9. ledna 1903. Číslo9.

NÁRODNÍ LISTY-

Strana 5.

Švorčíka, a k těmto v zastoupení zájmů jednotlivých ročníků: za IV. roč. koll. Gustava Domina za IIl. roč. Leo Jabůrka, za II. roč. Jar. Ouisa a za I. roč. Fr. Pinkasa. Užší výbor jest sestaven: předsedou dr Bchumil Baxa, místopředsedon JUC. Karel Schrolz. předsedou zvací komise JUC. Leo Jabůrek, jednate- lem JU. st. Jaromír Pinkas, pokladníkem JUC. Josel Sládek, zapisovatelem JU. st. Otto Hoppe. Reklamace dlužno adressovati na ples českých právníků, Praha I., Karolinom, kdež se úřadaje v záležitostech pleso- vých denně od 10. do půl 11. hod. Schůze plesového výboru konají se ode dne 9. ledna každý pátek 8. hod. večer v restaurantu p. Brejšky ve Spálené ulici.

Sokolský věstník. Družstvo pro zřízení tělocvičny Sokolu v Praze na Starém městě kon řádnou valnou hromadu v neděli 11. ledna odpoledn o půl 3. hodině ve škole u sv. Kříže Většího na Jan ském náměstí. Jest povinností členstva, by co nej četněji schůze této se zúčastnilo Tělocvíčná jednota Sokol na král Hradčanech pořádá v neděli 11. ledna o 5. hodině odpoledne »u Demartinů« přednášku »Zápasy s býky v jižní Francii,« již prosloví br. MUDr. B. Klusáček Výklad doprovázen bude promitáním světelných obrazu skioplikonem. Vslup volný.

Věstník spolkový. Schůze. Dne 9. ledna. Z Hlabolu pražského Dnes o 6. hodině večer jest zkouška damského od boru a o 7. hodině mužského odboru ke příští pro dokci. — V jednotě českých filologů (Praha I., Klementinam č. V.) přednáší o 7. hodině večern prof. pan dr. J. Zubatý »o Ramajaně«. — »Ruský kroužek« má čienskou schůzi o 8. hodině večern v sále Umělecké besedy v Nekazance. Vyučování v obou kursech bude od 7. do 8. hodiny večer. P 8. hodině hude se konati důležitá výborová schůze. — Klub českých [ilatelistů má v 7 hodi večer členskou schůzi v restauraci »u Choděry« poko č. 6.—Stolní společnost v hostinci pana Jana Bělouška »u Šmídů« ve Vinohradské ulici č. 411 má o 7. hodině večer schůzi. Celkový příjem za r. 1902 činí K 656.76, z nichž rozdáno na vánoční nadílku chudým dítkám K 652.10 a zbylek K 4.56 převeden na r. 1983. Dne 11. ledna. Dobročinná a vzdělá- vací beseda »František Palacký« v Praze 1. má řádnou valnou hromadu o 3. hodině odpoledne v restauraci pana Fr. Šmejce na nároží Dlouhé třídy Dne 12. ledna. Spolek českých úřad- níků železničních vPraze má v místnostec spolkových v Jungmannově třídě č. 2 II. výborovou sehůzi.

Zábavy. Elitní dychánek místního odboru českoslovanské obchodnické besed na Král. Vinohradech bude uspořádán v úterý dne 13. ledna ve velkém sále Národního domu. Se zvaním se již započalo. Lze doufati, že obchodn kruhy přispějí k jeho representaci. Reklamace dam jakož i veškeré dotazy vyřizuji pp. Karel Večl, ob- chodvedoucí firmy Karel Gubiš na Král. Vinohradech v Palackého třídě a Josef Karč, účetní firmy Fer Veselý v Praze II., na Havlíčkově náměstí. — Aka demické taneční hodiny Jos. Horáka v Konvíktě počnou 16. ledna. Zápls denně mez 4. a 6. hodinou odpoledne tamtéž. Ochotnická divadla. Divadelní večer besedy»Komenský na Král. Vinohradech pořádán bude opětně v neděli 11. ledna v Národním domě vinohradském Hráti se bude za spoluúčinkování dramatického od boru měšťanské besedy Hilbertovo drama »Vina« Režii má pan R. Budil. Začátek o půl 8. hodině. Telefonické zprávy „Nár. Listů K nastávající kampani parla- mentní. Z Vídně, 8. ledna. Dnes dopoledne o 10. hodině konala se v ministerstvu vnitra ministerská rada, které účastnili se všichni členové kabinetu. Trvala tentokráte dlouho Podána v ní zpráva o závěrečných konfe rencích rakousko-uherských a zároveň ohlá šeno, že předseda ministerstva odebere se v sobetu k formálnímu podepsání smluv vy- rovnacích do Pešti. Po té zabývala se mini sterská rada disposicemi pro nastávající kampaň říšské rady. Jednací pořad včera ustanovený pro první schůzi, jež bude 15. ledna, změněn byl dnes takto : 1. I. čtení vládních předloh o cukern konvenci brusselské a novelle k dani cukerní 2. I. čtení branné předlohy.

