtíže jsou jen co do přistupu Alpské
báňské, leč i zde bude lze dosíci brzy dohody. Pr
železářský kartel měl by tento syndikát potud vý-
znam, že by odpadla nutnost skýtati dosavadní vý
vozní prémie.
doktor
Lloyd
St
Hamburk
kg
8
article
Vynžiikování vodní síly na Polabí. Komise spolk
inženýrů a architektů v král. českém podala středolab-
skému komitétu zajímavou zprávu o využití vodní
síly na Polabí, z níž vyjímáme: Komise, zvolená ze
zástupců jednotlivých odborů spolku architektů a inže-
nýrů v království českém, kteréž předloženy byly ná-
vrhy středolabského komitětu, projednala nejprvé o-
tězku o zužitkování vodní síly na sklopných jezích.
které při úpravě středního Labe zříditi se mají. Vše-
obecně uznává se, že využitkování vodní síly na jezicl
u řek splavněných větši pozornost věnována býti musi
než dosud se dělo. Síla, která by se u jezů získati dala
jest proměnlivou; mizí totiž u jezů česlicových, jak-
mile po ukončení plavby se sklopí, což trvati může
od měsíce prosince do konce března; klesá ludíž při-
rozeně touto proměnlivosti i cena její. Slavební rada
v Ruhrortu Průsman navrhuje tudíž dle návrhu ko-
mise úplně správně, že má se pro výpočet síly vzíti
průměrný roční stav v řece a že má se využitkovali
síla z tohoto množství vyplývající. Klesá-li síla talo
při nízkých stavech vody neb za povodní, má se sdru-
žiti s reservní silou parní. Reservní zdroj síly musil
by býti blízko břehu, aby měl levnou dopravu uhl
po vodě. K praktickému využilí nejlépe se hodí t
síla, klerá by po celý rok byla slejné velikosti. Jest
též v zájmu služby na jezu sklápěcím, aby stroje šly
ve dne i v noci, protože by jinak bylo zapotřebí stále
odtok vody na jezu a vodních strojích regulovali
Polabí
spolek architekt
9
article
Dříve, nežli by podnik kanalisační centrálu takovou
se sdruženou silou parní a vodní povolil, musila by
nutnost a prospěšnost její prokázána býti. Kdyby pod-
nik uplavňovaci centrálu takovou svým nákladem zří-
dil, musil by míti dříve smlouvami odběratele síly jako
města, průmyslová neb hospodářská sdružení zpředu
zajištěny. V zájmu majitele síly pak jest, aby talo
pronajatá síla po celý rok pokud možno konslantn
zůstala, a toho docíliti lze, když jez se jen na kralši
dobu v roce sklopí. Požadavku tomu vyhovují nejlépe
jezy slavidlové, které by se vytahovaly teprve při
odchodu ledů neb za povodní. V Polabí jest několik
měst, klorá by vítala získání levné síly k osvětlem
a mimo to i různé průmyslové závody, které zde po
dlouhou řadu let za nepříznivých podmínek uhelně
dopravy zkvětají a tylo usnadnily by rozřešení využit-
kování síly, připustí-li to poměry terrainu. Rozřešením
této otázky by podník uplavňovaci ještě většího pro-
spěchu celému Polabí skýtal, a výpočty na jiných
místech již provedenými bylo prokázáno, že v přízni-
vých poměrech místních lze cenu 1 HP proti čist
síle parní as na polovinu snížiti. Využit-
kování vodní síly může se státi tím způsobem, že by
se vedle jezů zřídil náhon, na kterém by se vodno
Polabí
HP
10
article
stroje postavily, což možno jedině tam provésti, kde
jest dostatečné místo pro náhon dosti prostorný, ve-
doucí průměrné roční množství vody ve vteřině v do
tyčné trati řeky. Sila získaná využitkovala by se v tom
případě buď přímo na místě vodních strojů a parni
rescrvy, nebo by se přiváděla z centrály co síla elek
trická až na místo spolřeby bez značných ztrát. Ko
mitét musí již předem v úvahu vzili a stanoviti, zdal
by vzhledem k okolí jezu s ohledem na komu
nikace mohly povstali u jezů soukrom
neb veřejné průmyslové závody, kter
by vodu samu neb vodní silu využilko-
vati zamýšlely a jakého druhu by tyto závody
as býti mohly. Obraz takové průmyslové krajiny po
dává trat Labe od Ústí k Děčínu. Jako veřejné průmy
slové závody mohly by vzniknouti vodárny, elektrárny
pro osvětlování a pohon strojů, centrály pro elektrick
dráhy atd. Vodní sílu možno v následujících směroel
využitkovati: 1. Získáváním vody samostatně čerpá
ním z řečíště k zásobení měst a obci vodou užitkovou
pro zásobení průmyslových závodů vodou pracovní
2. Čerpáním a rozváděním vody k účelům zemědě!
ským 3. Přímou přeměnou vodní síly v pracovní sílu
kterou by se poháněly závody vzdálené. Tato přeměn
by se díti mohla: a) přeměnou v elektřinu, h) přemě
nou v stlačený vzduch, c) přeměnou v stlačenou vodu
Labe
Ústí
Děčín
11
article
5. Přeměnou vodní síly v silu, které by bylo možne
použiti k dopravě lodí po řece a k osvětlení přístavů
kanálu plavebních atd Komise, uvažujíc o všech alter-
nalivech, má za to, že by vypsání ceny na návrh, ja-
kým způsobem by se síla na jezích pohyblivých vy-
užilkovati měla, by prozatím vzlahovati se mohlo na
vědecké pojednávání rázu všeobecného. Avšak i kdyby
taková povšechná studie cenu obdržela, bylo by nulno
pro každý jednotlivý případ vykonati šetření, jak by
se síla v dotyčném zvláštním případě využilkovati
měla. Řešení to bylo by jiné na př. v Hradci Králově.