3. I. čtení rozpočtu. 4. I. čtení tiskového zákona. Tyto změny se odůvodňují ve vládníeh kruzích termínem, který jest pro zkoncování předloh cukerních dán parlamentu. Tento termín končí posledním lednem. Ale podoba se, že vojenské kruhy naléhají nyní na brzké vyřízení branné předlohy. Že zákon tiskový položen na místo po- slední, jest svědectvím, jak veli ce vládě záleží na tomto díle. Císařský patent dnes daný a říšskou radu svolávající k zimní kampaní bude zejtra ráno v úřadním listě vyhlášen. Vyrovnaci akce. Z Vidně, 8. ledna. Dr. Körber měl dnes večer dlouhou poradu s německými členy moravské vyrovnací konference bar. d Elvertem, dr. Grossem a dr. Chiarem. Subkomitét německých členů vyrovnach sekce pro království české konal dnes druhou svou poradu. Noví pairově. Z Vídně, 8. ledna. Ze 27 pairů při- hlásili své příslušenství ke stranam dosud následující: k pravici: hr. Borelli, hr. Clam Martinic, dr. Krainski, Michalowskia bývalý ministr justice Ruber; k levici: Ginzkey, Jeiteles, Peez a Schöller; ke středu: Hardegg a Plappart. Vojenské reformy. Z Vídně, 8. ledna. Podle informací »Neue Freie Presse« má ministr vojenství úmysl vedle reorganisace vojska opatřiti dělostřelectvo novými děly. Poněvadž však náklad na obojí »reformy« bude tak obrov- ský, neprovedou se prý obě najednou, nýbrž jedna za druhou. Která přijde dříve na řadu, závisí prý zvláště od zkoušek s novými mo dely děl. Tak jako tak dle všeho neujde po platnictvo břemenům těm, ač-li nezůstanou zástupcové lidu pevni v krajním od- poru.

Nová ústava v Srbsku. F. Z Běiehradu, 8. ledna. (»Neues Wiener Tagblatt«.) Ujišťuje se, že král Ale xandr hodiá opětně změniti ústavu. Býva- nroe ministru Dorděvičovi bylo uloženo vy pravovati sovou ústavu, kteráž prý bude as za tři měsíce prohlášena. Skupština bude. hned po sestupu svém (21. ledna) opět uza- vřena. Vláda pak svelá konferenci zástupcův všech stran a poradí se s nimi o dalších opatřeních Národní ponť italská. a. Z Říma, 8. ledna. Národní ponť do Pantheonu za příčinou 25letého výročí smrti Viktora Emanuela II. bude imposantní Z venkova a z ciziny očekává se na 20.000 účastníků Němeché prsty v Americe. x. Z Londýna, 8. ledna. Washington- ský dopisovatel »Daily News« trvá na tom, že irancouzké průplavní společ- nosti panamské učiněna byla Německem nabídka na odkup jejo práv za 200 mill. franků, neuskuteční-li do 1. března Unie své opění právo; také práva Kolumbie při průplavu Německo nabídlo se odkoupiti. Stanoviskem Německa jest prý, že doktrina Monroeova nevztahuje se na podnik ten, poněvadž ústava kolumbijská vy- lučuje všeliké zřeknutí se svrchovanosti repu- blikou kolumbijskou a poněvadž stavba prů- plavu kapitálem německým neznamená prý okupaci kolumbijského území ve smyslu mezinárodního práva a také prý proti fran- couzskemu provádění stavby nebyla Monroeova doktrina stavěna. Jest ovšem otázkou, zdaliž za nynějších změněných po- měrů bude téhož názoru Unie, zvláště když jde právě o — Německo, na jehož ruce ve Washingtonu musily opětně již zvolati své »Hands off!«

Dardanelly a Bospor. w. Z Londýna, 8. ledna. »Standard- píše k anglickému protestu v Cařihradě po- daněmu, že nezůstane prý při pouhém pro- testu a že ministří císařští musí uvážíti mohou-li státy, je podepsavší, jen tak beze všeho od smluv mezinárodních ustoupiti »Zlibí-li se Německu, dodává list, prohlásiti, že ho Dardanelly již nezajímají, můžeme mu politiku takou opáčiti na místě, jehož nelze tu blíže oznáčiti. Vůči Rusku jest pak posta- vení naše velmi jednoduché. Chce-li miti Rusko Dardanelly otevřeny, bude nám to vhod, jen že musí pak zůstati otevřeny i pr britské lodi.« Černí a bílí. w. Z Londýna, 8. ledna. Roo se velt svým pevným vystoupením pro rov no právnost černochů vzbudil v nepo kročilých massách zlou krev, takže se i vy tržnosti očekávají. Dr. Crum, jehož dosazen do celní správy charlestonské uvedlo agitac v proud, psal Rooseveltovi, že zřekne se místa svého, aby zamezil hrozící násilnosti Roosevelt ale odvětil mu, že jest povi nen zásadě rovnosti rac, by vy trval a že vláda nedá se žadný m hrozbami zastrašiti. Novovorsko organy republikánské strany píší, že jednání Rooseveltovo jest prý nepolitické. Vůdčí list novoorleanský píše, že běloší jizních státův nedají prý si nikdy líbiti černošských úřad níkův a president prý vyvolává tak jen bo obou rac, v němž prý raca černá pohoří.

Telegramy korresp. kanceláře. Z Vidně, 8. ledna. (C.-B.) Císař přija dnes za všeobecných audiencí mimo jine také předsedu poslanecké sněmovny hraběte Vettra. Generální inspektor ženijního sboru poln zbrojmistr Beck složil dnes přísahu císař jako tajný rada. Dementi. Z Bělehradu, 8. ledna. (C.-B.) Bez- podstatna je novinová zpráva, že v Niši byly odcizeny listiny o missi hr. Lamzdorfa - již proto, že takých listin vůbec není. Z Bělehradu, 8. ledna. (C.-B.) Zpráv berlínského »Nationalzeitungu«, že hr. Lams dorf za svého pobytu v Niši přivedl na pře- třes otázku následnictví na trůn a manželský poměr krále a královny, jest vymyšlena (Byla již i s jiné strany vymyšlena. Pozn redakce.) Z Hělehradu, 8. ledna. (C.-B.) Zprávy listů o domnělém zadání dodávky nábojů ji stému rakouskému družstvu jsou bezpod- statny. Smírčí soud. Z Washingtonu, 7. ledna. (C. - B. Výbor pro zahraniční věci schválil zprávu příznivou smlouvě o všeobecném mezinárod- ním smírčím soudu, která byla prohlášena na nedávném panamerickém sjezdu v Me xiku za žádoucí. Tato smlouva srovnává se úplně se smlouvou o smírčím soudě Haagu, ale týká se jen západní polokoule. Anglický episkopát. Z Londýna, 8. ledna. (C.-B.) Biskup winchesterský jmenován byl arcibiskupem canterburským.

Car v Římě. Z Říma, 8. ledna. (C.-B.) »Tribunae (vládní) sděluje, že car navštíví Řím koncem dubna a německý císař v polovici května (Bylo včera již sděleno z pramene soukro měho. Pozn. red.) Chamberlain v jižní Africe. Z Pretorie, 8. ledna. (C.- B.) Na konci své řeči o hostině prohlásil Chamberlain, že všecky nároky na náhradu budou svědomitě prozkuumány, ale pro velký svůj počet ne- budou se moci najednou vyříditi. Říše vy platila dva milliony a dá více, až nároky budou prozkoumány. Na ty, kdo sloužili říši, nezapomene se. Úváží se zástupci všech stavů, mělo-li by Transvaalsko přispěti k za- pravení válečných výdajů, také s kapitalisty. již jistě něčím přispějí. Vláda nehodlá učíniti ničeho, čím by se daně zbytečně zvýšily,a co by bylo na újmu rychlému rozumnému vývoji. Na Transvaalsku nebude žádati se ničeho, leda by dobrovolně přispělo, jsouc samosprávnou osadou. Zoufal by nad impe rialismem v jižní Africe, kdyby osada dopu- stila, aby každý občan ve spojeném králov ství platil zvláštní daň, a osada z toho měl užitek