Hradec Králov
12
article
kde pomýšlí se též využilkovati sílu vodní na Oriie
získanou, jiné by bylo opětně v Pardubicích, kdle střel-
ní množství vody jest poměrně ještě malé a jiné na pi
v Mělníku. Poměry místní a požadavky stran jsou
skoro v každém městě Polabí jiné a řešení jich těmie
podmínkám přizpůsobiti se musí. V prvé řadě budii
obrácena pozornost podniku k závodům mlýn
ským, jichž síla by se při uplavnění vykoupiti mu
sila, aby totiž budovy k účelům průmyslo
vým upotřebiti se daly. Pozornost třeba obrátiti
prvé řadě k jezům, které v nejbližší době zříditis
mají. Mělo by tudíž doporučeno býti město Mělní-
ku, aby pomýšlelo na využitkování síly u jezu v Ob
říství a po případě na jezu i pod Obřistvím, ačkoli blíže
ústí Vltavy a poměry zatopené následkem spojení obou
toků jsou zřízení jezů stavidlových na úkor. Mime
to budiž podána středolabským komitétem žádost na
ředitelství pro stavbu vodních cest ve Vídni, aby při
uplavnění středního Labe, pokud to poměry splavnění
a odvádění velkých vod dovolí, místo jezů česlicových
zřizovány byly jezy stavidlové. Spis končí těmito ná-
vrhy: 1. Otázku využitkování vodní síly považuje spo-
lek architektů a inženýrů v království českém pro P
labí za velmi důležitou a rozřešení její při jednotli
vých zdýmadlech vřele doporučuje. 2. Středolabsk
komitét nechť působí svým vlivem k tomu, aby ředi
telství pro stavbu vodních cest při vypracování stavel
ního plánu pokud možno použilo jezů stavidlových
Pardubice
Mělník
Polabí
Vltava
Vídeň
13
article
3. Středolabský komitét nechť žádá ředitelství pr
stavbu vodních cest za brzké vypsání ceny na jez sta-
vidlový, při kterém by se vzal zároveň zřetel na vy
užití vodní síly. 4. Středolabský komitét nechť si opati
cestou soutěže a sice ve smyslu podmínek výše uve-
dených, projekt pro využití vodní síly u těch jezů, kte-
ré v nejbližších létech staviti se mají. 5. Středolabský
komitět nechť se stará o opatření dat pro projekty uje
zů dalších ve smyslu vývodů v tomto dobrozdán
obsažených a touto prací může po případě pověřil
některého civilního technika
Francouzský a německý socialism. Mezi něme
ckými a francouzskými socialistickými vůdci vznikl
zajímavý spor. O parlamentní taktice francouzských
scciálních demokratů, vedených Jaurésem. Lieb-
knecht a po něm Kautsky vylýkali francouzským soci-
álním demokratům jich „smíření s buržoasií“ a v se
zeních mezinárodního komitétu socialistického v Brus
selu bylo patrno, že výtky německé působily na fran
couzské vůdce nepříjemně. V posledních dnech ob-
jasňuje Jean Jaurěs v „Pelite République“ stanovisko
francouzské. V posledních svých článcích v „Neu
Zeit“ uznal Kautsky, že nemohou francouzští socia-
listé jinak, než podporovati boj vlády proti kongrega-
cím, že však v Německu jsou socialisté povinni chrá-
níti i náboženskou svobodu spolčovací, aby neoběto-
vali reakci nepřímo spolčovací svobodu vůbeč. „Ne-
chce v daném okamžiku,“ navazuje na tento vývo
Jaurés
Lieb
Kautsky
Německo
Neo Zeit
14
article
Jaurěs, „vyšetřovati, nepřepíná-li Kautsky potřebu
opatrnosti i co do Německa samého. Stejnou měrou
jak rozvinuje katolické centrum svou vládní akci.
může býli německá sociální demokracie hnána k tomu
aby bojovala příměji než dosud proti politické moc
církve a jich nástroji, konkregacím... Vede-li ale
každý kulturní boj ve Francii jako v Německu jen
k politické moci klerikalismu, proč má se ho po-
dejmouti francouzský socialism? Myšlenka Kautského
jest v tomto směru patrně trochu nejistou a mám z
to, že by se neschvaloval boj vedený francouzským
socialismem proti moci církve vůbec a naprosto, kdy
by byl veden jen skupinou „ministerskou“. Ale prole
tariát nedovolil by „revolučním“ socialistům, aby se
boje neúčastnili a k nim projevuje Kautsky ohledy
kterých by pro nás neměl.“ Kautsky připouští účast
francouzského socialismu v boji proti církvi na zá
kladě historické úlohy proletariátu. „Tuto úlohu.
praví Kautsky, „hrál proletariát, nejsa si vědom ve
veliké revoluci toho a vědomě přiknul mu ji Marx
v r. 1848. Činí to zvláštní dojem, zříme-li, jak se soci
alism, jda dále než Marx, povznáší na vyšší stadium.
vraceje se k této taktice, odpovídající jeho menšině
a jejíž nemožnost uznal pro Německo již Lassalle r
1860.“ Jaurěs odpovídá: „Zvláštní dojem, který pocítil
Kautský
Marx
Lassalle
Německo
Francie
15
article
Kautsky, jest jistě nevolností. Rád by prohlásil, že
minulá doba, kdy se mohla akce proletariátu bráti
stejným směrem jako akce měšťanstva, aby z toho
vyvodil smělé důsledky. Rád by vyslovil, že se prole-
tariát musí vměstnati v tak úzké třídní hnutí, že by
se nikdy nemohl ani na chvíli sejíti s měšťanským
liberalismem. Ale věc dějin mluví o nepředvídaných
dějích; ukazuje k vyššímu stupní rozvoje proletarištu
k akcím, které bylo lze pokládati za překonané. A udá-
losti ve Francii ukazují Kautskému, že proletariát
třeba silně třídně uvědomělý, může v jistých olázkácl
přijati „měšťanskou taktiku“, aby jí propůjčil více
síly a účinnosti. Je-li tomu tak, kde zůstává výtk
„ministerialismu“, Kaulským a jeho přáteli od let nám
činěná?“ Konečně praví Jaurs Kautskému, že se na-
lézá na opačném polu revolučního genia Francie a že
nerozumí revolučním tradicím francouzského prole-
tariátu: „kdyby se byl nechal vázati pedantickými
formulkami, nebyl by před sty léty zlomi! starý svěla
a věříme-li dnes, že jest v zájmu kultury, rozumu.
republikánské svobody a socialismu nutno, aby bylo
podporováno některé ministerstvo, neprosíme se ani
skutečně ani domnělé ortodoxie marxovské o promi
nutí.“ Pro posouzení dnešních proudů sociální demo
kracie francouzské vývody vysoce zajímavé.