Warocké nepokoje. Z Tangeru, 8. ledna. (Lliberal.) Císař- ský generál Sašali Susi vrátiv se raněný do Fezu, byl uvězněn na sultánův rozkaz, nebot lpí na něm spoluvina za porážku císařského vojska pro jeho ukrutenství proti Kabylům a Hyajnům. n. Z Berlína, 8. ledna. Z Gibraltaru sděluje se »Voss. Zigu.«: Zde nazírají na věci marocké velmi pessimisticky Anglické, portugalské i španělské lodi vo- vojenské jsou pohotově. (A francouzské Pozn. red.) Anglická admiralita pokládá za kročení za žádoucí. Mezi povstalci jest ne- svornost, sultán z toho těží. m. Z Madridu, 8. ledna. Z Marokk došly sem tyto zprávy: Pretendent ustoupi do hor. Poblíž Ulad-Musy byla přepadena karavana obchodní a odehnáno ji 15 vel bloudů i s nákladem. Opětné dosazení jedno okého prince Mulaje Mohameda, staršího bratra sultánova, do všech jeho hodností, po kládá se za vítězství reakce ke škodě evrop- ských (rozuměj: angliekých) zájmů. Ve špa- nělské osadě Čeutě hromadí se z opatrnost zásoby na šest měsíců. »Imparcia!« však píše, že marocké události ukázaly, že státům evropským skutečně vážně běží o zachován statu quo ve Středozemním moři. n. Z Berlína, 8. ledna. »Loc. Anz.« sdělují z Tangeru: Francouzská vojenská komise, dosazená při dvoru sultánově, ubírá se do Fezu, aby vystřídala komisi pověřenou výcvikem marockého dělostřelectva, Provázi ji první tajemník francouzského vyslanectva. prý k vůli soukromým zájmům, ale dle všeho s určitým posláním iran- couzské vlády Z Madridu, 8. ledna. (C.-B.) V mini- sterské radě za králova předsednictví sděli min. předseda Silvela, že marocké zprávy jsou tuze optimistické. Doufá, že brzká srážka mezi sultánovým vojskem a povstalci přinese definitivné rozhodnutí.

Venezuela a mocnosti. Z Washingtonu, 7. ledna. (C.-B. Odpověď Italie na návrhy Castrovy sem došla. Jak se proslýchá, jest i ona sepsána z téhož stanoviska jako odpovědi Německa a Anglie. Odpověď Anglie bude doručen vyslancem Spojených statů Bowenem presi dentu Castrovi. Z Paříže, 8. ledna. (C.-B.) Zdejší vy dání newyorského »Heraldu« otiskují telegram vůdce venezuelských povstalců Matosa, němž se dí, že neštěstí Venezuely zavinil Castro, jenž jest mužem bez morálnosti a bez administrativní schopnosti, zkrátka oprav- divý divoch. Castro pronásledoval stále všechny, jež měl za své odpůrce, věznil vo- jáky, kupce a sedláky v nezdravých věze- ních a poutal je okovy. Po dvě léta páleny dělníkům domy a lodníkům lodi, a města, jejichž celým zločinem bylo, že byla obsa- zena revolučním vojskem, byla pleněnaa bombardována. Libovolná opatření Castra proti cizineům způsobila společnou akc evropských mocností. Jakmile Castro bude svržen, nastane ve Venezuele opět míra vrátí se i úvěr. Matos vyslovuje naposledy mínění, že všemocné Spojené státy severo- americké, místo aby odpíraly svůj rozhodě soud nedostatečně mravním osobnostem vlády caracasské, budou pokládati za svou povin- nost k Americe a lidstvu, by zakročily ve sporu nynějším Z Caraeasu, 7. ledna. (C.-B.). Presi- dent Castro přijal dnes amerického vyslance Bowena, jenž mu doručil odpověď států n návrhy Venezuely. Byla svolána hned mini sterská rada. Očekáva se, že odpověď vene- zuelská na sdělení mocností bude doručent večer vládě Spojených států. Zdejší bank se dohodly, že poskytnou vládě potřebné zá lehy k zaplacení žoldu vojsku Z Caraeasu, 7. ledna. (Reuter.) O pověď spolčených vlád způsobila ve vládnícl kruzích velkou sklíčenost.