Kautsky
Jaurs Kautský
Francie
16
article
Různé zprávy. Kartel továren chloro
vého vápna, ke kterému náležely rakouské, ně
mecké a anglické továrny, byl koncem prosince roz
puštěn. Následovalo okamžité snížení cen. U nás činí
snížení 3 K za 1 q. — Svaz essenských továrník
lité ocele jest prodloužen dle zprávy „A. W. Ztg.
do konce r. 1903. — Z Berlína se oznamuje: Zpráva
o zvýšení cen hornoslezského válcova-
ného železa jest nesprávna. Naproti tomu jest
prý pravdivo, že se pomýšlí zvýšiti ceny pro druhé
čtvrtletí t. r. — Z Nov. Yorku se sděluje, že továr
níci rukavic obvodu „Foulton County“, středisko
rukavičkářského průmyslu amerického, utvořili syn-
dikát. Členové jeho representují tři čtvrliny cel
rukavičkářské výroby Spojených států.
Pražská bursovní komera konala dne 3. t. m
ustavující schůzi, kterouž zahájil p. ředitel Cha ue
jako nejstarší bursovní rada. Dle návrhu jeho byl
jednohlasně opětně zvoleni pp. Emil. svob. p. Ku-
binzky za předsedu, ředitelé Procházka a Eng
länder za místopledsedy. Svob. pán Kubinz ky
vyslovil pak díky za opětné povolání na místo presí-
denta, načež uvítal nově zvolené členy komory pana
ředitele Hájka a pana Adolfa Hahna, poukazuje
zvláště k tomu, že pan Hahn zastupuje skupinu čle
nů z odboru obchodu koloniálního a materiálního
jejíž příslušníci, přistoupivše ve značném počtu k bur
se, znova uznali význam bursovního ústavu pro upra-
vení veškerého obchodu solidního. Také místopředse
devé vyslevili pak členům bursovní komory díkyz
opětně zvolení. V dalším průběhu schůze bylo na po-
žádání berní správy podáno dobré zdání o přiměre-
nosti reservního fondu, jejž záložna v J. založila k
uhražení ztrát kursovních. Žádost L. české akc. spo-
lečnosti továren na orient cukrovinky a čokoládu za
A W Ztg
Emil
Procházka
länder
Hájek
Hahn
Berlín
York
spojený stát
svaz essenský továrník
Foulton Count
Ku
17
article
kolování její akcií byla přikázána komitélu pro kursov-
ní list, pak osnova usancí pro obchod kávou, jižním
ovocem a kořením, kteráž sepsána byla na základě
porad znalecké ankety, přikázána byla zvláštnímu
pěličlennému komitětu. Se svolením zeměpanského
komisaře pana dvorního rady Novotného byl po-
platek za žalohy u rozhodčího soudu při obnosech
až do 400 K snížen na polovinu dosavadní sazby. Ko-
nečně vyhověla bursovní komora přípisu společného
komitětu surovaren a rafinerií, by dodatkém k usancím
opatření učiněno bylo pro ten případ, že by snad
pro příští kampaň zůstalo při vyplácení premií za vý-
voz cukru.
Hospodářský spolok kojetínsko-přerovský zařídi
dne 10. března 1903 výslavu na plemenné bý-
ky, spojenou s výstavou jalovic v Přerovč.
Výstava tato vzlahovati se bude na býky a jalovic
plemen čistokrevných, zejmena bernského, kravař-
ského a ušlechtilé domácí ve stáří od 1 do 2 roků
Výstavou touto naskytuje se velmi vhodná příležilost
jak ke koupí tak i prodeji řádných plemenných býko
a jalovic. Od hospodářského spolku kojetínsko-pře-
rovského povoleny zatím následující odměny na býky;
1 odměna 40 korun ve zlatě, 1 odměna 30 korun ve
zlatě, 2 odměny po 20 kor. ve zlatě, 4 odměny po io
kor. ve zlatě. Na jalovice: 1 odměna 20 korun ve zlatě
3 odměny po 10 kor. ve zlatě. Mimo to udělovány bu-
dou odměny z daru 200 korun od prvního mor. akciv
pivovaru se sladovnou v Přerově a jiné, o něž hospo-
dářský spolek žádal a čestné diplomy. Vystavovatelé
nechť se přihlásí u jednatelství hospodářského spolku
v Přerově do 1. března 1903. Při tom udáno budiž stál
a plemeno vystaveného kusu. U kusů na prodej urče-
ných jest žádoucno, aby i cena jich uvedena byla.
Novotný
ko
Přerov
hospodářský spolek kojetínskýpře
18
article
Peplatek z místa obnaší 1 korunu za jeden kus. Čle
Peplatek z místa obnaší 1 korunu za jeden kus. Čle
nové hospodářského spolku kojetínsko-přerovského
pokud mají zaplacené příspěvky, neplatí z místa.
Býci i jalovice musí býti dopraveni na den výstavy
nejděle do 9. hodiny ráno na výstaviště. Býci budou
od jalovic odděleně postaveni. Odměny udělovati se
budou o 2. hodině odpoledne téhož dne. O snížení do-
vozného po železnicích postará se hospodářský spolel
a zašle pp. vystavovatelům potřebné attesty.
Trhy. Výroční trh v Říčanech a sice na
zboží, koně a hovězí dobytek koná se ve čtvrlek dne
15. ledna 1903.
Ukončený konkurs. Jan Vlasák, neprol. obchodní
v Čáslavi (prohlášen 9. února 1901).
Insolvence. Josefa Bauerová, obchodnice v Brodě
Ch. Lustigová, obchodnice ve Vídni. August Osvalu
obchodník v Čáslavi dříve v Písku. Antonín Kotaška
kožešník na Král. Vinohradech. Heřman Kohn, ob
chodník ve Vídni I.