Bowen neočekává ještě zejtra venezuel skou odpověd. Z Londýna, 8. ledna. (Hirsch.) »Daily Telegraph« oznamuje z Washingtonu, že došly již noty vlád německé a italské, nichž se praví, že návrhy vlády venezuelské na upravení sporných záležitostí jsou způso bilé, by se o nich jednalo. Zároveň činís v nich návrh, aby před svoláním rozhodčího soudu se zástupcové všech interessovaných mocností sestoupili ku předběžné pora dě ve Washingtonu. Honduras. Z Nového Yorku, 8. ledna. (Reuter. Z Panamy oznamují, že hrozivé revoluční hnutí v Hondurasu nabývá vážného rázu President republiky Sierra maří ustavičné odevzdání presidentství Bonillovi, jenž čeká na ostrově Amapale, jaké postavení zaujme kongres. Bonilla má střelivo a velitel ama polský ho vojensky podporuje. Telegrafické zprávy hospodářskké. Z Vídně, 8. ledna. (C.-B.) Naproti ne příznivé kritice orgánů dělnické strany o výnosu ministerstva vnitra ze dne 19. listopadu 1902 jímž nařízeno zemským úřadům, aby bedlive zkoumaly, nespadají li zřizující se spolky jako spolky pojišťovací pod cís. patent. ze dne 26. listopadu 1852, píše »W. Abdpst.« Výnos ze dne 19. listopadu I. r., jenž je pouze obnoveným výnosem ze dne 18. prosince 1882 vyplývá výhradně ze zákonné povinnosti vlády dbáti u všech spolků, jež naproti určitým při platkům spolkových členů přijímají určitě pla- tební závazky — a tak děje se také v dělní ckých spoleích — aby pojišťovací prostředky stačily vždy na bezvadné splnění spolkových zá- vazků. V mnohých případech za posledních le shledalo se, že bezpečnosti nebylo od samého počátku nebo vymizela vadným hospodářstvím. pročež třeba přísné kontroly státním úřaden pojišťovenským. Spolky nemají se co obávat zkrácení své činnosti, vyhoví-li jen pojišťovensko technickým požadavkům, anebo vylinou se zá- vazku k určitým číselně udaným platům.

M.-p. dr. Körber odpovídaje na pamětn spis spolku báňských průmysl níků, železářův a strojníků v Rakousku zaslal jeho předsednictví uřinis. v němž prohla šuje zjištění budoucích státních objednávek pro strádající průmysl za nalehsvé a oznamuje, že dle jeho ústního slibu jednotlivé odbory sesta- vily příslušný materiál, při čemž mimo potřebu na rok 1903 dbáno také na další dvě léta, aby průmysl, pokud jedná se o státní objednávky. mohl se zaříditi na rovnoměrné a trvalé za- městnání. Předseda ministerstva by rád, aby rozhodující kruhy průmyslové byly s vládou za jedno zvlášť ve dvou věcech. Nemůže souhlasit s náhledem zastávaným tu a tam ve veřejnosti, že jedinou spásou průmyslu je státní pomoe, zvlášť kdyby byla tak veliká, že by ohrožovala pořádek v státním hospodářství a státní úvěr. Jen rozumným spolupůsobením všech zúčastně- nývh sil lze překonati »mrtvý bod«. Vláda vy- bízl svazy, zřízené v železářství a ně- kterých s ním souvislých odborech, aby moudrou a rozvážnou cenovou politikou přispěly k roz množení spotřeby. Tím přispěje se k seslabení námitek proti obvyklé teď organisaci výrobců a usnadní se východ z nynější stagnace.

Druhá věc týká se obav stran podceňován státní investiční činnosti. Ministerský předseda poukazuje na někdejší prohlášení ministra flnancí. jenž označil za lichou domněnku, že otáli s opa- třením peněz na investice z příčin fiskálních v příčině druhé obavy dokazuje, že nynějsí vláda, uznávajíc potřebu a význam investicí pro státní dopravní ústavy, hned, jak nastoupila svůj úřad a také později podala řišské rádě předlohu investiční a předilohu o vodních dráhách a před- ložila je císaři ke schválení. Dr. Körber konči ubezpečením, že vláda vynasnaží se o včasn provedení zákonem uslanoveného investičního programu a zákona o vodních dráhách i intere- sovaný průmysi může bezpečiti se, že zachová se stanovisko, zaujaté při pořizování těchto zá- konů. List obsahuje dále zevrubný popis po- stupu, jenž zachovával se při použití úvěrů na rok 1901—2 a vyvrací námitku, že úřady ne- popílily si s použitím oněch úvěrů. V r. 1901 a 1902 vydáno pro ministerstvo železnic úhrnem 123.5 mill. K a zbylo jen — z příčin jinde uvedených — 29.9 mill. K. V úvodech jedná se o přáních stran brzkého obnovení obozů že- lezničních a přidržení soukromých dráh k větším investicím.

Nejvíce místa popřává se vývodům, kde vláda ličí ráz a rozsah opatření budoucích, aby se zajistilo stísněnému železářství většíhoa trvalého zaměstnání na několik let. Z nich pa- trno, že správa státních železnic v letech 1903—5 chce objednati pouze v železářském průmyslu asi za 80 mill. korun a to: kolejnic a j. za 31,360.000, obozu za 25,928.000, mostů za 11,539.000, mechanických zařízení a pomoc- ných strojů za 9,234.000, telegrafních zařízení a signálů za 2,639.000 K. Mimo to objedná ministerstvo obehodu stavebního materiálu te- legrafního za 3,150.000, pro přístavy za 750.000 K, takže obě ministerstva v letech 1903—5 budou míti k dísposici na 84 mill. neho 28 mill. K ročně. Průměr ten zvýší se objednávkami ministerstev orby a vnitra o dal- ších 690.000 K. Potřeby pro stavbu vodních drah a vozivo pro alpské železnice nejsou t zahrnuty. Vláda jedná také ze soukromými že- leznicemi o programu za příčinou výdatného rovnoměrného zaměstnání jmenovaných průmyslů a doeilila již výsledků, jež oprávňují k nadějí na příznivé ukončení celé akce. Odbor průmyslové rady pro mořský obchod měl schůzi za předsednietví Alf. Kruppa a účastenství zástupců ministerstva obchodu železnic, financí a námořského odboru minister stva vojenství. Předseda vzpomněl s povděkem vyrovnaní s Uhrami. Potom rokovalo se Schölierově návrhu stran ustanovení k rozmno žení rychlosti obchodních lodí a jejich použit k obraně země. Po zevrubné debatě usnešeno odročiti ko- nečné usnešení o návrhu, až se bude rokovati o smlouvách stran podporování plavby. Jedno hlasně byly přijaty zprávy o brzkém rozšířenl tertského přístavu a příslušné návrhy i resoluce.

Posl. Koliseher zavedl rokování o pojetí Dunaje do sdruženého obchodu železničního, říčníhoa mořského a opřel se tvrzení, že provedení to hoto plánu mohlo by býti na ujmu Terstu. st Z Pešti, 8. ledna. (Zvláštní telegram »Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 15.000 o 2.5—5 h. dráže. Platila: pšenice tisská 81.8 kg K 8.5715, 80.5 kg K 8 45, 80 k K 8 221%, žlutá 79.5 kg K 8 271%, stolno-běle- hradská 77.5 kg K 8.—, peštská 79.5 kg K 8.35, 78.5 kg K 8.15, 76 kg K 7.90, horňácká 77 kg K 8.—, banátská77.5 kg K 8.15, tur.- bačská 79 kg K 8.20lg, tur.-kanižská 79 kg K 8.20, padejská 78 5 kg K 8.20, kulská 75.5 kg K 8.15, bačská 78.5 kg K 8.30 na čtvr léta; žito (+5 h) K 6.70 až 6.72; kuku- řice K 5.50. Terminový obchod byl pevný. K večeru znamenala: pšenice na duben K 7.70, na říjen K 7.75, žito na duben K 6.67 oves na duben K 6.07, kukuřice na květen K 5.66, řepka na srpen K 11.75. Sádlo do K 73.—; slanina 3díl. po K 65.50, 4díl. po K 64.—; jiné zboží beze změny. Mlhavo.

C. Z Vídně, 8. ledna. »Pol. Corr.« do vídá se s kompetentní strany, že účelem pa- řížské cesty bulharského ministra Sara fova, jenž včera dlel ve Vídni, je pouze odstranit ústně různé náhledy o výkl adu některých ustanovení posledn smlouvy o půjčce. Další udaje o jinýeh účelech cesty jsou liché kombinace. Z Cařihradu, 8. ledna. (C.-B.) Kodaňský vyslanec dostal včera notu ministra zahraničnýcl věcí se zprávou, že sultánským iradem schválen byl kompromiss o modu procedendi rozhod- čího soudu v záležitosti vrý cho- ních železníe. Z Washingtonu, 8. ledna. (C.-B.)v úřadní zprávě ministerstva orby ze dne 5. t. m. uvedený počet 9,311.835 žoků bavlny odpovldá 8,905.503 žokům bavlny pro trb způsobilé. Z Paříže, 8. ledna. (C.-B.) Národní sdru- žení francouzských majitelů zahraničných hodno zaslalo obligacionářům společnosti j i ž n dráhy okružník komitétu pro ochranu zájmo tohoto sdružení, v němž podává se zpráva o ko naném vyjednávání. Po pařižských kenferenclel byla usnešena dodatečná studia o stavu společ- nosti jižní dráhy se zřetelem na její budouci po třeby. Komitét soudí. že studia ta budou odbst do února, načež budou svoláni obligacionáři, aby projevíli své mínění. Konečně připominá se, že pravidelná výplata kuponu zůstane mimo diskusi.

Cuk r. Z Vídně, 8. ledna. Protože porady ex- pertise cukerní potrvají jen krátkou dobu, po- kládá se za možné, že parlamentní projednánl zákona o vnitřním rozdělení cukerního kontin- gentu bude zahájeno již v nejbližší době, tedy zároveň s osnovou o cukerní konvenci a no- vellou k zákonu o cukerní dani. Německo-ruská obchodní smlouva. n. Z Berlína, 8. ledna. Vyjednávánl o obnovu německo-ruské smlouvy obchodní pokročilo prý dosti daleko. Hanoverský »Courier« sděluje, že není vyloučeno, že ná- vštěva korunního prince v Petrohradě uza- vření této smlouvy urychlí.