Banky, záložny a spořitelny.
Za měsíc prosinec vykazují
vklady výplaly
koru n
Obchodní záložna v Praze . 140.174 166.650
Spořit. m. ob. Bakova n. Jíz. 9105
Chrudimská spol.
327468 325 9
Spořitelna města Přeštic . . 37.264 25 248
Rol. zál. podř. v Roudnici. 104.823
42.569
Vlasák
Bauerová
Lustigová
Osvala
Kotaška
Král
Heřman Kohn
Říčany
Čáslav
Vídeň
Písek
Praha
Přeštice
Roudnice
19
article
Trhy peněžní.
Trhy peněžní.
V Praze, 8. ledna. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.
Při dosti pevném trhu jednána na dnešní burse
květnová renta za K 100.95 a únorová rentaz
K 100.90. Dále podáváno za akcie: Živnostensk
banky K 255.50, České banky »Union« K 247.—
České společnosti pro průmysl cukerní K 147.—
strojírny Daňkovy K 315.—. Zajišťovací banky
K 172 50, Haličské akc. hypot. banky K 539.—
Rakousko-uherské banky K 1550.—, 31/2% zástavn
listy české byp. banky K 94.25 peněz.
Jiné papiry uváděny nebyly.
Officiální záznamy zněji
Daňkův
Praha
Rakousko
Živnostensk banka
255.50
Český banka
20
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
» Č. Budějovic 1893
„ , Plzně r. 1886
„» Teplice r. 188
» Smíchova r. 1888
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» . » » kom. dl. úp.
„ , , » mel. úpis
„ » » želez. úpisy
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové
Buštěhradská dráha
dto.
„ 1872
Místní dráha Německý Brod-
Humpolec. .
Česká montanní Em. 1896 . .
Česká eskomptní banka . ..
» banka »Union« . . ..
Česká průmyslová banka. . .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka .
Pražská úvěrní banka
Živnostenská banka pro Čechya
Moravu
Ústecko-teplická dráha . . ..
Česká severní dráha
Buštěhradská dráha . (lit. A.
(lit. B.
Duchcovsko-podmokelská dráha-
Pražská spol. paroplav. po VItavě
a Labi
Akc. tov. na um. hnojiva v Kolíně
odolská cementárna
Česká spol. pro prům. cukerní
Č-ský akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. banka
Strojnická spol. dř Daněk a spol.
Fražská železářská společnost
stroj. spol. (dř. Ruston)-
První českomorav. tov. na stroje
Ruston
Č . Budějovice
Teplice
Smíchov
Čechy
německý Brod
Humpolec
VItava a Labe
Kolín
Český průmyslový . banka
úvěrní banka
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
moravský eskomptní banka
živnostenský banka
Čechya Morava Ústecko
stroj . společenský
podmokelský dráha
21
article
ledna. (Závěrečné úřadn
22
article
Z Vídně, 8.
kursy.)
spol. st. dr. rak. uh.
Únorová renta
690 75
jižní dráha
červenc. » .
štvrsko hr.-köll.
společná » květ.
468.—
* stříb.
severní dráha
5430.—
rak severozáp dr.
rakouská » zlatá
444 50
» kor.
pardubická dráha
uherská » zlatá
polabská dráha.
449 —
» kor.
česká sev. dráha.
buštěhradská A .
rak. invest. renta
uher. »
4% zást listy Hyp.
pražsko duchcov.
duchcov.“ podmok.
banky král. č.
31/2% zást l. Hyp.
ústecko tepl. dr..
2550.—
silniční dr. lit. A.
banky král č. .
4% kom. dluhop.
99.35
dunaj. paroplaveb.
Zem banky kr.č.
901.—
rakouský Lloyd
4% žel. dl. úpisy
99.25
turecká tabák. rež.
335.—
Zem. banky kr.č.
184.—
rak. zbrojovka.
313.—
státní losy 1854
„ » 1860
Rudoifova hut
350 —
154.25
alpská montan. sp.
po 500 zl. . .
385.50
186 —
rým.-muráň. spol.
po 100 zl..
483 —
státní losy 186
250 —
Poldina huť . .
330 —
435.—
praž, želez. sp. . 1525.—
loay úvěrního úst.
438.—
česká montan. sp. 1098.—
vídeň l. komun.
160.—
tisské losy
315.—
západočeská uhl. 24350
turecké losy.
113.50
689.50
severočeská uhl..
rak. úvěrní ústav
275 —
mostecká uhl. sp. 700.—
b. anglo rakouská
vídeň. stavební sp. 153 —
543.—
vídeňská unionka
Schodnica
626 —
399.—
b. pro země rak.
peštska vagonka. —
uh. úvěrní banka 730.50
devisa německa . 117.07
bank. spolek . . 458 50
„ pařížská . 95.22
r. úst. pro úv poz 936.—
» eurysská . 95 10
česká b. Union —.—
» londýnská 239 4
Živnost. banka . —.—
dvacetifrank . . 19.05
rak. uh. banka . 1550.—
marka paplrová . 1170
rolu. úvěr. banka 260.—
. 252 7
lvovskočernovická —.— [ rubi
doktor
Vídeň
Poldin huť
úvěrní banka
Schodnica 626
23
article
100.80
100 70
101.85
100.70
120 95
100. 70
120.65
98 60
93.60
92.50
100.10
25
article
Eskontni sazhy 23/% 35% „rna. iIi
Eskontni sazhy 23/% 35% „rna. iIi
Po mistní tísni realisační bylo ke konci smýšlei
upevněno na Berlin. Dodatečná bursa pavná, kreditky
691, státní dráha 691.50, alpinky 387, rima 4 85.50.
uh. k. renla 08.70.
x. Z Vídnů, 8. ledna. (Telefgr. »Nár. Listů .
Denní bursa. Nabídka na dnešním trhu byi
zoačnější, tak že smýšlení bylo ponejvíce chabé. Te-
prve naposledy příznivými zprávami z berlínského
irhu, zvláště báňského, nálada se zlepšíla. Zvláště
železářské zdražily. Na bankovním lehu naposledy
byly kursy proti včerejšku lacinější. Jen länderbank
na zdražení bulharské půjčky stoupla. Státní drába.
místními prodeji poškozena, naposledy však dosáhla
mírné reprise. Jižní a severní dráha byly opětně la
cinější. Alpinky z počálku značně lacinější, napo-
sledy dosáhly reprise a zachovaly nejvyšší záznamy
dnešní. Zpětné koupě alpinek odůvodňovány zdra
žením berlínských bodnot železářských a mo žností
že ceny železa v Německu opět buduu zdraženy
Pevnost alpinek neměla na železářské akcie ve šran
cích účinku. Pražské železářské jen nepatrně zlep
šeny, kdeto české báňské klesly. Schodnica laci
nější. Zbrojovky dosáhly velkého zisku, což odůvod
ňováno pověsími o vyjednávání ve příčině brann
předlohy. Na trhu ukládacím byla vělší nabidka spo
lečných rent. Rakouské a uherské korunové zlepšeny
Bproc. priority a bulbarská půjčka dražší. Devisy
valuty byly dražší. Na eskompním trhu peniíze
snadnější.
Soukromý diskont 23/2 proc.
x. Z Vídně, 8. ledna. (Telefgrm. »Nár. Listů«.
(Večerní bursa.) Kreditky 691.— (po —.—)
uberské kreditky 732.—, anglobanka 273.50, bankovn
jednota 459.—, unionka 544 —, länderbanka 398.75
státní dtáha 691 50, jižní dráha 59.50, polabská dr
459—, severozápadní dráha —.—, turecké tabákové
330.50, rýmavsko muráňské 486 —, alpinky 387.50,
květnová renta 100 55, uherská korunová 95 70
Berlín
Německo
Vídeň
Vídn
26
article
turecké losy 114.—, marky za hotové 117.12, na
ultimo 117.11. Smýšlení pevnější.
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 199.5
19975, Amsterodam na delší lhůty —.—, —.—
Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.—
Brussel na delší lh. —.—. —.—. Německo šek
kr. lhůty za 100 mk. 117 071/2, 117.271/a, Německo n
delší lbůty 117.10, 117 35, Londýn šek a kr. lh
za 10 1. st. 239 40, 239.60, Londýn na delší lhůty
K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —.—
—.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.30
95.50, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad
ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.—
—, Petrohrad delší lh. —.—. —.—, Paříž šek
a kr. lh. za 100 fr. 95.221/2, 95.35 Paříž delší lh
—, —.—, Curych a Basilej šek a krátké lhůty
95 121/4 95.25. delší lh. —.—, —.—, Švýcary šel
5 kr. lh. 95.121/2. 95.2, delší lhůty —.—. —.-
Berlínská bursa, 8. ledna. (Zvl. telef. zpráv
Švýcar
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
Italia šek
Italia
121 / 4 95.25
27
article
»Nár. Listů«.) Oslabení cizích burs způsobilo, že
dnešní obchod zahájen byl smýšlením trochu zdrže-
livým. Ale brzy po zahájení vyvinul se čilý obcho
v hednotách železářských a v popředí byly akci
Lauřiny huti. Důvodem proto byly zprávy o nastá-
vajícím zvýšení cen válcového železa v Horním
Slezsku, jakož i příznivá zpráva z amerického trhu
železářského, kterou přinesi odborný časopis »Iron
Age« a konečně i článek »Köln. Ztg.«, v němž po
jednává se o větší spotřebě surového železa. Vzhle
dem k tomu končila bursa pro železářské papíry ve
lice pevně a za nejvyšších kursů. Tím ovšem zlep
šily se také hodnoty uhlářské, zvláště gelsenkirchen
ské a Hibernia. Na trhu bankovním tísněny byly
rak. kreditky vídeňskými nižšími záznamy, pozděj
však se zároveň se státní dráhou zotavily. Lombardy
chabé. Kasovní hodnoty velice pevné. Ukládací tri
lepší
Soukromý diskont ne měněn: 21/2 proe.
Lauřin
Köln
Slezsko
Iron Age
28
article
První cifry znamenají začáteční, druhé konečn
kursy: Rakouské kreditky 217.75, 218.25. Diskont
192.25, 192.50, Německa banka 213.80, 213 12, COb
chodní společnost 158.60, 158.62, Drážďanská bank
146 10, 146.25, Španělské exterieury —.—, 88.50
Bochumské ocel. 181 10, 183.12, Lauřina huť 214.75
217.25, Dortmund Union lit. C. 72.10, 72.62, Har
penské uhl. doly 168.75, 169 25, Gelsenkirchenské
uhl. doly 172..50, 173.—, Hibernia 170.25, 171.25
Consolidace 342.50, 343 12, Severonémecký Lloye
9480, 95.—, Hamb.-amer. dopravní spol. 97 5
97 62, Kanada 134.—, 134.60, Transvaal 165 25
166.—, turecké losy 124 75. 124.75.
Z kasovních papírů: Concordia 268.30, Rsch
weiler 215.—, Geisweider 148.—, Hochdahí 149 50
Katovické 205.—, Wilhelm 175.50, Phönix 127 —
Rh. Stahl 147.50, Schalker Gr. 354.—, Westfali
120.—, Orenstein 123.—, Rh. Metali 72.—, Haspe
155.—, Donnersmark 206.—, Huldschinský 103.25
Vulcan 20675, Bismark 220..65, Caro 100..50, Hoesch
150.—, Georg Marie 103.50, Königsborn 137.75, Nord
stern 239 60.
Dodatečná bursa. Z Berlína. 8. ledna
C.-B.) Kreditky 218.25, státní dráha 148.60, jižn
Jráha 16.—, Diskonto 192.50, německá b. 213.50
obchodní b. 158.60, drážďanská b. 146.25, darmštadt-
ská banka 136 10, národní banka 119.—, dráh
Dortmund-Gronau —.—, Henri 100.40, Transvaa
166.—, Kanada 134 70, Gotthard. 181 40, Lloy
95.10, Packet 97.40. — Za bolové: Lauřina hu
217.25, dortmundské 72 60, bochumské 183 40, gel
senkirchenské 173 25. Ilibernia 171.25, harpanské
169.25. Consolidace 343.50. — Smýšlení pevně.
Z Frankfurtu, 8. ledna (Telegr, závěrečné kursy.