Národní hospodář. Průmyslníci dřeva a obchodní smlouvy. Na po- slední valné hromadě rakouského spolku průmyslníků dřeva jednalo se také o obchodně-politickém postavenl průmyslu tohoto. Referent shrnul požadavky prů- myslu tohoto v tyto vývody. Dle nového celního tarila má býti kulalé dříví nadále proclíváno 20, obráběné ale místo dosavadních 80 125 mk za vagon. Tlinlo ustanovením zvýší se ještě více nepoměr vývozu ku- latého a obráběného dříví a tím způsobeno další zhor- šení stavu našeho dřevalského průmyslu a to lím více, uskuteční-li Ilalie svoji hrozbu o retorsi proti na- šim dřevařským produktům pro případ zvýšení cla na ilalská vína. Nepříznivý stav našich pil přivoděn re- sloucím vývozem kulalého dříví. Tím donuceny našs pily, obmeziti svoji výrobu nebo dokonce ji přerušili. čímž ovšem nemálo postiženo i naše lesnictví, protože rostoucí domácí průmysl může lesnictví jen prospěti

Jest tedy i v zájmu lesnictví, aby německé clo na dníví obráběné bylo sníženo. Prohibitivni clo německé zni- čilo by naše pily úplně a na naši škodu posililo by tento druh průmyslu v Německu. Mimo nás má tytéž zájmy s námi i Rusko. V r. 1900 bylo z Rakouska do Německa vyvezeno 260.000 vazonů dřiví, z toho 162.920 vagonů dříví kulatého proti 68.532 vagonům v roce 1903. Rusko dodalo do Německa v r. 1900 97.550 vagonů kulatého dříví, Švědsko však pouz 427 vagonů kulatého, ale za to 52.007 vagonů obrá- běného dříví. Mluví se mnoho o odvetě za zvýšení zemědělských cel německých. Rusko a Rakousko do- daly r. 1900 z celkového dřevního dovozu německéha 491.625 vagonů 426.360 vagonů — patrno, že společ- nou dohodou úspěchu by na Německu bylo lze do- cíliti. Bylo by lze ustanovili, že možno vybírati od- vetné clo ve formě vyrovnacího cla vývozního, rovna- jícího se rozpjetí německého cla dovezního mezi ku- latým a obráběným zbožím při vývozu do Německa.

Jedná se ovšem o to, bude-li se při novém jednání smluvním pokládati za důležitější ulehčení vývozu obráběného dřeva či další zbraňování dovozu před- mětů, již dnes u nás chráněných. Požadavek, postaviti při smluvním jednání v popředí otázku cla na obrá- běné dííví a na tovary dřevěně, jest dán významem, který má vývoz dřeva v našem zahraničním obchodu vůbec. Byloť jen v roce 1900 vyvezeno od nás dříví a tovarů dřevěných za 303 mili. K. Schůze usnesla se, podati vládě petice ve smyslu uvedených vývodů. Nelze popřiti, že snahy, povznésti náš dřevařský prů- mysi, který trpěl nepoměrným vývozem suroviny od nás, zasluhují veškeré podpory Devitihodinná doba pracovní v dolech. Správní soud zabýval se včera stížností západočeské báňské společnosti o principiální otázce — na niž jsme jis ve včerejším listě poukázali — zdali nutno v zá- konnon devítihodinnou šichlu započísti i výjezd i sjez hornictva. Ve stižnosti podaná drem. Rudoifem Plal- fingerem se v podstatě praví: 1 července m. r. nabyl platnosti zákon o devítihodinné době pracovní v do- lech. V zákoně tom se praví: »Doba šichty pro děl- níky zaměstnané v uhelných dolech nesmí přesaho- vati denně devět hodin. Počátek šichty počítá se po době sjezdu, ukončení její po vykonaném výjezdu«.