Wilhelm 175.50
Stahl
Orenstein
Cara 100
Georg
Marie
103.50
Henri 100.40
Německo
Dortmund
Haro
Kanada
Transvaal
Nord
Berlín
Diskonto
Gotthard . 181 40
Frankfurt
158.60
Lauřin huť 214.75 217.25
Hibernia 170.25
Severonémecký Lloy 9480
Schalker Gr . 354
Huldschinský 103.25 Vulcan 20675
Bismark 220
národní banka 119
Transvao 166
343 12
Geisweider 148
Hochdahí 149 50
Phönix 127
Westfat 120
Packet 97.40
Lauřin hu 217.25
29
article
Úvěrní akcie 217.30, akcie společnosti státuí dráhy
148.30, lombardy 158), papírová renta 101.15, stři
brná renta 101.10, zlatá renta 103. 35, uherská zlat
renta 101.65, ub. korunova renta 99.30, 4% rak
korun. renta 101.10. Smýšlení pevné.
Z Frankfuriu, 8. ledna. (Dodatečná bursa.) Úvěrn
akcie 217.90, státní dráha 148.30, lombarddy 15.9
Z Berlína, 8. ledna. (O 1 hod. 30 min. odpol.
Kreditky 217 60, státní dráha 145.—, lombardy 16.—
Smýšlení pevnější.
Z Paříže, 8. ledna. (Počáteční bursa.) Bpro
renta 100 30. 312% půjčka —.—. Smýšlení pevné.
Z Paříže, 8. ledna (Telegrafické závěrečné kursy
3proc. umořitelná renta 99.80 3proc. renta 100 2
3proc. renta —.—, italská renta 102.40 rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1300 státní dráha —
lombardy —.—, směnky na Londýn 25.141/2, rakou
ská zlatá renta 104.10, uherská zlatá renta 102.—
otomanská banka 595, tabáková režie 364.—, tu-
recké losy 122.50. Smýšlení klidné.
Z Pařiže, 7. ledna. (Hirsch. kanc.) Francouzská
renta na dnešním trhu značně se upevnila. Ostatn
renty poněkud zanedbávány, španělské hodnoty
počátku pevné, později následkem zlepšených smě
nečných kursů slabší. Také turecké hodnoly zaned
bávány. Baňské hodnoty se zlepšily.
Z Londýna, 8. ledna. (Hirsch. kanc.) Přes chab
oficialní zprávy novoyorkské byly americké hodnoiy
pevné, poněvadž soukromé zprávy byly příznivy
Reutový trh zanedbáván, báňské hodnoty z počátku
chabě, později se upevnily.
Hirsch
Berlín
Paříž
Londýn
Frankfurio
32
article
96.7
96 7
104.75
100.80
95.2
101.50
100.25
100.25
33
article
95.70
103.75
100.—
94.25
101.—
99.25
99.25
99.25
36
article
100.25
100.—
102. 75
102 75
98.25
37
article
103.75
103.7
96.25
247.—
254.—
39
article
255.50
2550
2480
990.—
40
article
256.5
398.—
2500
993.—
396.—
170.—
155.—
325.—
147.—
41
article
172.50
315.—
1525
42
article
Trhy na zboži
Pražská plodinová bursa, dne 8. ledna.
ObIlI. Znamená se za 50 kg transito: pšenie
česká 1902 76—83 kg K 7.80, 8 45, uherská O—
0.—, 0.—, moravská —, 0.—, 0.—, rakouská jak
— kg —.—. 0.—, americká —, —.—, —
vadné jakosti 0.—, 0.—; žito české 1902 jakost
72—75 kg 7.15, 7.40, uherské 00—00 kg 0.— a
0.—; ječmen výběr 7.75, 8.—, první jakost
7.30, 7 40, střední 7.—, 7.10, merkantilní 6 60, 6.70
ječmen k setí 0—, vadný 6.20, 6.40; oves ry
chlik 1902 6.45, 6.50, prima 6.35, 6.40, merkantiln
6 25, 6..30, k setí 0.—, 0.—, oves uherský 0 —, 0.—
kukuřice uherská 19. 1 0 —, 0 —, cizozemská 0
cinquantinová 1901 K 0.—, 0.—, nová 1902 6.80, 6 9
cinguant. 1902 7.70, 7.80: vike v česká 7 80, 8 —
haličská 0.—, 0.—, uherská K —, 0.—, pohank
0.—, 0.—, proso 0.—, 0.—
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše
nčná mouka č. 0 K 29.—, 29.50, č. 1 28.—, 28.50
č. 2 27.—. —.—, č. 3 25.50, 26.—, č. 4 23.50, 24.—
č. 5 22 —, 22.50, č. 6 20 50, 21.—, č. 7 18 —, 18 5
č 8 14.—, 14.50. Žitná mouka č. I. 22.50, 23.—, č.I
21.50, 22.—, č. III. 17.50, 18.—, č. IV. 14.—, —
Pšeničné otruby jemné 10.50, 10.80 hrubé 10 50
10 80, otruby žitné 10.80, 11 20 krupice —.—, 29 50
prach —.—, —.—, tluč —.—, kroupy: čís. 4/0 B
89 50, čís. 3/0 39 50, čís. 2/ 0 38. 50, čís. 0 37.50, čís.
35 50 čís. 2 34 50. čís. 3 33 50, čís. 4 31.50, čís.
30 50. čís. 6A 31.50, čís. 7A 28.—, č. 8A 26.50, čí
9A 24. —.
plodinový burza
uherský 00
28
český 7 80
kg
43
article
Sem ena. Ceny za 50 kg: řepka sklizeň zím
K —.—, —.—, čerstvá, vlhiká —.—, —1 —, vadná —. “ —
—.—, mák modrý český 26.50, 27. 50, šedý česk
—.—, vlhký český —.—, —.—, kmin český —.—
—.—, holandský 27.—, 28.—, jetel bilý 65.—, 103.—
švédský —.—, —.—, červený 1901 starý —.—, —.—
žervený 1902 64.—, 72.—, úročník —, —, konopná
semena uherská —.—, —.—, haličská 11.25, 12.—
lněná semena haličská —.—, —.—.
Lužiěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va
tení K 10.75, 11.75, ke krměni .—, —.—, boby —
—.—, hrách Viktoria 13.— 14.—, k vaření žlutý
10.—, 11.—, k vaření zelený 12.75, 13.50, ke krmen
— —.—, čočka 12.50, 15.50.
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg.: Švestky česk
K 12.—, 13.50, bosenské 110/120, 80/85 16.50, 22.—
srbské —.—, —.—, višně —.—, —.—, třešně —.—
—.—, hrušky 19.—, 36.—, křížaly —.—, —.—.
Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito : seno li
sované K 3.70, 4.—, nelisované 3.70, 4.—, cizí 0.—
0.—, sláma cepy mlácená 2.25, 2 40, ke krmení 2 —
2.10, ke stlani 1.80, 2.—, cizí 0.—, 0.—
Čekanka. Sušená čekanka po 50 kg K 8.75, 0.—
Zvířecí tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo ub
—, —.—, lůj —.—, —. —
76.50, 77..50, sadlo amer.
Obili.
M. Z Vídně, 8. ledna. (Telefgrm. »Národníe
Listů«.) Plodinová bursa. Proto že miynáři na
špalný odbyt se nezúčastnili koupí a proto že pod
nikavost obchodu byla Ulumena nastávající platnost
zákona o plodinových bursách, obchod se pšenic
a žitem skoro úplně utuchl, k čemuž přispělo také
že čeští kupci a miynáři se dnes trhu nezůčastníli
Švestka
Čekanka
Vídeň
kg
Viktoria 13
44
article
Také po picninách byla poplávka mdlá. Na trhiu ter
Také po picninách byla poplávka mdlá. Na trhiu ter
minovém bylo smýšlení sice pevné, avšak klidnější
Z trhů zahraničních oznámeny ceny dílem nezmě-
něny, dílem částečně dražší. Znamenaly: pšenice na
jaro 1903 7.80, 7.82, 7.791/2, 7.81, 7.80, 7.801/2, žito
na jaro 1903 6.95 oves na jaro 1903 6 34, 6.35. Na-
posledy znamenala: pšenice na jaro 1903 7.80. 7.81.
žito na jaro 1903 6 95, 6.96, oves na jaro 1903 6.34.
Z Vídně, 8. ledna. Telegr. Pšenice na jaro
7.80, 7.81, žito na jaro 6.95, 6.96, kukuřice na kvě-
ten-červen 0.—, 0.—, oves na jaro 6.35, 6.36. Sm-
šlení pevné. Počasí zamračené.
Z Pešti, 8. ledna. (Telegr.) Pšenice na duben
7.70, 771, žito na duben 7.67, 7.68, oves na duben
6.07, 6.08, kukuřice na květen 5.65, 5.66. Nabídky
pšenice byla mírná, koupěchtivost obmezená, smý-
šlení příznivější. Obraty činily 14.000 metr. centů.
Ceny pšenice o 21/2 až 5 haléřů stouply. Pro ostatní
druhy obilí bylo smýšlení příznivější. Trh terminový
byl zahájen na vyšší záznamy americké smýšlením
pevným. V dalším průběhu kursy stoupaly. Počasí
mlhavé.
Z Borlína, 8. ledna. (Telegr.) Pšenice na kvě-
ten mk. 158.—, na červenec 159.25, na srpen —.—
žito na květen 139.50, na červenec 141.—, na srpen
.—, oves na květen —.—, na červenec 138.75.
Z Hamburku, 8. ledna. Telegr. Pšenice hol-
štýnská mdlá, 142.—, 151.—, žito meklenburské
mdlé, 130.— až 143.—, žito ruské klidné, 102 —
až 104.—
Z Paříže, 8. ledna. Te egtam Žito klidně,
na leden 16.10, na únor 16 25, na březen červen
16.50, na květen-srpen 16.25, pšenice klidná, na le-
den 21.75, na únor 21.95, na březen-červen 22.20.
na květen srpen 22.25, mouka klidná, na leden
2370, na únor 28.80, na březen-červen 29.10, a
květen -srpen 29..20.
6.35.
Vídeň
Sm
Pešť
Hamburk
Paříž
Borlín
leden 21.75
na květen
45
article
Cukr.
—n— V Praze, 8. ledna. (Původní zpráva
»Nár. Listů«.) Surovina. Večerní bursy za-
hraničné opět se oslabily na prodeje spekulace
v pohotovém zboží, následkem čehož zdejší
kupci při zahájení našeho dnešního dopoledníno
trhu za pohotové Ústí nechtěli povoliti více než
K 21.55. Když z Hamburku došly však zá-
znamy poněkud vyšší nežli včera večer, zvýsili
kupci svoje podání o 5 h. Odpoledne ohlásil
Hamburk opět ztrátu 5 fen. u blízkých lhůt,
nedostatek zboží zabránil však u nás dalšímu
ústupu cen. Naše bursa končí totiž při klidněm
směru cenami dopoledními K 21.60 za Úst
pohotové a K 21.65 za únor. — Zadní vý-
robky oceňují se dle polohy a jakosti K 20 30
až 21.— B. 88% fr. Úst.
Trh s bílým zbožím jest klidný
při menších závěrkách a nezměněných posavad-
ních cenách.
Dnes došlá zatímní statistika r akou s ká
(bez Uher) za prosinec přinesla následovaí či-
slice v hodnotě surovinně; výroba 85.244t
(loni 192565 t.), vypraveno k vývozu 33.718
t. (72 619 t.), spotřeba 28.617 t. (26 470 t)
zásohy 1. ledna 686161 t. (758 461 t.); zásol
přibylo v prosinci o 22.910 t. proti 93.476
t. loni.
Cukerní zásoby Spojených států a meri-
ckých obnášely včera 132.000 t. prot
136.000 t. před týdnem a 123.901 t. před
rokem. — Na Kubě- činily zásoby v týž den
64000 t. proti 52.000 t. před týdnem a 38. 000
t. před rokem.
Praha
Hamburk
Uhry
spojený stát
Kuba
46
article
Úřadní záznamy pražské bursy cukerní. A. Su-
rovina. I. výrobek basis 88 procent rend. za
100 kg. pohotového zboží k dodání z Ústí nad
Labem ze stanice K 21.60, 21.80, z Ústi nad- Labem
přístaviště 21 60, 21 80, z Prahy 21.—, 21.20). z Prahy.
Karlina překladiště . —.—, z Kolína 20.80. 91.——,
z Pardubic 20.60, 20.80, z Kralup 21.—, 21.20.— —
Dodávky na lhůty: z Ústi nad Labem stanice
na únor —.—, —.—, z Ústí z přístaviště na prosine
—.— —.—, na leden —.—, —.—, na únor 21.65,
21.85. Z Prahy na únor —.—, —.—. Z Hamburku
na červenec —.—, —.—. Zadní výrobek z Úst
nad Labem basis 82 procent —.—, —.—, basis 88 pro
cent —.—, —.—. B. Cukr pro konsum za 100 kg
pohotové zboží: rafináda I. 84.—, 84.50, rak
náda II. —.—, —.—, pilé centrifugální 83.—, 83.50
cukr kostkový v bednách I. 86.—, 86.50, cukr kost
kový v bednách II. 85.50, 86 —, cukrová moučka
v pyilích 85.—, 85.50, centrifugální pilé transito k do-
dání z Terstu 22.—, 23.—; zboží lhůtové
rafináda I. na prosinec 84. —, 84.50.
o — V Praze, 8. ledna. Původní zpráva
»Nár. Listůs.) Surovina. Nálada cizozem-
ských trhů byla dnes ještě klidnější než včera,
zvláště pro přední lhůty leden až duben jevil
se menší zájem a záznamy pro tyto měsíce
klesly o 5 feniků. Následkem toho bylo zde z
nabízené pohotové zboží pouze K 21..60 fko.
Ústí povolováno a v úrovni télo ceny též zbože
jednáno. Nabídka českého zboží byla skrovná.
ale za to moravského četnější.
Bursa končila při ceně K 21..60 fr. Ust
v klidném smýšlení. Za zboží na únor bylo lze
K 21.70 dosíei
Večer z cizích trhů došlé zprávy byly po-
někud stálejšího rázu.
Bilé zboží. Obchod v rafinádě je stál
vleklý, omezen jsa na vyřizování drobných
zakázek, kteréž pouze překupníci obstarávají.
Karlin
B Cukr
Bursa
Ústí nad Labe
ústit nadLabe
Praha
Kolín
Pardubice
Kralupy
ústit nad Labe
Ústí
Hamburk
Terst
kg
47
article
Poslední telegramy.
První číslice peníze a druhá zboží
Z Magdeburku, 8. ledna. 6 hod. 05 min. (Původní
telegram.) Smýšleni ustálené, na leden 16.05, 16.10, n
květen 16.45, 16.50, na srpen 16.85, 16 95 a na řijen-
prosinec 17.85, 17.50. Pohoda mírná a jasno.
Z Hamburku, 8. ledna. 6 hod. 10 min. (Původní
telegram.) Smýšlení ustáleně. Ceny za 100 kg. Na leden
16.—, 16.10, na únor 16.15, 16.20, na březen 16.20
1625, na duben 16.30, 16 40, na květen 16. 45, 16.5,
na červen 16.60, 16.70, na červenec 16 75, 16..85, n
srpen 16.90, 16 95, na září 17.—, 17.10, na říjen
17 80, 17.90, na listopad 17.75, 17.85 a na prosine
17.80, 17.90. Pěkná pohoda.
Z Paříše, 8. ledna. 3 hod. 30 min. (Původní
telegr.) Smnýšlení ustálené. Bílý cukr č. 3., za 100 kg
Na leden 25/2, na květen-červen 26, na květen
srpen 261%2 a na říjen leden 277 /2. — Surovina klidná.
1134 až 22.—. Pošmourno.
Z Londýna, 8. ledna. 3 hed. 50 mín. (Původní
telegr) Smyšlení ustálsné. Na leden 7.111/2, 8.—, na
květen 8.21/4 821/2, na srpen 8.43/4, 8 51/4 a na říjen-
prosinec 8 101/2, 8.11. Obrat 6000 centů.
Magdeburk
Hamburk
Londýn
kg
Paříš
cent
48
article
Káva-
x. Z Tarstu, 6. ledna. Dovozy brazilské obnášely
v prosinci 931.000 pytlů a od 1. července do 31.
prosince 8.205.000 pytlů proti 10,582.000 pytlům roku
předchazejícího a proti 7,060.000 pytlům v r. 1901.
Vzhledem k tomuto poměru, měla by letošní sklizen
brazilská vynésti asi 12,000.000 pytlů. Poněvadž s
příští sklizeň santosská odhaduje nejmeně na osm
millionů pytlů, což by odpovídalo 12 až 13 millio-
nům pytlů příští sklizně brazilské, nenastane asi
ještě zlepšení nynějších nízkých cen.
Evopské zásoby kávy vzrostly v měsíci pro-
sinci o 25.000 tun a světové zásoby klesly
9000 tun.
Z Hamburku, 8. ledna. 5 hod. 30 min. (Pu-
vodní telegram.) Santos good average, na leden
26 25. na březen 27.—, na květen 27.50, na září 28.50.
ntrt
Sinýšiení upevněné.
Z Hamburku, 8. ledna. (Telegr.) (Závěrka.)
Káva na leden 26.25, na březen 27.—, na kvéten
27.50, na záři 28.25. Smýšlení upevněné.
Z Havru, 8. ledna. 3 hod. 30 minut. (Pa-
vodní telegr.) Santos good average na leden 31.75
na květen 32.25.
Hamburk
Havre
Pu