Krátce před hlasováním o tomto zákoně v parla- meniě učinil zástupce vlády ministerský rada Zschner na dotaz posl. Schuhmaiera prohlášení, že trváni šichty v zákoně stanovené 9 hodinami denně nelýká se jednotlivého horníka, nýbrž že je to uslanoveni trvání šichty veškerého hornictva a že se v této době šichty má vykonati úplný sjezd i výjezd všeho hor- nictve. Stejné prohlášení učinil ve sněmovně panské ministr orby. Na základě tohoto zákona zavedla západočeská uhelnodolná akciová společnost ve svých kamennoubelných dolech v Žacléři devítihodinnou dobu pracovní. Doba šichty byla však jako dříve po- čitána jednotlivě a nikoliv celkově. Kutnohorský revírní báňský úřad uložil pak společnosti, odvolávaje se na zákon a na prohlášení zástupce vlády ve pří- čině výkladu trvání šichty, aby zavedla devítihodinnou šichtu celkovou a ve stejném smyslu rozhodlo báňské hejímanství v Praze. Společnost podala na to prol rozhodnutí baňského hejtmanství stížnost ke správ- nímu soudu, o níž se včera jednalo. V písemné stíž- nosti se nejprve uvádí, že prohlážení vládního zá- stupce o zamýšleném výkladu zákona nemůže mít nikdy platnosti zákona, že nemůže býti povážováno za autenlickou interprelaci záko na a proto dlužno již z formálních ohledů rozhodnutí báňského hejt- manství následkem neudání důvodů jako nedosta- tečné zamílnouti. Po stránce merilorní uvádí se ve stížnosti, že zástupce vlády čině prohlášení, postrá- dající jakékoliv platnosti zákona, byl patrně v omylu,

ovšem těžce pochopitelném. Považovati devílihodin- nou šichtu za šichtu celkovou, praví se ve stižnosti dále, neodpovídá skutečně poměrům u jednotlivých dolů a také nikoliv intencím zákonodárců. Stížnost snaží se z parlamentárního vzniku zákona dokázati, že devitíhodinnou šichtu dlužno považovati za šichtu jednotlivou. Ve stížnosti se dokazuje, že až do zá- kona o devítihodinné době pracovní byla u většiny uhelných dolů počitána pracovní doba dle šicht jed- notlivých. Pojednou odchyinou interpretaci ve pří- čině výkladu trvání šichty dlužno považovati jen z omyl, nemáli se v tom hledati politická konnivence vůci sociálně-demokratickému požadavku po osmi- hodinné době pracovní. Kdyby byl správným názor, že devitihodinná doba pracovní se týká sichty cel- kové a nikcliv jednotlivé, pak prý by u většiny dolů kde trvá sjezd i výjezd všech horníků hodinu, byla zavedena vlastně pracovní doba osmihodinná. We stížnosti lící se pak hospodářské škody, jež by měle pro uhelné doly Západočeské společnosti v zápěu uznání trvání šichty jako šichty celkové a tvrdí se, že by společnost, kdyby se dalo vládě za pravda, zastavila ve svých dolech vůbec těžení uhlí. Stěžo- vatelka žádá, aby rozhodnutí baňského hejtmanství bylo zrušeno a vyslovuje očekávání, že správní sou nedá se při prohlášení rozsudku vésti žádnými so- ciálně-politickými nebo jinými politickými úvahami.

Báňské hejtmanství v Praze odvolává se ve své od- povědi na odávodnění svého rozhodnutí aufhentické interpretace zástupce vlády. Správnímu soudu před- sedal president senátu rytíř Aller, referál podávaí dvorní rada Haberer, vládu zastupoval vrchní báňský rada Homana a sěžující sobě společnost dr. Rudol Pfaffinger. Po přečtení releráta odůvodňoval dr. Plaí- finger stížnost. Záslupce vlády vrchní báňský rada Homann odvolával se naproti důvodům stížnosti na parlamentní vyřízení zákona o davítihodinné době pracovní. Při drubém čtení bylo v pariamentě uči- néno jménem vlády prohlášení, že pojmem »šichtae se vyrozumívá šichta celková, která platí pro veškeré hornictvo dolu. Pod dojmem tohoto prohlášení schvá- lila snemovna poslanecká zákon ve druhém a třetlm člení a snémovna panská k tomuto usnesení sně- movny poslanecké přistoupila. Oba zákonodárné sbory se tudíž k vládní interpretaci pojmu »šichta připojily. Poněvadž pak se prohlašení sekčního chefa Zechnera stalo ještě před odhlasováním zá- kona, jest inlegrující součástí zákona. Rozsudek správního souda bude prohlášen dne 21. února. Cukarní předloha. Jak se z Vídně oznamuje, jest vládní předloha o individuálním rozvrhu cukeiního kontingentu vypracována. Včera jsme již oznámili, že návrh tento má býti 12. t. m. předložen zvláštní ankelě znalců. Vládní osnova spočívá prý na zásadi dvojitého kentinzentování. Dle toho byl by tedy každě surovarně zaručen zákonne ideální podíl na zásobení domác. trhu, ralinevím byřo by naproti tomu zaručeno pzávo na častění suroviny. Kontinaent cukru su ro.